3 C 127/2012-491

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 2. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 3. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] zastoupený obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce] 4. [celé jméno žalovaného], [datum narození], a [celé jméno žalované], narozená dne [datum], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 5. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 6. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 7. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 8. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 9. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [obec] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 10. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] zastoupená obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce] 11. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], a [celé jméno žalované], narozená dne [datum], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce], oba zastoupeni obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] 12. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa původní účastnice], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 13. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalované a žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 14. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 15. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 16. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], a [jméno] [celé jméno žalované], narozená dne [datum], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 17. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 18. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 19. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], a [celé jméno žalované], narozená dne [datum], oba bytem [anonymizována dvě slova]. [jméno] [číslo], [PSČ] [obec] oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 20. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 21. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] a [celé jméno žalované], narozená dne [datum], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 22. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] a [celé jméno žalované], narozená dne [datum], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce], oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 23. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 24. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 25. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 26. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], a [celé jméno žalované], narozená dne [datum] oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 27. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 28. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 29. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 30. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce] 31. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce] 32. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], a [celé jméno žalované], narozená dne [datum] oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 33. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 34. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 35. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] 36. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] zastoupený obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [část obce] o určení velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že: a) podíl žalobkyně na společných částech nemovitosti – stavby [adresa] v obci [obec], část [územní celek], bytový dům, postavené na pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], a dále na pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], činí [číslo]; b) podíly žalovaných na společných částech nemovitosti – stavby [adresa] v obci [obec], část [územní celek], bytový dům, postavené na pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], a dále na pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], činí: - u žalovaného 1) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 2) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 3) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaných 4) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 7) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 8) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 9) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 10) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaných 11) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 12) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 13) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 14) k jednotce [číslo] – [číslo], - žalované 15) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaných 16) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 18) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 20) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaných 21) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 23) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 24) k jednotce [číslo] – [číslo], k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 25) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaných 26) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 27) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 28) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 29) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 30) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 31) k jednotce [číslo] – [číslo] a k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaných 32) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 33) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 34) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalované 35) k jednotce [číslo] – [číslo], - u žalovaného 36) k jednotce [číslo] – [číslo], c) ve vztahu k dále označeným jednotkám vymezeným podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, v budově [adresa], v obci [obec], část [územní celek], bytový dům na pozemku st. p. [číslo] pozemek st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], a s dále označeným spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovitosti – stavby [adresa] v obci [obec], část [územní celek], bytový dům, na pozemku st. p. [číslo] pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], konkrétně, že: - žalovaný 2) není vlastníkem jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], - žalovaný 5) není vlastníkem jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], - žalovaná 6) není vlastnicí jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], - žalovaný 17) není vlastníkem jednotek, a to jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] a jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], - žalovaná 18) není vlastnicí jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], - žalovaní 19) nejsou vlastníky jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], a - žalovaní 22) nejsou vlastníky jednotky [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna každému z žalovaných 1), 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9) 12), 13), 15), 16), 17), 18), 19), 20), 21), 22), 23), 24), 25), 26), 27), 28), 29), 33), 34) a 35), tj. celkem 33 účastníkům, zaplatit, z toho žalovaným 4), 16), 19), 21), 22) a 26) společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku 12 003,42 Kč (tj. pro 33 účastníků se jedná celkem na nákladech řízení o částku 396 112,86 Kč), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [ulice a číslo], [anonymizována dvě slova] [obec].

III. Žalobkyně je povinna každému z žalovaných 3), 10), 11), 30), 31) a 36), tj. celkem 7 účastníkům, zaplatit, z toho žalovaným 11) společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku 415,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně dne 27. 5. 2011 podala u [název soudu] žalobu, kterou se domáhala deklarace shora (nyní ve výroku) vymezených podílů žalovaných na společných částech specifikovaných nemovitostí, jež připadají ke shora označeným jednotkám, a dále určení, že (nyní v meritorním výroku I. ad c/) označení žalovaní nejsou vlastníky (v témže výroku) označených jednotek s předmětným spoluvlastnickým podílem přináležejícím k nim.

2. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla tato věc (v souvislosti s vyloučením soudců [název soudu] z projednávání a rozhodování této věci) přikázána k projednání a rozhodnutí zdejšímu soudu (toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 4. 2012).

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 9. 2018, č. j. 3 C 127/2012-264, bylo řízení v této věci přerušeno do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 65/2012 (o důvodnost námitek ve stavebním řízení a odstranění změny stavby).

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2021, č. j. 3 C 127/2012-346, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení dovolacího řízení vedeného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením téhož krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] 16 Co 95/2019-693.

5. V období od 31. 5. 2012 (kdy byl spis předložen [název soudu] zdejšímu soudu) do 9. 2. 2016 náležela tato věc k projednání a rozhodnutí samosoudkyni JUDr. Jaroslavě Punčochářové.

6. Na základě opatření předsedy zdejšího soudu ze dne 10. 2. 2016 (č. l. 154) byla tato právní věc podle § 44 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v rozhodném znění, určena (z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti uvedené samosoudkyně) k projednání a rozhodnutí samosoudci JUDr. Petr Ševčíkovi, který byl následně od 1. 10. 2020 dočasně přidělen k výkonu funkce soudce (stáž) ke Krajskému soudu v Brně.

7. Změnou rozvrhu práce u zdejšího soudu, účinnou od 1. 1. 2022, byla tato právní věc přidělena k projednání a k rozhodnutí podepsanému samosoudci.

8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 3. 2022, č. j. 3 C 127/2012-354, bylo rozhodnuto o pokračování řízení, které bylo přerušeno usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2021, č. j. 3 C 127/2012-346.

9. Soud předesílá, že v záhlaví tohoto rozsudku zachoval původní číselné označení žalovaných, byť v mezidobí někteří žalovaní – tím, že v průběhu tohoto řízení uzavřeli převodní smlouvu k další předmětné jednotce a posléze tak vstoupili do právního postavení původních žalovaných – jsou v záhlaví uvedeni také pod číselným označením původního žalovaného účastníka. Tímto způsobem totiž nedojde ke znepřehlednění obsahu spisu a dosud provedených úkonů a procesních rozhodnutí, přičemž uvedená okolnost má rovněž nikoliv nezanedbatelný vliv i ve vztahu k případným zápisům v katastru nemovitostí. Ostatně podobných souvislostí si byl nepochybně vědom také Nejvyšší soud, který v související dovolací věci sp. zn. [spisová značka] (vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], o důvodnost námitek ve stavebním řízení a odstranění změny stavby) přistoupil k témuž způsobu pořadového označení žalovaných účastníků, právě s ohledem na v mezidobí provedené převody jednotek a s vědomím, že„ přečíslování“, resp. redukce dosud číselného označení žalovaných, vlastníků předmětných jednotek, ve vazbě na učiněné převody a nabytí jednotek i ze strany některých stávajících žalovaných, by v konečném důsledku mohla přivodit – s ohledem na obsah spisu – možné (co do přehlednosti spisu a provedených úkonů) potíže, čemuž bylo zamezeno právě zvoleným způsobem (číselného) označení žalovaných účastníků.

10. Pokud jde o žalobu, žalobkyně svou určovací žalobu založila na následujícím skutkovém základu a právní argumentaci:

11. Žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky [číslo] s předmětným spoluvlastnickým podílem (viz shora) na uvedené budově a pozemcích. Ohledně předmětných nemovitostí příslušný stavební úřad vydal rozhodnutí o tom, že uvedený bytový dům bude maximálně čtyřpodlažní, čemuž také odpovídalo vydané stavební povolení. Posléze bylo tímto správním orgánem vydáno rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením, přičemž byla povolena pouze změna dispozice jednotlivých podlaží domu (1. PP až 4. NP) a provedení výtahu v této nemovitosti. V roce 2003 ovšem stavebník ([právnická osoba]) dokončil bytový dům [číslo] o dvě patra vyšší, tedy v rozporu s územním rozhodnutím, stavebním povolením a také s rozhodnutím o povolení změny stavby před jejím dokončením.

12. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec], se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec], smlouvu o výstavbě, jejímž předmětem byla výstavba nových jednotek na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], ul. [ulice], a to na základě předmětného stavebního povolení. Mezi těmito subjekty byl poté uzavřen dodatek k uvedené smlouvě, kterým se zvýšil počet vystavovaných jednotek a v této souvislosti se také v přímé úměře snížily podíly na společných částech domu u všech dosavadních jednotek. Na základě těchto dokumentů bylo do katastru nemovitostí zapsáno mj. i 8 rozestavěných bytů, jejichž vlastníky v době podání žaloby byla společnost [právnická osoba]; tyto byty dosud nebyly zkolaudovány, a to z toho důvodu, že nikdy neexistovalo pravomocné stavební povolení na základě kterého by tyto byty mohly být postaveny v souladu se stavebním zákonem.

13. Podle žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že pravomocné stavební povolení pro byty v 5. a 6. NP nikdy neexistovalo, vlastnické právo k těmto jednotkám nemělo být do katastru nikdy zapsáno a katastrální úřad tak při svém postupu pochybil. Žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 33 Odo 1666/2006, podle kterého předmětem vlastnického práva mohou být jen byty a rozestavěné byty toliko v intencích zákona o vlastnictví bytů, tedy místnosti nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, a místnosti nebo soubory místností určených v souladu se stavebním povolením k bydlení. Z toho žalobkyně dovozuje, že faktický stav zápisů v katastru nemovitostí neodpovídá stavu právnímu, kdy všechny jednotky, které jsou v katastru nemovitostí předmětné stavby vedeny jako rozestavěné byty, neměly být nikdy jako takové zapsány, neboť nikdy neexistoval právní titul na základě kterého, mělo dojít k takovému zápisu.

14. Kromě toho žalobkyně v žalobě namítá, že byla při této koupi záměrně uvedena v omyl, neboť stavebník od samého počátku věděl, že:„ zápis nebyl proveden v souladu se stavebním povolením, tedy v souladu se zákonem, čímž se podstatně zmenšily podíly na společných částech obytného domu všem vlastníkům jednotek v této nemovitosti a v neposlední řadě činí tento stav tyto jednotky o mnoho hůře prodejnými, ne-li absolutně neprodejnými.“ 15. Žalobkyně dovozuje, že má naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby, a to s ohledem na nesoulad mezi jí tvrzeným stavem zápisů v katastru nemovitostí a stavem právním, kdy podle stavu zápisů v katastru nemovitostí činí podíl žalobkyně na společných částech předmětného domu [číslo], avšak podle právního stavu by její podíl měl správně činit [číslo] (tj. podíl vypočítaný bez rozestavěných bytů, na které nikdy neexistovalo pravomocné stavební povolení a tyto byly vystavěny v rozporu se zákonem jako černé stavby).

