3 C 109/2020-140

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení, že věcné břemeno je promlčeno takto:

Výrok

I. Určuje se, že věcné břemeno odpovídající právu vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu s parcelou [číslo] s oprávněním pro parcelu [číslo] s povinností k parcele [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], zřízené smlouvou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví notářským zápisem sepsaným u státního notářství ve [obec] dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] a registrovaným státním notářstvím [obec] dne [datum] pod č. Reg. [anonymizováno], [spisová značka], je promlčeno.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 31.048 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců a) a b) [titul] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 7.7.2020 domáhali se žalobci vydání rozhodnutí, podle kterého se věcné břemeno odpovídající právu vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu s parcelou [číslo] s oprávněním pro parcelu [číslo] s povinností k parcele [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], zřízené smlouvou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví notářským zápisem sepsaným u [anonymizována dvě slova] ve [obec] dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], NZ [číslo] a registrovaným státním notářstvím [obec] dne [datum] pod č. Reg. [anonymizováno], [spisová značka], kdy nabyla účinnosti, se zrušuje a žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení. Učinil tak s odůvodněním, že žalobci jsou na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba [obec] u [adresa], zapsaného na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. V oddíle [příjmení] [příjmení] vlastnictví [číslo] je zapsáno věcné břemeno vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum], s oprávněním pro parcelu [číslo], s povinností k parcele [číslo]. Věcné břemeno bylo zřízeno bezplatně. Žalovaný je vlastníkem pozemku parcela [číslo] na němž stojí stavba bytového domu [adresa] [obec], zapsaného na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. V oddíle [anonymizováno] [příjmení] vlastnictví [číslo] je zapsáno věcné břemeno vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], s oprávněním pro parcelu [číslo], s povinností k parcele [číslo] a parcele [číslo] v majetku [právnická osoba] Věcné břemeno bylo zřízeno bezplatně mezi bratry [jméno] [příjmení] a [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], čímž byla vyrovnána hodnota jimi nabývaných nemovitostí. Notářským zápisem obsahujícím smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] zrušili a vypořádali rovnodílné podílové spoluvlastnictví k domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] tehdy zapsaného na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], tak, že nemovitost rozdělili na dvě samostatné části. Nově utvořený pozemek parcela [číslo] s částí domu [adresa] se stal výlučným vlastnictvím [jméno] [příjmení] a výlučným vlastníkem druhé části nově utvořeného pozemku parcela [číslo] s částí domu [adresa] se stal [titul] [titul]. [jméno] [příjmení]. Právo vjezdu vlastníka pozemku parcela [číslo] přes průjezd domu postaveného na pozemku parcela [číslo] bylo zřízeno a užíváno výlučně za účelem návozu uhlí pro vytápění domu [adresa]. Tato potřeba odpadla zavedením plynofikace do domu v roce 1992 a od té doby, respektive od roku 2004 žádný z vlastníků bytových jednotek v domě [adresa] právo vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] neuplatnil a neužil, neboť ho již nepotřeboval. Věcné břemeno bylo navíc zřízeno pouze ve prospěch členů rodiny [jméno] [příjmení]. Od roku 2004, kdy žalobci koupili předmětnou nemovitost, byl ve shodě vlastníků obou nemovitostí (domu [adresa] a [adresa]) postaven dělící plot mezi pozemky parcela [číslo] bez možnosti vstupu z jednoho pozemku na druhý. Poté žalobci upravili stavebně technicky průjezd domu [adresa] na vstupní halu do bytu s vybudováním samonosného schodiště zasahujícího do prostoru původního průjezdu v rozsahu bránícím průjezdu vozidel na dvorní část parcely [číslo]. Tím vlastníci obou nemovitostí deklarovali, že smysl a účel věcného břemene není naplňován a de facto zanikl. Žalovanému v případě zrušení věcného břemene zůstane zachováno věcné břemeno spočívající v právu vjezdu s oprávněním pro parcelu [číslo] k parcele [číslo] v majetku [právnická osoba] I díky tomu má žalovaný zajištěný další přímý přístup k parcele [číslo] zrušením věcného břemene mu tak žádná újma nevznikne. Obě stavby mají a budou mít i do budoucna společné prvky, které nelze jednoduchým stavebně technickým postupem odstranit. Jedná se o to, že domy mají společnou střešní konstrukci a do konstrukce nosné zdi ve vlastnictví žalobců, která odděluje dům [adresa] od domu [adresa], je založeno schodišťové těleso a elektroinstalace domu [adresa]. Tato dělící zděná konstrukce poskytuje oporu stavbě ve vlastnictví žalovaného. Věcné břemeno zaniklo v minulosti tím, že původní povinný [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení] smlouvou o zřízení věcného břemene zavázal sebe a své právní zástupce, nikoliv osoby bez příbuzenského vztahu. Právo odpovídající věcnému břemeni není vlastníky domu [adresa] vykonáváno od roku 1992, došlo tak k jeho promlčení. Žalobci se opakovaně snažili se žalovaným vyřešit problematiku věcného břemene dohodou, avšak neúspěšně.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalovaný nemovitost pořizoval i s věcným břemenem a jeho úmyslem bylo právo odpovídající věcnému břemeni též vykonávat. Žalovaný se v minulosti opakovaně domáhal výkonu svého práva z věcného břemene, nicméně pokaždé to bylo žalobci odmítnuto. Žalovaný má i nadále zájem právo odpovídající věcnému břemeni využívat, tomuto právu uzpůsobil i stavební úpravy svého domu. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Žalobci v podání ze dne 24.8.2020 v reakci na vyjádření žalovaného k žalobě zejména uvedli, že žalovaný musel od předchozích vlastníků svých nemovitostí vědět, že věcné břemeno jeho právní předchůdci neužívali a nepotřebovali užívat nejméně od začátku 90. let minulého století. Žalovaný poté, kdy nemovitosti v roce 2017 zakoupil, začal uvnitř domu provádět stavební práce, které svojí hlučností a zásahy do nosného zdiva stavby vyústily v námitky žalobců jako sousedů u místního stavebního úřadu. Tato reakce žalobců měla odezvu v tom, že žalovaný písemně vyzval žalobce, aby mu předali klíče od svého domu a umožnili mu tak průjezd domem na dvůr domu [adresa], což žalobci odmítli. O tom, že žalovaný má přístup do dvora svého domu ze zadní strany domu zčásti přes pozemek [územní celek] a pozemek společnosti [právnická osoba], svědčí i to, že přes tyto pozemky realizoval návoz víceobjemového stavebního materiálu do dvora domu [adresa].

4. Při jednání soudu dne [datum] žalobci k výzvě soudu doplnili, že nejméně od roku 1993 dosud nikdo z vlastníků domu [adresa], respektive z vlastníků bytových bytovek se v domě nacházejících, věcné břemeno neužil a aktivně nevymáhal. Žalovaný v roce 2017 vyzval žalobce k předání klíčů, aby mohl průjezd na svůj pozemek ve dvoře využívat. Průjezdem se ani nedá projíždět, neboť se v něm nachází schodiště vedoucí do domu žalobců. Žalovaný zejména uvedl, že faktickou nemožnost užívat věcné břemeno z důvodu stojícího schodiště v průjezdu domu ve vlastnictví žalobců zjistil až na základě místního šetření a ze sdělení stavebního úřadu, v němž je konstatováno, že žalobci provedli úpravu těchto prostor dva roky před podáním žádosti, což je rok 2016. Motivem zachování věcného břemene je, že žalovaný chce parkovat na dvoře za svým domem, neboť s tímto bonusem nemovitosti nabyl.

5. Žalobce a) při jednání soudu dne 15.2.2022 uvedl, že v době koupě domu byl dvůr obou domů vcelku, nebyl rozdělen. V té době měl velkého psa, plot mezi pozemky udělal, aby to neobtěžovalo sousedy vedle. Plot prošel změnami. Původní ztrouchnivěl, stávající plot si nechal vyměřit, oficiálně s razítkem, není na stejném místě jako ten předešlý, stojí přesně tam, jak má být. S [jméno] [příjmení] a jeho manželkou měl dobré vztahy, nikdy spolu žádný zásadní konflikt neměli. Neřekli ani půl slova v souvislosti s výstavbou původního dřevěného plotu mezi pozemky, nakonec řekli, že budou rádi, že tam plot bude. Žalobci se nastěhovali do domu v dubnu 2004.

6. Usnesením ze dne 18.4.2023, vyhlášeným při jednání soudu téhož dne, byla připuštěna změna žaloby, podle které se žalobci nadále domáhají, aby soud určil, že věcné břemeno odpovídající právu vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu s parcelou [číslo] s oprávněním pro parcelu [číslo] s povinností k parcele [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], zřízené smlouvou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví notářským zápisem sepsaným u státního notářství ve [obec] dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], NZ [číslo] a registrovaným státním notářstvím [obec] dne [datum] pod č. Reg. [anonymizováno], [spisová značka] (dále též jen„ předmětné věcné břemeno“), je promlčeno. Žalobci tak učinili v reakci na sdělení soudu, že projednávanou věc i s ohledem na výsledky provedeného dokazování je třeba posoudit po právní stránce jinak, než žalobci navrhují. V rámci předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu byl účastníkům řízení zpřístupněn právní názor soudu v návaznosti na výsledky provedeného dokazování včetně poukazu na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu vztahující se k problematice promlčení věcného břemene a jeho důsledkům v rovině hmotněprávní i procesněprávní (která bude citována níže).

7. Soud ve věci provedl dokazování svědeckými výpověďmi a listinami uvedenými níže, přičemž z nich zjistil následující skutečnosti:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [příjmení] vlastnictví [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníky, a to v režimu společného jmění manželů, pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], bydlení, v katastrálním území a obci [obec], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] v právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. V části C je zapsáno věcné břemeno vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum], s oprávněním pro parcelu: [číslo], s povinností k parcele: [číslo].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí [příjmení] vlastnictví [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba: [obec], [adresa], bytový dům, v katastrálním území a obci [obec]. V části B1 je zapsáno věcné břemeno vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum], s oprávněním pro parcelu: [číslo] a s povinností k parcele: [číslo] a parcele: [číslo]. V bytovém domě [adresa] se nacházejí dvě bytové jednotky, a to [číslo] Tyto bytové jednotky jsou zapsány na [příjmení] vlastnictví [číslo] z něhož bylo zjištěno, že žalovaný je do vlastnictví nabyl na základě kupních smluv ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

10. Z čestného prohlášení [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v roce [rok] uzavřel se svým bratrem [jméno] [příjmení] smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to formou notářského zápisu Státního notářství ve [obec] pod číslem [spisová značka], [spisová značka], na jejímž základě došlo k rozdělení domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] na dva rodinné domy, kdy výlučným vlastníkem rodinného domu [adresa] na parcele [číslo] se stal jeho bratr [jméno] a výlučným vlastníkem druhého rodinného domu, nově označeného [adresa], se stavební parcelou [číslo] se stal on. Technické části původního rodinného domu byly po rozdělení domu na dva rodinné domy i nadále v určitých částech a místech společné a bratři je jako společné provozovali. V zájmu zachování oboustranné obslužnosti obou rodinných domů museli vyřešit i otázku vybudování nového vstupu do domu [adresa], čímž by zanikly vstupy do zvýšeného přízemí a prvního patra pravé poloviny původního domu. Po schválení projektové dokumentace stavebním úřadem bylo realizováno nové vstupní schodiště do pravé poloviny původního domu. Rozdělení na dva samostatné domy vyvolalo potřebu umožnění zásobování tuhým palivem pro kotelnu umístěnou ve dvorní části suterénu původního domu. Z tohoto důvodu s bratrem uzavřeli dohodu o jeho právu průjezdu částí domu [adresa] do dvora. Následnou plynofikací domu [adresa], která proběhla asi v roce 1992, odpadla potřeba návozu topiva přes průjezd domu [adresa] a od té doby nebylo věcné břemeno vlastníkem domu [adresa] využíváno. Toto věcné břemeno bylo sjednáno výlučně ve prospěch bratra [jméno] a jeho rodinných příslušníků.

11. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako bývalý vlastník bytové jednotky [číslo] umístěné v domě [adresa], [obec], v roce 2004 jednal s novými vlastníky domu [adresa] na parcele [číslo] – manželi [příjmení], že spoluvlastníkům jednotek v domě [adresa] [obec] svědčí právo vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu na parcele [číslo]. Manželé [celé jméno žalobce] mu tehdy spolu s vlastníkem druhé bytové jednotky v domě [adresa] panem [jméno] [příjmení] sdělili, že právo vjezdu přes průjezd domu manželů [příjmení] zaniklo, když bylo zřízeno pouze pro rodinné příslušníky původních vlastníků domu [adresa]. Od té doby až do prodeje bytové jednotky (rok 2017) právo vjezdu nepožadoval, ani se ho nechtěl domáhat soudně.

12. Z návrhu smlouvy o zrušení věcného břemene ze dne [datum], adresovaného žalovanému zástupcem žalobců, bylo zjištěno, že zástupce žalobců zaslal žalovanému návrh smlouvy o zrušení věcného břemene s výzvou k vyjádření, a to s upozorněním, že pokud se ve stanové lhůtě k návrhu smlouvy nevyjádří nebo návrh odmítne, budou se žalobci domáhat zrušení věcného břemene soudní cestou. K dopisu byl připojen návrh smlouvy o zrušení věcného břemene. Dopis byl žalovanému zaslán doporučeně dne [datum] (podací stvrzenka) a žalovanému doručen dne [datum] (e-mail České pošty – informace o zásilce ze dne [datum]). Z připojeného návrhu smlouvy o zániku věcného břemene (zániku služebnosti) bylo zjištěno, že žalobci v něm navrhli, aby věcné břemeno vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum], bylo zrušeno bezplatně, a to z důvodu jeho nepotřebnosti, neboť nastaly takové změny, že věc již neslouží a nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti a je zcela zřejmé, že smysl a účel věcného břemene tak není naplňován (článek III. odst. 2.).

13. Ze Smlouvy o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uzavřené ve formě notářského zápisu, sepsaného u Státního notářství ve [obec] dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], [spisová značka], registrovaného státním notářstvím [obec] dne [datum] pod č. Reg. [anonymizováno], [spisová značka] bylo zjištěno, že touto smlouvou [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] jakožto rovnodílní spoluvlastníci domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] zapsáno na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], zrušili své podílové spoluvlastnictví k těmto nemovitostem s tím, že [jméno] [příjmení] bude výlučným vlastníkem pozemku parcela [číslo] se všemi součástmi, příslušenstvím a s částí domu [adresa] na tomto pozemku se nacházející a [titul] [jméno] [příjmení] bude výlučným vlastníkem pozemku parcela [číslo] se všemi součástmi, příslušenstvím a s částí domu [adresa] na tomto pozemku se nacházející, přičemž k rozdělení výše uvedených nemovitostí dochází na základě geometrického plánu ze dne [datum]. V odstavci IV. smlouvy se [tiutl] [titul] [příjmení] smlouvou zavazuje za sebe i za své právní nástupce, s právním účinkem i vůči osobám třetím, formou věcného břemene umožnit [jméno] [příjmení] a všem jeho právním nástupcům vjezd na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu postaveného na parcele [číslo] s čímž [jméno] [příjmení] souhlasí. Věcné břemeno je zřizováno bezplatně. Smlouva nabyla účinnosti dnem [datum].

14. Z Kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající a manželé [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně] jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, jíž prodávající prodávají kupujícím do jejich společného jmění manželů nemovitosti, a to pozemek parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, s domem [adresa] na něm postaveným, zapsáno na [příjmení] vlastnictví [číslo] v katastrálním území a obci [obec], se všemi součástmi a příslušenstvím, za kupní cenu 1.475.000 Kč. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly dnem [datum]. V článku I. je uvedeno, že prodávající jsou spoluvlastníky nemovitostí na základě usnesení soudu o schválení dědické dohody ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum].

15. Z Kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželé [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně] jako prodávající uzavřeli s [právnická osoba], [IČO] jako kupujícím smlouvu, jíž prodávající prodali kupujícímu část pozemku parcela [číslo] o výměře 8 m2 evidovanou pod parcelním [číslo] katastrální území a [územní celek].

16. Z rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí, [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě žádosti o stavební povolení ze dne [datum], kterou podal žalovaný, bylo vydáno stavební povolení na stavbu: stavební úpravy – půdní vestavba v bytovém domě [adresa] [ulice] na pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí]. Na straně 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí je v horní části uvedeno, že požadavek na nové parkovací stání pro osobní automobil je požadavek stavebního úřadu na základě právních předpisů. Vznikem nové bytové jednotky je třeba řešit také nové parkovací stání pro osobní automobil. Stavebník tento požadavek vyřešil tím, že předložil stavebnímu úřadu„ Smlouvu o nájmu parkovacího stání“ sepsanou se společností [právnická osoba] Dle smlouvy je parkování osobního automobilu umožněno na pozemku parcela [číslo]; tímto je zajištěno parkovací místo ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m. Pozemek je přístupný z ulice [ulice] skrze pozemky parcela [číslo] ve vlastnictví [územní celek]. Stavebník, respektive budoucí uživatel bytové jednotky má tak přístup k osobnímu automobilu (a zpět) skrze nádvoří svého bytového domu a pozemek parcela [číslo]. Ve smlouvě jsou pak uvedeny podmínky, za jakých je možné vymezenou plochu užívat.

17. Ze žádosti žalovaného ze dne [datum] k [stát. instituce], odbor stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o prověření stávajícího stavu objektu [číslo] z hlediska stavebních úprav a jejich souladu s dokumentací pro rozdělení objektu [číslo] nesouladu s informacemi získanými z katastru nemovitostí. Ze sdělení stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného provedl stavební úřad dne [datum] kontrolní prohlídku rodinného domu [adresa], při které zkoumal provedené stavební úpravy v přízemí rodinného domu v místě stávajícího průjezdu a dále přistavěnou část ve dvorní části (přístavba obsahující vnitřní schodiště). Sdělil, že přistavěná část ve dvorní části byla realizována z důvodu vybudování schodiště pro pravou část stavby (nyní rodinný dům [adresa]), neboť původní schodiště zůstalo po rozdělení pouze pro levou část stavby (nyní rodinný dům [adresa]). Původně byla přístavba řešena s venkovním schodištěm, které umožňovalo vstup do přístavby z nádvoří. V současné době je venkovní schodiště zrušeno; přístup do přístavby a do hlavního schodiště je umožněn vnitřním dřevěným schodištěm ze stávajícího průjezdu. Toto schodiště a další úpravy vnitřních prostor spolu s SDK přepážkou uprostřed stávajícího průjezdu a dřevěnou prosklenou stěnu jako součást přístavby oddělující interiér a exteriér provedli současní vlastníci před cca 2 roky. Na základě pasportu stavby, který byl stavebnímu úřadu předložen dne [datum] a geometrického plánu, který byl předložen dne [datum], provedl stavební úřad dne [datum] kontrolní prohlídku, při které zjistil soulad pasportu a geometrického plánu se skutečným stavem rodinného domu [adresa]. Z důvodu, že na rodinném domu [adresa] a současně na pozemku parcela [číslo] vázne věcné břemeno, došel stavební úřad po správní úvaze k závěru, že v současné době a při současném stavu nelze potvrdit předložený pasport s geometrickým plánem, neboť by potvrzením stavebních úprav mohlo být dotčeno – omezeno právo žalovaného plynoucí z věcného břemene. Sdělení stavebního úřadu bylo adresováno žalovanému a jeho právnímu zástupci.

18. Z výzvy k umožnění vjezdu na pozemek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vyzval žalobce k předání klíčů od průjezdu domu [adresa] a k umožnění průjezdu na pozemek v jeho vlastnictví, a to nejpozději do [datum].

19. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sdělil zástupci žalobců, že návrh na uzavření Smlouvy o zániku věcného břemene (zánik služebnosti), který mu byl předložen, neakceptuje, neboť věcné břemeno potřebuje pro výkon vlastnického práva k nemovitým věcem v jeho vlastnictví, a to pozemku parcela [číslo] bytového domu [adresa], katastrální území Slavkov u Brna.

20. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobců sdělil žalovanému v reakci na dopis ze dne [datum], že právo vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu postaveného na parcele [číslo] [katastrální uzemí], zaniklo prodejem první jednotky manželům [příjmení] a definitivně prodejem podílu od dědiců [jméno] [příjmení] žalovanému, věcné břemeno nebylo od doby, kdy byla provedena plynofikace části domu [adresa], tj. cca od roku 1994, užito, od roku 2004, kdy nemovitost koupili žalobci, byl ve shodě vlastníků obou nemovitostí postaven dělící plot mezi pozemky parcela [číslo] bez možnosti vstupu z jednoho na druhý pozemek, čímž dali najevo, že není potřebný ani žádoucí vstup, respektive vjezd na sousední pozemek, a žalobci stavebnětechnicky upravili průjezd domu na vstupní halu do bytu s vybudováním samonosného schodiště zasahujícího do prostoru průjezdu v rozsahu bránícím průjezdu vozidel na dvůr. Z těchto důvodů žalobci chápou nynější požadavek žalovaného na vydání klíčů jako šikanózní bez zjevné odůvodněné potřeby.

21. Z Technické zprávy k projektu plynoinstalace obytného domu [ulice a číslo], [obec], z července 1993, stavebního povolení stavebního úřadu [stát. instituce] [číslo] ze dne [datum] a Žádosti o stavební povolení stavby plynofikace objektu [ulice a číslo], [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že k plynofikaci (zavedení středotlaké plynové přípojky včetně vnitřního rozvodu plynu) domu [adresa] na pozemku parcela [číslo] katastrální území a [územní celek], došlo nejpozději [datum].

22. Z písemného prohlášení [jméno] [příjmení], které není datováno, bylo zjištěno, že věcné břemeno průjezdu z parcely [číslo] na parcelu [číslo] bylo bez problému využívané až do roku 2004 2005, kdy ho reflektovala i rodina [příjmení] bydlící na parcele [číslo]. Posléze se na parcelu [číslo] nastěhoval [celé jméno žalobce] začaly problémy. [příjmení] [příjmení] měla psa, který soustavně ohrožoval jeho matku [jméno] [příjmení], čehož pan [celé jméno žalobce] využil a navrhl postavit plot. Neudělal tam průchod na parcelu [číslo]. V roce 2011 jim byl odepřen panem [celé jméno žalobce] vstup,„ má tam nábytek“ tvrdil. Další odmítnutí bylo v roce 2012 s parkováním auta [jméno] [příjmení]. Dále jako rodina tento problém nemohli řešit. Pan [jméno] [příjmení] byl v poslední fázi rakoviny a paní [jméno] [příjmení] též. Pan [jméno] umírá v roce 2014 a [jméno] 2015.

23. Z Kupní smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřeli se žalovaným jako kupujícím smlouvu, na jejímž základě prodali žalovanému bytovou jednotku [číslo] nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy [adresa], postavené na pozemku parcela [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku, zapsaných na [příjmení] vlastnictví [číslo] [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. V článku V. odst. 4. smlouvy kupující bere na vědomí, že ve prospěch pozemku parcela [číslo] je zatížen pozemek parcela [číslo] věcným břemenem vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum].

24. Z Kupní smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce ze dne [datum] uzavřené mezi manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že prodávající prodali do výlučného vlastnictví žalovaného bytovou jednotku [číslo] nacházející se ve druhém nadzemním podlaží budovy [adresa], postavené na pozemku parcela [číslo] s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku, zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. V článku V. odst. 3. bere kupující na vědomí, že ve prospěch pozemku parcela [číslo] je zatížen pozemek parcela [číslo] věcným břemenem vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum].

25. Z výpisu z katastru nemovitostí [příjmení] vlastnictví [číslo] prokazující stav evidovaný k datu [datum], bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem bytových jednotek [číslo] nacházejících se v bytovém domě [adresa], [obec], postaveném na pozemku parcela [číslo] katastrální území a [územní celek].

26. Z výpisu z katastru nemovitostí [příjmení] vlastnictví [číslo] prokazující stav evidovaný k datu [datum], informace o parcele ze dne [datum], seznamu nemovitostí na LV ze dne [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parcela [číslo] o výměře 8 m2, katastrální území a [územní celek], bezprostředně sousedícího s pozemkem parcela [číslo] ve vlastnictví žalobců, je s účinností od [datum] [jméno] [příjmení] (namísto [právnická osoba]).

27. Z výřezu z katastrální mapy byla zjištěna situace pozemků parcela [číslo] katastrální území a [územní celek].

28. Soud ve věci provedl šetření na místě samém, aby zjistil dispozici domů [adresa] na pozemku parcela [číslo] [adresa] na pozemku parcela [číslo] katastrální území a [územní celek], stav průjezdu situovaného v domě [adresa] a pozemků (dvorů) nacházejících se za oběma domy. Z místního šetření byly pořízeny fotografie, které byly soudem popsány, co konkrétně dokumentují, a to pro objektivizaci zjištěného a zachování reálné představy o zjištěných skutečnostech. Při místním šetření bylo zejména zjištěno, že průjezd domu [adresa] je rozdělený na 2 části, které jsou oddělené sádrokartonovou příčkou s průchodem, v přední části průjezdu (z ulice) je prostor pro parkování jednoho automobilu, v části za sádrokartonovou příčkou se nachází prostor, v němž je umístěný nábytek a dřevěné schodiště vedoucí do obytné části domu [adresa]. Bylo zjištěno, že dvory za domy jsou odděleny masivním zděným plotem o výšce cca 2 metry bez možnosti průchodu či průjezdu z jednoho dvora na druhý. V zadní části dvora na parcele [číslo] je ve zdi kovová branka (o šíři pouze pro průchod, nikoliv pro průjezd automobilem).

29. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s účastníky řízení nemá bližší vztah. Se žalobci byli sousedé, bydlel na [adresa] dvacet let. Nikdy mezi sebou neměli konflikty, vycházeli dobře. Žalovaný od nich koupil byt. Ani s ním neměli žádné konflikty. Prohlášení ze dne [datum] sepsal podle pravdy. Auto parkoval před domem, takže nikdy nevyžadoval, aby mu byl umožněn vjezd do dvora. Před žalobci v jejich domě bydlela paní [příjmení], už tehdy nebylo možné vjet na dvůr, v průjezdu domu byly naskládané skříně. [příjmení] [příjmení], která bydlela pod nimi, měla na dvoře záhonek, takže stejně se na dvůr nedalo autem najet. Průjezdem neviděl nikoho projíždět autem. Není si vědom, že by někoho viděl, že by najel autem do dvora. Neví, zda se někdo jiný domáhal průjezdu na dvůr, on to nikdy nepotřeboval, nevyžadoval to. Poté, kdy se do domu nastěhovali žalobci, udělali kvůli psovi mezi dvory plot.

30. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalobci se zná osobně dlouhá léta, žalovaného osobně nezná. Když s bratrem rozdělovali dům na dva rodinné domy, dohodli se na věcném břemenu průjezdu na dvůr. Tehdy bratr topil tuhým palivem a potřeboval navážet do kotle do sklepů v dolní části topivo. Dokud bratr topil uhlím, věcné břemeno využíval. Od zavedení plynofikace, což bylo v roce 1992 nebo 1993, už věcné břemeno neužíval, neboť potřeba navážky uhlí, když začal topit plynem, odpadla. Od zavedení plynofikace průjezd do dvora sloužil v podstatě jako garáž pro něj a někdy pro bratra. Čestné prohlášení ze dne [datum] podepsal, nejdřív napsal jeho koncept, předal ho, zpracoval ho pan [celé jméno žalobce] nebo někdo jiný, donesl mu ho a on to podepsal. V době, kdy s bratrem věcné břemeno zřídili, užívali i objekt, který se nacházel za domem, vybudovali tam zadní vjezd, kterým se dalo vjíždět do části, která k budově patřila. Takže tam nevznikaly žádné problémy, že by bratr musel nutně něco nést přes průjezd, protože si to mohl přinést z druhé strany a zajet si tam i náklaďákem. Pak byl však ten objekt prodaný. V domě bydlel do doby, než ho prodal, což bylo v roce 1992, odstěhoval se do [obec].

31. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s účastníky řízení se zná, s panem [celé jméno žalobce] se zná lépe, neboť spolu trénovali fotbal, přátelské či kamarádské vztahy je však nepojí, se žádným z účastníků se pravidelně nestýká. V domě byl před 18 až 20 lety, kdy panu [celé jméno žalobce] částečně pomáhal s rekonstrukcí, s elektroinstalací. Pan [celé jméno žalobce] měl velkého psa, poprosil ho, zda by nezvládl udělat plot mezi dvory. Tehdy tam byl volný prostor. Jednalo se o laťkový plot, vysoký zhruba 2 m, se zabetonovanými sloupky. Stavba plotu trvala 2 až 3 dny. Vzpomíná si, že tam bydlel pan [příjmení], který byl za ten plot rád, že se toho psa aspoň nemusí bát.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k účastníkům řízení nemá bližší vztah, nejsou v pravidelném kontaktu. Je synem [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ví, že existoval ten průjezd, o věcném břemenu se dozvěděl až poté, co se dům začal prodávat. Když tam bydlel strýc [jméno] a oni bydleli v druhé půlce domu, využívalo se to jako průjezd, byl tam odpočet elektřiny, nosili se jím popelnice, parkovala a opravovala se tam auta. Nějakou dobu tam nebydlel, když se vrátil, tak tam bydleli [příjmení]. Potom se nastěhoval k rodičům. V té době byl přes dvůr plot a do garáže se už nedostal. Bydlel tam od narození až do roku 2004 nebo 2005 a pak od roku 2010 nebo 2011 nadále. Naposledy tam bydlel zhruba před 11 až 12 lety. V bytě bydleli jeho rodiče, on s přítelkyní a jeho bratr. Bratr pracoval dřív v Itálii, pak se vrátil zpět domů, aby se mohl starat o jejich nemocnou matku. Rodiče zemřeli krátce po sobě. Bydleli ve spodním bytě. Do roku 2004 až 2005, než vyrazil do světa, sloužil průjezd jako garáž, pro odpočet elektřiny, k přemísťování popelnic, když se něco řešilo na zahradě, tak se jím projíždělo na zahradu. Projížděli tam všichni – strýc [jméno], rodiče, teta, sestřenice, sourozenci. Průjezd byl kompletně vybetonovaný až do zadní části dvora, aby se dalo projet z přední části z ulice až k fabrice dozadu, kterou tam v minulosti postavil jeho děda. Po revoluci se tam vytvořila zeď a fabrika se prodala. Fabrika byla oddělená zdí. Zůstala tam betonová příjezdová cesta a ta se využívala na opravy aut, k rodinným oslavám atd. Druhá část byla něco jako přístřešek, používalo se to jako zahrádka. Nikdy tam plot nestál. I za [anonymizováno] se pozemky za domy používaly stejným způsobem. Od doby, kdy tam bydleli [příjmení], nebyl průjezd využíván tak aktivně jako v dřívější době. Auty se tam projíždělo, ale minimálně, sporadicky. Vlastně to bylo využíváno pro nějakou opravu auta. Od doby, kdy v domě bydlel pan [celé jméno žalobce], zůstal průjezd uzavřený, už se tam nedostali. [příjmení] to neřešil, řešili to rodiče. Jak konkrétně situaci rodiče řešili, šlo mimo něj. Na dvůr za domem pak procházeli přes chodbu v domě. Neví, kdy se žalobci do domu nastěhovali a kdy postavili plot oddělující dvory za domy. V té době tam zrovna nebydlel, vrátil se tam bydlet zhruba před necelými 13 lety.

33. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nemá žádné bližší vztahy s účastníky řízení, žalovaný koupil byt po jeho rodičích ([jméno] a [jméno] [příjmení]), žalobci jsou bývalí sousedé. Průjezd domu ve vlastnictví žalobců mohli užívat bezproblémově do doby, než se přetáhla elektrická energie z průjezdu, což bylo v roce 2010 2011 Pan [celé jméno žalobce] nechtěl, aby do průjezdu někdo chodil, jezdil. Ještě v době, kdy tam před žalobci bydleli [příjmení], průjezd domu využívali. V průjezdu mohli parkovat auta on i jeho otec, průjezd sloužil i jako přístup na dvůr, který sloužil jako rekreační území, děti si tam hrály na písku, parkovaly a umývaly se tam auta. Jak začal otec stárnout a už neměl auto, tak v průjezdu neparkoval. Svědek v domě bydlel od narození až do prodeje bytu žalovanému v roce 2017 [celé jméno žalobce] měli psa, který obtěžoval jeho matku. Pan [celé jméno žalobce] proto postavil plot mezi dvory domů, bez branky, aby se mezi dvory nedalo procházet, postupně znemožnil užívání průjezdu ve svém domě, neměli klíče od vchodu do průjezdu. Otec svědka si nepřál, aby situaci s panem [celé jméno žalobce] řešili, nechtěl mít s nikým problémy. V roce 2012, když potřeboval parkovat auto v průjezdu, mu bylo otcem řečeno, že si to pan [celé jméno žalobce] nepřeje. Písemné prohlášení sepsal z vlastní vůli, nikoliv na něčí žádost, chtěl popsat, co vedlo k dané situaci, a dal ho k nahlédnutí žalovanému. Vše sepsal podle pravdy.

34. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k účastníkům řízení nemá bližší vztah. Je dcerou [jméno] a [jméno] [příjmení]. S rodiči bydlela od narození do zhruba roku 1985 a poté do roku 1995 [číslo] v bytě 1+1 ve vedlejším domě strýce [jméno]. V průjezdu se parkovala auta všech, nosily a vozily se věci do dvora. Před rokem 1989 se průjezd využíval i jako přístup k fabrice, která byla vzadu za domem. Auta se parkovala i ve dvoře. Takto to fungovalo do doby, než se tam nastěhoval pan [celé jméno žalobce]. Neví přesně, kdy žalobci dům koupili. Žalobci měli velkého psa, který ohrožoval její matku a děti. Takže tam postavili plot bez možnosti procházet mezi dvory. Otec si musel udělat elektřinu z druhé strany, u svého vchodu, neměl se jak do průjezdu dostat, nikdo je do průjezdu už nepustil. Žalobci zamezili vstup do průjezdu postupem času, možná hned. Rodiče se zkoušeli domáhat užívání průjezdu slovně, ale její otec byl takový, že prostě dvakrát, vícekrát už ne, nechtěl se s nikým dohadovat, takže to nechal plavat. Nevzpomíná si, od kdy do kdy v domě bydleli [příjmení]. Její otec zemřel v listopadu 2014 a matka v červnu 2015. Strýc [jméno] se odstěhoval do [obec] v roce 1994 nebo 1995. Na dvoře za domem, v němž bydleli její rodiče, měla její matka v době, než byly dvory rozdělené plotem nebo až se to rozdělilo, po celé ploše zahrádku. Plot byl až za manželů [příjmení], až párkrát jejich pes napadl její matku, která řekla, že aby nebyl problém vzhledem k tomu, že svědkyně měla malé děti, tak chtěli, aby tam pan [příjmení] ten plot.

35. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k účastníkům řízení nemá bližší vztah, nestýká se s nimi, není s nimi v kontaktu, manželé [celé jméno žalobce] jsou bývalí sousedé a panu [celé jméno žalovaného] prodali část domu. Bydleli tam od listopadu 2001 do prosince 2016. Žalobci se tam nastěhovali v roce 2004. Průjezd domu neužívali, neměli potřebu. Bývalý manžel vždy parkoval před domem. [příjmení] měli v průjezdu nějaké věci. Myslí si, že průjezd nebyl užíván ani manžely [příjmení], byli staří a auto neměli, neví, že by jejich synové měli auto. [příjmení] ve dvoře moc neužívali, manželé [příjmení] tam měli posezení a malý záhonek s květinami. Popelnice ze dvora na ulici přenášeli chodbou v domě. Plot mezi dvory postavil pan [celé jméno žalobce]. Myslí si, že tak neučinil proti vůli manželů [příjmení], nehovořila o tom s nimi, je introvertní povahy, s nikým moc nekomunikovala.

36. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

37. Žalobci jsou spoluvlastníky v režimu společného jmění manželů pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa], zapsaného na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky ke dni [datum]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parcela [číslo] na němž stojí stavba bytového domu [adresa] (s bytovými jednotkami), zapsaného na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], na základě kupních smluv ze dne [datum], s právními účinky ke dni [datum]. V oddíle [příjmení] [příjmení] vlastnictví [číslo] je zapsáno věcné břemeno vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum], s oprávněním pro parcelu [číslo], s povinností k parcele [číslo]. V oddíle B1 [příjmení] vlastnictví [číslo] je zapsáno věcné břemeno vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu se stavební parcelou [číslo] podle smlouvy ze dne [datum], registrované dne [datum], s účinky k témuž dni, s oprávněním pro parcelu [číslo], s povinností k parcele [číslo] a parcele [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (s účinností od [datum]). Věcné břemeno odpovídající právu vjezdu na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu s parcelou [číslo] s oprávněním pro parcelu [číslo] s povinností k parcele [číslo] vzniklo na základě písemné dohody bratrů [jméno] [příjmení] a [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] obsažené ve smlouvě o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, uzavřené ve formě notářského zápisu sepsaného u Státního notářství ve [obec] dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka], NZ [číslo] a registrovaného Státním notářstvím [obec] dne [datum] pod č. Reg. [anonymizováno], [spisová značka], která nabyla účinnosti dne [datum] Touto smlouvou došlo k rozdělení původního domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] na pozemek parcela [číslo] s domem [adresa], jehož výlučným vlastníkem se stal [jméno] [příjmení], a na pozemek parcela [číslo] s domem [adresa], jehož výlučným vlastníkem se stal [titul] [titul]. [jméno] [příjmení]. Obsah věcného břemene byl vymezen v podobě závazku [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] umožnit [jméno] [příjmení] a všem jeho právním nástupcům vjezd na pozemek parcela [číslo] přes průjezd domu na parcele [číslo]. Žalobci se do domu [adresa] na pozemku parcela [číslo] nastěhovali v dubnu 2004 (což nebylo v řízení rozporováno). Do této doby bylo právo odpovídající věcnému břemeni (od jeho vzniku) nepravidelně a dle potřeb původního vlastníka domu [adresa] [jméno] [příjmení] a jeho rodinných příslušníků vykonáváno. Krátce po svém nastěhování žalobci nechali mezi dvory za domy [adresa] a [adresa] postavit po celé délce dřevěný plot (který později nahradili masivním plotem betonovým) bez možnosti průchodu mezi dvory a vjezd na pozemek parcela [číslo] průjezdem domu [adresa] osobám oprávněným z věcného břemene od té doby dosud neumožnili. [příjmení] oprávněné z věcného břemene se svého práva ve lhůtě 10 let plynoucí od dubna 2004 (ani později) u soudu, příp. u jiného příslušného orgánu, nedomáhali.

38. Dle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

39. Dle ust. § 3036 občanského zákoníku, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnost tohoto zákona.

40. Ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení je třeba vznik věcného břemene a práva a povinnosti z něj plynoucí, stejně jako počátek, běh a uplynutí promlčecí doby včetně okolností, které měly na promlčení vliv, posoudit dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013. Na důsledky promlčení věcného břemene je pak nutno aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014 (dále jen„ občanský zákoník“).

41. Dle ust. § 135b odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.1991, věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku, anebo náležejí určité osobě.

42. Dle ust. § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.1991, věcná břemena vznikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a na základě závěti; právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (§ 135a). K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. Dle odst. 2, smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, a socialistická organizace, která má právo užívání podle zvláštních předpisů. Ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, může věcné břemeno zřídit jen se souhlasem vlastníka pozemku. Dle odst. 3, věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci nebo s právem osobního užívání pozemku na nabyvatele. Dle odst. 4, věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. Dle odst. 7, jestliže právo odpovídající věcnému břemenu náleží určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité věci, nebo patří určité osobě. V prvním případě je oprávněným subjektem ten, který má vlastnické právo k věci (panující nemovitosti), v jejíž prospěch bylo věcné břemeno zřízeno. Není tudíž právně významná změna vlastníka panující nemovitosti a ve vztahu k další existenci věcného břemene se stává sukcese panujícího objektu jen procesem obměny oprávněného subjektu. Naopak, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch určité osoby, zaniká nejpozději její smrtí nebo zánikem.

43. Dle ust. § 109 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném od 1.1.1992 nadále, právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. Práva odpovídající věcným břemenům podléhají promlčení, přičemž uplynutím promlčecí doby tato práva nezanikají, stávají se však nevynutitelnými. U práv odpovídajících věcným břemenům, kterým koresponduje povinnost„ něco strpět“, typicky u práva průchodu nebo průjezdu, začíná běžet promlčecí doba již tím dnem, kdy oprávněný přestal svoje právo vykonávat. Nechce-li oprávněný z věcného břemene, aby došlo k promlčení jeho práva, musí jej v průběhu promlčecí doby vykonat, čímž dojde k přerušení běhu promlčecí doby.

44. Dle ust. § 1618 občanského zákoníku, promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

45. Dle ust. § 980 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku, bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

46. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobců po připuštění změny žaloby je důvodný.

47. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval shora citovaná zákonná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. a občanského zákoníku a níže uvedené závěry plynoucí z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která se k problematice věcných břemen (služebností) a jejich promlčení vztahuje.

48. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2020, sp.zn. 22 Cdo 1491/2019, obecným následkem promlčení je výrazné oslabení práva – dlužníkovi zaniká povinnost plnit. Promlčené právo samo o sobě nezaniká, ale existuje jako tzv. naturální obligace. Soud k námitce promlčení nemůže v zásadě poskytnout oprávněnému ochranu (§ 610 odst. 1 občanského zákoníku). Je-li právo odpovídající služebnosti promlčeno, může se povinný ze služebnosti žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný takového práva zdržel. Veřejným seznamem ve smyslu § 618 občanského zákoníku je ve vztahu ke služebnostem váznoucím na nemovitých věcech katastr nemovitostí. Zákon s výmazem práva k věci z veřejného seznamu váže vznik domněnky neexistence takového práva, která je projevem materiální publicity veřejných seznamů (údaje zapsané ve veřejném seznamu jsou právně účinné navenek – vůči třetím osobám, jde tedy o ochranu důvěry třetích osob ve správnost údajů zapsaných ve veřejném seznamu a možnost odvozovat z ní určité právní následky). Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci má za následek její faktický zánik. Je-li totiž služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba podle § 618 občanského zákoníku právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. S ohledem na tyto závěry nelze již podle Nejvyššího soudu po 1.1.2014, kdy nabyl účinnosti občanský zákoník, nadále bez dalšího vycházet z judikatury přijaté za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., podle které promlčení služebnosti spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze žádat soud, aby služebnost zrušil nebo omezil. Jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, nebude na místě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z katastru nemovitostí, lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu. Je-li zapisovaná služebnost v okamžik rozhodování soudu skutečně promlčena, ač dosud ještě nedošlo k jejímu výmazu, nebude zásadně na místě přiznávat za její zrušení náhradu.

49. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.2.2015, sp.zn. 22 Cdo 3732/2014, umístí-li vlastník pozemku na cestě, zatížené věcným břemenem překážku, která neumožňuje právo odpovídající věcnému břemeni vykonávat, může se oprávněný domáhat odstranění této překážky; není vyloučena ani žaloba na uložení povinnosti umožnit žalobci chůzi, popřípadě přejíždění přes cizí pozemek. Je tedy zřejmé, že jestliže vlastník služebného pozemku vytvoří stav bránící výkonu služebnosti, jde o stav protiprávní, jehož odstranění se oprávněný může domáhat. Jestliže v důsledku takto vytvořeného stavu nemůže oprávněný služebnost vykonávat, nemůže jít o změnu poměrů, která by umožňovala žalovat na zrušení služebnosti. Jestliže však oprávněná osoba, která své právo v důsledku vytvoření takové překážky nemůže vykonávat, neuplatní právo u soudu v promlčecí době, může dojít k promlčení služebnosti.

50. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9.4.2014, sp.zn. 22 Cdo 1848/2013 vyplývá, že právo odpovídající věcnému břemeni se nepromlčuje, pokud je vykonáváno; jakmile však jeho výkon ustane, počne 10letá promlčecí doba běžet od okamžiku, kdy právo přestalo být vykonáváno. Výkonem práva ve smyslu § 109 zákona č. 40/1964 Sb. není jeho mimosoudní uplatnění (nárokování) vůči zavázané osobě, která výkonu brání, ale takové chování, které realizuje obsah práva. Jestliže osoba povinná z věcného břemene brání oprávněnému ve výkonu jeho práva, pak se toto právo promlčí, jestliže ve stanovené promlčecí lhůtě není uplatněno u soudu, respektive u jiného příslušného orgánu. Proto skutečnost, že oprávněný z věcného břemene se u povinného mimosoudně domáhal, aby mu umožnil výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemá za následek ani přerušení, ani stavení promlčecí lhůty.

51. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.7.2022, sp.zn. 22 Cdo 597/2022, z uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu (myšleno rozhodnutí ze dne 25.2.2021, sp.zn. 22 Cdo 3614/2020, ze dne 27.10.2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019, uveřejněné pod č. 50/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní) vyplývá závěr, že je-li žaloba založena na tvrzeních o promlčení služebnosti, je třeba žalovat na určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu z katastru nemovitostí. Nelze již z důvodu promlčení služebnosti žalovat na zrušení služebnosti. Bude-li však žaloba v rámci žalobních tvrzení opřena vedle promlčení služebnosti o další skutečnosti, které budou vystihovat trvalou změnu poměrů, a žalobní petit bude formulován na zrušení služebnosti, nebude ani rozhodnutí o zrušení služebnosti v režimu opravných prostředků bez dalšího rušeno jako věcně nesprávné, obstojí-li celkové závěry o změně poměrů z hlediska tvrzených žalobních skutečností. Skutečnost, že oprávněný své právo ze služebnosti nevyužívá, nezakládá změnu poměrů podle § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, může však vést k promlčení služebnosti podle § 632 občanského zákoníku. Stejně tak nejde o změnu poměrů, která by mohla mít následek zrušení služebnosti soudem podle § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, jestliže výkonu služebnosti brání vlastník služebné věci. V takovém případě je na oprávněném, aby se bránil žalobou podle § 1259 občanského zákoníku, případně žalobou na ochranu držby. Nebude-li se bránit, hrozí mu promlčení služebnosti.

52. Svědeckými výpověďmi bylo jednoznačně prokázáno, že věcné břemeno odpovídající právu vjezdu na pozemek parcela [číslo] (ve vlastnictví žalovaného) přes průjezd domu [adresa] postaveného na pozemku parcela [číslo] (v SJM žalobců) bylo od jeho vzniku v dubnu 1988 až do doby krátce poté, kdy se do domu [adresa] nastěhovali žalobci (duben 2004), vykonáváno nepravidelně a nahodile původním vlastníkem domu [číslo] postaveném na pozemku parcela [číslo] [jméno] [příjmení] a jeho rodinnými příslušníky, a to zejména pro potřeby návozu tuhých paliv do sklepních prostor domu, přemísťování nádob na odpad, převážení různých věcí či projíždění aut na pozemek parcela [číslo]. Potřeba návozu tuhých paliv odpadla zavedením plynofikace domu, tedy nejpozději ke konci roku 1993. Pokud byl průjezd domu [adresa] [jméno] [příjmení] a jeho rodinnými příslušníky využíván i k jiným účelům než k průjezdu či převážení věcí na pozemek parcela [číslo] (a to např. k parkování aut v průjezdu či na pozemku parcela [číslo]), jednalo se o jednorázové dohody uzavřené za tímto účelem buď výslovně či konkludentně mezi dřívějšími vlastníky obou nemovitostí. Takové dohody však neměly na rozsah sjednaného věcného břemene žádný vliv. Podstatné pro danou věc je to, že od dubna 2004, kdy žalobci postavili mezi pozemky za domy [adresa] a [adresa] po celé délce plot, a to bez možnosti průchodu či průjezdu mezi nimi, byla možnost vjezdu (ať automobilem či jinými prostředky) na pozemek parcela [číslo] z pozemku parcela [číslo] (přes průjezd domu [adresa]) fakticky znemožněna a vyloučena a tento stav trvá dosud. V řízení nebylo tvrzeno a zejména prokázáno, že by se osoby oprávněné z věcného břemene (tj. vlastníci domu [adresa], resp. bytových jednotek v něm se nacházejících) domáhali svého práva z věcného břemene u soudu, příp. jiného příslušného orgánu. Pokud tak bylo učiněno pouze mimosoudně, pak ve světle judikatury Nejvyššího soudu shora to nemělo na běh a uplynutí promlčecí doby žádný vliv. Promlčecí doba, jejíž počátek, běh a uplynutí včetně okolností, které měly na promlčení vliv, je nutno posoudit dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31.12.2013, a nikoliv dle občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, uplynula nejpozději ke konci dubna 2014. Při aplikaci závěrů plynoucích z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, od nichž neměl soud žádný důvod se odklonit či je nějak modifikovat, byla žaloba shledána zcela oprávněnou, a proto jí soud vyhověl. V daném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti pro případnou aplikaci ust. § 6 či § 8 občanského zákoníku. Námitka žalovaného spočívající v tom, že nemovitosti kupoval s věcným břemenem zřízeným ve prospěch pozemku parcela [číslo] s jeho existencí počítal pro své budoucí záměry, nemůže dle názoru soudu obstát, neboť žalovanému byl při koupi nemovitostí jejich stav jistě znám, když stavbu plotu mezi pozemky za domy bez možnosti průchodu či průjezdu mezi nimi nelze přehlédnout, stejně jako se mohl (a měl) přesvědčit o stavu průjezdu domu [adresa] ve vlastnictví žalobců, který již v té době byl dispozičně a stavebně upraven do podoby, která využití průjezdu pro realizaci práv z věcného břemene vylučovala.

53. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli ve věci zcela úspěšní a mají tak proti žalovanému nárok na plnou náhradu jimi v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 9 odst. 3 písm. c), dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby 2.500 Kč (za tarifní hodnotu se považuje částka 35.000 Kč), a dále z ust. §11, §13, §14 a §14a. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 9 úkonů právní služby (v souladu s předloženým písemným vyúčtováním žalobců, v důsledku čehož soud nepostupoval dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu) v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum] k výzvě soudu, účast při jednání u mediátora při soudem nařízeném prvním setkání s mediátorem dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] přesahujícího 2 hodiny, účast na jednání dne [datum]) celkem ve výši 22.500 Kč, dále režijním paušálem za 9 úkonů právní služby po 300 Kč úkon ve výši 2.700 Kč (v souvislosti s úkony právní služby shora), náhradou za promeškaný čas ve výši 16 x 100 Kč, a to pokaždé za 4 započaté půlhodiny stráveného při cestě ze sídla kanceláře zástupce žalobce v [obec] k soudu ve [obec] a zpět k celkem 4 jednáním (viz shora), tj. celkem ve výši 1.600 Kč, náhradou cestovních výdajů ve výši 503 Kč za cestu zástupce žalobců ze sídla advokátní kanceláře v [obec] k soudu ve [obec] a zpět dne [datum] dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používaní silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb. (při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceně benzinu Natural dle vyhlášky 33,8 Kč, sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,4 [spisová značka] jízdy a vzdálenosti sídla zástupce žalobců a soudu ve [obec] (tam a zpět) celkem 74 km), náhradou cestovních výdajů ve výši 543 Kč za cestu zástupce žalobců ze sídla advokátní kanceláře v [obec] k soudu ve [obec] a zpět dne [datum] dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používaní silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceně benzinu Natural dle vyhlášky 37,1 Kč, sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,7 [spisová značka] jízdy a vzdálenosti sídla zástupce žalobců a soudu ve [obec] (tam a zpět) celkem 74 km), náhradou cestovních výdajů ve výši 2 x 601 Kč za cesty zástupce žalobců ze sídla advokátní kanceláře v [obec] k soudu ve [obec] a zpět dne [číslo] a [datum] dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používaní silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceně benzinu Natural dle vyhlášky 41,2 Kč, sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,2 Kč/km jízdy a vzdálenosti sídla zástupce žalobců a soudu ve [obec] (tam a zpět) celkem 74 km). Žalobcům náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 31.048 Kč. S ohledem na postavení žalobců v tomto řízení jakožto nerozlučných společníků byla povinnost žalovaného jim náhradu nákladů řízení uhradit společně a nerozdílně.

54. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení