3 C 122/2020 - 254

Rubrum

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 96 467 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 96 467 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 106 533 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 106 533 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalobce povinen uhradit žalovanému částku 5 129,19 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Na náhradě nákladů státu je České republice žalobce povinen uhradit částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v poměru 53 % k celku, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

V. Na náhradě nákladů státu je České republice žalovaný povinen uhradit částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v poměru 47 % k celku, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto samostatného usnesení do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Odůvodnění

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalovanému částky 200 000 Kč s následujícími tvrzeními. Žalovaný 15. 4. 2017 při fotbalovém utkání úmyslně udeřil žalobce čelem do obličeje, způsobil mu vpáčenou zlomeninu přední dutiny čelní kosti s prolomením části nadočnicového oblouku, kožní oděrka a otok. Zdravotní stav žalobce je ustálen. Tímto byly žalobci způsobeny trvalé následky spočívající zejména ve hmatatelné a viditelné propadlině v obličeji. V souvislosti s činem žalovaného byl žalobce podstatně omezen v obvyklém způsobu života, což bylo doprovázeno značnou bolestí a nepohodlím, nutností absolvovat opakovaná vyšetření, v neposlední řadě majetkovou škodu s tím související. Trvalý následek spočívající v propadlině v obličejové části žalobce, způsobený popsaným jednáním žalobce je možné odstranit, ovšem náročnou operací, kdy by bylo nutné „stahovat“ významnou část obličeje, což by bylo spojeno s další déletrvající rekonvalescencí, nelze přehlédnout ani s operací související rizika. Žalobce tento estetický zákrok zvažuje, ještě se mu nepodrobil. Žalovaný byl z uvedeného jednání shledán [datum] trestním příkazem Okresního soudu Praha – východ vinným, přečin úmyslného ublížení na zdraví, kdy bylo uzavřeno, že se jej dopustil dne [datum], kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin na fotbalovém hřišti – [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] v průběhu soutěžního utkání organizovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž úmyslně udeřil žalobce se záměrem mu ublížit na zdraví čelem do obličeje, úder vedl velkou silou, zasáhl žalobce do nadočnicového oblouku, způsobil vpáčenou zlomeninu přední stěny dutiny čelní kosti s prolomením části nadočnicového oblouku spolu s kožní oděrkou a otokem. Žalobce byl v pracovní neschopnosti do [datum]. Žalobce uplatnil nárok vyplývající z náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění z nemajetkové újmy z ublížení na zdraví předžalobní výzvou adresovanou na trvalé bydliště, poslední známou adresu. Dle § 2958 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se při ublížení na zdraví újma odčiňuje peněžitou náhradou, má plně vyvážit vytrpěnou bolest a další nemajetkové újmy. S ohledem na trvalé následky má žalobce rovněž nárok na náhradu za ztížené společenské uplatnění, uhrazení veškerých nákladů spojených se související péčí o zdraví. Žalobce uplatňuje požadavek nahrazení nemajetkové újmy paušálně částkou 200 000 Kč, která dle žalobce přiměřeně a komplexně reflektuje duševní útrapy a strádání, zejména v průběhu léčby, bolest, trvalé následky (náhradu za ztížené společenské uplatnění), náklady potenciální operace, s tím související další bolest a omezení v obvyklém způsobu života, veškerou související škodu včetně pracovní neschopnosti. Reakcí na předžalobní upomínku byla odpověď právního zástupce žalovaného, kdy zahájena jednání o možném mimosoudním vyřešení celé věci. Nepodařilo se však dosáhnout dohody. Nadále žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení následujícím způsobem: Zaviněným jednáním žalovaného se udála škodní událost, jak je popsána v trestním příkazu Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum], čj. [spisová značka], kdy žalovaný v době kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno][Anonymizováno]hodin dne [datum] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], na tamním fotbalovém hřišti v průběhu soutěžního utkání organizovaného [Anonymizováno] za přítomnosti přibližně padesáti diváků po skončení předchozího herního a slovního střetu s žalobcem jej udeřil úmyslně se záměrem ublížit mu na zdraví čelem do obličeje, úder vedl velkou silou, zasáhl jím žalobce do nadočnicového oblouku, způsobil mu vpáčenou zlomeninu přední stěny dutiny čelní kosti s prolomením části nadočnicového oblouku s kožní oděrkou a otokem, vyžadující pracovní neschopnost do [datum], během níž se zranění projevovalo bolestivostí v čelní oblasti, kterou bylo nutno tlumit léky. Tento skutkový děj je základ nároků žalobce uplatňovaných žalobou. Žalobce při škodní události způsobené zaviněným jednáním žalovaného utrpěl bolestivou zlomeninu přední stěny dutiny čelní kosti, dne [datum] byl vozidlem RZP převezen z místa události k ošetření na všeobecnou chirurgickou ambulanci do nemocnice [Anonymizováno] [Anonymizováno], ošetřen [tituly před jménem] [jméno FO]. Byla mu předepsána antibiotika a klidový režim, kontrolní ošeření provedl dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], chirurgická ambulance [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Při kontrole bylo žalobci vysvětleno, že po finálním odeznění ustupujícího otoku zůstane na obličeji propadlina, řešitelná pouze pro pacienta velmi náročnou estetickou operací, kterou ze strachu z jejího průběhu a následného dlouhého procesu rekonvalescence odmítl. Do [datum] byl v pracovní neschopnosti, jež zapříčinila ztrátu obvyklého výdělku. Fyzický stav se ustálil přibližně po 4 týdnech, polovina [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Během procesu hojení byla oblast zranění značně bolestivá, rána brněla a způsobovala žalobci psychické obtíže, obával se možného úderu do zraněné oblasti, byl obavami značně omezen v běžném životě. Téměř rok od úrazu měl čelo necitlivé na dotek, dosud jej trápí od úrazu časté a silné migrény, které musí řešit analgetiky a omezují jeho obvyklý způsob života. Úraz zanechal trvalé následky, vedle častých migrén zejména v oblasti psychického zdraví, kvalita jeho života je událostí značně poznamenána. Žalobce je nejistý při komunikaci s lidmi, obává se, že tito vidí propadlinu způsobenou zraněním, necítí se sebejistý jako dříve, možné operace (je nutno oholit celou hlavu, skalpovat kůži na čele, vložit výplň do propadliny a zpětně oblast sešít) se však obává. Vlivem zvýšené obezřetnosti a opatrnosti zapříčiněné obavou o možný úder do postižené oblasti se postupně téměř úplně přestal věnovat dříve vyhledávaným sportovním aktivitám, cítí se zranitelně a nejistě při jakékoliv fyzické aktivitě. Žalobce se zkoušel věnovat dále fotbalu, ale brzy zjistil, že úrazem způsobenou hrůzu z kontaktních sportů nedokáže překonat, sport mu již nepřináší radost a nutí ho neustále myslet na fakt, že má poškozenou lebku. Srovná-li svůj stav před úrazem a nyní, pociťuje omezení zejména v následujících oblastech. Život v domácnosti, kdy jej obavy omezují při hraní se synem, neustále kontroluje, aby zamezil případnému nevhodnému úderu, totéž při všech běžných domácích činnostech, žije tak v trvalých obavách a stresu. Mezilidská jednání a vztahy, kdy při komunikaci s ostatními je nejistý, ztratil sebedůvěru a klid, necítí se atraktivní, má pocity méněcennosti, svazují ho pocity, že lidé, kteří s ním jednají, se při vzájemné komunikaci zaměřují na postižené místo. Život komunitní, sociální a občanský, kdy přestal se věnovat sportům, netráví volný čas natolik plnohodnotně jako dříve, obavy a nejistota svazují jeho schopnost navazovat bez obav nové známosti a trávit volný čas podle svých představ. Bolesti, které utrpěl, ohodnotil všeobecný praktický lékař [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dle Metodiky Nejvyššího soudu 60 bodů, když ale žalobcovo zranění není zde obsaženo, lékař musel užít analogie. Jedná se ovšem pouze o orientační hodnocení bolestného bez trvalých následků, nedosahující kvalit znaleckého posudku, jehož zadání žalobce navrhuje. V prvních týdnech po úrazu byl v pracovní neschopnosti, užíval léky a antibiotika. V tomto období se cítil oslabený, měl bolesti a obtíže se spánkem, trápily ho těžké psychické stavy. Dosud se mu událost vrací ve snech, nadto úraz byl bolestivý, i další nutná zdravotnická ošetření. Fyzické bolesti, až na přetrvávající migrény, postupně odezněly, má však dlouhodobé a tíživé psychické obtíže. Je přesvědčen, že odčinění, které vyváží plně vytrpěné bolesti, lze-li hovořit o „plném“ vyvážení, zejména psychického strádání, odpovídá částce 100 000 Kč. Bolestné sice bylo praktickým lékařem předběžně ohodnoceno na 60 bodů, žalobce však odkazuje nález Ústavního soudu ve věci sp.zn. IV. ÚS 3122/15: „Ústavní soud dodává, že z hlediska ochrany ústavnosti může být problematické i omezené bodové hodnocení podle metodiky Nejvyššího soudu, neboť při o odčinění újmy pojmově nelze rozhodovat na základě určitých tabulkově předvídaných bodových počtů, nýbrž výhradně vycházeje z dokazování a s náležitým zřetelem k okolnostem konkrétní věci, což dal ostatně s účinností od 1. 1. 2014 jasně najevo i zákonodárce.“ Ztížení společenského uplatnění nechť je popsáno v soudem zadaném znaleckém posudku. Žalobce je přesvědčen, že způsobená újma na zdraví ztížila jeho společenské uplatnění, jak popsáno shora, neboť před úrazem vedl aktivní život, byl sportovec. Nyní má obavy z fyzické aktivity, cítí se nejistě při komunikaci s lidmi, trápí ho noční můry a časté psychické obtíže, za své zranění se stydí, žádá tak za ztížení společenského uplatnění 90 000 Kč. Dále se domáhá ušlého výdělku za období pracovní neschopnosti zapříčiněné úrazem způsobeným úmyslným jednáním žalovaného, přesnou výši nároku vyčíslí při jednání soudu, odhaduje však nárok částkou 10 000 Kč. Žalobce tedy uplatňuje jednotlivé nároky následujícím způsobem: odčinění vytrpěné bolesti, zejména psychické strádání, částkou 100 000 Kč, ztížení jeho společenského uplatnění částkou 90 000 Kč, ušlý výdělek za období pracovní neschopnosti zapříčiněné úrazem způsobeným úmyslným jednáním žalovaného 10 000 Kč. K výzvě soudu k doložení listin ve vztahu k uplatněným tvrzením a doplnění tvrzení, dále uvedl, že dalších listin nepředkládá, další tvrzení nedoplňuje. S ohledem k tomu, že změnil zaměstnání, není stavu doložit listiny ve vztahu k ušlé mzdě a upřesnit v tomto směru skutková tvrzení.

2. Žalovaný nesporoval, že žalobce se domáhá zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím pro událost z [datum] při fotbalovém utkání, kdy měl utrpět trvalé následky spočívající zejména ve hmatatelné a viditelné propadlině v obličeji, v souvislosti s čímž byl podstatně omezen v obvyklém způsobu života (značná bolest, nepohodlí, opakovaná vyšetření), majetkovou škodu s tím související s tím, že se pokoušel prostřednictvím právních zástupců dohodnout. Žalovaný však vždy požadoval doklady opravňující žalobcův požadavek na výplatu takto vysoké částky, která výrazně převyšuje jeho finanční možnosti. Žádný doklad kromě předložených v trestním spisu, však od žalobce neobdržel. Nebylo tedy důvodu na tento nadlimitní požadavek přistoupit. Již v trestním řízení u Okresního soudu Praha – východ, sp. zn. [spisová značka] uhradil [Anonymizováno] [Anonymizováno] škodu 9 160,97 Kč, léčebné výlohy v souvislosti s předmětnou událostí. Byl uznán vinným pro přečin ublížení na zdraví, § 146, odst. 1 t. z., výtržnictví podle § 358, odst. 1 a 2 t. z., ale trvá na tom, že za tento prohřešek proti pravidlům nebyl disciplinárně potrestán dle předpisů [Anonymizováno]. K tomuto nebyl podán podnět ani klubem, za který žalobce hrál. Nárok žalobce neuznává v plném rozsahu. Tvrzení v žalobě jsou neurčitá, účelová, nepravdivá. Žalobce nebyl nijak omezen v obvyklém způsobu života, což dokladuje následné. Žalobce se po 15. 4. 2017 zúčastnil zápasů: 3. 6. 2017 (poslední zápas soutěžního ročníku 2016/2017), 26. 8. 2017 (první zápas soutěžního ročníku 2017/2018), 2. 9. 2017, 9. 9. 2017, 17. 9. 201, 23. 9. 2017, 7. 10. 2017, 14. 10. 2017, 22. 10. 2017, 24. 3. 2018, 31. 3. 2018, 7. 4. 2018, 14. 4. 2018, 21. 4. 2018, 6. 5. 2018, 19. 5. 2018 (v soutěžním ročníků 2017/2018 odehrál žalobce 15 z 18 možných zápasů), 8. 9. 2018, 15. 9. 2018, 7. 10. 2018, 13. 10. 2018, 20. 10. 2018, 27. 10. 2018, 3. 11. 2018, 10. 11. 2018, 17. 11. 2018, 24. 3. 2019, 30. 3. 2019, 14. 4. 2019, 20. 4. 2019, 28. 4. 2019, 18. 5. 2019 (v soutěžním ročníků 2018/2019 odehrál žalobce 15 z 18 možných zápasů), 17. 8. 2019, 24. 8. 2019, 31. 8. 2019, 7. 9. 2019, 15. 9. 2019, 29. 9. 2019, 13. 10. 2019, 19. 10. 2019, 16. 11. 2019 (v podzimní části ročníku 2019/2020 odehrál celkem 9 zápasů). Žalobce byl velmi aktivní na sociálních sítích a dle informací žalovaného (lokální informační zdroje jsou spolehlivé) žil zcela plnohodnotným životem, aniž bylo patrno jakékoli omezení. Dle znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení, byl omezen v obvyklém způsobu života dobu delší než 1 týden a kratší než 6 týdnů, znalec neshledal „předpoklad vzniku trvalých následků“. Dle informací, které žalovaný získal, žalobce druhý den po incidentu pil pivo v [adresa], vedl rušný společenský život, nebyl rozhodně nijak omezen. Ze záznamů sociálních sítí lze zjistit žalobcovy aktivity (kromě dalších, které na sociální sítě nedával, které se nepodařilo dohledat): [datum] k vlastnímu svátku si patrně dopřál panáka, což nesvědčí o hrozné bolesti a nepohodlí, 21. 5. 2017 výlet na rozhlednu Ještěd s dívkou, 8. 6. 2017 akce „Tokio drift“ s přáteli, 10. 6. 2017 akce s [jméno FO] ([Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]), 17. 6. 2017 výlet s přáteli a dívkou do [Anonymizováno] (rockový festival [Anonymizováno], značný počet lidí, hlasitá hudba, alkoholické nápoje, všeobecné veselí), 23. 7. 2017 fotbal na hřišti v [právnická osoba] (patrně přípravné utkání před sezónou), 20. 9. 2017 výlet s dívkou na [Anonymizováno], 1. 1. 2018 oslava [jméno FO] roku, 31. 3. 2018 výlet s dívkou na [Anonymizováno] [Anonymizováno], 23. 6. 2018 účast na svatbě s dívkou, 30. 8. 2018 dovolená s dívkou na [jméno FO]. Je zjevné jen z těchto příkladmo vyjmenovaných aktivit žalobce, že nemohl trpět bolestí a nepohodlím. Nelze zjistit z žádného důkazu trvalý následek, žalobcem popsaný, není to patrno ani z žádné fotografie na sociálních sítích. Po těchto důkazech žalovaný cíleně nepátral od samého počátku, po doručení předžalobní výzvy z 11. 6. 2019 (žalobce poprvé vznesl požadavek na zaplacení 200 000 Kč), byl však blízkými ujišťován, že žalobce vede normální život, hraje zápasy, žije běžným společenským životem mladého muže, proto začal informace shánět. Žalobcova tvrzení jsou neurčitá, nepravdivá, nepředložil jediný důkaz, že utrpěl následky popisované v žalobě, oproti tomu žalovaný prokazuje, že žil běžným společenským životem mladého muže, přinejmenším byl aktivní na poli sportovním. Majetkovou škodu a opakovaná vyšetření pouze tvrdí, neprokazuje.

3. Skutková zjištění:

4. Okresním státním zastupitelstvím Praha - východ byla dne dne [datum], sp. zn. [spisová značka], na žalovaného podána obžaloba, že v době kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin dne [datum] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], na tamním fotbalovém hřišti v průběhu soutěžního utkání organizovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], které se mělo konat od [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin za přítomnosti přibližně padesáti diváků po skončení předchozího herního a slovního střetu s žalobcem, který doprovodil poškozený strčením do těla žalovaného, udeřil žalovaný žalobce úmyslně a se záměrem ublížit mu na zdraví čelem do obličeje, kdy takový úder vedl velkou silou, zasáhl jím poškozeného do nadočnicového oblouku, kde mu způsobil vpáčenou zlomeninu přední stěny dutiny čelní kosti s prolomením části nadočnicového oblouku spolu s kožní oděrkou a otokem vyžadující pracovní neschopnost poškozeného kvůli konzervativní léčbě trvající do [datum], během níž se zranění projevovalo bolestivostí v čelní oblasti, kterou bylo nutno tlumit léky, a takto jednal s vědomím, že byl rozsudkem Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka] uznán vinným jednáním spočívajícím ve fyzickém napadení jiné osoby spáchaným veřejně a posouzeným mimo jiné jako přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, tedy jednak jinému úmyslně ublížil na zdraví, jednak se dopustil veřejně výtržnosti a takový čin spáchal opětovně, čímž spáchal jednak přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a jednak přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. (obžaloba na čl. 39 – 40 spisu)

5. Okresní soud Praha - východ rozhodl trestním příkazem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že žalovaný je vinen, že v době kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin dne [datum] v Máslovické ulici v [adresa], na tamním fotbalovém hřišti v průběhu soutěžního utkání organizovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] za přítomnosti přibližně padesáti diváků po skončení předchozího herního a slovního střetu s žalobcem, který doprovodil poškozený strčením do těla žalovaného, udeřil žalovaný žalobce úmyslně a se záměrem ublížit mu na zdraví čelem do obličeje, kdy takový úder vedl velkou silou, zasáhl jím poškozeného do nadočnicového oblouku, kde mu způsobil vpáčenou zlomeninu přední stěny dutiny čelní kosti s prolomením části nadočnicového oblouku spolu s kožní oděrkou a otokem vyžadující pracovní neschopnost poškozeného kvůli konzervativní léčbě trvající do [datum], během níž se zranění projevovalo bolestivostí v čelní oblasti, kterou bylo nutno tlumit léky, a takto jednal s vědomím, že byl rozsudkem Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka] uznán vinným jednáním spočívajícím ve fyzickém napadení jiné osoby spáchaným veřejně a posouzeným mimo jiné jako přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, tedy jednak jinému úmyslně ublížil na zdraví, jednak se dopustil veřejně výtržnosti a takový čin spáchal opětovně, čímž spáchal jednak přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a jednak přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. (trestní příkaz na čl. 41 spisu)

6. Dle lékařské zprávy – nálezu [právnická osoba] ze dne [datum] vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO] byl žalobce přivezen do nemocnice RZP. Dne [datum] kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin byl při fotbalovém zápase udeřen protihráčem hlavičkou do čelní oblasti. Nebyl v bezvědomí, na okolnosti úrazu si pamatoval, nezvracel, netrpěl nauzeou, vertigo 0, cephalea 0, viděl a slyšel jako před úrazem. Přibližně po půl hodině nahmatal na čele prohlubeň, proto byla přivolána RZP. Ve frontální oblasti drobná povrchová exkoriace a diskrétní otok, palp. hmatný defekt ve skeletu. Závěr: intrakraniálně t. č. bez pathol. změn. Prolomení přední stěny pravé frontální dutiny, zadní stěna neporušená. Doporučen byl klidový režim, postiženou oblast ledovat, ATB dle rozpisu, při bolestech běžná analgetika, pacient byl následně odeslán na interní ambulanci. (lékařská zpráva ze dne [datum] na čl. 42 spisu)

7. Dle lékařské zprávy – nálezu [právnická osoba] ze dne [datum] vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO] byl žalobce odeslán z chirurgické ambulance pro náhodně naměřen TK 160/100, žalobce byl v té době ošetřován pro úraz hlavy při fotbale, přiznal rozrušení. Nebyl v bezvědomí, na vše si pamatuje, nezvracel, dle CT mozku prolomení přední stěny pravé frontální dutiny, zadní stěna neporušená, jinak bez intrakraniálního krvácení. Žalobce se subjektivně cítil dobře, kromě bolesti hlavy neměl jiné obtíže, bez dušnosti, bez stenokardie, bez vertiga. Dle závěru lékařské zprávy se jednalo o hraniční TK jako reakce na úraz a stresovou situaci, toho času TK v normě, v anamnéze již v minulosti hraniční tenze. Na hlavě měl žalobce frontální drobnou exkoriaci a zarudnutí, palp. bolestivé, hmatná drobná prohlubeň, jinak zornice izo, foto ++, jazyk středem. Doporučen byl režim dle dop. chirurgie, prozatím bez specifické terapie, dořešení cestou praktického lékaře. (lékařská zpráva ze dne [datum] na čl. 42, 2. strana spisu)

8. Dle lékařské zprávy – nálezu ze dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] byl žalobce dne [datum] napaden jinou osobou v cca [Anonymizováno]:[Anonymizováno], vědomí neztratil, nezvracel, vše si pamatoval. Primární ošetření proběhlo v nemocnici [adresa], kde bylo provedeno CT a diagnostikována fraktura frontálního sinu, žalobce byl následně odeslán na stomatologickou kliniku k dalšímu ošetření. V oblasti nadočnicového oblouku vpravo a glabely přes otok hmatný schůdek impresivní zlomenina. V danou chvíli nebyla přítomná propadlina, defekt je vyrovnaný poúrazovým otokem. Diagnostikována byla fraktura sinu frontalis. Žalobce nechtěl operaci. (lékařská zpráva ze dne [datum] na čl. 43 spisu)

9. Dle lékařské zprávy – nálezu ze dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] vyhotovené [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] podstoupil žalobce plánovanou kontrolu z důvodu diagnózy – zlomenina jiných kostí lebky a obličeje; otevřená. Dle výsledků provedených vyšetření utrpěl žalobce impresivní frakturu frontálního sinu s prolomením částí nadočnicového oblouku vpravo. Subjektivně pociťoval hypestesii čela vpravo (dle žalobce pozvolna ustupující). Palpačně byla hmatná vkleslina v místě frontálního sinu, vizuálně t. č. bez deficitu (stále vyrovnáno do určité míry otokem). Dle závěru lékařské zprávy byla indikace k operaci estetická (po úplném vstřebání otoku bude zřejmě v místě čela patrná propadlina), funkční deficit nebude. Žalobce byl poučen, zvolil variantu bez operace. Byl podepsán negativní revers s tím, že v případě potřeby se pacient dostaví ke kontrole. (lékařská zpráva ze dne 24. 4. 2017 na čl. 47 spisu)

10. Právní zástupce žalobce adresoval žalovanému předžalobní upomínku dopisem ze dne 11. 6. 2019, ve kterém žalovaného vyzval k uhrazení nemajetkové újmy v paušální výši 200 000 Kč z důvodu ublížení na zdraví, které žalovaný úmyslně způsobil žalobci dne [datum] kolem [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin na fotbalovém hřišti v [adresa], spočívající zejména ve způsobení vpáčené zlomeniny přední stěny dutiny čelní kosti s prolomením části nadočnicového oblouku, vyžadující následnou pracovní neschopnost a léčení na straně žalobce. Právní zástupce žalobce žalovanému dále sdělil, že žalobce je ochoten přistoupit na rozložení požadované částky do měsíčních splátek po 10 000 Kč. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání. Zásilka dodána dne 12. 6. 2019. (předžalobní upomínka na čl. 48, 49 spisu, podací stvrzenka na čl. 44 spisu, dodejka, sledování zásilek na čl. 50, 51 spisu)

11. Právní zástupce žalobce adresoval právnímu zástupci žalovaného dopis ze dne 17. 12. 2019 jako reakci na přípis ze dne 25. 6. 2019, ve kterém mu sdělil, že jeho klient setrvává na svém požadavku v původním rozsahu. Právní zástupce žalobce dále právnímu zástupci žalovaného sdělil, že pokud nebude ze strany jeho klienta žalobci uhrazena požadovaná částka 200 000 Kč, která měla a má představovat „paušální“ kompenzaci, nejpozději do 31. 12. 2019, nezbyde žalobci než se obrátit se svým nárokem k příslušnému soudu. (dopis ze dne 17. 12. 2019 na čl. 46 spisu)

12. Dle lékařské zprávy – nálezu ze dne [datum] [právnická osoba] vyhotovené [tituly před jménem] [právnická osoba], praktickou lékařkou, utrpěl žalobce frakturu sinu frontalis zaviněnou protihráčem při fotbalu, kdy nešlo o souboj o míč. Žalobce byl od [datum] schopen práce. Přinesl nález, operace by byla jen estetická, žalobce ji odmítl. Lékařská zpráva obsahuje zprávu pro Policii ČR, dle které úraz není v bodníku, ekvivalent zlomenina nosních kostí bez dislokace odpovídající 20 bodům. Trvalé následky nejsou předpokládány. (lékařská zpráva ze dne 5. 2. 2020 na čl. 52 spisu)

13. Žalobce disponuje fotografiemi ze dne 20. 9. 2017, 23. 7. 2017, 23. 6. 2018, 1. 1. 2018, 21. 5. 2017, 30. 8. 2018, 31. 3., 10. 6. 2017, 17. 6. 2017, 18. 6. 2017, 19. 6. 2017, na kterých je zachycen se svojí partnerkou mimo jiné na společném výletě, fotbalovém utkání a na dovolené, dále se svými přáteli na společných akcích. (fotografie na čl. 53 – 63 spisu)

14. Z elektronické komunikace ze dne 25. 4. 2017 se podává, že uživatel [jméno FO] přeje žalobci vše nejlepší k svátku se sdělením „to chce mimochodem dalšího panáka“, na což žalobce reaguje zprávou „To je absolutně bez debat, těším se. Děkuju“. (elektronická komunikace na čl. 64 spisu)

15. Dle seznamu zápasů, kde je žalobce označen číslem [hodnota], se mimo jiné podává, že dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin se odehrál zápas číslo [Anonymizováno] soutěže IV. třídy mužů – skupiny B mezi domácím týmem [jméno FO] [Jméno žalobce B] a hostujícím týmem [Anonymizováno] [adresa]. Jednalo se o 17. kolo, pořadí v kole 1. Výsledek zápasu byl 0:2 ve prospěch hostujícího týmu FC [adresa]. (seznam zápasů na čl. 65 – 67 spisu)

16. Ze zápisu [právnická osoba] o utkání č. [Anonymizováno] soutěže IV. třídy mužů – skupiny B mezi domácím týmem [jméno FO] [Jméno žalobce B] a hostujícím týmem FC [adresa], 17. kola, který se odehrál dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, se podává, že jedním z hráčů domácího týmu [jméno FO] [Jméno žalobce B] byl i žalobce s číslem [hodnota], ID [Anonymizováno], kdy je uveden jako náhradník. Žalobce střídal v 79. minutě zápasu. Dále se ze zápisu podává, že jedním z hráčů hostujícího týmu FC [adresa] byl i žalovaný [jméno FO] s číslem [hodnota], ID [Anonymizováno]. Zápas byl rozhodčím uzavřen dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin. Zápas skončil 0:2 ve prospěch hostujícího týmu FC [adresa], zápasu se účastnilo 50 diváků. Ze zprávy rozhodčího, která je součástí zápisu, mimo jiné vyplývá, že hráč hostujícího týmu [jméno FO] údajně za zády rozhodčího udeřil hlavou soupeře do čela. Hlavní rozhodčí se dotazoval pomezního rozhodčího, který mu nepotvrdil napadení hráče s tvrzením, že nic neviděl, jelikož sledoval hru. Po zápase byla pro napadeného hráče přivolána rychlá záchranná služba. Ze zápisu [právnická osoba] o utkání č. [Anonymizováno] soutěže IV. třídy mužů – skupiny B mezi domácím týmem [jméno FO] [Jméno žalobce B] a hostujícím týmem [právnická osoba] B, 24. kola, který se odehrál dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, se podává, že jedním z hráčů domácího týmu [jméno FO] [Jméno žalobce B] byl i žalobce s číslem [hodnota], ID [Anonymizováno], kdy je uveden jako náhradník. Ze zápisu [právnická osoba] o utkání č. [Anonymizováno] soutěže IV. třídy, sk. C mezi domácím týmem [právnická osoba] [Jméno žalobce B] a hostujícím týmem AFK [adresa], 1. kola, který se odehrál dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, se podává, že jedním z hráčů domácího týmu [právnická osoba] [Jméno žalobce B] byl i žalobce s číslem [hodnota], ID [Anonymizováno], kdy je uveden jako útočník. (zápisy o utkáních na čl. 68 – 70 spisu)

17. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 10. 2022 se podává, že žalobce se dne 16. 11. 2019 účastnil posledního soutěžního utkání za družstvo [právnická osoba] [Jméno žalobce B] proti [právnická osoba]. Po tomto utkání se již nezúčastnil žádného jiného soutěžního utkání. (sdělení [Anonymizováno] vyžádané soudem dle § 120, odst. 2 o. s. ř. na čl. 147 spisu)

18. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 2. 12. 2022 se podává, že žalobce odehrál v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019 následující utkání: dne 15. 4. 2017 žalobce odehrál celkem 11 minut v zápase mezi [jméno FO] [Jméno žalobce B] a FC [adresa], dne 3. 6. 2017 žalobce nenastoupil dle zápisu o utkání do zápasu mezi [jméno FO] [Jméno žalobce B] a [právnická osoba] B, dne 8. 9. 2017 žalobce odehrál celkem 45 minut v zápase mezi [jméno FO] [Jméno žalobce B] a [právnická osoba], dne 7. 10. 2017 žalobce odehrál celkem 50 minut v zápase mezi [jméno FO] [Jméno žalobce B] a TJ [adresa], dne 14. 10. 2017 žalobce odehrál celkem 70 minut v zápase mezi [jméno FO] [Jméno žalobce B] a [právnická osoba], dne 24. 3. 2018 žalobce odehrál celkem 49 minut v zápase mezi AFK [adresa] [Jméno žalobce B], dne 6. 5. 2018 žalobce odehrál celkem 70 minut v zápase mezi TJ [adresa] [Jméno žalobce B], dne 19. 5. 2018 žalobce nenastoupil dne zápisu o utkání do zápasu mezi [jméno FO] [Jméno žalobce B] a [právnická osoba]. Ze sdělení se dále podává, že všechna ostatní utkání odehrál žalobce celá. U utkání od soutěžního ročníku 2018/2019 (začátek 1. 7. 2018) nelze ze zápisu o utkání určit, zda hráč střídal, odehrál celé utkání nebo nehrál vůbec. K dotazu, zdali platí, že je-li uveden hráč v zápisu o utkání a není uveden žádný údaj v kolonce „Stř.“, musel odehrát celý zápas, bylo sděleno, že obecně je tato informace správná, avšak příslušné řídící orgány soutěží mohou v souladu se soutěžním řádem [Anonymizováno] modifikovat počty střídání v závislosti na úrovni konkrétní soutěže. Této možnosti využil [Anonymizováno] [adresa], pod který spadá soutěž, kterou hrál žalobce, a ve svém rozpisu mistrovských soutěží stanovuje od soutěžního ročníku 2018/2019 způsob střídání pro IV. třídu tak, že je možné střídat v průběhu zápasu všechny hráče uvedené v zápise o utkání opakovaně (tzv. hokejově). S ohledem na výše uvedené tak není pro posouzení, zda hráč nastoupil do zápasu relevantní kolonka „Stř.“, jelikož vzhledem k charakteru „hokejového“ střídání se všechna střídání do zápisu o utkání nevyplňují. Ohledně toho, zdali i nadále platí, že pro zápas je omezený počet střídání, a pokud ano, kolik hráčů může střídat a za jakých podmínek, zdali vždy musí být střídání uvedené v zápase o utkání, bylo sděleno, že počet střídání za utkání určuje řídící orgán soutěže, v daném případě [Anonymizováno] [adresa], který od soutěžního ročníku 2018/2019 stanovil způsob střídání uvedený výše. V předešlých soutěžních ročnících byl počet střídání omezen na 5 hráčů za utkání a v těchto případech by údaj o střídání měl být v zápise o utkání uveden vždy. (sdělení [Anonymizováno] na čl. 160 – 161 spisu)

19. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2. 4. 2023 se podává, že žalobce jakožto posuzovaný netrpěl před inkriminovaným úrazem dne 15. 4. 2017 duševní chorobou ani duševní poruchou ani poruchou osobnosti ani závislostí na alkoholu ani jiné návykové látce, v minulosti neprodělal závažnější trauma, které by vedlo ke vzniku duševní poruchy, jeho psychický stav byl před inkriminovaným úrazem stabilizován. Intelekt žalobce i jeho osobnost je v pásmu průměru. Jako přímý následek traumatického úrazu hlavy dne [datum] se u žalobce rozvinula porucha adaptace – dle MKS 10 diagnóza F 43.2, kdy její počátek lze datovat bezprostředně od inkriminovaného úrazu a tato trvá až doposud. Znalec ve znaleckém posudku hodnotil pouze psychické následky úrazu. Porucha adaptace se u žalobce projevuje nepříjemnými stavy napětí, katathymním myšlením centrovaným na okolnosti úrazu a jeho následky pro život žalobce, poruchami spánku s děsivými sny, emoční nestabilitou se sníženou frustrační tolerancí, senzitivní vztahovačností, pocitem méněcennosti, sociálním stažením, sexuální dysfunkcí, strachem z dalšího poranění hlavy s anticipační úzkostí, opuštění aktivit běžných před inkriminovaným úrazem včetně hraní a tréninků fotbalu. V minulosti měl žalobce deprese a nepříjemné prožitky z důvodu úrazu v oblasti na hlavě. K ustálení psychického stavu žalobce došlo dne 1. 2. 2023. Bolestné dle § 2958 dle Metodiky NS: analogově S069, jiná nitrolební poranění: 100 bodů. Přílohou znaleckého posudku je vyhodnocení ztížení společenského uplatnění dle Metodiky Nejvyššího soudu, dle kterého vypočtená výše ztížení společenského uplatnění činí částku 998 425 Kč, nebyl uplatněn žádný modifikační koeficient. (znalecký posudek na čl. 172 – 177 spisu)

20. V souladu s těmito závěry je i výslech soudního znalce. Tento v rámci svého slyšení setrval na svých závěrech, ozřejmil úvahy, jimiž se při vypracování znaleckého posudku řídil. Jediné, v čem provedl úpravu je hodnocení obtíží u položky D920 „rekreace a volný čas“, kde v písemném znaleckém posud toto hodnotil bodem 2 ze čtyř možných, po připojení zprávy [Anonymizováno] o odehraných zápasech žalobce tento snížil na 1. K tomuto uvedl, že původně hodnotil tu skutečnost, že žalobce se aktivně věnoval sportovní činnosti, hrál fotbal, tudíž v této oblasti je zásah do jeho prožitku větší, po následném seznámení se ze zprávou [Anonymizováno] však vyhodnotil, že omezení žalobce i v této oblasti je na stupni 1. Osvětlil, že u žalobce se nevyvinula posttraumatická stresová porucha, nýbrž neurotické poškození, snížení adaptace, které je menším zásahem do zdravotního stavu, avšak je dlouhodobého charakteru. Zdůraznil, že omezení žalobce, stupeň obtíží, hodnotil nejnižším možným stupněm 1. K námitkám žalovaného, že žalobce se účastní sociálního života, i nadále je schopen plnohodnotného života společenského i sportovního, ozřejmil, že pokud by tomu tak nebylo, bylo by třeba omezení žalobce určit vyšším stupněm, nežli 1. Soudní znalec popsal, že z hlediska psychického je omezení žalobce dáno vnitřním prožitkem a subjektivním vnímáním, což znamená, že i když okolí žalobce nepozoruje u tohoto žádné zjevné změny od období před úrazem, neznamená to, že žalobce vnitřně, z hlediska svých subjektivně vnímaných prožitků není úrazem determinován, jeho prožívání situací, komunikace s okolím není ovlivněna. K tomuto soudní znalec popsal konkrétní situace, u nichž je žalobce takto ovlivněn, např. při pracovním pohovoru, při jednání o uzavření kupní smlouvy či nájemní pro účely zajištění bydlení, či jiných smluv. Soudní znalec hodnotil i to, zdali žalobcem tvrzený zdravotní stav není simulován, k čemuž uvedl, že vyšetření v řízení o určení nemajetkové újmy trvá delší dobu a je podrobnější nežli vyšetření pro jiná soudní řízení. Při vyšetření se soudní znalec zaměřuje i na skutečnosti směřující k úvahám o simulaci zdravotních obtíží. K tomuto podotkl, že k simulaci zdravotních obtíží psychického rázu u vyšetřovaných dochází, soudní znalec však má dostatečnou odbornou erudici, aby věděl, na jaké faktory se má zaměřit. V dané věci hodnotil způsob prožitku žalobce při líčení události, kdy bylo zřejmým, že i nadále tuto žalobce nemá zpracovánu. Zároveň však zjistil, a z tohoto důvodu také uvedl ustálení zdravotního stavu žalobce ke dni vyšetření, že není žádná zdravotnická psychiatrická zdravotní dokumentace žalobce, neboť tento nevyhledal odbornou pomoc. Soudní znalec zjišťoval, z jakého důvodu tomu tak bylo. Žalobce k tomuto uvedl, že se domníval, že věc bude schopen řešit sám bez odborné pomoci, proto odborníka, lékaře či terapeuta, nevyhledal. Soudní znalec připustil, že i v současné době může být léčba u psychiatra stigmatizována, zároveň však zcela jednoznačně uzavřel, že vyhledáním odborné pomoci by došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobce, jeho situace by v současné době nebyla škodní událostí determinována v té míře, v jaké tomu je.

21. V souladu se závěry soudního znalce byly i výslechy žalobce a svědků [jméno FO], [jméno FO]. Z těchto se podává, že na straně žalobce došlo ke změně situace po úrazu. Žalobce popsal, že jeho omezení spočívá především ve vnitřním prožívání, kdy již není tak spontánní jako v předchozí době, je opatrnější, úzkostnější. Pokud je s někým v kontaktu má subjektivně vědomí, že jeho defekt je vidět, nedokáže prožívat stejně spontánně jako v předchozí době, protože má stále vnitřní povědomí o prodělaném úrazu. Tímto je taktéž ovlivněn i jeho kontakt s nezletilým synem, kterému jsou čtyři měsíce. V zásadě shodně situaci žalobce popisovala svědkyně [jméno FO], manželka žalobce, která se vyjadřovala zejména k prožívání rodinných situací žalobcem, kdy je vnitřními pocity žalobce ovlivněn zejména fyzický kontakt žalobce a syna z manželství narozeného, neboť tento s ohledem ke svému věku dělá prudké a nekoordinované pohyby, což v žalobci vzbuzuje nepříjemné pocity. Svědek [jméno FO], bratr žalobce, stav žalobce popsal v zásadě tak, že má vůči fyzickým aktivitám „určitý blok“, bojí se, že dojde k nějaké kolizi, má strach z pádu, v zásadě na sportovní aktivity, a to i individuální, rezignoval. K tomuto uvedl, že sám se věnuje jízdě na kole, ani tuto sportovní aktivitu již s žalobce s ním neprovozuje, bojí se pádu. Ve vztahu k sociálnímu kontaktu popsal, že v současné době již žalobce není tak bezstarostný, snaží se účastnit sociálního života, avšak není toho schopen v takové kvalitě jako v době před úrazem.

22. Další důkazy pro nadbytečnost nebyly provedeny, když z důkazů, které v řízení provedené byly, lze skutkový děj postavit najisto. To, že došlo ke škodné události, není v řízení sporným, nadto se tato skutečnost podává z listinných důkazů. Sporným byl rozsah poškození zdraví žalobce a výše škody. Zde soud činí skutkové závěry z listinných důkazů, jimiž jsou zejména lékařské zprávy, ale taktéž i elektronická komunikace žalovaného a sdělení o odehraných zápasech. Dále je činěn skutkový závěr ze znaleckého posudku a slyšení soudního znalce. Z uvedených důkazů lze zjistit poškození zdraví žalobce, jeho omezení v rámci běžného života, i činit závěry ve vztahu k výši škody. Další slyšení dalších osob k prokázání toho, jakým způsobem je žalobce aktivní v rámci svých sociálních vztahů by ničeho neměnilo na závěrech o zásahu do jeho zdraví. Případné slyšení ošetřujících lékařů by taktéž bylo nadbytečným, když jejich závěry jsou obsaženy v lékařských zprávách.

23. Skutkový závěr:

24. Žalovaný dne [datum] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], na fotbalovém hřišti v průběhu soutěžního utkání organizovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] za přítomnosti přibližně padesáti diváků po skončení předchozího herního a slovního střetu s žalobcem, kdy poškozený strčil do těla žalovaného, udeřil žalobce úmyslně se záměrem ublížit mu na zdraví čelem do obličeje, úder vedl velkou silou a zasáhl jím poškozeného do nadočnicového oblouku, kde mu způsobil vpáčenou zlomeninu přední stěny dutiny čelní kosti s prolomením části nadočnicového oblouku spolu s kožní oděrkou a otokem vyžadující pracovní neschopnost poškozeného kvůli konzervativní léčbě trvající do [datum], během níž se zranění projevovalo bolestivostí v čelní oblasti, kterou bylo nutno tlumit léky. Pro tento čin byl uznán vinným Okresním soudem Praha - východ trestním příkazem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy takto jednal s vědomím, že byl rozsudkem Okresního soudu Praha - východ ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka] uznán vinným jednáním spočívajícím ve fyzickém napadení jiné osoby spáchaným veřejně.

25. Uvedeného dne byl žalobce ošetření v [právnická osoba], kde byl zjištěn defekt ve skeletu, prolomení přední stěny pravé frontální dutiny, zadní stěna neporušená, doporučen byl klidový režim, postiženou oblast ledovat, ATB, při bolestech analgetika, byl odeslán na interní ambulanci, kde bylo téhož dne provedeno vyšetření, konstatována hraniční TK jako reakce na úraz a stresovou situaci, toho času TK v normě, v anamnéze již v minulosti hraniční tenze, na hlavě frontální drobná exkoriace a zarudnutí, palp. bolestivé, hmatná drobná prohlubeň, léčba zatím bez specifické terapie, dořešení cestou praktického lékaře. Dále byl ošetření dne 18. 4. 2017 ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno].

26. U žalobce se rozvinula porucha adaptace – dle MKS 10 diagnóza F 43.2, její počátek lze datovat bezprostředně od inkriminovaného úrazu a trvá doposud. Porucha adaptace se u žalobce projevuje nepříjemnými stavy napětí, katathymním myšlením centrovaným na okolnosti úrazu a jeho následky pro život žalobce, poruchami spánku s děsivými sny, emoční nestabilitou se sníženou frustrační tolerancí, senzitivní vztahovačností, pocitem méněcennosti, sociálním stažením, sexuální dysfunkcí, strachem z dalšího poranění hlavy s anticipační úzkostí, opuštění aktivit běžných před inkriminovaným úrazem včetně hraní a tréninků fotbalu. V minulosti měl žalobce deprese a nepříjemné prožitky z důvodu úrazu v oblasti na hlavě. K ustálení psychického stavu žalobce došlo dne 1. 2. 2023. Bolestné 100 bodů. Poškození zdraví tak, jak se podává ze znaleckého posudku je vzato za prokázané. Omezení žalobce u označených činností soudní znalce uvedl prvým stupněm ze čtyř, tedy 25 %. Soudní znalec, který byl ve věci slyšen, přesně popsal důvody, které jej vedly k jím vysloveným závěrům, vyjádřil se i k námitkám žalovaného. Pokud žalovaný v řízení namítá, že žalobce i nadále vede společenský život, není sociálně izolován, tak k tomuto soudní znalec osvětlil, že determinace žalobce tkví především ve vnitřním prožívání situací, které si osoby, s nimiž je v kontaktu nemusí uvědomovat a nemusí je vůbec vnímat. Ta skutečnost, že žalobce i nadále je v kontaktu s dalšími osobami, nevylučuje vnitřní omezení v rámci kontaktu s těmito. Nadto je žalobce determinován při dalších činnostech, kde je třeba sociálního kontaktu, např. sjednávání smluv, jednání o pracovní pozici. Soudní znalec se vyjádřil k tomu, z jakého důvodu nepovažuje žalobcem tvrzené obtíže za simulované. Žalovaným byl výslovně opakovaně dotazován k tomu, na základě jakých skutečností svůj závěr učinil, k čemuž se soudní znalec podrobně vyjádřil. Závěry znaleckého posudku nejsou v rozporu s důkazy předloženými žalovaným, který odkazoval na to, že žalobce vede plnohodnotný život, k čemuž předložil výpisy ze sociálních sítí žalobce, na nichž je žalobce zobrazen na různých společenských akcích. Dále odkázal na zápisy [Anonymizováno], z nichž se podává, že žalobce byl účasten fotbalových klání. K tomuto se soudní znalec taktéž vyjádřil, kdy zdůraznil, že zdravotní omezení žalobce jej nedeterminuje do té míry, že by vůbec nebyl schopen společenského života, neboť pokud by tomu tak bylo, bylo by jeho omezení na stupni 4, tzn. 100 %. Omezení žalobce je však na minimální míře, stupni 1, což odpovídá právě tomu, že je omezena schopnost prožitku, avšak nevylučuje to schopnost vést společenský, partnerský život. Zároveň však bylo zjištěno, že žalobce nevyhledal odbornou psychiatrickou pomoc, což by nepochybně mělo za následek zlepšení jeho zdravotního stavu.

27. Co se týká skutkového děje ve vztahu k nároku, jímž jest náhrada za ztrátu na výdělku, tak zde nelze vzít za prokázané, že došlo na straně žalovaného k ztrátě na výdělku, případně v jaké výši, kdy zjištění skutku v tomto směru je rozhodným. Žalobce, ač byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k jejich prokázání, tak tvrzení doplnil pouze tak, že se domáhá úhrady částky 10 000 Kč jakožto ztráty na výdělku. Nedoložil však soudu žádných důkazů, přičemž uvedl, že tyto nemá k dispozici.

28. Právní hodnocení:

29. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

30. Podle § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

31. Podle § 2962, odst. 1 o. z., náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

32. Žalobce se domáhá plnění 200 000 Kč jako celkového plnění zahrnujícího veškeré dílčí nároky žalobce. Žalobce v žalobním návrhu nespecifikoval jednotlivé částky pro každý jednotlivý nárok, kromě popisu následku neuváděl konkrétní omezení ve svém společenském uplatnění vyjma obecného konstatování bolestivosti a omezení, nutnosti případného dalšího zákroku. Po poučení dané žalobci soudem tento vymezil žalobou uplatněné nároky tak, že se domáhá za odčinění vytrpěné bolesti, zejména za psychické strádání, částky 100 000 Kč, za ztížení jeho společenského uplatnění částky 90 000 Kč, ušlého výdělku za období pracovní neschopnosti zapříčiněné úrazem způsobeným úmyslným jednáním žalovaného ve výši 10 000 Kč. K posledně označenému nároku žalobce uvedl, že přesnou částku doplní při ústním jednání. Při tomto však žalobce uvedl, že nemá podklady pro vymezení tohoto nároku, není tak schopen jej přesně vymezit a ani doložit žádné důkazy k jeho prokázání.

33. Co se týká námitky žalovaného, že setrvává na svém stanovisku prezentovaném před orgány činnými v trestním řízení, tak soud odkazuje ustanovení § 135, odst. 1 o. s. ř., dle nějž soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

34. K tomuto soud cituje komentář ASPI k danému rozhodnutí: „Soud je podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Z této formulace je bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, že pokud již existuje pravomocné rozhodnutí trestního soudu, soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně. Vázaností civilního soudu rozhodnutím trestního soudu o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele se rozumí především vázanost skutkovými zjištěními trestního soudu, které vyústily v odsuzující rozsudek; to výslovně konstatuje i R 22/79: "V souvislosti s otázkou vázanosti odsuzujícím rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. jde zejména o to, které okolnosti rozhodné pro vyřešení sporu o náhradu škody, musí soud převzít z trestního rozsudku, aniž by je musel a mohl v občanském soudním řízení znovu zjišťovat". V civilním řízení tedy již nelze provádět dokazování k těm skutkovým okolnostem, z nichž učinil trestní soud v pravomocném odsuzujícím rozsudku závěr o spáchání trestného činu a osobě jeho pachatele. Tento závěr má oporu jak v systematickém zařazení § 135 o. s. ř. mezi ustanovení o dokazování, tak i v návaznosti na ustanovení předchozích procesních předpisů“.“ 35. Protože bylo vydáno rozhodnutí v trestním řízení, je jím soud vázán. Předmětem přezkumu v této věci tak již nebyl skutkový stav ohledně toho, zdali se udál škodní děj a byl způsoben žalovaným. Zde je soud vázán trestním příkazem, který je součástí spisu, tudíž je vzato za prokázané, že žalovaný vlastním zaviněným jednáním porušil zákonnou povinnost zakotvenou v ustanovení § 2900 o. z., dle nějž vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Zavinění žalovaného a porušení právní povinnosti, jíž jest povinnost jednat tak, aby nebyla způsobena škoda, případně tak, aby nebyla zvětšena, je tak tedy dáno.

36. Otázkou však v daném případě je, zdali zaviněným jednáním žalovaného došlo na straně žalobce ke škodě, a pokud ano, zdali je v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného.

37. Žalobce vymezil následující nároky, potažmo výši škody v případě každého z jednotlivých nároků, k čemuž soud podotýká, že nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. sestává ze samostatných nároků, které samostatně vznikají i zanikají a které je třeba posuzovat jednotlivě. Jedná se o dílčí nároky, které jsou podřazeny pod nárok nemajetkové újmy, a jsou jimi náhrada za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetková újma. Další nemajetkovou újmu žalobce neuplatnil, uplatnil pouze nárok na odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění. A nadále nárok na ztrátu na výdělku, což je taktéž nárok, který se váže k poškození zdraví a je charakterizován škodou spočívající v úbytku majetkových hodnot poškozeného získávaných příjmem z pracovní činnosti, kdy je nadto třeba rozlišovat ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení, kterážto situace nastává, je-li v důsledku škodního děje poškozený trvale determinován v pracovním uplatnění. Důvodným je tento nárok v případě, kdy pro škodní děj a poškození zdraví v jeho důsledku nemůže poškozený vykonávat výdělečnou činnost, tudíž nemá k dispozici příjem z pracovní činnosti, kterého by nebýt škodní události dosahoval.

38. Co se týká nároku, jímž je ušlý výdělek za období pracovní neschopnosti zapříčiněné úrazem způsobeným úmyslným jednáním žalovaného, žalobce uvedl jediné tvrzení, a to, že se domáhá částky 10 000 Kč, přesnou částku doplní při ústním jednání, při němž však uvedl, že nemá žádné podklady k tomuto nároku. Žalobce tedy nesplnil řádně ani povinnost tvrzení, když přesně neuvedl, jakého příjmu dosahoval před úrazem, jak se jeho příjem snížil, jakou částku výdělku v důsledku úrazu pozbyl. I kdyby však toto uvedl, nedoložil žádné důkazy, kterými by tento nárok prokazoval. Zde tak nelze vzít nárok žalobce za důvodný. Proto v této části byl žalobní návrh zamítnut.

39. Dále žalobce uplatnil bolestné, kdy platí, že bodové vyjádření bolestného je násobeno částkou odpovídající hodnotě tohoto vyjádření, přičemž je vycházeno z jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikl nárok na toto plnění, respektive, v němž vznikla bolest. V souzené věci je najisto postaveno, že k úrazovému ději a následným lékařským zákrokům došlo, přičemž je třeba uvést, že nárok na odškodnění bolesti znamená, že je odškodňována bolest v tzv. širším smyslu, tudíž bolest jak fyzická, tak i duševní strádání, kdy však běžné potíže, které se pojí s ublížením na zdraví, již zahrnuje ohodnocení bolesti.

40. Z lékařských zpráv, které jsou obsahem spisu, bylo zjištěno, že byly provedeny lékařské zákroky a úkony k reparaci zdraví žalobce, kdy toto se podává i z obžaloby v trestní věci sp. zn. [spisová značka], potažmo rozhodnutí v této věci. Je zcela nepochybným, že na straně žalobce došlo ke strádání, když musel vnímat bolest, musel se podrobit lékařským zákrokům. Na rozdíl od vyšetření psychického zdraví, zde jsou k dispozici lékařské zprávy, z nichž soudní znalec mohl čerpat. Pokud soudní znalec uzavřel, že bodové ohodnocení činí 100 bodů, tak vycházel z lékařských zpráv a taktéž vyšetření žalobce, k čemuž je nutným opět zdůraznit, že bolestné odráží i psychické strádání při bolesti. Závěr soudního znalce, který provedl i psychiatrické vyšetření žalobce, je, že bolestné činí 100 bodu. Nadto pokud i žalovaný brojil proti znaleckému posudku, bylo to ve vztahu k závěrům ohledně ztížení společenského uplatnění.

41. Nárok na plnění bolestného, období, v němž vznikla bolest, a somatický stav žalobce se ustálil, je k roku 2017. Nárok na bolestné se určuje dle nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předchozí rok. Za rok 2016 činí hodnota bodu 264, 67 Kč, celkem tak bolestné činí 100 x 264,67 Kč = 26 467 Kč. Domáhal-li se žalobce bolestného ve výši 100 000 Kč, přičemž nárok žalobce je důvodným co do částky 26 467 Kč, byla žaloba v té části, v níž se žalobce domáhal bolestného ve výši 73 533 Kč zamítnut (100 000 Kč – 26 467 Kč = 73 533 Kč)

42. Nadále se žalobce domáhal ztížení společenského uplatnění v částce 90 000 Kč. Tento nárok je výhradně nemajetkového charakteru, kdy je odškodňována újma, která v důsledku zásahu do tělesné integrity poškozeného mu způsobuje diskomfort v běžném životě, k čemuž je třeba zdůraznit, že se klade důraz na hodnocení toho, jak jsou v důsledku škodní události negativně ovlivněny příležitosti, které by bez úrazu poškozený měl. V případě žalobce je tvrzeno pouze ovlivnění způsobené psychickými obtíži, které před úrazem na jeho straně nebyly. Protože posouzení této otázky je otázkou odbornou, byl ve věci ustanoven soudní znalce z příslušného oboru, kdy soudní znalec ve věci ustanovený je primářem psychiatrického oddělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz], tudíž je zcela odborně fundován k posouzení žalobcem tvrzených zdravotních obtíží a jejich projevů v běžném životě. Soudní znalec uzavřel, že u žalobce se rozvinula porucha adaptace – dle MKS 10 diagnóza F 43.2, její počátek lze datovat bezprostředně od inkriminovaného úrazu a trvá doposud. Soudní znalec ozřejmil v rámci svého slyšení, na základě jakých úvah své závěry učinil, kdy zdůraznil, že hodnotil potencionalitu a zároveň zdůraznil, že v jednotlivých oblastech života, které jsou zdravotním stavem žalobce zasažené, jeho omezení hodnotil nejnižším možným stupněm. Uzavřel, že u žalobce se nevyvinula posttraumatická stresová porucha, nýbrž neurotické poškození, které je menším zásahem do zdravotního stavu. Žalovaný se závěry znaleckého posudku nesouhlasil, proti těmto brojil s tím, že žalovaný je nepochybně schopen plnohodnotného sociálního kontaktu, jeho potenciální možnosti nejsou nijak ovlivněny. K tomuto soudní znalec velmi srozumitelně objasnil, že vnější projevy poškozeného nemusí odrážet jeho vnitřní pocity, jeho nejistoty, prožitky. Jinými slovy to, že případně i žalobcovo poškození zdraví není na prvý pohled viditelné a lidé v okolí žalobce je nevnímají, neznamená, že žalobce si tohoto není vědom a neovlivňuje to jeho jednání. K tomuto je třeba zároveň uvést, že v řízení byl zjištěn zásah do tělesné integrity žalobce, poškození v oblasti obličeje. Důležitý je zde prožitek žalobce, který je tímto ovlivněn. Soudní znalec se vyjádřil k tomu, jak hodnotil žalobce při vyšetření, kdy uvedl, že v rámci vyšetření se hodnotí i to, zdali uváděné obtíže jsou naučené, k čemuž vyzdvihl to, že žalobce líčil škodní událost velmi spontánně, stále jí vnímá velmi intenzivně, kdy právě tato spontánnost svědčí o nenaučenosti popisu obtíží. V dané věci lze uzavřít, že k zásahu do života žalobce došlo, a pouze ta skutečnost, že žalobce vede i nadále běžný život, k čemuž se soudní znalec taktéž vyjádřil, když uvedl, že pokud by tomu tak nebylo, nemohl by omezení žalobce hodnotit nejnižším bodovým hodnocením, nemůže vést k závěru, že není ve svém životě omezen. Lze uzavřít, že v důsledku zásahu do tělesné integrity žalobce došlo k narušení jeho psychického stavu, což nadále ovlivňuje jeho běžný život. Zároveň je však soudem hodnocena ta skutečnost, že žalobce nevyhledal odbornou pomoc, čímž sám zapříčinil, že nedošlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu z hlediska psychiky, což by nepochybně mělo za následek menší ovlivnění poúrazovým stavem. Zde soud aplikuje ustanovení § 2918 o. z., dle nějž vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží; podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Zde ta skutečnost, že žalobce nevyhledal odbornou pomoc, jde jednoznačně k jeho tíži. Argument, že vyhledání lékařské pomoci z oboru psychiatrie je stigmatizujícím, neobstojí. Ačkoliv soudní znalec uvedl, že i nadále tento názor ve společnosti přetrvává, nemůže tento postoj žalobce být k tíži žalovaného. Soudní znalec výslovně uvedl, že žádná zdravotnická dokumentace pro psychiatrické ošetření není, žalobce se na toto výslovně dotazoval, přičemž žalobce uvedl, že se domníval, že své obtíže překoná bez odborné pomoci. Je samozřejmě právem žalobce nevyhledat lékařkou pomoc, nemůže však následně požadovat od žalovaného, aby plnil následky, které tímto vzniknou. Nadto, odborná pomoc je poskytována zcela s respektem k soukromí klienta. Rozhodně nelze uzavřít, že se jedná o okolnost, která by byla zanedbatelná. Soudní znalec byl na toto dotazován, přičemž výslovně uvedl, že vyhledání odborné pomoci by mělo pozitivní vliv na zdravotní stav žalobce. Je tak namístě přistoupit ke snížení škody. Žalobce se domáhal úhrady ztížení společenského uplatnění ve výši 90 000 Kč. Protože sic došlo k ovlivnění situace jednáním žalobce, avšak zároveň bylo ze znaleckého posudku zjištěno, že zdravotní stav žalobce je i nadále škodní události ovlivněn, došlo by návštěvou lékaře ke zlepšení zdravotního stavu žalobce, nikoliv však k úplné eliminaci zdravotních obtíží, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit částku 70 000 Kč. Jak již bylo shora uvedeno, za rozhodné je hodnoceno, že zdravotní stav žalobce je trvale zasažen, návštěvou lékaře by došlo ke korekci, avšak nikoliv k úplnému vymizení diskomfortu žalobce. Tedy v té části, v níž se žalobce domáhal z titulu ztížení společenského uplatnění částky 20 000 Kč, byl žalobní návrh zamítnut.

43. Žalobnímu návrhu tak bylo vyhověno v částce 26 467 Kč + 70 000 Kč = 96 467 Kč, zamítnut byl žalobní návrh pro částky 73 533 Kč + 10 000 Kč + 20 000 Kč = 106 533 Kč.

44. Žalovanému bylo zároveň uloženo plnit zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 96 467 Kč od 23. 6. 2019 do zaplacení, když v této částce byl žalobce úspěšným. V té části, v níž se žalobce domáhal přiznání úroku z prodlení z částky 106 533 Kč, byl návrh zamítnut, když v této části nebyl žalobce úspěšným. O povinnosti plnit úrok z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968, 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2 v platném znění.

45. Povinnost plnit do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku byla určena v souladu s ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává předpoklad pro určení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách. Soud zde hodnotil délku trvání sporu, kdy řízení bylo přerušeno pro mimosoudní jednání stran, žalovaný tak nepochybně měl dostatečný časový prostor k řešení věci. K tomuto je třeba zdůraznit, že žalovaný shledán vinným jednáním spočívajícím ve fyzickém napadení žalovaného, jehož důsledkem se žalobce nyní domáhá plnění v tomto sporu, kdy takovéto jednání spáchal opakovaně, již [datum]. Lhůta k plnění tři dny je tak v daném případě zcela adekvátní.

46. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., když převážně úspěšným byl ve věci žalovaný. Na straně žalovaného vznikly náklady na právní zastoupení. Tyto v nekrácené výši sestávají z odměny za právní zastoupení za 7 úkonů právní služby á 9 100 Kč, a to za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu na čl. 16 – 17 spisu, návrh na přerušení řízení na čl. 32 spisu, účast při jednání soudu dne 31. 8. 2022 spisu, účast při jednání soudu dne 11. 11. 2022 spisu, vyjádření ke znaleckému posudku na čl. 184 – 187 spisu, účast při jednání soudu dne 1. 12. 2023 spisu, 4 550 Kč za účast při vyhlášení rozsudku dne 8. 12. 2023 dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g) + § 11, odst. 2, písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 14 836,50 Kč – účast při rozsudku. Nekrácená částka nákladů řízení na straně žalovaného tak činí 85 486,50 Kč – účast při rozsudku. Žalobce se domáhal úhrady částky 200 000 Kč, úspěšným byl pro částku 96 467 Kč, neúspěšným byl pro částku 106 533 Kč. 200 000 Kč = 100 %, 106 533 Kč = 53 %; 100 % - 53 % = 47 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 53 % - 47 % = 6 % ve prospěch žalovaného, kdy 6 % z částky 85 486,50 Kč činí 5 129,19 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 5 129,19 Kč je žalobce povinen uhradit k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)

47. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků 48. Usnesením čj. 3 C 122/2020-155 ze dne 21. 11. 2022 byl ve věci ustanoven znalec k podání znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Jmenovaný soudní znalec podal ve věci znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Znalci [tituly před jménem] [jméno FO] bylo usnesením čj. [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 9. 5. 2023 přiznáno znalečné ve výši 16 130,24 Kč. Platební poukaz pro úhradu znalečného je na čl. 235 spisu. Soudní znalec byl slyšen při ústním jednání dne 1. 12. 2023. Ke dni rozhodnutí soudu však nebylo pravomocně rozhodnuto o přiznání znalečného za účast soudního znalce při jednání soudu, kdy o znalečném za toto bylo rozhodnuto usnesením čj. 3 C 122/2020-247 ze dne 4. 1. 2024.

49. V daném případě nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech státem vydaných, realizovaných na úhradu znalečného. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 151 o. s. ř., tak „Soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení tak, že rozhodne o náhradě nákladů řízení, co do základu, výši může určit až v písemném vyhotovení rozhodnutí, případně rozhodne o náhradě nákladů řízení v samostatném usnesení dle § 151 odst. 5, lhůta k plnění běží vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána (i § 171 odst. 3).“. V souzené věci je tak dán předpoklad pro to, aby výši nákladů řízení bylo rozhodnuto v samostatném usnesení. Protože však dle § 151, odst. 1 o. s. ř. bylo nutno rozhodnout o povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení, bylo rozhodnuto, že žalobce a žalovaný jsou povinni uhradit České republice náklady řízení, jejich výše bude určena v samostatném usnesení. Povinnost k plnění byla uložena žalobci a žalovanému dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobce se domáhal úhrady částky 200 000 Kč, úspěšným byl pro částku 96 467 Kč, neúspěšným byl pro částku 106 533 Kč. 200 000 Kč = 100 %, 106 533 Kč = 53 %; 100 % - 53 % = 47 %, tudíž žalobce je povinen plnit náklady státu v poměru 53 %, žalovaný 47 %.

50. Dle § 2, odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství (dále jen „partnerství“) je či není.

51. Shora uvedené znamená, že k přechodu poplatkové povinnosti dochází pouze tehdy, jestliže nemá žalovaný proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, případně není-li od úhrady soudního poplatku dle § 138 o. s. ř. osvobozen. Druhé uvedené v souzené věci nepřichází, nicméně žalovaný má právo proti žalobci na úhradu nákladů řízení, tudíž poplatková povinnost na něj nepřechází.

Poučení