3 A 90/2023– 131

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobce: Bytové družstvo nájemníků Glowackého ul.č.553 a 554, IČO 25114379, sídlem Glowackého 554/4, 180 00 Praha 8 zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. sídlem Vodičkova 704/36, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti osoby na řízení zúčastněné: SMO TROJA s. r. o., IČO: 03662951 sídlem Zlínská 172, Kvítkovice, 765 02 Otrokovice zastoupená advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2023, č. j. MHMP 771069/2023 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 21. 6. 2023, č. j. MHMP 771069/2023, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Podání účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných Žaloba 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“ či „soud“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jakož i jím částečně změněného rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8, odboru územního rozvoje a výstavby (dále jen „stavební úřad“) ze dne 8. 3. 2022, č. j. MCP8 093860/2022 (dále jen „stavební povolení“), kterým stavební úřad rozhodl o povolení stavby „Bytový dům Troja“ na pozemcích parc. č. 1118/10, 1118/15, 1118/17 v katastrálním území Troja (dále též „stavební záměr“ nebo „stavba“) na žádost SMO TROJA s.r.o (dále jen „stavebník“).

2. V prvním žalobním bodu žalobce namítá vady Akustického posouzení – podkladu pro dokumentaci ke stavebnímu povolení, zakázkové číslo: 19.0520–01 zpracovaného v říjnu 2019 společností Ekola group spol. s r.o. (dále jen „akustická studie“).

3. V prvé řadě žalobce poukazuje na skutečnost, že akustická studie neprokazuje dodržení hlukových limitů a nestanovuje způsob ochrany před nadlimitním hlukem způsobeným vrtnou soupravou v rozporu s rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 21. 5. 2018, č. j. MCP8 090806/2018, jímž bylo rozhodnuto o umístění předmětné stavby (dále též „územní rozhodnutí“). Ačkoli Technická zpráva SO 01 z ledna roku 2021 (dále též „Technická zpráva“) v bodě 5. 1. uvádí, že zajištění stavební jámy bude realizováno z větší části obvodu pažením, akustická studie neuvádí žádný stavební stroj, který je způsobilý toto realizovat, a tedy neposuzuje velmi hlučné stroje použité při výstavbě. Tato skutečnost je nesporná, k čemuž žalobce odkazuje na str. 20 napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno: „Důvodem je skutečnost, že extrémní hodnoty hladiny akustického výkonu vrtné soupravy dosažené v jeho pracovním provozu nelze účinně snížit protihlukovými opatřeními, která jsou navržena v akustické studii pro ostatní nasazené stavební stroje.“ Žalobce je přesvědčen, že akustická studie musí posuzovat všechny stroje použité při výstavbě a nemůže opomíjet stroje, které jsou extrémním zdrojem hluku s odůvodněním, že hluk nelze snížit běžnými protihlukovými opatřeními. V akustické studii se přitom nikde neuvádí, že nejsou posuzovány všechny stavební stroje a že je zde úmyslně opomíjena vrtná souprava, pro kterou budou, resp. mohou být, stanovena specifická protihluková opatření v rámci časově omezeného povolení nadlimitního zdroje hluku (dále jen „hluková výjimka“) ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). Akustická studie naopak na str. 20 uvádí: „Výpočet je proveden pro nejnepříznivější stav, kdy jsou uvažovány v chodu všechny stavební stroje najednou.“ a na str. 23 uvádí: „Z vypočtených hodnot v přechozí tabulce je patrné, že hygienický limit hluku pro hluk ze stavební činnosti LAeq,T:65 dB pro dobu 7–21 h je pro hodnocené etapy výstavby výpočtově dodržen ve všech kontrolních výpočtových bodech.“ Závěr akustické studie o dodržení hlukových limitů v průběhu výstavby je tedy podle názoru žalobce zavádějící a nesprávný a navrhovaná protihluková opatření nepovedou k dodržení hlukových limitů, což je o to závažnější, že výstavba bude probíhat v blízkosti bytových domů a několik metrů od Základní školy, Praha 8, Glowackého 6 (dále též „ZŠ Glowackého“). Dle žalobce je rovněž zatíženo věcnou nesprávností a nezákonností závazné stanovisko Hygienické stanice hlavního města Prahy ze dne 26. 11. 2019, č. j. HSHMP 58955/2019 (dále též „závazné stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy“), a přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 7. 2020, č. j. MZDR 26180/2020–5/OVZ, ve znění opravy písařské chyby ze dne 17. 8. 2020 (dále též „přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví“; společně dále též „závazná stanoviska“), protože vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

4. Ve vztahu k akustické studii žalobce dále brojí proti kontrolnímu výpočtovému bodu označenému v akustické studii na nákresech jako VB5. Podle žalobce je tento kontrolní výpočtový bod umístěn na samém okraji staveniště, avšak více zasažena bude fasáda blíže středu přilehlé budovy, ZŠ Glowackého má nadto okna tříd po celé délce fasády přiléhající ke stavbě. V tomto bodě je přitom předpokládána hluková zátěž na samé hranici limitů (LAeq,s:64,2 dB z povolených 65 dB). Žalobce dále tvrdí, že dodržení hlukového limitu ve výšce 8 a 11 metrů neznamená automaticky dodržení limitu i ve výškách mezi těmito úrovněmi. Napadené rozhodnutí v tomto ohledu opomíjí umístění protihlukové stěny, která může hluk v nižších výškách snižovat, a ve vyšších výškách už může být hluk přirozeně utlumen vzdáleností. Žalobce dále uvádí, že akustická studie vychází z maximálního počtu 28 nákladních automobilů za den, počet těžkých nákladních automobilů však není v projektové dokumentaci takto omezen. Žalobce namítá, že uvedené námitky, které uplatnil již v rámci odvolání, žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal.

5. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá ohrožení statiky sousedních staveb. Uvádí, že stavba na pozemku žalobce se nachází nikoli na původním stabilním podloží, ale na navážce a již v současnosti dochází k jejímu sesedání. Protože okolní stavby byly postaveny již dříve, jejich technické řešení nepočítá s jakýmkoliv zhoršením geologických poruch. Stavební záměr má plánovaná dvě podzemní podlaží, a představuje proto ohrožení statiky sousedících domů, zejména staveb ve vlastnictví žalobce.

6. Žalobce cituje z napadeného rozhodnutí: „Odvolací správní orgán k tomu sděluje, že lze se domáhat plnění jen těch podmínek pro projektovou přípravu stavby, které jsou ve smyslu ust. § 92 odst. 1 stavebního zákona obsahem výrokové části územního rozhodnutí, a stanou se následně součástí přezkumu žádosti o stavební povolení dle ust. § 111 odst. 1 stavebního zákona. O tento případ se nejedná, neboť stavební úřad návrh na založení stavby v územním řízení vyhodnotil jako dostačující a toliko provedl obecný závěr, že stanovení konkrétních podmínek ochrany okolních budov bude řešeno ve stavebním řízení.“. Uvedené tvrzení je však podle žalobce v rozporu s podmínkou č. 22 územního rozhodnutí, dle které „Součástí dalšího stupně projektové dokumentace bude návrh statického zabezpečení stavební jámy tak, aby nedošlo k ohrožení stability sousedních staveb, detailní způsob založení objektu a podmínky pro provádění stavby, podrobný inženýrsko – geologický průzkum.“ Návrh statického zabezpečení staveb je tedy podle žalobce součástí závazné části výroku územního rozhodnutí a mělo být součástí přezkumu žádosti o stavební povolení dle ust. § 111 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“).

7. Žalobce dále poukazuje na to, že ignorováním možného statického ohrožení sousedních budov (bytový dům Glowackého 554/4 a 553/2 a budovy ZŠ Glowackého) se stavební úřad zásadně odklonil od své předchozí praxe, když na předmětných pozemcích v minulosti nepovolil výstavbu i výrazně méně objemných staveb. Například se jednalo o územní řízení ve věci umístění stavby "bytový dům Bohnice – E" v Praze 8 – Troji, ul. Glowackého. Na základě výzvy žalovaného ze dne 25. 2. 1997, zn. 137878/96/S/Vo měl tehdejší stavebník svůj návrh doplnit o statickou expertízu ohrožení stávajících bytových objektů a předložit zmenšený rozsah zástavby při zajištění odstupových vzdáleností od objektů ČKD Dukla (tj. bytový dům žalobce) min. 24 metrů. V nyní posuzovaném případě stavební úřad po stavebníkovi nežádal, aby zajistil statickou expertízu ohrožení stávajících budov, a s námitkami ohledně ohrožení statiky sousedních budov se vypořádal konstatováním, že o této otázce bude rozhodováno v navazujícím stavebním řízení. V řízení o vydání stavebního povolení však tato expertiza provedena nebyla (její provedení nebylo stavebním úřadem vyžadováno), čímž byly dle žalobce porušeny podmínky územního rozhodnutí.

8. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítá absenci stavebního povolení pro příjezdovou komunikaci. Žalobce poukazuje na to, že rozsudkem městského soudu ze dne 23. 3. 2022, č. j. 17 A 119/2020–55 bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2020, č. j. MHMP 1296741/2020, a stavebník tedy v době podání žaloby nemá pravomocné stavební povolení na nezbytnou příjezdovou komunikaci. Napadené rozhodnutí proto podle žalobce odporuje ust. § 111 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, podle něhož má stavební úřad mj. ověřit, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním předpisem. Žalobce je přesvědčen, že stavebníkem navrhované řešení příjezdové komunikace porušuje dlouhodobý urbanistický koncept a bezpečnostní zásady týkající se připojení obslužné komunikace z umísťované stavby do ulice K Pazderkám jakožto páteřní komunikace.

9. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce uplatňuje námitky vůči územnímu rozhodnutí. Je totiž přesvědčen, že v řízení o žalobě proti stavebnímu povolení musí soud tyto námitky zohlednit za situace, kdy stavební povolení bylo vydáno dříve, než byl ukončen soudní přezkum územního rozhodnutí, k čemuž odkazuje na usnesení NSS ze dne 22. 10. 2019, č. j. 6 As 211/2017–88, č. 3948/2019 Sb. NSS. Žalobce proto v rámci tohoto žalobního bodu uvádí důvody své kasační stížnosti podané proti rozsudku městského soudu ze dne 15. 9. 2022, č. j. 11 A 116/2019–212, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 275/2022. Má za to, že stavební záměr nerespektuje stabilizované území dle územního plánu, nerespektuje zvýšenou ochranu zeleně v daném území, rovněž, že žalovaný porušil povinnost rozhodovat v obdobných případech obdobně, že studie osvitu neprokazuje dodržení limitů v okolních budovách. Žalobce dále namítá rozpor územního rozhodnutí s požadavky na využití území a konečně brojí proti zarážející benevolenci a vstřícnosti stavebního úřadu a žalovaného při povolování stavebního záměru. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a vyjádřil se k jednotlivým žalobním bodům:

11. Ve vztahu k námitce, že akustická studie neprokazuje dodržení hlukových limitů a nestanovuje způsob ochrany před nadlimitním hlukem způsobeným vrtnou soupravou, žalovaný odkázal na str. 18 až 21 napadeného rozhodnutí, kde uvedl skutečnosti, pro něž je akustická studie dostatečným podkladem prokazujícím dodržení hlukových limitů v průběhu stavby. Žalovaný uvádí, že tento závěr nevyvrátilo ani Ministerstvo zdravotnictví v rámci přezkumu závazného stanoviska Hygienické stanice hl. m. Prahy. Žalovaný upozorňuje na to, že navržená technologie zajištění stěn stavební jámy pomocí záporového pažení garantuje stabilitu nejen stavební jámy ale současně okolních staveb. Posouzení hluku při provádění pilotů z vrtné soupravy v rámci akustické studie by dle žalovaného nebylo účelné, neboť je prokázané, že vrtné zařízení svou činností (pronikání pažící jednotky do horninového prostředí) vždy způsobuje hluk, který překračuje hygienické limity stanovené nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 272/2011“). Žalovaný opětovně upozorňuje na možnost udělení hlukové výjimky a s odkazem na ust. § 31 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdraví“), vyjadřuje přesvědčení, že zákonem požadované podklady pro vydání hlukové výjimky mohou být k dispozici až v průběhu provádění stavby a nikoliv ve fázi zpracování akustické studie, která je podkladem a v rámci stavebního řízení také součástí projektové dokumentace. Žalovaný odkazuje na rozsudek NSS ze dne 1. 11. 2012, č. j. 28 As 27/2012–113, dle něhož určité zatížení okolí způsobuje každá stavba, přičemž hluk ze stavební činnosti je imisí dočasnou, trvající jen do doby, než bude stavba dokončena. Po vlastnících okolních staveb je spravedlivé požadovat, aby takovéto zatížení snášeli, pokud je přiměřené poměrům a nevybočuje v podstatné míře od obecně požadovaných standardů na bydlení s přihlédnutím ke konkrétním zvláštnostem lokality. Žalovaný uzavírá, že meze pro dodržení limitů hluku jsou vymezeny podmínkou č. 12 napadeného stavebního povolení, což je dostatečnou zárukou pro dodržování hygienických limitů hluku v průběhu provádění stavby. Žalobce tvrdí, ale neprokazuje, že navrhovaná protihluková opatření nepovedou k dodržení hlukových limitů.

12. Dále se žalovaný vyjádřil k tvrzení žalobce, že bude více akusticky zasažena fasáda blíže středu celé budovy ZŠ Glowackého. Toto tvrzení žalovaný považuje za neprokázané. Naopak upozorňuje na to, že Hygienická stanice hl. m. Prahy vydala pro stavbu kladné závazné stanovisko (následně přezkoumávané a v tomto ohledu nezměněné Ministerstvem zdravotnictví, v němž je uvedeno, že stavebník je povinen zajistit dodržování hygienických limitů hluku v souladu se závěry předložené akustické studie. Z uvedeného žalovaný dovozuje, že Hygienická stanice hl. m. Prahy nezjistila v akustické studii závažné pochybení v postupu a výpočtech hluku ze stavební činnosti. Podle názoru žalovaného jsou kontrolní výpočtové body navrženy tak, aby reprezentovaly nejnepříznivější stav pro posuzování šíření hluku. Z Akustické studie dále vyplývá, že navržené místo výpočtového bodu VB5 pro jeho dvě výškové úrovně (2 m a 5 m) je vzhledem k vyznačenému průběhu pohybu stavebních strojů na situaci pro ověření nepřekročení limitu hluku dostatečné. Žalovaný dodává, že i kdyby se přistoupilo na předpoklad žalobce, že bude více akusticky zasažena fasáda školy blíže středu budovy, nelze opomenout výše uvedenou povinnost nepřekračovat limity hluku ze stavební činnosti stanovenou jak podmínkou stavebního povolení, tak přímo nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“).

13. K otázce dodržení hlukových limitů v prostoru mezi kontrolními úrovněmi ve výšce 8 a 11 metrů a vlivu protihlukové stěny žalovaný uvádí, že pokud akustická studie prokazuje dodržení hlukových limitů v situaci bez instalované protihlukové stěny, pak musí být nepřekročení hlukových limitů ze stavební činnosti garantováno také pro příznivější situaci, kterou představuje umístění protihlukové stěny po obvodu staveniště (plné oplocení do výšky 2 m). Žalovaný nesouhlasí, že by tuto námitku při přezkumu stavebního povolení opomenul. Jak uvedl sám žalobce, předmětná námitka byla vypořádána již v rámci stavebního povolení a žalovaný pak na straně 19 napadeného rozhodnutí konstatoval, že se plně ztotožňuje se závěry stavebního úřadu k dodržení hlukových limitů. To znamená, že se ztotožnil i se závěry ke kontrolnímu bodu VB5 a proměnlivému hluku mezi uvedenými výškovými hladinami, a nepovažoval za nutné uvedené opakovat. Žalovaný je přesvědčen, že odkaz na vyjádření stavebního úřadu nečiní napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným.

14. K námitce týkající se neomezení počtu nákladních automobilů v projektové dokumentaci žalovaný uvádí, že dle bodu 8 přílohy č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, je akustická studie součástí projektové dokumentace. Podmínkou pro provádění stavby č. 1 stavebního povolení je, že stavba bude prováděna podle projektové dokumentace zpracované v listopadu roku 2009 Ing. arch. P. Š. Z uvedeného vyplývá, že stanovený maximální počet vozidel za den, který je uveden v akustické studii, je zároveň stanoven v projektové dokumentaci.

15. Žalovaný dodává, že pro dodržení hygienických limitů ze stavební činnosti je zásadní stanovení podmínky č. 12 stavebního povolení, na základě které je stavebník povinen provést protihluková opatření, omezit dobu práce hlučných stavebních mechanizmů po celou dobu výstavby a dodržet hygienický limit hluku ve smyslu nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

16. Ve vztahu ke druhému žalobnímu bodu věnovanému ohrožení statiky sousedních domů žalovaný odkazuje na stranu 25 – 27 napadeného rozhodnutí. K žalobcem citované pasáži z napadeného rozhodnutí žalovaný uvádí, že je vytržena z kontextu, tento text reaguje na odvolací námitku, kterou se žalobce domáhal stanovení konkrétních podmínek ochrany jeho nemovitosti. Podmínka č 22 územního rozhodnutí byla dle názoru žalovaného splněna. Součástí projektové dokumentace je část D.1.2 Stavebně konstrukční řešení, která obsahuje návrh stavebně konstrukčního řešení stavby, zajištění stavební jámy a statického posouzení stavby, kde v textové části je uvedeno, že podkladem pro návrh založení stavby je „Podrobný inženýrskogeologický průzkum“ ze dne 08/2019 zpracovaný firmou GEOACTIV s.r.o. Dále obsahuje podrobný výpočet pažící konstrukce (štětovnice, kotvy) záporového pažení, ze kterého vyplývá, že celkové posouzení stability celého systému pažení vyhovuje. Provedené statické výpočty prokazují bezpečný návrh systému záporového pažení pro zabezpečení stability stavební jámy pro založení stavby, čímž bylo dostatečně prokázáno zabezpečení stability sousedních staveb a nedojde k jejich ohrožení. Uvedená část projektové dokumentace pracuje s parametry a složením zeminy zjištěné inženýrskogeologickým průzkumem v místě navržené stavby, tedy zohledňuje rovněž existenci navážek, které se v místě nacházejí v mocnosti od povrhu terénu do hloubky 1,7 m.

17. K tvrzení žalobce, že došlo k odklonění stavebního úřadu od předchozí praxe, když v roce 1997 byla společnost a.s. R.E.D. ve věci umístění stavby bytového domu v ulici Glowackého vyzvána, aby doplnila expertízu ohrožení stávajících bytových domů a zmenšený rozsah zástavby pro zajištění odstupových vzdáleností, což se nyní neděje, žalovaný uvádí, že nelze porovnávat postupy dvou zcela různých návrhových řízení zejména s tak velkým časovým odstupem. V roce 1997 platily zcela odlišné právní předpisy na úseku stavebního práva, například odstupy staveb se řídily výškou navržené stavby pomocí tzv. sklopení, kdežto nyní se řeší pomocí odstupových úhlů. Není známo, jaká technologie byla navržena pro založení základové desky stavby. V případě zakládání do stavební jámy zajištěné jen svahováním, které není technologicky náročné, vyžaduje značný prostor pro návrh bezpečného sklonu proti usmyknutí zeminy. Lze předpokládat, že to mohl být jeden z důvodů zpracování statické expertízy. Žalovaný dodává, že pokud žalobce poukazuje na ohrožení statiky sousedních staveb, musí takové tvrzení prokázat. Kromě toho je žalovaný přesvědčen, že žalobce není oprávněn domáhat se ochrany práv jiných osob.

18. Ke třetímu žalobnímu bodu, kterým je namítáno chybějící stavební povolení pro příjezdovou komunikaci, žalovaný odkazuje na str. 7 a 8 napadeného rozhodnutí. Žalovaný je přesvědčen, že existence pravomocného stavebního povolení na stavbu „Komunikace v rámci stavby Bytový dům Troja“ není podmiňující pro vydání rozhodnutí o povolení stavby hlavní – bytového domu Troja, a to s ohledem na ust. § 31 odst. 1 nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb., hlavního města Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), ve znění pozdějších předpisů. Koordinovanost obou staveb je zakotvena v podmínce č. 8 stavebního povolení.

19. Ke čtvrtému žalobnímu bodu žalovaný uvádí, že rozhodnutí o umístění předmětné stavby je stále pravomocné, byť byla podána kasační stížnost vedená u NSS pod sp. zn. 5 As 275/2022. Žalovaný považuje za nedůvodné vyjadřovat k námitkám vztahujícím se k územnímu rozhodnutí. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 20. Stavebník považuje napadené rozhodnutí za přezkoumatelné, zákonné a správné.

21. K prvnímu žalobnímu bodu stavebník uvádí, že v rámci akustické studie byly vyhodnoceny tři nejhlučnější technologické etapy výstavby, a to včetně souběhu pracovních strojů v posuzované technologické etapě. Výsledky výpočtu tak dostatečně prezentují předpokládané hlukové zatížení v rámci jednotlivých etap výstavby. V rámci akustického posouzení není nutné vyhodnocovat každé jednotlivé stroje nebo strojní zařízení samostatně. K dodržení hlukových limitů bylo nadto vydáno souhlasné závazné stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy, které bylo potvrzeno přezkumným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, a proto lze navržené hlukové limity považovat za správné a v souladu se zákonem. Tvrzení žalobce o tom, co má či nemá obsahovat akustická studie či zda může dojít k negativnímu ovlivnění ZŠ Glowackého, stavebník pokládá za lichá a nepodložená, když nejsou opřena o žádné ustanovení právního předpisu ani posouzení, stanovisko či jiný podklad zpracovaný kvalifikovanou osobou.

22. K výpočtovému bodu VB5 stavebník uvádí, že výsledný hygienický limit je ve všech etapách výstavby a ve všech výpočtových bodech nižší než nejvyšší přípustný limit 65 dB stanovený nařízením vlády č. 272/2011 Sb. Ve výpočtu je uvažován souběh všech stavebních strojů používaných v dané technologické etapě výstavby a umístění nejhlučnějších stavebních strojů v blízkosti zástavby, takový stav ale nastává jen výjimečně, ve skutečnosti budou reálné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku a ze stavební činnosti spíše nižší.

23. Tvrzení možného nedodržení hlukového limitu ve výškách mezi 8 a 11 metry pokládá stavebník za spekulativní a nepodložené žádným podkladem osoby s potřebnou kvalifikací.

24. Pokud jde o omezení nákladních automobilů, stavebník poukazuje na to, že v zásadách organizace výstavby uvedených v odst. B.8 Souhrnné technické zprávy pod písm. d) je uvedeno: „V rámci projektu je vypracována studie pro hluk ze stavební činnosti (EKOLA group s.r.o. z 10.2019), jejíž výsledky a návrh opatření jsou zohledněny v dokumentaci a budou zhotovitelem respektovány v průběhu provádění stavebních prací. Jedná se zejména o následující opatření: … maximální intenzita nákladní dopravy 28 nákladních vozidel/den (28x příjezd, 28x odjezd).“ Žalovaný tento úryvek převzal do odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 21).

25. Ve vztahu k druhému žalobnímu bodu stavebník upozorňuje na to, že v souladu s podmínkou č. 22 územního rozhodnutí byl vypracován podrobný inženýrsko – geologický průzkum, z něhož vyplývá, že základové poměry stavby jsou jednoduché, nebyly zjištěny žádné projevy nestability horninového masivu a stavba nebude mít negativní vliv na stabilitu území. Jak uvedl i žalovaný, nebyly tedy zjištěny takové geologické podmínky, které by mohly mít vliv na okolní stavby a které by vyvolaly potřebu stanovit konkrétní podmínky ochrany okolních staveb. Bytový dům žalobce je navíc od stavby vzdálen několik desítek metrů. Navržený způsob zabezpečení je proto zcela bezpečný. K námitce změny praxe stavebního úřadu stavebník poukazuje na to, že každý stavební projekt je ze své podstaty jiný, má jiné parametry, jeho výstavba je uvažována v jiném území na odlišném terénu. Z tohoto důvodu nelze poměřovat podmínky stanovené pro předmětnou stavbu a pro jiný projekt. Nadto řízení o umístění stavby „Bytový dům Bohnice – E“ mělo probíhat před více než 25 lety a od té doby došlo k významné změně právních předpisů, technologických postupů a požadavků na realizaci staveb.

26. Ke třetímu žalobnímu bodu stavebník odkazuje na str. 17 stavebního povolení, kde je uvedeno, že stavební úřad zjistil, že ke stavbě je zajištěn přístup, neboť byl umístěn v územním rozhodnutí, jehož předmětem je umístění stavby a dalších vedlejších staveb, včetně příjezdové komunikace. Stavebník se ztotožňuje s žalovaným, že není podstatné pořadí vydání rozhodnutí o povolení hlavní stavby a vedlejších staveb, když společným prvkem je územní rozhodnutí, které stavbu a vedlejší stavby umisťuje. Ve stavebním povolení je nadto stanovena podmínka, že stavebník je povinen spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu předložit stavebnímu úřadu rovněž doklad opravňující k užívání vedlejších staveb, tedy rovněž i k užívání příjezdové komunikace. Užívání stavby tedy nebude povoleno bez současného povolení užívání komunikace. Tímto způsobem je podle názoru stavebníka dostatečně zajištěno, že ke stavbě bude zajištěn přístup.

27. Ke čtvrtému žalobnímu bodu stavebník upozorňuje na to, že rozsudkem NSS ze dne 1. 11. 2023, č. j. 5 As 275/2022–56 byla kasační stížnost žalobce byla zamítnuta, čímž byla potvrzena správnost a zákonnost územního rozhodnutí. Replika a doplnění žaloby 28. Žalobce setrval na podané žalobě a vyjádřil se k vybraným tvrzením žalovaného. Ve vztahu k otázce hlukové výjimky předložil odpověď Hygienické stanice hl. m. Prahy na žádost žalobce o informace, ze které vyplývá, že stavebník o hlukovou výjimku nepožádal a nebyla mu udělena ani po zahájení stavby. Zároveň žalobce připojil odpověď Hygienické stanice hl. m. Prahy na žalobcovu žádost o informaci o počtu provedených kontrol dodržování hlukových limitů v průběhu výstavby v roce 2023, dle které byly provedeny tři takové kontroly. Na území hlavního města je přitom každoročně vydáno cca 2.500 stavebních povolení a ohlášení, jak upozorňuje žalobce.

29. Žalobce následně soudu zaslal fotografie, na nichž jsou patrné praskliny na fasádě domu. Tyto mají dle žalobce prokazovat, že v minulosti docházelo k poškození domu v důsledku nestabilního podloží v místě stavby bytového domu Troja.

30. Žalobce dne 8. 3. 2024 doplnil žalobu o Návrh usnesení Rady Městské části Praha 8 k podání žádosti o provedení přezkumného řízení ve věci napadeného rozhodnutí, Žádost o provedení přezkumného řízení a o Připomínky MČ Praha 8 k návrhu Metropolitního plánu Prahy pro veřejné jednání doplněné na jednání Zastupitelstva MČ Prahy 8 dne 29. 6. 2022 (s odkazem na připomínku k lokalitě 532 na str. 5). Vyjádření osoby zúčastněné na řízení k replice a doplnění žaloby 31. V dalším podání stavebník rekapituloval svou argumentaci a vyjádřil se k replice žalobce a doplnění žaloby. Nad rámec dříve uvedeného sdělil, že hodnocení vrtné soupravy nemohlo být v době vypracování akustické studie provedeno z toho důvodu, že konkrétní způsob a podmínky provádění pažení výkopové jámy, tedy věcný a časový postup a nasazení konkrétního stroje se stanovenými parametry, lze určit až při výběru konkrétního dodavatele těchto prací a konkrétní technologie, kterou dodavatel používá, tedy nejdříve až ve fázi přípravných stavebních prací, a nikoliv již ve fázi povolovacího řízení. Stavebník tedy zpochybňuje relevanci informace poskytnuté Hygienickou stanicí hl. m. Prahy s tím, že skutečnosti potřebné pro podání žádosti a vedení řízení o povolení výjimky stavebníkovi dosud známy nebyly.

32. K fotografiím předloženým žalobcem stavebník uvádí, že jsou na nich zobrazeny běžné praskliny na fasádě domů, které pravděpodobně vznikly v důsledku klimatických změn či nekvalitně provedených stavebních prací. Fotografie nelze považovat za důkaz prokazující, že by v minulosti docházelo k poškození staveb v důsledku nestabilního podloží v lokalitě, nadto z nich ani není zřejmé, zda se vůbec jedná o bytový dům žalobce.

33. V souvislosti s žádostí Městské části Praha 8 o provedení přezkumného řízení stavebník upozorňuje na to, že se tato žádost zabývá některými aspekty stavby, které spadají do územního řízení s tím, že územní rozhodnutí je stále předmětem řízení o kasační stížnosti. Zákonnost a správnost územního rozhodnutí však již byla potvrzena Nejvyšším správním soudem. Podle názoru stavebníka ani nelze žádost o provedení přezkumného řízení chápat jako negativní postoj Městské části Praha 8 ke stavbě, jak uvádí žalobce, nýbrž pouze jako snahu prověřit soulad postupů správních orgánů v rámci jednotlivých řízení, která na sebe navazují. Ohledně předložení Připomínek k návrhu Metropolitního plánu není stavebníkovi zřejmé, z jakého důvodu jsou předkládány jako důkaz, neboť nejsou relevantní ve vztahu k obsahu žaloby, k potenciálnímu zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce, ani k realizaci stavby. Podstatné skutečnosti vyplývající ze správního spisu 34. Územní rozhodnutí stanovuje v podmínce č. 22, že Součástí dalšího stupně projektové dokumentace bude: – ZOV včetně výpočtu hluku ze stavební činnosti ve venkovním chráněném prostoru a ve vnitřním chráněném prostoru nejbližších staveb, způsob ochrany tohoto prostoru před nadlimitním hlukem šířícím se do sousedních obytných objektů zejména konstrukcemi“ 35. Stavební úřad vydal dne 11. 3. 2020 rozhodnutí o povolení stavby č. j. MCP8 086832/2020 (dále též „první stavební povolení“), proti kterému žalobce podal odvolání. Žalovaný v rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020, č. j. 1687734/2020, dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné, první stavební povolení pro zjištěné věcné vady zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání.

36. V Akustické studii je na str. 14 a 15 uvedeno: 5.4.

1. Popis výstavby Pracovní doba bude od 7:00 do 21:00 hodin v pracovní dny (pondělí–pátek). Realizace hlučných prací bude probíhat v pracovních dnech od 8:00 do 18:00. 5.4.

3. Nasazení stavebních strojů a jejich akustické parametry V tabulce níže je uvedeno předpokládané nasazení stavebních strojů a jejich akustických parametrů v jednotlivých technologických etapách výstavby. Tab. 8: Nasazení stavebních strojů a jejich akustické parametry 1. TE a. Rypadlo – počet: 1, využití 5 h/den, akustický výkon: 101 dB, b. Nakladač – počet: 1, využití 2 h/den, akustický výkon: 103 dB c. Hutní a vibrační válec – počet: 1, využití: 1 h/den, hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 10 m od zdroje: 78 dB v 10 m d. Nákladní automobil – využití: 4 h/den 5.4.

4. Protihluková opatření * V noční době a v časech od 6:00 do 7:00 h a od 21:00 do 22:00 h nebudou probíhat stavební práce. * V noční době a v časech od 6:00 do 7:00 h a od 21:00 do 22:00 h nebude v provozu obslužná doprava stavby. * Stavební stroje a zařízení při stavební činnosti budou zvoleny v souladu s tímto dokumentem, resp. s příznivějšími akustickými parametry. Dodavatel bude při nasazování stavebních strojů respektovat požadavky na emise hluku a dobu nasazení strojů uváděné v tomto dokumentu.

37. Technická zpráva, která je součástí projektové dokumentace stavby, v bodě 5.

1. Výkopy a základy uvádí: Součástí zakládání je zajištění hlavní stavební jámy, které bude realizováno z větší části obvodu pažením (viz statika – SO.09).

38. V Souhrnné technické zprávě z ledna roku.2021 (dále též „Souhrnná technická zpráva“) je v bodě B.8 Zásady organizace výstavby pod písmenem d) uvedeno: Stavba je z hlediska realizace rozdělena na 3 technologické etapy (1. přípravné zemní práce a základy, 2. vlastní stavební práce, 3. dokončovací práce a komunikace). ……V rámci projektu je vypracována studie pro hluk ze stavební činnosti (EKOLA group s.r.o. z 10.2019), jejíž výsledky a návrh opatření budou jsou zohledněny v dokumentaci a budou zhotovitelem respektovány v průběhu provádění stavebních prací. Jedná se zejména o následující opatření: – Dodržení Pracovní doba 7:00 – 21:00 v pracovní dny, realizace hlučných prací 8:00 – 18:00 v pracovní dny. – Ohraničení staveniště pomocí plného oplocení o výšce 2,0 m. – Maximální intenzita nákladní dopravy 28 nákladních vozidel/den (28x příjezd, 28x odjezd). – nasazení stavebních strojů s předepsanými akustickými parametry dle předpokladu akustické studie.

39. V závazném stanovisku Hygienické stanice hl. m. Prahy ze dne 26. 11. 2019 je na str. 2 uvedeno: Akustickou studii s výpočtem hluku ze stavební činnosti zpracovala stejná firma říjnu 2019, zak. č. 19.0520–01. Byl proveden výpočet hluku z dopravy na základě intenzit na r. 2021, a to včetně výhledově umístěné tramvajové trati, proveden návrh neprůzvučnosti obvodového pláště, posouzen hluk stacionárních zdrojů, vypočten hluk ze stavební činnosti a navržena protihluková opatření. … Zhotovitel je povinen zajistit během stavební činnosti dodržení hygienických limitů hluku v době od 7.00 hod do 21. 00 hod. ve venkovním chráněném prostoru nejbližší stavby v souladu se závěry předložené akustické studie. Hygienické limity jsou stanoveny v NV č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40. V přezkumném stanovisku Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 7. 2020, kterým bylo přezkoumáno závazné stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy, je na str. 3 – 4 uvedeno: Součástí PD, kterou zpracovala společnost Etaim Dei Gratia, a. s., se sídlem Krnská 1/120, 196 00 Praha, IČO: 27773507, bez č. zak., září 2019, byla i akustická studie, kterou vypracovala společnost EKOLA group, spol. s r. o., se sídlem Mistrovská 4, 108 00 Praha, IČO: 63981378, č. zak.: 19.0520–01, říjen 2019. Akustická studie se zadávala i predikcí hluku z výstavby. Doba výstavby se předpokládá na 18 měsíců. Stavba byla rozdělena do 3 technologických etap – zemní práce a základy, stavební práce na hrubé stavbě a dokončovací práce. Výpočet zahrnuje i hluk ze staveništní dopravy a z použité stavební mechanizace. Pracovní doba je uvažována v době od 7:00 do 21:00 hod., přičemž realizace hlučných prací se doporučuje provádět v pracovních dnech týdne v době od 8:00 do 18:00 hod. Oplocení staveniště se předpokládá plnou stěnou o výšce 2 m. Přístup na staveniště bude veden z ul. K Pazderkám. Intenzita nákladní dopravy bude 28 nákladních automobilů za den. Dále jsou vypočteny doby práce hlučných stavebních mechanizmů pro jednotlivé etapy stavby, pro nejhlučnější stavební mechanizmus – hutní a vibrační válec v 1. etapě je stanovena doba práce na 1 hod. ze 14 hod. pracovního dne. Výpočtové body byly stanoveny u… Výpočet byl proveden pro nejnepříznivější stav, kdy je uvažován provoz všech strojů najednou, k této situaci bude docházet jen výjimečně. Výsledky výpočtu ve všech etapách a ve všech výpočtových bodech jsou nižší než hygienický limit upravený nařízením vlády č. 272/2011 Sb., tj. LAeq,s=65 dB, nejvyšší hodnota (LAeq,s=64,2 dB) byla vypočtena v 1. etapě prací u výpočtového bodu umístěného u ZŠ. Ve 2. etapě ve všech výpočtových bodech není dosažena ani hladina akustického tlaku LAeq,s = 60 dB. Výpočet je tedy proveden se značnou rezervou.

41. Stavební povolení na str. 4 stanovuje pro provedení stavby závaznou podmínku č. 12 ve znění: Na základě požadavků závazného stanoviska Hygienické stanice hl. m. Prahy č.j. HSHMP 58955/2019, sp. zn. S–HSHMP 58955/2019 ze dne 26.11.2019 budou splněny následující podmínky: – realizací protihlukových opatření a omezením doby práce hlučných stavebních mechanismů na doby stanovené v předložené akustické studii bude zajištěno, že během demoličních a stavebních prací bude v době od 7 do 21 hodin dodržen hygienický limit LAeq,T 65 dB ve venkovním chráněném prostoru nejbližších staveb, – před vydáním kolaudačního souhlasu bude protokolem z měření doložena vzduchová a kročejová neprůzvučnost vybraných stavebních konstrukcí.

42. Stavební povolení dále na str. 24 – 25 vypořádává námitku žalobce, že akustická studie neprokazuje dodržení hlukových limitů, takto: Stavební úřad se ztotožnil s odůvodněním rozhodnutí odvolacího orgánu, konkrétně rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odbor stavebního řádu, oddělení právní, ze dne 14. 12.2020, č.j. MHMP 1687734/2020, sp. zn. S–MHMP 594257/2020/STR, v němž odvolací orgán označil námitku za nedůvodnou, kromě povinnosti doplnit žádost, potažmo Projektovou dokumentaci, Souhrnnou technickou zprávu, bod B.8 Zásady organizace výstavby, o informaci, kolik nákladních aut za den projede stavbou. Toto stavebník učinil. Počet těžkých nákladních automobilů je v projektové dokumentaci uveden, a to v její Souhrnné technické zprávě, bod B.8 Zásady organizace výstavby, kdy limit je totožný s limitem uvedeným v hlukové studii. Informace z hlukové studie, u nichž požaduje účastník řízení, aby byly uvedeny v projektové dokumentaci, nejsou povinnou součástí textové ani grafické části projektové dokumentace. Hluková studie je součástí Projektové dokumentace, pokud jde o její dokladovou část. Smyslem hlukové studie je prokázat nepřekročení hlukových limitů použitých stavebních strojů a nikoliv nařídit stavebníkovi, jaké stroje musí používat. Je tedy na stavebníkovi, aby se rozhodl, který stroj použije, ale vždy za podmínky dodržení hygienických hladin hluku. V akustické studii nebyly shledány žádné nedostatky. K výpočtům uvedeným v akustické studii se ve svém závazném stanovisku, kterým změnilo závazné stanovisko Hygienické stanice hlavního města Prahy, vyjádřilo i Ministerstvo zdravotnictví ČR, č.j. MZDR 26180/2020–5/OVZ ze dne 27.7.2020 (ve znění opravy písařské chyby ze dne 17.8.2020 č.j. MZDR 26180/2020–6/OVZ). Ani Ministerstvo zdravotnictví ČR neshledalo v akustické studii žádná pochybení, kdy odvolací orgán označil námitku odvolatele za nedůvodnou a stavební úřad by tento závazný názor měl přijmout. Všechna omezení jsou uvedena v závazném stanovisku hygienické stanice hlavního města Prahy, potažmo v závazném stanovisku Ministerstva zdravotnictví ČR. V hlukové studii je omezení pracovní doby u hlučných prací omezeno na 8:00 – 18:00 hod. Žádná právní úprava nepředepisuje v dokumentaci v úrovni DSP vyjmenovávat použité mechanizmy a zvolené technologie, toto je zcela na odpovědnosti stavebníka, tedy provádět stavební činnost a dodržovat stanovené podmínky a limity.

43. Na str. 26 a shodně na str. 29 (zde ve vztahu k námitkám uplatněným Městskou částí Praha 8) stavebního povolení je uvedeno: c) Bytové družstvo dále poukazuje na Technickou zprávu, která v bodě 5.1. uvádí, že zajištění stavební jámy bude realizováno z větší části obvodu pažením(viz statika SO.09). Akustické posouzení – podklad pro dokumentaci ke stavebnímu řízení, zakázkové číslo: 19.0520–01 v tabulce č. 8 na str. 16 však neuvádí žádný stavební stroj, který je způsobilý realizovat zajištění stavební jámy pažením. Akustická studie tak vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu a dochází tak k věcně nesprávným závěrům. V akustickém posouzení byly vyhodnoceny tři nejhlučnější technologické etapy výstavby, a to včetně souběhu pracovních strojů v posuzované technologické etapě. Výsledky výpočtu tak dostatečně prezentují předpokládané hlukové zatížení v rámci jednotlivých etap výstavby. V rámci akustické posouzení není nutné vyhodnocovat každé jednotlivé stroje nebo strojní zařízení samostatně.

44. V napadeném rozhodnutí je na str. 20 – 21 uvedeno: Jak z výše uvedeného vyplývá, výsledky výpočtu hluku ve všech etapách a ve všech výpočtových bodech jsou nižší než hygienický limit upravený nařízením vlády č. 272/2011 Sb., tj. LAeq,s = 65 dB. Nejistota výpočtu ± 2 dB se pro hodnocení vypočtené hodnoty vzhledem k hygienickému limitu nepoužívá. Akustická studie rozděluje hluk ze stavební činnosti na tři etapy, přitom do té první 1. TE jsou zahrnuty přípravné zemní práce a základy. K tomu je uveden výčet strojů s převažující hlučností. Pro fázi výstavby 1.TE je uvedeno rypadlo, nakladač, hutní a vibrační válec a nákladní automobil. Základy podle projektové dokumentace v sobě kromě jiného zahrnují zajištění stavební jámy záporovým pažením pomocí vrtné soupravy, přesto ve výčtu není zdroj hluku sestavy vrtné soupravy výslovně uveden. Důvodem je skutečnost, že extrémní hodnoty hladiny akustického výkonu vrtné soupravy dosažené v jeho pracovním provozu nelze účinně snížit protihlukovými opatřeními, která jsou navržena v akustické studii pro ostatní nasazené stavební stroje. Nástrojem pro případy, kde nelze hlukové limity dodržet, je ust. § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů. Pokud při provozu zdroje hluku nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba zdroj hluku provozovat jen na základě povolení vydaného na žádost této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Hygienická stanice hlavního města Prahy vydala souhlasné závazné stanovisko (č.j. HSHMP 58955/2019 ze dne 26.11.2019), kde v odůvodnění upozorňuje, že „Zhotovitel stavby je povinen zajistit během stavební činnosti dodržení hygienických limitů hluku v době od 7:00 hod. do 21:00 hod. ve venkovním chráněném prostoru nejbližší stavby v souladu se závěry předložené akustické studie. Hygienické limity jsou stanoveny v NV č. 272/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“ Hygienická stanice hlavního města Prahy na základě výše uvedeného nepovažovala za důvodné vydat negativní závazné stanovisko z důvodu, že akustická studie vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, jak se domnívá odvolatel. Dodržení hygienických limitů hluku při provádění stavby je zákonnou povinností stavebníka, jak vyplývá z výše uvedeného, proto ani Ministerstvo zdravotnictví ČR nevedlo k tomu, aby zrušil závazné stanovisko Hygienické stanice hlavního města Prahy pro absenci posouzení hluku strojů při zajištění stavební jámy pažením. Pokud by ministerstvo považovalo vliv hluku při provádění zabezpečení stavení jámy za zásadní bez ohledu na vydání zvláštního povolení v režimu zákona o veřejném zdraví pro provoz zdroje hluku, které nelze z vážných důvodů dodržet, zajisté by ministerstvo závazné stanovisko zrušilo. Posouzení věci soudem 45. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále jen „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Po prostudování správního spisu a zhodnocení jeho obsahu a rozhodných skutečností dospěl městský soud k závěru, že žaloba je důvodná.

