3 Ad 9/2016 - 47

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Blanky Fauré ve věci žalobce: J. K., narozený dne xxxx bytem B. zastoupený advokátem JUDr. Josefem Kopřivou sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: první náměstek policejního prezidenta ve věcech služebního poměru sídlem Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2016 č. j. PPR-35371-11/ČJ-2014-990131 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 27. 4. 2016 č. j. PPR-35371-11/ČJ-2014-990131 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 800 Kč, a to do rukou jeho zástupce, advokáta JUDr. Josefa Kopřivy, sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha 1.

Odůvodnění

I. Předmět soudního přezkumu

1. Žalobce působil jako vrchní asistent u 1. oddělení Inspektorátu cizinecké policie letiště Praha Ruzyně (dále jen „cizinecká policie“). Dne 22. 5. 2014 podal u Ředitelství služby cizinecké policie žádost o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas v důležitém zájmu služby nařízenou a konanou od 12. 6. 2011 do 29. 9. 2012 v rozsahu 120 hodin (dále „žádost o doplatek“). Rozhodnutím ředitele cizinecké policie ze dne 31. 10. 2014 č. j. 3020/2014 (dále „prvostupňové rozhodnutí“) byla žádost o doplatek v rozsahu 83,5 hodin v roce 2011 a v rozsahu 58,5 hodin v roce 2012, tzn. v rozsahu větším o 22 hodin, než žádal žalobce (pozn. prvostupňový orgán zahrnul do přezkumu i službu přesčas konanou od 1. 2. 2011 do 11. 6. 2011), zamítnuta podle ust. § 181 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), s odkazem na ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru.

2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 4. 2016 č. j. PPR-35371-11/ČJ-2014-990131 (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že zamítl odvolání a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný rozhodoval o přezkumu žádosti o doplatek v rozsahu 89 hodin v roce 2011 (pozn. na rozdíl od prvostupňového orgánu žalovaný zahrnul do napadeného rozhodnutí i nařízenou službu přesčas žalobci dne 11. 12. 2011 v rozsahu 5,5 hodin) a v rozsahu 54 hodin v roce 2012 (žalovaný uvedl, že dne 11. 9. 2012 byla žalobci nařízena služba přesčas v rozsahu 6,5 hodin namísto 11 hodin, které uvedl prvostupňový orgán), tedy v rozsahu větším o 23 hodin, než žádal žalobce.

3. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) se žalobce domáhá, aby městský soud zrušil napadené rozhodnutí, a uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů soudního řízení.

4. Své námitky a argumenty žalobce shrnul do následujících žalobních bodů:

5. Zaprvé. Napadené i prvostupňové rozhodnutí nejsou podle žalobce v souladu s právními předpisy. Žalobce namítá, že žalovaný nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí, a za tím účelem si neopatřil potřebné podklady pro rozhodnutí.

6. Zadruhé. Žalobce tvrdí, že služba přesčas mu byla nařízena v rozporu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, neboť podle něj zákon o služebním poměru nezná další důvody, vyjma ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, k nařízení služby přesčas. Má za to, že služba zajišťována bezpečnostním sborem má být zajišťována zejména v rámci základní doby služby, pokud jde o běžné úkoly služby. Žalobce namítá, že služba přesčas nemůže být nařizována z důvodu nedostatečné personální obsazenosti u cizinecké policie, jak se u cizinecké policie podle žalobce děje. Žalobce poukazuje na častost a rozsah služby přesčas odkazem na počty příslušníků, kterým je služba přesčas nařizována a na vyjádření služebního funkcionáře, který odůvodňuje nařízení služby přesčas pouhým konstatováním „nařízena práce přesčas v důležitém zájmu zajištění služby cizinecké policie – hlídkové služby, plynulého odbavování v I. oddělení“. Navíc žalobce uvádí příklad konkrétního dne, kdy mu byla nařízena služba přesčas z důvodu nedostatku 32 příslušníků ve směně z důvodu neschopnosti výkonu služby pro nemoc nebo úraz, čerpání služebního volna nebo dovolené, příp. že důvody nepřítomnosti nebyly dohledány. Uvádí, že obdobně jsou odůvodněny i další dny nařízené služby přesčas, má tedy za to, že žádná neočekávaná situace neproběhla, žádný výjimečný případ se nestal, a tak mu byla služba přesčas nařízena v rozporu se zákonem o služebním poměru.

7. Zatřetí. Žalobce je přesvědčen, že za neočekávanou nepřítomnost ve službě nelze považovat případy, kdy je vedoucí příslušník oprávněn o nepřítomnosti příslušníka sám rozhodnout. Žalobce má za to, že čerpání dovolené, vyslání na studijní pobyt, náhradní volno a některé další důvody nepřítomnosti, o kterých vedoucí příslušník rozhoduje, příp. některé i nařizuje, nejsou oprávněné důvody k nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby, tzn. bez náhrady. Žalobce uvádí, že za neočekávanou nepřítomnost nelze považovat ani běžnou nemocnost a další překážky ve službě upravené zákonem o služebním poměru. Podle žalobce musí být počet systematizovaných služebních míst stanoven tak, aby nebylo nutno nařizovat službu přesčas při každé, zákonem předpokládané nepřítomnosti příslušníků ve službě. Žalobce polemizuje s názorem služebního funkcionáře, který uvádí, že by služba přesčas měla být nařizována i za dobu čerpání dovolené, služebního volna, ozdravného pobytu a neschopnosti pro nemoc. K tomu žalobce zmiňuje, že by za jednoho příslušníka bylo nutno odsloužit 412,5 přesčasových hodin v kalendářním roce. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí se dostatečně nevypořádalo s rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11/2013-41, podle kterého by nařízení služby přesčas mělo být řádně odůvodněno nepředvídatelnými skutečnostmi při rozvržení doby služby na jednotlivé směny podle ust. § 53 zákona o služebním poměru.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě, replika žalobce

8. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby městský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, a vyjádřil se k jednotlivým žalobním bodům.

9. Žalovaný uvádí, že se v napadeném rozhodnutí podrobně zabýval jednotlivými hodinami služby přesčas vykonávanými žalobcem v dotčeném období a ve světle judikatury správních soudů uvedl konkrétní důvody, pro které byla služba přesčas nařízena. Důvodem nařizování služby přesčas byla kumulace nepřítomnosti několika příslušníků v jeden den nebo mimořádného požadavku jiného příslušníka na udělení dovolené, která nebyla předem plánována.

10. Žalovaný poukazuje, že zájem na zajištění úkolů žalobcova útvaru cizinecké policie lze označit za důležitý zájem služby ve smyslu ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Žalovaný zmiňuje, že model systematizace služebních míst u cizinecké policie je odlišný od systematizace a modelu činnosti u žalovaného dosud řešeného správními soudy. Některé události u cizinecké policie jsou nahodilé, a cizinecká policie tak nemůže mít v záloze desítky příslušníků pro případné nasazení. Žalovaný uvádí, že plány služeb vytváří vedoucí příslušník do 25. dne předchozího kalendářního měsíce, ve kterém má být služba přesčas vykonána, a pokud příslušník žádá o určení dovolené po tomto datu, jedná se o nepředvídatelnou událost, která může být řešena formou nařízení služby přesčas, nelze ji tedy předvídat při rozvržení doby služby. Žalovaný tak respektoval závěry rozsudku NSS ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11/2013-41. Dále má za to, že podle judikatury správních soudů lze akceptovat pouhé rámcové uvedení důvodů pro nařízení služby přesčas a stručný písemný záznam o tomto důvodu.

