3 C 103/2019-198

Rubrum

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že je vlastnicí studny nacházející se na pozemku p. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], pro [územní celek] a k. ú. [část obce], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 33 387 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupkyně žalovaných, advokátky [titul] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá určení, že je vlastnicí studny nacházející se na pozemku p. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], pro [územní celek] a k. ú. [část obce], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ Pozemek“; studna na tomto pozemku bude dále označována i jen jako„ Studna“). Svou žalobu nejprve odůvodňovala tím, že Studna byla vybudována před rokem 1950, a proto je dle ustanovení všeobecného zákoníku občanského součástí Pozemku. Vlastnictví Studny je tak neoddělitelně spjato s vlastnictvím Pozemku, tedy pozemku, na kterém se nachází a jehož je Studna součástí. Žalovaní Studnu nevybudovali, pročež nemohou být jejími vlastníky. Na vlastnictví Studny nemá žádný vliv rozhodnutí [stát. instituce] o dodatečném povolení stavby – Studny – a souhlasu s jejím užíváním. [anonymizováno] závěrečném návrhu však žalobu odůvodňuje jen tím, že pokud je studniční systém studnou, je nepodstatné, kdy a jak studna vznikla, neboť ji nevybudovali žalovaní. Pokud není samostatnou věcí [anonymizováno] právním smyslu, je součástí pozemku žalobkyně, a proto [anonymizováno] jejím vlastnictví. [anonymizováno] takovém případě by však musela být žaloba zamítnuta, neboť k tomu, co není samostatným předmětem občanskoprávních poměrů, nelze určit vlastnické právo. Kdyby soud z tohoto důvodu žalobu zamítl, žádá, aby náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků, jelikož žalovaní zpočátku nesporovali vlastnické právo žalobkyně, přičemž následně zásadně nepředkládali důkazy k prokázání toho, že studna (žalobkyní označeno jako„ studna“) je ve vlastnictví jiné osoby než žalobkyně.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasí a navrhují její zamítnutí, byť nejprve uznávali, že žalobkyně je vlastnicí studny. Po provedeném dokazování však mají za to, že Studna byla zbudována [anonymizováno] 80. letech 20. století jako sběrna vody pramenící na kopci nad rodinným domem (dnes) [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] a od 90. let 20. století [anonymizováno] jejich vlastnictví, a sloužila i slouží pro zásobování tohoto domu vodou. Zásobování vodou ze Studny je úředně povoleno rozhodnutím o dodatečném povolení stavby a souhlasem s užíváním stavby [stát. instituce] ze dne 26. 5. 2003, [číslo jednací]. Studna se tak nestala součástí Pozemku, nýbrž byla a nadále je samostatnou věcí [anonymizováno] právním smyslu jakožto samostatná stavba a slouží k zásobování vodou jejich domu.

3. Mezi účastníky je na základě jejich shodných tvrzení obsažených [anonymizováno] jejich podáních a přednesených při jednání nesporné, že mezi nimi probíhala jednání o odkupu Pozemku, resp. jeho části, jakož i jednání o smírném řešení věci tak, že žalovaní uznají vlastnické právo žalobkyně, za což [anonymizováno] jejich prospěch zřídí oprávnění umožňující jim nadále čerpat vodu ze Studny.

4. Žalobkyně je [anonymizováno] katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice Pozemku, pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rod. dům, a pozemků p. [číslo] vše zapsáno pro [územní celek] a k. ú. [část obce], s účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 33 až 34). Listina označená jako kupní smlouva ze dne [datum] je opatřena podpisy žalobkyně jako kupující a podpisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajících a je [anonymizováno] ní uvedeno, že kupující a prodávající uzavírají kupní smlouvu, jejímž předmětem je mj. Pozemek; dále listina obsahuje ujednání o kupní ceně a o nabytí vlastnického práva; o Studni [anonymizováno] ní není uvedeno ničeho (č. l. 52 až 53). [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova]. [příjmení] nabyli předmětný Pozemek a další nemovitosti, které byly předmětem zmíněné kupní smlouvy ze dne [datum] na základě listiny nazvané kupní smlouva a datované [datum], na níž jsou připojeny jejich podpisy jako kupující vedle podpisu [jméno] [příjmení] jako prodávajícího a [anonymizováno] níž prodávající prohlásil, že je vlastníkem Pozemku a spoluvlastnického podílu na pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] k. ú. [část obce], a že tyto prodává kupujícím za dohodnutou kupní cenu, přičemž kupující prohlásili, že za danou cenu oba pozemku kupují; [anonymizováno] listině je obsaženo i ujednání o nabytí vlastnického práva (č. l. 51). [příjmení] [příjmení] nabyl Pozemek na základě listiny označené jako kupní smlouva datované dne [datum], která je opatřena podpisem zástupkyně Pozemkového fondu České republika jako prodávajícího a podpisem [anonymizováno]. [příjmení] jako kupujícího a ve které je uvedeno, že Pozemkový fond České republiky spravuje Pozemek dle § 17 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. a že smlouvou Pozemek prodává kupujícímu, přičemž listina obsahuje i ujednání o nabytí vlastnického práva; ohledně Studny ani věcného břemene ve prospěch žalovaných není [anonymizováno] listině uvedeno ničeho (č. l. 49 až 50). Žalobkyně je oprávněna odebírat podzemní vodu pro zásobování svého rodinného domu [anonymizováno] obci [obec] ze studny nacházející se na pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] k. ú [část obce], která představuje tzv.„ historický“ vodní zdroj, z něhož je prováděn odběr již mnoho let (rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 11. 12. 2017, č. j. [spisová značka] [číslo jednací] [číslo], č. l. 101 až 102 spisu).