16. Žalovaní s podanou žalobou vyslovili (prostřednictvím svých zástupců) nesouhlas a navrhli její zamítnutí.

17. Právní zástupce žalovaných 1), 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9), 12), 13), 14), 15), 16), 17), 18), 19), 20), 21), 22), 23), 24), 25), 26), 27), 28), 29), 32), 33), 34), a 35) (dále též„ žalovaní“), v rámci svého prvního vyjádření k žalobě, při jednání konaném u zdejšího soudu dne 15. 6. 2022, předně upozornil na existenci § 1167 o. z., kterýžto právní režim i podle judikatury lze vztáhnout také na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. (na podporu toho pak odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 ICdo 34/2015). Žalovaní se neztotožňují s argumentací žaloby, že dodatek smlouvy o výstavbě představuje novou smlouvu o výstavbě; jedná se pouze o dodatek a dodatkovou původní smlouvu k výstavbě, která není neplatná. Žalovaní trvají na tom, že všechny jednotky tak, jak jsou k dnešnímu dni zapsány v katastru nemovitostí, platně vznikly a dosud reálně existují, přičemž jejich užívání je do dnešního dne stále povoleno kolaudačním rozhodnutím, resp. kolaudačním souhlasem. Pokud byly jednotky zapsány do katastru nemovitostí v době, kdy nebylo vydáno stavební povolení, tak následně tento stav byl zhojen jejich kolaudací a tím došlo k případnému odstranění uvedených nezákonností. Pokud jde o zrušení dodatečného povolení 5. a 6. NP, stalo se tak až po několika letech předmětným krajským soudem, a to z důvodu pochybení správních orgánů, kdy se zejména jednalo o dvě vytýkaná pochybení, a to sice, že stavební úřad si špatně posoudil charakter jednotky (roz. parkovacích stání), a dále z toho důvodu, že nebyla předložena smlouva o výstavbě. Nicméně ze správního spisu je patrné, že stavební úřad smlouvu o výstavbě předloženou měl a znal ji, protože na ni ve svém rozhodnutí ze dne [datum] přímo odkazuje. V době, kdy byly prodávány občanům nebo jejich právním předchůdcům předmětné jednotky v V. a VI. NP, tak byly zapsány v katastru nemovitostí, byly povoleny, byly kolaudovány a ti lidé, kteří je kupovali a kteří se tam stěhovali, neměli žádného důvodu pochybovat, že tento stav neodpovídá realitě. Žalovaní jsou proto toho právního názoru, že by mělo být chráněno - i kdyby snad bylo konstatováno, že předmětná smlouva o výstavbě je neplatná, že ty jednotky neměly vzniknout – jejich vlastnické právo a jejich důvěra ve správnost aktu veřejné moci a jejich dobrá víra (v tomto směru žalovaní odkázali na judikaturu Ústavního soudu, kdy stěžejní pro výklad této problematiky je např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 2219/12). Kromě toho žalovaní poukázali i na širší kontext sporu, kdy podle jejich názoru původ sporu souvisí s tím, že:„ [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se kdysi historicky cítil dotčen jednáním [právnická osoba], popřípadě [právnická osoba] a po dobu 20 let si vyřizují účty, přičemž v současné době jsou ti vlastníci bytového domu skutečně bráni jako rukojmí, jsou to osoby, které za nic nemůžou a zejména na ně toto dopadá…skutečně za vším stojí pan [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který skrze spřízněné osoby a možná ovládané osoby, kterými je i žalobkyně, vede frontální útok proti [právnická osoba], popřípadě vlastníkům těch domů. Přestože reálně v tomto řízení žalobkyně ničeho nedosáhne. I kdyby té žalobě bylo vyhověno, žalobkyně nebude mít lepší hmotněprávní postavení, jestli bude mít podíl [číslo] nebo [číslo]“ Naprosto rozdílná situace je na straně vlastníků, zejména jednotek v V. a VI. NP, neboť ti do bytů investovali peníze, bydlí tam, mají tam domácnosti, u některých se může jednat o jediný majetek, který skutečně mají a„ tady tím by o to přišli po 20 letech, kdy to je zapsáno v katastru. Nehledě na to, že v 6. nadzemním podlaží je umístěna kotelna pro celý dům.“ 18. Obecný zmocněnec žalovaných 3), 10), 11), 31), a 36) [celé jméno původního účastníka] se zcela ztotožnil s argumentací žalovaných zastoupených Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení]. Dodal, že žalovaní předmětné byty kupovali zkolaudované, podle kupních smluv byly provedeny příslušné vklady vlastnického práva, přičemž žalobkyně si kupovala garážové stání v době, kdy dům byl včetně 5. a 6. NP již postaven. Za tu dobu, co má žalobkyně ve vlastnictví garážové stání (roz. jednotku), tak je nikdy nepoužívala, nebyla na žádné schůzi, přičemž komunikace s žalobkyní je nulová. Proto žalovaní nechápou jednání žalobkyně a„ proč jsme my jako vlastníci opravdu pořád obtěžováni, těch žalob, různých dopisů, šikanózních, které jsme obdrželi, bylo několik a proč?“ 19. Soud pro své rozhodnutí učinil následující dílčí skutková zjištění:

20. Ke dni podání žaloby a v době vydání tohoto rozsudku žalobkyně byla, resp. je vlastnicí jednotky [číslo] v předmětné budově (viz výrok I. tohoto rozsudku) se spoluvlastnickým podílem na budově a shora již označených pozemcích o velikosti (podle stavu zápisů v katastru nemovitostí) [číslo] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 9). 21. [stát. instituce], Stavební úřad (dále též„ stavební úřad“), vydal dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka] [anonymizováno], stavební povolení„ Výstavba bytových domů – bytový dům podsklepený [číslo] na pozemcích parc. [číslo] ([anonymizováno]), [číslo], [anonymizována dvě slova], [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí]“ (dále též„ bytový dům“); toto správní rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno z cit. správního rozhodnutí na č. l. 17-22).

22. Stavební úřad vydal dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [spisová značka] [anonymizováno], rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením týkající se bytového domu s tím, že:„ Změna spočívá ve změně dispozice jednotlivých podlaží domu (1. PP – 4. NP) a provedení výtahu v objektu [anonymizována čtyři slova] [číslo]“ s dále specifikovanými konstrukčními změnami; toto správní rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno z cit. správního rozhodnutí na č. l. 23-24).

23. Dne 9. 6. 2003 [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova], a [právnická osoba], obě se sídlem shora, uzavřely smlouvu o výstavbě (podle § 18 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v tehdy rozhodném znění), jejímž předmětem je výstavba nových jednotek na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], ulice [ulice], a to dle shora již označeného stavebního povolení stavebního úřadu s tím, že výstavbou budou získány nové jednotky [číslo] až [anonymizováno], z toho jednotky [číslo] až [anonymizováno] v 5. NP; vklad práva dle této smlouvy byl povolen (tehdejším) Katastrální úřadem v [obec] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to s právními účinky vkladu ke dni [datum] (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 25-47).

24. Mezi stejnými společnostmi, jako v předchozím odstavci, byl dne [datum] (ve formě notářského zápisu sepsaného Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]) uzavřen dodatek č. 1 smlouvy o výstavbě ze dne [datum], jehož předmětem byla výstavba nových jednotek na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], s odkazem na shora uvedená vydaná správní rozhodnutí stavebního úřadu mj. s tím, že předmětem tohoto dodatku, obsahujícího úplné znění smlouvy o výstavbě ze dne [datum], jsou rozestavěné byty v 6. NP předmětné budovy, tj. rozestavěné byty [číslo] [číslo]. Na str. 13 tohoto dodatku, resp. úplného znění smlouvy o výstavbě ve znění tohoto dodatku se uvádí, že touto smlouvou (ve znění jejího dodatku č. 1)„ takto vymezené jednotky jsou ke dni uzavření této smlouvy o výstavbě ve vlastnictví 1. [anonymizováno] [obec] – [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [číslo] [číslo] [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] č. 8, č. 9, [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo].“ K předmětnému zápisu do katastru nemovitostí dle této smlouvy došlo předmětným zápisem provedeným uvedeným katastrálním úřadem pod pol. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] (zjištěno z cit. dodatku smlouvy na č. l. 48 verte-65, a dále z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 6c).

25. Stavební úřad rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] 61, sp. zn. [spisová značka] [titul], dodatečně povolil část stavby„ Výstavba bytových domů – bytový dům podsklepený [číslo] v ul. [ulice] [obec] (původně na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí]), a to část objektu [anonymizována čtyři slova] [číslo] v ul. [ulice a číslo], [obec], situovaného na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]“ s tím, že:„ stavba obsahuje vybudování podkroví, tzn. 5 NP a 6. NP (podkroví řešené ve dvou úrovních) na stávajícím bytovém domě [číslo]

5. NP domu je situováno 6 bytů ve skladbě: 4 byty 2 + kk, 1 byt 3 + kk a 1 byt 5 + kk mezonetový, zasahující do 6. NP. V 6. NP je situován 1 byt 4 + kk, 1 byt 2 + kk, část mezonetového bytu, kotelna, sušárna s ohřívačem TUV. Společné prostory jsou tvořeny chodbou se schodištěm a výtahovou šachtou s výtahem, končícím v 5. NP (6. NP je přístupno schodištěm).“ (zjištěno z cit. rozhodnutí na č. l. 88).

26. Z přípisu stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že dne [datum] obdržel stavební úřad rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odboru strategického rozvoje kraje ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], kterým uvedený krajský úřad zrušil rozhodnutí stavebního úřadu vydané dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání s tím, že stavební úřad musí znovu pokračovat v řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řadu (stavební zákon), v tehdy rozhodném znění,„ ale až po vyjasnění statutu nebytové jednotky [číslo] u soudu.“ Z tohoto důvodu proto stavební úřad přerušil řízení o dodatečné povolení,„ protože probíhá soudní řízení o předběžné otázce, která se týká vyjasnění statutu nebytové jednotky [číslo] (určení velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech nemovitostí) a na jejímž řešení závisí rozhodnutí stavebního úřadu. Na závěr správní orgán uvádí, že předmětná stavba nebyla dosud dodatečně povolena.“ (zjištěno z cit. přípisu stavebního úřadu na č. l. 92 a dále z rozhodnutí stavebního úřadu o přerušení řízení na č. l. 177-179).

27. V průběhu tohoto řízení došlo k následujícím převodům jednotek: a) u jednotky [číslo] ze společného jmění manželů (dále již„ SJM“) [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] do SJM [celé jméno původního účastníka], narozeného dne [datum], a [celé jméno původní účastnice], narozené dne [datum], oběma společně bytem [adresa původní účastnice a původního účastníka]; po úmrtí [celé jméno původní účastnice], zemřelé dne [datum], byla uvedená jednotka ve vlastnictví [celé jméno původního účastníka], který poté vlastnictví k této jednotce převedl do vlastnictví [celé jméno žalovaného], gen. shora; b) u jednotek [číslo] [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do vlastnictví [celé jméno žalované], gen. shora; c) u jednotek [číslo] [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do vlastnictví [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec]; d) u jednotky [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do SJM [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], gen shora; e) u jednotky [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do vlastnictví [celé jméno žalovaného], gen. shora; f) u jednotky [číslo] z vlastnictví [právnická osoba], do vlastnictví [celé jméno žalované], gen. shora; g) u jednotek [číslo] [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do vlastnictví [celé jméno žalovaného]; h) u jednotky [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do SJM [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], gen. shora; ch) u jednotky [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do SJM [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], gen. shora; i) u jednotky [číslo] z vlastnictví [právnická osoba] do SJM [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původní účastnice], bytem [adresa], [PSČ] [obec], [část obce], a dále ze SJM manželů [příjmení] do SJM [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], gen. shora; j) u jednotky [číslo] ze SJM [celé jméno žalovaného] a [celé jméno původní účastnice] do SJM [celé jméno žalovaného] a [celé jméno původní účastnice], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [část obce]; k ) u jednotky [číslo] ze SJM [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalované], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [část obce], do vlastnictví [celé jméno původní účastnice], bytem [ulice a číslo], [obec], a dále z vlastnictví [celé jméno původní účastnice], tehdy bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], do SJM [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], gen. shora; m) u jednotek [číslo] [číslo] z vlastnictví [celé jméno původní účastnice] do podílového spoluvlastnictví id. 1 pro [celé jméno původního účastníka], bytem [adresa původního účastníka], a id. 1 ve prospěch [celé jméno žalované], bytem [ulice a číslo], [obec], a dále ze spoluvlastnictví [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno původního účastníka] do výlučného vlastnictví [celé jméno žalované], gen. shora; o) u jednotky [číslo] ze SJM [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalované], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [část obce], do vlastnictví [celé jméno žalované], gen. shora; p) u jednotek [číslo] [číslo] z podílového spoluvlastnictví právních nástupců – původního vlastníka uvedených jednotek [celé jméno původního účastníka], zemřelého dne [datum], posledně bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [část obce] – JUDr. [jméno] [příjmení], bytem [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [obec], insolvenční správkyně dlužnice [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [jméno] [celé jméno původního účastníka], bytem [adresa], [jméno] [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původního účastníka], oba bytem shodně s bytem [adresa], gen. shora; r) u jednotek [číslo] [číslo] ze SJM [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původní účastnice], oba bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] do vlastnictví [celé jméno žalované], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [část obce]; t) u jednotek [číslo] [číslo] z vlastnictví [celé jméno původního účastníka], bytem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec], do vlastnictví [celé jméno žalované], gen. shora; u) u jednotky [číslo] z vlastnictví [celé jméno původní účastnice], gen. shora, do vlastnictví [celé jméno žalované], gen. shora; v ) u jednotek [číslo] [číslo] z vlastnictví [celé jméno původního účastníka] do vlastnictví [celé jméno žalovaného], gen. shora (zjištěno z výpisů z katastru nemovitostí ve vazbě na procesní podání žalobkyně ohledně jí učiněných návrhů na rozhodnutí soudu dle § 107a o. s. ř.).

28. Žalobkyně podala určovací žalobu (původně u Okresního soudu v [anonymizováno]) dne 27. 5. 2011 proti žalovaným, jimiž v uvedenou dobu nebyli, nýbrž se do procesního postavení žalovaných (v důsledku následných převodů a navazujících příslušných procesních rozhodnutí zdejšího soudu dle § 107a o. s. ř.) až později (tedy v průběhu řízení) dostali následující žalovaní: a) žalovaný 1) [celé jméno žalovaného]; b) žalovaný 2) [celé jméno žalovaného]; c) žalovaní 4) [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]; d) žalovaný 5) [celé jméno žalovaného]; e) žalovaná 6) [celé jméno žalované]; f) žalovaná 8) [celé jméno žalované]; g) žalovaná 10) [jméno] [celé jméno žalované]; h) žalovaná 12) [celé jméno žalované]; ch) žalovaný 13) Mgr. [jméno] [příjmení]; i) žalovaná 15) [celé jméno žalované]; k ) žalovaný 17) [celé jméno žalovaného]; l) žalovaná 18) [celé jméno žalované]; m) žalovaní 19) [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]; o) žalovaná 20) [celé jméno žalované]; p) žalovaní 22) [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]; r) žalovaný 29) [celé jméno žalovaného]; a s ) žalovaná 33) [celé jméno žalované].

29. Z výpisů z katastru nemovitostí obsažených ve spise vyplývá, že k předmětnému nemovitému majetku, budově, jednotkám a předmětnému pozemku (shora již vymezeným) nebyla učiněna poznámka spornosti zápisů a po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, tj. od 1. 1. 2014, byly za tohoto stavu zápisů v katastru nemovitostí provedeny mj. dále označené převody předmětných jednotek, aniž by tedy v době realizace těchto převodů byla v katastru zapsána předmětná poznámka spornosti.

30. Dne [datum] byla mezi prodávajícími manžely [jméno] a [jméno] [příjmení], bytem [adresa původní účastnice], [PSČ] [obec], a kupující [celé jméno původní účastnice], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], uzavřena kupní smlouva, na základě které prodávající prodali kupující bytovou jednotku [číslo] v předmětné budově se spoluvlastnickým podílem (na budově a pozemku) o velikosti [číslo], za sjednanou kupní cenu, přičemž právní účinky zápisu dle této smlouvy nastaly ke dni [datum] (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 414-415, a dále z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 393).

31. Dne [datum] byla mezi dárkyní [celé jméno původní účastnice], bytem [adresa původní účastnice], [PSČ] [obec], a mj. [celé jméno žalované] (nynější žalovanou 10/), uzavřena darovací smlouva, na základě které dárkyně darovala mj. obdarované id. 1 bytové jednotky [číslo] v předmětné budově se spoluvlastnickým podílem (na budově a pozemku) o velikosti [číslo], a dále id. 1 jednotky [číslo] (jiný nebytový prostor) v téže budově s předmětným spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo], přičemž právní účinky zápisu dle této darovací smlouvy nastaly ke dni [datum] (zjištěno z cit. darovací smlouvy na č. l. 406-408, a dále z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 392).

32. Dne [datum] prodávající 1) JUDr. [jméno] [příjmení], bytem [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [obec], jako insolvenční správkyně dlužnice [jméno] [příjmení], bytem [adresa], 2) [obec] [celé jméno původního účastníka], 3) [jméno] [celé jméno původního účastníka] 4) [celé jméno původního účastníka], všichni bytem [adresa], a kupující [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], uzavřeli kupní smlouvu, na základě které každý z prodávajících prodal kupujícímu spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1 jednotky [číslo] (jiný nebytový prostor) a jednotky [číslo] (byt) v předmětné budově s podílem na společných částech na předmětné budově a pozemku o velikosti [číslo] za v kupní smlouvě sjednanou kupní cenu, přičemž právní účinky zápisu (ve formě vkladu) nastaly ke ni [datum] (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 165-167, a dále z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 164).

33. Dne [datum] byla mezi dárcem [celé jméno původního účastníka], bytem [adresa původního účastníka], a obdarovanou [celé jméno žalované] (nyní žalovanou 10/), uzavřena darovací smlouva, na základě které dárce daroval obdarované id. 1 předmětných nemovitých věcí (specifikovaným v předchozím odstavci), přičemž právní účinky zápisu dle této darovací smlouvy nastaly ke dni [datum] (zjištěno z cit. darovací smlouvy na č. l. 410-412, a dále z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 392).

34. Dne [datum] byla mezi prodávající [celé jméno původní účastnice], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a kupujícími manžely [jméno] a [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], uzavřena kupní smlouva, na základě které prodávající prodala kupujícím bytovou jednotku [číslo] v předmětné budově se spoluvlastnickým podílem (na budově a pozemku) o velikosti [číslo], za sjednanou kupní cenu, přičemž právními účinky zápisu dle této smlouvy nastaly ke dni [datum] (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 232-233, a dále z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 228-231).

35. Dne [datum] byla mezi prodávající [celé jméno původní účastnice], bytem [adresa původní účastnice], [PSČ] [obec], a kupující [celé jméno žalované] (gen. shora, nynější žalovanou 33/), uzavřena kupní smlouva, na základě které prodávající prodala kupující bytovou jednotku [číslo] v předmětné budově se spoluvlastnickým podílem (na budově a pozemku) o velikosti [číslo] za sjednanou kupní cenu, přičemž právní účinky zápisu dle této kupní smlouvy nastaly ke dni [datum]. Prodávající v čl. V. této smlouvy současně prohlásila (a tím informovala kupující), že na uvedené nemovitosti vázne mj. právní vada spočívající v existenci (v době převodu trvajícího) soudního sporu v této právní věci, což kupující vzala na vědomí (zjištěno z cit. kupní smlouvy na č. l. 417-419, a dále z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 395).

36. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo mj. rozhodnuto, že námitky žalobkyně vznesené v řízení před stavebním úřadem, mj., že žalobkyně jako vlastnice nebytové jednotky (garážového stání – jednotky [číslo]) nedala souhlas s předmětnou stavbou, že nebylo vydáno usnesení společenství vlastníků podle § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů, a že stavebník neměl k dispozici právní titul v podobě smlouvy o výstavbě dle § 17 a § 18 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, jsou důvodné (zjištěno z cit. rozsudku na č. l. 320-329). 37. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení téhož krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek zdejšího soudu (označený v předchozím odstavci) mj. v zreferovaném meritorním výroku potvrdil (zjištěno z cit. rozsudku na č. l. 330-338 a z cit. opravného usnesení na č. l. 339-343).

38. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo dovolání společnosti [právnická osoba] proti shora cit. rozsudku odvolacího soudu (jako žalované 36)) odmítnuto (zjištěno z cit. usnesení dovolacího soudu na č. l. 351-353).

39. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

40. Ke dni podání žaloby a v době vydání tohoto rozsudku žalobkyně byla, resp. je vlastnicí jednotky [číslo] v předmětné budově (viz výrok I. tohoto rozsudku) se spoluvlastnickým podílem na budově a shora již označených pozemcích o velikosti [číslo].

41. Stavební úřad vydal stavební povolení k výstavbě bytové domu o 4. NP, přičemž v mezidobí fakticky, tj. bez stavebního povolení, došlo stavebníkem k realizaci nástavby budovy o další 5. a 6. NP, kde jsou bytové jednotky [číslo] u nichž došlo katastrálním úřadem k zápisu do katastru nemovitostí.

42. Posléze stavební úřad sice vydal dne [datum] dodatečné povolení k dosud realizovanému vybudování podkroví, tzn.

5. NP a 6. NP předmětného domu, leč rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odboru strategického rozvoje kraje ze dne [datum] shora již označeného č. j. a sp. zn. bylo shora uvedené prvoinstanční rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno a věc byla tomuto stavebnímu úřadu vrácena k novému projednání, který posléze s ohledem na vedení předmětného řízení u zdejšího soudu stavební řízení přerušil do pravomocného skončení předmětného soudního řízení.

43. V období od [datum], tj. již za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., došlo mj. k několika úplatným převodům jednotek na nové nabyvatele, kteří při převodu vycházeli ze stavu zápisů v katastru nemovitostí, jenž neobsahoval žádný zápis ve formě poznámky, či později poznámkou spornosti vlastnického zápisu vztahující se k předmětné budově, resp. jednotkám, přičemž z dokazování v tomto řízení nevyšlo najevo, že by nabyvatelé – vyjma případu převodu bytové jednotky z vlastnictví [celé jméno původní účastnice] do vlastnictví [celé jméno žalované] a u následných převodů, jimiž se stali manželé [příjmení] – věděli (tj. i přes absenci poznámky spornosti v katastru nemovitostí), že jimi kupované jednotky jsou zatíženy právní vadou spočívající v existenci vedení tohoto soudního sporu, tj. sporu o určení velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech předmětné budovy, v níž je situován jejich (bytová či nebytová) jednotka.

44. Soud poté učinil následující právní posouzení věci.

45. Soud předně posuzoval, zda žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na jí požadované soudní deklaraci týkající se velikosti spoluvlastnických podílů spjatých s jednotkami ve vlastnictví jak žalobkyně, tak žalovaných, a dále na určení, že označené jednotky s předmětnými spoluvlastnickými podíly na nemovitém majetku nejsou ve vlastnictví označených žalovaných. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni na podání této určovací žaloby svědčí naléhavý právní zájem, neboť jde o zákonem předvídaný prostředek ke zjednání nápravy mezi žalobkyní tvrzeným nesouladem mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právním stavem. Byla-li by žaloba z věcného hlediska důvodná, žalobkyně by se na základě takto vydaného soudního rozsudku mohla domáhat (coby veřejné vkladové listiny) vkladu, v jehož důsledku by došlo k odstranění zmíněného nesouladu, resp. došlo by (podle tvrzení žalobkyně) k zajištění souladu stavu zápisů v katastru nemovitostí ohledně dotčených jednotek se stavem právním (právní realitou).

46. Žaloba však (z věcného hlediska) není důvodná, a to z následujících důvodů.

47. Pokud jde o žalobní požadavek žalobkyně, aby soud rozhodnutím deklaroval, že předmětní žalované nejsou vlastníky jednotek [číslo] až [číslo] pak se lze v zásadě ztotožnit s obranou žalovaných zastoupených advokátem Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], který zcela důvodně odkázal na (hmotněprávní) dosah reglementace plynoucí z ustanovení § 1167 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“) i s připomenutím k tomu se upínající relevantní judikatury.

48. Podle § 1167 o. z. dojde-li k zápisu vlastnického práva k jednotkám do veřejného seznamu, nelze prohlášení prohlásit za neplatné ani nelze určit, že vlastnické právo k jednotce nevzniklo, v případě, že věcné právo k jednotce nebyla další osoba.

49. Dokazováním bylo přitom zjištěno, že předmětné vymezené jednotky byly ke dni uzavření smlouvy o výstavbě ve znění jejího dodatku [číslo] ve vlastnictví dvou právnických osob, a to 1) [anonymizováno] [obec] [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], [PSČ] [obec], který tehdy vlastnil jednotky [číslo] [číslo]) [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], který tehdy vlastnil jednotky [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Na právní předchůdce některých nynějších žalovaných, resp. na žalované bylo na základě převodních smluv vlastnické právo převedeno později. Znamená to tedy – s přihlédnutím k otázce reglementace dle § 1167 o. z. – že v mezidobí (od roku 2004) věcná práva k předmětným jednotkám nabyly další osoby, pročež z tohoto důvodu již de lege lata – s účinností od 1. 1. 2014 - není možné prohlášení prohlásit za neplatné ani nelze určit, že vlastnické právo k jednotce nevzniklo, tedy nelze ani soudním rozhodnutím deklarovat, že (v pořadí další) nabyvatel není vlastníkem předmětné jednotky.

50. Pro právní úpravu účinnou od 1. 1. 2014 (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo ICdo 34/2015, dovodil, že po 1. 1. 2014 nelze prohlášení vlastníka prohlásit za neplatné, jeho případné vady lze odstranit postupem dle § 1168 o. z. Nejvyšší dále vyložil právní názor, že ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. se od nabytí účinnosti nové právní úpravy (tj. od 1. 1. 2014) posuzují podle této úpravy zásadně i práva a povinnosti vlastníků jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb.; dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovým jednotkám a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku. Jestliže jednotky byly zapsány do katastru nemovitostí před 1. 1. 2014 a účastníci nabyli vlastnické právo k těmto jednotkám, nelze po 1. 1. 2014 prohlášení vlastníka prohlásit za neplatné ani určit, že vlastnické právo k jednotkám nevzniklo.

51. Znamená to tedy (vztaženo i do poměrů této věci), že jestliže sporné (bytové či nebytové) jednotky byly zapsány do katastru nemovitostí (na základě předmětného prohlášení vlastníka), a následně došlo k dalšímu převodu těchto jednotek, pak nelze po 1. 1. 2014 prohlášení vlastníka prohlásit za neplatné ani určit, že vlastnické právo k žalobou dotčeným jednotkám nevzniklo, neboť případné vady prohlášení lze odstranit toliko postupem ve smyslu § 1168 o. z. (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1551/2021).

52. V dané věci je nasnadě, že žalobkyně podanou žalobou uvedenou právní úpravu a z ní plynoucí hmotněprávní konsekvence přehlíží, neboť se domáhá deklarace neexistence vlastnického práva předmětných žalovaných k vymezeným jednotkám, tedy brojí proti stavu zápisů v katastru nemovitostí a právní úpravou presumovanému a do jisté míry (shora vyloženým způsobem) chráněnému stavu vlastnictví k jednotkám, ač se po právu takového požadavku nemůže úspěšně domoci.

53. Za tohoto stavu proto v této části žaloba – pokud jde o požadavek na negativní deklaraci věcněprávních vztahů, jak je vyjádřená v meritorní části rozsudku ad 1 písm. c) – není důvodná a z vyložených důvodů jí soud zamítl.

54. Ovšem ani ve zbývající části soud neshledal žalobu důvodnou, a to z následujících důvodů.

55. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

56. Podle přechodného ustanovení § 3064 o. z. ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ohledně práv zapsaných do katastru nemovitostí v době jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou účinky podle § 980 až 986 uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Lhůty stanovené v § 983 až 986 počnou běžet po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

57. Podle § 3081 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014.

58. Podle § 980 odst. 1 věty první o. z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje.

59. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

60. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu, prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

61. V prvé řadě soud zdůrazňuje, že v souvislosti se změnou katastrálních předpisů ve vazbě na změnu civilního kodexu (s účinností od 1. 1. 2014) ze strany soudu nebyly dány podmínky pro postup ve smyslu § 24 odst. 1 věty třetí zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), jenž stanoví, že poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.

62. Je tomu tak již z toho důvodu, že žalobkyně svou žalobu konstruovala pro tvrzený nesoulad mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právní realitou, který podle jejího názoru zapříčinil příslušný katastrální úřad, který takový vklad dle předmětné smlouvy o výstavbě ve znění jejího dodatku č. 1 správně neměl provést. Nejednalo se tedy o žalobní konstrukci odvíjející se např. od absolutně neplatného právního jednání (týkající se převodních smluv), v důsledku kterého zde mělo dojít k nesouladu mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a tzv. právní realitou.

63. Přes výše uvedené ovšem soud (po změně obsazení v osobě samosoudce) existenci tohoto řízení formou zaslání předmětné určovací žaloby příslušnému katastrálnímu úřadu přesto signalizoval.

64. V tomto řízení bylo zjištěno, že žalobkyně v dané věci poznámku spornosti zápisu neučinila, pročež je z tohoto důvodu (bez dalšího) vyloučen postup předvídaný v § 24 odst. 3 katastrálního zákona o tom, že vyhoví-li soud žalobě, o které je zapsána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti zápisu působí. Po výmazu všech zápisů oznámí katastrální úřad provedenou změnu dotčeným osobám.

65. Z ustanovení §§ 7, 980 odst. 1 a 984 odst. 1 o. z. vyplývá, že nabýt věcné právo od osoby, která je jako osoba oprávněná zapsaná ve veřejném seznamu, ačkoli podle skutečného právního stavu osobou oprávněnou není, je možné jen v případě, že nabývající osoba nabyla právo na základě úplatného právního jednání a v dobré víře ve stav zápisů ve veřejném seznamu. Soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem se, stejně jako dobrá víra, předpokládá, může však být prokázán opak (tzv. vyvratitelná právní domněnka). Existenci dobré víry je nutno zkoumat v časové souvislosti s okamžikem, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, posuzuje se dobrá víra se zřetelem k době, kdy byl podán návrh na zápis práva do tohoto seznamu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1353/2019).

66. Je třeba si uvědomit, že princip materiální publicity, promítnutý do civilního kodexu, znamená, že stav zapsaný ve veřejném seznamu se zásadně považuje za stav skutečný pro toho, komu není známo (jedná v důvěře), že stav ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem. Nejsou-li tudíž zápisy ve veřejném seznamu úplné nebo jsou-li zápisy tam provedené nepravdivé, bude vůči tomu, komu není uvedená neúplnost nebo nepravdivost známa, zásadně posuzována tak, jako kdyby stav ve veřejném seznamu byl skutečným stavem právním, rozdíly mu nelze přičítat k tíži. Nedostatek dobré víry způsobuje i poznámka ve veřejném seznamu, že právní poměry jsou dotčeny změnou (KINDL, M., ROZEHNAL, A. a kol. Občanský zákoník. Praktický komentář. Plzeň: Aleš Čeněk, 2019, s. 615).

67. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 792/2013, vyložil a odůvodnil právní názor, že nelze zpochybňovat dobrou víru nabyvatele nemovité věci tvrzením, že mohl a měl předvídat, že okolnosti uzavření předchozí převodní smlouvy byly přinejmenším neobvyklé, a zakládaly tak úvahy o možném budoucím vlastnickém sporu ohledně této nemovitosti, jelikož žádným právním předpisem není kupujícímu uložena povinnost zabývat se okolnostmi v souvislosti s předchozími nabývacími tituly a zkoumat, zda dosud realizované majetkové transakce byly standardní, či nikoliv.

68. V návaznosti na posledně uvedené rozhodnutí dovolacího soudu lze pak formulovat názor, že není povinnosti kupujícího posuzovat, zda stav zápisů v katastru nemovitostí odpovídá právnímu stavu, případně i přes jemu poskytnuté informace prodávajícím tyto informace (přesto) verifikovat z jiných zdrojů a v tomto směru realizovat investigativní činnost vedenou v zásadě s presumpcí nedůvěry v prodávající stranu stran jí poskytovaných informací ohledně předmětu převodu.

69. V rozsudku ze dne 20. 4. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1353/2019, Nejvyšší soud v podstatě navazuje na předchozí právní názor (vyložený v dovolací věci sp. zn. 30 Cdo 792/2013) s tím, že (ve stručnosti shrnuto) zjištěné (objektivní) okolnosti, jež mohou vzbuzovat pochybnosti o souladu mezi právní realitou a stavem zápisů v katastru nemovitostí, musí být důsledně verifikovány z pohledu otázky (ne) aplikovatelnosti ustanovení § 984 odst. 1 o. z.

70. Jinými slovy řečeno, k tomu, aby mohlo být spravedlivě po dotčené osobě požadováno, aby verifikovala informace týkající se posouzení stavu zápisů v katastru nemovitostí s právní realitou, musí svědčit (být dány) objektivní okolnosti, které by měly každou svéprávnou osobu s rozumem průměrného člověka vést při znalosti daných informací k takovému postupu. Nedostane-li se dotčené osobě (objektivně) relevantních informací důvodně zakládajících pochybnosti o možném nesouladu údajů týkajících se nemovité věci z pohledu zápisů v katastru nemovitostí a právního stavu, pak za tohoto stavu nelze vyvozovat, že u ní mohly být založeny důvody pochybovat o takovém nesouladu a zamýšlet z toho důsledky, jež by měly v takto skutkových poměrech posuzované věci vytěsňovat zachování principu materiální publicity (k tomu srov. též dále zreferovanou judikaturu).

71. Ústavní soud v nálezu ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. III. ÚS 3644/19 k § 984 odst. 1 o. z. vyložil mj. následující právní závěry: a) Ustanovení § 984 odst. 1 o. z. upravuje zásadu materiální publicity veřejných seznamů, která umožňuje, aby při splnění zákonem stanovených podmínek došlo k nabytí věcného práva od neoprávněného. b) Dobrou víru občanský zákoník presumuje, když dle jeho § 7 se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Důkazní povinnost leží na osobě, která tvrdí, že nabyvatel nejednal v dobré víře. c) Má-li být existence dobré víry ve smyslu § 984 odst. 1 o. z. vyvrácena, pak to musí se stát skutečnostmi vyvracejícími přímo dobrou víru o stavu zapsaném ve veřejném seznamu. d) Závěr o neexistenci dobré víry podle § 984 odst. 1 o. z. musí být řádně odůvodněn, jinak dochází k porušení práva na soudní ochranu i práva vlastnického zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních právo a svobod.

72. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, zaujal právní názor, že při hodnocení dobré víry nabyvatele věcného práva v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem ve smyslu ustanovení § 984 odst. 1 o. z. je vždy třeba brát v úvahu, zda smluvní strana při běžné (obvyklé) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat (od každého očekávat), neměla, popřípadě nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že údaje uvedené ve veřejném seznamu (v katastru nemovitostí) odpovídají skutečnému právnímu stavu, tedy i o tom, že osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí je skutečným vlastníkem věci.

73. Nejvyšší soud v posledně označeném rozhodnutí dále uvedl, že běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem a že nedošlo ke změně oprávněné osoby, aniž by se tato změna promítla ve veřejném seznamu. Požadavek na takové ověřování souladu mezi zápisem ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem by byl v rozporu s ustanovením § 980 odst. 2 o. z., které zakládá domněnku souladu stavu zapsaného ve veřejném seznamu se skutečným stavem. Vyloučení potřeby šetření skutečného právního stavu je ostatně smyslem materiální publicity veřejných seznamů, vyjádřené zejména v ustanovení § 984 odst. 1 o. z. Uvedené však neplatí, jsou-li tu objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem. V takovém případě naopak je na nabývající osobě, aby si ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem.

74. V usnesení ze dne 27. října 2020, sp. zn. 22 Cdo 2087/2020, Nejvyšší soud zase zdůraznil, že dobrá víra nabyvatele se opírá o zápis v katastru nemovitostí a je presumována (§ 7 o. z.). Vychází z důvěry jednotlivců v akty veřejné moci; poskytuje ochranu tomu, kdo jednal v důvěře v zápis v katastru nemovitostí, na jehož obsah neměl a nemohl mít vliv, na rozdíl od skutečného („ naturálního“) vlastníka. Jde o speciální případ omylu (o skutečném právním stavu) vyvolaného státním orgánem, jednání nabyvatele je projevem důvěry jednotlivců v akty veřejné moci (zde katastrálního úřadu). Nabyvatel není v zásadě povinen činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistil, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčil nahlédnutím do něj, je v souladu se skutečným právním stavem; jsou-li mu ovšem známy skutečnosti, které knihovní stav objektivně znejišťují, pak lze po něm přiměřenou„ investigativní“ aktivitu požadovat. Posouzení, zda o takové skutečnosti šlo a zda investigativní aktivita vyvinutá nabyvatelem byla dostatečná, je na úvaze soudu, kterou by mohl dovolací soud zpochybnit jen, pokud by byla zjevně nepřiměřená.

75. V rozsudku ze dne 23. 4. 2021, sp. zn. 24 Cdo 688/2021, Nejvyšší soud vyložil, že:„ Jestliže v daném případě odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných již soudem prvního stupně, že v případě žalované zde nepanovaly žádné okolnosti, které by vytěsňovaly její dobrou víru v době, kdy nabývala vlastnické právo k předmětnému pozemku od jeho předchozího nabyvatele, kterýžto skutkový základ dovolací soud nemůže jakkoli v dovolacím řízení revidovat, pak následně odvolacím soudem (stejně jako předtím soudem prvního stupně) učiněný právně kvalifikační závěr o perfektním nabytí vlastnického práva žalované k předmětnému pozemku je zcela souladný se zjištěným závěrem o skutkovém stavu a jako takový nemůže být dovolatelkou zpochybněn v důsledku jí prezentované (ve vztahu k rozhodnutí odvolacího soudu oponentní) skutkové verze případu.“ 76. K námitce žalobkyně o nesprávnosti postupu, resp. rozhodování příslušného katastrálního úřadu v dané věci lze odkázat na dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu.

77. Zaprvé Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1551/2009, judikoval, že soudům v občanském soudním řízení podle části třetí občanského soudního řádu nepřísluší hodnotit či přezkoumávat postupy a rozhodovací akty katastrálních úřadů. Uvedl také, že pokud katastrální úřad o podaném vkladovém návrhu rozhodl, tj. povolil vklad vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí ve prospěch určité osoby, je zapotřebí vycházet z toho, že pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v okamžiku rozhodnutí katastrálního úřadu byly splněny všechny zákonem předvídané podmínky. V takovém případě předmětem řízení o určení vlastnictví je primárně posouzení platnosti příslušné věcné smlouvy z občanskoprávního hlediska, nikoliv též z hlediska posuzování podmínek vkladového řízení, tedy zkoumání, zda v popsané skutkové situaci katastrální úřad (ne) měl vkladovému návrhu (ne) vyhovět, resp. jej zamítnout, či povolit.

78. Zadruhé Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 24 Cdo 279/2020, formuloval právní názor, že chrání-li materiální publicita nabyvatele stejně jako by nabýval od oprávněného, případný rozpor mezi stavem zapsaným a skutečným právním stavem, byť by byl způsoben chybným zápisem v důsledku zřejmého omylu, je bez významu. Z hlediska ustanovení § 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona má význam pouze to, zda návrh na vklad navazuje na zápis, tedy zda převodcovo právo nakládat s nemovitostí je odvozeno od zápisu věcného práva. Z uvedeného vyplývá, že zápis nemůže být zpětně (k rozhodnému okamžiku) změněn, protože by tím bylo uplatnění zásady materiální publicity popřeno.

79. Shora (ve stručnosti zreferovanou) judikaturu lze přiměřeně použít i na posuzovaný případ potud, že regulace podle § 984 odst. 1 o. z. doléhá i na situaci, kdy je po vkladu smlouvy o (úplatném) převodu smlouvy zpochybňována – ať již některou ze stran této smlouvy, resp. některým z dosavadních vlastníků jednotek - velikost nabytého spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku, na kterém budova, v níž je situována převáděná jednotka, stojí, přičemž není rozhodující, zda podle žalobní argumentace by takový podíl měl být správně vyšší, či naopak nižší. V obou případech je totiž zapotřebí presumovat dobrou víru nabyvatele při tomto úplatném právním jednání a přiznat mu ochranu ve smyslu § 984 odst. 1 o. z. (princip materiální publicity), ledaže by bylo právně relevantním způsobem prokázáno, že nabyvatel v době převodu, resp. v době vkladu vlastnického práva dle jím uzavřené převodní smlouvy nebyl v dobré víře.

80. Jestliže žaloba o rozsah velikosti podílů na společných částech budovy a pozemku, vztahujících se k předmětným (bytovým či nebytovým) jednotkám, postihuje i tu část vlastníků jednotek, kteří po nabytí vlastnického práva k těmto jednotkám vstoupili (v důsledku singulární sukcese) do procesního postavení dosavadních účastníků řízení – vlastníků těchto jednotek, pak není-li v řízení právně relevantním způsobem zpochybněna jejich dobrá víra, svědčí jim i v tomto typu sporu (o velikost spoluvlastnických podílů v souvislosti s vlastnictvím jednotek) ochrana dle principu materiální publicity zakotveného v § 984 odst. 1 o. z.

81. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), v rozhodném znění (cit. zák. byl zrušen novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.) velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.

82. Z komentářové literatury tehdy platného a účinného zákona o vlastnictví bytů (např. v ASPI) vyplývalo, že pokud se velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu mění z důvodu, že byly podlahové plochy jednotek chybně vymezeny a nyní se upřesňují, změna se do katastru nemovitostí zapíše záznamem na základě ohlášení změny společenstvím vlastníků podle § 11 odst. 7 zákona, jehož přílohou je změna (dodatek) prohlášení vlastníka. Dohodnou-li se vlastníci jednotek v domě, že jinak vymezí společné části domu, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek a společné části domu, které jsou ve spoluvlastnictví pouze některých vlastníků jednotek, jedná se o změnu prohlášení vlastníka, která nemá vliv na zápis údajů v katastru nemovitostí, protože velikost spoluvlastnického podílu na společných částech domu ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek se nemění (řídí se velikostí podlahové plochy jednotky) a podíl na společných částech ve spoluvlastnictví pouze některých vlastníků jednotek se do katastru nemovitostí nezapisuje. Pokud dojde, jak bylo výše uvedeno, ke změně velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek a dům stojí na pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, je součástí změny (dodatku) prohlášení vlastníka i smlouva o převodu podílů k pozemku nebo dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku tak, aby se velikosti spoluvlastnických podílů k pozemku rovnaly spoluvlastnickým podílům jednotlivých vlastníků jednotek na společných částech domu ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek (§ 21 odst. 2 zákona). Takové vyhotovení změny (dodatku) prohlášení vlastníka je potom přílohou návrhu na vklad změny velikosti spoluvlastnických podílů k pozemku. Současně se podle tohoto podání, které by mělo obsahovat současně i ohlášení změny, záznamem zapíše do katastru nemovitostí změna velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

83. Z vyloženého výkladu je zřejmé, že v občanském soudním řízení nelze rozsudkem deklarovat jen u některých spoluvlastníků jiný rozsah velikosti jejich spoluvlastnických podílů spojených s vlastnictvím s jejich jednotkami, kdy právní úprava se řídila zákonem č. 72/1994 Sb., než u ostatních spoluvlastníků, resp. je nemožné v občanském soudním řízení rozsudkem deklarovat změnu velikosti spoluvlastnických podílů jen ve vztahu k těm vlastníkům jednotek, kterým nebylo možné poskytnout ochranu ve smyslu § 984 odst. 1 o. z., zatímco ve vztahu k ostatním vlastníkům jednotek takovou věcněprávní deklaraci realizovat nelze, a vůči nim proto určovací žalobu zamítnout.

84. Nemožné je to již z toho důvodu, že by v konečném důsledku nebylo dodrženo (respektováno) kogentní ustanovení § 8 odst. 2 věty první zákona o vlastnictví bytů stanovící (ještě jednou citováno), že velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě, kteréžto hmotněprávní pravidlo by v případě vydání rozsudku o částečné deklaraci velikosti spoluvlastnických podílů spojených s jednotkami (objektivně) nemohlo být dodrženo a pochopitelně následně katastrálním úřadem ani promítnuto ve vztahu ke katastru nemovitostí.

85. Jinak řečeno, v hypotetické situaci byl-li by přesto takový rozsudek vydán, katastrální úřad by stejně z vyložených důvodů nemohl přistoupit k částečné změně velikosti podílu (jen) u některých vlastníků jednotek; pak tedy z tohoto hlediska by (v takto hypoteticky zvažované rovině) vydaný rozsudek, deklarující jen u některých vlastníků jednotek změnu velikosti jejich spoluvlastnických podílů, byl zcela bezcenný, neboť by nemohl být podkladem pro předmětný zápis do katastru nemovitostí.

86. V souvislosti se změnou civilního kodexu, účinnou od 1. 1. 2014, pak ustanovení § 1167 přineslo novou právní reglementaci, dle které (jak již shora bylo uvedeno) nelze prohlášení prohlásit za neplatné ani nelze určit, že vlastnické právo k jednotce nevzniklo, v případě, že věcné právo k jednotce nabyla další osoba, což je případ, který se týká všech žalovaných.

87. Bylo již shora uvedeno, že při podání žaloby byl zčásti jiný okruh žalovaných, neboť po zahájení řízení docházelo k dalším převodům jednotek, v situaci, kdy stav zápisů v katastru nemovitostí neobsahoval poznámku o podání této určovací žaloby, resp. později poznámku spornosti; k zápisu poznámky spornosti katastrálním úřadem došlo teprve v dubnu t. r.

88. Znamená to tedy, že za uvedeného stavu úplatně nabyli vlastnické právo k jednotkám a i vzhledem k obsahu převodních smluv byli za stávající důkazní situace při nabývání těchto jednotek – vzhledem k zápisům v katastru nemovitostí - v dobré víře žalovaní 1) [celé jméno žalovaného], žalovaný 2) [celé jméno žalovaného], žalovaní 4) [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] (u manželů [příjmení] se to ovšem netýká nabytí další – v pořadí druhé - jednotky [číslo] dle kupní smlouvy uzavřené dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum] – viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 391, neboť v té době jim existence vedení tohoto sporu byla již známa; to samé pak doléhá i na nabytí jednotky [číslo] [celé jméno žalovaného] dle dědického usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s právními účinky vkladu dle této veřejné listiny k okamžiku [datum] k [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. – viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 450), žalovaný 5) [celé jméno žalovaného], žalovaná 6) [celé jméno žalované], žalovaná 8) [celé jméno žalované], žalovaná 12) [celé jméno žalované], žalovaný 13) Mgr. [jméno] [příjmení], žalovaná 15) [celé jméno žalované], žalovaný 17) [celé jméno žalovaného], žalovaná 18) [celé jméno žalované], žalovaní 19) [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], žalovaná 20) [celé jméno žalované], žalovaní 22) [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], a žalovaný 29) [celé jméno žalovaného]; v případě žalované 10) [jméno] [celé jméno žalované] se jednalo o nabytí dle darovací smlouvy, kde režim dle § 984 odst. 1 o. z. se (protože šlo o bezúplatný převod) neuplatní, a v případě [celé jméno žalované] bylo soudem při dokazování zase zjištěno, že v kupní smlouvě ze dne [datum] prodávající [celé jméno původní účastnice] informovala kupující [celé jméno žalované] o právních závadách prodávané jednotky, mj. též o existenci vedení tohoto řízení, takže se kupující dostalo relevantní informace vztahující se k předmětné právní závadě a možnému nesouladu mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právním stavem, v důsledku čehož by uvedená kupující nemohla uplatňovat režim ve smyslu § 984 odst. 1 o. z.

89. U zbylých (v předchozím odstavci uvedených) žalovaných je však třeba jejich dobrou víru při nabytí jednotek do jejich vlastnictví presumovat (§ 7 o. z.).

90. Pokud žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně při jednání konaném dne 15. 6. 2022 navrhovala provést dokazování nabývacími tituly u všech žalovaných s tím, že má za to, že žalovaní nebyli při nabytí jednotek do svého vlastnictví v dobré víře, soud tomuto důkaznímu návrhu nevyhověl, neboť žalobkyně při tomto jednání netvrdila žádné pro rozhodnutí zásadně významné okolnosti, které by si vyžadovaly důkazní verifikaci. Pouhá pochybnost žalobkyně, bez relevantního promítnutí do tvrzení, na jehož základě by soud mohl posoudit nezbytnost takového prokazování z pohledu sledovaného meritorního rozhodnutí, resp. nezbytnost dokazování ve vztahu ke konkrétnímu skutkovému tvrzení, zásadně významnému pro meritorní rozhodnutí, nezakládá povinnost soudu přistoupit k takovému dokazování.

91. Navíc ohledně určení velikosti spoluvlastnických podílů u účastníků jde o spor, v němž zjištění byť u jediného žalovaného účastníka, že při nabytí jednotky byl v dobré víře a je mu proto nezbytné poskytnout soudní ochranu ve smyslu materiální publicity dle § 984 odst. 1 o. z., zcela postačuje k zamítnutí celé žaloby, a to s ohledem na shora již vyloženou nemožnost při takové skutkové a právní konstelaci zasahovat do velikosti spoluvlastnických podílů spjatých s vlastnictvím jednotek u zbývajících vlastníků těchto jednotek.

92. Jestliže při jednání konaném dne 15. 6. 2022 bylo mj. provedeno dokazování kupní smlouvami (nabývacími tituly) pro [celé jméno původní účastnice] (kupní smlouva ze dne [datum] na č. l. 414-415), nebo pro [jméno] [příjmení] (kupní smlouva ze dne [datum] na č. l. 165-167), přičemž žalobkyně k těmto převodním smlouvám – v rámci jejího vyjádření se k dosud soudem provedeným důkazům - netvrdila žádné pro rozhodnutí zásadně významné skutkové okolnosti, jež by zpochybňovaly dobrou víru těchto kupujících, případně prodávajících, kteří nebyli původně (jako první) žalobkyní zažalováni, tj. ve vztahu k uvedeným kupním smlouvám se jedná o [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno původního účastníka] či [jméno] [celé jméno původního účastníka], pak je zde hned několik původních (spolu) vlastníků jednotek, u kterých by s přihlédnutím k § 984 odst. 1 o. z. bylo zapotřebí poskytnout předmětnou soudní ochranu, neboť zápis ve formě poznámky, resp. poznámka spornosti v době realizace předmětných převodů (spolu) vlastnického práva k jednotkám v katastru nemovitostí zapsána nebyla.

93. Lze přitom s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou konstatovat, že v době vkladu vlastnického práva k předmětným jednotkám v dobré víře se rovněž nacházeli také žalovaní 1) [celé jméno žalovaného], žalovaný 2) [celé jméno žalovaného], žalovaní 4) [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] (zde ve vztahu k jednotce [číslo]), žalovaný 5) [celé jméno žalovaného], žalovaná 6) [celé jméno žalované], žalovaná 8) [celé jméno žalované], žalovaná 12) [celé jméno žalované], žalovaný 13) Mgr. [jméno] [příjmení], žalovaná 15) [celé jméno žalované], žalovaný 17) [celé jméno žalovaného], žalovaná 18) [celé jméno žalované], žalovaní 19) [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], žalovaná 20) [celé jméno žalované], žalovaní 22) [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], a žalovaný 29) [celé jméno žalovaného].

94. Pro aplikaci § 984 odst. 1 o. z. není přitom právně významné, pokud se žalovaní teprve po vkladu vlastnického práva v jejich prospěch dozvěděli (ať již z jakéhokoliv zdroje) o existenci tohoto či jemu předcházejícího stavebního či jiného řízení; podstatné totiž je, že jejich dobrá víra panovala v okamžiku vkladu dle předmětné převodní smlouvy.

95. V tomto směru pak žalobkyní navrhovaný důkaz připojením předmětného stavebního spisu by již rovněž na výše uvedených závěrech nemohl ničeho změnit, poněvadž žalobkyně v žalobě, ale ani při jednání konaného dne 15. 6. 2022 k tomu kterému nabývacímu titulu u příslušného žalovaného netvrdila, že v době jeho převodu, resp. podání návrhu na vklad předmětný žalovaný coby nabyvatel vlastnického práva k uvedené jednotce z těch či oněch důvodů nebyl (nemohl být) v dobré víře.

