3 C 184/2019

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení neexistence zástavního práva takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo] rodinný dům, pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez č. p., pozemek parc. [číslo] orná půda, všechny nemovitosti zapsány na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro katastrální území a xanon [číslo], nejsou zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch žalovaného, z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 22. 6. 2016, zapsaným do katastru nemovitostí ve vkladovém řízení [číslo jednací] s právními účinky vkladu ke dni 22. 6. 2016, neboť toto zástavní právo platně nevzniklo a neexistuje, se zamítá.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit žalované částku 42 058 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala určení neexistence zástavního práva tak, jak jest specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí. Pro věc žalobkyně považuje za rozhodné následující. Žalobkyně dražila a v dobré víře vydražila předmětné nemovitosti v k. ú. [obec]. Její dobrá víra a vlastnické právo, jako nejsilnější právo chráněné článkem 11 Listiny základních práv a svobod, musí, i s ohledem na všechny v tomto řízení vyvstalé skutečnosti, být chráněno. Ze strany společnosti [právnická osoba] nedošlo k platnému převodu vlastnického práva a zřízení zástavního práva. Předně tato společnost jednala ve vztahu k předmětným nemovitostem v době, kdy jí nesvědčilo vlastnické právo. Sporovanou zástavní smlouvu uzavřel zmocněnec [celé jméno svědka] na základě plné moci, která z hlediska hmotněprávních požadavků je naprosto neadekvátní a nemůže zakládat žádné právní následky. Právní úprava v roce 2016 neumožňovala převést při totožném vlastníku jakoukoliv budovu, stavbu, aniž by zároveň nedošlo k převodu pozemku, jehož je tato stavba součástí. Plná moc pro zmocněnce [celé jméno svědka] k podpisu jak zástavní, tak kupní smlouvy je velmi problematicky konstruovaná, vůbec v ní není obsaženo zmocnění k zastavení, či jakékoliv dispozici okolních pozemků, které jsou rovněž předmětem zástavního práva žalované. Nadto na úrovni evidovaného vlastníka nemovitostí společnosti [právnická osoba] nedošlo ani k řádnému vytvoření vůle, která by směřovala k jakékoliv dispozici s předmětnými nemovitostmi, například zřízení zástavního práva na ni, neboť v té době jediná jednatelka [právnická osoba] [celé jméno svědkyně], kdy společnost neměla další statutárních orgány či osoby, které by již ze zákona, nebo z údajů vyplývajících z obchodního rejstříku, mohly bez dalšího nakládat s nemovitostmi ve vlastnictví společnosti, ani nevěděla o tom, že společnost nějaké nemovitosti vlastní a nikdy jako společnost žádnou vůli k této dispozici s nimi neprojevila, a to ani ve vztahu k [celé jméno svědka] Tyto skutečnosti pospolu jsou natolik závažné, že musí vést k závěru o tom, že zástavní smlouva je buď neplatná, nebo zdánlivá, tedy úkon, který se jako právní jednání pouze tváří, má některé jeho formální znaky, ale právním jednáním není a právní následky nezakládá. Je otázkou, zdali dobrá víra a poukaz na ustanovení § 984 o. z. je schopen zhojit ve prospěch žalovaného i tak zásadní hmotněprávní a formálněprávní vady předmětných dokumentů, tedy plné moci pro [celé jméno svědka] a samotné zástavní smlouvy, kterou takto podepsal. Žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. prosince 2020, sp. zn. 22 Cdo 1980/2020, kde bylo uzavřeno, že„ ochrana poskytovaná ustanovením § 984 odst. 1 o. z. je mimo jiné podmíněna tím, že v daném případě převodní jednání v podobě kupní smlouvy, kterou se nabývá právo, zde vlastnické právo, je uzavřena platně, jinak řečeno, neplatnost uzavřené smlouvy vylučuje nabytí práva v režimu § 984 odst. 1 o. z.“, což je i tento případ. V souzené věci obstojí závěr o absolutní neplatnosti převodní smlouvy a obstojí-li závěr o absolutní neplatnosti převodní smlouvy, je tím bez dalšího vyloučeno použití ustanovení § 984 o. z. Aby nedošlo k žádným pochybám, je v citovaném rozhodnutí dále uvedeno, že„ zákonem požadovaná dobrá víra nabyvatele pak pokrývá toliko nedostatek vlastnického práva převodce, nevztahuje se však na jiné případy, nebo jiné právní vady právního jednání způsobující jeho neplatnost“. Rozhodnutí odkazuje na relevantní komentářovou literaturu, komentář autorů Vrzalová, Spáčil z roku 2013, C. H. BECK, s tím, že„ ochrana vyplývající z materiální publicity se nevztahuje na právní jednání, jednání zdánlivá, nebo neplatná. Právní jednání tedy musí existovat a nesmí být dán důvod jeho absolutní neplatnosti, zejména nedostatek vůle“. S ohledem ke shora uvedenému tak není namístě nadále posuzovat dobrou víru žalovaného ve vztahu k nabytí zástavního práva. Zejména předmětná plná moc, na straně banky, coby velmi erudované právnické osoby s velmi silným personálním, finančním a právním substrátem, nemůže způsobit jakékoliv pochybnosti o tom, že je zcela nedostatečná pro záměr, jaký jí byl sledován. Osoby, které se podílely na schválení předmětného úvěru a na posouzení dokumentace týkající se zřízení zástavního práva, tedy hypoteční poradce, týmový hypoteční specialista, úvěrový analytik, nebyly schopny posoudit předloženou plnou moc jako problematickou a věc se jeví tak, že jim ani není známo, jakým způsobem se mají nemovitosti pro účely intabulace do katastru nemovitostí označovat, aby bylo možné hovořit o platném právním jednání, které zakládá i pro banku jí žádané závěry. Pokud by i případně byla posuzována otázka dobré víry, musí být posuzována v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2219/12, kdy je třeba, mimo jiné, zkoumat, respektive je potřeba ve vztahu k dobré víře mít požadavky na posouzení, zda dobrověrný nabyvatel nemohl ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm může požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Tři instanční stupně žalované neshledaly jediný problém při posouzení toho, která osoba jedná, nebo má jednat, za evidovaného vlastníka nemovitostí a zabývaly se pouze otázkou bonity, třebaže součástí jejich agendy evidentně bylo i posouzení a shromáždění podkladů pro řádné zajištění předmětného úvěru. Stejně tak je třeba hodnotit skutečnost, že úvěr byl sjednán velmi rychle, což žalobkyně hodnotí jako nestandardní. Toto je sic věc subjektivní, ale je třeba požadovat po subjektu, jakým je banka, aby rovněž vyjma například na listu vlastnictví, jednoznačně akceptovala skutečnost, že posledním nabývacím titulem předmětných nemovitostí, před oním červnem 2016, je rovněž příklep v dobrovolné veřejné dražbě. Ačkoliv neexistuje centrální registr dobrovolných veřejných dražeb, v době pokročilých, informačních technologií a fulltextového vyhledávání je možné spravedlivě požadovat po bance, aby takovou lustraci provedla, a předmětnou skutečnost zjistila. Kupní smlouvou uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a MUDr. [jméno] [příjmení] vlastnické právo nemůže přejít, protože i zde je stejná chyba, kdy se převádí pouze jakési budovy, spolu se zahradou, přičemž klíčová část převáděných nemovitostí, tedy pozemek, jehož součástí je předmětný rodinný dům, který je hlavní hodnotou, v předmětné kupní smlouvě označen vůbec není. Daná kupní smlouva vykazuje naprosto zásadní nedostatky, tudíž nelze než uzavřít, že na straně žalované došlo při posuzování úvěrového případu, a vykazuje to znaky velmi problematických okolností, k naprostému podcenění situace, podcenění risk manažerských procesů při přezkumu předmětných dokumentů a nelze tomuto jednání tak přiřknout jakoukoliv dobrou víru, protože dobrá víra nechrání osobu, která jedná zcela nekompetentně a přehlíží naprosto klíčové skutečnosti, které vykazují znaky velkého problému pro úvěrový případ. Žalobkyně trvá na tom, že žalované nemůže být poskytnuta právní ochrana z titulu dobré víry, protože ta je evidentně prolomena. Žalobkyně se dovolává spravedlivého posouzení situace, spravedlivého uspořádání vztahu s odkazem na ustanovení § 10 odst. 2 o. z., s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně je v tomto případě konfrontována s bezpečně prokázanou trestnou činností dražebníka, jíž nemohla předvídat, protože na takovéto jednání dražebníka, který ihned po složení kupní ceny z dražby začne s předmětnou částkou disponovat, skutečný stav věci zastírá, uvádí, že peníze samozřejmě deponuje a čeká na konečný verdikt, se připravit nelze a stejně tak velmi problematické jednání bylo na straně představitelů společnosti [právnická osoba], kteří museli vědět velmi dobře o tom, že proběhla dražba, kdy sami podali žalobu na určení její platnosti, či neplatnosti, přičemž ihned vstoupili do jednání o prodeji nemovitosti z volné ruky. Je s podivem, jak mohla být žalovaná ve vztahu k uvedené společnosti nečinná v době bezprostředně po úvěrovém případu, kdy ještě bylo možné finanční prostředky zachytit. Pokud by žalovaná jednala včasně, spor by nevznikl. Na straně žalobkyně je naprostá liknavost a negace aktivního přístupu ve vztahu k zajištění finančních prostředků a už předtím ve vztahu k řádné kontrole podkladů pro úvěrový případ, kde mohlo velice snadno dojít k předejití problému způsobeného tím, že vlastníkem byl někdo jiný, než tvrzená společnost, protože podklady předložené žalovanému byly naprosto nedostatečné.