5. Žalovaní jsou zapsáni [anonymizováno] katastru nemovitostí jako vlastníci pozemku p. č. st. [anonymizováno], jako jehož součást je [anonymizováno] katastru nemovitostí evidována stavba [adresa], rod. dům, a dále jako vlastníci pozemků p. [číslo] vše zapsáno pro [územní celek] a k. ú. [část obce], s účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 31 až 32). Dům (nyní) [adresa] byl a je zásobován vodou pramenící [anonymizováno] kopci nad tímto domem a domem sousedním (dnes) [adresa] a z prameniště přiváděnou do Studny (nádrže) vybudované ne dříve než po roce 1982 na Pozemku a z této Studny trubkou do domu (dnes) [adresa] (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], č. l. 136 ohledně zbudování Studny ne dříve než po roce 1982 a prameniště vody a jejího přivádění na Pozemek; zjištění, že voda přitéká do Studny z prameniště na kopci nad domy [adresa] a že je Studna nyní užívána výlučně žalovanými, byť dříve sloužila i pro zásobování domu [adresa], a ohledně způsobu přivádění vody soud učinil z výpovědi [jméno] [jméno], č. l. 134 verte a 135; průběh transportu vody z prameniště do Studny a dále k domu žalovaných je zaznamenán i [anonymizováno] listině označené zobrazení průběhu vody vypracované Ing. [jméno] [příjmení], obsažené [anonymizováno] připojeném spise [stát. instituce], vedeném pod sp. zn. stav. [číslo]).

6. Studna je studničním systémem nacházejícím se na Pozemku a sestávajícím ze: 1) zařízení o hloubce 1 m s kamenitým dnem a 2) zařízení – jímky – o hloubce 2 m s odtokovým potrubím, které jsou vzdáleny 12,5 m a jejichž rozhodujícími konstrukčními součástmi jsou: a) železobetonové skruže, které byly na území Československa vyráběny do roku 1980 a na kterých se podepsalo působení okolního prostředí (zejm. CO2) po desítky let, a b) polyetylénové potrubí obě zařízení propojující a vyráběné jen [anonymizováno] podniku [anonymizována tři slova] do roku 1970; [anonymizováno] současné době by taková studna nebyla úředně povolena z důvodu nesplnění stavebnětechnických a hygienických norem (znalecký posudek [číslo] [rok], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], znalce [anonymizováno] oboru stavebnictví, odvětví inženýrské stavby, stavební materiál, stavby obytné a stavby průmyslové, č. l. 88 až 93 spisu, který ohledně umístění dvou zařízení a jejich propojení i zdroje vody z prameniště na kopci potvrzuje výpověď [příjmení] [jméno], č. l. 134 verte a 135). Studna existovala již nejpozději [anonymizováno] únoru 2003, kdy žalovaní, kteří ji do té doby užívali (první odstavec odůvodnění rozhodnutí ze dne 26. 5. 2003 obsažené [anonymizováno] připojeném spise [stát. instituce], vedeném pod sp. zn. stav. [číslo]; souhlas Správy [anonymizována dvě slova] k vydání stavebního povolení – dodatečné stavební povolení ze dne [datum] [anonymizováno] připojeném spise), podali žádost o dodatečné stavební povolení a o povolení s užíváním stavby – Studny – (žádost [anonymizováno] připojeném spise sp. zn. stav. [číslo], rozhodnutí ze dne [datum] [anonymizováno] připojeném spise sp. zn. stav. [číslo]), na základě níž vydal [stát. instituce] dne 13. 2. 2003 oznámení o zahájení řízení o dodatečné povolení stavby Studny a vodovodní přípojky k rodinnému domu (oznámení ze dne 13. 2. 2003 [anonymizováno] připojeném spise sp. zn. stav. [číslo]). [stát. instituce] o podané žádosti rozhodl [datum] tak, že 1) dodatečně povolil studnu jako stavbu nacházející se na Pozemku a vodovodní přípojku k rodinnému domu [adresa] [anonymizováno] k. ú. [část obce], 2) povolil užívání stavby studny a vodovodní přípojky k rodinnému domu mj. s tím, že studna bude hluboká 5 m, je zhotovena z betonových skruží, které budou vytaženy o 900mm nad úroveň okolního terénu a studna bude zakryta betonovými prefa deskami TBH s odvětráváním, přičemž zakrytí studny bude provedeno a zabezpečeno tak, aby nedošlo k poškození vody, okolo studny bude provedena betonová dlažba a kolem studny bude provedena nepropustná jílová vrstva hutněná po 200 mm, přičemž ve studni bude ocelový žebřík pro její opravy a čištění; a 3) povolil odběr vody ze studny na pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] k. ú. [část obce], a to vše poté, co žádost projednal se žalovanými a Pozemkovým fondem České republiky jako účastníky řízení (rozhodnutí ze dne [datum] [anonymizováno] připojeném spise sp. zn. stav. [číslo]); rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (oznámení o nabytí právní moci obsažené [anonymizováno] připojeném spise sp. zn. stav. [číslo]). Se žádostí žalovaných souhlasil podáním ze dne [datum] Pozemkový fond České republiky jako účastník řízení o žádosti a jakožto osoba oprávněná jednat za tehdejší vlastnici Pozemku, Českou republiku, a zároveň přislíbil zřídit do 60 dnů od právní moci kolaudačního souhlasu ve prospěch žalovaných věcné břemeno k Pozemku za účelem provozování Studny, příp. učinit jako součást převodní smlouvy Pozemku závazek zřídit takové věcné břemeno novým vlastníkem Pozemku (sdělení Pozemkového fondu České republiky, č. l. 48; totožné podání je obsaženo též [anonymizováno] připojeném spise). Dle znaleckého posudku se skutečné uspořádání studničního systému liší od dokumentace stavby a od uvedeného rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a o souhlasu s užíváním stavby (znalecký posudek na č. l. 88 až 93 spisu). [stát. instituce] označil žalované za vlastníky Studny ve vyjádření ze dne 5. 6. 2006 vydané k žádosti [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (dané vyjádření na č. l. 99). Státní pozemkový úřad prohlásil, že Studna nebyla předmětem převodu Pozemku (natož ocenění Pozemku) a že Studna není vedena [anonymizováno] majetku Pozemkového fondu ani Státního pozemkového úřadu (sdělení o koupi Studny ze dne [datum] učiněné k žádosti žalobkyně, č. l. 87).

7. Soud neuvěřil výpovědi svědka [jméno] [jméno] [anonymizováno] části, že předmětná studna byla vybudována před rokem 1940, což svědek ví od [jméno] [jméno], který žil [anonymizováno] domě (nyní) [adresa] – od roku 2006 vlastněném a užívaném svědkem – a který svědkovi napsal dopis ohledně studny a poskytl mu fotografie z doby před rokem 1945 (kdy [anonymizováno] domě bydlel), na nichž je zachycena nádrž na vodu před domem (dnes) [adresa] napájená ze studny nacházející se na kopci za domem [adresa], z níž byly napájeny domy (nyní) [adresa]. Při hodnocení výpovědi svědka [jméno] vyšel soud z toho, že tomuto svědkovi jsou nezprostředkovaně známy skutečnosti ohledně daného území, zejm. Pozemku a domů [adresa], teprve od roku 2006, kdy vlastní a obývá dům [adresa] a přilehlé pozemky (jakož i pozemek, jehož součástí je právě dům [adresa]), které vytvářejí areál [anonymizováno]. Z výpovědi [příjmení] [jméno] je zcela zjevné, že předcházející stav mu je znám jen od [anonymizováno]. [jméno]. Svědek [jméno] dále vypověděl, že mu žalovaní zastavovali vodu ze Studny, že mezi nimi panovaly spory o vodu, pročež si zbudoval vlastní studnu na svém pozemku. Hodnota jeho svědecké výpovědi je umenšena tím, že rozhodné skutečnosti (skutečnosti ohledně území, kde se nachází Studna, před rokem 2006) nevnímal přímo vlastními smysly, ale pouze zprostředkované od [anonymizováno]. [jméno], jenž však [anonymizováno] řízení nebyl slyšen a z jehož čestného prohlášení soud nezjistil, ani nemohl zjistit, skutečnosti pro toto řízení významné (podrobněji dále). Nadto svědek [jméno] na daném území stále žije, je sousedem účastníků, k žalovaným ho s ohledem na jejich spory o vodu ze Studny nemohou pojit dobré vztahy. Ve světle uvedeného a především svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], jíž neměl soud důvodu nevěřit, nemůže svědecká výpověď [příjmení] [jméno] ohledně stavu před rokem 2006 obstát, jeho výpovědi [anonymizováno] tomto rozsahu soud neuvěřil, byť uvěřil jeho popisu aktuálního stavu studničního systému ([příjmení]) – umístění, vzhled –, který se shoduje se znaleckým posudkem. Při zjištění skutkového stavu ohledně zbudování Studny soud vyšel z již zmíněné výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] (srov. bod 5 odůvodnění), která bez pochybností při svém výslechu uvedla, že do roku 1982 nebyla za domem, [anonymizováno] němž žila od svého narození [anonymizováno] roce 1956 až do roku 1982 (dnes jde o dům [adresa] – pozn. soudu), žádná skruž, že zdrojem vody pro domy (dnes) [adresa] byla vyhloubená díra na kopci nad těmito domy, přičemž do domu jí obývaného (nyní [adresa]) byla voda přiváděna z jímky nacházející se u domu (dnes) [adresa]. Z této jímky byla dle svědkyně voda vedena i do domu [adresa], před žalovanými obývaného a vlastněného paní [příjmení]. Svědkyně bez pochybností vypověděla i to, že k žádným rekonstrukcím dané jímky [anonymizováno] letech 1956 až 1982 nedošlo. O výpovědi svědkyně [příjmení] neměl soud důvodu pochybovat, jelikož nemá žádný vztah k účastníkům ani zájem na výsledku sporu, potažmo takové skutečnosti [anonymizováno] řízení nebyly zjištěny ani nebyly tvrzeny. Žalobkyně, byť jí v tom nic nebránilo, nenavrhla důkazní prostředky, kterými by zmíněnou výpověď chtěla vyvrátit. [anonymizováno] souvislosti s výpovědí [anonymizováno]. [příjmení] považuje soud za nutné výslovně uvést, že svědkem [jméno] [příjmení] uvedené skutečnosti nehodnotí jako významné pro posouzení sporu – jde o skutečnosti irelevantní –, neboť svědek vypověděl pouze to, že [anonymizováno] 80. letech 20. století neviděl u domu (nyní) [adresa] zařízení podobná těm na fotografiích studničného systému ([příjmení]) obsažených ve znaleckém posudku, nicméně se nikdy nešel podívat na pozemky za tímto domem; způsob zásobování domů vodou ho nezajímal. Bez pochybností vypověděl, že u (nynějšího) domu [adresa] byla studna sloužící k napájení koní, o které se tu a tam staral a kteří byli ustájeni [anonymizováno] konírně vedle domu. Tyto skutečnosti však nepodporují ani nevyvracejí výpověď svědkyně [příjmení]. Pokud jde o čestné prohlášení [anonymizováno]. [jméno] učiněné pro soud (příloha A přílohové obálky SVĚDEK), nevyplývá z něj, zda studna, o které se v něm píše, je studnou, o kterou se jedná [anonymizováno] tomto řízení (tedy [příjmení]), anebo studnou zcela jinou, protože je v něm uvedeno pouze to, že studna (bez jakékoli specifikace a bez uvedení čehokoli dalšího) byla vybudována před rokem 1945 [anonymizováno]. [jméno] nebyl ve věci slyšen. Žalobkyně na jeho výslechu netrvala (podání na č. l. 163). Dle soudu by byl jeho výslech nadbytečný, neboť svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], které soud neměl důvodu nevěřit, bylo bez pochybností prokázáno, že Studna byla zbudována nejdříve [anonymizováno] 80. letech 20. století, tj. [anonymizováno] době, kdy již [anonymizováno]. [jméno] nežil na území České republiky Ani závěr znaleckého posudku ohledně toho, že studna byla zbudována ještě [anonymizováno] meziválečné době, nemůže obstát. Předně se tento závěr zakládá zejména na dopisu [anonymizováno]. [jméno] adresovaném [jméno] [jméno] a datovaném [datum] a má být podpořen výsledky znaleckého zkoumání materiálu, z nějž je Studna zbudovávána. Znalec dospěl k tomu, že betonové skruže, z nichž Studna sestává, se [anonymizováno] Československu nevyráběly po roce 1980, použité polyetylénové potrubí se nevyrábělo po roce 1970. S ohledem na unikátnost studničního systému – kterou znalec zjevuje jako fakt, aniž by ho jakkoli blíže zdůvodnil za použití svých odborných znalostí –, a s ohledem na materiál, který Studnu tvoří, znalec pouze předpokládá (viz část C. 1. 3) předposlední odstavec znaleckého posudku), že Studna byla vybudována v meziválečném období a následně byla rekonstruována mezi lety 1950 až 1970. Tento předpoklad („ závěr znalce“) stejně jako svědeckou výpověď [příjmení] [jméno] zcela popírá svědecká výpověď [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že při stavbě Studny byly použity materiály vyrobené v dobách předcházejících roku 1980 (potažmo 1970) není přímým důkazem toho, že stavba byla zbudována v období, z něhož některé ze stavebních materiálů (součástí) Studny pocházejí. Lze si představit, že Studna byla zbudována i z materiálů pocházejících z doby předcházející jejímu vzniku. Je přeci obecně známou skutečností, že některé stavby v sobě běžně obsahují součásti (materiály) z dob předcházejících jejich zbudování, zvláště pokud jde o stavby vzniklé před rokem 1989, kdy byla o (zcela nový) stavební materiál tu větší tu menší nouze. Z toho, že se použité potrubí vyrábělo jen do roku 1970 a použité skruže se vyráběly jen do roku 1980, nelze dovodit, že by nemohly být použity (třeba i prodávány) později, např. v 80. letech či na počátku 90. let 20. století. Návrh na provedení doplňku znaleckého posudku, kterým mělo být prokázáno, že Studna není studnou, ale že jde o vodní zařízení sestávající z betonové skruže s poklopem určené k jímání povrchové pramenité vody do akumulační jímky s nepropustnými stěnami a dnem umístěné ve svahu níže, a jímž měla být současně odůvodněna změna žaloby ohledně vymezení Studny v intencích tohoto závěru doplnění znaleckého posudku (přednes zástupce žalobkyně při jednání dne 3. 11. 2021, protokol na č. l. 170 verte), soud zamítl pro nadbytečnost, irelevantnost a rozpor se zásadou koncentrace řízení dle § 118b zákona č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), kterou změna žaloby nemůže prolomit (§ 118b odst. 2 o. s. ř.). Nadbytečnost je dána tím, že zjištění, že je do Studny přiváděna voda pramenící na kopci nad Pozemkem (a nad domy [adresa]), soud bez pochybností učinil ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] Ani mezi účastníky o tomto nakonec nebylo sporu, jak vyplývá z jejich závěrečných návrhů. Pokud jde o irelevantnost (nesouvislost s předmětem řízení), pro posouzení této věci není podstatné, zda je Studna studnou z hlediska technického, dle odborného názoru znalce. Rozhodnými a relevantními jsou jen skutečnosti, na základě kterých lze uzavřít, zda Studna je, či není samostatnou věcí v právním smyslu, a pokud ano, zda je ve vlastnictví žalobkyně, anebo ne. Jednoduše řečeno, označení Studny za studnu, vodní zařízení či jinak není pro posouzení věci významné. Soud neprovedl ani výpisy z pozemkových knih na č. l. 82 verte, jimiž mělo být prokázáno, že usedlost [adresa], k níž patřila parcela [číslo] v k. ú. [část obce], je usedlostí [adresa]. Jednak byly předloženy v jiném než českém jazyce, jednak jejich provedení nebylo třeba k prokázání rozhodných skutečností v této věci; s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti nebylo pro posouzení věci relevantní, zda usedlost [adresa], k níž patřila parcela [číslo] v k. ú. [část obce], byla usedlostí [adresa]. Na tomto místě je vhodné se vypořádat také se sdělením Lesů České republiky, s. p. k žádosti žalobkyně (č. l. 105), jímž žalobkyni, žádající o prodej Studny, oznámili, že ke Studni neevidují vlastnické právo a že nemají k dispozici žádné listiny dokládající vybudování Studny. Ve světle svědecké výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] nehodnotí předmětné sdělení jako vylučující zjištění o době vybudování Studny nejdříve v 80. letech 20. století. Skutečnost, že Lesy České republiky, s. p. neevidují své vlastnické právo ke Studni, nemusí nutně znamenat, že jim takové vlastnické právo nenáleží; ostatně vlastníkem Studny může být i někdo jiný. V rámci tohoto řízení nešlo o to, zda Studnu (ať už jako samostatnou věc v právním smyslu, nebo součást jiné věci) vlastní Lesy České republiky, s. p., nýbrž o to, zda ji vlastní žalobkyně, anebo ne (v tom případě musí dle názoru soudu vlastnit Studnu někdo jiný než žalobkyně, leda by šlo o věc ničí, res nullius). V řízení nešlo o prokázání některé z verzí žalovaných.

8. Z jiných důkazů než těch, které jsou uvedeny v předcházejících bodech odůvodnění, soud jednak neučinil žádná skutková zjištění, jednak se jinými důkazy v odůvodnění tohoto rozsudku nezabýval, neboť nebyly pro posouzení věci významné a potřebné a neboť ani potenciálně nepodporovaly či nevylučovaly zjištění učiněná z jiných důkazních prostředků.

9. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Studna, tj. předmět určení vlastnického práva v této věci, je studničním systémem tvořeným zařízením o hloubce 1 m s kamenitým dnem a zařízením o hloubce 2 m, vzdálenými od sebe 17,5 m a vzájemně propojenými polyetylénovým potrubím, přičemž konstrukce obou zařízení je tvořena betonovými skružemi a zařízení byla vybudována v období od 1982 a do 20. 1. 2003, resp. nejpozději v únoru 2003. Jedná se o zařízení, do kterého přitéká voda vyvěrající na kopci nacházejícím se nad Studnou, a tedy i nad domy [adresa]. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice pozemku, na kterém se nachází Studna (pro který je v tomto rozhodnutí zavedena zkratka Pozemek), s účinky vkladu vlastnického práva od [datum], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Předcházejícími spoluvlastníky zapsanými v katastru nemovitostí byli na základě listiny označené jako kupní smlouva ze dne [datum] s ujednáními o kupní ceně a o nabytí vlastnického práva [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], kteří Pozemek nabyli od [anonymizováno]. [příjmení] zapsaného jako vlastník v katastru nemovitostí. [anonymizováno]. [příjmení] nabyl Pozemek na základě listiny nazvané kupní smlouva, datované dne [datum], od České republiky jednající Pozemkovým fondem České republiky, spravujícím Pozemek, v níž byl ujednán způsob nabytí vlastnického práva a výše kupní ceny. V žádné z těchto listin není zmínka o Studni. Studnu v současné době užívají pro zásobování svého domu [adresa] vodou výlučně žalovaní; Studnu za tímto účelem užívali již před únorem 2003. Žalobkyně odebírá podzemní vodu ze studny nacházející se na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], u nějž je v katastru nemovitostí evidováno její vlastnické právo. Pozemkový fond České republiky podáním ze dne [datum], žalovaným přislíbil, že v jejich prospěch zřídí věcné břemeno za účelem užívání Studny, potažmo součástí převodní smlouvy Pozemku učiní závazek nabyvatele Pozemku, že takové věcné břemeno zřídí, což se však nestalo.

10. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Podle § 3028 zákona odst. 1 č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3055 odst. 1 věty první o. z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Dle § 854 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“, příp. obč. zák. s uvedením účinného znění, anebo„ občanský zákoník z roku 1964) pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1964; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. dubnem 1964 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle § 865 odst. 1 obč. zák., pokud není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé [anonymizováno] době od [datum] do [datum]. Dle § 868 obč. zák. pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. lednem 1992; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. lednem 1992 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle § 120 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 1992 součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Dle § 120 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném od 1. 1. 1992 stavba není součástí pozemku.

11. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Studna, předmět určení vlastnického práva v tomto řízení, je stavbou, neboť jde o systém tvořený dvěma zařízeními, jedním o hloubce 1 m s kamenitým dnem a druhým o hloubce 2 m, vzdálenými od sebe 17,5 m a vzájemně propojenými polyetylénovým potrubím, přičemž konstrukce zařízení jsou tvořeny betonovými skružemi. Účelem tohoto systému bylo a je zásobovat vodou – do něj přitékající potrubím z prameniště nacházejícího se na kopci nad domy (nyní) [adresa] – dům [adresa], v současnosti ve vlastnictví žalovaných, a dříve též dům [adresa]. Daný systém (zkratkou Studna), samotnými účastníky (žalobkyní do předložení doplňku znaleckého posudku) i svědky pojmenovávaným jako studna, naplňuje znaky stavby ve smyslu soukromoprávním a samostatného předmětu právních poměrů, jelikož se jedná o 1) výsledek stavební činnosti – což potvrzuje též znalecký posudek –, 2) který je oddělený od ostatního terénu, tj. od Pozemku, betonovými skružemi a dnem, 3) obsahuje vodu přitékající potrubím z nedalekého prameniště v kopci a 4) jeho účelem je mj. zásobovat vodou dům [adresa]. Posouzení takového předmětu jako stavby ve smyslu soukromoprávním odpovídá i závěrům rozhodovací praxe (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 37/2000; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2597/2010; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5871/2016; všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou volně přístupná na www.nsoud.cz; na některá z těchto rozhodnutí poukazovaly obě strany sporu; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2009, č. j. 5 As 62/2008-59, uveřejněný pod číslem 2200/2011 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou volně dostupná na www.nssoud.cz). Jak již soud předeslal v bodě 7 odůvodnění, pro posouzení této věci není významné, zda je Studna studnou ve smyslu technickém – jinak řečeno, není podstatné pojmenování daného předmětu –, ale pouze skutečnosti, na základě nichž lze dospět k závěru, že je, či není samostatnou věcí v právním smyslu, jakož i skutečnosti, na základě nichž je možno uzavřít, zda je, či není ve vlastnictví žalobkyně. I kdyby totiž předmět žalobou požadovaného určení nebyl studnou ve smyslu technickém, mohl by být samostatnou věcí v právním smyslu jako stavba, která není součástí pozemku, na kterém se nachází (v této věci Pozemku). Pro posouzení toho, zda je Studna samostatnou věcí v právním smyslu, se musel soud zabývat i tím, kdy byla Studna zbudována, aby mohl správně posoudit, jakému právnímu režimu podléhá, což je rozhodující pro závěr, zda je součástí Pozemku, anebo ne. V řízení bylo prokázáno, že Studna byla zbudována nejdříve po roce 1982, jak vypověděla svědkyně [jméno] [příjmení] – jejíž výpověď nezpochybňují ani závěry znaleckého posudku ohledně použitého materiálu a jeho stáří, ani výpověď svědka [příjmení] [jméno], jemuž soud neuvěřil (hodnocení pramenů důkazů je obsaženo v bodě 7 odůvodnění) –, ale nejpozději v lednu či únoru 2003, kdy Pozemkový fond České republiky souhlasil se žádostí žalovaných o dodatečné stavební povolení Studny, resp. kdy žalovaní podali žádost o dodatečné stavební povolení a o souhlas s užíváním stavby (Studny), na základě níž bylo 13. 2. 2003 vydáno oznámení o zahájení řízení o dodatečné povolení stavby, skončené rozhodnutím o dodatečném stavebním povolení a povolením o užívání stavby vydané [stát. instituce] [datum]. Jelikož Studna byla vybudována (vznikla) za účinnosti občanského zákoníku z roku 1964, aplikuje se pro posouzení právního režimu Studny tento předpis (§ 854, § 865 odst. 1, § 868 obč. zák., § 3028 odst. 1, 2 o. z.; srov. též již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5871/2016). Po celou dobu platnosti a účinnosti občanského zákoníku z roku 1964 se neuplatňovala zásada superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě), dle které (mj.) stavba zásadně tzv. přirůstá k pozemku jako jeho součást, nýbrž platila zásada opačná (superficies non solo cedit, povrch neustupuje půdě), pročež se stavby naplňující znaky samostatného předmětu právních poměrů nestávaly součástí pozemku, nýbrž byly samostatnou věcí v právním smyslu. Zmíněné platilo přesto, že pravidlo, že stavba není součástí pozemku, bylo výslovně stanoveno teprve zákonem č. 509/1991 Sb., tj. novelou občanského zákoníku z roku 1964, s účinností od 1. 1. 1992 (např. ŠVESTKA, J. Komentář k § 120. In ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 660, marg. č. 8; již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 62/2008-59). Studna jakožto stavba ve smyslu soukromoprávním zbudovaná za účinnosti občanského zákoníku z roku 1964 tak vznikla jako samostatná věc v právním smyslu (§ 120 odst. 2 obč. zák.), jelikož vzhledem k jejímu oddělení od Pozemku stavebním provedením – betonové skruže, dno – a jejímu účelu – zásobovat vodou domy na jiných pozemcích vlastněných osobami odlišnými od vlastníka Pozemku – nemůže být součástí Pozemku jako„ nesamostatná“ stavba, jako venkovní, terénní či stavební úprava (vestavba či nástavba) – např. tenisový dvorec, meliorační zařízení, terasa atd. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 1990, sp. zn. 3 Cz 3/90, uveřejněný pod č. 4/ 1992 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1118/2005; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2918/2000). Právní názor žalobkyně, že Studna není stavbou jako výsledek stavební činnosti a není ani věcí v právním smyslu uvedený [anonymizováno] závěrečném návrhu (č. l. 186 verte a 187) není ze všech shora uvedených důvodů správný. Bez pochybností bylo prokázáno, že Studna naplňuje veškeré znaky stavby ve smyslu soukromoprávním jako samostatné věci [anonymizováno] právním smyslu. Obě zařízení, z nichž Studna sestává, se nacházejí z větší části pod povrchem Pozemku a jsou tvořeny betonovými skružemi a propojeny polyetylénovým potrubím. Soud si neumí představit, jakou jinou činností než stavební mohlo takovéto zařízení vzniknout. Ostatně do předložení doplňku znaleckého posudku žalobkyně měla za to, že Studna je stavbou, a dokonce studnou. Argumentace žalobkyně obsažená [anonymizováno] závěrečném návrhu je s ohledem na shora uvedené lichá. Analogie s květináčem dílem zasazeným do terénu není přiléhavá. Nelze totiž přehlédnout, že Studna trvale slouží jiným pozemkům než tomu, na němž je zbudována, a nachází se z větší části pod povrchem. Nejde jen o„ vedlejší stavbu“, nesamostatnou stavbu, popř. terénní či estetickou úpravu Pozemku, byť vytvořenou lidskou činností, do jisté míry„ stavební“ – takto by bylo možno vymezit květináč částečně zasazený do země. Žalobkyni nesvědčí ani vlastnické právo ke Studni jako samostatné věci v právním smyslu. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo ke Studni nebylo převedeno na [jméno] [příjmení], prvního smluvního nabyvatele Pozemku po zbudování Studny (Studna musela existovat před únorem 2003, kdežto [anonymizováno]. [příjmení] nabyl Pozemek na základě kupní smlouvy ze dne [datum]) jakožto kupujícího od Pozemkového fondu České republiky, nemohlo být vlastnické právo ke Studni převedeno převodní smlouvou, [anonymizováno] níž nebyla Studna výslovně vymezena jako předmět převodu vlastnického práva, následnými nabyvateli Pozemku ani na žalobkyni. V kupní smlouvě ze dne [datum] (§ 588 a násl. obč. zák. ve spojení se zákonem č. 229/1991 Sb.), na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k Pozemku [anonymizováno]. [příjmení], není Studna jako samostatná věc v právním smyslu uvedena, byť si prodávající Pozemkový fond České republiky, jednající jménem vlastnice Pozemku (České republiky), musel být vědom toho, že Studna je jako stavba zbudovaná za účinnosti občanského zákoníku z roku 1964 samostatnou věcí v právním smyslu. Pozemkovému fondu musely být známy situace na pozemku, existence Studny, to, že vznikla stavební činností a že slouží k zásobování domu [adresa] vodou, protože žalovaným přislíbil zřízení věcného břemene k Pozemku za účelem dalšího užívání Studny, k níž bylo s jeho vědomím a souhlasem ze dne [datum] vydáno dodatečné stavební povolení a povolení s jejím užíváním (s užíváním stavby) a neboť byl účastníkem předmětného stavebního řízení zahájeného již v únoru 2003. Kromě toho Pozemkový fond výslovně prohlásil, že Studna nebyla předmětem převodu Pozemku (natož ocenění Pozemku), byť současně uvedl, že Studna nebyla ani není vedena v majetku Pozemkového fondu ani Státního pozemkového úřadu. Toto prohlášení však nemůže ničeho změnit na právním režimu Studny. I kdyby si případný vlastník nebyl vědom svého vlastnického práva, jeho vlastnické právo by jen tím nezaniklo. Je otázkou, zda došlo k opuštění věci jejím vlastníkem, anebo ne, zda byl vlastníkem Studny někdo jiný než Česká republika, jejímž jménem vykonával správu Pozemku Pozemkový fond České republiky. Dané prohlášení nic nemění na tom, že Studna je na základě zjištěného skutkového stavu nadále jako stavba samostatnou nemovitou věcí v právním smyslu; že se po 31. 12. 2013 nestala součástí Pozemku (§ 3055 odst. 1 věty první o. z.). V období od 1. 1. 2014 do dnešního dne totiž nebyla Studna ve vlastnictví vlastníka Pozemku (jeho (spolu) vlastníky byli od 1. 1. 2014 do 16. 9. 2014 právní předchůdci žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří převedli žalobkyni vlastnické právo k Pozemku na základě kupní smlouvy ze dne 1. 9. 2014 – § 2079, § 1105 o. z.; žalobkyně pak od 16. 9. 2014, kdy došlo k účinkům vkladu vlastnického práva v její prospěch – § 1105 o. z. –, do dnešního dne). Je zjevné, že se vlastnicí Studny se nestala žalobkyně, neboť k nabytí vlastnického práva ke Studni nemá žádný právní titul. Studna zůstala ve vlastnictví toho, kdo ji mezi roky 1982 až 2003 zbudoval s právně relevantním úmyslem mít ji pro sebe, popř. toho, pro koho byla zbudována a kdo měl právně relevantní úmysl mít ji pro sebe jako vlastník (např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001), což žalobkyně být nemohla, protože v dané době Pozemek nevlastnila ani neužívala, a ani neužívala domy (či pozemky) sousední, pro jejichž zásobování vodou byla Studna vybudována. Vlastnické právo mohlo přejít na univerzálního právního nástupce vlastníka Studny. Ani tím však žalobkyně není – i zde jí chybí právní titul. Závěry soudu podporuje též to, že Studna sloužila pro zásobování domů (dnes) [adresa] vodou, nikdy ne domu ve vlastnictví žalobkyně (a jejích právních předchůdců). Nadto by nedávalo přeci žádný smysl, aby žalobkyně či její smluvní právní předchůdci – [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] či [anonymizováno]. [příjmení] – zbudovali Studnu za účelem zásobovat vodou jiné domy, aby Studnu jimi zbudovanou a v jejich vlastnictví užívali bez právního důvodu jen osoby odlišné od vlastníka pozemku, na kterém se Studna nachází. V té souvislosti nelze konečně přehlédnout, že žalobkyni slouží jako vodní zdroj jiná studna, z níž má úředně povoleno čerpat vodu.

12. Shrnuje se, že žalobkyně je vlastnicí Pozemku, nikoli však Studny se na něm nacházející, která je jako stavba ve smyslu soukromoprávním samostatnou nemovitou věcí. Vlastnické právo ke Studni žalobkyně nenabyla na základě kupní smlouvy, na jejímž základě nabyla Pozemek, ale ani jiným způsobem. Na těchto závěrech nic nemění pokusy o mimosoudní dohody mezi účastníky, rozhodnutí [stát. instituce] o dodatečném povolení stavby a souhlas s užíváním stavby, v němž jsou uvedeny podmínky, které Studna nesplňuje, natož proměnlivé postoje účastníků v rámci tohoto řízení.„ Uznání“ vlastnického práva nevlastníkem (žalovanými) nemůže založit vlastnické právo žalobkyně.

13. Soud apeluje na účastníky, aby svůj spor, který se nepodařilo vyřešit tímto řízením, vyřešili smírnou cestou. K tomu však musí vědět, kdo je vlastníkem Studny. Na základě skutečností zjištěných v tomto řízení v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o podané žalobě nelze dospět k tomu, kdo je vlastníkem Studny. I kdyby soud v této věci zjistil skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno uzavřít, kdo (jiný než žalobkyně) je vlastníkem Studny, neměl by takový právní závěr závazné právní účinky, jelikož by nemohl být vyjádřen ve výroku rozhodnutí o této určovací žalobě (§ 159a o. s. ř.). Na okraj soud znovu poznamenává, že označení žalovaných za vlastníky Studny [stát. instituce] v jeho vyjádření ze dne [datum] nezakládá ani závazně neurčuje vlastnické právo žalovaných.

14. Pro úplnost soud uvádí, že není správný právní názor žalobkyně, že by bez dalšího zamítl žalobu, pokud by dospěl k tomu, že Studna je součástí věci. V takovém případě a v této věci by bylo možno s úspěchem žalovat na určení, že Studna (studniční systém) je součástí Pozemku, pročež by byl soud povinen žalobkyni vyzvat k odstranění nesprávnosti znění žalobního žádání dle § 43 odst. 1 o. s. ř. (např. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1561/2013).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení plně úspěšných žalovaných zastoupených advokátkou sestává ze: a) náhrady odměny advokátky za 11 úkonů právní služby – 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) vyjádření k žalobě (č. l. 37 až 38), 3) až 5) vyjádření ze dnů 5. 10. 2020 (č. l. 78), 22. 12. 2020 (č. l. 97 až 98), 16. 4. 2021 (č. l. 115), a 6) až 10) účast při jednání konaných ve dnech 3. 8. 2020, 22. 3., 6. 9., 3. 11. a 15. 12. 2021, 11) závěrečný návrh k výzvě soudu (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) – ve výši 2 500 Kč/úkon dle § 7 bodu 5 AT ve spojení s § 8 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. a) AT, tj. celkem 27 500 Kč; b) náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým z 11 uvedených úkonů právní služby ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 3 300 Kč; a c) náhrady cestovních výdajů za pět cest ze [anonymizováno] (sídla zástupkyně žalovaných) do [obec] a zpět dle vyúčtování zástupkyně žalovaných o celkové délce 255 km, sestávají z: 1) náhrady za spotřebované palivo ve výši 477 Kč – za cestu v roce 2020 o délce 51 km při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km benzinu automobilového 95 oktanů, a ceně 32 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb. na základě § 13 odst. 5 AT; za čtyři cesty v roce 2021 o délce 204 km, ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 27,80 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb. na základě § 13 odst. 5 AT – a 2) náhrady za opotřebení vozidla ve výši 1 110 Kč – za cestu v roce 2020 při částce 4,20 Kč/km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb. na základě na základě § 13 odst. 5 AT; za cesty v roce 2021 při částce 4,40 Kč km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. na základě na základě § 13 odst. 5 AT –, přičemž cesty byly učiněny za účelem účasti při shora uvedených jednáních soudu; celkem 1 587 Kč, d) náhrady za čas strávený cestami na jednání soudu a zpět do sídla advokátky dle § 14 odst. 1 písm. a) AT dle vyúčtování advokátky v celkové výši 1 000 Kč. Tyto náklady žalovaní vynaložili k účelnému uplatňování svého práva, a proto soud jejich náhradu v celkové výši 33 387 Kč přiznal (výrok II.) – ve vyúčtování zástupkyně žalobkyně je numerická chyba v součtu jednotlivých položek.

16. Lhůta k plnění pro platbu náhrady nákladů je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř; místo plnění pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.