96. Žalobkyně tedy při jednání dne 15. 6. 2022, poté, co byly provedeny k důkazu též předmětné převodní smlouvy k jednotkám (nabývací tituly), explicitně nezpochybnila validitu z nich plynoucích informací, ani netvrdila, že by nabyvatelé z těchto smluv z konkrétně jí tvrzených skutečností v době návrhu na vklad vlastnického práva nebyli v dobré víře.

97. Ke zbylým převodům, tj. ve vztahu k těm„ v čase jdoucím vlastníkům jednotek“, u nichž nabývací tituly (převodní smlouvy) nebyly při jednání dne 15. 6. 2022 předmětem dokazování, se soud dotázal právní zástupkyně žalobkyně, zda podle žalobkyně tito nabyvatelé jednotek věděli o existenci tohoto soudního řízení v době uzavírání převodní smlouvy (resp. v době podání vkladového návrhu dle takové smlouvy), či nikoli. Na tento dotaz soudu reagovala právní zástupkyně žalobkyně s tím, že:„ Nyní mi nezbývá tvrdit, že o tom věděli a následně toto prokázat. Zatím jsou to domněnky, ale mám je podpořeny například právě tím, že například si teď vybavuji manžele [celé jméno původního účastníka], ti to darovali své dceři...Další věc je, že někteří se tam postupně stávali vlastníky více a více jednotek, například manželé [příjmení], takže ti o tom jednoznačně věděli. Toto nemám připraveno, je potřeba to ověřit…“ 98. V procesní situaci, kdy v průběhu jednání žalující strana k dotazu soudu nesdělí právně relevantní tvrzení, jež by měla zpochybňovat platnost nabývacích titulů či vyvracet dobrou víru nabyvatelů jednotek v době podání návrhu na vklad dle předmětných převodních smluv, a v tomto směru je soudu sděleno, že se prozatím jedná o domněnky stran absence dobré víry těchto nabyvatelů jednotek, neboť je třeba předmětné informace ještě verifikovat, pak není povinností soudu přistupovat k případnému odročení jednání za účelem provedení dalších důkazů k tvrzením, které si žalující strana ještě co do tvrzených informací míní upřesnit (či snad utřídit) a precizovat je, neboť v dané procení fázi – při absenci relevantního tvrzení ze strany žalované, jež by mělo v případě jeho prokázání zpochybňovat dobrou víru konkrétních nabyvatelů jednotek v době podání návrhu na vklad dle předmětných převodních smluv – potřeba takového dokazování prostě nenastala. Soud přitom ve sporném kontradiktorním procesu není vázán vyšetřovací zásadou, aby i při takové absenci právně významných tvrzení přesto z moci úřední přistupoval k dalšímu dokazování či v tomto směru poučoval účastníka ohledně hmotněprávních konsekvencí, na které by bylo možné v řízení posléze i z procesního hlediska (tím kterým způsobem) reagovat.

99. Popsané tedy představuje zcela odlišnou situaci, než která nastane v případě neunesení tzv. důkazního břemena žalující stranou, která sice tvrdí právně rozhodné skutečnosti, jež by při jejich prokázání byly relevantní pro meritorní rozhodnutí, leč na základě dokazování dle jí označených důkazů, uvedená tvrzení prokázána nejsou, a v takovém případě je pak soud povinen tuto procesní situaci žalující straně signalizovat s poučením, aby k prokázání takového tvrzení označila další důkazy. Je zcela zřejmé, že v této situaci soud nemůže (bez dalšího) zamítnout posléze učiněné důkazní návrhy, jež žalující strana nově navrhuje k prokázání svých tvrzení, neboť bez jejich provedení si soud stěží může učinit závěr o validitě z nich plynoucích (zjištěných) informací, ledaže by se jednalo o procesní situaci, kdy žalující strana by ten který k provedení jí navrhovaný důkaz odůvodňovala tím, že má prokázat určité její tvrzení, u kterého by soud shledal, že není součástí žalobního tvrzení k prokázání právně rozhodných skutkových okolností případu (např. že jde o tvrzení zjevně nesouvisející s předmětem žaloby), a proto by v této části takové dokazování bylo zcela zbytečné, neúčelné 100. Nelze rovněž nepostřehnout to, co plyne ze závěrečného přednesu právní zástupkyně žalobkyně, totiž že žalující strana vychází z toho, že„ u každého z žalovaných musí být dobrá víra…jednotlivě prokázána“, což zjevně souvisí s jejím právním náhledem, že dobrá víra se u jednajících nepresumuje, nýbrž se v každém jednotlivém případu musí prokazovat, že v době daného právního jednání nabyvatelé jednotek takto v dobré víře postupovali (jednali). Jde o všem o právní náhled v opačném gardu, než bylo jednak již dříve reglementováno v dosavadním civilním kodexu (srov. § 130 odst. 1 obč. zák. – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění), a než je i nyní reglementováno v § 7 o. z., podle kterého má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

101. Proto i v poměrech této věci platí, že nikoliv, že vlastníci jednotek musejí prokazovat svou dobrou víru při jejich nabývání, nýbrž naopak, má-li být jejich dobrá víra právně relevantním zpochybněna, je na tom, kdo přistoupí k takovému zpochybňování jejich dobré víry, aby za tím účelem jednak tvrdil právně rozhodné údaje a k jejich prokázání také označil předmětné důkazy. Ve skutkových poměrech této věci by to tedy v podstatě znamenalo např. tvrzení, že žalovaný [příjmení] v době podání návrhu na zápis svého vlastnického práva k jednotce dle jím uzavřené převodní smlouvy nebyl podle žalující strany v dobré víře, neboť v této době (z konkrétně žalující stranou rozvedených důvodů) měl informace, které jeho dobrou víru zpochybňovaly (např. věděl, že ohledně prodávané jednotky probíhá soudní spor, který se týká existence vlastnictví prodávajícího k předmětné jednotce, případně otázky velikosti spoluvlastnického podílu, který se váže k této jednotce), pročež k prokázání těchto tvrzení žalující strana navrhuje provedení těch kterých (označených) důkazů.

102. Jelikož ovšem žalující strana při jednání konaném dne 15. 6. 2022 ve vztahu ke zpochybnění dobré víry toho které účastníka netvrdila právně rozhodné skutečnosti, a protože v předchozím odstavci vyložená otázka plyne z hmotného práva, soud neměl žádnou povinnost žalobkyni hmotněprávní poučovat o tom, že de lege lata dobrá víra při právním jednání (mj. též ohledně úplatného právního jednání k nemovité věci) se presumuje, a že tomu není naopak, jak hmotněprávně tvrdí žalující strana, neboť jakékoli poučování soudem vůči účastníkům z oblasti hmotného práva je v kontradiktorním procesu zapovězeno a jeho nerespektování představuje závažné porušení (ústavního) práva dotčeného účastníka na spravedlivý proces.

103. Odhlédnuvše od výše uvedeného soud z procesního hlediska nemohl ani vyvodit tomu odpovídající postup ve vztahu k té části tvrzení právní zástupkyně žalobkyně při jednání konaném dne 15. 6. 2022, v níž – vycházeje z protokolu o tomto jednání – prochází formulace, že:„ pokud jde o vlastníky většiny jednotek v 5. a 6. podlaží (předmětného domu), tak tito jsou nějakým způsobem ať již rodinně či z titulu nějakého zaměstnaneckého poměru a podobně spjati se [právnická osoba], která vlastně byla původním vlastníkem, stavebníkem. Lze to prokázat například na dvojici [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], což jsou rodinní příslušníci jednatele [příjmení], takže u nich je dle mého názoru jednoznačné, že tito museli o vedených řízeních vědět a o těch vadách, které jsou namítány, resp. i tom, že se vedou jiná řízení, že jsou vedeny řízení ať již před tímto soudem, či před správními soudy. Pokud jde o tu vědomost, to bych si dovolila zesumarizovat v písemném podání.“ Takové tvrzení totiž je pouze obecného rázu, které samo o sobě, i kdyby snad byla prokázána tato tvrzení, by (bez dalšího) nemohla vést soud k závěru o absenci dobré víry uvedených osob v okamžiku podání návrhu na vklad dle jimi uzavřených převodních smluv k jednotkám, poněvadž k tomu se žádné skutkové tvrzení ani neupínalo.

104. Proto jakékoli další dokazování za daného vymezení skutkových tvrzení a skutkové a právní argumentace žalující by na shora uvedeném hmotněprávním důsledku (objektivně) již žádnou změnu nepřineslo (přinést ani nemohlo). Došlo by tak pouze ke zcela zbytečnému prodloužení řízení a dalšímu nárůstu nákladů řízení, na jehož konci by beztak soud musel konstatovat, že i při zachování dobré víry toliko (byť i) jediného vlastníka jednotky nepřichází v úvahu přistoupit ke změně velikosti spoluvlastnických podílů u zbývajících účastníků řízení, resp. k vydání rozhodnutí takový stav deklarující, neboť z vyložených důvodů to ve smyslu hmotného práva možné není.

105. Jestliže tedy dokazováním bylo zjištěno, že po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, došlo k úplatným převodům jednotek, kdy u nových vlastníků těchto jednotek je třeba jejich dobrou víru při nabytí jejich vlastnického práva presumovat, pak je třeba jim poskytnout ochranu na základě principu materiální publicity ve smyslu § 984 odst. 1 o. z., neboť je nepřípustné zasahovat do nabytí jejich vlastnického (ústavně chráněného základního) práva, v tomto případě ve vztahu k velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

106. Jelikož za takto vzniklé (hmotněprávní) situace je (objektivně) nemožné – pakliže by snad bylo možné přisvědčit hmotněprávní úvaze žalobkyně, od níž konstruuje svůj žalobní požadavek na deklarování změny velikosti spoluvlastnických podílů náležejících k předmětným jednotkám - přistoupit k částečné změně velikosti podílů u těch vlastníků jednotek, kteří byli v přímé linii žalobkyní zažalováni a v důsledku čehož proto v jejich případě důsledky předvídané v § 984 odst. 1 o. z. se uplatnit nemohou, což se týká i nových vlastníků jednotek, které nabyly bezúplatným převodem (darovací smlouvou), případně v jednom úplatném převodu byla kupující o předmětné právní vadě prodávající relevantně informována, resp. též ve vztahu k nabytí jednotky [číslo] manžely [příjmení] či k nabytí jednotky [číslo] [celé jméno žalovaného]) je nasnadě (plyne z takto vyložené situace), že žaloba (jako celek) není (objektivně vskutku být nemůže) důvodná, protože by jí nebylo možné z uvedených důvodů ani částečně vyhovět.

107. Pokud jde o námitky žalobkyně (učiněné prostřednictvím její právní zástupkyně) v jejím závěrečném návrhu při jednání konaném u zdejšího soudu dne 15. 6. 2022, soud se s nimi vypořádává následovně:

108. K námitce, že:„ postup soudu…kdy byly zamítnuty důkazní návrhy žalobce, není správný a není ani správný postup soudu, kdy vlastně žalobce podal žalobu v roce 2011, tuto několikrát doplnil, se soudem aktivně jednal a spolupracoval, oproti tomu žalovaní…po celou dobu toliko…požádali o odročení jednání…Jejich právní obrana zazněla až nyní, dokonce tady měli připravené nějaké 11 stránkové vyjádření. Nerozumím tomu, proč to vyjádření nebylo doloženo do spisu již dříve, neboť o tom, že se to řízení vede, věděli žalovaní již dlouhodobě a v situaci, kdy soud navíc této argumentaci přisvědčuje, je tedy podle mého názoru v rozporu s právy žalobce to, že není umožněno se s argumentací žalovaných, která je podporována judikaturou, s kterou se aktuálně samozřejmě nemůže žalobce seznámit, že se tedy k té argumentaci nemůže žalobce v nějaké poskytnuté lhůtě dále písemně vyjádřit a předložit k argumentaci, kterou zde i naznačil soud, že je dle jeho názoru důvodná, předložit k ní další skutková tvrzení a důkazní návrh.“, lze uvést následující.

109. Je právem soudu, jaké důkazy v řízení nakonec provede, pokud se procesně vypořádá s důkazními návrhy toho které účastníka, kterým nevyhověl.

110. Ohledně žalobních tvrzení (nikoliv právních názorů obsažených v žalobě) se žalobkyně neocitla ve stavu důkazní nouze, resp. nenastala situace, že by z pohledu soudu neunesla důkazní břemeno. Otázka presumování dobré víry žalovaných při nabývání jednotek do jejich vlastnictví, jakož i otázka„ zneplatnění“ vlastnického práva dotčených žalovaných k jednotkám, které podle stavu zápisů v katastru nemovitostí vlastní, vyplývaly z předmětné hmotněprávní úpravy, přičemž soud nemohl v tomto směru účastníkům jakkoliv naznačovat či snad je poučovat o těchto hmotněprávních souvislostech.

111. Soud přitom v žádném ohledu – jak tvrdí žalobkyně – nepřisvědčoval argumentaci žalované strany, neboť taková okolnost neplyne z obsahu spisu, ani z obsahu protokolu o jednání, které se konalo dne 15. 6. 2022.

112. Rovněž ani procesní okolnost, že žalovaná strana teprve při jednání konaném dne 15. 6. 2022 se vyjádřila k žalobě a uplatnila svou argumentaci podepřené předmětnou judikaturou, nemohla mít vliv na procesní pozici žalobkyně, která přece zaktivizovala toto sporné řízení, v němž tvrdí v žalobě z jejího pohledu právně významné skutkové okolnosti, přičemž každý žalobce musí v řízení rovněž předvídat, že žalovaná strana může i v rámci jednání uplatňovat v tom kterém rozsahu svou právní obranu, přičemž je věcí jejího procesního posouzení (uvážení) a její přípravy na jednání, zda, a případně v jakém směru na takto uplatněnou právní obranu (a v ní nepochybně obsaženou i procesní taktiku) v daném sporném řízení bude reagovat.

113. Z žádného ustanovení občanského soudního řádu přitom nevyplývá povinnost soudu případně odročit jednání za účelem toho, aby si dotčený účastník„ ještě promyslel“ či„ uvážil“ aktuálně zvolenou právní argumentaci protistrany a měl tak zachovanou (jím subjektivně vnímanou) časovou možnost na ní případně skutkově či právně argumentovat.

114. Soud přitom při uvedeném jednání nenaznal, že by žalobkyně ve vztahu k uplatněné žalobě (její konstrukci) směřující k částečnému zneplatnění vlastnického práva dotčených žalovaných jednotek či k určení jiné velikosti spoluvlastnických podílů spjatých s jednotkami, nevylíčila všechny rozhodné skutkové okolnosti, ovšem nastala situace, kdy platné právo pro shora již vyložené důvody neumožňuje, aby uvedeným žalobním požadavkům žalobkyně mohlo být z věcného hlediska vyhověno, resp. v případě žalobního požadavku stran velikosti spoluvlastnických podílů soud již shora vyložil, že postačí pouze u jednoho ze žalovaných dobrověrné chování z pohledu nabyvatele jednotky, a již pro ten důvod žalobě vyhovět nelze; a protože v tomto případě panovala procesní situace výše již zreferovaná, bylo nasnadě, že žalobě jako celku není možné vyhovět.

115. Zdejšímu soudu proto nezbylo nic jiného, než tuto určovací žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

116. V tomto řízení dosáhli plného úspěchu žalovaní a proto jim podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

117. Žalované 1), 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9) 12), 13), 15), 16), 17), 18), 19), 20), 21), 22), 23), 24), 25), 26), 27), 28), 29), 33), 34) a 35), zastupoval v řízení Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení]; celkem se jednalo o zastoupení 33 osob, přičemž podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již„ AT“), jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20%.

118. Náklady řízení za každého jednotlivého žalovaného, zastoupeného Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokátem, činí celkem 12 003,42 Kč a sestávající se z těchto položek: A) odměna advokáta za 4 úkony právní služby v celkové výši 8 680 Kč:

1. Převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT, § 12 odst. 4 AT).

2. Účast advokáta u jednání před zdejším soudem konaným dne 15. 6. 2022 v čase od 9.00 hod. do 11.15 hod. (§ 11 odst. 1 písm. g) AT); po snížení o 20 % činí odměna za dva úkony právní služby 4 960 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) AT, § 12 odst. 4 AT.

3. Účast advokáta u jednání před zdejším soudem, na kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí (§ 11 odst. 1 odst. 2 písm. f) AT); po snížení o 20 % činí odměna za tento úkon právní služby 1 240 Kč dle § 9 odst. písm. b) AT, § 12 odst. 4 AT. B) 4 x paušál hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, celkem 1 200 Kč. C) Cestovné ze sídla advokáta ([obec]) ke zdejšímu soudu ([obec]) a zpět, dvě cesty ve dnech 15. 6. 2022 a 20. 6. 2022, při použití [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [registrační značka], při kombinované spotřebě 5 l NM/100 km, s přihlédnutím k sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel (4,70 Kč km) dle § 1 písm. b) vyhl. [číslo] o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a dále s přihlédnutím k výši průměrné ceny pohonných hmot – 47,10 Kč MN dle § 4 písm. c) cit. vyhl., při vzdálenosti ([příjmení] [obec] – OS [obec]) 32,75 km x 2 = 65,5 km, tj. cestovní náhrady ([příjmení] [obec] – OS [obec] a zpět) 463 Kč (z toho základní náhrady dle cit. vyhl. 307,85 Kč a náhrady za spotřebu dle téže vyhl. 154,25 Kč) x 2 cesty, tj. 926 Kč; na každého z žalovaných zastoupených uvedeným advokátem připadá poměrná část z částky 926 Kč (2 x 463 Kč) odpovídající (2 x 463: 33=) částce 28,06 Kč. D) Náhrada za ztrátu času za čtyři půlhodiny, dle 14 odst. 3 AT za každou započatou půlhodinu ve výši 100 Kč, a to při cestě advokáta žalovaných z [obec] do [obec] a zpět ve dnech 15. 6. 2022 a 20. 6. 2022; na každého z žalovaných připadá poměrná část z částky 400 Kč po 100 Kč odpovídající (4 x 100:33=) částce 12,12 Kč. E) DPH 21 % za ad A) až D) v celkové výši 2 083,24 Kč.

119. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna tyto náklady řízení zaplatit každému žalovanému 1), 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9) 12), 13), 15), 16), 17), 18), 19), 20), 21), 22), 23), 24), 25), 26), 27), 28), 29), 33), 34) a 35), z toho u žalovaných 4), 16), 19), 21), 22) a 26) společně a nerozdílně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jejich advokáta Mgr. et Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], který pro potřeby úhrady těchto nákladů současně v podání – vyčíslení nákladů řízení - sdělil číslo svého účtu: [bankovní účet], [variabilní symbol].

120. Ostatní žalovaní 3), 10), 11) ([celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované]), 30), 31), a 36), tedy celkem 7 žalovaných, kteří byli v řízení zastoupeni obecným zmocněncem [celé jméno původního účastníka], nedoložili výši svých hotových výdajů, a proto v jejich případě jim soud přiznal každému z nich paušální náhradu za přípravu účasti na jednání dle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpis (v kterémžto úkonu je nepochybně zahrnuto i presumované jednání s jejich obecným zmocněncem ohledně jeho přípravy k nařízenému soudnímu jednání, a jde tedy nepochybně o účelně vynaložený náklad), ve výši 300 Kč.

121. Kromě toho náleží posledně uvedeným žalovaným hotové výdaje, jež vznikly jejich obecnému zmocněnci [celé jméno původního účastníka] za cestovné k jednáním konaným u zdejšího soudu (dne 15. 6. 2022 a dne 20. 6. 2022) v celkové výši 806 Kč, jež se sestává z cestovného z místa bydliště obecného zmocněnce ([ulice a číslo], [obec] [část obce] – OS [obec]), jedna cesta 28 km, celkem 56 km x 2 = 112 km, při použití [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka], palivo BA, při kombinované spotřebě 5, [číslo] km, tj. za jednu cestu [obec] – [obec] a zpět ve výši 403 Kč (z toho základní náhrady dle shora cit. vyhl. 263 Kč a náhrada za spotřebu 139,55 Kč, při průměrné ceně 44,50 Kč l BA 95) x 2 = 806 Kč); každému žalovanému tak náleží částka (806 Kč: 7 =) 115,14 Kč. Vzhledem k tomu, že se v případě zastupování účastníků obecným zmocněncem neuplatní režim dle § 149 odst. 1 o. s. ř., je žalobkyně povinna tyto hotové výdaje, jež vznikly obecnému zmocněnci uvedených žalovaných, zaplatit v předmětné alikvotní částce připadající na každého tohoto žalovaného, přímo žalovaným, z toho žalovaným 11) společně a nerozdílně (otázka zda a jak tito žalovaní nahradí vzniklé náklady jejich obecnému zmocněnci, resp. jak se dohodnou o proúčtování vzniklých výdajů obecnému zmocněnci jde mimo rozsah tohoto rozhodování).

122. Celkem tedy každému ze žalovaných 3), 10), 11) ([celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované]), 30), 31), a 36) náleží vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši (300 Kč + 115,14 Kč =) 415,14 Kč, kteroužto částku je žalobkyně povinna každému z těchto žalovaných, z toho žalovaným 11) společně a nerozdílně, zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení