3 A 64/2022– 72

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Česká znalecká, a.s., IČ: 252 60 138 sídlem Nezvalova 423/8, 500 03 Hradec Králové zastoupena JUDr. Janem Malým, advokátem sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 3. 2022 č. j. MSP–1/2022–OINS–SRZT/4, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 3. 2022 č. j. MSP–1/2022–OINS–SRZT/4 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Jana Malého, advokáta.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž ministr spravedlnosti (dále též „ministr“) jako rozkladový orgán zamítl žalobkyní podaný rozklad a potvrdil rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (dále též „žalovaný“) ze dne 9. 9. 2021 č. j. MSP–48/2019–ODKA–ROZ/30.

2. Tímto rozhodnutím žalovaného jako prvostupňovým orgánem byla žalobkyně uznána vinnou přestupkem podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen „ZZT“), kterého se dopustila tím, že jelikož poté, co byla opatřením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, pošt. schr. 41/NCOZ, 156 80 Praha 5 – Zbraslav, Česká republika (dále též „OČTŘ“), ze dne 18. 10. 2017 č. j. NCOZ–2227–1147/TČ–2016–412301–C, přibrána jako znalecký ústav, vypracovala pro účely trestního řízení dne 28. 5. 2018 znalecký posudek č. 5 269–26–2018 nazvaný „Zodpovězení zadaných otázek v trestní věci AGENTURA FACE a.s. Agentura Hera, s.r.o. PROSTOR a.s.“ (dále též „znalecký posudek“), jehož předmětem bylo zodpovězení sedmi otázek OČTŘ ohledně subjektů AGENTURA FACE CZ a.s., IČ: 247 82 661 (dále též „Agentura Face“), Agentura HERA, s.r.o., IČ: 257 03 731 (dále též „Agentura Hera“), a PROSTOR a.s., IČ: 411 88 519 (dále též „Prostor“), s těmito vadami: I. zatížila znalecký posudek vadou nepřezkoumatelnosti, jelikož porušila zásady znalecké činnosti, zejména zásady komplexnosti, úplnosti a opakovatelnosti, neboť uvedla ve znaleckém posudku závěry, aniž by bylo zřejmé, jak k nim dospěla, zejména: a) dospěla v části 4.1 znaleckého posudku k závěru, že účetnictví společnosti Agentura Face „v zájmovém období NEBYLO vedeno úplně, řádně a průkazně (tj. NEBYLO vedeno dle právních norem)“, aniž by disponovala podklady, z nichž by mohla učinit závěr, že účetnictví Agentury Face bylo či nebylo vedeno úplně, řádně a průkazně; b) část 4.1 znaleckého posudku ohledně účetnictví Agentura Hera nesplňuje zásady úplnosti a opakovatelnosti, neboť není zřejmé, podle jakých podkladů byla vyhotovena analýza účetnictví Agentury Hera; c) dospěla ve znaleckém posudku k závěru, že „(účelně) nedošlo k zaúčtování určitých daňových dokladů do účetnictví“ Agentury Hera, ačkoli citovaný závěr ve znaleckém posudku není odůvodněn; d) neuvedla v části 4.1 znaleckého posudku v seznamu exportovaných sestav z datových souborů účetnictví žádnou evidenci dlouhodobého majetku, ačkoli společnost Prostor dlouhodobý majetek vykázala v účetních závěrkách, uložených ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin, tím došlo k porušení zásady komplexnosti při vypracování znaleckého posudku; e) neuvedla ve znaleckém posudku v seznamu podkladů žádné záznamy o provedení inventarizace, tedy provedení inventarizace nezkoumala, přičemž provedení inventarizace je jednou z povinností účetních jednotek podle § 6 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o účetnictví“), a také jednou z podmínek průkaznosti účetnictví podle § 30 odst. 7 zákona o účetnictví; f) dospěla ve znaleckém posudku k závěru, že obsah faktur/zájmových odchozích bankovních transakcí je fiktivní, aniž by odůvodnila, jak k tomuto závěru dospěla; znalecký posudek přitom neobsahuje analýzy, které by se zabývaly zde popsanými výběry finančních prostředků v hotovosti, a není tak zřejmé, jakým způsobem dospěla k uvedeným závěrům; II. odpovídala ve znaleckém posudku na právní otázky, což jí nepřísluší; III. neodpověděla ve znaleckém posudku na některé otázky ze zadání, a odpovídala na otázky v zadání nepoložené, a to: a) neodpověděla na zadanou otázku č. 6 ve znění: „Pokud by faktury (případně identifikované VS uvedené v bankovních účtech) za nakoupené služby byly fiktivní, jaká daň, v jakém zdaňovacím období, v jaké nejmenší výši by byla snížena, pokud by ke snížení daňové povinnosti došlo, a to DPH a DPP, vyčíslete, jaké množství služeb prodaly společnosti v bodu II. do společností v bodu I. a společnosti v bodu III. do společností v bodu II. (vyčíslete v ceně bez DPH a částku DPH)?“, neboť v reakci na otázku č. 6 uvedla znalecký závěr o vyčíslení výše způsobené ekonomické újmy státu Česká republika na dani z přidané hodnoty (dále též „DPH“) a dani z příjmů právnických osob (dále též „DPPO“) předmětnými společnostmi, přičemž předmětem otázky č. 6 nebylo vyčíslení ekonomické újmy státu Česká republika na DPH ani DPPO; b) uvedla v části 5 znaleckého posudku nazvané „Závěr znaleckého zkoumání a dokazování“ blíže neodůvodněné závěry, přičemž není zřejmé, k jaké části znaleckého úkolu či ke které otázce se tyto závěry vztahují; IV. zatížila znalecký posudek následujícími formálními vadami: a) neoznačila ve znaleckém posudku jednoznačně část nálezu a ani část posudku ve smyslu § 13 odst. 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení ZZT (dále též „vyhláška k ZZT“); b) znalecký posudek neobsahuje povinné údaje podle § 22 odst. 1 ZZT, konkrétně není ve znaleckém posudku uvedeno, kdo může, jestliže je to podle procesních předpisů třeba, před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného znaleckým ústavem a podat žádaná vysvětlení; tedy vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 8 ZZT ve znění účinném do 31. 12. 2020, za což jí podle § 25b odst. 3 ZZT byla uložena pokuta v částce 150 000 Kč s náhradou paušálních nákladů v částce 1 000 Kč.

3. Proti těmto rozhodnutím žalobkyně brojí podanou žalobou.

4. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že shora označený skutek nepovažuje za přestupek, který by se stal tak, jak je uvedeno v rozhodnutí žalovaného. Odkazuje na argumentaci, kterou uplatnila ve Vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 3. 2021 a tu činí ji součástí žalobních bodů.

5. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně má za to, že žalovaný nepřípustně přezkoumával obsahovou správnost znaleckého posudku, ačkoli orgánem oprávněným k posouzení jeho závěrů v trestním řízení, které je tzv. živé a probíhá, je trestní soud, který na základě provedeného dokazování, jehož výsledky v době vypracování znaleckého posudku nemusí být znalci známy, může dojít k jinému závěru. Poukazuje na rozhodnutí žalovaného, na body 160 až 165 (žalovaný zpochybňuje správnost znaleckých závěrů ve vztahu k účetnictví Agentury Hera), na bod 70 (žalovaný tvrdí, že žalobkyně nemohla učinit znalecký závěr o účetnictví Agentury Face, když ho neměla k dispozici), a na body 151 a 152 (žalovaný vytýká pochybení ohledně postupů, metod, údajů a výpočtů). Provedené hodnocení správnosti žalovaným nespadá podle žalobkyně pod skutkovou podstatu podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT.

6. Žalobkyně poukazuje na to, že pod body I. b) a I. c) rozhodnutí žalovaného je jí nepravdivě vytýkána absence výčtu podkladů pro znalecké zkoumání, přitom na str. 20 a str. 32 až 36 znaleckého posudku jsou uvedeny podklady ke zkoumání účetnictví a podklady ke stavu účetnictví Agentury Hera. Konstatuje, že je nezbytné vzít v úvahu celkový rozsah trestního spisu a podkladů, které jí OČTŘ postupně předkládaly, v řádu celkem několika desítek tisíc stran dokumentů. Detailní popis všech použitých podkladů by činil ze znaleckého posudku pro praxi zcela nepřehledný dokument. Není proto porušením zásad znaleckého zkoumání, jestliže ve znaleckém posudku vyjmenovala použité podklady, ze kterých při znaleckém zkoumání vycházela.

7. Žalobkyně k tvrzení o účelnosti nezaúčtování určitých dokladů do účetnictví odkazuje na str. 36 znaleckého posudku, kde zmiňuje, že při zkoumání listin z účetnictví Agentury Hera byly zjištěny obaly s daňovými doklady jmenované společnosti, které nebyly z blíže nezjištěného účelu do účetnictví Agentury Hera zaúčtovány. Takové účetnictví založené na nezaúčtovaných dokladech je neprokazatelné, neúplné, nevedené řádně, neobsahuje totiž účetní záznamy o všech účetních případech týkajících se účetního období. Existence dokladů „NEPOUŽITÝCH“, „NEZAÚČTOVANÝCH“ je důvodem pro takový závěr. Jinak by nebyly respektovány zásady znaleckého zkoumání. Pokud je žalobkyni takový závěr vytýkán, je třeba uvést alespoň opak.

8. Žalobkyni je též nesprávně nedůvodně vytýkáno nedodržení zásady úplnosti a transparentnosti znaleckého posudku. Žalobkyně přitom v posudku uvádí úplný postup, jímž dospěla k závěru znaleckého posudku, uvádí použité předpoklady, popisuje metody a použité informace a údaje. Objasňuje v něm a nezamlžuje skutečnosti, které mají vliv na výsledek znaleckého zkoumání.

9. Žalobkyně považuje stanovisko poradního sboru ministra spravedlnosti (dále též „poradní sbor“) za nepřezkoumatelné. Nesouhlasí s bodem 135 rozhodnutí žalovaného, že stanovisko není důkazem ve smyslu § 51 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též „správní řád“). Z rozhodnutí obou stupňů správních orgánů není zřejmé, proč stanovisko bylo zadáno právě poradnímu sboru. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný si vyžádal vyjádření poradního sboru pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, její znalecký posudek je však z jiného oboru, a to účetnictví, cash–flow a oboru přezkoumání ekonomických, daňových a účetních aspektů operací spojených s pohybem zboží a služeb uvnitř i vně České republiky, resp. Evropské unie. Poradní sbor tudíž neměl odpovídající kvalifikaci. Závěry znaleckého posudku by tak mohl přezkoumávat téměř kdokoliv.

10. Žalobkyně dále namítá zkrácení práv v rozporu s § 50 odst. 3 správního řádu. Ve vyjádření ze dne 23. 2. 2021 požádala o stanovisko profesního či zájmového sdružení podle § 25e ZZT k posouzení tvrzených vad znaleckého posudku. Žalovaný se tímto důkazem nezabýval a neprovedl jej. Pokud by jednání žalobkyně bylo navrhovaným sdružením přezkoumáno, zjistilo by se, že nepochybila.

11. Podle žalobkyně je znalecký posudek v přestupkovém řízení hodnocen osamoceně bez souvislostí se zjištěními z vyšetřování. Žalobkyni je proto nesprávně vytýkáno zjištění fiktivnosti některých uplatněných daňových dokladů, což ale ze znaleckého posudku nevyplývá. Naopak některé závěry žalovaného jsou založeny na předpokladu fiktivnosti, jak jej formulují OČTŘ. Žalobkyně přitom na základě vlastních znaleckých zjištění potvrzuje, že obsah posuzovaných transakcí je fiktivní, nic nenasvědčuje tomu, že by deklarovaná zdanitelná plnění byla realizována. Ústní jednání by významně přispělo k objasnění věci, pokud by bylo nařízeno.

12. Žalobkyně dále nesouhlasí s vytýkanou absencí CD s rozšířenými přílohami, jelikož jsou součástí každého výtisku znaleckého posudku. Není schopna zajistit, aby při půjčování vyhotovení znaleckého posudku či jeho neautorizovaném kopírování nedošlo ke ztrátě CD.

13. Žalobkyně k vytýkanému členění znaleckého posudku uvádí, že není stanovena povinnost členit znalecký posudek na části pojmenované žalovaným, nýbrž posudek musí obsahovat náležitosti podle § 13 odst. 2 vyhlášky k ZZT. Odkazuje k tomuto na argumentaci z vyjádření k podkladům rozhodnutí a na vyhlášku k ZZT.

14. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně uvádí, že jí nelze vytýkat, že OČTŘ se nepodařilo v trestním řízení účetnictví zajistit, případně že nebylo zajištěno úplné, jak žalovaný dovozuje pod bodem I. a) rozhodnutí. Pokud se nepodařilo zajistit účetnictví, pak při znalosti požadavků kladených na účetnictví zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o účetnictví“), není účetnictví vedeno úplně, řádně a průkazně, není tudíž splněn předpoklad jeho trvalosti, resp. přehlednosti.

15. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobkyně dále namítá, že znalecký posudek je opakovatelný, je řádně vypracován, zpracovaná forma umožňuje kontrolu provedeného zkoumání. Opakovatelnost je nutno vztáhnout věcně i časově k okamžiku jeho vzniku. Správní orgány z něj však selektivně vybíraly pasáže, aniž by jej přezkoumaly komplexně a provedly vlastní znalecké zkoumání. Pokud by z každého znaleckého posudku byly selektivně vybírány pasáže ke zkoumání, a nebyl brán zřetel na související části posudku, byl by chybný každý znalecký posudek. Žalovaný nesprávně zvolil i metodu přezkumu.

16. V pátém žalobním bodu žalobkyně tvrdí, že žalovaný v bodu I. f) rozhodnutí dospěl k nesprávnému závěru. Ekonomická struktura modelu karuselového (řetězcového) obchodu vyplývá ze struktury a formulace zadání otázek, včetně otázky č. 7, že „nic nenasvědčuje skutečnosti, že by deklarovaná zdanitelná plnění byla realizována.“. Na str. 279 až 281 znaleckého posudku jsou zjištění, že k předmětným transakcím nejsou k dispozici adekvátní navazující účetní či jiné doklady, na str. 281 znaleckého posudku jsou podklady, jimiž byla prokázána zdanitelná plnění v oblasti „reklamních služeb“. V kapitole 4.7.5 jsou uvedeny podklady, jimiž bylo prokazováno zdanitelné plnění před finančním úřadem. Nelze přisvědčit reálnosti předmětných zdanitelných plnění, a je na místě učinit závěr o jejich fiktivnosti. Absence navazující daňových dokladů (kromě potenciálně fiktivních), souvisejících smluv, a důkazů o realizaci reklamy, je důvodem k závěru o možné fiktivnosti označených dokladů a transakcí, čemuž se žalovaný nevěnoval.

17. V šestém žalobním bodu žalobkyně namítá, že žalovaný v bodu II. rozhodnutí vadně dovodil, že žalobkyně používá pojmů újma i škoda v odpovědi na právní otázky. Podle žalobkyně se jedná jak o pojmy právní, i ekonomické/účetní, tak i obecné češtiny. Synonymem ke škodě je: manko, deficit, ztráta, snížení hodnoty, a k újmě: poškození, škoda, ale také nevýhoda, úbytek, ztráta, neprospěch. Popsala tím konkrétní negativní ekonomický dopad na vybraný subjekt, snížení hodnoty majetku, nikoli právní otázky. Nelze jí k tíži přičítat, že uvedené pojmy žalovaný vnímá jen z hlediska právního. Jedná se o vyčíslení snížení daňové povinnosti DPH a DPPO, což považuje z hlediska českého jazyka za adekvátní.

18. Žalobkyně dále uvádí, že bod II. a III. a) rozhodnutí žalovaného spolu souvisí. S ohledem na způsob formulace znaleckého závěru k otázce č. 6 má za to, že snížení daňové povinnosti na DPH/DPPO je označeno jako ekonomická újma vzniklá ČR na DPH/DPPO. Za předpokladu fiktivnosti faktur (částek) identifikovaných variabilním symbolem za služby, je zjištěné snížení daňové povinnosti nepochybně ekonomickou újmou rozpočtu ČR, protože se jedná o deficit, ztrátu vzniklou ČR při výběru DPH. V odpovědi na otázku je výraz ekonomická újma uveden jako synonymum „snížení“ daňové povinnosti, což je formulace fakticky správná. O tom, že otázka byla zodpovězena žalobkyní podle zadání a úplně (podle opatření o přibrání), svědčí to, že zadavatel posudku ani státní zastupitelství nemělo ke znaleckému posudku výhrady. Znalec odpověděl na to, na co byl tázán.

19. V sedmém žalobním bodu žalobkyně uvádí, že jí je nesprávně vytýkáno pod bodem 106 rozhodnutí žalovaného, že nevyčíslila množství prodaných služeb v rámci uvedených společností, ani že se k němu nevyjádřila. Žalobkyně odkazuje na odpověď na otázku č. 3, která s otázkou č. 6 úzce souvisí, kde se podrobně vyjadřuje k prodaným službám. Z uvedeného je zřejmé, že zjistila, co bylo předmětem fakturace, jaké doklady byly fyzicky k dispozici a údaje z nich zjistitelné. S ohledem na předmět nákupu „reklamní služby“ lze jen stěží očekávat, že bude uveden objem ve fyzických jednotkách.

20. Žalobkyně ohledně bodu III. b) rozhodnutí žalovaného uvádí, že v kapitole „Závěr znaleckého zkoumání a dokazování“ shrnuje výsledky znaleckého zkoumání obsažené v otázce 6, kde byla vyčíslena hodnota minimálního snížení daňové povinnosti (ekonomické újmy vzniklé ČR). V textaci závěru je i uvedeno, z jaké částky na DPH a DPPO se hodnota vypočítává. Tato kapitola představuje ucelený závěr znaleckého zkoumání v dané věci. Není tudíž pravdivé tvrzení, že závěry jsou blíže neodůvodněné. Za tímto závěrem na str. 281 a 282 znaleckého posudku následuje kapitola „Odůvodnění“. V ní žalobkyně znovu rozebírá postup (princip) zjištění ekonomické újmy vzniklé snížením daňové povinnosti na DPH/DPPO.

21. V osmém žalobním bodu žalobkyně k bodu IV. a) a bodu IV. b) rozhodnutí žalovaného uvádí, že byť ve znaleckém posudku jsou jako zpracovatelé jmenováni dr. Ing. V. H., MBA., Ph.D. a Bc. L. F., a je zde uvedeno, že za žalobkyni jedná dr. Ing. Vítězslav Hálek, MBA., Ph.D., žalovaný bez využití logického myšlení vyhodnocuje, že ve znaleckém posudku nejsou uvedeny osoby, které by mohly podat vysvětlení a osobně stvrdit správnost znaleckého posudku. Takovýto formalistický přístup, který lpí na explicitním označení těchto osob jako osob, které by mohly stvrdit správnost znaleckého posudku, se tak míjí s účelem a smyslem. Za dobu existence žalobkyně neměly soudy všech stupňů problém s uvedeným označením osob a znalecké posudky akceptují jako kvalitně zpracované. Nyní vytýkána pochybení dosud soudy neshledaly.

22. V devátém žalobním bodu žalobkyně brojí proti výši uložené pokuty 150 000 Kč. Byť má za to, že se závadového jednání nedopustila, nesouhlasí s bodem 195 rozhodnutí, že již byla sankcionována a její předchozí potrestání nevedlo k nápravě. Žalobkyně doznává, že byla sankcionována dne 24. 9. 2018, resp. dne 15. 1. 2019 a dne 21. 7. 2020. Znalecký posudek ale vypracovala ještě předtím dne 28. 5. 2018. I kdyby se závadového jednání dopustila, měla by být pokuta snížena, jelikož úvaha žalovaného, že předchozí její potrestání nevedlo k nápravě, je lichá. Žalobkyně rovněž brojí proti závěru ministra, že se dopouští podobných pochybení konzistentně, takový závěr neodůvodnil. Ohledně výše uložené pokuty ministr v bodu 97 rozhodnutí uvádí, že je nutné rovněž zohlednit majetkové poměry žalobkyně a její běžné příjmy ze znalecké činnosti, které jsou žalovanému z úřední činnosti známy. Takové důvody neodůvodňují majetkové poměry žalobkyně. Žalobkyně pro případ uznání viny navrhuje, aby soud vyslovil, že považuje projednání věci za dostatečné, případně moderoval uloženou sankci na desetinu uložené výše.

23. Žalobkyně navrhuje provést důkaz správním spisem a písemnostmi z žaloby.

24. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Odkazuje na napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňového orgánu. K tvrzené otázce přezkumu správnosti znaleckého posudku odkazuje na body 79 až 83 napadeného rozhodnutí a doplňuje, že v přestupkovém řízení mu jako správnímu orgánu vysoká odbornost znaleckých posudků nebrání posoudit, zda znalecká činnost byla vykonána v souladu s § 8 ZZT. Nepřezkoumával ani nehodnotil odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, nýbrž přesvědčivost znaleckého posudku ve vztahu k zadání, a to jeho úplnost, logiku a koherenci odůvodnění znaleckého posudku (zda nález není rozporný či různé závěry navzájem) a dostatečnost a relevanci uváděných informací. Z hlediska vytýkaného pochybení jsou proto podstatné postupy, metody, údaje a výpočty, které žalobkyni vedly ke znaleckému závěru, v němž došlo k porušení zásad znaleckého zkoumání. Předmětné pochybení spočívá především v nedostatečném odůvodnění použitých metod a postupů, které vedly k závěru znaleckého posudku, s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které bylo třeba vypořádat.

25. Žalovaný stran stanoviska poradního sboru uvádí, že poradní sbor je pouze poradním orgánem žalovaného, na který se lze v případě potřeby při rozhodování podle ZZT obrátit a vyžádat si jeho vyjádření. ZZT neupravuje obligatorní vyžádání stanoviska poradního sboru, ani nespecifikuje případy, kdy je vhodné vyžádat si jeho vyjádření. Vyžádání si stanoviska je na úvaze žalovaného. Žalovaný se na poradní sbor obrátil a položil mu konkrétní otázky týkající se znaleckého posudku, které poradní sbor písemně zodpověděl. Pokud by žalovaný seznal za potřebné zodpovědět otázky další, či doplnit podané vyjádření, učinil by tak. Z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že žalovaný zjistil skutkový stav věci a náležitě posoudil, jakým konkrétním jednáním žalobkyně vykonala znaleckou činnost v rozporu s § 8 ZZT při vypracování znaleckého posudku. Poradní sbor nehodnotil, zda došlo ke spáchání přestupku, tak učinil žalovaný samostatně ve správním řízení. Ohledně tvrzení žalobkyně stran „nekritického přejímání názorů poradního sboru“ žalovaný uvádí, že tvrzení není podpořené bližší argumentací, ani neodpovídá skutečnosti, neboť žalovaný všechny podstatné okolnosti samostatně posoudil. Bez významu je i námitka, že závěry poradního sboru nejsou podle žalobkyně přezkoumatelné. Stanovisko poradního sboru má poradní charakter, není pro žalovaného jako správní orgán nikterak závazné a nezasahuje do práv a povinností žalobce. Rozhodnutí v předmětné věci je rozhodnutím žalovaného jako správního orgánu, a nikoli poradního sboru.

26. Žalovaný ohledně stanoviska profesního či zájmového sdružení sdružující znalce odkazuje na body 90 až 92 napadeného rozhodnutí, které vypořádal ministr. Žalovaný v předmětném správním řízení si vyžádal vyjádření poradního sboru pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, k deseti otázkám souvisejících se znaleckým posudkem a jeho zpracováním. Poradní sbor nehodnotil, zda došlo ke spáchání přestupku, tak učinil až žalovaný pod body 133 až 138 rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že poradní sbor odpověděl na všechny položené otázky, žalovaný nepovažoval za potřebné vyžadovat i stanovisko profesního či zájmového sdružení sdružující znalce, kterého by se dotázal na tytéž otázky. Zvolený postup byl též v souladu se zavedenou správní praxí. V minulosti bylo k vyžádání stanoviska takového sdružení přistoupeno výjimečně, kdy se jednalo o řízení ve vztahu k neobvyklé specializaci znalecké činnosti. Žalobkyně přitom neuvádí, v čem by mělo takové stanovisko přispět ke zjištění skutkového stavu věci, který žalovaný má za prokázaný, a k posouzení, zda žalobkyně vykonala znaleckou činnost v souladu s § 8 ZZT. Přistoupit k vyžádání takového stanoviska by mohlo být vhodné, pokud by nebyl poradní sbor pro daný obor znalecké činnosti zřízen, nebo správní řízení by se týkalo takové specializace znalecké činnosti, pro niž by vyjádření poradního sboru bylo shledáno nedostačující. Taková situace však v daném případě nenastala, proto vyžádání si stanoviska sdružení by představovalo porušení zásady hospodárnosti a procesní ekonomie podle § 6 odst. 2 správního řádu. K žádnému tvrzenému zkrácení práv žalobkyně tak nedošlo.

27. Žalovaný k námitce stran formálních vad znaleckého posudku uvádí, že žalobkyně zpracovala znalecký posudek v rozporu s § 13 Vyhlášky k ZZT, neboť nerespektovala právní úpravu formálních obsahových náležitostí posudku. Poukazuje na to, že znalecký posudek podle § 13 odst. 2 ZZT ve spojení s odst. 4 vyhlášky k ZZT se člení na nález (popis relevantních výchozích skutečností), posudek (odborné posouzení) a znaleckou doložku (osvědčení kvalifikace znaleckého ústavu). Vyhláška k ZZT závazně stanoví členění znaleckých posudků, pokud jde o jejich formální úpravu. Členění znaleckých posudků slouží k lepší orientaci. Tvrzení žalobkyně neodpovídá právní úpravě Vyhlášky k ZZT. Námitkou se zabýval žalovaný pod body 112 až 120 rozhodnutí, kde uvedl, že znalecký posudek je stižen formálními vadami, není v něm jednoznačně označena část nálezu a část posudku, ani není v něm uvedeno, kdo může před orgánem veřejné moci osobně stvrdit jeho správnost a podat žádaná vysvětlení. Ministr se předmětnou námitkou též zabýval, a to v bodech 75 až 77 napadeného rozhodnutí.

28. Žalovaný ohledně analýzy účetnictví společnosti Agentura Face odkazuje na body 65 až 72 rozhodnutí a na body 51 až 64 rozhodnutí ministra. Znalecký posudek považuje za vnitřně rozporný, jelikož žalobkyně o účetnictví Agentury Face učinila znalecký závěr a současně uvedla, že účetnictví neměla k dispozici. Podle žalovaného forma provedení znaleckého posudku musí být přehledná, nesmí být pro třetí osobu zavádějící, a postup znalce v rámci znaleckého zkoumání musí být přezkoumatelný. Údaje, metody a postupy použité ve znaleckém posudku musejí být řádně odůvodněné, aby třetí osoba byla schopna při vynaložení přiměřeného úsilí a prostředků na základě informací o zdrojích údajů, postupech a metodách použitých a uvedených ve znaleckém posudku zopakovat postup žalobkyně s obdobnými výsledky. Žalobkyně proto byla povinna uvést postupy a metody použité ve znaleckém posudku. Prosté konstatování o absenci úplnosti, řádnosti a průkaznosti účetnictví, učiněné bez relevantních podkladů, neumožnuje kontrolu znaleckého posudku a činí jej nepřezkoumatelným. Jestliže jednotlivá tvrzení uvedená ve znaleckém posudku si odporují, nelze posoudit splnění znaleckého úkolu na základě zadání za řádné. Podle žalovaného ze znaleckého posudku ani nevyplývá, že by žalobkyně žádala o doplnění podkladů, aby závěr o účetnictví předmětné společnosti mohla kvalifikovaně učinit [např. o účetní (daňové) doklady, související smlouvy a další podklady apod.].

29. Žalovaný ohledně výroku I. bodu f) rozhodnutí odkazuje na body 90 až 94 rozhodnutí a na body 65 až 66 rozhodnutí ministra. Podstatou vytýkaného pochybení je především nedostatečné odůvodnění zdrojových dat a zvolených postupů a metod pro závěr o fiktivnosti odchozích bankovních transakcí, což je podle žalovaného natolik podstatná vada, že činí závěr znaleckého posudku zcela nepřezkoumatelným. Prokazatelnost zdanitelného plnění se totiž v praxi dokládá účetními (daňovými) doklady. Žalobkyně nemohla bez dalšího učinit závěr o fiktivnosti odchozích bankovních transakcí. Ve znaleckém posudku se proto dopustila spekulativních závěrů bez dostatku podkladů, což nijak nevysvětlila. Znalecký posudek rovněž neobsahuje žádné analýzy a metody, které by se zabývaly výběry finančních prostředků v hotovosti, není tak zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla ke znaleckým závěrům.

30. Žalovaný k námitce výše uloženého správního trestu uvádí, že při výběru druhu a výše sankce má možnost správního uvážení, v daném případě se řídil posouzením skutkových okolností a závažností spáchaného přestupku, a dále zohlednil funkce, které má udělená sankce plnit, tj. nejen funkci ochrannou a restaurativní, ale i výchovnou a preventivní. Při rozhodování skutkově obdobných případů žalovaný vycházel z dosavadní ustálené praxe. Přestupkem podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT žalobkyně porušila chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Tím je i důvěra třetích osob o vnímání znaleckých posudků znaleckých ústavů i znalců sloužících mimo jiné jako významný důkazní prostředek v soudních či jiných řízeních. Ohledně likvidační výše uložené pokuty žalovaný odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010 č. j. 1 As 9/2008–133. Následky ve smyslu uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu z nashromážděných podkladů nevyplývají. Námitka žalobkyně zpochybňující výši uložené pokuty nemá vliv na zákonnost ani správnost rozhodnutí správních orgánů. Žalobkyně nadto formulovala námitku obecně, na podporu svého tvrzení o výši pokuty nepředložila žádné konkrétní argumenty. Z bodů 188 a násl. rozhodnutí žalovaného a bodů 90 až 95 napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný při úvaze o výběru druhu sankce i její výše se řídil dosavadní ustálenou praxí, přihlédl k povaze a vysoké závažnosti spáchaného přestupku, i ke skutečnosti, že podobných pochybení se žalobkyně dopouští konzistentně; nejedná se u ní o ojedinělý exces.

31. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, jelikož žalobkyně ani žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), souhlasili s takovým projednáním tudíž konkludentně, nadto však shledal, že v předmětné věci došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správními orgány. Soud shledal, že žaloba je důvodná.

32. Ze správního spisu vyplývají tyto pro věc podstatné skutečnosti.

33. Dne 16. 9. 2019 žalovaný informoval stěžovatele M. H., že od něho dne 23. 8. 2019 obdržel stížnost, že žalobkyně měla neodborně vypracovat znalecký posudek ve věci vedené OČTŘ pod sp. zn. NCOZ–2227–594/TČ–2016–412301–C, a žádal stěžovatele, aby ke stížnosti znalecký posudek doplnil, protože ke stížnosti jej stěžovatel nepřipojil [spis žalovaného neobsahuje stížnost stěžovatele M. H. – obžalovaného ze zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále též „TrZák“) v trestní věci vedené proti němu jako obžalovanému u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 52/2019, pozn. soudu, a viz níže].

34. V reakci na požadavek žalovaného byla dne 17. 9. 2019 do datové schránky žalovaného doručena v příloze č. 1 kopie znaleckého posudku vypracovaná žalobkyní o 285 stranách, takto: „znalecky posudek.pdf“, k němuž: „Podpis není připojen (žádný podpis)“, kterou žalovaný do správního spisu barevně vytiskl jako znalecký posudek č. 5 269–26–2018 s datem zpracování dne 28. 5. 2018, z oboru ekonomika. Vyplývá z něj, že se vydává ve třech vyhotoveních, z nich dvě obdrží objednatel. Tento „znalecký posudek“ neobsahuje žádnou znaleckou pečeť na první ani na poslední straně, ani razítko znalce, jeho jednotlivé listy jsou do spisu volně vloženy, znaleckou pečetí nesepnuty.

35. Poté, co znalecký posudek byl žalovanému dne 17. 9. 2019 doručen tak, jak je v předchozím odstavci uvedeno, prvním úkonem žalovaného ve věci bylo, že dne 15. 4. 2020 požádal předsedu poradního sboru pro ekonomiku, aby obdržený znalecký posudek posoudil poradní sbor pro ekonomiku na základě následujících otázek: „1. Bylo při zpracování znaleckého posudku použito odpovídající, jasné a všeobecně uznávané metody znaleckého zkoumání?

2. Vycházel znalecký ústav důsledně z platných právních předpisů upravujících znaleckou činnost?

3. Mohl znalecký ústav při zpracování otázky č. 1, tedy zda je účetnictví předmětných společností vedeno úplně, řádně a průkazně, dojít k závěru, že účetnictví společnosti AGENTURA FACE CZ nebylo vedeno úplně, řádně a průkazně, když její účetnictví neměl k dispozici?

4. Mohl znalecký ústav dospět ke stejnému závěru u společnosti Agentura HERA, a to i bez bližšího zkoumání příčiny nezaúčtování několika fyzických faktur?

5. Mohl znalecký ústav dospět naopak k opačnému závěru u společnosti PROSTOR, tedy že její účetnictví je vedeno úplně, řádně a průkazně, i přes to, že nebyl k dispozici potřebný účetní software pro otevření datových souborů účetnictví, a jak uvádí sám znalecký ústav, ‚dostupnost pouze určitých daňových dokladů ve fyzické/elektronické podobě limituje závěry u exportovaných sestav z datových souborů účetnictví‘?

6. Mohl znalecký ústav v návaznosti na otázku č. 4, tedy zda lze zajištěné účetní doklady určených společností přiřadit k jednotlivým bankovním transakcím, dospět bez dalšího k závěru, např. s ohledem na nedostupnost účetnictví společnosti AGENTURA FACE CZ, že jsou zájmové odchozí bankovní transakce fiktivní?

7. Mohl znalecký ústav v rámci otázky č. 6 jednoznačně určit výše způsobené ekonomické újmy na dani z přidané hodnoty?

8. Je znalecké zkoumání obsažené v odpovědi na otázku č. 7 dostatečné?

9. Jsou úvahy znaleckého ústavu a závěry znaleckého posudku logické, přezkoumatelné a opakovatelné?

10. Přistoupil znalecký ústav v rámci předmětného znaleckého posudku k posouzení otázek právních?“ 36. Dne 7. 6. 2020 poradní sbor zaslal žalovanému vyjádření k předmětnému znaleckému posudku datované dnem 2. 6.2020, ve kterém shledal v něm uvedené nedostatky s tím, že „Posouzení bylo zpracováno v dubnu a květnu 2020“.

37. Poté dne 18. 6. 2020 žalovaný požádal OČTŘ (Policii ČR, Národní centrálu proti organizovanému zločinu) o zaslání opatření o přibrání žalobkyně jako znaleckého ústavu.

38. Dne 22. 6. 2020 OČTŘ zaslaly žalovanému 5 stránkové opatření o přibrání žalobkyně ze dne 18. 10. 2017 č. j. NCOZ–2227–1147/TČ–2016–412301–C, jímž OČTŘ přibraly žalobkyni jako znalecký ústav ke zpracování znaleckého posudku v trestní věci vedené v přípravném řízení proti celkem 26 fyzickým a právnickým osobám (mimo jiné i proti stěžovateli M. H., Agentuře Hera a společnosti Prostor), obviněných ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), 3 TrZák (výrok I., III.) dílem ve formě spolupachatelství podle § 23 TrZák (výrok I.), a ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), 3 písm. b), 4 písm. b), c) TrZák ve formě spolupachatelství podle § 23 TrZák (výrok II.) /fyzické osoby/ a dále ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), 3 TrZák /právnické osoby/, kterých se obvinění měli dopustit trestnou činností v opatření blíže podrobně popsané, i prostřednictvím dalších společností na pozicích „buffer“ (Agentura Face, Agentura Hera a společnost Prostor) označených jako společnosti I. a dalších šestnácti společností na pozicích „missing trader“ označených jako společnosti II. a III. OČTŘ uložily žalobkyni ve znaleckém posudku posoudit následující otázky: „U společností na úrovni bodu I., za období leden 2012 až březen 2017:

1. Zda je účetnictví vedeno úplně, řádně a průkazně (tj. dle právních norem)?

2. Zda účetnictví odpovídá předloženým daňovým přiznáním daně z příjmů právnických osob a přiznáním k dani z přidané hodnoty?

3. Jaké množství služeb nakoupily v České republice od společností uvedených v bodu II. a III. (vyčíslete v ceně bez DPH a částku DPH)? U společností na úrovních bodu I., II. a III., za období leden 2012 až březen 2017:

4. Zda zajištěné účetní doklady společností v bodě I., II. a III. lze přiřadit k jednotlivým bankovním transakcím?

5. Zda měsíční obraty na bankovních účtech odpovídají daňovým přiznáním k DPH (DPPO) u společností v bodě I., II. a III. pokud byla podávána?

6. Pokud by faktury (případně identifikované VS uvedené v bankovních účtech) za nakoupené služby byly fiktivní, jaká daň, v jakém zdaňovacím období, v jaké nejmenší výši by byla snížena, pokud by ke snížení daňové povinnosti došlo, a to DPH a DPP, vyčíslete, jaké množství služeb prodaly společnosti v bodu II. do společností v bodu I. a společnosti v bodu III. do společností v bodu II. (vyčíslete v ceně bez DPH a částku DPH)?

7. Jaká je ekonomická výhodnost prováděných obchodů, jaký je ekonomický princip daných obchodů, jaká je logicky zdůvodnitelná ekonomická výhodnost daných obchodů, kdy jedna společnost (v tomto případě na úrovni bodu I.), nakupuje služby od dalších společností uvedených na úrovni bodu II., kde společnosti uvedené v bodu II., tyto dále nakupují od společností v bodu III., přičemž společnosti v bodu I., II. a III., jsou řízeny stejnou osobou? Pro znalecké zkoumání byly předloženy výpisy z bankovních účtů, faktury přijaté a vydané, daňová přiznání k DPH, záznamní povinnost k DPH, vyjádření místně příslušných Finančních úřadů jednotlivých společností a další spisový materiál (např. výslechy svědků, úřední záznamy o podaném vysvětlení, protokoly z domovních prohlídek, účetní doklady výše uvedených společností), který byl zajištěn při domovních prohlídkách a další potřebné písemnosti nacházející se ve spisové dokumentaci. Všechny písemnosti byly předány v písemné podobě, případně v elektronické podobě (např. výpisy z bankovních účtů a účetnictví jednotlivých společností).“ 39. Dne 26. 6. 2020 stěžovatel M. H. urgoval žalovaného: „S ohledem na to, že obhájce nyní obžalovaného se z justičních kruhů dozvěděl, že proti předmětnému znaleckému ústavu má být již vedeno řízení pro pochybení při vyhotovování znaleckých posudků, dovoluje si učinit dotaz, případně urgenci, zda v této věci je nějaký postup, protože předmětný znalecký posudek je vlastně jeden z důležitých důkazů v předmětné věci a v září má začít dokazování“.

40. Poté dne 12. 11. 2020 žalovaný oznámil žalobkyni zahájení řízení o přestupku.

41. Následně dne 18. 11. 2020 žalovaný vyrozuměl M. H., že zahájil se žalobkyní správní řízení v souvislosti se znaleckou činností při vypracování znaleckého posudku a poučil jmenovaného o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody či bezdůvodné obohacení.

42. Poté, co dne 17. 2. 2021 byla žalobkyně vyrozuměna o shromáždění podkladů před rozhodnutím s možností se k nim do 7 dnů vyjádřit, požádala dne 23. 2. 2021 požádala o prodloužení lhůty k vyjádření se, o nařízení ústního jednání, a o doplnění podkladů pro rozhodnutí, a to o stanovisko komory soudních znalců k otázkám, na které se dotazoval žalovaný poradního sboru.

43. Dne 25. 2. 2021 žalovaný vyhověl žalobkyni a prodloužil jí lhůtu k vyjádření se na 14 dnů od doručení tohoto vyhovění.

44. Dne 9. 3. 2021 žalobkyně navrhla, aby žalovaný si vyžádal stanovisko profesního či zájmového sdružení sdružující znalce podle § 25e ZZT.

45. Žalovaný dne 9. 3. 2021 usnesením č. j. MSP–48/2019–ODKA–ROZ/19 zamítl žádost žalobkyně o nařízení ústního jednání. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně rozklad, o kterém rozhodl ministr dne 8. 7. 2021 pod č. j. MSP–20/2021–SDJ–SP/4 tak, že rozklad zamítl.

46. Dne 15. 3. 2021 se žalobkyně písemně vyjádřila k podkladům.

47. Dne 31. 5. 2021 Krajský soud v Praze v trestním řízení vedeném pod sp. zn. 3 T 52/2019 požádal žalovaného o sdělení průběhu či výsledku správního řízení, jelikož obžalovaný M. H. v trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 52/2019 informoval trestní soud, že podal podnět žalovanému, aby žalovaný zahájil správní řízení se žalobkyní, a žalovaný takové řízení již zahájil.

48. Dne 21. 6. 2021 žalovaný odpověděl Krajskému soud v Praze ke sp. zn. 3 T 52/2019, že správní řízení se žalobkyní ohledně znaleckého posudku určeného pro trestní řízení probíhá.

49. Žalovaný rozhodnutím (ze dne 9. 9. 2021 č. j. MSP–48/2019–ODKA–ROZ/30) uznal žalobkyni vinnou, jak je popsáno shora. Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně rozkladem, o něm rozhodl ministr napadeným rozhodnutím tak, že rozklad zamítl.

50. Městský soud v Praze věc posoudil takto.

51. V dané věci se soud nejprve zabýval otázkou, podle které právní úpravy se předmětná věc má posuzovat, jelikož ZZT (zákon č. 36/1967 Sb.) byl účinný do dne 31. 12. 2020, poté od 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále též „Nový ZZT“).

52. Podle přechodných ustanovení § 45 odst. 2 Nového ZZT řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

53. Z citované právní úpravy vyplývá, že předmětné řízení, jehož meritem je znalecký posudek ze dne 28. 5. 2018, se dokončí podle dříve platné právní úpravy, tedy podle původního ZZT (zákon č. 36/1967 Sb.).

54. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně nesouhlasí s vytýkanou absencí CD s rozšířenými přílohami ve znaleckém posudku a tvrdí, že jsou součástí každého fyzického výtisku znaleckého posudku.

55. Soud k uvedené dílčí námitce absence CD uvádí, že námitku žalobkyně nelze ověřit, jelikož ze správního spisu vyplývá, že správní orgány neměly k dispozici znalecký posudek vypracovaný žalobkyní, ačkoli jej posuzovaly.

56. Podle § 13 ZZT podává–li znalec posudek písemně, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti; stejnou povinnost má tlumočník u ověřovaných překladů.

57. Podle § 21 ZZT znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo jejich organizační složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých ústavů (odst. 1). Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do něj rozhoduje ministerstvo spravedlnosti (odst. 2). Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1 (odst. 3). Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do seznamu znaleckých ústavů, má–li v příslušném nebo příbuzném oboru akreditován doktorský studijní program (odst. 4). Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké ústavy zapsané v oddílu druhém, aby podaly posudek, pouze jde–li o případ podle odstavce 3 věty druhé (odst. 5).

58. Podle § 22 ZZT ústav podá posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval a kdo může, jestliže to je podle procesních předpisů třeba, před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení (odst. 1). Za včasné a řádné provedení posudku odpovídá ústav (odst. 2). Jinak pro výkon znalecké činnosti ústavů přiměřeně platí ustanovení o výkonu znalecké činnosti znalců zapsaných do seznamu (odst. 3).

59. Podle § 13 vyhlášky k ZZT příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce, vymezí ve svém opatření jeho úkol, podle okolností případu též formou otázek tak, aby se znalec zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí (odst. 1). V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek) (odst. 2). Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí (odst. 3) (podtržené zvýraznil soud, pozn. soudu). Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku (odst. 4). Znalec je povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit (odst. 5). Při ústním posudku podaném do protokolu uvedou se též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky (odst. 6).

60. Formální náležitosti znaleckých posudků jsou stanoveny v § 13 odst. 2 až 6 vyhlášky k ZZT. Podle tohoto ustanovení musí znalecký posudek obsahovat nález (tedy popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, a souhrn skutečností, k nimž znalec při úkonu přihlížel), posudek v užším slova smyslu (tedy výčet otázek, na které měl znalec odpovědět, a odpovědi na ně) a znaleckou doložku (tedy označení seznamu, v němž je znalec zapsán, a oboru, v němž je oprávněn podávat posudek, a číslo položky, pod kterou byl úkon zapsán ve znaleckém deníku) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 4543/2014. Vyhláška k ZZT v tomto směru nerozlišuje mezi posudky podávanými písemně a mezi posudky podávanými ústně do protokolu, takže náležitosti v ní uvedené musí mít i posudek podávaný ústně. Posudek podávaný písemně musí být na každém vyhotovení znalcem podepsán a opatřen pečetí (k tomu blíže viz § 13 ZZT). V posudku podávaném ústavem, který lze podat jen písemně, musí být uvedeno, kdo posudek připravoval a kdo může v případě potřeby jeho správnost potvrdit a podat k němu vysvětlení (viz stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 1980 sp. zn. Pls 3/80). Specifika podání posudku znaleckým ústavem vyplývají z ustanovení § 22 odst. 1 a 2 ZZT; přičemž ustanovení § 22 odst. 3 ZZT pak stanoví zásadu přiměřené aplikace výkonu znalecké činnosti znalců i pro činnosti ústavů [viz Dörfl, L. Zákon o znalcích a tlumočnících. Komentář (online). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 144–147].

61. Podle ustálené judikatury soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1968 sp. zn. 1 Cz 39/68, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1561/2010) soud hodnotí důkaz znaleckým posudkem jako každý jiný důkaz, nicméně je tu při hodnocení tohoto důkazu oproti jiným důkazům určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu. Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To samozřejmě neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem a že jej musí bez dalšího převzít. Má–li soud pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, popřípadě je–li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalce požádat, aby podal potřebná vysvětlení, zejména aby posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek; kdyby tím nebyla pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, nejasnost nebo neúplnost znaleckého posudku odstraněna, soud za účelem přezkoumání znaleckého posudku ustanoví jiného znalce, popřípadě, státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2616/2013).

62. Vady znaleckého posudku lze podle komentářové literatury dělit na vady podstatné a nepodstatné, odstranitelné a neodstranitelné, procesní, formální a obsahové. Aby byl posudek použitelný jako důkaz, musí být bezvadný, respektive nesmí trpět podstatnými neodstranitelnými vadami.

63. Formální náležitosti znaleckého posudku, jak již bylo shora uvedeno, jsou stanoveny v ZZT a ve vyhlášce k ZZT, popř. v jednotlivých případech v TrZák, apod. Formální vady znaleckého posudku je možno následně odstranit. Vady posudku mohou být odstraněny výslechem znalce, konfrontací znalců, doplňkem znaleckého posudku či revizním znaleckým posudkem. Již starší judikatura dovozovala, že „B 1/1988–12–II: Formální vady písemného znaleckého posudku (chybný název, nedostatek znalecké doložky, a znalecké pečetě atd.) lze zpravidla napravit při výslechu znalce před soudem“ [viz Křístek, L. Znalectví. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 223–242].

64. K otázce odstraňování vad se vyjadřuje i jiná odborná literatura, která uvádí, že „některá pochybení v náležitostech posudku lze odstranit při vysvětlení postupu znalce při výslechu znalce před soudem. Nesrozumitelný nebo nepřezkoumatelný posudek však má zpravidla za následek zproštění znalce ze zadaného úkolu nebo po vypracování posudku zadání revizního znaleckého posudku některému ze znaleckých ústavů” [viz Dörfl, L. Zákon o znalcích a tlumočnících. Komentář (online). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 46–65].

65. V usnesení ze dne 12. 5. 2011 sp. zn. II. ÚS 3020/08 dospěl Ústavní soud k závěru, že „znalecký posudek vypracovaný na návrh strany, v němž chybí znalecká doložka, lze v řízení před soudem číst jen jako listinný důkaz (například jako odborné vyjádření). Je však na místě přisvědčit stěžovateli, že jde o nedostatek znaleckého posudku, který je zhojitelný, a to buď písemnou formou (upozorněním znalce v dopise na uvedené pochybení a výzvou k jeho odstranění), nebo v rámci poučení znalce před jeho výslechem přímo u hlavního líčení“ (k tomuto viz i usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2006 sp. zn. III. ÚS 248/06). Ačkoliv je v daných usneseních Ústavního soudu řešena situace, kdy byl v trestním řízení znalecký posudek předložen jednou ze stran, je možné závěry o tom, že absence znalecké doložky je vadou odstranitelnou (zhojitelnou), převzít i v jiném řízení.

66. V soudním řízení správním, v němž soud se zabývá námitkami proti rozhodnutí správních orgánů ohledně vad znaleckého posudku, se toliko o absenci znalecké pečetě, což by byla jinak odstranitelná vada, nejedná. V dané věci totiž od počátku absentuje celý znalecký posudek, neboť správní orgány obou stupňů vycházely toliko z kopie zaslané stěžovatelem – obžalovaným v trestní věci, pro niž byl znalecký posudek určen a nakládaly s ní jako s originálním znaleckým posudkem vypracovaným žalobkyní.

67. V daném případě soud považuje za vhodné připomenout, že znalecký posudek, který je předmětem nyní projednávané věci ve správní linii, byl vyhotoven žalobkyní pro účely trestního řízení, a jeho objednatelem byla Policie ČR, resp. OČTŘ, jí byl i také určen, a to k závěrům vyšetřování Policie ČR, zda výsledky přípravného řízení trestního odůvodňují postavení celkem 26 obviněných osob před trestní soud jako obžalovaných. V předmětné věci znalecký posudek napadá jeden z těchto obviněných, který následně i pro jeho závěry stanul před trestním soudem jako obžalovaný. Tento obžalovaný dal podnět správním orgánům proti žalobkyni. Jelikož správní spis vadně neobsahuje vlastní stížnost stěžovatele, následně obžalovaného M. H., kterou by správní spis měl jako první písemností správně započít, nelze ověřit, co je konkrétně ve stížnosti stěžovatelem namítáno. Jinými slovy soudu není znám rozsah podané stížnosti stěžovatele, jíž správní orgán po urgenci stěžovatele vyhověl a zahájil proti žalobkyni správní řízení, které vyústilo v uznání viny a uložení správního trestu. Uvedené soud považuje za první pochybení žalovaného. Tato vada však nemá vliv na závěr soudu – zrušení napadeného rozhodnutí.

68. Je třeba zdůraznit, že stěžovatel M. H. byl i na základě závěrů znaleckého posudku obžalován ze zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), 3 TrZák v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 52/2019 spolu s dalšími 25 obžalovanými (dílem spoluobžalovanými) fyzickými a právnickými osobami, mezi nimi je i Agentura Hera a společnost Prostor. Spis jako první listinu obsahuje toliko podání žalovaného ze dne 16. 9. 2019, jímž žalovaný informuje stěžovatele M. H., že od něho dne 23. 8. 2019 obdržel stížnost, že žalobkyně měla neodborně vypracovat znalecký posudek ve věci vedené OČTŘ pod sp. zn. NCOZ–2227–594/TČ–2016–412301–C, a žalovaný touto písemností po stěžovateli požaduje znalecký posudek, jelikož ten jej ke stížnosti nepřipojil. Soud konstatuje, že stěžovatelem v dané věci je osoba trestně stíhaná, vůči níž a dalším 25 trestně stíhaným osobám objednavatel – OČTŘ, zadal znalecký posudek. Tato skutečnost vyvolává pochybnosti zda, popř. do jaké míry, ze strany obžalovaného stěžovatele se jedná či nejedná o účelovou stížnost. Tato otázka je umocněna v pořadí druhým podáním stěžovatele M. H. ze dne 26. 6. 2020, jímž urgoval žalovaného: „S ohledem na to, že obhájce nyní obžalovaného se z justičních kruhů dozvěděl, že proti předmětnému znaleckému ústavu má být již vedeno řízení pro pochybení při vyhotovování znaleckých posudků, dovoluje si učinit dotaz, případně urgenci, zda v této věci je nějaký postup, protože předmětný znalecký posudek je vlastně jeden z důležitých důkazů v předmětné věci a v září má začít dokazování“, a též i dalším podáním, v tomto případě trestního soudu, a to Krajského soudu v Praze, který v trestním řízení vedeném pod sp. zn. 3 T 52/2019 dne 31. 5. 2021 informoval žalovaného, že obžalovaný M. H. v rámci uplatněné obhajoby se hájil tím, že znalecký posudek zpochybnil u žalovaného, který se jeho podnětem opravdu zabýval.

69. V dané věci žalovaný si vyžádal znalecký posudek od stěžovatele podáním ze dne 16. 9. 2019, a stěžovatel doručil žalovanému toliko kopii „znaleckého posudku“. Takto zaslanou kopii stěžovatele žalovaný zcela akceptoval, spokojil se s ní, aniž by si od OČTŘ (od Policie ČR ani od dozorujícího krajského státního zástupce) znalecký posudek vůbec nevyžádal, a aniž by se zabýval otázkou, zda jemu předložená kopie „znaleckého posudku“, je bezvadná a lze ji hodnotit. Jinými slovy, zda takto doložená kopie má všechny náležitosti znaleckého posudku, aby ji jako znalecký posudek žalovaný mohl posoudit pro účely správního řízení. Tato správnímu orgánu doručená kopie prostřednictvím datové schránky není sešita, neobsahuje žádnou sešívací šňůru, natož aby sešívací šňůra byla připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí, neboť žádnou pečeť správnímu orgánu zaslaná kopie vůbec neobsahuje. Z kopie není patrné, že by ji vůbec dříve posudek obsahoval. Uvedené obligatorní náležitosti znaleckého posudku správní orgány obou stupňů nevzaly v potaz, nýbrž kopii „znaleckého posudku“ přezkoumaly jako bezvadný znalecký posudek. Učinily tak přesto, že na první pohled je zřejmé, že text kopie znaleckého posudku odkazuje na další přílohy, které mají být součástí znaleckého posudku, např. na str. 282 je uvedeno: „Závěr znaleckého zkoumání a dokazování je zobrazen v komplexním schématu řetězce, z pohledu rozmístění subjektů, výše bankovních transakcí i způsobené ekonomické újmy na DPH a DPPO (viz Příloha č. 20)“, nebo na str. 283 je „6. Příloha“, která obsahuje výčet dalších 21 příloh, anebo na str. 284 je „7. Rozšířená příloha na CD“, která obsahuje výčet dalších 19 příloh. Soud tudíž shledává druhé pochybení žalovaného, a to zásadní, v tom, že objednatele znaleckého posudku, kterému byl posudek určen, zcela pominul a nevyžádal si znalecký posudek od něho, tj. od OČTŘ, ačkoli měl zkoumat znalecký posudek, nikoli kopii, a jako celek. Z textu kopie znaleckého posudku na str. 2 přitom vyplývá, že objednatel – OČTŘ obdržel od zpracovatele posudku – žalobkyně dvě ze tří vyhotovení a třetí vyhotovení si ponechal zpracovatel, tedy žalobkyně. Žalovaný ohledně vlastního posouzení zkoumal toliko nepoužitelnou kopii znaleckého posudku, když vytýkal žalobkyni např. na str. 25 rozhodnutí žalovaného, že „rozšířená příloha na CD (tato část je toliko zmíněna v obsahu znaleckého posudku)“, jak i namítá žalobkyně v dílčí námitce druhého žalobního bodu. Současně z ničeho nevyplývá, zda v rámci trestního řízení např. nedošlo ke změně okolností, či zda nebyl ve věci žalobkyní vydán doplněk ke znaleckému posudku. Těmito otázkami správní orgány obou stupňů se nezabývaly. Jelikož řízení je zatíženo formální vadou (od počátku), což může mít vliv na jeho výsledek, je provedeno od počátku nezákonně. Znalecký posudek (nikoli kopie předložená obžalovaným stěžovatelem) měl být zkoumán jako celek, včetně příloh, na něž text kopie odkazuje.

70. Třetí pochybení žalovaného soud shledává ve skutečnosti, že žalovaný, aniž by si předem zajistil od OČTŘ opatření o přibrání žalobkyně jako znaleckého ústavu k předmětné trestní věci, aby mohl posoudit znalecký úkol žalobkyně, bez znalosti jeho obsahu předal kopii znaleckého posudku svému poradnímu sboru k posouzení (dne 15. 4. 2020). Až poté, co poradní sbor zaslal žalovanému své vyjádření ke „kopii znaleckého posudku“ (dne 7. 6. 2020), vyžádal si následně žalovaný si od OČTŘ zmiňované opatření o přibrání žalobkyně (dne 22. 6. 2020). Z uvedeného vyplývá, že poradní sbor, jehož stanovisko, byť má toliko doporučující charakter pro žalovaného, avšak jehož závěry žalovaný i v dané věci převzal, neměl k dispozici relevantní informace pro žalovaného ohledně trestní věci, pro niž byl znalecký posudek určen [nebyly známy otázky položené žalobkyni, důvod jejího přibrání, i vlastní trestná činnost kladená tehdy obviněným (i stěžovateli) za vinu].

71. Žaloba je proto důvodná.

72. Jelikož žalovaný nesprávně vycházel z kopie znaleckého posudku, aniž by si jej zajistil jako bezvadný, nemohl soud vypořádat uplatněné žalobní námitky.

73. Toliko k dílčí námitce ohledně stanoviska poradního soboru soud uvádí následující.

74. Podle § 16 odst. 1 ZZT v oborech, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, se zřizují jako poradní orgány ministra spravedlnosti sbory pro znalecké otázky; jejich členy jmenuje ministr spravedlnosti z řad znalců.

75. Podle § 16 odst. 2 ZZT úkolem sborů pro znalecké otázky je zejména spolupůsobit při jmenování znalců, stanovit odborné předpoklady nutné pro jmenování znalcem, pečovat o zdokonalování zvláštní kvalifikace znalců, dávat podněty pro vědecký výzkum obecných otázek znalecké činnosti a vyjadřovat se k takovým otázkám z hlediska oboru, pro který jsou zřízeny.

76. Soud konstatuje, že z citovaného vyplývá, že poradní sbor má toliko poradní funkci. Nemá funkci rozhodovací, tu má správní orgán, což je v daném případě žalovaný a pro případ podání rozkladu jeho nadřízený správní orgán – ministr. Poradní sbor se má vyjadřovat a posuzovat formální náležitosti a obsahové náležitosti znaleckého posudku. Je na uvážení žalovaného, zda poradní sbor ke stanovisku osloví, není to jeho povinnost. V dané věci předseda poradního sboru pro ekonomiku byl vyzván odborem žalovaného, aby se poradní sbor vyjádřil ke „znaleckému posudku“ jako k řádně doručenému, originálnímu. Se „znaleckým posudkem“ obdržel poradní sbor toliko podnět stěžovatele, byť měl obdržet s předmětným posudkem i jeho přílohy a též opatření o přibrání žalobkyně, aby bylo možno shledat, k čemu byla žalobkyně přibrána, k zodpovězení jakých konkrétních otázek. V dané věci soud z ničeho neshledal, že by ke „znaleckému posudku“ obdržel předseda poradního sboru nějaké přílohy či opatření o přibrání žalobkyně.

77. Byť samotné stanovisko poradního sboru nijak nezasahuje žalobkyni na jejích subjektivních veřejných právech, vycházelo z nesprávných a neúplných podkladů. Závěry žalovaného uplatněné v rozhodnutí, se o stanovisko poradního sboru opírají a vychází z něj.

78. K námitce žalobkyně, že stanovisko poradního sboru bylo poskytnuto v jiném oboru, než je vypracován znalecký posudek, a pro který neměl poradní sbor ani patřičnou kvalifikaci, soud uvádí, že poradní sbor se má vyjadřovat toliko ke znaleckým konfliktům, jeho členové nemusejí být konkrétně znalci pro určitý obor. Poradní sbor totiž nemá posuzovat předložený posudek jako znalec, jeho členové proto nemusí být znalci pro daný obor. Poradní sbor toliko zkoumá, zda posudek byl vyhotoven v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy. Je třeba zdůraznit, že rozhodnutí ve věci nevydává poradní sbor ani jeho předseda, nýbrž ministerstvo jako žalovaný. Ostatně ve znalecké doložce na str. 285 znaleckého posudku se uvádí, že „znalecký posudek“ (v daném případě kopie) byl vypracován z oboru znalecké činnosti ekonomika, odvětví zde není specifikováno, a jak je již shora konstatováno, jedná se o kopii, kterou zaslal stěžovatel žalovanému prostřednictvím datové schránky.

79. Soud se pro úplnost zabýval otázkou, s ohledem na charakter předmětné věci, zda žalovaný může se žalobkyní vést ohledně shora zmiňovaného znaleckého posudku správní řízení za souběžně vedeného trestního řízení, k jehož závěrům žalobkyně vypracovala znalecký posudek na základě opatření OČTŘ jako znalecký ústav, a poté, na základě výsledků vyšetřování i závěrů znaleckého posudku, krajský státní zástupce podal krajskému trestnímu soudu obžalobu na obžalovaného stěžovatele (a další dílem spoluobžalované) pro zvlášť závažnou trestnou činnost (shora blíže konstatované), kdy před trestním soudem probíhá samostatné řízení, jehož součástí je i provedení a hodnocení znaleckého posudku a jeho závěrů podle trestních předpisů [zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále též „TrŘ“) a TrZák]. Zjednodušeně řečeno, zda je možné, aby souběžně probíhalo hodnocení znaleckého posudku po linii trestní (soudem) i po linii správní (žalovaným).

80. Podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT ústav se dopustí přestupku tím, že vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8.

81. Podle § 8 ZZT znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.

82. Ze shora uvedené právní úpravy lze dovodit, že takový postup ZZT nevylučuje, resp. jej nezakazuje. Je na úvaze správního orgánu, zda na základě podnětu správní řízení zahájí či nezahájí. Nelze však považovat za obvyklé, a ani za žádoucí, aby vedle probíhající trestní věci souběžně správní orgán zahajoval správní řízení, v předmětné věci z podnětu obžalovaného. K tomuto ještě níže.

83. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. 8. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2931/2013 konstatoval, že znalecký posudek se skládá ze tří částí: 1) nálezu (popis relevantních skutečností), 2) posudku (samotné odborné posouzení, včetně závěru) a 3) znalecké doložky (osvědčující znalcovu kvalifikaci). Formální výstup znaleckého zkoumání by měl být souladný se ZZT a vyhláškou k ZZT.

84. Žalovaný v rámci správního řízení může posoudit část týkající se nálezu znaleckého posudku, tedy popis relevantních skutečností a znaleckou doložku osvědčující znalcovu kvalifikaci. Soud rozhodující ve správním soudnictví se zcela ztotožňuje se žalobkyní, že obsahové závěry předmětného znaleckého posudku, tedy samotný závěr odborného posouzení, určený v tomto případě výlučně pro trestní řízení, v jehož rámci byl znalecký posudek i zadán, přezkoumává, resp. zabývá se jimi, v případě podání obžaloby, trestní soud, a nikoli žalovaný, či ministr, resp. soud rozhodující ve správním soudnictví.

85. Trestní soud se souhlasem státního zástupce a obžalovaného může znalecký posudek v hlavním líčení přečíst (§ 211 odst. 5 TrŘ), jinak znalce ke znaleckému posudku v hlavním líčení vyslechne. Znalec (znalecký ústav jako zpracovatel) zodpoví v hlavním líčení na místě (či předchozí písemné) otázky soudu, státnímu zástupci, obhájci (obhájcům), popř. obžalovaným. Tímto způsobem lze i zhojit případné nedostatky znaleckého posudku ohledně pochybností. Trestní soud znalecký posudek, popř. výpověď znalce k němu, pak posoudí jak jednotlivě, tak ve vztahu s ostatními důkazy provedenými v hlavním líčení. Lze si od znalce vyžádat i doplněk znaleckého posudku. Jinými slovy přezkum znaleckého posudku po linii správní má být odlišný než po linii trestní.

86. Ze správního spisu nevyplývá, resp. není známo, že by ke znaleckému posudku byl vydán např. jeho doplněk, či že by jeho formální nedostatečnost sporovaly OČTŘ. Takový dotaz na OČTŘ žalovaný ani neučinil. Žalovaný si ohledně sporovaného znaleckého posudku nevyžádal ani stanovisko od Policie ČR, byť ta jej opatřením žalobkyni zadala, popř. stanovisko dozorujícího státního zástupce, popř. pro úplnost – ani trestní rozsudek. Jinými slovy, podnět žalovanému na žalobkyni dal toliko obviněný, následně obžalovaný, ze závažné trestné činnosti, který se nespokojil se závěry znaleckého posudku, což i následně uplatnil v řízení před trestním soudem, když Krajský soud v Praze takový dotaz na žalovaného na základě obhajoby od M. H. učinil, nebyla to Policie ČR, ani státní zástupce, a ani trestní soud.

87. Je třeba zdůraznit, že znalecký posudek byl vypracován pro účely trestního řízení v přípravném řízení. Proti žalobkyni jako znaleckému ústavu, a tedy osobě znalce, či odbornému zaměření znalce, nebo proti formulaci otázek položených znalci v daném případě Policií ČR (OČTŘ) lze v trestním řízení podle § 105 odst. 3 TrŘ vznést námitky. Jejich důvodnost by v přípravném řízení posuzoval věc dozorující státní zástupce a před soudem, soud.

88. Daný správní spis neobsahuje ani informaci, zda obviněný M. H. využil svého práva podle § 105 odst. 3 tr. ř., zda takové námitky v přípravném řízení, popř. v řízení před soudem jako obžalovaný, proti znalci či znaleckému posudku uplatnil, a pokud ano, jak je v přípravném řízení státní zástupce, popř. v řízení před soudem, soud, posoudil. A pokud se tak nestalo, pak důvod, proč tak M. H. v trestním řízení neučinil. Takový dotaz žalovaný ani OČTŘ nepoložil. Je třeba zdůraznit, že znalecký posudek byl vypracován pro trestní řízení, v jehož přípravném řízení jsou státní zástupce, obžalovaní i jejich obhájci, seznámeni s celým spisem z přípravného řízení, a znají všechny podklady, které jsou znalci předloženy k jeho vyhotovení. Takové znalosti ani správní orgány mít ani nemohou.

89. V předmětné věci účastníci nenamítají, že by žalobkyně pochybila ohledně vykonání znalecké činnosti ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byla jmenována. Předmětem sporu je, zda její znalecká činnost byla vykonávána řádně.

90. Aby tuto otázkou soud mohl nyní posoudit, je třeba, aby v dalším řízení žalovaný jako prvostupňový orgán, pokud bude v novém rozhodnutí opět vycházet ze stanoviska svého poradního sboru, dal opatření o přibrání žalobkyně tomuto sboru k posouzení současně s kompletním znaleckým posudkem, který žalovaný opatří od OČTŘ, od nich také zjistí, zda v předmětné trestní věci byla žalobkyně OČTŘ oslovena, aby podala písemné (či ústní) doplnění znaleckého posudku, zda předmětný znalecký posudek OČTŘ shledaly po (své) trestní linii dostačující, neboť i doplněk znaleckého posudku může ovlivnit závěry správních orgánů (znalecký posudek s doplňkem tvoří jeden celek), zda zahájí správní řízení proti žalobkyni v dané věci, i s přihlédnutím k posouzení otázky případné účelovosti podání stěžovatele, tedy zda jeho podání bylo či nebylo důvodné, a toto podání (stížnost) do spisu doplní, k tomuto zjistí, zda stěžovatel brojil proti obsahu znaleckého posudku v trestním řízení (podle TrŘ). Pro úplnost soud konstatuje, že kopie znaleckého posudku zmiňuje i další podklady, které měla mít žalobkyně k dispozici, např. na str. 31 až 35 jsou uvedena východiska účetnictví Agentury Hera. Zde na str. 31 žalobkyně konstatovala: „4.1.3.

1. Stav účetnictví“, pod tím vymezila „

1. Datové soubory účetnictví (pro účetní software) Viz Znalecký posudek č. j. 3910/2017 z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika: kapitola ‚2.10.1.7.1.9 Účetní systémy – Pohoda‘, kde je uvedeno: ‚Veškeré datové soubory ekonomického systému Pohoda byly znalcem za účelem dalšího možného znaleckého zkoumání vykopírovány na přílohový pevný disk do složky „DP_HERA_na50\St–11_Kopie_NB–FUJITSU\Účetnictví\‘ kapitola ‚2.10.4.2.1.7 Účetní systémy – Pohoda‘, kde je uveden seznam nalezených záloh účetního systému. Tyto zálohy znalec uložil na přílohový pevný disk do složky „DP–HERA_50\St04_SYNOLOGY\Účetnictví\“ Jedná se o datové soubory pro Ekonomický a účetní program Pohoda, jeden z nejrozšířenějších účetních systému v České republice. ... Znalecký ústav Česká znalecká, a.s. má k dispozici Ekonomický a účetní program Pohoda verze Look, která disponuje výhradně funkcí prohlížení a tisku (data nelze modifikovat).“ Obdobně je tomu na str. 32 až 33, kde pod nadpisem: „

2. Exportované sestavy z datových souborů účetnictví“ je odkaz na export tiskových sestav se seznamem vydaných a přijatých faktur. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně vycházela z kompletního spisového materiálu, předloženého OČTŘ, který žalovaný a ani zdejší soud neměli k dispozici.

91. Ze shora uvedených důvodů soud zrušil toliko napadené rozhodnutí (druhostupňové) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem (již prvního stupně), jelikož mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení se žalovaný po doplnění ve výše naznačeném směru bude znovu zabývat i nyní uplatněnými námitkami žalobkyně. Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je žalovaný vázán.

92. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, a podání žaloby § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náklady na právní zastoupení tak činí 6 800 Kč + DPH ve výši 1 428 Kč. Žalobkyni tak bude na náhradě nákladů zaplacena žalovaným celková částka 11 228 Kč, a to do rukou jejího zástupce JUDr. Jana Malého, advokáta.