2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila. K argumentaci žalobkyně namítala níže uvedené. Námitky žalobkyně týkající se právního jednání, zápisu v katastru nemovitostí, musí být v daných souvislostech posuzovány z pohledu adresáta, tj. z pohledu žalované. Předmětem řízení je určení, zda bylo zřízeno platně a účinně, nebo nikoliv, zástavní právo ve prospěch žalovaného k nemovitostem, které jsou nyní ve vlastnictví a zapsány pro žalobkyni. Tento pohled adresáta, žalované, je nutno zkoumat v době, kdy došlo k předmětnému právnímu jednání, na jehož základě došlo k účinnému a platnému zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí. Tento pohled adresáta směřuje jak k právnímu jednání, tak ke stavu zápisu v katastru nemovitostí v době, kdy se zřizovalo předmětné zástavní právo. Pokud jde o kupní smlouvu a plnou moc, tak tuto žalobkyně označuje zároveň za absolutně neplatnou i za zdánlivou. Toto si navzájem odporuje a žalovaná to vnímá jako procesní strategii žalobkyně. Pokud žalobkyně zpochybnila jí označené listiny, plnou moc, kupní smlouvu, tak osoby, které rozhodovaly o poskytnutí úvěru, tyto považovaly v rámci běžné zkušenosti a své odborné praxe na svých pozicích u žalované za odpovídající a dostatečné pro to, aby mohl být žalovaný v dobré víře, že s nemovitostí může být nakládáno a o tom, jak s ní má být nakládáno s tím, že účinkem má být zápis zástavního práva, poskytnutí úvěru žadateli, tedy zápis zástavního práva, což je podstatné pro žalovaného, do katastru nemovitostí. Toto podtrhuje i ta skutečnost, že k tomu nakonec na základě těchto napadených právních jednání došlo, a katastr nemovitostí zástavní právo zapsal. Pokud jde o namítané konkrétní okolnosti vad právního jednání vztahujícího se k uzavření kupní smlouvy, udělení plné moci, dle žalované i kdyby, hypoteticky, něco na těchto právních jednáních bylo nedostatečné, nebo nezpůsobilé, tak námitky, které vznáší žalobkyně, by příslušely maximálně zmocniteli, pokud jde o plnou moc, případně by taková námitka naopak svědčila žalované jako adresátu právního jednání. Jednání se musí posuzovat vždy z pozice adresáta, účinků, které on předvídal. Co se týká namítaného nedostatku vůle, tak pokud má v obchodním rejstříku společnost zapsaný statutární orgán, jednatelku v tomto případě, tak ať už je její role ve společnosti s vnitřní výhradou jakákoliv, nedala žádným způsobem najevo a nemůže být to tak být adresátu právního jednání seznatelné, že nechce za společnost jednat. Zápisem v obchodním rejstříku, který je podkladem pro příslušná soukromoprávní jednání, takováto osoba, bez ohledu na svou vnitřní vůli a sebeposuzování v této roli, je statutárním orgánem a její právní jednání se navenek projevují jako jednání společnosti. K tomu je namístě odkázat na příslušná trestněprávní rozhodnutí, která žalobkyně blíže specifikovala ve svých vyjádřeních, která se navíc týkají veřejného i trestního práva. Je tam zmíněn i významný fakt, že pokud je někdo zapsán v obchodním rejstříku na základě příslušných soukromoprávních jednání, tak z hlediska právního styku běžného, ale i odborného obchodního, je třeba přisoudit takovému zápisu účinky, které mu připisuje běžně vystupující osoba, vůči níž jsou činěna právní jednání touto právnickou osobou, protože toto zakládá právní jistotu, a stav, kdy není třeba prověřovat, zda ten, kdo se prokáže plnou mocí, má skutečně zmocnění. Tedy není povinností druhé strany zjišťovat, zdali plná moc je pouze zdánlivá nebo bylo zmocnění vydáno při skutečně vnitřním přesvědčení statutárního orgánu, že takto má jednat. Z pohledu žalované je zde tvrzení žalobkyně nepřípustným. Jednatelka společnosti [právnická osoba] [celé jméno svědkyně] jako tehdejší statutární orgán plnou moc udělila, a na tomto ničeho nemění to, zdali si toto pamatuje či nikoli. Plnou moc udělila v době, kdy byla zapsána v obchodním rejstříku, tedy právní moc byla udělena platně. Pokud by i obsahově mělo dojít, pouze hypoteticky, protože žalovaný toto netvrdí, k nějakému překročení zástupčího oprávnění, mohla by se práv z tohoto domáhat případně společnost, která jednala, nikoliv třetí osoba, jíž nebyla plná moc adresována. Opět by se toto posuzovalo z pohledu adresáta a případného překročení zástupčího oprávnění by se v určitých režimech soukromého práva měl dovolávat původní vlastník. Zde však byla vůle projevena řádně, došlo k zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí. Pokud jde o dobrou víru, i tato se musí posuzovat z pohledu adresáta. V této věci je klíčová dobrá víra, její posuzování tak, jak jej občanský zákoník presumuje. Posuzuje se právní jednání, na jehož základě bylo zřizováno věcné právo, které z nejnovější judikatury samozřejmě je v režimu § 984 o. z. věcným právem pro účely materiální publicity, tak aby byl chráněn adresát, jemuž je adresováno právní jednání, na jehož základě má být zřizováno věcné právo. K unesení povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní k vyloučení dobré víry, zde presumované, nedošlo. Nedošlo k tvrzení, ani k prokázání žádné okolnosti, aby mohlo být zjevné, že zápis v katastru nemovitostí je nějakou okolností zpochybněn a neodpovídá skutečnosti. Žalovaná odkazuje na podrobný rozbor v odpovědi na žalobní návrh. Toto se posuzuje ke dni, kdy bylo jednáno, kdy byl podán návrh na vklad. Žádná takováto skutečnost nevyplynula. Pokud jde o tvrzení a jakousi úvahu nad tím, že dobrá víra žalovaného byla vyloučena obsahem, formou, plné moci zřizovatele zástavy a obsahem kupní smlouvy, obsahem zástavní smlouvy, je třeba hodnotit dobrou víru ve smyslu materiální publicity. Tato dobrá víra totiž spočívá v tom, že se presumuje, a okolnost, která by jí vylučovala, má spočívat v tom, že je zde rozpor zápisu a skutečností, takže zaknihovaný vlastník a nezaknihovaný vlastník, jsou dvě různé osoby. Ať už je plná moc v jakékoliv formě, cokoliv je v ní napsáno, pokud tam není napsána taková skutečnost, která by poukazovala na rozpor zápisu v katastru ze skutečností, nemůže vyloučit dobrou víru, jak uplatňuje žalobkyně, protože dobrá víra se presumuje. I kdyby se u plné moci osoby, které rozhodovaly o poskytnutí úvěru, podivily nad její stručností, či stručností smlouvy, nebo čímkoliv takovým, neodkazuje to na zdroj z hlediska katastru nemovitostí, odkazuje to pouze na právní jednání. V tomto případě by eventuálně bylo k posouzení, kdo má právo se něčeho dovolat, nebo něco uplatnit. Právní jednání v daném případě nemůže být zdánlivé, protože zdánlivé je takové právní jednání, kde zjevně nebyla projevena vážná vůle. Tato zjevnost právě odkazuje na vnímání každého běžně ve společnosti, institucích, adresátů těchto jednání, takže rozhodně zde není právní jednání zdánlivé. Pokud jde o absolutní neplatnost, tak právní jednání svým obsahem muselo splňovat požadavky občanského zákoníku. K tomu, že by bylo v rozporu se zákonem, veřejným pořádkem, dobrými mravy, takovým způsobem, že v době, kdy bylo činěno, neodpovídalo vůbec stavu společnosti v daném místě a v čase z hlediska mravního, morálního a legislativního, ničeho nenasvědčuje. Na základě těchto právních jednání, při posouzení jejich formy a obsahu byl proveden zápis do katastru nemovitostí, což už samo o sobě svědčí o tom, že tato právní jednání jsou platná. V souzené věci z obsahu spisu nevyplývá ničeho, navíc k tomuto nebylo tvrzeno nic, že by předmětná právní jednání byla disimulovaná, nebo nějakým způsobem ztížena. V úvahu by zde přicházela pouze relativní neplatnost, které by se případně mohl někdo dovolávat, rozhodně však ne neknihovní vlastník. Tedy zástavní právo bylo zřízeno platně a účinně žalované. Žalované svědčí dobrá víra, materiální publicita v souladu s § 984 o. z. K tvrzení, že zástavce, který zřizoval předmětné zástavní právo, pozbyl nemovitou věc v dražbě, nelze přihlédnout, když tato dražba z listu vlastnictví nevyplývala. Sama skutečnost, že někdo nabyl něco v dražbě, nemůže zpochybňovat dobrou víru v to, že po pěti letech je nezapsán někdo jako vlastník. Ani ze sbírky listin, ani z žádných jiných okolností, nevyplývalo, že by byl nesoulad mezi zápisem a skutečným vlastníkem. Dne 22. 6. 2016 došlo k příslušnému okamžiku, ke kterému se posuzuje vznik zástavního práva. V této době stále ještě nebylo žalobkyní ničeho učiněno, přestože zákon má právní instituty, ale i neprávní, k řešení situace, která vznikla. Dva měsíce žalobkyně na svoji obranu nekonala a žalovaná se brání tvrzení, že byla nečinná. Byla to žalobkyně, kdo nepostupoval aktivně, ač již od 25. 4. 2016 věděla, že věc nemá standardní průběh, dražebník je liknavý. Žalobkyně měla výlučně informace o věci ve své dispozici a svojí liknavostí přivedla věci do tohoto stavu. Toto nelze klást k tíži žalované, která jako subjekt poskytující úvěry, posuzovala věc standardně dle metodiky, posuzovala náležitosti, způsobilost úvěrované a její žádost o poskytnutí úvěru a zřízení zajištění v podobě zástavního práva v době, kdy opravdu zápis v katastru nemovitostí, který je tím, co se musí zkoumat, nenasvědčoval ničemu žalobkyní tvrzenému. Žalovanou ani MUDr. [jméno] [příjmení], což vyplývá i rozhodnutí Městského soudu v Praze, trestního soudu, ve věci dražebníka, nebylo disponováno žádnou rozhodnou informací, v té chvíli byla osoby, která disponovaly těmito informacemi, byly žalobkyně a společnost [právnická osoba] O jednání dražebníka není pochyb. Skutkové souvislosti je tedy třeba posoudit z hlediska rozložení důkazního břemene a břemene tvrzení v daném sporu, z hlediska všech okolností v širších souvislostech, běžného chodu věcí a z hlediska běžné spravedlnosti tak, aby byla přiznána ochrana dobrověrnému nabyvateli věcného práva, tedy k předmětnému zástavnímu právu.

3. Skutková zjištění:

4. Právní zástupce žalobkyně doručil [jméno] [příjmení] elektronickou korespondenci s tím, že žalobkyně nabyla dne 21. 4. 2016 v dražbě nemovitost v k. ú. [obec], k níž byl dne 22. 6. 2016 podán návrh na vklad zástavního i vlastnického práva ze smlouvy mezi MUDr. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Prodávající nebyl vlastníkem a nemohl s nemovitostmi nakládat. Věc je řešena orgány v trestním řízení. Nechť je tedy vyčkáno s dalším postupem ve vyřizování věci. (elektronická korespondence ze dne 1. 7. 2016 na čl. 174 – 175 spisu)

5. Dopisem ze dne 12. 7. 2016 adresoval právní zástupce žalobkyně žalované sdělení o podstatných okolnostech k poskytnutému úvěru. Uvedl, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí v k. ú. [obec], parcely [číslo] součástí je budova [adresa], parcely [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcely [číslo] tyto nabyl dražbou ze dne 21. 4. 2016. Žalovaná nechť zváží, zdali trvá na zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí. (sdělení o podstatných okolnostech k poskytnutému úvěru ze dne 12. 7. 2016, podací arch na čl. 426 – 427 spisu)

6. Dopisy ze dne 27. 7. 2016 a 30. 6. 2016 byla zaslána právním zástupcem žalobkyně výzva MUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že dne 22. 6. 2016 byla zahájena řízení pro nemovitost v k. ú. [obec], je navrhován vklad práva pro jmenovanou, vlastníkem nemovitostí je však od 21. 4. 2016, kdy byl učiněn příklep v dražbě žalobkyně. Kupní smlouvu tak uzavřela osoba, která nebyla vlastníkem. Kupní smlouva je neplatná, když byla uzavřena nevlastníkem, bude třeba vrátit kupní cenu a učinit další kroky. Nechť tak nejsou činěny jakékoliv kroky ke vkladu vlastnického práva. (dopis – výzva ze dne 27. 7.2016, poštovní podací arch na čl. 176 – 178, 179 spisu, dopis – výzva ze dne 30. 6. 2016, poštovní podací arch na čl. 180 – 182, 183 spisu)

7. Dne 2. 8. 2016 adresovala žalobkyně Ministerstvu pro místní rozvoj, oddělení veřejných dražeb žádost o zajištění dohledu nad dražebníkem, společností [webová adresa] s. r. o. Dne 2. 2. 2016 byla uzavřena dražební vyhláška pro pozemky v k. ú. [obec]. Byly splněny všechny požadavky kladené dražební vyhláškou a dne 21. 4. 2016 byla provedena opakovaná dražba, když dne 8. 3. 2016 byla neúspěšná. Následně byl doručen protokol o dražbě s datem 25. 4. 2016 s tím, že příklep byl za částku 4 490 000 Kč, zároveň je však uvedeno, že navrhovatel dražby od této odstoupil. Měla být podána žaloba na určení neplatnosti dražby. Na základě tohoto zmatečného dokumentu nebylo možné provést vkladové řízení. Postoj dražebníka k věci je zcela neadekvátní, je nekomunikativní, hrubě porušil povinnost zaslat protokol o dražbě do pěti dnů ode dne jejího provedení. Než se věc vyřešila, byla zahájena vkladová řízení dne 22. 6. 2016 na vklad zástavního práva a převod vlastnictví. Navrhovatel dražby využil nepřehledné situace a uzavřel s třetí osobou MUDr. [jméno] [příjmení] kupní smlouvu. Jednání dražebníka je nedůvěryhodné a vzniká obava o to, jak bude naloženo s finančními prostředky složenými na účet dražebníka 4 490 000 Kč. Nechť je zajištěn dohled nad činností dražebníka. (žádost o zajištění dohledu nad dražebníkem ze dne 2. 8. 2016, poštovní podací arch na čl. 190 – 194, 195 spisu)

8. Žalobkyně adresovala Ministerstvu pro místní rozvoj, oddělení veřejných dražeb, žádost o zásah v rámci kontroly dražebníků ze dne 13. 6. 2019. Uvedla, že již dřívějším podáním popsala situaci ohledně dražby nemovitosti v k. ú. [obec], dražební společnosti [webová adresa], s. r. o., k zásahu však nedošlo. Osoba prezentující se jako konečný vlastník dražebníka, [jméno] [příjmení], oznámila, že prostředky na bankovním účtu dražebníka 4 490 000 Kč se na tomto již nenacházejí, byly užity pro úhradu jiných závazků dražebníka, částečně byly investovány v Kambodži. Je tak zajistit zadržení prostředků na účtech dražebníka, zamezit vzniku podobných situací. (dopis ze dne 13. 6. 2019, detail zprávy (elektronická doručenka) na čl. 167 – 169, 171 spisu)

9. Dopisem ze dne 29. 11. 2017 adresovala žalobkyně společnosti [anonymizováno] s. r. o. výzvu k nevyplácení částky dosažené vydražením. Odkázala na dražební vyhlášku ze dne 21. 4. 2016, kdy byly vydraženy nemovitosti v k. ú. [obec] za částku 4 490 000 Kč, byla složena dražební jistota. Je však sporným, zdali navrhovatel dražby před jejím konáním podal závazný pokyn k upuštění od dražby, kdy tak bylo otáleno s vystavením potvrzení o příklepu. Toto bylo vystaveno až tehdy, když bylo zahájeno řízení o vkladu vlastnického práva MUDr. [jméno] [příjmení]. Byl zahájen spor o vyslovení neplatnosti dražby. Soud rozhodl, že dražba proběhla platně. Nechť je tak posečkáno s vyplacením částky dosažené vydražením navrhovateli, neboť pouze takto lze předejít vzniku škody a dalších sporů. (výzva k nevyplácení částky dosažené vydražením ze dne 29. 11. 2017, poštovní podací arch na čl. 184 – 186, 188 spisu) 10. [právnická osoba] byla zapsána jako vlastník nemovitostí parcely [číslo] součástí je budova [adresa], parcely [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcely [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo]. Nadále jako vlastník označených nemovitostí byla zapsána žalobkyně. Je vložena smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. [číslo] pro žalovanou. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 235 – [anonymizováno] /420, 526/, úplný výpis z obchodního rejstříku na čl. 451, výpis z katastru nemovitostí na čl. 402, výpis z obchodního rejstříku na čl. 403 – 404, 405 spisu)

11. Dne 7. 7. 2016 bylo signováno rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným při výkonu působnosti valné hromady dle § 12, zákona č. 90/2012 Sb. o odvolání [celé jméno svědkyně] z funkce jednatele společnosti [právnická osoba] a jmenování [jméno] [příjmení] do funkce jednatele uvedené společnosti (rozhodnutí jediného společníka na čl. 173 spisu)

12. Dne 22. 6. 2016 byl Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo]. Účastníci řízení [právnická osoba], [právnická osoba] Nabyvatel uvedl, že vlastnictví k nemovitostem nabyl ve veřejné dražbě dne 21. 4. 2016, byla doplacena cena dosažená vydražením. Platnost dražby byla předmětem přezkumu soudu, Městský soud [obec] dne 29. 11. 2017 potvrdil rozsudek Obvodního soudu [obec a číslo] z 9. 6. 2017, žaloba na určení neplatnosti dražby byla zamítnuta. Právní moc 6. 2. 2018 (návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na čl. 282 – 283 spisu)

13. Dne 22. 6. 2016 byla mezi žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] pro částku 6 750 000 Kč. Téhož dne byla mezi MUDr. [jméno] [příjmení] jako kupující a společnosti [právnická osoba] jako prodávajícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovité věci, parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo]. Za prodávající jednal v zastoupení [celé jméno svědka], plná moc byla udělena k podpisu rezervační smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kupní smlouvy, zástavní smlouvy, návrhu na vklad vlastnického práva, návrhu na vklad zástavního práva, a to konkrétně pro objekt rodinného domu umístěném v k. ú. [obec a číslo], obec [číslo], [obec], [ulice a číslo] zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, list vlastnictví [číslo]. (smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] na čl. 480 – 487, [právnická osoba] VŠEOBECNÉ ÚVĚROVÉ PODMÍNKY ze dne 1. 1. 2014 na čl. 488 – 498, Služby pro fyzické osoby – SAZEBNÍK Ú [právnická osoba] za poskytované služby pro [příjmení] [příjmení] na čl. 499 – 500, žádost o výplatu na čl. 511, pojistná smlouva – pojištění trvale obývaných objektů, limity pojistného plnění, záznam jednání s klientem na čl. 512 – 519 spisu, výsledek vyhodnocení rizik na čl. 466 – 471, kupní smlouva o prodeji nemovitosti ze dne 22. 6. 2016 na čl. 428 /472 – 474, plná moc 475/ spisu)

14. Úvěr byl schválen ve výši 6 750 000 Kč, k výplatě bylo poukázáno 6 743 586,25 Kč. Oznámení o výplatě bylo MUDr. [jméno] [příjmení] sděleno dne 24. 6. 2016 (výpis pohybů na účtu na čl. 476 – 479 spisu, oznámení o výplatě z překlenovacího úvěru na čl. 524 spisu, zúčtování úvěru na čl. 525 spisu)

15. Dne 22. 6. 2016 byla mezi žalovanou a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva pro zajištění veškerých závazků, včetně příslušenství, ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] sjednaného pro částku 6 750 000 Kč, dlužník MUDr. [jméno] [příjmení]. Zástavní právo zřízeno k nemovitostem, jimiž jsou parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcele [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo] (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, plná moc na čl. 271 – 280 /444 – 447, + plná moc 501 – 510, prohlášení o shodě na čl. 281 spisu)

16. Dne 22. 6. 2016 byl Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, účastníci řízení [právnická osoba] [právnická osoba], smlouva o zřízení zástavního práva [číslo] smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Nemovitosti: parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec] (návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na čl. 269 – 270 spisu)

17. Pod číslem jednacím V [číslo] 2016 zahájil Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník řízení dne 22. 6. 2016, účastníci řízení [právnická osoba] jako zástavní věřitel, [právnická osoba] jako zástavce. Lhůta, v níž nesmí být povolen vklad dle § 18, odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb. končí 13. 7. 2016 (informace o řízení na čl. 237, 238 /416, 421/ spisu)

18. Dne 22. 6. 2016 Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník vydal informaci pro vyznačení plomby pro nemovitosti, jimiž jsou parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec] na základě listiny, jíž jest smlouva o zřízení zástavního práva [číslo] ze dne 22. 6. 2016. Účastníci řízení [právnická osoba], [právnická osoba] Číslo jednací V [číslo] 2016 (informace o vyznačení plomby ze dne 22. 6. 2016, doručenka datové zprávy na čl. 265 – 266, 267 spisu)

19. Dne 29. 6. 2016 byl podán Okresnímu soudu [obec] žalobkyní žalobní návrh proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] o určení vlastnictví k nemovitým věcem, parcele [číslo] součástí je budova [adresa], parcele [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcele [číslo] k. ú. [obec] (žaloba o určení vlastnictví k nemovitým věcem ze dne 29. 6. 2016 adresovaná OS [obec], podací lístek na čl. 258 – 263, 264 spisu)

20. Právní zástupce žalobkyně adresoval Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník žádost o zápis poznámky spornosti zápisu, žádost o zastavení, přerušení vkladových řízení ze dne 30. 6. 2016 vedených k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec]. Uvedla, že [právnická osoba] a [anonymizováno] vědomě zcizila tytéž nemovitosti prostřednictvím dražebníka dne 21. 4. 2016, kdy nemovitosti vydražila žalobkyně, a kupní smlouvou ze dne 22. 6. 2016 uzavřenou s MUDr. [jméno] [příjmení] (žádost + plná moc na čl. 228 – 233, 234 /422 – 424, podací arch na čl. 425)

21. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník dne 12. 7. 2016 vydal usnesení o přerušení řízení o vkladu zástavního práva k nemovitostem v k. ú. [obec] dle Smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku [číslo] ze dne 22. 6. 2016, účastníci řízení [právnická osoba], [právnická osoba] Takto rozhodl, když dne 4. 7. 2016 byla doručena žádost o zápis poznámky k řízení o určení vlastnictví mezi žalobcem [právnická osoba] a žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení] (usnesení ze dne 12. 7. 2016 na čl. 218 – 219 spisu, oznámení o možnosti převzít písemnost ze dne 17. 8. 2016 na čl. 220 spisu, záznam prohlížení ZR na čl. 221 spisu, doručenka + rozhodnutí / [číslo] na čl. 222 – 223, 224 – 225 spisu, výpis OR na čl. 226 spisu, doručenka datové zprávy na čl. 227 spisu)

22. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník činil Okresnímu soudu [obec] dne 28. 11. 2016 dotaz, zdali probíhá řízení o žalobě mezi žalobcem [právnická osoba] a MUDr. [jméno] [příjmení] o určení vlastnictví k nemovitostem, parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], když dne 4. 7. 2016 byla doručena žádost o zápis poznámky. (dotaz na řízení ze dne 28. 11. 2016, doručenka datové zprávy ze dne 28. 11. 2016 na čl. 216, 217 spisu)

23. Okresním soudem [obec] bylo dne 29. 11. 2016 sděleno, že řízení vedené u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo postoupeno Okresnímu soudu Praha – východ jako soudu místně příslušnému. (sdělení ze dne 29. 11. 2016 na čl. 213 spisu, záznam o výslechu ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 214, 215 spisu)

24. Okresní soud Praha – východ usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 8. 2016 rozhodl tak že řízení o návrhu na vydání předběžného opatření o zákazu nakládat s nemovitostmi parcelou [číslo] součástí je budova [adresa], parcelou [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcelou [číslo] k. ú. [obec], se zastavuje. Řízení o žalobě ze dne 29. 6. 2016 o určení vlastnického práva se zastavuje. (usnesení [příjmení] [okres] č. j. [číslo jednací] na čl. 393 – 394, potvrzení o shodě na čl. 395 spisu)

25. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník činil Okresnímu soudu Praha - východ dne 30. 11. 2016 dotaz, zdali probíhá řízení o žalobě mezi žalobcem [právnická osoba] a MUDr. [jméno] [příjmení] o určení vlastnictví k nemovitostem, parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], když dne 4. 7. 2016 byla doručena žádost o zápis poznámky. Dále byl činěn dotaz na stav řízení shodného znění, jak jest shora uvedeno, dopisem ze dne 27. 12. 2016 s tím, že dle údajů z návrhu [číslo jednací] je účastníkem řízení MUDr. [jméno] [příjmení], bytem na území ČR od 21. 7. 2014, společnost [právnická osoba] má [IČO], [anonymizována tři slova] má [IČO] (dotaz na řízení ze dne 30. 11. 2016, doručenka datové zprávy ze dne 1. 12. 2016 na čl. 211, 212 spisu, dotaz na řízení ze dne 27. 12. 2016, doručenka datové zprávy ze dne 28. 12. 2016 na čl. 208 – 209, 210 spisu)

26. Okresní soud Praha – východ sdělil Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník dne 10. 1. 2017, že řízení vedené původně u Okresního soudu [obec] bylo Okresním soudem Praha – východ zastaveno pro zpětvzetí. (sdělení na čl. 205 spisu, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 206, 207 spisu)

27. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník vydal vyrozumění o provedeném vkladu dne 17. 1. 2017 s právními účinky k 22. 6. 2016, proveden dle listiny Smlouva o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku [číslo] ze dne 22. 6. 2016 pro [právnická osoba] (vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo] na čl. 200 – 201 /528 – [číslo], doručenka [celé jméno svědka] na čl. 202 spisu, doručenka datové zprávy ze dne 18. 1. 2017 žalobkyně, [právnická osoba] na čl. 203, 204 spisu, vyjádření návrhu na pokračování řízení o vkladu zástavního práva na čl. 530 spisu)

28. Společnost [webová adresa] s. r. o. a [právnická osoba] uzavřely Smlouvu o provedení dobrovolné dražby pro předmět dražby parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec] (smlouva o provedení dobrovolné dražby na čl. 399 – 401 spisu)

29. Dne 2. 2. 2016 vydala společnost [webová adresa], s. r. o. dražební vyhlášku o dobrovolné elektronické dražbě pro rodinný dům [obec] dne 8. 3. 2016 (dražební vyhláška č. j. 0007/16, 8 3. 2016, na [číslo listu] – 241 spisu)

30. Dne 15. 3. 2016 vydala společnost [webová adresa], s. r. o. dražební vyhlášku o dobrovolné elektronické dražbě pro rodinný dům [obec] dne 21. 4. 2016 (dražební vyhláška č. j. 0012/16, 21 4. 2016, na čl. 299 – 302 /396 – 397/ spisu)

31. Společnost [anonymizována dvě slova] s. r. o. vložila dne 15. 3. 2016 nabídku pro rodinný dům [obec], dražba ukončena 21. 4. 2016, počáteční jistina 300 000 Kč, počáteční cena 4 490 000 Kč (nabídka, menu [webová adresa] na čl. 411 – 412 spisu)

32. Dne 19. 4. 2016 byla složena částka 300 000 Kč (potvrzení o provedené platbě na čl. 242 /317 – 317a / [číslo], historie transakcí na čl. 318 spisu)

33. Dne 25. 4. 2016 vydala společnost [webová adresa], s. r. o. protokol o dobrovolné elektronické dražbě pro rodinný dům [obec], v kterém uvedla, že dne 21. 4. 2016 bylo vydraženo, byl udělen příklep, dražebníkem byla dne 25. 4. 2016 podána žaloba na neplatnost dražby, neboť byla navrhovatelem doručena žádost o upuštění od dražby. Předmětem dražby byla parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], cena činila 4 490 000 Kč (protokol o provedené dražbě na čl. 243 /413/ spisu)

34. Dne 28. 4. 2016 adresoval právní zástupce žalobkyně žalované stanovisko vydražitele k dražbě ze dne 21. 4. 2016. Uvedl, že nesouhlasí se zněním protokolu o provedené dražbě ze dne 25. 4. 2016, kde je uvedeno, že výsledkem dražby je vydraženo, učiněn příklep společnosti [právnická osoba] za částku 4 490 000 Kč, zároveň je tučně uvedeno, že navrhovatel před konáním dražby doručil žádost o upuštění od dražby. Je třeba na dražbu hledět jako na platnou, ledaže o věci rozhodl soud. Nechť je zaslána avizovaná žaloba navrhovatele ze dne 25. 4. 2016 (stanovisko vydražitele k dražbě konané dne 21. 4. 2016 ze dne 28. 4. 2016, poštovní podací arch na čl. 244 – 246, 247 /408 – 409/ spisu)

35. Dne 17. 5. 2016 byla zúčtována částka 4 190 000 Kč. Dne 21. 4. 2016 bylo vydáno potvrzení o provedené platbě dne 18. 6. 2016 pro částku 4 190 000 Kč. (potvrzení o provedení platby na čl. 248 /319, 410/ spisu, potvrzení o provedené platbě na čl. na čl. 315 – 316 spisu)

36. Dne 17. 5. 2016 byla právním zástupcem žalobkyně společnosti [webová adresa] s. r. o. učiněna výzva k vydání potvrzení o nabytí nemovitostí v dražbě, parcely [číslo] součástí je budova [adresa], parcely [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcely [číslo] k. ú. [obec] a dále výzva k zprostředkování protokolárního předání a převzetí nemovitostí za účasti navrhovatele, dražebníka, a to do 3. 6. 2016 nejpozději. (výzva k vydání potvrzení o nabytí nemovitostí v dražbě ze dne 17. 5. 2016, podací arch na čl. 249 – 250, 251 /414, 415/ spisu)

37. Dne 27. 5. 2016 byla právním zástupcem žalobkyně společnosti [webová adresa] s. r. o. adresována urgence k vydání potvrzení o nabytí nemovitostí v dražbě. Uvedeno bylo, že dne 2. 2. 2016 byla vydána dražební vyhláška, dne 21. 4. 2016 byla dražba konána, předmětem byly nemovitosti ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Byla činěna výzva k vydání potvrzení o nabytí nemovitostí v dražbě ze dne 17. 5. 2016. Z dosavadního přístupu adresáta se podává, že takto postupovat nehodlá. Žalobkyně tak přistoupí k vymáhání náhrady škody a dalších nároků ze situace vzniklých. (urgence k vydání potvrzení o nabytí nemovitostí v dražbě ze dne 27. 5. 2016, podací arch na čl. 252 – 253, 254 /406, 407/ spisu)

38. Dne 22. 6. 2016 vydala společnost [webová adresa] potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby, k níž bylo vydáno dne 28. 6. 2016 opravné usnesení k potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby, parcely [číslo] součástí je budova [adresa], parcely [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcely [číslo] k. ú. [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník. [anonymizováno] dne byl vydán doklad o úhradě ceny dosažené vydražením úhradou dražební jistoty 300 000 Kč a úhradou doplatku ceny dosažené vydražením ve výši 4 190 000 Kč (potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 22. 6. 2016 č. j. 0012/2016, legalizace na čl. 255, 256 /320 – 321, 417/ spisu, doklad o úhradě ceny dosažené vydražením na čl. 257 /313 – 314, 418/, opravné usnesení k potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 28. 6. 2016 na čl. 322 – 323 /419/, prohlášení o shodě na čl. 324 spisu)

39. Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 11. 2017 ve věci žalobkyně [právnická osoba] za účasti MUDr. [jméno] [příjmení] proti žalovaným [webová adresa] s. r. o., [právnická osoba] o vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby tak, že rozsudek Okresního soudu pro [část Prahy] soudu prvého stupně, č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 6. 2017 se potvrzuje. Takto rozhodl, když soud prvého stupně rozhodl, že se zamítá žaloba na vyslovení neplatnosti dobrovolné elektronické dražby č. j. 0012/12 konané dne 21. 4. 2016 (rozsudek MS [obec] č. j. [číslo jednací], doložka konverze na čl. 284 – 298 /436 – 442, plná moc na čl. 443 spisu, rozsudek [příjmení] [obec a číslo] č. j. [číslo jednací] na čl. 303 – 312 /431 - 435/ spisu, vyslovení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné, návrh na vydání předběžného opatření ze dne 10. 6. 2016 na čl. 429 – 430 spisu)

40. Dne 10. 1. 2019 Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník vydal Přílohu protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí [číslo] Z [číslo] s tím, že byl zjištěn nesoulad se skutečným stavem u pozemku [číslo] k. ú. [obec], kdy druh„ orná půda“ neodpovídá, parcela odpovídá definici druhu„ zahrada“. (příloha protokolu o výsledku revize údajů ze dne 10. 1. 2019 na čl. 358 spisu, prohlášení o shodě na čl. 359 spisu)

41. Za strany, jimiž jsou žalobkyně, žalovaná, MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba] [webová adresa] s. r. o. byla dne 29. 4. 2019 signována dohoda o úpravě některých vzájemných práv a povinností. (dohoda na čl. 453 – 455 spisu)