11. Podle žalovaného je z napadeného rozhodnutí patrný přezkoumatelný závěr, které hodiny přesčas byly žalobci nařízeny v důležitém zájmu služby ve smyslu ust. § 201 odst. 1 zákona o služebním poměru a judikatury správních soudů. Uvádí, že nastavené počty systematizovaných míst jsou stanoveny tak, aby v běžném výkonu služby nemusela být nařizována služba přesčas za nepřítomné příslušníky, pokud není překročena optimálně nastavená hranice zastupitelnosti.

12. Žalovaný nesouhlasí ani s námitkou, že byl nedostatečně zjištěn skutkový stav věci. Konstatuje, že služební funkcionáři dostatečně zjistili a doložili důvody nařízení každé hodiny přesčas, tyto důvody jsou podložené podkladovými materiály a lze je podřadit pod důvody výkonu služby přesčas v důležitém zájmu služby.

13. Žalobce ve své replice pouze zopakoval své argumenty, a navíc zdůraznil, že mu důvody, které žalovaný uvádí v napadeném rozhodnutí, nebyly známy v době nařízení služby přesčas.

III. Posouzení žaloby a přezkum napadeného rozhodnutí

14. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Při přezkumu vyšel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), jsa tedy vázán zákonem v této jeho časové podobě. Městský soud posoudil v řízení žalobu a rozhodnutí napadené touto žalobou včetně rozhodnutí prvostupňového. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto zrušil napadené rozhodnutí a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.

15. Důkazy navrhované v žalobě nebyly provedeny (a jednání před soudem proto nebylo nařízeno), a to pro nadbytečnost, neboť rozhodující dokumenty byly městskému soudu k dispozici v rámci předloženého správního spisu (např. napadené správní rozhodnutí nemůže být předmětem listinného důkazu hodnoceného městským soudem pro konečné meritorní rozhodnutí, neboť jeho přezkum je vlastním předmětem přezkumu a meritorního soudního rozhodnutí). Pokud jde o důkazy, které byly provedeny ve správním řízení, městský soud je sice může zopakovat a eventuálně i přehodnotit, v projednávaném případě však nenašel důvod k jejich zopakování nebo přehodnocení.

16. S přihlédnutím ke koncepci žaloby a argumentů, které se v textu žaloby opakují a překrývají, posuzoval městský soud žalobní námitky podle principu, že povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí nelze mechanicky ztotožňovat s povinností poskytnout podrobnou odpověď na každý jednotlivý argument uplatněný v žalobě. Odpověď na základní námitky v sobě může v některých případech konzumovat i odpověď na některé námitky dílčí a související (srov. např. rozsudky NSS ze dne 14. 2. 2013 č. j. 7 As 79/2012-54, ze dne 29. 8. 2013 č. j. 7 As 182/2012-58 a ze dne 19. 2. 2014 č. j. 1 Afs 88/2013-66). Městský soud věc posoudil takto:

17. Mezi účastníky předmětného řízení je především sporná právní otázka, zda byla služba přesčas žalobci nařizována v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, podle jehož znění účinného v době rozhodování žalovaného správního orgánu bylo příslušníkovi možno v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

18. V tomto řízení tak jde o to, zda nařizování práce přesčas z důvodu zastupování jiného příslušníka, který je na dovolené nebo čerpá náhradní volno, anebo je v pracovní neschopnosti, resp. neschopnosti ke službě (dále také „pracovní neschopnost“), anebo je mu uděleno služební volno z důvodu důležitých osobních překážek ve službě (ošetřování člena rodiny), z důvodu překážek ve službě z důvodu obecného zájmu (darování krve), při studiu nebo je mu uděleno služební volno bez poskytnutí služebního příjmu., popř. je mu poskytnut ozdravný pobyt nebo je vyslán na studijní pobyt, resp. jazykový pobyt nebo školení (dále také „studijní pobyt“), je podřaditelné pod ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, a zda za toto zastupování nenáleží náhradní volno, anebo poměrná část příslušného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku (dále „náhrada“).

19. Služba přesčas ve smyslu ust. § 54 zákona o služebním poměru je upravena jako služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn, přičemž podle ust. § 52 odst. 1 zákona o služebním poměru činí základní doba služby příslušníka 37,5 hodiny týdně. Podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, ve znění účinném do 31. 12. 2017, tedy účinném v době rozhodování žalovaného správního orgánu bylo možno službu přesčas nařídit pouze v důležitém zájmu služby a nejvýše v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce.

20. Zákon počítá v souvislosti s tím i s úpravou výše služebního příjmu, který je podle ust. § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce. Za důležitý zájem služby podle ust. § 201 odst. 1 zákona o služebním poměru se považuje zájem bezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sboru. Nad rozsah 150 hodin v kalendářním roce lze podle ust. § 54 odst. 2 zákona o služebním poměru výkon služby přesčas nařídit pouze v případě vyhlášení krizového stavu nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, a to po dobu krizového stavu anebo po dobu nezbytnou ve veřejném zájmu. Podle ust. § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru má příslušník nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

21. Podle ust. § 53 odst. 1 zákona o služebním poměru se doba služby rozvrhuje na jednotlivé směny předem zpravidla na období 1 měsíce, a to rovnoměrně, nebo nerovnoměrně. Změna rozvržení doby služby musí být oznámena příslušníkovi zpravidla nejpozději 3 dny před nástupem do služby. Neumožňuje-li povaha služby stanovit příslušníkovi nerovnoměrné rozvržení doby služby předem, určí mu služební funkcionář nejpozději 1 den předem počátek směny. Konec směny určí podle potřeb služby.

22. V ust. § 54 zákona o služebním poměru zákonodárce uvedl podmínky, za kterých výlučně je možné příslušníkovi výkon služby přesčas nařídit. Pouze v souladu s těmito zákonnými podmínkami se práce přesčas do rozsahu 150 hodin v kalendářním roce považuje (v době posuzované před 1. 1. 2018) za zohledněnou ve služebním příjmu za výkon služby a příslušník za ni v rámci výkonu služby přesčas v uvedeném rozsahu další příjem neobdrží a nemůže ho ani nárokovat. Aby služba přesčas byla nařízena v souladu s uvedenou právní úpravou, musí být konkrétně splněny následující podmínky, a to kumulativně: 1) důležitý zájem služby, 2) z něj vyplývající předpoklad výjimečnosti služby přesčas, 3) odůvodnění přijetí tohoto opatření a 4) maximální rozsah 150 hodin v kalendářním roce, popř. vyhlášení krizového stavu nebo jiné výjimečné případy ve veřejném zájmu. Tento výklad ust. § 54 zákona o služebním poměru vychází z již konstantní judikatury správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 26. 9. 2012 č. j. 6 Ads 151/2011-126 nebo rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11/2013-41).

23. Rozsudek NSS ze dne 18. 1. 2018 č. j. 9 As 27/2017-31 pregnantně rozlišil důvody, kdy a jak posuzovat nařízení práce přesčas, a to podle hledisek, jež dopadají i na projednávaný případ. Jedná se o otázku možného nařízení práce přesčas v zákonném rozsahu 150 hodin, kdy nedochází k navýšení služebního příjmu, nařízení takové práce přesahující takový limit, kdy vzniká nárok na náhradu, jakož i nařízení práce přesčas byť do limitu 150 hodin, avšak nikoli z důvodu, který je akceptovatelný v tom smyslu, že by se tak stalo v důležitém zájmu služby; taková situace se má podle interpretace NSS v bodě 24 odůvodnění cit. rozsudku posuzovat analogicky tak, jako by se jednalo o nařízení přesčasové služby nad limit 150 hodin.

24. Z rozsudku NSS ze dne 27. 9. 2018 č. j. 9 As 207/2018-20 vyplývá, že městský soud ve svém řízení vzal za rozhodující kritérium pro posouzení toho, zda byla služba přesčas nařízena v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, to, zda absence příslušníka, za nějž měl žalobce službu vykonat, byla stěžovateli známá v dostatečném předstihu před vykonáním služby přesčas a zda tato absence byla předvídatelná a plánovaná. NSS uvedl, že městský soud tedy postupoval správně, pokud nejprve hodnotil, zda jednotlivé dílčí důvody nepřítomnosti příslušníků uvedené stěžovatelem představují způsobilý důvod pro nařízení služby přesčas. U námitek týkajících se vědomosti správního orgánu o pracovní neschopnosti však NSS připomněl, k jakému okamžiku se správně posuzuje předvídatelnost důvodu nařízení služby přesčas. Není totiž rozhodné, s jakým časovým předstihem před vykonáním služby přesčas služební funkcionář věděl o pracovní neschopnosti jiných příslušníků, ale zda o ní věděl při zpracování rozvrhu základní doby služby na příští měsíc. Nastala-li tedy pracovní neschopnost příslušníků až po rozvržení doby služby na jednotlivé směny v dalším měsíci, jedná se o nepředvídatelnou situaci, kterou je možné řešit v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru nařízením služby přesčas, a odkázal na rozsudky NSS ze dne 15. 10. 2015 č. j. 1 As 183/2015-63 a ze dne 23. 5. 2013 č. j. 4 Ads 11/2013-41. NSS obdobně konstatoval stejný právní názor i v otázce nařizování služby přesčas v důležitém zájmu služby i při udělování služebního volna s výjimkou služebního volna při studiu (dále „studijní volno“) s důrazem na to, že u hodnocení u služebního volna musí brát vždy v potaz konkrétní důvod a okolnosti jeho poskytnutí.

25. Podle ust. § 38 odst. 1 zákona o služebním poměru lze příslušníka za účelem získání znalostí, dovedností a zkušeností potřebných k výkonu služby vyslat na studijní pobyt, zejména na školení, do kurzu nebo na odbornou stáž, a to i do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště.

26. Podle ust. § 42 odst. 1 písm. m) zákona o služebním poměru musí být příslušník propuštěn, jestliže požádal o propuštění. Podle ust. § 42 odst. 5 písm. c) zákona o služebním poměru při propuštění příslušníka podle odstavce 1 písm. m) skončí jeho služební poměr uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší.

27. Podle ust. § 66 odst. 1 prvá věta zákona o služebním poměru určuje nástup dovolené služební funkcionář s přihlédnutím k důležitým zájmům služby a k oprávněným požadavkům příslušníka tak, aby ji mohl vyčerpat do konce kalendářního roku.

28. Podle ust. § 68 odst. 1 zákona o služebním poměru nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu obecného zájmu, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu. Podle ust. § 70 odst. 1 zákona o služebním poměru nemůže-li příslušník službu vykonávat z důvodu důležitých osobních překážek ve službě, má nárok na udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu.

29. Podle ust. § 73 odst. 1 zákona o služebním poměru lze příslušníkovi na jeho žádost udělit služební volno při denním studiu na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které je nezbytné pro výkon služby, a to na dobu trvání studia. Podle ust. § 76 zákona o služebním poměru se příslušníkovi se na jeho žádost poskytne služební volno bez poskytnutí služebního příjmu, nebrání-li tomu vážný zájem služby.

30. Podle ust. § 80 odst. 1 zákona o služebním poměru má příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let, nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce.

31. Městský soud dospěl k závěru, že některé důvody pro nařízení přesčas v důležitém zájmu služby uváděné žalovaným v napadeném rozhodnutí byly důvody předvídatelné a předem známé, resp. známé služebnímu orgánu při rozvržení doby služby podle ust. § 53 zákona o služebním poměru. Městský soud rozhodl s přihlédnutím k rozsudkům NSS zmíněným v bodech 23. a 24., že pracovní neschopnost a čerpání služebního volno z důvodu překážek ve službě z důvodu obecného zájmu nebo z důvodu ošetřování člena rodiny (dále také jen „služební volno“), o kterých je známo služebnímu orgánu při sestavování plánu doby služby (dále také „rozvrh základní doby služby“), tj. podle tvrzení žalovaného k 25. dni předchozího kalendářního měsíce, ve kterém má být služba přesčas vykonána, nemohou být důvodem pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru.

32. Městský soud dále uvádí, že nařízení služby přesčas žalobci z důvodu propuštění jiného příslušníka ze služebního poměru na žádost, čerpání dovolené jiným příslušníkem nebo udělení studijního volna jinému příslušníku, popř. poskytnutí ozdravného pobytu nebo vyslání jiného příslušníka na studijní pobyt je též v rozporu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, neboť je v kompetenci služebního orgánu rozhodnout o nepropuštění příslušníka ze služebního poměru v době kratší než zákonem předpokládaným uplynutím 2 kalendářních měsíců, neudělení dovolené nebo studijního volna, neposkytnutí ozdravného pobytu nebo nevyslání na studijní pobyt, a to v situaci, aby nemusela být nařizována služba přesčas jiným příslušníkům. Městský soud si je vědom, že příslušník má nárok na čerpání dovolené a poskytnutí ozdravného pobytu za splnění zákonných podmínek, zároveň však uvádí, že je v diskreci služebního orgánu o tomto v dostatečném předstihu, tedy před vytvořením rozvrhu základní doby služby, rozhodnout a již dopředu počítat s tím, že někteří příslušníci nebudou k dispozici pro výkon služby v následujícím měsíci. Pokud není služební orgán s to službu naplánovat tak, aby nemusela být nařizována práce přesčas, nemůže tato práce přesčas být odůvodněna důležitým zájmem službu, a je třeba, aby za takto nařízenou práci přesčas byla poskytnuta náhrada. Tyto závěry jsou obdobně použitelné i při rozhodování o vyslání příslušníků na studijní pobyt, popř. udělování studijního volna. Služební orgán v dostatečném předstihu, tedy při tvorbě rozvrhu základní doby služby, vytváří tento rozvrh s přihlédnutím k očekávané absenci příslušníků, které sám služební orgán vysílá na studijní pobyt, popř. jim uděluje studijní volno. Městský soud souhlasí se žalovaným v tvrzení, že termíny studijních pobytů nemůže žalovaný (služební orgán) ovlivnit, městský soud má však za to, že tyto termíny jsou služebnímu orgánu známé v dostatečném předstihu, aby i s těmito důvody nepřítomnosti předem počítal a plánoval rozvrh základní doby služby s přihlédnutím k tomu. Navíc ze správního spisu vyplývá, že v některých případech bylo o vyslání na studijní pobyt rozhodnuto i více jak měsíc dopředu, námitka žalovaného týkající nepředvídatelnosti nepřítomnosti příslušníka proto není na místě. Službu přesčas nelze taktéž ospravedlňovat propuštěním jiného příslušníka na jeho žádost v kratší než zákonem stanovené době. Není tedy přijatelné, aby i tyto důvody byly ospravedlnitelné pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby bez poskytnutí náhrady. Městský soud má za to, že pokud služební orgán rozhoduje o propuštění či nepropuštění jiného příslušníka v kratší než dvouměsíční době, udělení či neudělení dovolené, příp. studijního volna, o poskytnutí ozdravného pobytu a vysílá příslušníky na studijní pobyty, je jeho úkolem, aby o tomto rozhodoval v dostatečném předstihu, tedy do doby vytvoření rozvrhu základní doby služby (tj. do 25. dne předchozího kalendářního měsíce, v němž je případná služba přesčas nařizována), a mohl tak na případné vědomé absence příslušníků adekvátně reagovat, tedy buď základní dobou služby jiných příslušníků, nebo nařízením práce přesčas žalobci, avšak s poskytnutím náhrady.

