3 C 182/2018- 659

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Románkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání SJM po rozvodu manželství takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů účastníků se: a) přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně -) pozemek parcela [číslo] parcela [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Nový Dům -) pozemek parcela č. 2025 zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Hokov a obec Hořovičky -) pozemky parcela [číslo] [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Tlestky a obec Drahouš -) pozemek parcela [číslo] zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Pustověty -) pozemek parcela [číslo] zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Vrbice u Hořoviček a obec Hořovičky b) přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného -) pozemky parcela [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Oráčov -) pozemky [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Nový Dům -) pozemky parcela [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Kolešovice -) pozemky parcela [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Hořovičky -) pozemky parcela [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Městečko u Křivoklátu a obec Městečko -) pozemek parcela [číslo] zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Hořesedly c) žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu 4 553 499 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Rakovníku znalečné v rozsahu jedné poloviny tj. ve výši 27 296,50 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně žádala vypořádat nemovité věci uvedené ve výroku I. rozsudku s tím, že v průběhu manželství nabyli manželé nemovitosti, kdy je jako vlastník v příslušném katastru nemovitostí uveden pouze žalovaný či pouze žalobkyně. Žalovaný je jediným vlastníkem a současně jednatelem společnosti [právnická osoba], [IČO], a tvrdí, že pozemky zakoupené v průběhu manželství hradila společnost z prostředků poskytnutých žalovaným ještě před uzavřeným manželství. Na pozemcích hospodaří právě společnost [právnická osoba], kdy jí plynou z tohoto příjmy, a to mimo jiné též z dotací, neboť to byla právě žalobkyně, kdo příjem dotací pro společnost žalovaného vyřizoval. Společnost by taktéž měla po celou dobu užívání pozemků hradit obvyklé nájemné. Společnost vykazovala každým rokem zisky, které měly být na základě rozhodnutí jediného společníka po účetní závěrce příjmem jediného společníka, tedy žalovaného. Tyto příjmy pak byly součástí společného jmění manželů. Současně žalobkyně poskytla společnosti finanční prostředky získané prodejem nemovitostí ve svém výlučném vlastnictví. Žalobkyně pracovala pro společnost žalovaného 13 let, kdy za tuto dobu pomohla společnosti nabýt do vlastnictví další pozemky. Tyto pozemky byly hrazeny též z prostředků náležících do společného jmění. Z důvodu obtížného dokazování však žalobkyně tyto pozemky vypořádat nepožaduje.

2. Žalovaný s vypořádáním společného jmění manželů souhlasil, pokud jde o vypořádání nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí na jméno žalobkyně, když navrhl, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a aby jí byla uložena povinnost nahradit žalovanému odpovídající vypořádací podíl. Pokud jde o nemovitosti evidované v katastru nemovitostí na jméno žalovaného, ty nenáleží do společného jmění manželů účastníků, neboť jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Kupní ceny při jejich koupi nebyly placeny ze společných prostředků. Žalovaný zejména v průběhu let 1998 – 2004 investoval své osobní prostředky na rozjezd podnikání, chod a rozvoj společnosti [právnická osoba] Jednalo se o půjčky v souhrnu v řádech desítek milionů korun. Následně společnost tyto půjčky žalovanému splácela mimo jiné tím, že za něj hradila platby kupních cen na jednotlivé kupní smlouvy týkající se předmětných nemovitostí. K výzvě soudu žalovaný doplnil, že žalovaný poskytl společnosti [právnická osoba], v roce 1999 částku celkem 4 570 000 Kč, v roce 2000 částku celkem 17 344 000 Kč a v roce 2001 částku celkem 10 827 000 Kč. Kupní ceny na všechny kupní smlouvy uvedené v žalobě, podle kterých žalovaný nakupoval nemovitosti označené v žalobě jako evidované na žalovaného, za žalovaného vždy platila (splácela) společnost [právnická osoba] Platby proběhly bezhotovostním převodem z účtu společnosti [právnická osoba], nebo výjimečně v hotovosti (úvodní splátka dle smlouvy). Tímto způsobem společnost hradila na svůj závazek vůči žalovanému. Kupní ceny nebyly placeny ze společných prostředků účastníků, tj. z prostředků spadajících do společného jmění manželů, ale z prostředků třetí osoby, která hradila na své závazky vůči žalovanému. Půjčky byly vždy po uplynutí kalendářního roku sumarizovány a sloučeny do jediné půjčky, kdy věřitelem byl žalovaný a dlužníkem společnost [právnická osoba] Žalovaný si již nevybavuje, jak přesně byly před dvaceti lety dohodnuty splatnosti bezúročných půjček, nebo konkrétní způsob vrácení, nicméně od počátku se jednalo o dlouhodobé půjčky ve prospěch začínající společnosti, která potřebovala značný kapitál pro svůj rozvoj. V době, kdy se vyskytla možnost odkupu pozemků od Pozemkového fondu ČR, bylo mezi žalovaným a společností [právnická osoba], dohodnuto, že by společnost za žalovaného splatila kupní ceny a tím by postupně vracela dříve poskytnuté půjčky. Splácení půjček probíhá formou splátek kupních cen společností [právnická osoba], za žalovaného. Dohoda o uvedeném způsobu splácení půjček společností žalovanému byla uzavřena mezi týmiž subjekty, jako samotné smlouvy o půjčce, a to ústně. Dohody byly uzavřeny k jednotlivým kupním smlouvám v době, kdy se uzavíraly jednotlivé kupní smlouvy, respektive v době, kdy se skládaly první platby (záloha na kupní cenu), jak je uvedeno v přehledu splátek. Dále bylo dohodnuto, že po úplném splacení všech kupních cen se obě smluvní strany dohodnou na dalším způsobu vrácení dluhu společnosti vůči žalovanému.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. Tlestky, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] a nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], jsou součástí společného jmění manželů účastníků. Naopak mezi nimi bylo sporné, zda jsou nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec] a nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], součástí společného jmění manželů účastníků.

4. Soud svou příslušnost a tedy i pravomoc dovodil dle čl. 5 Nařízení Rady (EU) č. 2016/1103, které stanoví, že, pokud je u soudu některého členského státu zahájeno řízení za účelem rozhodnutí o žádosti o rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné podle nařízení (ES) č. 2201/2003, jsou soudy tohoto státu příslušné rozhodovat ve věcech majetkových poměrů v manželství ve vztahu k této žádosti.

5. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů.

6. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti:

7. Manžel (žalovaný) podal dne [datum] žalobu o rozvod manželství s tím, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Obecním úřadem v Křivoklátu. Od roku 2008 začal manžel pozorovat změnu v jejich vztahu pramenící ve změně chování manželky (žalobkyně). Od té doby se u ní projevily prvé problémy s komunikací s manželem, stupňujícím se lhaním, alkoholem a nevěrou. Jako příčinu rozvratu manželství uvedl dlouhodobou zálibu manželky v konzumaci alkoholu, s čímž byly spojeny její mimomanželské poměry, na což navazovalo její neustále lhaní manželovi. Jakýmsi vrcholem pak z její strany byla zpronevěra finančních prostředků v řádu milionů korun [právnická osoba] Míče, s.r.o., jejímž jediným společníkem je manžel (žaloba o rozvod manželství). Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo manželství žalovaného a žalobkyně rozvedeno s odůvodněním, že manželství účastníků je dlouhodobě takový svazek, který neplní účel pro který byl z hlediska společnosti i zákona vytvořen, když bylo prokázáno, že zásadní neshody pramení mezi účastníky z nedostatku komunikace, z toho, že manželka požívá alkohol v nadměrné míře a to již dlouhodobě a tento problém nebyli účastníci schopni řešit a teprve po jeho vyřešení by bylo možno očekávat obnovení manželského soužití, pakliže by však měli o to manželé zájem. Tento zájem však manžel nemá. Bylo prokázáno, že již minimálně v roce 2006, kdy v nadměrné míře začala manželka konzumovat alkohol, se tímto snažila řešit problémy, které se mezi nimi vyskytovaly. Toto vyvrcholilo v roce 2011 tím, že se pokusila spáchat sebevraždu. Rozsudkem Krajského soud v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]).

8. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti:

9. Žalovaný dal k dispozici všechny své stávající pozemky společnosti [právnická osoba], s tím, že má oprávnění a povinnost tyto pozemky využívat k ekonomické činnosti. Osobně si nenárokuje žalovaný žádné nájemné, nebo výnosy z pozemků pod podmínkou, že mu společnost přenechá k užívání obytný dům v areálu statku Dvůr Míče k bydlení, a taktéž bude platit poplatky spojené s užíváním domu (elektřina, opravy, atd.). Smlouvu o užívání pozemků ze dne [datum] podepsal žalovaný jako jednatel a majitel společnosti [právnická osoba] (smlouva o užívání pozemků).

10. Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, jakožto společník [právnická osoba] Míče, s.r.o., jako kupující, uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] [číslo] [číslo] díl 1, [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že část kupní ceny ve výši 352 761 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem této smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny ve výši 376 840 Kč se zavázal uhradit prodávajícímu nejpozději do 20 let ode dne účinnosti této smlouvy ve stanovených splátkách ve výši 18 842 Kč (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre L.G., rodinný stav ženatý, jakožto společník v [právnická osoba] Míče, s.r.o., uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] za kupní cenu 3 650 Kč, když tato byla uhrazena kupujícím prodávajícímu před podpisem této smlouvy (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, jakožto společník [právnická osoba] Míče, s.r.o., uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě níž prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [obec], kdy část kupní ceny ve výši 9 073 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny 181 425 Kč se zavázal uhradit prodávajícímu nejpozději do 20 let ode dne účinnosti této smlouvy ve splátkách po 9 071 Kč (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, jako kupující, uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [obec], kdy část kupní ceny ve výši 10 588 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny ve výši 210 942 Kč se zavázal uhradit kupující prodávajícímu nejpozději do 20 let ode dne účinnosti této smlouvy ve splátkách po 10 547 Kč s tím, že poslední splátka činí 10 549 Kč (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre L.G., rodinný stav ženatý, jakožto společník [právnická osoba] Míče, s.r.o., uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě níž prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [obec], kdy část kupní ceny ve výši 156 090 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny ve výši 223 410 Kč se zavázal uhradit kupující prodávajícímu nejpozději do dvaceti let ode dne účinnosti této smlouvy ve splátkách po 11 170 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 11 180 Kč (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, jakožto společník [právnická osoba] Míče, s.r.o., uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupujícímu pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], kdy část kupní ceny ve výši 10 031 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny ve výši 200 602 Kč se zavázal kupující uhradit prodávajícímu nejpozději do 20 let ode dne účinnosti smlouvy ve splátkách po 10 030 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 10 032 Kč (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, jakožto společník [právnická osoba] Míče, s.r.o., uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] v k.ú. [obec], kdy část kupní ceny ve výši 534 151 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny ve výši 675 661 Kč se zavázal kupující uhradit prodávajícímu nejpozději do 20 let ode dne účinnosti smlouvy ve splátkách po 33 783 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 33 784 Kč (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě níž prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] díl 2 v k.ú. [obec], kdy část kupní ceny 4 559 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny ve výši 44 531 Kč se kupující zavázal uhradit prodávajícímu nejpozději do deseti let ode dne účinnosti této smlouvy ve splátkách po 4 453 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 4 454 Kč (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky, jako prodávající a [celé jméno žalovaného] Pierre, rodinný stav ženatý, jakožto společník [právnická osoba] Míče s.r.o. uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupujícímu pozemky parc. [číslo] díl 3, [číslo] díl 3, [číslo] díl 2, [číslo] díl 3, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 3, [číslo] díl 2, [číslo] díl 3, [číslo] díl 2, [číslo] [číslo] [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl. 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] díl 2, [číslo] díl 2, [číslo] díl 2 a [číslo] díl v k.ú. [obec], kdy část kupná ceny ve výši 12 519 Kč kupující zaplatil prodávajícímu před podpisem smlouvy formou zálohy na úhradu kupní ceny a zbývající část kupní ceny ve výši 182 373 Kč se kupující zavázal uhradit prodívajícímu nejpozději do patnácti let ode dne účinnosti této smlouvy ve splátkách po 12 158 Kč, kdy poslední splátka bude činit 12 161 Kč (kupní smlouva [číslo]).

11. Žalobkyně dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby její manžel, tj. žalovaný, uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] dne [datum] prohlásila, že souhlasí s tím, aby žalovaný uzavřel dne [datum] s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu [číslo] (čestná prohlášení).

12. Veškeré splátky vyplývající z kupních smluv, které uzavřel Pozemkový fond ČR s žalovaným, hrazené od roku 2014, byly hrazeny z účtu společnosti [právnická osoba] (sdělení Státního pozemkového řadu včetně výpisu z účtu).

13. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]), pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]), pozemků parc. [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]), pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]), pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]) a pozemků parc. [číslo] v k.ú [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

14. Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalobkyně], rodinný stav vdaná, uzavřely dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupující pozemky parc. [číslo] [číslo] v k.ú. [obec], kdy kupní cenu ve výši 62 000 Kč kupující zaplatila prodávajícímu před podpisem smlouvy (kupní smlouva [číslo]). Pozemkový fond České republiky jako prodávající a [celé jméno žalobkyně], rodinný stav vdaná, jako kupující, uzavřely dne [datum] kupní smlouvu [číslo] na základě které prodávající prodal kupující pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] [číslo] v k.ú. Tlestky a parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], kdy kupní cenu kupující uhradila před podpisem smlouvy (kupní smlouva [číslo]).

15. Státní pozemkový úřad sdělil přípisem ze dne [datum], že veškeré platby na kupní smlouvy [číslo] byly zaslány z účtu společnosti [právnická osoba], Platba ze dne [datum] ve výši 4 604 Kč byla zaslána z účtu [jméno] [příjmení] (sdělení k žádosti).

16. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník pozemků parc. č. St. 157 a parc. [číslo] v k.ú. [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]), pozemků parc. [číslo] v k.ú. Tlestky (výpis z katastru nemovitosti [list vlastnictví]), pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]), pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (výpis z katastru nemovitosti [list vlastnictví]) a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

17. Jediným jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba], [IČO], je žalovaný. Předmětem podnikání společnosti je zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, hostinská činnost, provozování střelnic, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Jednatel zastupuje společnost samostatně (výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]). Žalovaný provedl v roce 1999 ve prospěch společnosti [právnická osoba], platby označené jako dotace společníka, vklad na účet, půjčka společníka a úhrada půjčkou v celkové výši 4 570 000 Kč (účetní deník). V roce 2001 provedl platby v celkové výši 10 827 000 Kč, označené jako půjčka [celé jméno žalovaného] (účet [číslo] ze dne [datum]). V knize A Analytické evidence, je uveden stav půjčky společníka pana [celé jméno žalovaného] k [datum] částka 17 340 000 Kč. Tato listina je opatřena razítkem a podpisem [celé jméno žalobkyně] (kniha A Analytické evidence). Žalovaný provedl platby ve prospěch účtu [právnická osoba] Míče, s.r.o., dne [datum] ve výši 180 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 400 000 Kč, dne [datum] ve výši 140 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 250 000 Kč, dne [datum] ve výši 300 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč, dne [datum] ve výši 230 000 Kč, dne [datum] ve výši 149 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč, dne [datum] ve výši 600 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 500 000 Kč, dne [datum] ve výši 60 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 115 000 Kč, dne [datum] ve výši 50 000 Kč, dne [datum] ve výši 80 000 Kč, dne [datum] ve výši 60 000 Kč, dne 5. 10. 200 ve výši 110 000 Kč, dne 16. 10. 200 ve výši 800 000 Kč, dne [datum] ve výši 500 000 Kč, dne [datum] ve výši 210 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč, dne 20. 11. 200 ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč, dne [datum] ve výši 50 000 Kč, dne [datum] ve výši 10 000 Kč, dne [datum] ve výši 130 000 Kč, dne [datum] ve výši 80 000 Kč, dne [datum] ve výši 400 000 Kč, dne [datum] ve výši 160 000 Kč, dne [datum] ve výši 220 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 440 000 Kč, dne [datum] ve výši 150 000 Kč, dne [datum] ve výši 250 000 Kč, dne [datum] ve výši 600 000 Kč, dne [datum] ve výši 20 000 Kč, dne [datum] ve výši 500 000 Kč, dne [datum] ve výši 340 000 Kč, dne [datum] ve výši 470 000 Kč a 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 160 000 Kč, dne [datum] ve výši celkem 600 000 Kč, dne [datum] ve výši 350 000 Kč, dne [datum] ve výši 120 000 Kč, dne [datum] ve výši 300 000 Kč (zde rukou dopsáno půjčka [celé jméno žalovaného]), dne [datum] ve výši 60 000 Kč, dne [datum] ve výši 140 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč (rukou ve psáno půjčka – vklad [celé jméno žalovaného]), dne [datum] ve výši 130 000 Kč (rukou vepsáno půjčka), dne [datum] ve výši 40 000 Kč (rukou vepsáno půjčka), dne [datum] ve výši 430 000 Kč, dne [datum] ve výši 80 000 Kč, dne [datum] ve výši 200 000 Kč, dne [datum] ve výši 320 000 Kč (výpis z účtu na čl. 310 – 369). Žalovaný, jako věřitel, a společnost [právnická osoba], jako dlužník, uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které věřitel poskytl dlužníkovi půjčku ve výši 2 100 000 Kč, která byla předána v hotovosti před podpisem smlouvy a byla poskytnuta jako bezúročná. Za společnost [právnická osoba], je podepsán [jméno] [příjmení] (smlouva o půjčce ze dne [datum]). Žalovaný poskytl společnosti [právnická osoba], dne [datum] finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, kdy jako účel je uvedeno půjčka a dne [datum] finanční prostředky ve výši 140 000 Kč, kdy jako účel je uvedeno půjčka (příjmový pokladní doklad). Žalovaný vložil na účet společnosti [právnická osoba] dne [datum] částku 100 000 Kč, není uvedeno, kdo příjmový pokladní doklad vystavil, zaúčtoval, ani datum (příjmový doklad D64 ze dne [datum]). Dne [číslo] byl vystaven interní účetní doklad u2065 na částku 80 000 Kč s popisem účetního případu: úhrada pokuty, není zde uvedeno, kdo interní doklad vystavil, zaúčtoval, schválil, ani datum (interní účetní doklad u2065 ze dne [datum]). Dne [datum] byl vyhotoven interní účetní doklad u2064 na částku 11 900 000 Kč s popisem účetního případu zvýšení ZJ, není zde uvedeno, kdo interní doklad vystavil, zaúčtoval, schválil, ani datum (interní účetní doklad u2065).

18. V odstavci 10 přílohy k účetní závěrce za rok 2011, 2012, 2013 je uvedeno, že společnost [právnická osoba], si od společníka najímá pozemky, úhrada je v cenách obvyklých, které odpovídají nájmu placenému nespřízněným osobám (přílohy k účetní závěrce ze dne [datum]). Finanční úřad v [obec] vyzval společnost [právnická osoba], k zaplacení nedoplatku pokuty ve správním řízení ve výši 80 000 Kč, rukou je na tomto vepsáno zaplaceno [datum] z osobního účtu Pierra [celé jméno žalovaného] (výzva ze dne [datum]). Obchodní společnosti [právnická osoba] potvrdila dne [datum], že jí žalovaný v roce 1999 poskytl půjčky ve výši 4 570 000 Kč, v roce 2000 17 344 000 Kč a v roce 2001 ve výši 10 827 000 Kč. Dále potvrdila, že v období [datum] – [datum] splatila na půjčky vůči žalovanému celkem 1 948 207 Kč, za žalovaného (podle dohody s ním), platila splátky kupních cen pozemků, které žalovaný kupoval podle kupních smluv, uzavřených s Pozemkovým fondem České republiky [číslo] kdy plněním dohody o splácení půjček mezi společností a žalovaným, to znamená splácení kupních cen podle výše jmenovaných kupních smluv společností v období [datum] – [datum] částečně splatila dluh vůči žalovanému. Potvrzení je opatřeno razítkem a podpisem (potvrzení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]).

19. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, když navrhla uhradit vypořádací podíl ze strany žalovaného v částce 985 743 Kč (návrh na uzavření dohody o vypořádání SJM ze dne [datum] včetně podacího lístku).

20. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, byla zjištěna cena nemovitých věcí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, k datu ocenění [datum], zjištěná cena 3 167 810 Kč a obvyklá cena 9 323 736 Kč, kdy byly oceněny pozemky zapsané v k.ú. [obec] zjištěná cena 1 023 627 Kč a obvyklá cena 2 681 740 Kč, v k.ú. [obec] zjištěná cena 933 370 Kč a obvyklá cena 3 151 398 Kč, k.ú. [obec] zjištěná cena 47 124 Kč a obvyklá cena 1 657 557 Kč, k.ú. [obec] zjištěná cena 261 861 Kč a obvyklá cena 796 787 Kč, k.ú. [obec] u [obec] zjištěná cena 28 054 Kč a obvyklá cena 98 208 Kč, k.ú. [obec] zjištěná cena 267 011 Kč a obvyklá cena 812 457 Kč, k.ú. [obec] zjištěná cena 71 879 Kč a obvyklá cena 71 879 Kč, k.ú. [část obce] zjištěná cena 2 465 Kč a obvyklá cena 2 465 Kč, k.ú. Tlestky zjištěná cena 10 504 Kč a obvyklá cena 10 504 Kč, k.ú. [obec] zjištěná cena 532 Kč a obvyklá cena 532 Kč, k.ú. [obec] u [obec] zjištěná cena 5 769 Kč a obvyklá cena 5 769 Kč, k.ú. [obec] zjištěná cena 10 051 Kč a obvyklá cena 28 880 Kč a k.ú. [obec] zjištěna cena 5 562 Kč a obvyklá cena 5 562 Kč (znalecký posudek [číslo]).

21. Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 16. 11. 2021, č.j. 5C 56/2021-93, bylo určeno, že pozemky p.č. st. 157 a p. [číslo] v k.ú. [obec] na [list vlastnictví], pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] na [list vlastnictví], pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. Tlestky na [list vlastnictví], pozemek p.č. 2025 v k.ú. [část obce] na [list vlastnictví], pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] na [list vlastnictví], vše zapsáno v Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, jsou součástí zaniklého a doposud nevypořádaného společného jmění účastníků, neboť v řízení bylo prokázáno, že nemovité věci byly nabyty za trvání manželství účastníků, tvoří součást jejich společného jmění a žalovaná 1 (žalobkyně) tyto v době, kdy ještě nebylo o vypořádání SJM rozhodnuto, prodala bez souhlasu žalobce (žalovaného). Soud dospěl k závěru, že prodej předmětných nemovitostí jest neplatným právním jednáním a předmětné nemovité věci náleží do společného jmění, neboť žalovaná 1 jednala v rozporu s ust. § 714 odst. 1 o. z. a žalobce se takového neplatnosti dovolal v souladu s ust. § 714 odst. 2 o. z. (rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 16. 11. 2021, č.j. 5C 56/2021-93).

22. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Další navržené důkazy – policejní spis SKPV [obec] KRPS [číslo] 2014 [číslo] a výpis z účtu [právnická osoba] Míče za období od [datum] do [datum] soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť měl všechny rozhodné skutečnosti za prokázané. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

23. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

24. Účastníci uzavřeli manželství [datum], rozvedeno bylo Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Dále bylo zjištěno, že v průběhu manželství nabyli účastníci na základě kupních smluv, které uzavřeli s Pozemkovým fondem ČR, nemovitosti, kdy je jako jejich vlastník v katastru nemovitostí uveden pouze žalovaný či pouze žalobkyně. Veškeré splátky vyplývající z kupních smluv, které uzavřel Pozemkový fond ČR s žalovaným či žalobkyní, byly hrazeny z účtu společnosti [právnická osoba], s výjimkou platby ze dne [datum] ve výši 4 604 Kč, která byla zaslána z účtu [jméno] [příjmení]. Žalovaný poskytl společnosti [právnická osoba], v roce 1999 částku celkem 4 570 000 Kč, v roce 2000 částku celkem 17 344 000 Kč a v roce 2001 částku celkem 10 827 000 Kč. Obvyklá cena nemovitostí, které byly učiněny předmětem vypořádání, činí 9 289 296 Kč.

25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

26. Jelikož k zániku společného jmění manželů došlo v posuzované věci po [datum], a tedy právo domáhat se vypořádání společného jmění rozhodnutím soudu vzniklo účastníkům řízení až po nabytí účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.), podléhá režim jeho vypořádání soudem příslušným ustanovením zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (srovnej rozsudek Nejvyšší soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

27. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

28. Podle § 736 věta první o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

29. Podle § 765 odst. 2 o. z. nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

30. Dle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

31. Žalobkyně ohledně nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], na [list vlastnictví] pro k. ú. Tlestky, na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] navrhovala, aby byly přikázány do jejího vlastnictví. U všech ostatních nemovitostí žalobkyně požadovala, aby byly přikázány do vlastnictví žalovaného. Žalovaný s návrhem souhlasil, pokud jde o vypořádání nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí na jméno žalobkyně, když navrhl, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a aby jí byla uložena povinnost nahradit žalovanému odpovídající vypořádací podíl. Trval na tom, že nemovitosti evidované v katastru nemovitostí na jeho jméno nenáleží do společného jmění manželů účastníků, neboť jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný v závěru řízení navrhoval tzv. disparitu podílů s tím, že by soud měl zohlednit skutečnost, že žalobkyně se o nabytí nemovitostí zásadně nějak nezasloužila a že společnost [právnická osoba], vracela půjčky poskytnuté žalovaným společnosti před uzavřením manželství.

32. Při právním posouzení věci musel soud v prvé řadě zhodnotit, zda nemovité věci navržené k vypořádání spadají do zaniklého, avšak doposud nevypořádaného společného jmění účastníků. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že nemovitosti evidované v katastru na jméno žalobkyně jsou součástí společného jmění manželů účastníků. Co se týče nemovitostí evidovaných na jméno žalovaného, bylo rovněž prokázáno, že tyto do společného jmění účastníků náleží. Žalovaný tvrdil, že v době, kdy se vyskytla možnost odkupu pozemků od Pozemkového fondu ČR, bylo mezi žalovaným a společností [právnická osoba], dohodnuto, že společnost bude za žalovaného splácet kupní ceny a tím postupně vracet dříve poskytnuté půjčky s tím, že dohoda o uvedeném způsobu splácení půjček společností žalovanému byla uzavřena mezi týmiž subjekty, jako samotné smlouvy o půjčce, a to ústně. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], zastupuje jednatel samostatně. Žalobkyně byla jednatelkou společnosti [právnická osoba], v období od [datum] do [datum]. Pokud mělo docházet k uzavírání dohod o splácení půjček společností žalovanému ústní formou mezi týmiž subjekty, jak tvrdí žalovaný, musely by tyto být za společnost [právnická osoba], uzavřeny přímo žalobkyní, neboť jednotlivé kupní smlouvy mezi Pozemkovým fondem České republiky a žalovaným byly uzavřeny v období let 2004 [číslo], tj. v době, kdy byla jedinou jednatelkou společnosti právě žalobkyně. Žalobkyně však za společnost [právnická osoba], žádnou takovou dohodu neuzavřela, jinak by se zcela jistě nedomáhala vypořádání předmětných nemovitostí v rámci tohoto řízení.

33. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný poskytl společnosti [právnická osoba], v roce 1999 částku celkem [částka], v roce 2000 částku celkem [částka] a v roce 2001 částku celkem [částka]. Žalovaný však, s výjimkou smlouvy o půjčce ze dne [datum], netvrdil ani neprokázal uzavření žádné další smlouvy o půjčce mezi ním a společností [právnická osoba], když ani přes výzvu soudu řádně netvrdil, kdo měl za společnost [právnická osoba], jednotlivé smlouvy o půjčce se žalovaným uzavřít (v období od [datum] do [datum] byl jako jednatel společnosti zapsán v obchodním rejstříku [jméno] [příjmení] a v období od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení]), jaká byla v každém jednotlivém případě dohodnuta splatnost tvrzených půjček, zda se jednalo o půjčky úročené či bezúročné či jak měl být sjednán způsob jejich vrácení. S ohledem na absentující tvrzení ze strany žalovaného pak nebylo možné posoudit, zda by takto sjednané smlouvy o půjčce nebyly uzavřeny v rozporu s § 196a zákona č. 519/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), jehož účelem je„ zabránit obchodům uskutečněným na úkor majetkové podstaty společnosti a tím i všech akcionářů“. Jinými slovy, ustanovení § 196a odst. 1 obch. zák. má zabránit osobám, jež mohou ovlivnit podmínky uzavření konkrétní smlouvy, aby z tohoto svého postavení osobně či prostřednictvím osob blízkých na úkor společnosti těžily. Není pochyb o tom, že majetková podstata společnosti by utrpěla, uzavřela-li by společnost jako dlužnice smlouvu o půjčce s osobou vyjmenovanou v § 196a odst. 1 obch. zák. jakožto věřitelkou, v níž by se např. zavázala platit za poskytnuté peněžní prostředky nepřiměřeně vysoký úrok (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka]).

34. Občanský zákoník pro vypořádání nestanoví přesná pravidla, nýbrž směrnice, jež mají soudce vést k tomu, aby vypořádání majetkového společenství manželů bylo spravedlivé. Paritní vypořádání je zásadou zakotvenou v § 742 odst. 1 písm. a) o. z. Soud při vypořádání společného jmění manželů však může rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů. Soudní odklon od (základního) pravidla o rovnosti vypořádacích podílů (tzv. disparita podílů) musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007). Určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, zohledňující všechny okolnosti případu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004). Při posouzení možné disparity podílů je vedle okolností samotných nutné přihlédnout také k jejich intenzitě, době trvání či časovému rozsahu jejich existence.

35. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že vypořádací podíly účastníků na společném jmění nemají být stejné, když samotné příčiny rozvratu manželství nejsou pro stanovení výše podílů manželů na jejich vypořádávaném společném jmění významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 8. 2011 pod sp. zn. 22 Cdo 3110/2010). Taktéž alkoholismus jednoho z manželů sám o sobě není důvodem pro vyslovení disparity podílů, pokud se nepromítá do hospodaření se společným majetkem nebo do péče o rodinu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 3. 2012 pod sp. zn. 22 Cdo 3637/2010). Žádné takové skutečnosti však v řízení nebyly tvrzeny, natož prokázány. Pokud žalovaný tvrdil, že se žalobkyně o nabytí nemovitostí zásadně nějak nezasloužila, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla jednatelkou společnosti [právnická osoba], přes 12 let a to mimo jiné právě v době, kdy došlo k uzavření veškerých kupních smluv, na základě kterých účastníci nemovitosti, které byly učiněny předmětem vypořádání společného jmění, nabyli. Na nabytí nemovitostí se tedy podíleli oba účastníci a jejich zásluhy na získání lze hodnotit jako rovnocenné.

36. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 22 Cdo 2695/2021, vyložil, že již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, soudní praxe formulovala množství hledisek rozhodných pro přikázání věci jednomu z manželů; právní úprava totiž nestanovila přesná a jednoznačná kritéria pro určení toho, které součásti vypořádávaného majetku budou každému z manželů přikázány (§ 149 odst. 3 obč. zák.), ani hlediska určující, k čemu má soud při vypořádání zákonného majetkového společenství manželů přihlédnout (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1280/2011). Jedním z takto dovozených hledisek bylo, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. 22 Cdo 264/2001). Ani současná právní úprava nestanoví kritéria pro určení toho, které součásti vypořádávaného majetku budou každému z manželů přikázány (srov. především § 742 o. z.). S ohledem na některé podstatné změny právní úpravy společného jmění manželů nelze patrně bez dalšího dovozovat použitelnost všech takto dosud formulovaných kritérií či zachování jejich dřívější váhy. Lze však nadále vycházet z toho, že objeví-li se v řízení o vypořádání společného jmění manželů různé skutečnosti svědčící pro přikázání věci každému z účastníků, je na úvaze soudů nižších stupňů, jaké řešení zvolí. Tuto úvahu dovolací soud zpochybní pouze v případě, že bude zjevně nepřiměřená či nebude řádně odůvodněna (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1280/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3915/2009, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Cdo 3822/2019).

37. Při určení, jak mají být majetkové hodnoty mezi účastníky rozvrženy, byl soud veden shora uvedenou standardní judikaturou Nejvyššího soudu. Co se týče nemovitostí evidovaných na jméno žalobkyně, jedná se o věci, které dlouhodobě výlučně užívá žalobkyně a v souladu se shodnými stanovisky účastníků jí také byly přikázány do výlučného vlastnictví. Pokud se týká nemovitostí evidovaných na jméno žalovaného, bylo prokázáno, že je žalovaný dal k dispozici společnosti [právnická osoba], která tyto pozemky využívá k ekonomické činnosti, proto byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovanému.

38. K vypořádání byly označeny nemovitosti v celkové výši 9 289 296 Kč. Při rovných vypořádacích podílech se každému z účastníků má dostat částky 4 644 648 Kč. Porovnáním s majetkem, kterému se každému z účastníků dostalo na základě výroků I. lze dojít k závěru, že na vyrovnání podílů má žalovaný zaplatit žalobkyni částku 4 553 499 Kč (majetek žalobkyně 91 149 Kč – majetek žalovaného 9 198 147 = 9 106 998 – majetek ve prospěch žalovaného). Lhůta k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) byla určena jako dvouměsíční od právní moci rozsudku.

39. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Řízení má povahu tzv. iudicium duplex, ve kterém soud není vázán žalobním návrhem, jak vypořádat vztahy mezi účastníky, neboť způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu. [příjmení] charakter řízení není v takovém případě zcela v popředí, jelikož žalobu mohli podat oba účastníci řízení a oba účastníci mají rovněž z výsledku řízení prospěch přinejmenším v tom smyslu, že rozhodnutím soudu je odstraněn stav právní nejistoty vzniklý tím, že si účastníci nedokázali své sporné právní vztahy po zániku manželství uspořádat dohodou. Za takové situace nelze hovořit o převažujícím úspěchu některé ze stran podle výsledku řízení a žádný z účastníků tedy nemá ani právo na náhradu svých nákladů řízen. Žádné zvláštní důvody pro aplikování zásady úspěchu ve věci soud v daném případě neshledal (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] pod sp. zn. I. ÚS 3202/20).

40. O povinnosti účastníků uhradit státu náklady řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jestliže povinnost nevznikla žádnému z účastníků s ohledem na výsledek sporu, rozdělí se náklady státu mezi účastníky rovnoměrně. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], byla znalci [příjmení] [příjmení] přiznána odměna ve výši 54 593 Kč. Žalobkyni bylo usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v celém rozsahu, soud proto rozhodl toliko o povinnosti žalovaného nahradit státu vzniklé náklady řízení ve výši , tj. částky 27 296,50 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení