3 Af 8/2023– 59

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Z–PRINC GOLD, s. r. o., IČ: 263 55 906 sídlem Na Kodymce 1051/39, 160 00 Praha 6 – Dejvice zast. JUDr. et PhDr. Jiřím Novotným, Ph.D., advokátem sídlem T. G. Masaryka 57, 360 01 Karlovy Vary proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2023 č. j. MPO 54522/23/31300/31000, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět přezkumu

1. Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2023 č. j. MPO 54522/23/31300/31000 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Puncovního úřadu (dále též „prvostupňový orgán“) ze dne 13. 3. 2023, sp. zn. R–1162/2018–Ko–16 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), a současně se domáhá zrušení prvostupňového rozhodnutí.

2. Žalobkyně byla uznána ve správním řízení vinnou přestupky podle zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (dále také jako „puncovní zákon“), jmenovitě se žalobkyně dopustila těchto přestupků: * byl vystaven prodejní doklad, který neobsahoval zákonem povinné údaje, a to hmotnost zboží, čímž došlo k porušení ustanovení § 39 odst. 2 puncovního zákona a naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 43 odst. 1 písm. c) puncovního zákona, * v provozovně byla k dispozici měřidla, která neměla žádné platné úřední ověření, čímž došlo k porušení ustanovení § 37 odst. 3 puncovního zákona a naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 43 odst. 2 písm. g) puncovního zákona, * v prosklených vitrínách, pultech a výloze bylo nabízeno k prodeji zlaté zboží o ryzosti 585/1000, zlaté zboží o ryzosti 750/1000 a jeden kus platinového zboží o ryzosti 950/1000, bez zákonného zřetelného označení a viditelného oddělení, čímž došlo k porušení ustanovení § 40 odst. 2 puncovního zákona a naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 43 odst. 1 písm. c) puncovního zákona, * v prodejních pultech byly zlaté šperky o ryzosti 585/1000 označeny ryzostí 750/1000 (náušnice s červeným kamínkem), čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 43 odst. 2 písm. d) puncovního zákona, * bylo nabízeno k prodeji 8 kusů zlatého zboží o ryzosti 750/1000 (2 prsteny o čisté hmotnosti 14,30 g, 2 náušnice o čisté hmotnosti 10,00 g, 1 přívěsek o čisté hmotnosti 10,00 g, 1 náhrdelník o čisté hmotnosti 11,20 g, 1 řetízek o čisté hmotnosti 5,70 g, 1 řetízek s přívěskem o čisté hmotnosti 7,20 g) a 4 kusy zlatého zboží o ryzosti 585/1000 (3 řetízky o čisté hmotnosti 9,10 g a 1 prsten o čisté hmotnosti 7,10 g) o celkové čisté hmotnosti 74,60 g, aniž by toto zboží bylo platně úředně označeno, čímž došlo k porušení ustanovení § 38 odst. 1 puncovního zákona a naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 43 odst. 2 písm. a) puncovního zákona.

3. Za popsané přestupky byla žalobkyni podle § 43 odst. 2 puncovního zákona uložena pokuta ve výši 285 000 Kč.

4. Výrokem III. prvostupňového rozhodnutí uložil prvostupňový orgán žalobkyni nahradit náklady správního řízení v částce 1 000 Kč.

5. Výrokem IV. prvostupňového rozhodnutí bylo zastaveno přestupkové řízení ve věci neoddělení zboží z drahého kovu v kombinaci s obecným kovem od ostatního zboží.

II. Žalobní body

6. Námitky žalobkyně uplatněné v podané žalobě lze rozdělit do těchto žalobních bodů:

7. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, spočívající v tom, že výroky žalovaného, jakož i prvostupňového orgánu nemají podklad v protokolu o kontrole, neboť kontrolní zjištění uvedené v protokolu o kontrole je zcela odlišné od toho, co prvostupňový orgán uvedl ve výroku rozhodnutí prvního stupně. Popis skutku v protokolu o kontrole na rozdíl od čl. 1 odst. 1 – 5 prvostupňového rozhodnutí totiž neobsahuje některé identifikační údaje, konkrétně specifikaci prodejního dokladu, který byl vystaven při kontrolním nákupu (čl. 1 odst. 1 prvostupňového rozhodnutí), specifikaci měřidla, které nemělo žádné platné úřední ověření (čl. 1 odst. 2 prvostupňového rozhodnutí), specifikaci jednotlivých položek zboží a počtu kusů, které bylo bez zřetelného označení a viditelného oddělení (čl. 1 odst. 3 prvostupňového rozhodnutí), specifikaci zboží, které nesplňovalo deklarovanou ryzost, specifikaci zboží, které nebylo platně úředně označeno.

8. Nepřezkoumatelnost spatřuje také v tom, že protokol o kontrole na rozdíl od prvostupňového rozhodnutí spojil různá protiprávní jednání do jedné věty a následně protiprávní jednání nepodřadil pod příslušné ustanovení zákona (čl. 1 odst. 3, 4 prvostupňového rozhodnutí).

9. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný (respektive Puncovní úřad) v novém správním řízení jen splnil výtky Městského soudu v Praze (sp. zn. 3 Af 22/2019) a své „nové“ výroky uvedl do souladu s názorem soudu, tj. tyto opravil, aniž by jakkoli řešil, zda mají jím učiněné výroky podklad v protokolu o kontrole.

10. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobkyni je kladeno za vinu porušení ustanovení § 40 odst. 2 puncovního zákona, nicméně jí není zřejmé, jak mohlo být uvedené ustanovení porušeno u zlatého zboží ryzosti 585/1000 Au a ryzosti 750/1000 Au a u platinového zboží ryzosti 950/1000 Pt, když na ně předmětné ustanovení vůbec nedopadá.

11. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně namítá podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem.

12. Žalobkyně namítá, že jakákoli dokumentace, zejména pak „18 fotografií na 9 listech“ a „svazek listů s názvem Bilance inspekce“ nebyly součástí Protokolu o kontrole ze dne 29. 8. 2018, tj. nebyly součástí kontrolního zjištění, a tyto byly pořízeny Puncovním úřadem bez vědomí žalobkyně a zcela mimo prováděnou kontrolu. Fotografie ani Bilance inspekce nebyly zástupcem žalobkyně nikdy podepsány. Puncovní úřad dle žalobkyně svazek listů s názvem „Bilance inspekce” označený datem 29. 8. 2018 sestavil dodatečně a tento následně označil dnem provedení kontroly u žalobkyně. Ke zmíněným fotografiím a Bilanci inspekce pak žalobkyně uvedla, že tyto jí byly známy až následně, tedy až ze spisu správního orgánu při ústním jednání dne 13. 12. 2022 tedy nikoli v průběhu kontroly. Fotografie ani Bilance inspekce nejsou nedílnou součástí Protokolu o kontrole, který zástupce žalobkyně podepsal a počet položek podle bilance inspekce 27 ks, neodpovídá celkovému počtu odebraného zboží 24 ks.

13. Protokol o kontrole neobsahuje zákonem požadované náležitosti, konkrétně podle § 12 odst. 1 písm. f), g) zákona o kontrole.

14. Žalovaný odmítl návrh důkazu žalobkyně, a sice ohledání váhy žalobkyně, výslech svědků – zaměstnanců přítomných při kontrole, a výslech svědka – autorizované osoby, která udělila poslední ověřovací značku na váhu, kterou žalobkyně předložila v rámci kontroly.

15. Podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem spatřuje žalobkyně i v tom, že ji nebylo nikdy předloženo pověření ke kontrole ve smyslu ust. § 41 puncovního zákona. Ačkoli protokol o inspekci ze dne 29. 8. 2018 v záhlaví o pověření hovoří, nebylo žalobkyni jako kontrolované osobě pověření úředních osob předloženo. Obsah pověření není ani součástí protokolu. Z protokolu není zřejmá identifikace kontrolujících osob ve smyslu ust. § 42 puncovního zákona, když je protokol takové identifikace kontrolujících zcela prost.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně

16. V písemném vyjádření k žalobě setrval žalovaný na právních názorech uvedených v napadeném rozhodnutí, a v plném rozsahu na ně odkázal.

17. K prvnímu žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že žalovaný a Puncovní úřad vady vytýkané rozsudkem městského soudu č. j. 3 Af 22/2019–46 zhojily, když dotčený prodejní doklad jednoznačně identifikovaly datem a pořadovým číslem, a to ve výroku prvostupňového rozhodnutí, čímž došlo k nezaměnitelnému vymezení skutku.

18. Žalovaný je přesvědčen, že z napadeného rozhodnutí a z prvostupňového rozhodnutí je zřejmé: * jak bylo ve věci rozhodnuto, přičemž výroky nejsou vnitřně ani vzájemně rozporné, * jaký je počet a popis jednotlivých skutků, za něž je žalobkyně postižena, když výroky jsou logicky členěny po odstavcích, a to na jeden odstavec jeden skutek a tato struktura je následně kopírována i v textu odůvodnění, a to za účelem zajištění srozumitelnosti.

19. Žalovaný dále uvedl, že napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí je srozumitelné a výrok I. prvostupňového rozhodnutí je zároveň založen na řádných důvodech a na obsahu spisu a Protokolu o kontrole (inspekci). Napadené rozhodnutí tedy není nepřezkoumatelné.

20. Žalovaný se dále neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že kontrolní zjištění uvedené v Protokolu o kontrole (inspekci) je zcela odlišné od toho, co Puncovní úřad uvedl ve výroku prvostupňového rozhodnutí, když kontrolní zjištění a výrok rozhodnutí se zcela shodují v popisu vady prodejního dokladu a Protokol o kontrole (inspekci) pouze tento doklad blíže nespecifikuje. Doklad je nicméně součástí spisu, během kontrolního nákupu byl vydán pouze jeden prodejní doklad a je tak od počátku zcela zřejmé, o jaký konkrétní doklad se jednalo.

21. Žalovaný nesouhlasí ani s námitkou žalobkyně, že kontrolní zjištění uvedené v Protokolu o kontrole (inspekci) je zcela odlišné od toho, co Puncovní úřad uvedl ve výroku rozhodnutí v prvním stupni, když kontrolní zjištění a výrok rozhodnutí se zcela shodují v popisu vady vah (absence platného ověření) a Protokol o kontrole (inspekci) pouze váhy blíže nespecifikuje, fotografie vah je nicméně součástí spisu. Co je myšleno „platným ověřením" je v podrobnosti rozvedeno již v prvostupňovém rozhodnutí. Puncovní úřad zohlednil závazný právní názor soudu, když pod výrokem I. 2) prvostupňového rozhodnutí jednoznačně označil váhy, specifikoval provinění (absence platného úředního ověření) a odkázal na příslušná ustanovení puncovního zákona.

22. Podstatou přestupku spočívajícím ve smísení zboží není určit, které výrobky konkrétně byly nabízeny společně, což by k jejich množství a podobě ani nebylo možné. Skutková podstata je naplněna pouhým mísením výrobků z různých kovů, což bylo uvedeno v Protokolu o kontrole (inspekci) a řádně zadokumentováno. Přestupek je zároveň zcela určitě a jednoznačně specifikován místem a datem, kdy ke spáchání přestupku došlo.

23. Pokud jde o nabízení zboží nižší než inzerované ryzosti, prvostupňové rozhodnutí pouze na základě ze spisu dostupných podkladů (fotografií) specifikuje, o jaké konkrétní zboží se jedná. Předmětné zboží je zároveň identifikováno svými vnějšími znaky, přičemž neobsahuje žádné výrobní číslo atp. a není možné je blíže upřesnit. Zboží ve smyslu puncovního zákona (šperky, prsteny, náramky, řetízky) nemají výrobní číslo, jsou si zpravidla z povahy věci velmi podobné a je tedy takřka nemožné konkrétní kusy zboží pouze slovně do výroku označit tak, aby nepřicházela v úvahu záměna s jiným kusem zboží. Přestupek je nicméně vymezen časem a místem spáchání a nelze jej tedy zaměnit s jiným případným přestupkem.

24. Ve vztahu k počtu kusů zabaveného zboží bez platného úředního označení je v prvostupňovém rozhodnutí uvedeno, že pracovníci puncovní kontroly překvalifikovali jeden řetízek a přívěsek ze dvou kusů na jeden, neboť bylo zjištěno, že přívěsek se nedá sundat z řetízku, tím tedy zredukovali finální počet zabaveného zboží ze 24 kusů na 23 kusů. Z nich následně shledali 8 kusů jako zboží zlaté ryzosti 750/1000 a 4 kusy jako zboží zlaté ryzosti 585/1000 o celkové čisté hmotnosti 74,60 g. Všechny tyto kusy (8+4) byly shledány bez platného úředního označení. Zbylých 11 kusů bylo shledáno platně úředně označených. Námitka, že jakýkoli protokol o jejím výsledku však není součástí spisu, též neobstojí, protože součástí spisu je Bilance inspekce, která obsahuje záznam o provedené zkoušce ryzosti zboží označeného boletou a hmotností.

25. Ke druhému žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že podle § 40 odst. 2 věta druhá puncovního zákona se povinnost zřetelně označit a vystavovat zboží odděleně dle ryzosti a druhu kovu vztahuje též na zboží splňující podmínky ryzosti dle § 3 odst. 2 puncovního zákona. To zejména, nikoli však výlučně, je–li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.

26. Ke třetímu žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že z žádného obecně závazného předpisu ani metodického pokynu Puncovnímu úřadu neplyne povinnost nechat fotografie pořízené v rámci puncovní inspekce podepsat kontrolovanou osobou, ani povinnost nechat Bilanci inspekce jako doklad o provedené zkoušce ryzosti a druhu kovu podepsat kontrolovanou osobou. Je tomu tak tím spíše, že fotografie jsou pořizovány digitálně a do spisu založeny až po skončení puncovní inspekce na místě konkrétní provozovny. Není nutné, aby fotografie byly přímo přílohou Protokolu o kontrole (inspekci), a postačí, pokud budou fotografie součástí správního spisu. Ostatně žalobkyní nebylo namítáno, že fotografie nebyly pořízeny v předmětné provozovně ani nebyl zpochybněn výsledek zkoušky kovů dle Bilance inspekce.

27. Stran v Bilanci inspekce uvedených 27 ks žalovaný uvádí, že některé kusy zboží stejného čísla bolety (tj. stejný výrobek, zboží, šperk, ...) se vyskytují v Bilanci vícekrát z důvodu, že jeden kus zboží byl zatížen několika různými vadami, to se týká bolety č. 1800038994 a bolety č. 1800039019. Počet zkoumaných kusů zboží je totožný, u shora označeného zboží dle čísla bolety byly tyto kusy v Bilanci inspekce zaevidovány pod závadou „Neodpovídá deklarované ryzosti“ a zároveň „Bez úředního označení“. Evidované pod „Bez úředního označení“ a pod „Platně úředně označené“ dohromady 23 kusů je v souladu s napadeným rozhodnutím.

28. Ohledně námitky nezákonnosti protokolu, žalovaný uvádí, že z textu Protokolu o kontrole (inspekci) jednoznačně plyne, že prvním úkonem ve věci byla puncovní inspekce spočívající v kontrolním nákupu, datum provedení je uvedeno výslovně. Protokol o kontrole (inspekci) byl vyhotoven přímo na místě provozovny v rámci puncovní inspekce, což je též stvrzeno podpisem, lze tedy uzavřít, že se zároveň jednalo o poslední kontrolní úkon. Tím není dotčeno, že následně proběhla zkouška ryzosti zboží zaznamenaná v Bilanci inspekce, o které byl též do spisu založen záznam (Bilance inspekce), přičemž správnost závěrů Bilance inspekce nebyla zpochybněna, a to vyjma tvrzeného nesouladu v počtu odebraného zboží.

29. K námitce odmítnutí návrhů důkazů žalovaný uvedl, že důkaz ohledáním váhy kontrolovaného byl proveden v rámci puncovní inspekce, což plyne z Protokolu o kontrole (inspekci). Výslech svědků – zaměstnanců přítomných při kontrole nemohl přispět k objasnění věci, když skutkový stav byl dostatečně zaznamenán v Protokolu o kontrole (inspekci). Důkaz výslechem svědka – autorizované osoby je z hlediska absence označení vah též bezpředmětný, a to i pokud by k revizi vah došlo. Rozhodné je, že váhy nebyly platně označeny, o čemž byla pořízena fotodokumentace, jejíž pravost nebyla zpochybněna ani namítána.

30. Při zahájení inspekce dle Protokolu o kontrole (inspekci) byl žalobkyni předložen průkaz inspektora ve smyslu § 42 odst. 1 puncovního zákona. Identifikace inspektorů je potom zcela jednoznačně uvedena v Protokolu o kontrole (inspekci) pod bodem „Provádějící inspektor/ři“.

31. Žalobkyně na vyjádření žalovaného ze dne 9. 8. 2023 reagovala replikou ze dne 25. 8. 2023, ve které setrvala na svých žalobních důvodech. Nad rámec argumentace ve správní žalobě uvedla, že výroky v rozhodnutí žalovaného (ale i Puncovního úřadu) nemají podklad v Protokolu o kontrole. Dle žalobkyně nemůže žalovaný (a ani Puncovní úřad) založit rozhodnutí na skutkovém stavu (např. údajích o daňovém dokladu, identifikace vah, jednotlivé položky počtem kusů), který není součástí Protokolu o kontrole, neboť takový postup zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Nelze dále pak ani přijmout tvrzení žalovaného, že jakýkoli prodejní doklad je součástí kontrolního spisu, když žádný daňový doklad (prodejka) není Protokolem o kontrole zmíněn, a ani na něj není Protokolem o kontrole odkazováno ve smyslu ust. § 12 odst. 1 písm. h) zákona o kontrole. Pokud by správní orgán mohl ve výroku rozhodnutí uvádět jakékoli skutečnosti a v rámci těchto odkazovat na jiné podklady – mohl by zcela svévolně upravovat skutková zjištění provedené kontroly, a to bez vědomí kontrolované osoby. Pokud jde o identifikaci měřidla (váhy) Protokol o kontrole tyto informace neuvádí, a ani neodkazuje na žádné přílohy či fotografie, které by zmíněné údaje obsahovaly. Žalobkyně nesouhlasí s názorem žalovaného, že údaje o měřidle a údaj o posledním úředním ověření měřidla (váhy) jsou součástí kontrolního spisu, když tyto údaje nejsou zmíněny Protokolem o kontrole, a ani na tyto není Protokolem o kontrole nijak odkazováno. Podle žalobkyně je svévolí žalovaného (ale i Puncovního úřadu), pokud žalobkyni uznává vinou na základě podkladů, které nejsou obsaženy v Protokolu o kontrole, a se kterými nebyla žalobkyně seznámena. Právě z tohoto důvodu zákonodárce požaduje, aby kontrolní protokol obsahoval navíc i podklady, ze kterých kontrolní zjištění vycházejí (§ 12 písm. h zákona o kontrole). Žalovanému (Puncovnímu úřadu) ničeho nebránilo, aby jakékoli jím tvrzené skutečnosti do Protokolu o kontrole uvedl či Protokol o kontrole o takové údaje doplnil. Pokud tak neučinil, nemůže se dle žalobkyně nyní dovolávat skutečností, které v Protokolu o kontrole nejsou obsaženy. Ostatně tím, že žalovaný (resp. Puncovní úřad) určité skutečnosti v Protokolu o kontrole neuvedl, odepřel tak žalobkyni právo proti nim brojit postupem dle ust. § 12 zákona o kontrole (námitky).

32. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci námitek proti kontrolním zjištěním nemohla namítat ani nikterak zpochybňovat, že fotografie nebyly pořízeny v provozovně žalobkyně, a ani nemohla namítat a nikterak zpochybňovat výsledek zkoušky ryzosti „Bilance inspekce“, když tyto nebyly součástí Protokolu o kontrole, a žalovaný (Puncovní úřad) s těmito (fotografiemi a Bilancí inspekce) žalobkyni nikdy neseznámil. Krom toho z pořízené fotodokumentace také nelze seznat konkrétní počet a druh zboží, jenž je žalobkyni kladen za vinu. Z pořízené fotodokumentace dále nelze seznat, co která konkrétní fotografie dokládá, a jaká konkrétní skutečnost je tou kterou fotografií žalovaným dokládána. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný se ve svých rozhodnutích, a ostatně také ve svém vyjádření ze dne 9. 8. 2023, omezil na obecné sdělení, že jím uváděné skutečnosti vyplývají z fotodokumentace, jež je založena ve správním spise, a to bez jakéhokoli bližšího určení té které konkrétní fotografie. Fotodokumentace není nedílnou součástí Protokolu o kontrole, Protokol o kontrole na fotodokumentaci ani nijak neodkazuje.

33. Co se týká obsahových náležitostí protokolu o kontrole, žalobkyně poukazuje na skutečnost, že pokud žalovaný sám potvrzuje, že posledním kontrolním úkonem byl podpis Protokolu o kontrole v provozovně žalobkyně, tak žalovaný (Puncovní úřad) nemohl následně provádět další kontrolní úkony (zkoušku ryzosti). Z vyjádření žalovaného je tedy nadevše zřejmé, že zkouška ryzosti byla prováděna až po skončení kontroly (po podpisu Protokolu o kontrole), a žalobkyně s výsledky zkoušky nebyla seznámena, a tyto nemohla ani následně namítat. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že ačkoli protokol o inspekci ze dne 29. 8. 2018 v záhlaví o pověření hovoří, nebylo žalobkyni jako kontrolované osobě pověření úředních osob nikdy předloženo, a toto pověření, ani čísla průkazů úředních osob nejsou v Protokolu o kontrole uvedeny. Pokud žalovaný uvádí opak, je jeho tvrzení nepravdivé.

34. Žalovaný na repliku žalobkyně reagoval vyjádřením ze dne 13. 9. 2023 s tím, že prodejní doklad je odkazován v prvním odstavci jako „ doklad bez jakéhokoli údaje o hmotnosti a jako kov bylo uvedeno pouze menšinové zlato". Dále je „prodejní doklad" odkazován v druhém odstavci výše zmíněného protokolu, tj. správního spisu (sp. zn. R–1162/2018–Ko–l, ze dne 29. 8. 2018). Označený „prodejní doklad" je dále obsahem správního spisu (sp. zn. R–1162/2018–Ko–l, ze dne 29. 8. 2018). Stejně tak skutečnost, že váhy umístěné v provozovně nebyly označeny platným úředním ověřením, je patrná již z Protokolu o kontrole. Fotografie vah je též součástí správního spisu. Žalovaný opětovně namítá, že též není vadou kontrolního protokolu, pokud neobsahuje fotografie a tyto jsou pouze součástí správního spisu. Žalovaný, resp. Puncovní úřad, též není povinen seznámit žalobkyni s pořízenými fotografiemi přímo při provádění kontroly. Podobně žalovanému ani Puncovnímu úřadu není uložena povinnost předkládat obsah spisu žalobkyni k podpisu (tj. fotografie a Bilanci inspekce). Bilance inspekce je součástí spisu (Protokol o inspekci, sp. zn. R–1162/2018–Ko–l, ze dne 29. 8. 2018) a námitky žalobkyně již byly vypořádány ve vyjádření k žalobě (č. j. MPO 80496/2023, ze dne 9. 8. 2023). S Bilancí inspekce (záznam o výsledku ryzostní zkoušky) jakož i s fotografiemi a zbytkem spisu byla navíc žalobkyně seznámena na ústním jednání dne 13. 12. 2022 (Protokol z ústního jednání, sp. zn. R–1162/2018–KO–15, ze dne 13. 12. 2023) a bylo jí zasláno vyrozumění o možnosti prostudovat spis.

35. V reakci na vyjádření žalobkyně ze dne 13. 9. 2023 zaslala žalobkyně přípis ze dne 13. 2. 2024, v němž setrvala na všech žalobních námitkách a zejména nesouhlasila s žalovaným, že nedošlo v průběhu správního řízení k procesním vadám.

IV. Rozhodné skutečnosti vyplývající ze správního spisu

36. Ze správního spisu vyplývá, že dne 29. 8. 2018 proběhla kontrola u žalobkyně v provozovně na adrese Stará Louka 326/64, 360 01, Karlovy Vary. O kontrolních zjištěních byl pořízen Protokol o inspekci sp. zn. R–1162/2018–Ko–1, v němž byly uvedeny zjištěné závady, jakož i poučení žalobkyně o možnosti podat proti kontrolnímu zjištění námitky k uvedeným skutečnostem či písemné vyjádření. V protokolu je dále uvedeno, že v průběhu kontroly byla provedena dokumentace dle ust. § 8 písm. d) zákona č. 255/2012 Sb. Přílohou protokolu byl seznam výrobků nebo zboží z drahých kovů, které bylo odebráno a které bylo předáno Puncovnímu úřadu k dalšímu řízení. Jako provádějící inspektoři byli uvedeni Mgr. R. K., Mgr. J. Š. a M. F. Dne 29. 8. 2018 byl protokol s přílohou proti podpisu odevzdán žalobkyni.

37. K protokolu o inspekci Sp. zn.: R–1162/2018–Ko–l ze dne 29. 8. 2022 se žalobkyně v zákonné lhůtě vyjádřila a vznesla námitky (viz Spis zn.: R–1162/2018–Ko–3).

38. Dne 23. 10. 2018 bylo se společností dle ust. § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zahájeno řízení o přestupku. V rámci něho reagoval Puncovní úřad zevrubně na výše uvedené námitky žalobkyně. Žalobkyně byla zároveň vyzvána k předložení námitek, doplnění zjištění a k návrhu dalších důkazů, k čemuž byla žalobkyni stanovena lhůta 7 dnů. Společnost se dne 31. 10. 2018 vyjádřila a vznesla námitky (viz sp. zn.: R–1162/2018–Ko–5), ke kterým se Puncovní úřad, v rámci původního prvostupňového rozhodnutí ze dne 17. 12. 2018 v sekci odůvodnění, vyjádřil. Dne 31. 12. 2018 žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí odvolání. Dne 28. 2. 2019 žalovaný zamítl odvolání a rozhodnutí potvrdil. Žalobkyně proti danému rozhodnutí podala žalobu k Městskému soudu v Praze.

39. Městský soud dne 4. 2. 2022 vydal rozsudek č. j. 3Af 22/2019 – 46, kterým zrušil původní rozhodnutí žalovaného a věc vrátil k dalšímu řízení.

40. Dne 8. 11. 2022 zaslal žalobkyni Puncovní úřad „Výzvu k vyjádření“ a poučení o postupu řízení. Dne 13. 12. 2022 proběhlo v prostorách Puncovního úřadu v ul. Kozí 4 na Praze 1 ústní jednání se žalobkyní, v zastoupení na základě plné moci advokátem JUDr. PhDr. Jiřím Novotným. Správní orgán seznámil zástupce s obsahem správního spisu, se současným stavem projednávané věci, úředními zjištěními provedenými správním orgánem, učiněnými důkazy a vyzval k zaujetí stanoviska a k přednesení připomínek a námětů k projednávané věci.

41. Na základě výše uvedených zjištění a po provedeném dokazování bylo prvostupňovým orgánem vydáno rozhodnutí, kterým byla žalobkyně uznána vinnou spácháním přestupků tak, jak je popsáno v odst. 2 tohoto rozsudku a byla jí uložena pokuta ve výši 285 000 Kč. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobkyně řádně a včas odvolala. Dne 23. 5. 2022 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

V. Soudní přezkum

42. Městský soud vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění:

43. Podle § 39 odst. 2 puncovního zákona v době spáchání přestupku obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde–li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat.

44. Podle § 37 odst. 3 puncovního zákona v době spáchání přestupku při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží jsou výrobci a obchodníci povinni používat stanovená měřidla. Stanovenými měřidly musí být výrobci a obchodníci vybaveni v každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky. Tato povinnost se nevztahuje na obchodníky, kteří obchodují výlučně se stříbrným zbožím, u něhož hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 10 gramů.

45. Podle § 40 puncovního zákona v době spáchání přestupku (1) obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3, zejména označovat ty to předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen "klamavé označení"). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu. (2) Obchodníci jsou povinni předměty uvedené v odstavci 1 zřetelně označit a vystavovat je viditelně odděleně. Totéž platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů, zejména je–li povrchově upraveno tak, že může vyvolat matoucí dojem o svém skutečném složení.

46. Podle § 38 odst. 1 puncovního zákona v době spáchání přestupku obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není–li v tomto zákoně stanoveno jinak.

47. Podle § 43 odst. 1 písm. c) puncovního zákona v době spáchání přestupku kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2.

48. Podle § 43 odst. 2 písm. a) puncovního zákona v době spáchání přestupku obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo takové zboží k obchodování má anebo k prodeji nabízí.

49. Podle § 43 odst. 2 písm. d) puncovního zákona v době spáchání přestupku obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží.

50. Podle § 43 odst. 2 písm. g) puncovního zákona v době spáchání přestupku kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nepoužívá stanovená měřidla nebo je používá bez platného ověření anebo je nemá v provozovně k dispozici.

51. Podle § 9 písm. a) kontrolního řádu kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly povinen zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady.

52. Podle § 12 kontrolního řádu (1) Protokol o kontrole obsahuje skutečnosti vztahující se k vykonané kontrole. Vždy však obsahuje alespoň a) označení kontrolního orgánu a kontrolujícího, b) označení ustanovení právního předpisu vymezujícího pravomoc kontrolního orgánu k výkonu kontroly, c) označení přizvané osoby, včetně důvodu jejího přizvání, d) označení kontrolované osoby, e) označení předmětu kontroly, f) kontrolní úkon, jímž byla kontrola zahájena, a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden, g) poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden, h) kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí, i) poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají, j) datum vyhotovení, k) podpis kontrolujícího. (2) Protokol o kontrole se vyhotoví ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů. (3) Stejnopis protokolu o kontrole doručí kontrolní orgán kontrolované osobě.

53. Před vlastním posouzením věci městský soud připomíná, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu soudy nemusí nutně reagovat na každý dílčí argument uvedený v žalobě. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 3. 4. 2014 č. j. 7 As 126/2013–19). Podstatné je, aby správní soud v odůvodnění rozhodnutí postihl všechny stěžejní námitky účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i reakce na některé dílčí a související námitky (viz rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2014 č. j. 7 Afs 85/2013–33). Městský soud rovněž může pro stručnost odkázat na část odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, s nímž se ztotožňuje. Jak uvedl Ústavní soud, „není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ (viz nález ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68.; srov. též rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2015 č. j. 9 As 221/2014–43, či ze dne 25. 2. 2015 č. j. 6 As 153/2014–108).

54. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení k výzvě městského soudu nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval městský soud podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. a o podané žalobě rozhodl bez nařízení jednání. Po seznámení se se správním spisem a po zhodnocení jeho obsahu a rozhodných skutečností dospěl městský soud k závěru, že žaloba není důvodná.

55. Předně je třeba uvést, že v dané věci již bylo rozhodováno Městským soudem v Praze, a to na základě žaloby podané žalobkyní proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2019, č. j. MPO 11153/19/31300/31000, o níž Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 4. 2. 2022 č. j. 3Af 22/2019 – 46, kdy napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

56. Městský soud v Praze v tomto řízení proto nutně musel dbát, při respektování zásady legitimního očekávání a předvídatelnosti rozhodnutí, zda v následně probíhajícím řízení byl respektován v úplnosti závěr (právní názor) vyjádřený v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2022 č. j. 3Af 22/2019–46, jímž soud správní orgány v dalším postupu zavázal. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že výroky rozhodnutí prvostupňového orgánu nelze přezkoumat z důvodu nedostatečně vymezeného (konkretizovaného) skutku, který je žalobkyni kladen za vinu. Ve výrocích prvostupňového rozhodnutí jsou deliktní jednání žalobkyně vymezena pouze obecně, aniž by je bylo možno jednoznačně identifikovat. Výroky rozhodnutí prvostupňového orgánu nejsou dostatečně přesné a určité co do právní kvalifikace přestupků, obsahují toliko výčet zákonných ustanovení bez uvedení souvztažnosti k jednotlivým skutkům. Konkrétní pochybení prvostupňového orgánu byla vymezena následovně: * správní orgán nijak blíže neoznačil doklad, na němž nebyly uvedeny požadované náležitosti; ve výroku rozhodnutí není dostatečně určeno ani zboží, které bylo předmětem dotčeného nákupu; nelze určit, o jaký konkrétní výrobek se mělo jednat, případně zda těchto výrobků bylo více, * za přezkoumatelné ve vztahu k domněle nerespektovanému ustanovení § 15 odst. 2 puncovního zákona nelze považovat vymezení jednání „neoddělením zboží z drahého kovu v kombinaci s obecným kovem od ostatního zboží v prodejně“, * ze znění „nebyla vybavena platně úředně ověřenými stanovenými měřidly, čímž porušila § 37 odst. 3 puncovního zákona“ není zřejmé, v souvislosti s jakými konkrétními měřidly je žalobkyni vytýkáno porušení dotčeného ustanovení (chybí přesné označení váhy), * u jednání „zboží zlaté ryzosti 585/1000 Au, 750/1000 Au a 1 kus platinový ryzosti 950/1000 Pt zřetelně neoznačila a viditelně neoddělila, čímž porušila § 40 odst. 2 puncovního zákona“ nejsou přesně specifikovány jednotlivé položky počtem kusů; současně nelze seznat souvztažnost s nerespektovaným ustanovením, * ve vztahu k jednání „zlaté šperky ryzosti 585/1000 Au označila ryzostí 750/1000 Au, čímž naplnila § 43 odst. 2 písm. d) puncovního zákona“ není možné, aby jej správní orgán definoval bez přesného označení konkrétních šperků, * ve vztahu k jednání „8 kusů zlatého zboží ryzosti 750/1000 Au a 4 kusy ryzosti 585/1000 Au, celkové čisté hmotnosti 74,60 g, nabízela k prodeji bez platného úředního označení, čímž porušila § 38 odst. 1 puncovního zákona“ není uvedeno, o jaké zboží konkrétně se mělo jednat.

57. V návaznosti na výše uvedené je úkolem soudu v tomto řízení mj. přezkoumat, zda v napadeném rozhodnutí se žalovaný řádně vypořádal s výše nastolenými otázkami.

58. Soud v daném případě konstatuje, že prvostupňové rozhodnutí oproti tomu původnímu obsahuje zřetelně oddělená jednotlivá protiprávní jednání (skutky) včetně jejich podřazení pod příslušné ustanovení puncovního zákona.

59. U jednání pod bodem I) odst. 1 výroku byly vytýkané vady opraveny tím, že popis skutku obsahuje přesné označení prodejního dokladu „IČ: 26355906, Prodejka č. 2013000490, ze dne 29. 8. 2018“, jakož i určení zboží, které bylo předmětem kontrolního nákupu včetně počtu kusů „s uvedenou cenou 23470 CZK, název zboží – 1 *18kt/750 Náramek“. Ve spojení s fotodokumentací, která je obsahem správního spisu, je zřejmé, že prodejní doklad neobsahoval zákonem povinné údaje, a to hmotnost zboží.

60. Jednání, které mělo kolidovat s § 15 odst. 2 puncovního zákona, konkrétně „neoddělením zboží z drahého kovu v kombinaci s obecným kovem od ostatního zboží v prodejně“ bylo v novém prvostupňovém rozhodnutí vypuštěno.

61. U jednání pod bodem I) odst. 2 výroku byly vytýkané vady opraveny tím, že popis skutku obsahuje přesné označení konkrétních měřidel „váhy Shinko Denshi AJ–4200CE, Seriál No. BLl51068004“, která neměla žádné platné úřední ověření.

62. U jednání pod bodem I) odst. 3 výroku je zboží vymezeno jen co do druhu „zboží zlaté ryzosti 585/1000 Au, 750/1000 Au a 1 kus platinový ryzosti 950/1000 Pt“. Současně byla uvedena skutková podstata, která byla protiprávním jednáním naplněna „tímto jednáním došlo k porušení ust. § 40 odst. 2 puncovního zákona a naplnění skutkové podstaty přestupku dle ust. § 43 odst. 1 písm. c) puncovního zákona, přestupku spáchaného z nedbalosti“. Soud se ztotožňuje s žalovaným, že v případě porušení zákazu smísení zboží není nutné specifikovat jednotlivé položky počtem kusů. Souvztažnost s nerespektovaným ustanovením záleží v tom, že podle § 40 odst. 2 puncovního zákona povinnost „zřetelně označit a vystavovat zboží viditelně odděleně“ platí i pro zboží zhotovené z odlišných ryzostí než podle § 3 odst. 2 puncovního zákona nebo z různých drahých kovů.

63. U jednání pod bodem I) odst. 4 výroku byly vytýkané vady opraveny tím, že popis skutku obsahuje přesné označení zlatého šperku o ryzosti 585/1000 „náušnice s červeným kamínkem“, který byl nesprávně označen ryzostí 750/1000. Dané zboží je současně zachyceno ve fotodokumentaci, která je obsahem správního spisu.

64. U jednání pod bodem I) odst. 5 výroku byly vytýkané vady opraveny tím, že popis skutku obsahuje identifikaci konkrétního zboží, které bylo nabízeno k prodeji bez platného úředního označení „8 kusů zlatého zboží o ryzosti 750/1000 (2 prsteny o čisté hmotnosti 14,30 g, 2 náušnice o čisté hmotnosti 10,00 g, 1 přívěsek o čisté hmotnosti 10,00 g, 1 náhrdelník o čisté hmotnosti 11,20 g, 1 řetízek o čisté hmotnosti 5,70 g, 1 řetízek s přívěskem o čisté hmotnosti 7,20 g) a 4 kusy zlatého zboží o ryzosti 585/1000 (3 řetízky o čisté hmotnosti 9,10 g, 1 prsten o čisté hmotnosti 7,10 g) o celkové čisté hmotnosti 74,60 g“, aniž by toto zboží bylo platně úředně označeno.

65. Ve vztahu k prvnímu žalobnímu bodu soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedodržení požadavku totožnosti skutku. Podle judikatury konkrétním důvodem nepřezkoumatelnosti je „pokud v případě správního trestání za více správních deliktů z výroku ani z odůvodnění rozhodnutí zřetelně nevyplyne počet a popis jednotlivých skutků, za něž je delikvent postižen, o správní orgán se opomene vyjádřit k námitce, podle níž jeden ze skutků, jimiž se správní orgán v řízení zabýval, správním deliktem není.“ O takovou situaci se v projednávané věci nejedná, neboť jak již bylo uvedeno, prvostupňové rozhodnutí obsahuje zřetelně oddělená jednotlivá protiprávní jednání (skutky) včetně jejich podřazení pod příslušné ustanovení puncovního zákona.

66. Pokud jde o totožnost skutku, tento požadavek neznamená, že musí jít o naprostou shodu popisu skutku v protokolu o kontrole a výroku o vině prvostupňového rozhodnutí. Podstatu skutku lze spatřovat v jednání a následku, který jím byl způsoben. Jestliže podstatu skutku tvoří jednání a následek přestupku, potom totožnost skutku nemění okolnosti, které pouze individualizují skutek. Totožnost skutku zůstává zachována, pokud došlo pouze k upřesnění jednání žalobkyně. Některé skutečnosti uvedené v protokolu o kontrole mohou odpadnout a naproti tomu některé mohou přibýt. Skutky žalobkyně jsou v protokolu o kontrole vymezeny dostatečně určitě časem a místem spáchání, formou zavinění, rozsahem následku a způsobem provedení, aby nebyly zaměnitelné s jinými. Požadavek na totožnost skutku není porušen tím, že popis skutku v protokolu o kontrole na rozdíl od čl. 1 odst. 1 – 5 prvostupňového rozhodnutí neobsahuje některé identifikační údaje jako např. specifikaci prodejního dokladu, který byl vystaven při kontrolním nákupu, specifikaci měřidla, specifikaci jednotlivých položek zboží a počtu kusů, které bylo bez zřetelného označení a viditelného oddělení, specifikaci zboží, které nesplňovalo deklarovanou ryzost, specifikaci zboží, které nebylo platně úředně označeno.

67. Pod pojmem skutek se rozumí jen okolnosti skutkové, nikoli i jejich právní posouzení. Jiné právní posouzení věci nemění totožnost skutku. Nepřezkoumatelnost proto nelze spatřovat v tom, že protokol o kontrole na rozdíl od prvostupňového rozhodnutí protiprávní jednání nepodřadil pod příslušné ustanovení zákona.

68. Totožnost skutku není porušena ani tím, že protokol o kontrole spojil různá protiprávní jednání do jednoho odstavce, jestliže z textu je patrné, že jde o dvě různá protiprávní jednání. Navíc výrokem IV. prvostupňového rozhodnutí bylo zastaveno přestupkové řízení ve věci neoddělení zboží z drahého kovu v kombinaci s obecným kovem od ostatního zboží (§ 15 odst. 2 puncovního zákona).

69. Pokud jde o námitku žalobkyně, že protokol o kontrole neobsahuje identifikační údaje (např. údaje o daňovém dokladu, identifikace vah, jednotlivé položky počtem kusů), z ustálené judikatury plyne, že „kontrolní orgán nepochybí, jestliže již při zahájení kontroly neidentifikuje kontrolovanou věc zcela jednoznačně a nedisponuje podrobnými informacemi o její povaze. Kontrolní protokol by měl obsahovat všechny skutečnosti, které se staly v průběhu kontroly na místě (tedy skutková zjištění), pokud jsou třeba k rekonstrukci úvah, které vedly kontrolní orgán ke konkrétním kontrolním zjištěním“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2018 č. j. 4 As 105/2018 – 36). S názorem žalobkyně, že shora uvedené identifikační údaje musí být součástí protokolu o kontrole, proto nelze souhlasit.

70. Soud se neztotožnil ani s názorem žalobkyně, že např. údaje o měřidle a údaj o posledním úředním ověření měřidla (váhy) nelze považovat za součást kontrolního spisu, když tyto údaje nejsou zmíněny v Protokolu o kontrole, a na tyto údaje ani není Protokolem o kontrole nijak odkazováno. Jestliže jsou tyto údaje zachyceny ve fotodokumentaci, nelze tvrdit, že nejsou součástí správního spisu. Na fotodokumentaci je navíc v protokolu o kontrole odkazováno, když je v něm uvedeno, že „v průběhu kontroly byla provedena dokumentace dle ust. § 8 písm. d) zákona č. 255/2012 Sb.“ 71. Soud rovněž konstatuje, že rozhodnutí není nezákonné. Nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že ust. § 40 odst. 2 puncovního zákona se na její jednání nevztahuje. Podle citovaného ustanovení jsou obchodníci povinni zřetelně označit a vystavovat viditelně odděleně nejen zboží, které nedosahuje ryzosti podle § 3 odst. 2 puncovního zákona, nýbrž i zboží zhotovené z odlišných ryzostí nebo z různých drahých kovů. Ostatně je logické, že se zákaz klamavého označení, resp. zákaz smísení, nevztahuje pouze na zboží nižší ryzosti, ale také na zboží vyšší ryzosti nebo různé drahé kovy, které mají větší hodnotu.

72. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobkyně, že napadené rozhodnutí je nezákonné pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem.

73. Podle § 12 písm. h) kontrolního řádu protokol o kontrole obsahuje kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, ze kterých tato kontrolní zjištění vycházejí. Jak již bylo uvedeno, kontrolní orgán nepochybí, jestliže již při zahájení kontroly neidentifikuje kontrolovanou věc zcela jednoznačně a nedisponuje podrobnými informacemi o její povaze (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2018 č. j. 4 As 105/2018 – 36). Kontrolní protokol by tak měl obsahovat všechny skutečnosti, které se staly v průběhu kontroly na místě i jednání, pokud jsou třeba k rekonstrukci úvah, které vedly kontrolní orgán ke konkrétním kontrolním zjištěním. Podklady, ze kterých kontrolní zjištění vycházejí, nemusí být kontrolované osobě zasílány jako příloha k protokolu o kontrole (srov. též Jelínková, J. Kontrolní řád. Správní řád (vybraná ustanovení). Praktický komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2023, § 12). V protokolu o kontrole je uvedeno, že v průběhu kontroly byla provedena dokumentace dle ust. § 8 písm. d) zákona č. 255/2012 Sb. Jako příloha k protokolu o kontrole bylo pak uvedeno 1) obrazová dokumentace statická – fotografie – viz vytištěné obrazové záznamy ve spisu, 2) videozáznamy z puncovní inspekce – uloženo na nosiči dat. Pokud jde o fotodokumentaci, žalobkyně mohla v návaznosti na poučení o pořízení dokumentace dle ust. § 8 písm. d) kontrolního řádu uvedeného v protokole o kontrole využít práva nahlížet do správního spisu a seznámit se s těmito podklady. Fotografie tak nemusí být nedílnou součástí protokolu, neboť kontrolující splnil svou povinnost „doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady“ tak, aby se s nimi kontrolovaná osoba (žalobkyně) mohla seznámit a bránit se proti kontrolním zjištěním námitkami. Lze souhlasit se žalovaným, že dokument označený jako Bilance není součástí protokolu z důvodu, že výsledek odborné zkoušky ryzosti lze z technických důvodů provést, až po odběru vzorků v laboratoři na místním pracovišti Puncovního úřadu. Není technicky možné kontrolovat obsah klenotnických slitin a ryzost výrobků na místě puncovní inspekce (tj. zpravidla provozovny). Pokud se žalobkyně chtěla seznámit s Bilancí, opět mohla využít práva nahlížet do správního spisu a seznámit se s těmito podklady. Námitka žalobkyně, že ji fotodokumentace a Bilance nebyla předložena k podpisu, resp. že jí dokumenty byly známé až po podpisu protokolu o kontrole, tak není důvodná.

74. Podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem nelze spatřovat ani v okolnosti, že z pořízené fotodokumentace nelze seznat, co která konkrétní fotografie dokládá, a jaká konkrétní skutečnost je tou kterou fotografií žalovaným dokládána.

75. Soud nesouhlasí ani s námitkou žalobkyně, že počet položek podle bilance inspekce (27 ks), neodpovídá celkovému počtu odebraného zboží 24 ks. Z Bilance inspekce plyne, že některé kusy zboží stejného čísla bolety (tj. stejný výrobek, zboží, šperk, ...) se vyskytují v Bilanci vícekrát z důvodu, že jeden kus zboží byl zatížen několika různými vadami, konkrétně bolety č. 1800038994 a bolety č. 1800039019. Tyto bolety byly v Bilanci inspekce zaevidovány dvakrát, a to pod závadou „Neodpovídá deklarované ryzosti“ a zároveň „Bez úředního označení“. Počet zkoumaných kusů zboží je jinak totožný. Počet kusů evidovaných pod „Bez úředního označení“ a pod „Platně úředně označené“ je 23 kusů v souladu s napadeným rozhodnutím.

76. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobkyně, že protokol o kontrole neobsahuje zákonem požadované náležitosti, konkrétně podle § 12 odst. 1 písm. f), g) zákona o kontrole. Z protokolu o kontrole plyne, že prvním úkonem ve věci byla puncovní inspekce spočívající v kontrolním nákupu, datum provedení je uvedeno výslovně. Protokol o kontrole byl vyhotoven přímo na místě provozovny v rámci puncovní inspekce, což je též stvrzeno podpisem, lze tedy uzavřít, že se zároveň jednalo o poslední kontrolní úkon. Tím není dotčeno, že následně proběhla zkouška ryzosti zboží zaznamenaná v Bilanci inspekce, o které byl též do spisu založen záznam (Bilance inspekce).

77. Nedůvodnou shledal soud také námitku žalobkyně, že napadené rozhodnutí je zatíženo vadami řízení, které mají spočívat v odmítnutí návrhů důkazů žalobkyně, konkrétně ohledání váhy žalobkyně, výslech svědků – zaměstnanců přítomných při kontrole, a výslech svědka – autorizované osoby, která udělila poslední ověřovací značku na váhu. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 118/09 v němž byl podrobně vyložen pojem tzv. opomenutých důkazů „neakceptování důkazního návrhu účastníka řízení lze založit pouze třemi důvody. Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno. Jestliže tak obecný soud nepostupuje, zatíží své rozhodnutí nejen vadami spočívajícími v porušení obecných procesních předpisů, ale současně postupuje v rozporu se zásadami vyjádřenými v hlavě páté (především čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2) Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).“ V návaznosti na výše uvedené, pro řízení vedené se žalobkyní není provádění jiného dokazování třeba a správní orgány nepochybily, když návrhy žalobkyně neakceptovaly. Soud proto souhlasí se žalovaným, že shora uvedené návrhy důkazů by nemohly přispět k objasnění věci, neboť skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností ohledáním váhy v rámci puncovní inspekce, jakož i fotodokumentací, ze které plyne, že váhy nebyly platně označeny. Výslech svědků by rovněž nepřinesl do věci žádného dalšího světla, neboť skutkový stav byl dostatečně zaznamenán v protokolu o kontrole.

78. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobkyně, že jí nebylo jako kontrolované osobě pověření úředních osob předloženo. Podle § 4 odst. 3 písm. b) kontrolního řádu ve spojení s § 42 odst. 1 puncovního zákona inspektoři prokazují svou totožnost průkazy Puncovního úřadu. V záhlaví protokolu o kontrole je uvedena identifikace kontrolujících osob.

79. Soud porovnal sankční právní úpravu účinnou v době spáchání správního deliktu a rovněž v době jeho pravomocného správního potrestání prvostupňovým a odvolacím orgánem, a to z hlediska, zda nová právní úprava není pro žalobkyni příznivější (čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2021, čj. 8 As 43/2019–40). Z porovnání právní úpravy ust. § 43 puncovního zákona vyplývá, že tomu tak není, a že se oproti prvostupňovému, jakož i napadenému rozhodnutí na sankcionování přestupku pro žalobkyni nic nezměnilo v tom smyslu, že by správní potrestání mohlo být pro ni nově příznivější jak v otázce vymezené skutkové podstaty správního deliktu, resp. přestupku, tak i maximální možné výše ukládané pokuty.

80. Na základě shora uvedeného tak Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako zamítl.

81. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení

I. Předmět přezkumu II. Žalobní body III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně IV. Rozhodné skutečnosti vyplývající ze správního spisu V. Soudní přezkum