33. Nařizování služeb přesčas žalobci v období od 28. 2. 2011 (žalobce podle svého vyjádření žádal o proplacení služby přesčas až ode dne 12. 6. 2011) do 29. 9. 2012, kdy důvodnost žalovaný dokládá tzv. analýzou přesčasové práce, která je rovněž součástí prvostupňového rozhodnutí, plány služeb v podobě výpisů z informačního systému EKIS, přehledy služeb, žádostmi o udělení dovolené nebo služebního volna a nařízeními vedoucího cizinecké policie na předmětná období. Uvedené dokumenty jsou součástí spisového materiálu a skutečnosti tvrzené v napadeném rozhodnutí se na těchto listinách zakládají. Městský soud považuje podklady, které jsou součástí správního spisu, v jejich souhrnu za dostatečné pro vydání napadeného rozhodnutí. Rovněž důvody nařizování služeb přesčas jsou z napadeného rozhodnutí i správního spisu zřejmé. Dále poukazuje na skutečnost, a to s ohledem na právní názor NSS, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že plány základní doby služeb jsou vyhotovovány do 25. dne předchozího kalendářního měsíce před samotným výkonem služby (str. 19 napadeného rozhodnutí). Určení rozhodného dne je důležitý okamžik, od kterého žalovaný může nařizovat práci přesčas v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, pokud se jedná o důvody nepřítomnosti příslušníků, o kterých se žalovaný (služební orgán) dozvěděl po tomto rozhodném dni a není v jeho pravomoci o těchto důvodech nepřítomnosti rozhodovat. Městský soud se z tohoto důvodu nejdříve vyjádří obecně k oprávněnosti nařizovat službu přesčas v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru a následně přistoupí k posouzení jednotlivých případů nařízení služeb přesčas žalobci.

34. Žalovaný odůvodňuje nařízení služeb přesčas žalobci nutností zastoupení nepřítomných příslušníků cizinecké policie z důvodu pracovní neschopnosti, požadavků na udělení služebního nebo studijního volna anebo dovolené, popř. vysláním na studijní pobyt nebo poskytnutím ozdravného pobytu. Ve svém vyjádření k žalobě zmiňuje, že za důležitý zájem služby podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru považuje zájem na zajištění úkolů cizinecké policie. Městský soud má za to, že zmiňovaný zájem je bezesporu důležitým zájmem služby, ale nelze tím odůvodňovat nařízení služby přesčas bez náhrady za situace, kdy je v kompetenci služebního orgánu sestavovat rozvrh základní doby služby s přihlédnutím ke všem známým nepřítomnostem ostatních příslušníků, nota bene v některých situacích je to přímo služební orgán, který je oprávněn rozhodnout, zda určitý příslušník nebude přítomný ve službě a zda nařídí jinému příslušníku (žalobci) službu přesčas. Občasné absence příslušníků bezpečnostního sboru jsou běžnou součástí chodu cizinecké policie, stejně jako kteréhokoli jiného pracoviště, a proto je nutné s nimi počítat. Zároveň však lze připustit, že důležitým zájmem služby může být v nepředvídatelných situacích i zájem na zajištění bezproblémového chodu služby, neboť útvar bezpečnostního sboru musí být při své činnosti schopen pružně reagovat na aktuální vývoj situace, aby mohl účinně plnit své úkoly. Nařízení služby přesčas z důvodu zastoupení jiného příslušníka či příslušníků bezpečnostního sboru, jež by bylo podřaditelné pod ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, ve znění účinném v době rozhodování žalovaného, si proto lze představit v situaci, kdy nepřítomnost vznikla nenadále a neplánovaně a takovouto mimořádnou situaci nebylo možné řešit jiným způsobem. Za rozhodný okamžik pro hodnocení, zda jde o nenadálou a neplánovanou situaci, se považuje zpracování rozvrhu základní doby služby na další měsíc, tedy každý 25. den v měsíci. Pokud je služebnímu orgánu při zpracování rozvrhu základní doby služby známo, že některý příslušník nemůže nastoupit do služby z důvodu pracovní neschopnosti, čerpání dovolené, poskytnutí služebního volna nebo studijního volna, vyslání na studijní pobyt nebo poskytnutí ozdravného pobytu, nešlo tuto nepřítomnost nahrazovat nařízením práce přesčas v důležitém zájmu služby podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru bez nároku na náhradu i za každou vykonanou hodinu služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce, která byla nařízena v rozporu se zákonem. Služební orgán má v tomto případě dostatečný prostor, aby tyto situace mohl zapracovat do rozvrhu základní doby služby, a dostát tak zákonnému požadavku uvedenému v ust. § 53 odst. 1 zákona o služebním poměru.

35. Pokud se však služební orgán o pracovní neschopnosti a o důvodech pro poskytnutí služebního volna, tzn. v tomto případě ošetřování člena rodiny a dárcovství krve, dozví až po zpracování rozvrhu základní doby služby, jedná se o důvod podřaditelný pod ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2018 č. j. 9 As 207/2018-20). Mezi znaky výjimečnosti je tedy možné spatřovat vznik neočekávaných situací způsobených například momentální indispozicí či absencí některého z příslušníků z aktuálních zdravotních nebo jiných (i osobních) důvodů. Avšak i u nepřítomnosti z důvodu pracovní neschopnosti nebo z důvodu ošetřování člena rodiny je třeba přihlížet též k tomu, zda jde o nepřítomnost dlouhodobou, se kterou služební orgán již může počítat při plánování rozvrhu základní doby služby.

36. Na druhou stranu, pokud se jedná o důvody nepřítomnosti, o kterých má právo rozhodovat služební orgán, tedy o udělení dovolené, poskytnutí studijního volna, ozdravného pobytu nebo vyslání na studijní pobyt, je nepřípustné, aby bylo těmito důvody odůvodňováno nařízení služby přesčas podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, tedy bez náhrady. Je věcí služebního orgánu, aby o těchto důvodech nepřítomnosti příslušníků věděl nejpozději při zpracování rozvrhu základní doby služby, a mohl tak do rozvrhu základní doby služby na další měsíc zapracovat tyto nepřítomnosti.

37. Pokud jde o důvody, které vedou ke zrušení napadeného rozhodnutí a kdy se rozebírá práce přesčas, jak správní spis, a velmi pregnantně a podrobně i napadené a prvostupňové rozhodnutí rozepisují jednotlivé dny, kdy byla nařízena práce přesčas a z jakého důvodu. Práce přesčas byla žalobci nařízena z důvodu (terminus technicus napadeného rozhodnutí) kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie. V rámci takto popisovaných přesčasů lze vyčíst jak ze samotného napadeného rozhodnutí, tak ze správního spisu, jaké byly v podstatě důvody zastupování a proč došlo k nařízení přesčasové práce. Z pohledu toho, zda se jednalo o důvody dopředu předvídatelné, dopředu známé, dokonce plánované, anebo důvody nepředvídatelné čili náhle se objevivší, to vše s ohledem na vědomost těchto důvodů při zpracování rozvrhu základní doby služby, lze ve všech případech nařízené služby přesčas konstatovat, že zde existovaly jak důvody pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru (pracovní neschopnost nebo důvody pro udělení služebního volna vzniklé po dni zpracování rozvrhu základní doby služby, náhlé onemocnění, resp. náhlá neschopnost příslušníka ke službě, zastupování náhle onemocnělého příslušníka), tak důvody absence, které byly dopředu, v době zpracování rozvrhu základní doby služby, předvídatelné, anebo byly i dopředu dlouhodobě plánované (vyslání na studijní pobyt, poskytnutí ozdravného pobytu, udělení dovolené, popř. studijního volna), a kde nařízení přesčasové služby nebylo důvodné. Ze správního spisu (č. l. 21-26) dále vyplývá, že za některé dny (8. 4., 10. 9., 11. 9., 18. 9., 19. 9., 13. 10., 18. 10., 27. 10. a 8. 12. 2011), které sloužil žalobce přesčas, mu byla poskytnuta náhrada, a to i přesto, že v některém odůvodnění nařízení služby přesčas je uvedena stejná skutečnost, která se objevuje v nařízení služby přesčas bez náhrady ve dnech, které jsou předmětem podané žaloby. Tato disproporce však nebyla v napadeném rozhodnutí nijak odůvodněna.

38. Ve všech případech kumulace nepřítomností se tak najdou oba důvody, tzn. byla nařízena práce přesčas pro nepřítomnost několika příslušníků jak z důvodu dopředu předvídatelných, tak i náhlých. V tomto případě má městský soud za to, že soudní přezkum by neměl suplovat věcné posuzování služebního orgánu. Tyto případy jsou důvodem, proč bylo zrušeno napadené rozhodnutí, aby se služební orgán těmito důvody a poměrem předvídatelných a nepředvídatelných důvodů mohl zabývat. Bude na služebním orgánu (žalovaném), aby každý konkrétní den nařízené služby přesčas podrobil přezkumu v souladu se závěry uvedenými v tomto rozhodnutí a konstatoval, zda uvedené důvody jsou podřaditelné pod nařízení služby přesčas v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, tedy bez náhrady. Pokud služební orgán dojde k výsledku, že tyto důvody nejsou podřaditelné pod ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, bude to znamenat (ve smyslu výše zmíněné analogie), že se sice jednalo o nařízení práce přesčas, ale i když bylo do limitu 150 hodin, bylo to nařízení práce, které bylo v rámci předvídatelných důvodů, kdy mělo následovat poskytnutí náhrady. Při tomto přezkumu bude třeba též porovnat počet příslušníků s nepředvídatelnými důvody nepřítomnosti, kteří nenastoupili do služby, s počtem příslušníků, kteří místo nich do služby nastoupili, a vykonávali tak službu přesčas. Není přijatelné, aby počet příslušníků vykonávající službu přesčas za nepřítomné příslušníky s nepředvídatelnými důvody nepřítomnosti byl vyšší než počet těchto nepřítomných příslušníků.

39. Z důvodu nutnosti zastoupení nepřítomných příslušníků cizinecké policie byl žalobce podle napadeného rozhodnutí a údajů ve správním spise povolán do služby přesčas v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce v níže uvedených dnech:

40. Dne 28. 2. a 1. 3. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 19:00 do 07:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s osobním evidenčním číslem (dále jen „OEČ“) 311 712, 315 372, 302 387, 276 879, 274 854 a 317 780 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Zároveň bylo uděleno služební volno příslušníkům s OEČ 273 320 a 281 678 z důvodu ošetřování člena rodiny a příslušníkům s OEČ 244 939 a 302 046 z důvodu darování krve. Dále bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 252 237, 272 195, 317 655, 319 928, příslušník s OEČ 318 468 požádal o propuštění ze služebního poměru ke dni 28. 2. 2011. Předmětného dne bylo nepřítomno 15 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby a 4 příslušníkům bylo uděleno služební volno. Zároveň 4 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

41. Dne 28. 3. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4 hodin od 19:00 do 23:30 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 311 712, 312 083, 302 387, 322 387, 270 859, 317 780 a 315 025 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Zároveň bylo uděleno služební volno příslušníkovi s OEČ 305 316 z důvodu ošetřování člena rodiny a příslušníkovi s OEČ 235 479 byl poskytnut ozdravný pobyt. Dále příslušníkovi s OEČ 318 468 a 274 854 skončil služební poměr. Příslušníci s OEČ 277 593, 274 862, 308 162, 273 320, 237 267, 260 320, 301 007 a 251 029 byli vysláni na studijní pobyt. Dále bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 315 022, 323 713, 322 455, 321 135, 304 455, 313 577, 308 190, 304 484, 236 967. U příslušníka s OEČ 312 915 nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Uvedeného dne bylo nepřítomno 29 příslušníků, z toho 7 (podle napadeného rozhodnutí chybně uvedeno 6) příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno. Zároveň 9 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. Ozdravný pobyt byl poskytnut 1 příslušníkovi, 8 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt, 2 příslušníkům skončil služební poměr a u 1 příslušníka nebyl důvod k nepřítomnosti dohledán.

42. Dne 20. 4. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodin od 19:00 do 24:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 312 083, 315 025, 311 712, 302 387, 314 886, 313 577, 322 454 a 323 962 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Zároveň se příslušníci s OEČ 261 563 a 281 678 účastnili školení a příslušník s OEČ 312 915 byl na stáži. Příslušníci s OEČ 315 369, 266 969, 315 591 a 315 592 byli vysláni na studijní pobyt. Dále bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 310 576, 323 881, 322 455, 302 404, 273 817, 317 656, 274 862, 305 316, 319 312, 317 780, 321 733, 277 716, 319 828, 319 782, 322 196, 285 151, 305 013. U příslušníků s OEČ 223 110, 323 961 a 319 826 nebyla doložena žádost o tuto dovolenou. Příslušníkům s OEČ 317 813 a 306 362 bylo uděleno služební volno k účasti na vykonání zkoušky na VŠ. Předmětného dne bylo nepřítomno 37 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby a 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno. Zároveň 17 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené. 1 příslušník byl na stáži, 2 příslušníci se účastnili školení, 4 příslušníci byli vysláni na studijní pobyt a u 3 příslušníků nebyla doložena žádost o dovolenou.

43. Dne 21. 4. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodin od 0:00 do 7:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 312 083, 315 025, 311 712, 302 387, 314 886, 313 577, 322 454 a 323 962 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Zároveň se příslušníci s OEČ 261 563 a 281 678 účastnili školení a příslušník s OEČ 312 915 byl na stáži. Příslušníci s OEČ 315 591 a 315 592 byli vysláni na studijní pobyt. Dále bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 310 576, 323 881, 322 455, 302 404, 273 817, 317 656, 274 862, 305 316, 319 312, 317 780, 321 733, 277 716, 319 828, 319 782, 322 196, 285 151, 305 013. U příslušníků s OEČ 223 110, 323 961 a 319 826 nebyla doložena žádost o tuto dovolenou. Příslušníkům s OEČ 317 813 a 306 362 bylo uděleno služební volno k účasti na vykonání zkoušky na VŠ. Předmětného dne bylo nepřítomno 35 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby a 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno. Zároveň 17 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené, 1 příslušník byl na stáži, 2 příslušníci se účastnili školení, 2 příslušníci byli vysláni na studijní pobyt a u 3 příslušníků nebyla doložena žádost o dovolenou.

