3 A 62/2025– 36

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: ZLKL, s. r. o., IČO 47973943 sídlem Moravičanská 581/29, 789 83 Loštice zastoupená advokátem Mgr. Antonínem Hajduškem, LL.M. sídlem U Trezorky 921/2, Jinonice, 158 00 Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí o námitkách žalobkyně proti opatření o krácení dotace ze dne 20. 3. 2025, č. j. MPO 26839/25/21500/01000 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobkyně při zadávání veřejné zakázky použila profil zadavatele, který nebyl na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů. Žalovaný proto přistoupil ke krácení nenárokové dotace na její projekt.

2. Žalobkyně namítá, že Pravidla pro výběr dodavatelů sice vyžadují certifikaci profilu zadavatele, avšak tento požadavek je uveden toliko v poznámce pod čarou. Poznámky pod čarou podle žalobkyně nemají normativní povahu a nemohou určovat nová pravidla chování. Žalovaný má za to, že poznámka pod čarou je platnou součástí dotačních pravidel, která se žalobkyně dobrovolně zavázala respektovat. Obsah správního spisu 3. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti.

4. Dne 30. 11. 2022 požádala žalobkyně o podporu v rámci operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na projekt s názvem Inovace produktu a procesu podstavce hi–endových reproduktorů s registračním číslem CZ.01.01.01/02/22_003/0000193 (dále jen „projekt“).

5. Rozhodnutím ze dne 21. 11. 2023, č. j. MPO 110102/23/61400, žalovaný rozhodl o poskytnutí dotace (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“). V rozhodnutí vymezil podmínky poskytnutí dotace včetně práv a povinností příjemce i poskytovatele. Zároveň uvedl, že nedílnou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace jsou jeho přílohy. Mezi přílohami byla i Pravidla pro výběr dodavatelů ze dne 25. 4. 2022, č. j. MPO 38942/22/61100 (dále jen „Pravidla pro výběr dodavatelů“).

6. Dne 31. 7. 2024 požádala žalobkyně o proplacení částky ve výši 12 885 186,29 Kč. Oznámením ze dne 23. 8. 2024, č. j. MPO 80951/24/61100/61150, žalovaný oznámil žalobkyni krácení dotace a žádosti o platbu (dále jen „oznámení o krácení dotace“). Uvedl, že žalobkyni bude vyplacena částka 12 627 482,57 Kč. Shledal totiž porušení Pravidel pro výběr dodavatelů ve veřejné zakázce s pořadovým číslem 00017055. Konkrétně žalovaný konstatoval, že: Dle Pravidel pro výběr dodavatelů (PpVD), verze 1, účinnost 25.4.2022 došlo k porušení dle bodu 5.1.3 a), poznámka pod čarou 11 „Použitý profil zadavatele se musí nacházet na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů“. Výběrové řízení (VŘ) bylo uveřejněno na profilu zadavatele www.profilzadavatele.cz. Tento profil zadavatele však není na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů, ani nebyl doložen znalecký posudek, který by potvrzoval, že daný elektronický nástroj prokazuje shodu s požadavky stanovenými právními předpisy. Bylo přihlédnuto k nízké intenzitě porušení PpVD – příjemce dotace měl snahu informace o konání VŘ zveřejnit, byť použil necertifikovaný profil zadavatele v rozporu s PpVD. Z výše uvedených důvodu je udělena sankce ve výši 2 %. Sankce je udělena dle Kategorizace sankcí verze 1, účinnost 6.3.2023 bod 23 b jiné porušení výše neuvedené 7. Proti tomuto oznámení podala žalobkyně dne 4. 9. 2024 námitky. V námitkách argumentovala především tím, že poznámka pod čarou nemůže mít normativní povahu. Odkázala přitom na nález Ústavního soudu a Legislativní pravidla vlády, které se zabývaly povahou poznámek pod čarou v právních předpisech. Žalobkyně rovněž namítala, že nejednoznačnost, neúplnost a neurčitost dotačních podmínek nelze klást k tíži příjemce (žalobkyně).

8. Dne 20. 3. 2025 vydal žalovaný napadené rozhodnutí ve kterém uvedl, že krácení dotace bylo oprávněné. Žalovaný konstatoval, že Pravidla pro výběr dodavatelů nejsou právní předpis. Jedná se o dokument, který vydal poskytovatel dotace. Jeho dodržování žalobkyně akceptovala v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žaloba 9. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.

10. Žalobkyně předně namítá, že žalovaný nesprávně posoudil charakter poznámky pod čarou. Podmínka, že zadávací dokumentace musí být zveřejněna na certifikovaném profilu zadavatele, byla dle žalobkyně uvedena pouze v poznámce pod čarou (bod 5.1.3 písm. a) Pravidel pro výběr dodavatelů.

11. Žalobkyně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 22/99, podle kterého je poznámka pod čarou v právním předpisu legislativní pomůckou, která z povahy věci nemůže stanovit závazná pravidla chování nebo pravidla pro interpretaci daného ustanovení. Obecné ustanovení v zákoně a jeho omezení až ve vysvětlivce pod čarou podle tohoto nálezu neodpovídá uznávaným principům právního státu v demokratických systémech.

12. Postup žalovaného podle žalobkyně odporuje i Legislativním pravidlům vlády, podle kterých platí, že poznámka pod čarou nemá normativní povahu (viz čl. 47 odst. 1 Legislativních pravidel). V této souvislosti žalobkyně rovněž odkazuje na odborný článek Právnické a legislativní nešvary. Subjektivní reflexe.

13. Žalobkyně uvádí, že žalovaný musí vymezit dotační podmínky jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem, který zajistí předvídatelnost postupu při případném zpětném vymáhání poskytnuté dotace či uplatnění sankčního odvodu. Musí zajistit stav, kdy žalobkyně bude mít jistotu ohledně obsahu dotačních podmínek (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č. j. 1 Afs 77/2010–81, publ. pod č. 2243/2011 Sb. NSS, či ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012–33).

14. Pokud tedy žalovaný zvolí při stanovení povinností legislativní techniky, které však s ohledem na jejich povahu nemají a nemůžou mít normativní charakter, jako je stanovení pravidel chování v poznámkách pod čarou, musí následně unést i případné negativní důsledky. Ty vyplývají z již ustálené zásady, podle které nelze neurčitost, nejednoznačnost, či neúplnost dotačních podmínek klást k tíži příjemci finančních prostředků jakožto slabší strany (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, č. j. 9 Afs 202/2007–68, nebo ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009–63, č. 2332/2011 Sb. NSS).

15. Žalobkyně má za to, že pokud ani zákon nemůže ukládat povinnost formou poznámky pod čarou, pak a fortiori nemůže být taková povinnost zakládána ve slabším právním aktu – tedy v podzákonném či metodickém dokumentu, jakým jsou Pravidla pro výběr dodavatelů. Podle žalobkyně musí platit analogická aplikace zásady a maiori ad minus: co není dovoleno ve větší míře (v zákoně), nemůže být dovoleno v menší míře (v metodice). Pokud je neústavní stanovit pravidlo chování formou poznámky pod čarou v zákoně, je tím spíše neústavní tak učinit v metodickém dokumentu, který není ani obecně závazný.

16. Pravidla pro výběr dodavatelů nejsou právním předpisem ve formálním smyslu. Jejich účinek je však vůči žalobkyni srovnatelný. Zakládá totiž pro příjemce závazné podmínky. Příjemce dotace musí mít možnost srozumitelně a jednoznačně rozpoznat, která pravidla jsou závazná, a nikoli být sankcionován za porušení textu uvedeného pouze v poznámce pod čarou, kterou právní řád výslovně označuje jako nenormativní.

17. Pro případ, že by soud shledal, že poznámka pod čarou měla normativní povahu, žalobkyně namítá nerespektování zásady proporcionality. Podle žalobkyně by ani tak neměla být stanovena žádná finanční oprava. Žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017–33, podle kterého je při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně třeba vycházet ze zásady přiměřenosti.

18. Podle Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele platí, že závažnost pochybení je posuzována podle míry dodržení pravidel hospodářské soutěže, transparentnosti, rovného přístupu a přiměřenosti. Dále platí, že pokud má pochybení pouze formální charakter bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, nebude udělena žádná sankce.

19. Žalobkyně má za to, že i kdyby měla povinnost využít profil zadavatele, který se nachází na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů, pak v případě šetřené veřejné zakázky v žádném případě nijak neporušila ani neohrozila pravidla hospodářské soutěže, transparentnosti, rovného přístupu či přiměřenosti. Neměla jí tedy být udělena žádná sankce. Vyjádření k žalobě 20. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

21. Žalovaný uvádí, že žalobkyně byla rozhodnutím o poskytnutí dotace zavázána postupovat při výběru dodavatelů v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů, která tvoří jeho přílohu.

22. Argument žalobkyně, že poznámka pod čarou není normativně závazná, je podle žalovaného irelevantní, neboť to, že se má jednat o certifikovaný profil zadavatele, je uvedeno též ve slovníčku pojmů na straně 1 Pravidel pro výběr dodavatelů. V tomto slovníčku je odkaz na § 28 odst. 1 písm. j) a § 214 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“).

23. Poznámka pod čarou v Pravidlech pro výběr dodavatelů pouze znovu vysvětluje, co je předmětným profilem zadavatele míněno. Je tedy onou legislativní pomůckou, která má za cíl zlepšit přehlednost a orientaci v textu (viz např. II. ÚS 485/98). Definice profilu zadavatele je uvedena ve slovníčku pojmů Pravidel pro výběr dodavatelů.

24. Povinnost použít profil zadavatele uvedený na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů vyplývá podle žalovaného rovněž z metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2021–2027.

25. K proporcionalitě stanovené sankce pak žalovaný uvádí, že v případě zjištění pochybení v rámci výběrového (zadávacího) řízení postupuje dle dokumentu Kategorizace sankcí. Kategorizace sankcí je dokumentem, který určuje výši odvodů za jednotlivá typová pochybení. Podle § 14 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla“) může poskytovatel již v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovit, že nesplnění určitých jím stanovených podmínek bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace, a to ve výši, kterou poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace vyjádří procentním rozmezím či pevným procentním podílem.

26. Žalovaný upozorňuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2019, č. j. 2 Afs 192/2018–74, podle kterého existence sazebníku s pevně určenými hodnotami, včetně snížených sazeb, kombinuje požadavek na legitimní očekávání a shodný postup orgánu veřejné moci ve skutkově totožných či podobných případech, s požadavkem na dodržování principu proporcionality. Již samotné sazby uvedené v sazebníku finančních oprav tedy lze považovat za naplňující požadavek nezbytné přiměřenosti mezi porušením určitého pravidla a za něj následující opravou, neboť předmětný sazebník obsahuje velmi přesně a konkrétně uvedený „popis případu“, čili možného porušení regulatorního rámce dotačních pravidel, a k nim připadající výši procentní sazby finanční opravy z částky poskytnuté podpory na dotčenou veřejnou zakázku; právě tato poměrně velká kazuističnost jednotlivých případů možného porušení zaručuje přiměřenou individualizaci sazby výše opravy vzhledem ke konkrétnímu jednání příjemce dotace. Replika 27. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvádí, že slovníček pojmů slouží k definici terminologie, nikoli k ukládání nových pravidel chování. Definice profilu zadavatele odkazem na zákon o zadávání veřejných zakázek tak dle žalobkyně měla zjevně zajistit soulad s terminologií zákona (tj. vyložit, že profil zadavatele je elektronický nástroj dle zákona o zadávání veřejných zakázek). Nemohla však stanovit další podmínku, že takový nástroj musí být certifikován Ministerstvem pro místní rozvoj.

28. Žádné ustanovení Pravidel pro výběr dodavatelů výslovně neříká, že tento profil musí být zapsán v seznamu certifikovaných nástrojů. Žalobkyně jakožto příjemce dotace (zadavatel, který nespadal přímo pod režim zákona o zadávání veřejných zakázek jako veřejný zadavatel) tak mohla důvodně předpokládat, že splní podmínky programu uveřejněním zakázky na běžně dostupném profilu zadavatele.

29. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že podmínky poskytnutí dotace musí být stanoveny jednoznačně, určitě a srozumitelně, aby příjemce měl jistotu o svých právech a povinnostech. Jakékoli nejasnosti či nejednoznačnosti pak jdou k tíži poskytovatele dotace, nikoli příjemce coby slabší strany vztahu.

30. Žalobkyně dále uvádí, že metodický pokyn, na který žalovaný odkazuje, je pouze vnitřním předpisem řídicího orgánu, nikoli obecně závazným právním předpisem. Interní metodika proto může zavazovat zaměstnance či orgán veřejné správy při výkonu jejich činnosti, avšak nemůže bez dalšího ukládat povinnosti subjektům stojícím vně veřejné správy, tedy příjemcům dotace.

31. K porušení principu proporcionality žalobkyně uvádí, že údajné pochybení (použití jiného než certifikovaného profilu) bylo nanejvýš formální povahy. Nevznikla tím žádná újma ani riziko pro rozpočet či férovost výběrového řízení. Veškeré informace o zakázce totiž byly veřejně dostupné a nedošlo k omezení okruhu dodavatelů. Principy transparentnosti a rovného přístupu zůstaly zachovány, jelikož žalobkyně zveřejnila výzvu a zpřístupnila ji tak neomezenému okruhu adresátů. Žádný dodavatel proto nebyl fakticky odrazen jen tím, že profil zadavatele nebyl certifikován. Závažnost případného porušení dotačních podmínek je tedy dle žalobkyně nulová.

32. Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek uvádí, že pokud má pochybení pouze formální charakter bez jakéhokoli skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, nebude udělena žádná sankce. Posouzení věci soudem 33. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, ke kterým by měl povinnost přihlédnout z moci úřední. O věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož s takovým postupem souhlasil žalovaný výslovně a žalobkyně po výzvě soudu nevyjádřila nesouhlas s takovým postupem (§ 51 s. ř. s.).

34. Soud neshledal potřebu nařídit jednání ani za účelem dokazování. Žalobkyně sice důkazy navrhuje, jedná se však toliko o listinné důkazy, které jsou součástí správního spisu. Tím se dokazování neprovádí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

35. Podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i). Podle odst. 2 poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele. Závaznost poznámky pod čarou v Pravidlech pro výběr dodavatelů 36. Žalobkyně předně namítá, že poznámka pod čarou nemůže zavádět nové pravidlo chování. Jedná se pouze o legislativní pomůcku, která nemá normativní význam. Svou argumentaci opírá o judikaturu Ústavního soudu a o Legislativní pravidla vlády. Dotační pravidla mají podle žalobkyně pro ni srovnatelné důsledky jako právní předpisy ačkoli právním předpisem nejsou. Zakládají totiž závazné podmínky pro příjemce ve vztahu k výběru dodavatelů. Pokud přitom není v právních předpisech dovoleno stanovovat nová pravidla chování v poznámkách pod čarou, tak to nemůže být a maiori ad minus dovoleno ani v dotačních pravidlech.

37. Pravidla pro výběr dodavatelů v bodu 5. 1. 3. uvádějí následující: V otevřené výzvě oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat zakázku v tomto výběrovém řízení; výzvu k podání nabídek uveřejní zadavatel po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek: a) na profilu zadavatele11 38. V poznámce pod čarou č. 11 je uvedeno následující: Použitý profil zadavatele se musí nacházet na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů, viz http://portal–vz.cz/elektronicke–zadavani–verejnych–zakazek/seznam–certifikovanych–el–nastroju–dle–zakona–c–134–2016–sb/ (zvýraznění doplněno městským soudem)

39. V projednávané věci je tedy sporné, zda mohou Pravidla pro výběr dodavatelů v poznámce pod čarou vykládat, co žalovaný pro účely dotace považuje za profil zadavatele.

40. Významem poznámek pod čarou v dotačních pravidlech se již zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22. 2. 2024, č. j. 4 Afs 61/2023–70. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud posuzoval situaci, kdy poznámka pod čarou vykládala, co se rozumí pojmem hospodaří v lese. V poznámce pod čarou k pojmu hospodaří v lese bylo uvedeno: hospodaří podle zákona […] o lesích […] a dále podle platného lesního hospodářského plánu nebo podle převzaté platné lesní hospodářské osnovy. Poznámka pod čarou tedy pojem hospodaří v lese upřesňovala obdobně, jako poznámka pod čarou v nyní projednávané věci, která stanoví, že profilem zadavatele je pouze profil na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů.

41. Tamější stěžovatelka rovněž namítala, že poznámka pod čarou měla nepřípustnou normotvornou funkci. K tomu též odkázala na Legislativní pravidla vlády. Nejvyšší správní soud neshledal námitku stěžovatelky důvodnou. Konkrétně konstatoval, že: [41] (…) Pokud se však v posuzovaném případě stěžovatelka svým podpisem zavázala k dodržování dotačních podmínek, a stvrdila tak zároveň skutečnost, že se s celým jejich obsahem řádně seznámila, nemůže nyní účinně namítat, že předmětná poznámka pod čarou č. 12 nemohla zakládat další povinnost nad rámec výslovného ustanovení Pravidel. (…) [42] (…) S ohledem na uvedené nelze mít za to, že poznámky pod čarou nemají v obsahu dotačních podmínek své opodstatnění a právní závaznost. Nejvyšší správní soud proto ve shodě s městským soudem uzavírá, že poznámka pod čarou č. 12 k citovanému ustanovení Pravidel v posuzovaném případě tvořila integrální a platnou součást dotačních podmínek. (zvýraznění doplněno městským soudem)

42. Nejvyšší správní soud připomněl, že ve své dotační judikatuře na obdobné vykládající poznámky pod čarou uvedené v dotačních podmínkách již odkázal a bez dalšího z nich vycházel (viz např. rozsudky ze dne 15. 8. 2018, č. j. 6 Afs 109/2018–43, ze dne 7. 6. 2017, č. j. 6 Afs 270/2015–78, či ze dne 30. 3. 2017, č. j. 2 Afs 142/2016–32).

43. Soud konstatuje, že uvedené závěry Nejvyššího správního soudu jsou aplikovatelné i v nyní projednávané věci. K dodržování dotačních pravidel se žalobkyně sama dobrovolně zavázala tím, že o dotaci požádala, resp. tím, že žalovaný rozhodl o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace v bodu 6. 5. 1. stanovilo, že příjemce je povinen při výběru dodavatelů postupovat v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů, která tvoří přílohu tohoto Rozhodnutí, nebo relevantním právním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek4 dle hodnoty příslušného plnění.

44. Rozhodnutí o poskytnutí dotace tedy zavázalo žalobkyni postupovat v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů. Poznámka pod čarou přitom tvořila jejich integrální a platnou součást. Uváděla, co je myšleno oním profilem zadavatele. Plnila tedy výkladovou funkci. Byla srozumitelná a jednoznačně znějící. S ohledem na výše uvedené není podstatné, zda žalobkyni vyplývala povinnost použít profil zadavatele uvedený na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů též ze Slovníčku pojmů. Žalobkyně byla povinna poznámku pod čarou respektovat a použít profil zadavatele uvedený na seznamu certifikovaných elektronických nástrojů.

45. Soud proto neshledal námitku důvodnou. Přiměřenost finanční opravy 46. Žalobkyně dále namítá, že finanční oprava ve výši dvou procent je nepřijatelná. I pokud by byla povinna řídit se poznámkou pod čarou, bylo by její pochybení pouze formální. Neporušilo ani neohrozilo pravidla hospodářské soutěže, transparentnosti, rovného přístupu či přiměřenosti. Podle dokumentu Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za pochybení v zadávacím/výběrovém řízení, přitom platí, že závažnost pochybení je posuzována podle míry dodržení pravidel hospodářské soutěže, transparentnosti, rovného přístupu a přiměřenosti. Podle žalobkyně tedy neměla být udělena žádná sankce.

47. Soud neshledal porušení zásady proporcionality. Z oznámení o krácení dotace vyplývá, že žalobkyni byla uložena sankce podle bodu 23 b Kategorizace sankcí. V této části kategorizace je uvedeno následující: [OBRÁZEK]

48. V oznámení o krácení je uvedeno, že bylo přihlédnuto k nízké intenzitě porušení PpVD – příjemce dotace měl snahu informace o konání VŘ zveřejnit, byť použil necertifikovaný profil zadavatele v rozporu s PpVD.

49. V napadeném rozhodnutí žalovaný doplnil, že účelem profilu zadavatele je zajištění transparentního průběhu výběrového řízení. Jsou na něm totiž zveřejňovány různé dokumenty – protokoly o hodnocení nabídek, protokoly o jmenování hodnotící komise nebo smlouva uzavřená s vítězným účastníkem. Certifikace pak podle žalovaného zajišťuje, že zpětně nedojde k manipulaci se zde zveřejněnými dokumenty.

50. Soud konstatuje, že žalovaný dostatečně vysvětlil, v čem došlo k ohrožení transparentnosti výběrového řízení. Na tuto konkrétní argumentaci žalobkyně v žalobě nijak nereagovala a pouze obecně namítla, že šlo o formální pochybení.

51. Soud se s její námitkou neztotožnil. Žalovaný již v napadeném rozhodnutí vysvětlil, proč se pouze o formální pochybení nejednalo. Zároveň žalovaný přihlédl k nízké závažnosti a uložil nejnižší možnou finanční opravu ve výši dvou procent.

52. Ani tuto námitku proto soud neshledal důvodnou. Závěr a náklady řízení 53. S ohledem na výše uvedené soud žalobu I. výrokem zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto soud II. výrokem rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu III. výrokem nepřiznal.

Poučení

Vymezení věci Obsah správního spisu Žaloba Vyjádření k žalobě Replika Posouzení věci soudem Závaznost poznámky pod čarou v Pravidlech pro výběr dodavatelů Přiměřenost finanční opravy Závěr a náklady řízení