42. Finančním úřadem pro Středočeský kraj bylo vydáno rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovité věci dlužníka dne 28. 8. 2017. Byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu proti povinnému [právnická osoba] k zajištění daňových pohledávek k parcele [číslo] součástí je budova [adresa], parcele [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcele [číslo] k. ú. [obec]. Dne 21. 12. 2019 bylo vydáno Finančním úřadem pro Středočeský kraj potvrzení o zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím správce daně. (rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovité věci dlužníka ze dne 28. 8. 2017 na čl. 380 – 383, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 384, 385, potvrzení o shodě na čl. 386, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na čl. 325 – 327 /375 – [číslo], záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek, časových razítek na čl. 328, 329 /378, [číslo], potvrzení o zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím správce daně na čl. 330 spisu, specifikace zástavy na čl. 331 spisu, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 332, 333 spisu, potvrzení o shodě na čl. 334 spisu)

43. Exekutorský úřad Znojmo, JUDr. [jméno] [příjmení] dne 16. 12. 2017 vydal usnesení č. j. [číslo jednací], vyrozumění o zahájení exekuce. Dne 19. 12. 2018 vydal usnesení č. j. [číslo jednací] o zrušení exekučního příkazu prodejem nemovitostí ze dne 24. 1. 2018, č. j. [číslo jednací] ve věci [pojišťovna] proti povinnému [právnická osoba] pro nemovitosti - parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník (usnesení - vyrozumění o zahájení exekuce č. j. [číslo jednací] Exekutorského úřadu Znojmo na čl. 387 – 388, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 389, 390 – 391, potvrzení o shodě na čl. 392, usnesení č. j. [číslo jednací] Exekutorský úřad Znojmo na čl. 360 – 361, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 362, 363, potvrzení o shodě na čl. 364, vyrozumění o doložce provedené exekuce č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 3. 2018 na čl. 365, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 366, 367, potvrzení o shodě na čl. 368 spisu, exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] Exekutorského úřadu Znojmo na čl. 369 – 371, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 372, 373, potvrzení o shodě na čl. 374 spisu)

44. Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník bylo dne 19. 6. 2019 zaslána žaloba o určení neexistence zástavního práva. (přípis ze dne 19. 6. 2019 na čl. 335 spisu, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 336, 337, 338, 339 spisu, žaloba o určení neexistence zástavního práva k nemovitým věcem ze dne 20. 5. 2019 na čl. 340 – 356 spisu, prohlášení o shodě na čl. 357 spisu)

45. Právní zástupce žalobkyně adresoval Obvodnímu státnímu zastupitelství [obec a číslo] oznámení o skutečnostech důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu podáním ze dne 27. 6. 2016. A Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] ze dne 17. 6. 2019. Uvedl, že ke dni 21. 4. 2016 přešlo vlastnické právo k nemovitostem v k. ú. [obec] na žalobkyni, čehož si navrhovatel dražby musel být vědom, přesto jakožto nevlastník uzavřel kupní smlouvu s MUDr. [jméno] [příjmení]. Toto je nepřípustným. Poukázat je nutno i na jednání dražebníka, který řádně nekomunikoval, odmítal vydat potvrzení o dražbě, věděl o krocích navrhovatele dražby a potvrzení o nabytí dražby vydal tentýž den, kdy byla uzavřena kupní smlouva. (podání ze dne 27. 6. 2016, podací lístek na čl. 448 – 450 spisu, oznámení o skutečnostech důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu ze dne 17. 6. 2019, detail zprávy datové schránky na čl. 456 – 458, 459 spisu)

46. Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2020 tak, že [jméno] [příjmení] je vinen že od 19. 4. 2016 do 6. 5. 2019 jako osoba ovládající [webová adresa] s. r. o. si přisvojil 4 490 000 Kč, poukázáno ve výši 300 000 Kč a 4 190 000 Kč společností [právnická osoba] na účet, jehož byl jediným disponentem, které byly určeny jako dražební jistina a úhradu vydražených pozemků zapsaných na listu vlastnictví [obec], a to na základě smlouvy o dobrovolné dražbě [číslo] 2016, kdy je užil v rozporu s jejich účelem pro vlastní potřebu, čímž spáchal zločin zpronevěry dle § 206, odst. 1, odst. 4, písm. d) trestního zákona (protokol o hlavním líčení ve věci [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka] ze dne 12. 2. 2020 na čl. 460, rozsudek [příjmení] [obec a číslo] č. j. [číslo jednací] na čl. 462 – 464 spisu)

47. MUDr. [jméno] [příjmení] předmětnou nemovitost vyhledala v inzerci [webová adresa]. Byl tam kontakt na pana [celé jméno svědka], telefon. S tímto se spojila, patrně ke konci května, myslí, že to mohlo být 24. 5. 2016, kdy se setkali. Nemovitost si prohlédla, pan [celé jméno svědka] poskytl i fotografie. Při ohledání nemovitosti pan [celé jméno svědka] uvedl, že jedná jako zástupce paní [celé jméno svědkyně]. Měl k dispozici občanský průkaz i plnou moc. O koupi nemovitosti měla zájem, nemovitost se jí líbila. Pan [celé jméno svědka] uvedl, že má známosti v [obec] [anonymizováno], pomůže vyřídit úvěr. Konkrétně odkázal [jméno] [příjmení], s tím, pro něj už něco zařizovala a pamatuje si jej. Tuto kontaktovala na konci května 2016. [příjmení] [příjmení] jí dala seznam a řekla, co musí zařídit, aby byla hypotéka zřízena. O panu [celé jméno svědka] řekla, že ho zná, něco pro něj dělala. Vyjadřovala se tak, že nabyla dojmu, že se jedná o seriózního člověka. Tomuto vyprávěla, že působila jako lékařka v Ugandě a z této lokality má adoptované tři děti, o které se sama stará. Zaujalo jej to, chtěl přispět také na charitu. Obdržel tedy kontakty. Toto vzbudilo důvěru v pana [celé jméno svědka]. S ohledem k vyjádření [jméno] [příjmení] tak nebyl žádný důvod mu nevěřit. Začala tedy vyřizovat vše pro hypotéku, zajistila veškeré podklady a na počátku června 2016 měla vše k dispozici. Kontrolovala i na katastru nemovitostí, zdali prodávající je zapsán jako vlastník, vše bylo v pořádku. Dne 22. 6. 2016 tedy došlo k podpisu smlouvy. [jméno] [příjmení] veškeré podklady pro vyřízení hypotéky kontrolovala, věřila stejně jako panu [celé jméno svědka]. Měla svoji práci, starala se o děti a neměla důvod nevěřit a nespolehnout na to, co uváděli. Akontace a hypotéka byla poukázána společnosti [právnická osoba] S [celé jméno svědka] se poté dostavili na katastrální pracoviště Mělník. Z tohoto následně bylo doručeno sdělení. Dne 25. 7. 2016 se uskutečnila schůzka, kde se vše mělo řešit, poté zplnomocnila svého právního zástupce pana [příjmení] [příjmení], který se účastnil veškerých dalších jednání. Žalobkyně sdělila, že nemovitost vydražila v dubnu 2016. [celé jméno svědka] k tomu sdělil, že prodej v dražbě odmítl, nevyhovovala mu cena a toto dražební společnosti sdělil, také uvedl, že cenu, finanční prostředky, za které nemovitost byla vydražena, společnosti vrátil. Předal klíče od nemovitosti s tím, že tam zatéká a bude lépe, když se co nejdříve nemovitost opraví. Žalobkyně s tímto však vyslovila nesouhlas. S žalobkyní se snažila dohodnout tak, že by obdržela zpět finanční prostředky, které uhradila v dražbě, když [celé jméno svědka] sdělil, že je dražební společnosti vrátil, a vyhledá ke koupi jinou nemovitost. Žalobkyně totiž uvedla, že nemovitost koupila kvůli obchodním zájmům, pro byznys si tak mohla vyhledat jinou nemovitost, když pro svědkyni to byl první dům, který si pořídila, na který se těšila a chtěla zde vychovávat děti, o něž se starala. Nadto za nemovitost zaplatila více než žalobkyně, tedy ztráta na její straně je vyšší. Žalobkyně na toto nepřistoupila, byla nekompromisní, vnímá to tak, že se jí i vysmála, když následně vyměnila zámky do dveří a znemožnila přístup do nemovitostí. Žalovaná se chová velice slušně, dohodli se, že zatím se budou hradit pouze úroky, než se vše vyřeší. Splátky k úvěru jsou odloženy. Stále však musí dávat žádosti a věc se neustále řeší. Dalo se to vyřešit tím, že žalobkyně by si vzala peníze z dražby a pro svůj obchod by si našla jinou nemovitost. To co se uhradilo z hypotéky, se již nevrátilo. [celé jméno svědka] věřila, jednání o vyřešení situace se zpočátku účastnil, komunikoval telefonicky a formou SMS, řekl, že dražbu zrušil, byl přesvědčen, že jednal správně, neudělal nic špatného, zároveň uvedl, že peníze, které obdržel za prodej, už nemá, měl výdaje a musel je investovat. Jak dlouho byl se mnou, mým právním zástupcem, v kontaktu si nepamatuji, myslím, že když proběhly soudy, přestal být kontaktní. Při vyřizování úvěru jsem jednala s [jméno] [příjmení] a také [jméno] [příjmení]. Jednání proběhlo více, bez problémů. Jméno Ing. [příjmení] mi nic neříká, s tímto jsem do kontaktu vůbec nepřišla. Ocenění jsem viděla, měl ho k dispozici [celé jméno svědka], předložil při vyřizování úvěru. Úvěr zadávala banka, [celé jméno svědka] musel nemovitost zpřístupnit jako zástupce vlastníka. Dle [příjmení] [příjmení] délka vyřizování úvěru je různá, zde šlo rychle, vše bylo v pořádku. Nebyl důvod, proč by úvěrové řízení trvalo delší dobu, věc urychlilo také to, že celá částka kupní ceny nebyla plněna z prostředků úvěru. Rezervační smlouva patrně nebyla uzavřena. Přesné znění plné moci [celé jméno svědka] si nevybavuje. Uvedl k tomu, že zastupuje [celé jméno svědkyně], mají spolu dítě, žijí jako partneři. Plnou moc považuje za dostačující. Když se věci začaly komplikovat [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] se snažila vyhledat na sociálních sítích a na Facebooku. Zjistila, že se prezentují jako životní partneři, mají zde své fotografie i fotografie s dítětem. Na tom, že [celé jméno svědka] zastupuje [celé jméno svědkyně], se nezdálo za situace, kdy se vyjádřil tak, že jsou životní partneři, nic divného. Do Mělníka jeli kvůli vkladu do katastru, patrně zástavního práva. Hradila 10 % kupní ceny, zbytek byl hrazen z úvěru. Na katastr šli po úhradě kupní ceny, patrně zde něco podepisovali. Kdy byl podán návrh na vklad, si nepamatuje. Má za to, že kupní cena byla převedena 24. 6. 2016. Nevím, zdali byl vklad proveden před úhradou kupní ceny, to řešila žalovaná. O tom, že nemovitost byla dána do dražby, [celé jméno svědka] řekl až následně, nejdříve o tom neřekl vůbec nic, nevěděla to. Vyjádřil se k tomu až v průběhu července, když se vše začalo řešit. Řekl, že nepovažoval za nutné to sdělovat, nevnímal to jako důležité. Před podpisem smlouvy nebyly žádné komplikace, vše bylo naprosto v pořádku a proběhlo to zcela hladce, žádný problém nebyl. Úschova finančních prostředků nebyla sjednána, měla důvěru v [celé jméno svědka]. [jméno] [příjmení] sdělila, že pro něj již něco dělala a je seriózní. Byla to prvá koupě nemovitosti, nyní by jednala úplně jinak. Také vše chtěla vyřídit rychle. Zdali banka požadovala úschovu, již neví. Měli své podmínky. To, co je potřeba na vyřízení úvěru řešili, všichni přítomní se k tomu vyjadřovali, banka přesně řekla, co potřebuje, vše vysvětlili. Kupní smlouvu, respektive její návrh, poprvé dostala k dispozici v polovině června 2016. Příjmy v době vyřizování úvěru si již přesně nevybavuje, aby to odpovídalo přesně skutečnosti. Pracuje v oboru klinických studií jako lékařka, mohla si dovolit hypotéku hradit. Orientačně průměrný příjem čistého činil 70 000 Kč - 80 000 Kč měsíčně.

48. Svědkyně [jméno] [příjmení] si vybavuje jméno MUDr. [příjmení], jméno pana [celé jméno svědka] nikoliv. Vyřizovala úvěr pro MUDr. [příjmení] spolu s kolegyní [jméno] [příjmení], byl to její obchod, pomáhala jí. Má za to, že vše mělo standardní průběh. Standardně proběhlo více schůzek. Těch probíhá vždy více, klient dává podklady, podepisují se listiny. Pamatuje si pouze jméno MUDr. [příjmení], jinak její věc nevynikala, proběhla bez větších problémů. Jsou klienti, kteří mají požadavky, klienti, kteří jsou nepříjemní, tyto si člověk pamatuje, zde tomu tak nebylo. Obecně platí, že klient musí doložit, kterou konkrétně nemovitost by chtěl financovat, příjmy, zde dokládá originál listiny. Následně se podepisují jednotlivé listiny. Schůzek tak standardně probíhá více. Taktomu bylo i v tomto případě. Vše, co měla MUDr. [příjmení] dodat, doložila bez problémů. Jednalo o běžný úvěr a běžný postup. Vlastník nemovitosti standardně nebývá přítomen jednání o vyřízení úvěru. Zdali někdo chodil na schůzky s paní [příjmení] [příjmení], si nevybavuje, je to delší doba. [příjmení] [celé jméno svědka] si nevybavuje. Pokud MUDr. [příjmení] uvedla, že dostala doporučení od pana [celé jméno svědka], svědkyně pro něj již něco dělala, je možné, že byl realitní makléř. Spolupracuje se s více realitními makléři, většinou lidé chodí na doporučení. Pokud by jej viděla, možná by si jej vybavila. Více se k jeho osobě není schopna vyjádřit. V době, kdy se úvěr vyřizoval, byla na pozici hypotečního specialisty. V této pozici již žádné své obchody neprováděla. Mgr. [jméno] [příjmení] na pozici poradce. Tato pozice je nižší, nežli pozice specialisty. V daném případě pomáhala s obchodem. Obecně platí, že když si někdo chce vzít úvěr, musí vždy být provedeno ocenění. Znalci se zadávají v systému, jsou to znalci, které má nasmlouvány [právnická osoba], vlastník žalované. Standardně se postupuje tak, že poradce zadá v systému soudního znalce. Kdo zadání provedl v dané věci, si nepamatuje. Kontrolují se náležitosti kupní smlouvy. Pravděpodobně kupní smlouvu viděla, v každém případě musela být vypracována, protože jinak by se obchod nemohl předložit ke schválení. Pokud kupní smlouva není dostatečná, něco chybí, neřeší to obchodník, nicméně upozorní na to klienta. Pokud kupní smlouva je vypracovaná a lze ji předložit, tak i přes určité nedostatečnosti ji lze předložit ke schválení. Klient se však upozorní, že něco chybí. Podpis zástavní smlouvy v daném případě musel být proveden, jinak by obchod nemohl být ukončen. Má za to, že u podpisu nebyla přítomna. Jednotlivé články procesu jsou následující. Věc nejdříve zpracovává poradce. Následně ji zpracuje úvěrový specialista, který ji předloží ke schválení, v poslední fázi se provede čerpání úvěru. Pokud nemovitost vlastnila právnická osoba, tak v daném případě to neřešila, jedná pouze s klientem, nikoliv s vlastníkem. Pokud je sjednávána zároveň i zástavní smlouva, tak dle instrukcí žalované, se zjišťuje, kdo je oprávněn za tuto osobu jednat ve veřejných rejstřících. Pokud dle instrukce musí být k dispozici plná moc, tak obchodníkovi postačí pouze, je-li tato k dispozici, je předložena, její obsah nehodnotí. Posuzuje to případně úvěrové oddělení při schvalování smlouvy, které věc může konzultovat i s právním oddělením. Tedy tím, kdo je oprávněn toto posoudit, je úvěrové oddělení, které smlouvy schvaluje, případně právní oddělení, nikoliv obchodník. Kdo v daném případě prováděl kontrolu listin, neví. Nevybavuje si, zdali v daném případě byly nějaké doklady hodnoceny jako nedostatečné a věc byla vrácena k doplnění. Jak dlouhou dobu trvalo, než byl úvěr vyřízen, si nepamatuje, běžně se vyřizuje v řádu několika pracovních dnů, 5 až 8 pracovních dnů. Obchodník zadává znalce konkrétně tak, že do systému zadá ocenění nemovitosti a systém sám přidělí znalce. Obchodník jej nevybírá. Vůbec s ním nepřichází do styku, dostane k dispozici až vyhotovené ocenění. Obchodník do té doby, nežli obdrží ocenění, neví, kdo znalecký posudek vypracovává. Pokud by to chtěl vědět, musel by to složitě zjišťovat. [jméno] [příjmení] je již mnoho let pracovnice úvěrového oddělení. V pracovním kontaktu byly. Má za to, že na žádné schůzce v dané věci přítomna osobně nebyla. Svědkyně věc zpracuje a následně předkládá úvěrovému oddělení. Předmětnou práci vykonává necelých 13 let.

49. Svědkyně [jméno] [příjmení] v současné době ve společnosti již není na juniorské pozici, nicméně náplň její práce je stále stejná. Věc zpracovávala jako jeden ze svých prvých případů na pozici poradce, proto vypomáhala svědkyně [příjmení]. Tato působila na pozici úvěrového specialisty a pomáhala zpracovávat obchody. Zdali prováděla i své obchody, neví. Vzpomíná si na klientku, jednání byla vždy osobní. Veškeré listiny musely být vždy ověřené. Byla sepsána žádost, provedlo se ocenění, klientka doložila veškeré své majetkové poměry, které byly požadovány. Následně bylo vše zkompletováno a posláno ke schválení. Klientka byla lékařka, vybavuje si, že měla světlé vlasy. O panu [celé jméno svědka] nic neví. Ocenění bylo zpracováno příslušným znalcem. Věc se zadá do systému, popíše se nemovitost, která má být oceněna. Aplikace přiřadí soudního znalce. Kdo tímto soudním znalcem je, neví, jeho jméno nezná. Jména Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], nezná, nic jí neříkají. Nezjišťuje, kdo ocenění provedl, pro obchodníka to není podstatné. Pouze obsah ocenění. Znalec vypracuje ocenění, označí cenu, uvádí i právní vady. Komerční banka má soudních znalců více, vypracovávají znalecké posudky vždy dle toho, kde se nachází nemovitost. K danému obchodu si vybavuje, že vše bylo provedeno bez problémů, dala se žádost, klientka doložila veškeré příjmy, nebyl žádný problém. Provedlo se ocenění, dokládala se i pojistka nemovitosti, poté se vše poslalo na úvěrové oddělení. Vlastníka nemovitosti neřeší, tento není z hlediska vyřízení úvěru podstatným. Domnívá se, že MUDr. [příjmení] přišla k doporučení, nepamatuje ale, kdo doporučení udělil. Je časté, že se klienti dostaví na doporučení. Úvěrové složky obsahují vždy všechny listiny i návrh kupní smlouvy. Kontroluje především částky, finanční toky, to je nejpodstatnější a zásadní. Specifikaci nemovitosti kontroluje také, hlavně ale kontroluje a připravuje finanční toky. Specifikaci nemovitosti dále kontroluje úvěrové oddělení. Při obchodu vychází z toho, jak je smlouva napsána a jak je nemovitost uvedena ve výpisu z katastru nemovitostí. Kdo danou smlouvu kontroloval a prováděl její schválení, si již nepamatuje. Nepamatuje si, kým byla kupní smlouva předložena. Podstatná je kupní smlouva jako taková, nikoliv smlouva rezervační, tato není vyžadována. Zde se jedná především o vzájemnou dohodu kupujícího a prodávajícího. Úschova se vyžaduje v některých případech. Na to je metodika. Ve standardních případech, tedy v případě standardní koupě, se úschova nevyžaduje, toto je v metodice uvedeno. V daném případě kontroloval kupní smlouvu, i označení nemovitosti, schvalovatel. Možná i oddělení čerpání. Doklady v daném případě byly v pořádku. Nevybavuje si, že schvalovatel chtěl provést změny. Schvalovatel je zde zásadní, provádí kontrolu všech dokladů. Kdy a kde se podepsala zástavní smlouva, již neví, nevybavuje si, zda u tohoto byla. Pokud za vlastníka nemovitosti, kterým je právnická osoba, nejedná jednatel, vyžaduje se plná moc. Tu má vždy k dispozici, kontroluje základní náležitosti. Pokud je zde uvedeno, kdo, za koho a proč jedná a čeho se věc týká, je plná moc dostatečná. Následně vše opět přezkoumává oddělení, kde se vše schvaluje. V případě plné moci na čl. 475 spisu je pro obchodníka vše v pořádku. Zdali má všechny právní náležitosti z hlediska zákona neposoudí, není právník. Hodnotí ji jako dostačující a takto předloženou plnou moc se složkou by dala k posouzení dál. Nikdy se nestalo, že by byla vrácena složka, protože plná moc není v pořádku, to nikdo nikdy nesdělil. Proč v daném případě za právnickou osobu jednala zplnomocněná osoba a nikoliv jednatel, nepřezkoumávali. Je běžné, že žádost o čerpání je provedena ve stejný den, kdy se uzavře smlouva. Paní [příjmení] schvaluje úvěry, je dlouhodobým zaměstnancem společnosti. Na jaké konkrétně byla pozici v době, kdy se prováděl daný obchod, si již nepamatuje. Schvaluje úvěrové složky. Konkrétní náplň její práce ale nezná. 50. [jméno] [příjmení] ze své pracovní pozice v daném případě zpracovávala žádost a posléze i schválení úkonu. Postupovala v souladu s metodikou, která je k dispozici. Věc MUDr. [příjmení] je jí známa, protože ta se řeší už dlouho. Se samotným úvěrem nebyl problém. Úvěr se vyčerpal a problém nastal až poté. Potom však věc řešili již právní zástupci. Sama v této fázi řešení věci nevystupovala. V dané věci vše proběhlo bez problémů. Obdržela žádost prostřednictvím elektronického systému, kam se všechny listiny skenují a dále i fyzicky. Hodnotí úvěruschopnost. Dle metodiky posuzuje účel úvěru, příjem a možnosti klienta úvěr hradit. Zde žádné problémy nebyly. Jméno pana [celé jméno svědka] nezná. Vlastnictví prodávané nemovitosti neřeší. Co se týká zástavní a úvěrové smlouvy, tak tuto schvaluje. Vychází z podkladů, které poskytne odhadce. V daném případě odhadce v odhadu neuváděl žádná rizika, i toto odhadce řeší. Pokud nějaká rizika jsou, zaobírá se tím. Zde však žádné riziko uvedeno nebylo. Jména Ing. [příjmení], Ing. [příjmení] nezná. S odhadci do styku vůbec nepřichází. Neví, kolik odhadců má Komerční banka k dispozici, jsou to její nasmlouvaní odhadci. Jinak s MUDr. [příjmení] do styku přišla pouze jednou, poté, kdy se úvěr vyčerpal a začal se řešit problém, který vznikl následně. Co se týká vlastnického práva, tak se vychází z listu vlastnictví, přezkoumává jej i odhadce. Návrh kupní smlouvy byl u úvěrové smlouvy. Text smluv nepřezkoumává. Postupuje dle metodiky. Tato stanoví, kdy například se žádá sjednání úschovy. O tento případ se zde nejednalo. Text kupní smlouvy nehodnotí, nejsou oprávněni stanovit klientovi, co si má ujednat. Konečnou verzi smlouvy řeší až oddělení čerpání úvěru, protože až v tuto dobu je k dispozici podepsaná kupní smlouva. Kdo podepisuje kupní smlouvu, neřeší, ani v případě, že se jedná o právnickou osobu. Na portálu justice kontroluje, zdali ten, kdo je uveden jako oprávněný jednat, je v systému zanesen, jinak věc nepřezkoumává. Plná moc na čl. 475 by postačovala pro schválení úvěru. Vyhodnotila by ji jako dostačující. Neví, že nemovitost lze v současné době převádět pouze jako budovu i s pozemkem. U společnosti působí od roku 2008. Na předmětné pozici v té době byla asi dva až tři roky. V současné době je na jiné pozici, i nadále se zabývá úvěrováním. Co zkoumá [ulice] [anonymizováno] při uzavření zástavní smlouvy, zejména ve vztahu k vlastníkovi nemovitosti, neví. 51. [celé jméno svědkyně] byla ve společnosti [právnická osoba], jednatelkou, neví jak dlouho. Neví, kolik nemovitostí měla tato společnost. Vše řídil [celé jméno svědka], který měl na všeo plnou moc. Povědomí o tom, jak společnost funguje, neměla. Byla jednatel formálně, vše řídil [celé jméno svědka], který k tomu měl plnou moc. O rozhodnutích společnosti nebyla informována. Občas jmenovaný něco sdělil, když žádal o podpis, uvedl, co se podepisuje. Neregistrovala to však. Listinu pouze podepsala. Zdali společnost vlastnila nějakou nemovitost, jakou, neví. Nikdy ze společnosti žádný zisk neměla, ani úhrady za funkci statutárního orgánu. Společnost poté patrně převzala matka [celé jméno svědka]. Se jmenovaným vedli společnou domácnost. Co se dělo následně, neví. Policie jí v souvislosti s touto společností nikdy nekontaktovala. Za společnost sama nikdy nejednala. Smlouvu o provedení dobrovolné dražby podepsala, když jí však [celé jméno svědka] předložil něco k podpisu, podepsala to bez dalšího. Nikdy nejednala za společnost jinak, než prostřednictvím zmocněnce. Po předložení [celé jméno svědka] podepsala mnoho listin. [jméno] za sebe jako statutární orgán žádnou vůli prodat, či zastavit nějaké nemovitosti, neprojevila. Pouze [celé jméno svědka] udělovala plnou moc, ve společnosti nikdy nic sama neučinila. Plné moci podepsala již vyhotovené, kdo je sepisoval, neví.

52. Dále bylo navrženo slyšení Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka]. Soudem uvedené důkazy nebyly provedeny. Jednak návrh na provedení tohoto důkazu byl vzat zpět, především však skutkový děj je postaven z důkazů v řízení provedených. Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] provádějí pro [právnická osoba] ocenění nemovitostí. Z výpovědí slyšených svědkyň bylo zjištěno, že v jednotlivých úvěrových případech nejsou samotného jednání vůbec přítomni, provádějí pouze ocenění, aniž by byli v kontaktu o obchodníky, kteří o úvěru jednají. Je nepochybný, že ke kontraktačnímu procesu by nemohli uvést ničeho. Co se týká svědka [celé jméno svědka], tak ve vztahu k jednání jmenovaného soud považuje za podstatné především listinné důkazy a výpověď [celé jméno svědkyně].

53. Skutkový děj:

54. Společnost [webová adresa] [anonymizováno] a [právnická osoba] uzavřely Smlouvu o provedení dobrovolné dražby pro předmět dražby parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec]. Dne 2. 2. 2016 vydala společnost [webová adresa], s. r. o. dražební vyhlášku dobrovolné elektronické dražby. Dne 15. 3. 2016 vydala společnost [webová adresa], s. r. o. dražební vyhlášku dobrovolné elektronické dražby pro rodinný dům [obec] dne 21. 4. 2016. Počáteční jistina 300 000 Kč, počáteční cena 4 490 000 Kč. Dne 19. 4. 2016 byla složena částka 300 000 Kč. Dne 25. 4. 2016 vydala společnost [webová adresa], s. r. o. dražební vyhlášku dobrovolné elektronické dražby pro rodinný dům [obec], v kterém uvedla, že dne 21. 4. 2016 bylo vydraženo, byl udělen příklep, dražebníkem byla dne 25. 4. 2016 podána žaloba na neplatnost dražby, neboť byla navrhovatelem doručena žádost o upuštění od dražby. Dne 28. 4. 2016 adresoval právní zástupce žalobkyně žalované stanovisko vydražitele k dražbě ze dne 21. 4. 2016. Uvedl, že nesouhlasí se znění protokolu o provedené dražbě ze dne 25. 4. 2016, kde je uvedeno, že výsledkem dražby je vydraženo, učiněn příklep společnosti [právnická osoba] za částku 4 490 000 Kč, zároveň je tučně uvedeno, že navrhovatel před konáním dražby doručil žádost o upuštění od dražby. Je třeba na dražbu hledět jako na platnou, ledaže o věci rozhodl soud. Dne 17. 5. 2016 byla právním zástupcem žalobkyně společnosti [webová adresa] s. r. o. učiněna výzva k vydání potvrzení o nabytí nemovitostí v dražbě, zprostředkování protokolárního předání a převzetí nemovitostí za účasti navrhovatele, dražebníka. Dne 27. 5. 2016 byla právním zástupcem žalobkyně společnosti [webová adresa] s. r. o. adresována urgence k vydání potvrzení o nabytí nemovitostí v dražbě. Dne 22. 6. 2016 vydala společnost [webová adresa] potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Téhož dne byl vydán doklad o úhradě ceny dosažené vydražením úhradou dražební jistoty 300 000 Kč a úhradou doplatku ceny dosažené vydražením ve výši 4 190 000 Kč. 55. [právnická osoba] byla zapsána jako vlastník nemovitostí parcely [číslo] součástí je budova [adresa], parcely [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcely [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo]. Nadále jako vlastník označených nemovitostí byla zapsána žalobkyně. Je vložena smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. [číslo] pro žalovanou.

56. Dne 22. 6. 2016 byl Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo]. Účastníci řízení [právnická osoba], [právnická osoba] Nabyvatel uvedl, že vlastnictví k nemovitostem nabyl ve veřejné dražbě dne 21. 4. 2016, byla doplacena cena dosažená vydražením. Platnost dražby byla předmětem přezkumu soudu, Městský soud [obec] dne 29. 11. 2017 potvrdil rozsudek Obvodního soudu [obec a číslo] z 9. 6. 2017, žaloba na určení neplatnosti dražby byla zamítnuta. Právní moc 6. 2. 2018.

57. Dne 22. 6. 2016 byla mezi žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] pro částku 6 750 000 Kč. Téhož dne byla mezi MUDr. [jméno] [příjmení] jako kupující a společnosti [právnická osoba] jako prodávajícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovité věci, parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo]. Za prodávající jednal v zastoupení [celé jméno svědka], plná moc byla udělena k podpisu rezervační smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kupní smlouvy, zástavní smlouvy, návrhu na vklad vlastnického práva, návrhu na vklad zástavního práva, a to konkrétně pro objekt rodinného domu umístěném v k. ú. [obec a číslo], obec [číslo], [obec], [ulice a číslo] zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, list vlastnictví [číslo]. Tentýž den byla mezi žalovanou a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva pro zajištění veškerých závazků, včetně příslušenství, ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] dlužník MUDr. [jméno] [příjmení]. Zástavní právo zřízeno k nemovitostem, jimiž jsou parcele [číslo] součástí je budova [adresa], parcele [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcele [číslo] k. ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na listu vlastnictví [číslo]. Téhož dne byl Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, účastníci řízení [právnická osoba] [právnická osoba], smlouva o zřízení zástavního práva [číslo] smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ke smlouvě o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Řízení bylo vedeno pod [číslo jednací]. Téhož dne vydal uvedený katastrální úřad informaci pro vyznačení plomby k označeným nemovitostem.

58. Dne 29. 6. 2016 byl podán Okresnímu soudu [obec] žalobkyní žalobní návrh proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] o určení vlastnictví k nemovitým věcem, parcele [číslo] součástí je budova [adresa], parcele [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcele [číslo] k. ú. [obec] (žaloba o určení vlastnictví k nemovitým věcem ze dne 29. 6. 2016 adresovaná OS [obec], podací lístek na čl. 258 – 263, 264 spisu)

59. Právní zástupce žalobkyně adresoval Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník žádost o zápis poznámky spornosti zápisu, žádost o zastavení, přerušení vkladových řízení ze dne 30. 6. 2016 vedených k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec], když [právnická osoba] a [anonymizováno] vědomě zcizila tytéž nemovitosti prostřednictvím dražebníka dne 21. 4. 2016, nemovitosti vydražila žalobkyně. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník dne 12. 7. 2016 vydal usnesení o přerušení řízení o vkladu zástavního práva k nemovitostem v k. ú. [obec] dle Smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku [číslo] ze dne 22. 6. 2016, účastníci řízení [právnická osoba], [právnická osoba], když dne 4. 7. 2016 byla doručena žádost o zápis poznámky k řízení o určení vlastnictví mezi žalobcem [právnická osoba] a žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení].