46. Městský soud přikročil ke zrušení napadeného rozhodnutí pro vady řízení bez konání ústního jednání, ačkoli strany nevyslovily souhlas s takovým projednáním věci, neboť dospěl k závěru, že skutkový stav, který vzal žalovaný správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve správním spise a vyžaduje zásadní doplnění [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

47. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, k níž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.

48. Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí může dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. spočívat v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, přičemž nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost předchází případné nepřezkoumatelnosti pro nedostatek jeho důvodů, neboť důvody rozhodnutí lze zkoumat toliko u rozhodnutí srozumitelných (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2006, č. j. 31Ca 39/2005–70, č. 1282/2007 Sb. NSS). Rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů je potom takové, z jehož odůvodnění není seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti tvrzené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje toliko obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6A 48/92–23, publ. pod č. 27/1994 v SpP). K uvedenému však soud doplňuje, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 7 Afs 212/2006–76 ze dne 19. 2. 2008). Na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů nelze klást nepřiměřeně vysoké požadavky. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se například správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění (viz například rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45, bod 28).

49. V daném případě soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí učinil závěr, že toto rozhodnutí není stiženo vadou nepřezkoumatelnosti, neboť žalovaný srozumitelně popsal, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč nepovažuje odvolací námitky za důvodné, podle kterých právních norem rozhodl a jakými úvahami se přitom řídil. Podrobněji bude napadené rozhodnutí žalovaného rozebráno níže při vypořádání jednotlivých žalobních bodů.

50. Městský soud vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění:

51. Podle ust. § 115 odst. 1 stavebního zákona ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.

52. Podle ust. § 149 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde–li o zvlášť složitý případ. Po dobu vyřizování věci nadřízeným správním orgánem správního orgánu, který je příslušný k vydání závazného stanoviska, lhůta podle § 88 odst. 1 neběží.

53. V prvním žalobním bodu žalobce namítá, že akustická studie v rozporu s územním rozhodnutím neprokazuje dodržení hlukových limitů a nestanovuje způsob ochrany před nadlimitním hlukem způsobeným vrtnou soupravou. Dle žalobce je věcnou nesprávností a nezákonností zatíženo rovněž závazné stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy a přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví. Soud shledal tyto námitky důvodnými.

54. Úvodem soud upřesňuje, že použití vrtné soupravy není v projektové dokumentaci výslovně zmíněno. Technická zpráva však uvádí, že „Součástí zakládání je zajištění hlavní stavební jámy, které bude realizováno z větší části obvodu pažením“. Není pochyb o tom, že za pomoci strojů vyjmenovaných na str. 16 v tabulce č. 8 akustické studie, tj. rypadla, nakladače, hutního a vibračního válce a nákladního automobilu, není možné zajištění stavební jámy pažením provést. To ostatně staví na jisto sám žalovaný, který na str. 20 napadeného rozhodnutí uvádí výslovně vrtnou soupravu jakožto stroj, jímž se realizuje zajištění stavební jámy pažením, připouští, že tato není v akustické studii uvedena a vysvětluje důvody této skutečnosti. Soud proto pokládá za nesporné, že akustická studie neposuzuje akustické parametry vrtné soupravy jakožto stroje, jehož provoz bude zapotřebí k realizaci zajištění stavební jámy pažením.

55. Z akustické studie přitom jasně vyplývá, že jsou zde posuzovány jednotlivé konkrétní stavební stroje a jejich hlučnost. Není tedy pravdou, že „v rámci akustického posouzení není nutné vyhodnocovat každé jednotlivé stroje nebo strojní zařízení samostatně“, jak je uvedeno ve stavebním povolení. Rovněž nelze zcela souhlasit s odůvodněním na str. 24 stavebního povolení, že „Smyslem hlukové studie je prokázat nepřekročení hlukových limitů použitých stavebních strojů a nikoliv nařídit stavebníkovi, jaké stroje musí používat. Je tedy na stavebníkovi, aby se rozhodl, který stroj použije, ale vždy za podmínky dodržení hygienických hladin hluku“. Uvedené je nutno chápat tak, že stavebník nemusí použít všechny stroje vyjmenované v akustické studii a může např. použít jen některé z nich, může jistě použít jiný typ daného stroje, kombinovaný stroj, eventuálně stroj jiný, ovšem za předpokladu, že tento stroj bude mít stejné, nebo příznivější akustické parametry než posuzované stavební stroje. Toto ostatně jednoznačně vyplývá z protihlukových opatření stanovených akustickou studií, kde je výslovně uvedeno: „Stavební stroje a zařízení při stavební činnosti budou zvoleny v souladu s tímto dokumentem, resp. s příznivějšími akustickými parametry.“. Není tak možné tvrdit, že je zcela na stavebníkovi, aby se rozhodl, který stroj použije, a uvedené rozhodně nemůže platit ve vztahu k vrtné soupravě jakožto stroji extrémně hlučnému. V daném případě projektová dokumentace od počátku počítá s realizací zajištění stavební jámy pažením, proto není důvod, aby akustická studie opomíjela stroj, který je pro tuto práci zapotřebí, a jehož provoz během výstavby je tedy nevyhnutelný.

56. Žalovaný na str. 20 napadeného rozhodnutí uvádí: Akustická studie rozděluje hluk ze stavební činnosti na tři etapy, přitom do té první 1. TE jsou zahrnuty přípravné zemní práce a základy. K tomu je uveden výčet strojů s převažující hlučností. Pro fázi výstavby 1.TE je uvedeno rypadlo, nakladač, hutní a vibrační válec a nákladní automobil. Základy podle projektové dokumentace v sobě kromě jiného zahrnují zajištění stavební jámy záporovým pažením pomocí vrtné soupravy, přesto ve výčtu není zdroj hluku sestavy vrtné soupravy výslovně uveden. Důvodem je skutečnost, že extrémní hodnoty hladiny akustického výkonu vrtné soupravy dosažené v jeho pracovním provozu nelze účinně snížit protihlukovými opatřeními, která jsou navržena v akustické studii pro ostatní nasazené stavební stroje. Nástrojem pro případy, kde nelze hlukové limity dodržet, je ust. § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů. Pokud při provozu zdroje hluku nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba zdroj hluku provozovat jen na základě povolení vydaného na žádost této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru.

57. Soud je toho názoru, že pokud je hlučnost vrtné soupravy taková, že její vliv na okolí nelze účinně snížit protihlukovými opatřeními, která jsou navržena pro ostatní stavební stroje, nemůže být již z logiky věci taková skutečnost důvodem pro vyloučení tohoto stroje z akustického posouzení. V takovém případě by akustická studie do značné míry postrádala významu, obzvláště za situace, kdy zde stanovená protihluková opatření byla, a to zcela nekriticky, přejata do závazných stanovisek a následně do stavebního povolení. Stejně tak musí soud odmítnout argumentaci žalovaného uvedenou na str. 21 napadeného rozhodnutí, že dodržení hygienických limitů hluku při provádění stavby je zákonnou povinností stavebníka. Pokud by soud připustil tezi, že je čistě na odpovědnosti stavebníka, aby během výstavby dodržoval hygienické limity hluku, a jejich případné porušení by pro něj představovalo riziko sankce, pak by pro otázku akustického vlivu výstavby na okolí nebylo ani důvodu vyžadovat akustické posouzení, závazné stanovisko hygienické stanice či stanovení podmínek stavebního povolení, které se regulací stavebních prací s ohledem na jejich hlučnost věnují. Soud shrnuje, že je nedostatkem akustické studie, že zde není posuzován stroj, kterým má být realizováno zajištění stavební jámy pažením. Lze souhlasit s žalobcem, že v důsledku toho projektová dokumentace nesplňuje podmínku č.

22. územního rozhodnutí, podle které součástí dalšího stupně projektové dokumentace bude i způsob ochrany venkovního chráněného prostoru a vnitřního chráněného prostoru nejbližších staveb před nadlimitním hlukem šířícím se do sousedních obytných objektů zejména konstrukcemi.

58. Soud v nyní řešené věci pokládá za důležité, že nutnost použití vrtné soupravy nevyvstala během výstavby neplánovaně, nýbrž její provoz se od počátku přepodkládal, když její nasazení je nezbytné k zajištění stavební jámy záporovým pažením, jehož realizace je v technické zprávě plánována. Za takové situace nemůže být použití extrémně hlučného stroje zcela neregulované, což je však současný a dle názoru soudu velmi nežádoucí stav. Pro vrtnou soupravu nyní není dáno žádné omezení, a to ani například takové, jaké je v akustické studii určeno pro hutní a vibrační válec, rovněž velmi hlučný mechanismus, a sice stanovení doby práce na 1 hod. ze 14 hod. pracovního dne. Lze souhlasit s žalovaným, že v daném případě může být vhodným nástrojem ke stanovení omezení pro provoz vrtné soupravy tzv. hluková výjimka, která by určila zejména délku platnosti povolení pro provozování vrtné soupravy, ale také např. časový harmonogram jejího provozu v rámci pracovního dne, popřípadě další protihluková opatření. Ani obstarání hlukové výjimky však není po stavebníkovi výslovně požadováno. Skutečnost, že řízení o povolení výjimky je možné vést až v průběhu provádění stavby, nikoliv v době vypracování akustické studie (jak oponují žalovaný a stavebník), přitom není důvodem, proč by stavebník nemohl být k obstarání hlukové výjimky zavázán podmínkami stavebního povolení, když její nezbytnost je od počátku zřejmá.

59. Dále nelze pominout, že akustická studie v bodě 5.4.1., jakož i Souhrnná technická zpráva [bod B.8, písm. d)] uvádí, že realizace hlučných stavebních prací bude probíhat v pracovních dnech od 8:00 do 18:00 hodin. Omezení hlučných stavebních prací je tedy v akustické studii zmíněno pouze v bodě 5.4.

1. Popis výstavby, ale není již zahrnuto do protihlukových opatření vyjmenovaných pod bodem 5.4.

4. Závazná stanoviska toto omezení tedy také zcela vypustila a spokojila se s podmínkou dodržení hygienických limitů hluku v době od 7:00 hod. do 21:00 hod. V důsledku toho ani výrok stavebního povolení nestanovuje pro provedení stavby podmínku realizace hlučných stavebních prací mezi 8. a 18. hodinou. Stavební úřad toto omezení zmiňuje pouze v odůvodnění na str. 25, což však nemůže být dostatečné. Tuto vadu nenapravil ani žalovaný v napadeném rozhodnutí. Soud přitom hodnotí jako velmi závažnou skutečnost, že časové rozmezí provádění stavebních prací, které je už tak samo o sobě velmi široké, a to snad až neadekvátně, vzhledem k tomu, že se v těsném sousedství stavby nachází základní škola, je navíc ještě ve vztahu k „hlučným“ stavebním pracím neomezeno alespoň v rozsahu dle projektové dokumentace.

60. Soud shrnuje, že předmětné stavební povolení v současné podobě nestanovuje dostatečně konkrétní podmínky realizace výstavby, pokud jde o ochranu před hlukem ze stavební činnosti. Je možno dodat, že stavba bude realizována v bezprostřední blízkosti ZŠ Glowackého, přičemž náležité vzdělávání dětí lze považovat za hodnotu nutnou ochrany (srov. bod 39 až 48 rozsudku NSS ze dne 23. 11. 2023, č. j. 7 As 72/2023 – 125), stavební povolení dle názoru soudu nesplňuje požadavek na zajištění ochrany veřejných zájmů ve smyslu § 115 odst. 1 stavebního zákona.

61. Jak bylo již výše naznačeno, soud se ztotožnil rovněž s námitkou žalobce, že závazné stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy a zejména přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví nejsou právně bezvadná. Závazná stanoviska bez dalšího odkazují na akustickou studii a jí stanovená protihluková opatření, která však nejsou s ohledem na plánované stavební práce dostatečná, resp. způsobilá zajistit dodržování hygienických limitů a ochranu před nadlimitním hlukem po celou dobu výstavby. Co je však zcela zásadní, přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví se nevypořádává s odvolací námitkou (uvedenou pod bodem 8. na straně 12 a 13 odvolání žalobce), že akustická studie neuvádí stavební stroj, který je způsobilý realizovat zajištění stavební jámy pažením. Přezkumné stanovisko de facto pouze rekapituluje obsah akustické studie, soud však postrádá vyvození určitého závěru z tohoto shrnutí. Za takový závěr by se dalo označit snad pouze sdělení, že výsledky výpočtu ve všech etapách a ve všech výpočtových bodech jsou nižší než hygienický limit upravený nařízením vlády č. 272/2011Sb. Odpověď na odvolací námitku žalobce zde však zcela absentuje. Soud proto nemůže aprobovat závěr žalovaného o dostatečnosti akustické studie s odůvodněním, že „Hygienická stanice hlavního města Prahy na základě výše uvedeného nepovažovala za důvodné vydat negativní závazné stanovisko z důvodu, že akustická studie vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu“ a „…ani Ministerstvo zdravotnictví ČR nevedlo k tomu, aby zrušil závazné stanovisko Hygienické stanice hlavního města Prahy pro absenci posouzení hluku strojů při zajištění stavební jámy pažením.“ Takový závěr podle názoru soudu nemá oporu ve správním spise. Závazná stanoviska byla zpracována pro účely již prvního stavebního povolení a na něj navazujícího odvolacího řízení. Přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví se s výše uvedenou odvolací námitkou proti novému stavebnímu povolení, jež je nyní předmětem soudního přezkumu, vůbec nevypořádává.

62. Soud uzavírá, že stavební povolení a napadené rozhodnutí žalovaného vychází v otázce regulace stavební činnosti, pokud jde o hluk jí způsobený, ze závazných stanovisek nesplňujících zákonné požadavky. Přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví se nevypořádává s odvolací námitkou, že akustická studie opomíjí stavební stroj, který je způsobilý realizovat zajištění stavební jámy pažením. Závazná stanoviska, o která žalovaný opřel své závěry, přitom bezvýhradně přejímají protihluková opatření stanovená v akustické studii, která však (1.) nereflektují nevyhnutelné použití stavebního stroje, jímž bude realizováno zajištění stavební jámy pažením, a (2.) v rozporu s projektovou dokumentací neomezují hlučné stavební práce na dobu mezi 8. a 18. hodinou. V konečném důsledku podmínky stavebního povolení nezabezpečují ochranu veřejných zájmů ve smyslu § 115 odst. 1 stavebního zákona.

63. Žalovaný by tedy měl postupem podle § 149 odst. 7 správního řádu doplnit správní řízení tak, aby byl náležitě zjištěn skutkový stav, který vzal žalovaný správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, neboť nemá dosud oporu ve správním spise a vyžaduje zásadní doplnění [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Žalovaný by konkrétně měl opětovně vyzvat Ministerstvo zdravotnictví, aby posoudilo obsah závazného stanoviska Hygienické stanice hl. m. Prahy, a to včetně žalobcem vznesených námitek proti akustické studii a následně zajistit, aby stavební povolení zaručovalo dostatečně konkrétní a dostatečně rozsáhlou regulaci stavebních prací s ohledem na jejich akustické účinky na okolí.

64. Výše vytknuté nedostatky napadeného rozhodnutí byly důvodem pro jeho zrušení. Městský soud v Praze však s ohledem na zásadu procesní ekonomie považuje za vhodné vypořádat alespoň ve stručnosti také zbývající námitky.

65. Ve vztahu k akustické studii žalobce dále brojí proti umístění kontrolního výpočtového bodu VB5 a zabývá se otázkou dodržení hlukového limitu ve výškách mezi 8 a 11 metry. Žalobce však podle názoru soudu nenabídl žádné odborné zdůvodnění, podle kterého by bylo nutné považovat způsob a výsledky kvalifikovaného měření provedeného autorizovanou laboratoří za neuspokojivé. Námitky proto soud neshledal důvodnými.

66. Žalobce dále namítá, že akustická studie vychází z maximálního počtu 28 nákladních automobilů za den, ačkoli počet nákladních automobilů není v projektové dokumentaci omezen. V Souhrnné technické zprávě je však v bodě B.8 Zásady organizace výstavby pod písm. d) mj. uvedeno: „V rámci projektu je vypracována studie pro hluk ze stavební činnosti (EKOLA group s.r.o. z 10.2019), jejíž výsledky a návrh opatření budou jsou zohledněny v dokumentaci a budou zhotovitelem respektovány v průběhu provádění stavebních prací. Jedná se zejména o následující opatření: … Maximální intenzita nákladní dopravy 28 nákladních vozidel/den (28x příjezd, 28x odjezd).“ Počet nákladních vozidel tedy v projektové dokumentaci omezen je, žalobní námitka proto není důvodná.

67. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá ohrožení statiky sousedních staveb, rozpor napadeného rozhodnutí s podmínkou č. 22 územního rozhodnutí a odklon stavebního úřadu a žalovaného od dřívější praxe ve vztahu k požadování statické expertízy ohrožení stávajících bytových objektů.

68. Ze spisového materiálu vyplývá, že správní orgány disponovaly „Podrobným inženýrskogeologickým průzkumem; Praha – Troja, Bytový dům K Pazderkám“ ze srpna roku 2019, vypracovaným společností GEOACTIV s.r.o. (dále jen „inženýrskogeologický průzkum“), který je přílohou projektové dokumentace a jenž se zabýval geologickou situací v daném území. Z jeho obsahu vyplývá, že na staveništi nebyly zjištěny žádné projevy nestability horninového masívu a základové poměry pro danou stavbu jsou jednoduché. Ze získaných poznatků tedy bylo zřejmé, že stavba vyhovuje požadavkům na zajištění geologické stability, a za této situace by i podle názoru soudu nebylo na místě požadovat po stavebníkovi předložení speciální statické expertízy. Nutno dodat, že sám žalobce nepředložil žádný relevantní podklad, který by měl potenciál zvrátit závěry inženýrskogeologického průzkumu (např. statický posudek či jinou studii), a jeho argumentace je tak povětšinou v hypotetické rovině.

69. Podmínka č. 22 územního rozhodnutí, dle níž součástí dalšího stupně projektové dokumentace bude „návrh statického zabezpečení stavební jámy tak, aby nedošlo k ohrožení sousedních staveb, detailní způsob založení objektu a podmínky pro provádění stavby, podrobný inženýrsko–geologický průzkum“ byla podle názoru soudu splněna, a to právě s ohledem na plánované zajištění stavební jámy pažením, které je výše mnohokráte zmiňováno, a zpracování inženýrskogeologického průzkumu, který je součástí projektové dokumentace.

70. Důvodnost námitky nevyplývá ani z žalobcem odkazovaného územního řízení o umístění stavby „Bytový dům Bohnice – E, ulice Glowackého v Praze 8 – Troji“ ve věci sp. zn. 137878/96/S/Vo na základě žádosti společnosti R. E. D. a. s. Soud předesílá, že povinnost rozhodovat v obdobných případech obdobně mají správní orgány z povahy věci pouze ve skutkově velmi podobných případech, které se zakládají na obdobné řešené otázce. V dané věci žalobce argumentoval tím, že tehdejší stavebník byl výzvou ze dne 25. 2. 1997 vyzván k předložení statické expertízy ohrožení stávajících bytových objektů v průběhu výstavby. Potřeba statické expertízy však v nyní posuzované věci ve správním řízení nevzešla, a nelze tudíž konstatovat, že stavební úřad či žalovaný měli postupovat shodně i v případě nyní posuzované stavby. Rovněž s ohledem na značný časový odstup obou případů se soud ztotožnil s názorem žalovaného, že nejde o případy skutkově obdobné. Soud k tomuto odkazuje na rozhodnutí městského soudu ze dne 15. 9. 2022, č. j. 11 A 116/2019–212 a jej potvrzující rozsudek NSS ze dne 1. 11. 2023, č. j. 5 As 275/2022–56, kde byla shodná otázka také řešena.

71. Městský soud neshledal druhý žalobní bod důvodným.

72. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítá absenci stavebního povolení pro příjezdovou komunikaci. Soud ověřil, že rozsudkem městského soudu ze dne 23. 3. 2022, č. j. 17 A 119/2020–55 bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2020, č. j. MHMP 1296741/2020, o nepřípustnosti odvolání proti stavebnímu povolení na příjezdovou komunikaci. Řešena byla zde procesní otázka, nikoli věcná stránka tohoto stavebního povolení, které nepozbylo platnosti, pouze se navrátilo do statusu nepravomocného rozhodnutí. Na základě těchto skutečností podle názoru soudu není možné dospět k závěru, že nyní přezkoumávané stavební povolení, potvrzené napadeným rozhodnutím, odporuje ust. § 111 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, podle něhož má stavební úřad ověřit, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním předpisem. Stavební úřad zjistil, že ke stavbě je zajištěn přístup. Kromě vydaného stavebního povolení na příjezdovou komunikaci je nutno poukázat také na její umístění v územním rozhodnutí, jehož předmětem je umístění stavby (bytového domu) a dalších vedlejších staveb, včetně příjezdové komunikace. Užívání stavby navíc nebude povoleno bez současného povolení užívání příjezdové komunikace, čímž je rovněž zajištěno, že ke stavbě bude zajištěn přístup. Třetí žalobní bod soud neshledal důvodným.

73. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce uplatňuje námitky vůči územnímu rozhodnutí. Soud k tomu uvádí, že na nyní projednávanou věc nelze aplikovat závěry žalobcem odkazovaného usnesení NSS ze dne 22. 10. 2019, č. j. 6 As 211/2017–88, č. 3948/2019 Sb. NS, podle něhož: „V řízení o žalobě proti podmíněnému rozhodnutí správního orgánu soud zohlední k žalobní námitce zrušení nebo změnu podmiňujícího rozhodnutí správního orgánu, přestože ke zrušení nebo změně došlo po vydání napadeného (podmíněného) rozhodnutí správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Územní rozhodnutí ze dne 21. 5. 2018, č. j. MCP8 090806/2018, jakožto podmiňující rozhodnutí správního orgánu již bylo podrobeno soudnímu přezkumu a nebylo změněno ani zrušeno. Naopak městský soud rozsudkem ze dne 15. 9. 2022, č. j. 11 A 116/2019–212, zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného o potvrzení územního rozhodnutí. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku městského soudu pak byla rovněž zamítnuta Nejvyšším správním soudem, a to rozsudkem ze dne 1. 11. 2023, č. j. 5 As 275/2022–56. Námitkami vztahujícími se k územnímu rozhodnutí se proto soud nemohl dále zabývat. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 74. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Městský soud rozhodnutí žalovaného zrušil podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spisech. Svůj právní názor ohledně dostatečnosti akustické studie totiž žalovaný opřel o přezkumné stanovisko Ministerstva zdravotnictví, které však bylo zpracováno v návaznosti na odvolání žalobce podané již proti prvnímu stavebnímu povolení a nevypořádává odvolací námitku, jež je obsahově totožná s jednou z žalobních námitek.

75. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku je žalovaný v dalším řízení vázán (ust. § 78 odst. 5 s. ř. s.).

76. V návaznosti na závěry obsažené v tomto rozsudku si žalovaný vyžádá od Ministerstva zdravotnictví jakožto orgánu nadřízeného dotčeného správního orgánu nové závazné stanovisko, k čemuž mu poskytne odvolání žalobce tak, aby mohl reagovat na všechny žalobcem vznesené námitky, tak jak bylo podáno výše. Teprve poté žalovaný rozhodne o odvolání žalobce, v němž se bude zabývat obranou žalobce, včetně všech námitek žalobcem uplatněných.

77. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za tři úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a repliky a dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“); doplnění žaloby ze dne 8. 3. 2024 soud pro účely výpočtu nákladů řízení nevzal v potaz, neboť toto podání nepřineslo pro věc žádné nové relevantní skutečnosti] po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 a 4 advokátního tarifu. Zástupce žalobce není plátcem DPH. Výše odměny tak činí 10 200 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč.

78. Osobě zúčastněné na řízení soud žádnou povinnost v řízení neuložil a neshledal ani důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by jí mohl přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Proto v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Podání účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných Žaloba Vyjádření žalovaného Vyjádření osoby zúčastněné na řízení Replika a doplnění žaloby Vyjádření osoby zúčastněné na řízení k replice a doplnění žaloby Podstatné skutečnosti vyplývající ze správního spisu Posouzení věci soudem Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení