3 Af 13/2019– 111

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Schüllerem, LL.M., MBA sídlem U Sluncové 666/12, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ústecký kraj sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2019 č. j. MF–25856/2018/1203–12, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2019 č. j. MF–25856/2018/1203–12, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24 456 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jiřího Schüllera, LL.M., MBA, advokáta.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Původní žalobce, jímž byla Regionální rada regionu soudružnosti Severozápad, se sídlem tehdy Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem (dále též „poskytovatel dotace“ nebo „původní žalobce“ anebo „žalobce“), se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tímto rozhodnutím žalovaný rozhodl ve sporu navrhovatele – osoby zúčastněné na řízení (dále též „příjemce dotace“) proti odpůrci – poskytovateli dotace ze Smlouvy ze dne 21. 4. 2015 č. CZ.1.09/1.3.00/78.01254 o poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků poskytovatele dotace (dále též „Smlouva o dotaci“) tak, že uložil poskytovateli dotace povinnost zaplatit příjemci dotace korekce druhé platby dotace v částce 100 278,75 Kč a třetí platby dotace v částce 811 608,89 Kč do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí (pod výrokem I.) a náklady řízení v částce 45 595 Kč (pod výrokem II.).

2. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti:

3. Dne 30. 3. 2015 uzavřeli příjemce dotace jako objednatel a společnost NATURTEP spol. s.r.o., sídlem Na Lučinách 10, 417 12 Proboštov, jako zhotovitel (dále též „dodavatel“) smlouvu o dílo (dále též „Smlouva o dílo“) na zhotovení stavby „Gymnázium Kadaň – multifunkční výukové centrum“.

4. Dne 21. 4. 2015 uzavřeli poskytovatel dotace a příjemce dotace Smlouvu o dotaci na realizaci projektu „Gymnázium Kadaň – Multifunkční výukové centrum“ spočívajícího v modernizaci vybavení prostor a učeben za účelem podpory odborného přírodovědného a technického vzdělávání (dále též „Projekt“). Celkové způsobilé výdaje Projektu měly finanční rámec v částce 14 896 280,92 Kč, z toho dotace měla činit částku 12 661 838,78 Kč (necelých 85 %). Dne 11. 12. 2015 byl ke Smlouvě o dotaci uzavřen dodatek, kterým byly sníženy předpokládané celkové způsobilé výdaje Projektu na 13 550 059,35 Kč, podíl spolufinancování zůstal nezměněn.

5. Podle Protokolu o kontrole ze dne 22. 1. 2016 (dále též „Protokol o kontrole č. 1“) byl při kontrole provedené poskytovatelem dotace u položky 416061112R00 Kazeta Gyptone Base 31, hrana A, zjištěn rozdíl v její tloušťce. Podle Smlouvy o dílo měla mít tloušťku 12,5 mm, bez izol., vyfakturovaná měla tloušťku 10 mm, 600 x 600 mm. Výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v částce 117 975,00 Kč.

6. Dne 5. 2. 2016 příjemce dotace podal proti Protokolu o kontrole č. 1 námitky (dále též „Námitky proti Protokolu o kontrole č. 1“), které poskytovatel dotace dne 10. 2. 2016 zamítl jako nedůvodné.

7. Podle Protokolu o kontrole ze dne 6. 5. 2016 (dále též „Protokol o kontrole č. 2“) byly při kontrole provedené poskytovatelem dotace zjištěny tyto rozdíly dodaných položek oproti položkám uvedeným ve Smlouvě o dílo: 1) podle Smlouvy o dílo měla být dodána položka 416061112R00 Kazeta Gyptone Base 31, hrana A, s tloušťkou 12,5 mm, bez izol., oproti tomu byla fakturována položka s tloušťkou 10 mm, 600x600 mm, výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v částce 402 322,28 Kč; 2) podle Smlouvy o dílo měla být dodána položka 28412375 podlahovina ID Premier Stone, 55tl. 2,5 mm, 471 x 471 mm, oproti tomu byla fakturována položka 284123750 dílce vinylové tl. 2,5 mm, nášlap. vrstva – výběr objednavatele, s rozměrem 450x450 mm, výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v částce 498 543,66 Kč; 3) podle Smlouvy o dílo měla být dodána položka 597813700 Obkladačka Color One 250x330x7mm, 20,81m2, cena 6 243,00 Kč bez DPH, oproti tomu byla fakturována položka 597813700 obkladačky keramické barevné 20x25x0,68cm, 22,891m2, cena 6 867,30 Kč bez DPH, výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v částce 8 309,43 Kč; 4) podle Smlouvy o dílo měla být dodána položka 597813664 Obkladačka Color One 19,8x24,8 – odolná proti chem. výparům, cena 37 734,40 Kč, oproti tomu byla fakturována položka 597813664 obkladačky keramické barevné 20x25x0,68 cm, cena 2 534,40 Kč a cena 35 200,00 Kč, výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v částce 45 658,62 Kč; 5) podle Smlouvy o dílo a dodatku č. 1 měla být dodána položka 776590100 úprava podkladu nášlapných ploch vysátím 625,660 m2, jednotková cena 2,70 Kč, cena 1 690,17 Kč, oproti tomu byla fakturována položka 776590100 úprava podkladu nášlapných ploch vysátím, s jednotkovou cenou 3,02 Kč, celková cena 1 890,49 Kč, výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v částce 242,39 Kč; 6) podle Smlouvy o dílo měla být dodána položka 42912104 Ventilátor rad. nízkotlaký RFC 200–15–3 Z SNV2, 1 ks, cena 4 500 Kč, tato položka nebyla fakturována, výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v uvedené částce s DPH 5 445,00 Kč; 7) podle Smlouvy o dílo měla být dodána položka 740000001VD Elektroinstalace cena 366 890, 00 Kč, tato položka byla přefakturována o 10 Kč bez DPH na částku za 366 900,00 Kč, výdaj za tuto položku byl shledán nezpůsobilým v částce 12,10 Kč.

8. Dne 20. 5. 2016 příjemce dotace podal proti Protokolu o kontrole č. 2 námitky (dále též „Námitky proti Protokolu o kontrole č. 2“), které poskytovatel dotace dne 30. 5. 2016 zamítl jako nedůvodné.

9. Dne 16. 10. 2018 byl žalovanému doručen návrh na zahájení sporného řízení podaný příjemcem dotace proti poskytovateli dotace. Příjemce dotace nesouhlasil s krácením dotace ze Smlouvy o dotaci.

10. Ve vyjádření ze dne 29. 11. 2018 poskytovatel dotace s návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí.

11. O návrhu příjemce dotace rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že uložil poskytovateli dotace povinnost zaplatit příjemci dotace korekce druhé platby dotace v částce 100 278,75 Kč a třetí platby dotace v částce 811 608,89 Kč do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí (pod výrokem I.) a náklady řízení v částce 45 595 Kč (pod výrokem II.). V odůvodnění uvedl ke krácení druhé platby, že rozdíl tloušťky dodaných kazet o 2,5 mm byl způsoben převzetím chybného údaje z katalogového listu výrobce, ve kterém byla uvedena tloušťka 12,5 mm, přičemž kazeta se vyrábí pouze v tloušťce 10 mm, jak žalovaný ověřil na webových stránkách výrobce kazet (www.rigips.cz/produkty/gyptone–base–31/). Podle žalovaného chybný údaj v katalogovém listu výrobce nelze přičítat k tíži příjemce dotace. Jestliže se kazeta vyrábí pouze v jedné tloušťce, pak dodané a fakturované kazety odpovídaly kazetám uvedeným v položkovém rozpočtu. Výdaje na pořízení kazet ve výši 117 975 Kč jsou tudíž způsobilými, jelikož naplňují charakteristiku způsobilých výdajů z Příručky pro příjemce a Pravidel způsobilých výdajů. Příjemci dotace proto vznikl nárok na jejich proplacení. Ke krácení třetí platby k jednotlivým částkám žalovaný uvedl, že pokud se kazeta vyrábí pouze v jedné tloušťce, kazety dodané a fakturované odpovídaly kazetám uvedeným v projektové dokumentaci a položkovém rozpočtu. Vzhledem k tomu, že výdaje na pořízení těchto kazet ve výši 402 322,28 Kč naplňují charakteristiku způsobilých výdajů uvedenou v Příručce pro příjemce a Pravidlech způsobilých výdajů, vznikl příjemci dotace nárok na jejich proplacení z dotace. K podlahovým vinylovým dílcům a oběma velikostem obkládaček Color One uvedl, že Smlouva o dotaci obsahovala pouze rámcové vymezení Projektu a rámcový rozpočet jednotlivých etap rozpočtu. Nesrovnalosti týkající se některých položek položkového rozpočtu nejsou změnami Projektu ve smyslu Smlouvy o dotaci. Jelikož příjemce dotace neporušil Smlouvu o dotaci tím, že se nejednalo o změny Projektu, které by byl povinen oznámit poskytovateli dotace, a jelikož výdaje neproplacené z důvodu nesrovnalostí zjištěných u položek č. 28412375, č. 597813700 a č. 597813664 v celkové výši 954 833,99 Kč naplňují charakteristiku způsobilých výdajů uvedenou v Příručce pro příjemce a Pravidlech způsobilých výdajů, vznikl příjemci dotace nárok na proplacení částky 811 608,8915 Kč, představující 85% podíl dotace. Položkový rozpočet byl přílohou Smlouvy o dílo, která v čl. I. bod 4. umožňovala změny, nejednalo se o podstatné změny ve smyslu § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o veřejných zakázkách“). Jednalo se o marginální změny, které nemohly mít dopad na řádnou realizaci Projektu a naplnění jeho účelu. K absenci záznamu ve stavebním deníku o změně vinylových dílců žalovaný doplnil, že Smlouva o dotaci neobsahuje žádné ujednání o stavebním deníku. Z ust. § 157 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ani z přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, nevyplývá, že takovýto druh změny by musel být zaznamenán ve stavebním deníku. Ujednání týkající se zapisování změn do stavebního deníku obsahuje pouze čl. I. bod 4. Smlouvy o dílo. Pokud byla změna provedena se souhlasem generálního projektanta v rámci autorského dozoru a zaznamenána obecně do stavebního deníku, a nebyla dodatečně specifikována, jedná se o formální pochybení. K částce fakturované za úpravu podkladu nášlapných ploch vysátím, k částce fakturované za elektroinstalaci a ke skutečnosti, že nebyl pořízen a fakturován ventilátor žalovaný uvedl, že se nejednalo o změny Projektu ve smyslu Smlouvy o dílo, tyto částky nebyly mezi neproplacenými výdaji. Žalovaný souhrnně uvedl, že kontrolou zjištěné marginální změny nebyly změnami Projektu ke Smlouvě o dotaci, neboť příloha obsahovala pouze rámcové vymezení Projektu s rámcovým rozpočtem jednotlivých etap. Podle žalovaného kontrolní zjištění neměla žádný vliv na řádnou realizaci Projektu a naplnění jeho účelu. Projekt byl realizován a dotace využita podle Smlouvy o dotaci a za podmínek v ní sjednaných. Částky 100 278,75 Kč a 811 608,89 Kč neproplacené z dotace představují způsobilé výdaje. Příjemci dotace proto vznikl nárok na jejich proplacení.

12. Proti tomuto rozhodnutí brojil původní žalobce podanou žalobou.

13. Původní žalobce namítá, že v daném případě položka kazeta Gyptone Base 31, hrana A, rozměr 600 x 600 mm byla dodána v tloušťce 10 mm namísto deklarované 12,5 mm v položkovém rozpočtu, který byl přílohou Smlouvy o dílo. Tato položka nebyla tudíž dodána podle písemné smlouvy mezi příjemcem dotace a dodavatelem. Žalovaný ve vztahu k Protokolu o kontrole č. 1 rozhodl proto nesprávně, jelikož opomněl, že podle čl. I. bodu 4. Smlouvy o dotaci, je příjemce dotace povinen se řídit platnými dokumenty a přílohou č. 5a Příručky pro žadatele, která stanoví, že zakázka je realizována na základě písemné smlouvy nebo písemné objednávky mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Současně opomněl, že podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Zadavatel jako příjemce dotace porušil § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a čl. I. bod 4. Smlouvy o dotaci.

14. V případě zjištění podle Protokolu o kontrole č. 2 se jedná též o rozpor mezi položkami smluvně podloženými a fakticky realizovanými tím, že v daném případě byla instalována a vyfakturována jiná podlahová krytina a jiné obkladačky. Předmětné položky nebyly dodány na základě písemné smlouvy mezi příjemcem dotace a dodavatelem, příjemce dotace tak porušil § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a čl. I. bod 4 Smlouvy o dotaci. K vyjádření žalovaného, že se nejednalo o podstatnou změnu smlouvy ve smyslu § 82 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách, žalobce uvádí, že právě v takovém případě, není pro příjemce dotace, resp. zadavatele, obtížné smluvně upravit změnu jednotlivých položek. V průběhu řízení příjemce dotace nevysvětlil, z jakého důvodu tak neučinil. Podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách smlouva na veřejnou zakázku zadávaná podle tohoto zákona musí mít písemnou formu. Obsahem sjednané písemné smlouvy se příjemce dotace ani dodavatel neřídili. Položky, které nebyly součástí písemné smlouvy, proto nejsou součástí veřejné zakázky, nejsou tedy způsobilým výdajem.

15. Původní žalobce uvádí, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nezohlednil, že smlouva na veřejnou zakázku musí být podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách písemná. Žalovaný tím porušil § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), jelikož se nevypořádal s vyjádřením a námitkami původního žalobce.

16. Žalobce navrhl provedení důkazu Smlouvou o dotaci, Protokolem o kontrole č. 1, Protokolem o kontrole č. 2, správním spisem a vyjádřením k návrhu na zahájení sporného řízení.

17. V doplnění žaloby dne 5. 3. 2019 původní žalobce uvedl, že příloha č. 1 Smlouvy o dotaci – Žádost o poskytnutí dotace, finálně uložené v IS BENEFIT7 dne 24. 9. 2016 (dále též „Žádost o poskytnutí dotace“), obsahovala Přílohu č. 7 projektovou dokumentaci, jejíž součástí je podrobný rozpočet s jednotlivými položkami. Do tohoto rozpočtu byly zahrnuty položky tak, jak byly uvedeny ve Smlouvě o dílo. V daném případě se jedná o položku č. 416061112R00 – Kazeta Gyptone Base 31, hrana A, tl. 12,5mm, bez izol. a položku č. 28412375 podlahovina ID Premiér Stone 55tl. 2,5mm, 471x471 mm. Podle čl. VIII. bodu 3 Smlouvy o dotaci je příjemce povinen realizovat projekt v souladu s Žádostí o poskytnutí dotace. Z uvedeného má za zřejmé, že příjemce dotace změnil uvedené položky, aniž by tuto změnu uvedl v příslušné dokumentaci. Porušil tedy čl. VII. bod 3 Smlouvy o dotaci tím, že nerealizoval Projekt v souladu s Žádostí o poskytnutí dotace.

18. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že z obsahu spisového materiálu je zřejmé, že Projekt byl realizován na základě písemné Smlouvy o dílo uzavřené mezi příjemcem dotace a dodavatelem podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Argumentaci žalovaného v napadeném rozhodnutí k problematice záměny rozměrů podhledových kazet Gyptone Base 31 je nutné chápat v kontextu obsahu napadeného rozhodnutí, z jeho odůvodnění nelze účelově vytrhávat některé části a na nich stavět žalobní tvrzení. Z napadeného rozhodnutí vyplývá závěr žalovaného, že rozdíl v rozměrech smluvených a reálně dodaných podhledových kazet byl způsoben převzetím chybného údaje o jejich tloušťce z katalogu výrobce. Chybu výrobce nelze přičítat k tíži příjemce dotace. Podle zjištění žalovaného se předmětné kazety vyrábějí pouze v jediné tloušťce, proto zboží dodané a fakturované odpovídalo zboží z položkového rozpočtu. Proto kontrolou zjištěné změny nebyly změnami Projektu ve smyslu Smlouvy o dotaci, resp. změnami rámcového rozpočtu, k jehož dodržení byl příjemce dotace zavázán čl. VIII. bodem 4 Smlouvy o dotaci. Nejednalo se o podstatnou změnu práv a povinností Smlouvy o dílo, nýbrž o marginální změnu ve smyslu čl. I. bodu 4 Smlouvy o dílo. Kontrolní zjištění neměla žádný vliv na řádnou realizaci Projektu a naplnění jeho účelu, přičemž byl dodržen i rámcový rozpočet uvedený v Žádosti o poskytnutí dotace. Zjištěné rozdíly v rozměrech smluvených a fakturovaných položek u podhledových kazet Gyptone Base 31, podlahových krytin ID Premier Stone a obkladů Color One, byly v souladu se Smlouvou o dílo, která marginální změnu těchto výrobků z položkového rozpočtu umožňovala. V daném případě byla tato změna výrobků individuálně určených v položkovém rozpočtu odsouhlasena generálním projektantem v rámci autorského dozoru, na základě tohoto došlo k záměně předmětných výrobků za výrobky kvalitativně a technicky srovnatelné, což je v souladu se Smlouvou o dílo. Ani v tomto případě kontrolou zjištěné změny nebyly změnami rámcového rozpočtu, k jehož dodržení byl příjemce dotace zavázán čl. VIII. bodem 4 Smlouvy o dotaci. Ani v tomto případě se nejednalo o podstatné změny práv a povinností vyplývajících pro smluvní strany ze Smlouvy o dílo ve smyslu § 82 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách. Projekt byl ze strany příjemce dotace realizován v souladu se Smlouvou o dotaci a za podmínek v ní sjednaných, vznikl mu tak nárok na proplacení krácené části dotace. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že dotčené výrobky individuálně určené v položkovém rozpočtu byly dodány podle písemné Smlouvy o dílo. Výdaje na jejich pořízení naplňují charakteristiku způsobilých výdajů uvedenou v Příručce pro příjemce a v Pravidlech způsobilých výdajů, při jejich vynaložení nebyla porušena Smlouva o dotaci. K doplnění žaloby žalovaný dodal, že příjemce dotace byl podle čl. VIII. bodu 4 Smlouvy o dotaci a podle Přílohy č. 1 Smlouvy o dotaci, tj. podle Žádosti o poskytnutí dotace, povinen dodržovat rámcový rozpočet, nikoliv rozpočet položkový. V průběhu sporného řízení nebyla žalovanému ze strany příjemce dotace ani ze strany poskytovatele dotace předložena Příloha č. 7 Žádosti o poskytnutí dotace, jež měla být údajně nedílnou součástí této žádosti. Z výčtu příloh uvedeného v čl. XXIV. Smlouvy o dotaci je patrné, že Příloha č. 1 této smlouvy, tj. Žádost o poskytnutí dotace, je dokument bez dalších příloh. Tvrzení uvedená v doplnění žaloby jsou podle žalovaného účelová.

19. V replice ze dne 31. 7. 2019 původní žalobce setrval na žalobní argumentaci. Navrhl provedení důkazu Metodikou změn projektů, tj. přílohou č. 5a Příručky pro příjemce.

20. V podání ze dne 22. 12. 2021 původní žalobce uvedl, že do všech jeho práv a povinností vstupuje od 1. 1. 2022 podle čl. II bodu 6 zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též „zákon č. 251/2021 Sb.“) Česká republika, jejímž jménem jedná Ministerstvo pro místní rozvoj, jako žalobce, který se jako právní nástupce původního žalobce ztotožnil se žalobou.

21. Městský soud v Praze ve věci již rozhodoval a rozsudkem ze dne 19. 7. 2022 č. j. 3 Af 13/2019–86 podanou žalobu zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 16. 11. 2023 č. j. 9 Afs 141/2022–43 zmiňovaný rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Konstatoval pod bodem [19], že soud se „nezabýval hlavní žalobní argumentací stran požadavku stěžovatele (žalobce, pozn. soudu) na písemnost provedených změn. Stěžovatel přitom nerozporoval, že nemohlo dojít ke změně jednotlivých položek, avšak opakovaně namítal a namítá, že k takovým změnám mohlo dojít pouze na základě písemné smlouvy, konkrétně písemného dodatku ke Smlouvě o dílo“ a zavázal soud pod bodem [20], aby v dalším řízení „posoudil žalobu v rozsahu skutečně uplatněných žalobních bodů a odůvodnil, zda příjemce dotace mohl provést změny v položkách rozpočtu, aniž by tak učinil na základě písemné smlouvy, např. písemného dodatku ke Smlouvě o dílo.“ Pod bodem [25] uzavřel, že „podstatné je, zda mohl příjemce dotace provést změny položek (výrobků), aniž by o tom uzavřel písemný dodatek“.

22. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), jsa vázán závěry kasačního rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

23. V souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozhodl soud bez jednání (s ohledem na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí).

24. Soud podle závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu se předně zabýval žalobní argumentací, zda příjemce dotace mohl provést změny v položkách rozpočtu, aniž by tak učinil na základě písemné smlouvy, resp. dodatku.

25. Původní žalobce se v podané žalobě dovolával požadavku písemnosti provedených změn, a to na základě § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Tvrdil, že smlouva na veřejnou zakázku musí být v souladu s § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách písemná. Podle žalobce tím, že změněné položky (výše podrobně specifikované) nebyly dodány na základě písemné smlouvy, porušil příjemce dotace § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, jakož i čl. I. bod 4. Smlouvy o dotaci.

26. Podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

27. Požadavek písemné smlouvy, na základě které je veřejná zakázka realizovaná, shora citovaný § 7 odst. 1 věta druhá zákona o veřejných zakázkách, se vztahuje pouze na veřejné zakázky, které je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona. Písemnou formu zákon obligatorně vyžaduje pouze v případě veřejných zakázek zadaných podle zákona o veřejných zakázkách. Pro posouzení, zda v konkrétním případě veřejné zakázky je dána povinnost písemné formy smlouvy ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, je nutno nejprve zjistit, zda předmětná veřejná zakázka byla zadaná podle zákona o veřejných zakázkách.

28. V této souvislosti je nutno připomenout, že v § 12 zákona o veřejných zakázkách je uvedeno, že veřejné zakázky se podle výše předpokládaného plnění dělí na zakázky nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu.

29. Podle § 12 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

30. Podle § 12 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

31. Podle § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

32. Pro zakázky malého rozsahu definované v § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách se v ustanovení § 18 odst. 5 stanovuje výjimka, že tyto zakázky není zadavatel povinen podle zákona o veřejných zakázkách zadat (veřejný zadavatel je však i v případě těchto zakázek povinen dodržet zásady podle § 6 zákona o veřejných zakázkách).

33. Ze shora uvedeného lze tudíž dovodit, že veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat podle zákona o veřejných zakázkách, je třeba rozumět veřejné zakázky podlimitní a nadlimitní, neboť podle § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu.

34. Závazný požadavek na písemnou formu smlouvy tedy § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách stanovuje pouze u veřejných zakázek podlimitních a nadlimitních, které je zadavatel povinen zadat podle zákona o veřejných zakázkách. Naproti tomu v případě veřejné zakázky malého rozsahu požadavek písemné formy není dán, neboť ji zadavatel není povinen podle zákona o veřejných zakázkách zadat.

35. Zda je v konkrétním případě vyžadována zákonem daná obligatorní písemná forma smlouvy, závisí na povaze veřejné zakázky. V daném případě lze ze spisu seznat, že veřejná zakázka byla realizována na základě Smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení stavby (stavební práce), přičemž cena díla činila 2 598 773,13 Kč bez DPH a 3 144 515,49 Kč s DPH. Podle čl. III. bodu 1. Smlouvy o dílo „Cena díla se rovná ceně plnění veřejné zakázky VZ–INV–244/INV/2014/SP s názvem „Gymnázium Kadaň – multifunkční výukové centrum“ uvedené v nabídce zhotovitele ze dne 13. 2. 2015“. Podle Žádosti o poskytnutí dotace, která je přílohou Smlouvy o dotaci, konkrétně podle str. 33 Žádosti bylo zahájeno výběrové řízení pod pořadovým číslem „002“ s názvem „Gymnázium Kadaň – multifunkční výukové centrum“, dle předpokládané hodnoty bylo výběrové řízení zařazeno jako „Veřejná zakázka malého rozsahu (VZMR)“, druh výběrového řízení podle předmětu: „Stavební práce“, předpokládaná hodnota v Kč bez DPH: „3 830 000,00“.

36. Ze správního spisu, jak byl popsán výše, je zřejmé, že předmětná veřejná zakázka je zakázkou na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhla 6 000 000 Kč bez DPH, tedy jedná se o zakázku malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Tuto skutečnost účastníci řízení nikterak nesporují. Žalobce však dovozuje požadavek písemnosti podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bez ohledu na povahu dané veřejné zakázky. Ve vyjádření k návrhu na zahájení sporného řízení ze dne 29. 11. 2018, konkrétně na str. 4, pak výslovně k předmětné zakázce uvádí, že se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu.

37. K této otázce soud uzavírá, že dotčená veřejná zakázka byla zakázkou malého rozsahu, na níž nedopadal požadavek písemné formy smlouvy podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, jak mylně dovozuje žalobce. Neboť pro smlouvu, na jejímž základě byla veřejná zakázka realizována, nebyla ustanovením § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách vyžadována písemná forma, nemusely být ve smyslu tohoto ustanovení ani její změny písemné.

38. Žalobce dále argumentuje také tím, že požadavek písemné formy byl stanoven v příloze č. 5a Příručky pro žadatele, toto své tvrzení ale soudu nikterak nedokládá, odkazovaný dokument není ani součástí správního spisu.

39. Totožnou argumentaci přitom uplatnil žalobce již v řízení před žalovaným. Ve vyjádření k návrhu na zahájení sporného řízení ze dne 29. 11. 2018, shodně jako v žalobě, tvrdil, že změněné položky měly být dodány na základě písemné smlouvy, resp. dodatku, a jelikož tomu tak nebylo, byl porušen § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a čl. I odst. 4 Smlouvy o dotaci. Podle soudu žalovaný tuto argumentaci žalobce dostatečně nevypořádal. Žalovaný k požadavku žalobce (tehdy odpůrce) na písemnost provedených změn, kterou žalobce shodně jako v žalobě dovozoval z § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a z čl. I. odst. 4 Smlouvy o dotaci ve spojení s přílohou č. 5a Příručky pro žadatele, pod bodem [50] napadeného rozhodnutí toliko obecně konstatoval, že „projekt byl realizován na základě Smlouvy o dílo“, aniž by se jakkoli blíže zabýval žalobcem namítaným § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, čl. I. odst. 4 Smlouvy o dotaci a přílohou č. 5a Příručky pro žadatele. Pouze pod bodem [55] napadeného rozhodnutí uvedl, že nebyl porušen zákon o veřejných zakázkách, aniž by svou úvahu blíže rozvinul. Soud k tomuto uvádí, že takové obecné konstatování nelze považovat za natolik dostačující, aby mohlo podléhat soudnímu přezkumu. Lze proto shrnout, že žalovaný nereagoval na argumentaci uplatněnou žalobcem jakožto odpůrcem ohledně požadavku na písemnost provedených změn podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a čl. I. odst. 4 Smlouvy o dotaci.

40. Vrchní soud v rozsudku ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/92–23, „Z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a – v případě rozhodování o relativně neurčité sankci – jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje toliko obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí.“ 41. Městský soud v Praze proto shledal napadené rozhodnutí v uvedené otázce za nepřezkoumatelné, neboť z jeho odůvodnění není seznatelné, proč žalovaný považuje námitky žalobce stran postupu podle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, jakož i čl. I. bod 4. Smlouvy o dotaci za liché, mylné nebo vyvrácené. Žalobní argumentace, že se žalovaný nevypořádal s námitkami žalobce o požadavku písemnosti provedených změn, soud přisvědčil. Postupoval tak souladně s kasačním rozsudkem ohledně posouzení žaloby v rozsahu skutečně uplatněných žalobních bodů. Žalovaný totiž nikterak nereagoval na uvedené námitky, tyto řádně nevypořádal. Uvedené proto představuje důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť námitka žalobce již uplatněná v řízení, nebyla žalovaným přezkoumatelně v napadeném rozhodnutí vypořádána.

42. Pro úplnost soud uvádí, že v daném případě příjemce dotace a dodavatel prokazatelně uzavřeli písemnou smlouvu, a to Smlouvu o dílo. V čl. IX. bodu 3. si sjednali, že „[t]uto smlouvu lze měnit či doplňovat pouze po dohodě smluvních stran formou písemných a číslovaných dodatků. Výjimkou je změna použitých výrobků postupem dle čl. I. odst. 4 této smlouvy, kdy ke změně smlouvy (příloh) zde uvedenými zápisy, popř. jiné případy, které jsou výslovně uvedeny v této smlouvě.“ Podle čl. I. bodu 4. Smlouvy o dílo „pokud je v projektové dokumentaci nebo v položkovém rozpočtu individuálně určená věc (výrobek), objednavatel připouští použití jiného, kvalitativně a technicky srovnatelného výrobku, vždy však po předchozím odsouhlasení objednavatele a zpracovatele projektové dokumentace. Tato skutečnost musí být zaznamenaná v zápisu ve stavebním deníku (dále také jako „SD“) nebo v zápisu z kontrolního dne.“ 43. Veřejná zakázka tedy byla realizována na základě písemné Smlouvy o dílo. Její přílohou č. 2 byl položkový rozpočet s podrobným popisem dodaných položek (kód, zkrácený popis/varianta a rozměry, m. j., množství, jednot. cena (Kč), náklady (Kč), hmotnost (t), cenová soustava). Ustanovení čl. I. bodu 4. Smlouvy o dílo přitom připouští použití jiného, kvalitativně a technicky srovnatelného výrobku. Jednotlivé položky vymezené v přiloženém položkovém rozpočtu tak mohly být v souladu s čl. I. bod 4 Smlouvy o dílo vyměněny za jiný, kvalitativně a technicky srovnatelný výrobek.

44. V předmětném případě podle Protokolu o kontrole č. 1 byla druhá platba dotace krácena proto, že tloušťka dodaných a fakturovaných stropních kazet Gyptone Base 31, hrana A, rozměr 600 x 600 mm, byla o 2,5 mm menší než tloušťka uvedená v položkovém rozpočtu, který byl přílohou Smlouvy o dílo. Příjemce dotace k tomu v rámci řízení před žalovaným uvedl, že zjištěný rozdíl byl způsoben převzetím chybného údaje z katalogového listu výrobce, v němž byla uvedena tloušťka 12,5 mm, přičemž kazeta se vyrábí pouze v tloušťce 10 mm. Uvedené ověřil žalovaný na internetových stránkách dodavatele, přičemž součástí předloženého spisu je i kopie z internetových stránek výrobce ze dne 17. 12. 2018 (https://www.rigips.cz/produkty/gyptone–base–31/) pořízená žalovaným, dále část katalogového listu výrobce z roku 2010 a část katalogového listu výrobce z roku 2010, aktualizace duben 2015. V katalogovém listu z roku 2010 byla uvedena tloušťka kazet 12,5 mm, v aktualizovaném katalogu je naproti tomu v souladu s informacemi z internetových stránek výrobce uvedena tloušťka kazet 10 mm. Takto zjištěný skutkový stav žalobce nerozporuje.

45. Smlouva o dílo v čl. I bodě 4. umožňovala změny jednotlivých položek. V daném případě byly dodány a fakturovány stropní kazety Gyptone Base 31, hrana A, rozměr 600 x 600 mm, toliko rozdílné tloušťky, než jaká byla uvedena v položkovém rozpočtu proto, že se kazety v tloušťce uvedené v katalogovém listu a následně převzaté do položkového rozpočtu nevyrábí. V katalogovém listu výrobce byl tento údaj uveden chybně a do položkového rozpočtu byl převzat výrobcem uvedený chybný údaj, když číslo položky 416061112R00 bylo shodné jak podle Smlouvy o dílo, tak podle fakturace.

46. Obdobné rozdíly v rozměrech smluvených a fakturovaných položek, tj. podhledových kazet Gyptone Base 31, podlahových krytin ID Premier Stone a obkladů Color One, zaznamenané v Protokolu o kontrole č. 2, soud shledal souladnými se Smlouvou o dílo. V případě kazet Gyptone Base 31 se jednalo o shodnou situaci jako u prvního kontrolního zjištění, kdy byl do položkového rozpočtu převzat chybný údaj od výrobce o tloušťce kazet, která se v tloušťce 12,5 mm nevyrábí.

47. V případě položek podlahových krytin a obkladaček byly tyto položky nahrazeny obdobnými v odpovídající kvalitě a technickém zpracování. Vyplývá to ze str. 5 Protokolu o kontrole č. 2, v němž původní žalobce jako poskytovatel dotace ohledně podlahových krytin uvedl, že „uživatel po konzultaci s GP vybral barvu a dekor vinylové podlahoviny dle celkové barevnosti interiéru, byl použit materiál dostupný na trhu v rozměru 450x450 mm“. V daném případě podlahová krytina měla shodnou nášlapnou vrstvu 2,5 mm, jak uvedl v protokolu poskytovatel dotace. Podle Smlouvy o dílo měla být dodána položka 28412375, fakturovaná položka měla shodné číslo, s výjimkou poslední číslice, kterou bylo doplněné číslo „0“, tj. fakturovaná byla položka 284123750 (viz první odstavec na str. 5 Protokolu o kontrole č. 2). Je zřejmé, že čísla položek se liší v koncovém čísle, evidentně se jedná o „příbuznou položku“ s obdobnými vlastnostmi jako položka uvedená ve smlouvě s koncovou číslicí „5“. V dané věci soud shledává podstatným, že ke změně přistoupil příjemce dotace „po konzultaci s GP“, jak citoval poskytovatel dotace v protokolu o kontrole č. 2 na str. 5, tedy jednal v souladu s čl. I bodem 4. Smlouvy o dílo, podle kterého příjemce dotace „připouští použití jiného, kvalitativně a technicky srovnatelného výrobku, vždy však po předchozím odsouhlasení objednavatele a zpracovatele projektové dokumentace“. Z uvedeného vyplývá, že změna podlahové krytiny byla předem konzultována s „GP“, což poskytovatel dotace nesporoval, když ji citoval ve zmiňovaném protokolu o kontrole.

48. Ve vztahu k položce obkladačky, položka pod číslem 597813700, byla shodná jak podle Smlouvy o dílo, tak i podle fakturace, a totéž bylo zjištěno ohledně položky obkladaček 597813664, které číselně rovněž jsou totožné jak ve Smlouvě o dílo, tak i podle fakturace. Pro úplnost soud dodává, že obdobné bylo zjištěno i u položky evidované pod číslem 776590100, ventilátor nebyl fakturován, obdobné bylo rovněž u položky 740000001VD, byť byla přefakturována o 10 Kč, což však představuje vzhledem k celku marginální položku.

49. Uvedené změny byly tudíž učiněny v souladu se Smlouvou o dílo, která v ustanovení čl. I. bodu 4. umožňuje změny jednotlivých položek rozpočtu za výrobky jiné, kvalitativně a technicky srovnatelné. Pro tyto změny není vyžadována písemná forma podle čl. IX. bodu 3. Smlouvy o dílo. Žalobce přitom v podané žalobě nikterak nesporuje povahu učiněných změn, tedy že se jednalo o výměnu za výrobky jiné, kvalitativně a technicky srovnatelné ve smyslu čl. I. bodu 4 Smlouvy o dílo. Ze spisu nevyplývá, že by smluvní strany Smlouvy o dílo při předání díla na uvedené změny odkazovaly, či je odmítly akceptovat.

50. Soud k argumentaci ohledně Přílohy č. 7 Žádosti o poskytnutí dotace ve shodě s Nejvyšším správním soudem uvádí, že sám žalobce celou dobu posuzoval dodané a fakturované položky ve vztahu k položkovému rozpočtu v rámci Smlouvy o dílo. Oba předložené položkové rozpočty (u Smlouvy o dílo a jako zjevná součást Přílohy č. 7 Žádosti o poskytnutí dotace) se pak v zásadě neliší, soud se proto Přílohou č. 7 blíže nezabýval.

51. Návrhu žalobce, aby soud provedl důkaz Smlouvou o dotaci, Protokolem o kontrole č. 1, Protokolem o kontrole č. 2, správním spisem a vyjádřením k návrhu na zahájení sporného řízení, soud nepřisvědčil, jedná se o písemnosti obsažené ve správním spisu, ze kterého soud vychází při přezkumu napadeného rozhodnutí jako podkladu pro rozhodování správního soudu, a proto by provádění takových důkazů bylo nadbytečné. Správní spis je obrazem a výsledkem správního řízení, dokládá skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (viz rozsudek ze dne 29. 1. 2009 č. j. 9 Afs 8/2008–117), obdobně tak návrh žalobce na provedení důkazu Metodikou změn projektů, tj. přílohou č. 5a Příručky pro příjemce, soud shledal za nadbytečný.

52. Na základě shora uvedeného shledal soud napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, a proto jej bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Bude na žalovaném, aby se v dalším řízení řádně a přezkoumatelně vypořádal s argumentací žalobce jakožto odpůrce uplatněné v rámci sporného řízení. Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je žalovaný vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

53. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v úkonech právní pomoci za čtyři úkony [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání a podání kasační stížnosti – § 11 odst. 1 písm. a), d), g) k) advokátního tarifu] po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu], tedy v celkové výši 12 400 Kč, a dále režijní paušál ve výši 4 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč a plus DPH (21 %). To vše v celkové částce 16 456 Kč a též zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a za kasační stížnost v částce 5 000 Kč. Žalobci tak bude na náhradě nákladů zaplacena žalovaným celková částka 24 456 Kč, a to do rukou jeho zástupce Mgr. Jiřího Schüllera, LL.M., MBA, advokáta. Doplnění žaloby ze dne 5. 3. 2019 a repliku ze dne 31. 7. 2019 soud nepovažoval za důvodné, náklady za tyto úkony proto nepřiznal.

54. Osobě zúčastněné na řízení soud žádnou povinnost v řízení neuložil, současně neshledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by jí mohl přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Proto v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.