44. Dne 30. 4. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 2,5 hodin od 7:00 do 9:30 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 312 083, 315 025, 311 712, 321 218, 302 387 a 313 577 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 315 780, 317 813 a 306 362 bylo uděleno služební volno. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 322 906, 321 017, 317 814, 233 781, 315 591, 317 656, 265 382, 274 813, 322 904, 182 521, 235 479, 321 142, 321 214, 237 267, 279 677, 319 783, 272 195, 315 078, 321 215, 273 320 a 317 814. Předmětného dne bylo nepřítomno 30 (podle napadeného rozhodnutí chybně uvedeno 29) příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby a 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno. Zároveň 21 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

45. Dne 12. 6. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodin od 19:00 do 24:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 315 025, 304 455, 323 949, 311 712, 315 371 a 315 517 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníci s OEČ 315 369, 266 969, 319 928, 319 783, 319 828, 319 692 byli vysláni na studijní pobyt. Příslušníkům s OEČ 308 162 a 306 362 bylo uděleno služební volno. Příslušníkovi s OEČ 263 720 byl poskytnut ozdravný pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 312 856, 317 516, 323 713, 321 135, 251 029, 307 568, 315 022, 302 046, 260 320, 273 320, 319 927, 321 214, 321 640, 321 905, 274 862, 304 484, 317 656, 308 190, 244 939, 246 833, 274 673, 315 592, 263 584 a 279 077. Předmětného dne bylo nepřítomno 39 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby a 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušníkovi byl poskytnut ozdravný pobyt, 6 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt. Zároveň 24 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

46. Dne 13. 6. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodin od 0:00 do 7:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 314 300, 281 344, 323 572, 318 084, 308 165, 228 294, 252 059, 308 510, 280 424 a 274 668 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 239 067 a 233 750 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníkovi s OEČ 274 673 bylo uděleno služební volno. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 322 390, 311 518, 314 175, 317 657, 321 319, 318 359, 316 340, 316 053, 261 650, 313 899, 251 164, 312 368, 313 887. U příslušníků OEČ 315 202, 316 056, 315 919, 280 162, 321 737 a 320 004 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 32 příslušníků, z toho 10 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby a 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 2 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, a u 6 příslušníků nebyl dohledán důvod nepřítomnosti. Zároveň 13 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

47. Dne 24. 6. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 2 hodin od 7:00 do 9:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 315 025, 323 871, 304 455, 323 949, 311 712 a 315 371 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 236 967, 261 563 a 265 382 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníkovi s OEČ 315 780 bylo uděleno služební volno. Příslušník s OEČ 274 673 byl vyslán na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 313 176, 266 969, 322 454, 321 735, 305 316, 317 733, 321 215, 319 782, 321 640, 273 320, 276 879, 313 577, 314 641, 273 942, 310 576, 322 456, 319 313, 315 790 a 235 153. U příslušníků s OEČ 312 856 a 311 517 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 1 příslušník byl vyslán na studijní pobyt, a u 2 příslušníků nebyl dohledán důvod nepřítomnosti. Zároveň 19 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

48. Dne 24. 8. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodin od 7:00 do 11:30 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 279 165, 322 387, 285 090 a 317 655 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušník s OEČ 306 362 byl zproštěn výkonu služby. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 236 967, 319 828, 322 196, 322 455, 322 906, 323 881, 321 017, 322 649, 322 195, 315 780, 317 813, 277 593, 304 455, 317 656, 315 369, 281 687, 263 720, 316 337, 321 735, 305 174, 266 96 9, 256 544, 263 584, 279 077, 313 176 a 223 110. U příslušníků s OEČ 307 704, 302 704 a 281 382 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 34 příslušníků (podle napadeného rozhodnutí chybně uvedeno 32), z toho 4 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušník byl zproštěn výkonu služby, a u 3 příslušníků nebyl dohledán důvod nepřítomnosti. Zároveň 26 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

49. Dne 26. 9. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodin od 19:00 do 24:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 321 214, 322 387, 313 577, 271 325 a 324 732 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 223 110, 256 544 a 262 165 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníkovi s OEČ 305 316 bylo uděleno služební volno. Příslušníci s OEČ 279 165, 319 782 a 273 942 byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 306 374, 305 174, 313 176, 283 960, 246 833, 274 862, 321 735, 322 454, 321 640, 276 879, 304 455, 237 267, 322 456, 323 713, 319 301 a 319 313. U příslušníka s OEČ 281 382 nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Předmětného dne bylo nepřítomno 30 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 3 příslušníci byli vysláni na studijní pobyt, a u 1 příslušníků nebyl dohledán důvod nepřítomnosti. Zároveň 16 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

50. Dne 30. 9. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 3,5 hodin od 7:00 do 10:30 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 322 387, 313 577, 271 325 a 324 732 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům OEČ 223 110, 256 544 a 262 165 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníkovi s OEČ 305 316 bylo uděleno služební volno. Příslušníci s OEČ 279 165, 319 782, 273 942, 265 382, 277 593 a 237 267 byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 305 174, 322 454, 276 879, 322 456, 319 301, 319 313, 323 881, 273 320, 235 479, 316 096, 323 923, 312 974, 317 780, 321 735, 315 025, 314 886, 312 915 a 263 584. U příslušníka s OEČ 281 382 nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Předmětného dne bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníkovi bylo uděleno služební volno, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 6 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt, a u 1 příslušníka nebyl dohledán důvod nepřítomnosti. Zároveň 18 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

51. Dne 19. 10. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 7:00 do 19:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 274 671, 274 862, 273 320 a 322 387 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 233 781, 246 833, 235 153, 185 521, 251 029, 260 320 a 279 612 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníci s OEČ 270 859, 306 374, 316 922, 316 918, 322 905 a 319 828 byli vysláni na studijní pobyt. Příslušníci s OEČ 321 218, 321 215, 321 339, 321 142, 321 017, 321 135 a 321 122 byli vysláni k vykonání služební zkoušky. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 271 325, 323 949, 308 190, 317 780, 313 795, 304 484, 277 023, 323 923, 317 656, 308 162 a 273 942. U příslušníků s OEČ 321 311 a 321 214 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 38 příslušníků, z toho 5 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 7 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 6 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt, 7 příslušníků na vykonání služební zkoušky, a u 2 příslušníků nebyly dohledány důvody nepřítomnosti. Zároveň 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

52. Dne 29. 10. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodin od 7:00 do 14:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 273 320, 322 387 a 322 455 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 233 781, 246 833, 235 153 a 182 521 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníci s OEČ 279 165, 319 782 a 273 942 byli vysláni na studijní pobyt. Příslušníkovi s OEČ 273 817 bylo poskytnuto studijní volno. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 301 007, 321 640, 321 311, 285 090, 304 484, 277 023, 256 544, 321 636, 321 905, 304 455, 323 923 a 321 215. Předmětného dne bylo nepřítomno 24 příslušníků, z toho 4 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 3 příslušníci byli vysláni na studijní pobyt, a 1 příslušníkovi bylo poskytnuto studijní volno. Zároveň 12 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

53. Dne 30. 10. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 1 hodiny od 18:00 do 19:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 273 320, 322 387 a 322 455 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 233 781, 246 833, 235 153 a 182 521 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníci s OEČ 279 165, 319 782, 273 942, 316 542, 317 656, 321 218, 321 339 a 302 404 byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 301 007, 321 640, 321 311, 285 090, 304 484, 277 023, 256 544, 321 636, 321 905, 304 455, 323 923, 321 215 a 313 176. Předmětného dne bylo nepřítomno 29 příslušníků, z toho 4 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 4 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, a 8 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt. Zároveň 13 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

54. Dne 10. 11. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 7:00 do 19:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 312 472, 245 101, 321 894, 273 662, 313 226, 274 868, 323 807 a 316 869 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 314 177, 322 361, 261 650, 323 011 bylo poskytnuto služební volno. Příslušníkům s OEČ 262 835, 234 928, 242 138, 207 407 a 226 251 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníci s OEČ 319 637, 317 134, 311 552, 315 567, 251 164, 321 319 a 315 375 byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 314 175, 308 165, 169 206, 236 929, 321 220, 263 657 a 324 217. U příslušníků s OEČ 316 111, 243 519, 321 737 a 274 678 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 8 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 5 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 7 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt, 4 příslušníkům bylo poskytnuto služební volno, a u 4 příslušníků nebyly dohledány důvody nepřítomnosti. Zároveň 7 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

55. Dne 11. 12. 2011 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 5,5 hodin od 7:00 do 13:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 314 886, 316 337, 302 046, 310 576, 317 814 a 317 516 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníku s OEČ 238 430 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníci s OEČ 270 859, 285 151, 266 969, 276 879, 322 456, 315 949, 315 790 a 323 713 byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 322 649, 317 733, 321 142, 314 692, 279 612, 316 542, 277 716, 235 153, 262 165, 322 196 a 317 655. U příslušníka s OEČ 322 362 nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Předmětného dne bylo nepřítomno 28 příslušníků (podle napadeného rozhodnutí chybně uvedeno 29), z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníku byl poskytnut ozdravný pobyt, 8 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt, a u 1 příslušníka nebyl dohledán důvody nepřítomnosti. Zároveň 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

56. Dne 26. 1. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 7 hodin od 7:00 do 14:30 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 276 901, 321 735, 322 905, 302 046, 260 320, 271 325 a 315 949 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 281 678, 312 974 a 265 382 bylo uděleno služební volno. Příslušníku s OEČ 319 313 bylo uděleno studijní volno. Příslušníci s OEČ 270 859, 314 692 a 285 090 byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům OEČ 316 337, 277 716, 316 922, 312 083, 276 879 a 233 781. U příslušníků s OEČ 322 387, 322 456 a 281 382 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 23 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 1 příslušníku bylo poskytnuto studijní volno, 3 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 3 příslušníci byli vysláni na studijní pobyt, a u 3 příslušníků nebyly dohledány důvody nepřítomnosti. Zároveň 6 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

57. Dne 1. 5. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 7:00 do 19:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 260 511, 245 101, 321 643, 280 882, 321 584, 261 650 a 274 868 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníku s OEČ 305 255 bylo uděleno služební volno. Příslušníkům s OEČ 315 567, 315 538 a 316 340 bylo uděleno studijní volno. Příslušníkům s OEČ 249 915 a 233 750 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníci s OEČ 303 331, 304 154 a 310 579 byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 321 558, 314 177, 315 919, 318 443, 252 059, 315 375, 280 424, 313 226, 248 952, 263 657, 313 851, 312 518, 312 420, 271 500, 243 519, 247 667, 308 489, 322 714, 319 414 a 252 059. U příslušníků s OEČ 321 737 a 273 230 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 38 příslušníků (podle napadeného rozhodnutí chybně uvedeno 37), z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům bylo poskytnuto studijní volno, 1 příslušníku bylo uděleno služební volno, 2 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 3 příslušníci byli vysláni na studijní pobyt, a u 2 příslušníků nebyly dohledány důvody nepřítomnosti. Zároveň 20 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

58. Dne 25. 7. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 4,5 hodin od 19:00 do 24:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 323 963, 312 974 a 319 692 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníkům s OEČ 301 007 a 281 623 bylo uděleno služební volno. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 314 692, 270 859, 321 339, 323 881, 260 320, 319 927, 274 816, 235 479, 281 678, 322 904, 316 542, 281 687, 315 592, 256 544, 251 029, 315 656, 321 135, 271 325, 236 967 a 279 677. U příslušníka s OEČ 279 612 nebyl důvod nepřítomnosti dohledán. Předmětného dne bylo nepřítomno 26 příslušníků, z toho 3 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno, a u 1 příslušníka nebyl dohledán důvod nepřítomnosti. Zároveň 20 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

59. Dne 10. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 7:00 do 19:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 316 542, 317 733, 319 928, 319 927, 312 974 a 319 692 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 307 432, 322 390, 308 165, 318 359, 317 238, 250 915, 248 952, 316 053, 314 639, 245 101 a 312 472. Předmětného dne bylo nepřítomno 17 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby. Zároveň 11 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

60. Dne 11. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 6,5 hodin od 0:00 do 7:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 316 542, 317 733, 319 928, 319 927, 312 974 a 319 692 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníci s OEČ 316 337, 317 813, 319 782, 276 901, 283 960, 305 174, 274 673, 257 211, 279 165, 274 671, 270 859 a 325 074 byli vysláni na studijní pobyt. Příslušníkům s OEČ 279 677, 236 967 a 266 969 byl poskytnut ozdravný pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 319 828, 276 879, 265 382, 322 195, 314 692, 322 455, 323 881, 313 577, 321 311, 319 313, 301 007 a 315 949. Předmětného dne bylo nepřítomno 33 příslušníků, z toho 6 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 3 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 12 příslušníků bylo vysláno na studijní pobyt. Zároveň 12 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

61. Dne 16. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 11 hodin od 7:00 do 19:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 316 542, 317 733, 319 928, 319 927, 312 974, 319 692 a 237 267 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušníci s OEČ 317 813, 316 337 a 319 782 byli vysláni na studijní pobyt. Příslušníkům s OEČ 236 967, 279 677, 266 969, 270 859, 302 046, 238 430, 244 939 a 313 176 byl poskytnut ozdravný pobyt. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 305 013, 312 669, 265 382, 281 623, 319 828, 2274862 (v souladu se správním spisem č. l. 28 se jedná o příslušníka s OEČ 274 862), 316 918, 273 320, 276 879 a 301 007. Předmětného dne bylo nepřítomno 28 příslušníků, z toho 7 příslušníků bylo uznáno dočasně neschopnými výkonu služby, 8 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 3 příslušníci byli vysláni na studijní pobyt. Zároveň 10 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

62. Dne 29. 9. 2012 byl žalobci nařízen výkon služby přesčas v rozsahu 3 hodin od 7:00 do 10:00 hodin z důvodu kumulace nepřítomností příslušníků cizinecké policie, konkrétně příslušníků s OEČ 319 927, 312 974 a 319 692 z důvodu dočasné neschopnosti ke službě. Příslušník s OEČ 220 040 byl vyslán na studijní pobyt. Příslušníkům s OEČ 313 176, 244 939, 238 430, 302 046, 270 859, 281 382, 276 879, 260 320 a 251 029 byl poskytnut ozdravný pobyt. Příslušníkům s OEČ 262 165 a 317 780 bylo uděleno služební volno. Zároveň bylo určeno čerpání dovolené příslušníkům s OEČ 273 320, 301 007, 321 311, 315 591, 308 190, 285 090, 322 455, 322 905, 235 479, 322 454, 316 337, 304 455, 321 636, 321 640, 321 215, 321 636 a 315 360. U příslušníků s OEČ 319 828 a 274 862 nebyly důvody nepřítomnosti dohledány. Předmětného dne bylo nepřítomno 34 příslušníků, z toho 3 příslušníci byli uznáni dočasně neschopnými výkonu služby, 9 příslušníkům byl poskytnut ozdravný pobyt, 2 příslušníkům bylo uděleno služební volno, 1 příslušník byl vyslán na studijní pobyt, a u 2 příslušníků nebyly dohledány důvody nepřítomnosti. Zároveň 17 příslušníkům bylo určeno čerpání dovolené.

63. Ze správního spisu, konkrétně přehledu evidence pracovní neschopnosti (č. l. 316-324) a z napadeného rozhodnutí, vyplývá, že příslušníci s OEČ 311 712 a 302 387 byli v pracovní neschopnosti již od 21. 1. 2011, resp. 25. 10. 2010, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc únor, resp. březen 2011 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Taktéž vyplývá, že příslušníci s OEČ 312 083, 311 712 a 302 387 byli v pracovní neschopnosti již od 18. 3. 2011, resp. 21. 1. 2011, resp. 25. 10. 2010, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc duben 2011 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušníci s OEČ 311 712, 215 025, 323 572, 318 084, 308 165, 228 294 a 308 510 byli v pracovní neschopnosti již od 21. 1. 2011, resp. 28. 3., 1. 2. 2011, 15. 11. 2010, 20. 5., 18. 5. a 6. 5. 2011, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc červen 2011 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušník s OEČ 322 387 byl v pracovní neschopnosti již od 15. 8. 2011, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc září 2011 zřejmé, že původně určený příslušník nebude sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušníci s OEČ 276 901 a 322 387 byli v pracovní neschopnosti již od 1. 9. 2011, resp. 15. 8. 2011, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc říjen 2011 zřejmé, že původně určený příslušník nebude sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušníci s OEČ 312 472, 245 101, 321 894, 313 226, 274 868 a 316 869 byli v pracovní neschopnosti již od 4. 10. 2011, resp. 24. 10., 28. 9., 15. 10., 28. 9. a 27. 9. 2011, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc listopad 2011 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušníci s OEČ 276 901, 314 886, 302 046 a 317 814 byli v pracovní neschopnosti již od 1. 9. 2011, resp. 24. 11., 23. 11. a 25. 11. 2011, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc prosinec 2011 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušník s OEČ 276 901 byl v pracovní neschopnosti již od 1. 9. 2011, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc leden 2012 zřejmé, že původně určený příslušník nebude sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušníci s OEČ 260 511, 321 643, 280 882, 321 584, 261 650 a 274 868 byli v pracovní neschopnosti již od 16. 4. 2012, resp. 19. 4., 5. 4., 5. 4., 25. 4. a 20. 4. 2012, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc květen 2012 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušníci s OEČ 323 963, 312 974 a 319 692 byli v pracovní neschopnosti již od 25. 6. 2012, resp. 18. 4. a 23. 4. 2012, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc červenec 2012 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením. Dále vyplývá, že příslušníci s OEČ 319 927, 312 974 a 319 692 byli v pracovní neschopnosti již od 23. 8. 2012, resp. 18. 4. a 23. 4. 2012, pokud bylo tedy již v době sestavování rozvrhu základní doby služby na měsíc září 2012 zřejmé, že původně určení příslušníci nebudou sloužit, nemůže to být důvod pro nařízení služby přesčas v důležitém zájmu služby v souladu s cit. ustanovením.

64. Pokud jde o pracovní neschopnosti ostatních příslušníků nebo poskytnutí služebního volna jiným příslušníkům, je ze správního spisu a napadeného rozhodnutí zřejmé, že o důvodech nepřítomnosti se služební orgán dozvěděl až po zpracování rozvrhu základní doby služby na jednotlivé měsíce, a mohl tak v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru nařídit žalobci službu přesčas. Ve svém rozhodnutí se však musí žalovaný vypořádat též s počtem nepřítomných příslušníků a počtem příslušníků, kterým byla v souladu se zákonem o služebním poměru nařízena služba přesčas bez náhrady. Počet příslušníků, kterým byla nařízena služba přesčas bez náhrady, nesmí být vyšší než počet nepřítomných příslušníků z důvodů ospravedlňujících nařízení služby přesčas v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. V případě čerpání řádné dovolené, poskytnutí studijního volna nebo ozdravného pobytu a vyslání na studijní pobyt se pak nejedná o výjimečnou situaci, která by nemohla být plánována. Služební funkcionář vysílá na studijní pobyt, určuje nástup dovolené a poskytuje studijní volno nebo ozdravný pobyt podle ust. § 38 odst. 1, resp. § 66 odst. 1 příp. § 73 odst. 1 nebo § 80 odst. 1 zákona o služebním poměru, to vše s přihlédnutím k tomu, aby bylo zajištěno včasné a kvalitní plnění úkolů bezpečnostního sboru, aniž by bylo třeba nařizovat práci přesčas podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Vyhovění žádosti o propuštění ze služebního poměru v kratší než zákonem předpokládané době taktéž není ospravedlnitelný důvod pro nařízení služby přesčas bez náhrady. Pokud není dohledán ani důvod nepřítomnosti některého příslušníka, a nelze určit, zda tato překážka ve službě byla předem známa či nikoli, je nutné, aby žalovaný postupoval ve prospěch žalobce, neboť je to žalovaný, kdo musí prokázat, že službu přesčas nařídil v souladu se zákonem.

65. Městský soud uzavírá tento okruh důvodů pro nařizování služeb přesčas konstatováním, že žalovaný musí v novém rozhodnutí u každého dne nařízené služby přesčas žalobci uvést a doložit, pokud již toto není součástí správního spisu, zda o pracovní neschopnosti a o důvodech udělení služebního volna služební orgán věděl již v době zpracování rozvrhu základní doby služby. V případě, že služební orgán se dozvěděl o pracovní neschopnosti a o důvodech pro udělení služebního volna až po zpracování rozvrhu základní doby služby, mohl nařídit žalobci službu přesčas v souladu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Čerpání dovolené, udělení studijního volna, vyslání na studijní pobyt nebo poskytnutí ozdravného pobytu však nemůže být důvodem pro nařízenou práci přesčas podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, a to s ohledem na diskreci služebního orgánu.

66. Městský soud uvádí, že časté, až automatické nařizování služeb přesčas do rozsahu 150 hodin v kalendářním roce podle ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru nebylo zcela přiměřené. Pokud by zákonodárce předpokládal automatické využívání tohoto fondu v maximálním rozsahu u každého příslušníka, mohl tak učinit jednodušším způsobem. Mohl např. předmětné ustanovení formulovat tak, že příslušníku lze nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce (aniž by bylo následně potřeba nařizování výkonu služby přesčas jakkoli odůvodňovat či vykazovat). Takto však uvedené ustanovení neznělo, neboť předpokládalo, že k nařízení výkonu služby přesčas lze přistoupit pouze v důležitém zájmu služby.

67. Jak vyplývá z ustálené správní judikatury, nařizováním služeb přesčas nelze řešit nedostatečné personální obsazení. I při nedostatku finančních prostředků určených na provoz je věcí státu, aby zajistil dodržování zákona při nařizování služby přesčas, aby bylo možné zajistit plnění úkolů bezpečnostního sboru v rámci základní doby služby a zachovat tak výjimečnou povahu přesčasové služby. Městskému soudu nepřísluší radit, jakými postupy toho lze dosáhnout.

68. S ohledem na shora uvedené důvody městský soud zrušil napadené rozhodnutí bez jednání pro vady řízení podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Podle ust. § 78 odst. 4 s. ř. s. vrací věc žalovanému k dalšímu řízení s právním názorem, jímž bude žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). V něm se žalovaný v návaznosti na závěry obsažené v tomto rozsudku bude znovu zabývat jednotlivými důvody pro nařizování jednotlivých služeb přesčas žalobci v rozhodném období. Jestliže takové konkrétní důvody nedohledá nebo zjistí, že ve světle judikatury správních soudů nepostačovaly pro nařízení služby přesčas, přizná žalobci za každou neoprávněnou hodinu služby přesčas plnění podle ust. § 125 odst. 1 věty druhé zákona o služebním příjmu.

IV. Posouzení nákladů řízení

69. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu městský soud přiznal náhradu jeho nákladů řízení. Přiznané náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem vyčíslené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) po 3 100 Kč včetně tzv. režijního paušálu ve výši 2x 300 Kč, které právní zástupce žalobce předložil městskému soudu a které městský soud ověřil, a to bez navýšení o daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem zástupce žalobce podle ověření v databázi ARES není (osvědčení o registraci k DPH právní zástupce žalobce taktéž nepředložil). Přiznaná náhrada žalobcových procesních nákladů tak činí celkem 9 800 Kč. Městský soud nepřiznal jako náklad řízení repliku podanou žalobcem a nazvanou „reakce na vyjádření žalovaného“, neboť má za to, že nejde o účelně vynaložený náklad, když městský soud ji po žalobci nepožadoval a replika již nepřinesla nic nového nad rámec dosavadních tvrzení žalobce.

Poučení