60. Dne 2. 8. 2016 adresovala žalobkyně Ministerstvu pro místní rozvoj, oddělení veřejných dražeb žádost o zajištění dohledu nad dražebníkem, společností [webová adresa] [anonymizováno] o. A dále tomuto adresovala žádost o zásah v rámci kontroly dražebníků ze dne 13. 6. 2019.

61. Právní zástupce žalobkyně doručil [jméno] [příjmení] elektronickou korespondenci s tím, že žalobkyně nabyla dne 21. 4. 2016 v dražbě nemovitost v k. ú. [obec], na níž byl dne 22. 6. 2016 podán návrh na vklad zástavního i vlastnického práva ze smlouvy mezi MUDr. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Prodávající nebyl vlastníkem a nemohl s nemovitostmi nakládat. Věc je řešena orgány v trestním řízení. Nechť je tedy vyčkáno s dalším postupem ve vyřizování věci. Dále adresoval právní zástupce žalobkyně žalované dopis ze dne 12. 7. 2016. Uvedl, že je vlastníkem nemovitostí v k. ú. [obec], parcely [číslo] součástí je budova [adresa], parcely [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcely [číslo] tyto nabyl dražbou ze dne 21. 4. 2016. Žalovaná nechť zváží, zdali trvá na zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí.

62. Dopisy ze dne 27. 7. 2016 a 30. 6. 2016 byla zaslána právním zástupcem žalobkyně výzva MUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že dne 22. 6. 2016 byla zahájena řízení pro nemovitost v k. ú. [obec], je navrhován vklad práva pro jmenovanou, vlastníkem nemovitostí je však od 21. 4. 2016, kdy byl učiněn příklep v dražbě žalobkyně. Kupní smlouvu uzavřela osoba, která nebyla vlastníkem.

63. Dopisem ze dne 29. 11. 2017 adresovala žalobkyně společnosti realdrazby.cz s. r. o. výzvu k nevyplácení částky dosažené vydražením. Odkázala na dražební vyhlášku ze dne 21. 4. 2016, kdy byly vydraženy nemovitosti v k. ú. [obec] za částku 4 490 000 Kč, byla složena dražební jistota. Byl zahájen spor o vyslovení neplatnosti dražby. Soud rozhodl, že dražba proběhla platně.

64. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník činil Okresnímu soudu [obec] dne 28. 11. 2016 dotaz, zdali probíhá řízení o žalobě mezi žalobcem [právnická osoba] a MUDr. [jméno] [příjmení] o určení vlastnictví k nemovitostem, parcela [číslo] součástí je budova [adresa], parcela [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcela [číslo] k. ú. [obec], když dne 4. 7. 2016 byla doručena žádost o zápis poznámky. Okresním soudem Mělník bylo dne 29. 11. 2016 sděleno, že řízení vedené u Okresního soudu Mělník pod sp. zn. [spisová značka] bylo postoupeno Okresnímu soudu Praha – východ Okresní soud Praha – východ usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 8. 2016 rozhodl tak že řízení o návrhu na vydání předběžného opatření o zákazu nakládat s nemovitostmi parcelou [číslo] součástí je budova [adresa], parcelou [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcelou [číslo] k. ú. [obec], se zastavuje. Řízení o žalobě ze dne 29. 6. 2016 o určení vlastnického práva se zastavuje.

65. Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 11. 2017 ve věci žalobkyně [právnická osoba] za účasti MUDr. [jméno] [příjmení] proti žalovaným [webová adresa] s. r. o., [právnická osoba] o vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby tak, že rozsudek Okresního soudu pro [část Prahy] soudu prvého stupně, č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 6. 2017 se potvrzuje. Soud prvého stupně rozhodl, že se zamítá žaloba na vyslovení neplatnosti dobrovolné elektronické dražby č. j. 0012/12 konané dne 21. 4. 2016.

66. Dne 10. 1. 2019 Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník vydal Přílohu protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí [číslo] Z [číslo] s tím, že byl zjištěn nesoulad se skutečným stavem u pozemku [číslo] k. ú. [obec], kdy druh„ orná půda“ neodpovídá, parcela odpovídá definici druhu„ zahrada“. (příloha protokolu o výsledku revize údajů ze dne 10. 1. 2019 na čl. 358 spisu, prohlášení o shodě na čl. 359 spisu)

67. Finančním úřadem pro Středočeský kraj bylo vydáno rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovité věci dlužníka dne 28. 8. 2017, podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu proti povinnému [právnická osoba] k zajištění daňových pohledávek k parcele [číslo] součástí je budova [adresa], parcele [číslo] součástí je budova bez č.p./č.e., garáž, parcele [číslo] k. ú. [obec]. Dne 21. 12. 2019 bylo vydáno Finančním úřadem pro Středočeský kraj potvrzení o zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím správce daně. Exekutorský úřad Znojmo, JUDr. [jméno] [příjmení] dne 16. 12. 2017 vydal usnesení č. j. [číslo jednací], vyrozumění o zahájení exekuce. Dne 19. 12. 2018 vydal usnesení č. j. [číslo jednací] o zrušení exekučního příkazu prodejem nemovitostí ze dne 24. 1. 2018, č. j. [číslo jednací] ve věci [pojišťovna] proti povinnému [právnická osoba]

68. Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník bylo dne 19. 6. 2019 zaslána žaloba o určení neexistence zástavního práva. (přípis ze dne 19. 6. 2019 na čl. 335 spisu, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek na čl. 336, 337, 338, 339 spisu, žaloba o určení neexistence zástavního práva k nemovitým věcem ze dne 20. 5. 2019 na čl. 340 – 356 spisu, prohlášení o shodě na čl. 357 spisu)

69. Právní zástupce žalobkyně adresoval Obvodnímu státnímu zastupitelství [obec a číslo] oznámení o skutečnostech důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu podáním ze dne 27. 6. 2016. A Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] ze dne 17. 6. 2019 Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2020 tak, že [jméno] [příjmení] je vinen že od 19. 4. 2016 do 6. 5. 2019 jako osoba ovládající [webová adresa] s. r. o. si přisvojil 4 490 000 Kč, poukázáno ve výši 300 000 Kč a 4 190 000 Kč společností [právnická osoba] na účet, jehož byl jediným disponentem, které byly určeny jako dražební jistina a úhradu vydražených pozemků zapsaných na listu vlastnictví [obec], a to na základě smlouvy o dobrovolné dražbě [číslo] 2016, kdy je užil v rozporu s jejich účelem pro vlastní potřebu, čímž spáchal zločin zpronevěry dle § 206, odst. 1, odst. 4, písm. d) trestního zákona.

70. Shora uvedené skutečnosti se podávají z listin v řízení provedených k důkazu. Zároveň lze konstatovat, že v uvedeném mezi stranami nebyl spor. Sporným v řízení bylo, zdali žalovaná měla a mohla mít vědomí o skutečném stavu, zdali jednala způsobem, který zakládá nedostatek dobré víry na straně žalované při uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva. K uvedenému byl skutkový děj zjišťován z důkazů, jimiž jsou svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně]. Slyšení svědkyně [celé jméno svědkyně] pro postavení skutkového stavu v tomto směru není zásadním. Respektive, jedinou podstatnou věcí pro hodnocení nedostatku dobré víry na straně žalovaného by zde bylo to, že jmenovaná svědkyně by uvedla, případně by toto z jejího slyšení bylo možné dovodit, že žalovaná věděla, že smlouvy uzavírá společnost [právnická osoba] jako nevlastník. Toto však z výpovědi jmenované dovodit nelze. Uspořádání ve společnosti, respektive postavení svědkyně v této, nemůže mít dopad na vědomí žalované o vlastnictví předmětných nemovitostí uvedenou společností. Žalobkyně zde namítala, že žalovaná toto s ohledem ke svému materiálnímu a personálnímu zázemí měla zjistit. Hodnocení postavení jmenované svědkyně v rámci společnosti a její jednání a jednání společnosti je otázkou právní, viz níže. Co se týká toho, zdali bylo možné z jednání jmenované, potažmo [celé jméno svědka], mít povědomí o tom, že uvedená společnost není vlastníkem nemovitostí, tak toto zjištěno nebylo. Výpovědi svědkyň [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] soud hodnotí jako důvěryhodné. Pokud ve výpovědích jmenovaných byly určité nesrovnalosti, tak se to týkalo pouze toho, zdali byla kupní smlouva přepracována a toho, kdo byl přítomen podpisu listin. Výpovědi jmenovaných je však nutno hodnotit ve vzájemných souvislostech a vzájemném kontextu. Zde nebyly zjištěny tak zásadní nesrovnalosti, které by mohly vést k závěru, že žalovaná mohla mít povědomí o tom, že společnost [právnická osoba] nebyla vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobkyně namítala, že žalovaná, její složky, nepostupovaly s dostatečnou odborností a erudicí. Zároveň namítala, že obchod byl proveden velmi, nestandardně, rychle. Toto tvrzení v prvém pohledu nasvědčuje úvaze o tom, že vše bylo připraveno a provedeno tak, aby bylo právo žalované vloženo co nejdříve. Toto však v řízení zjištěno nebylo. Svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] velmi bezprostředně popsaly způsob provedení obchodu, jednání se zákazníky, přičemž z jejich výpovědí bylo zjištěno, že při jednání s žalovanou nebyly prováděny žádné úkony v jiném režimu, nežli u jiných obchodů. Ve vztahu k výpovědím jmenovaných je třeba hodnotit i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]. Její výpověď působila zcela věrohodně, bylo zřejmé a evidentní, že se sama ocitla v situaci, kterou nechtěla svým jednáním zapříčinit. [příjmení] úvěr, k jehož úhradě je zavázána, na koupi nemovitosti, kterou však nenabyla. Z výpovědi jmenované se podává, že jejím jediným zájmem byl zakoupit nemovitost, kterou by mohla obývat, a nebyla-li by tato nemovitost k dispozici, vyhledávala by nemovitost jinou. Žádné spojení se společností [právnická osoba] nebylo zjištěno a z výpovědi jmenované lze vzít i za prokázané, že neexistovalo. Nebylo ničeho, z čeho by bylo možné usuzovat, že jsou zde skutečnosti nasvědčující tomu, že označené společnost není vlastníkem předmětné nemovitosti. Pokud žalobkyně namítala, že příslušné složky žalované správně nevyhodnotily vstupní údaje, které měly při vyřizování obchodu k dispozici, tak k tomuto nebylo zjištěno, že by byly jakékoliv skutečnosti, které by mohly vést k závěru o nedostatku dobré víry ve vlastnictví uvedené společnosti. Bylo-li namítnuto, že nebyly správně hodnoceny listiny předložené k vyřízení úvěru, potažmo zástavního práva, tak toto je otázka právní, nikoliv skutková. Pokud byly v řízení provedeny listiny, z nichž bylo možné zjistit, že žalobkyni svědčí vlastnické právo, tak ze všech těchto listin se podává, že k dispozici žalované mohly být až po uzavření smlouvy.

71. Na základě shora uvedeného tak soud uzavřel, že skutek se zde udál tak, jak žalovaná tvrdí, nebyla zjištěna žádná skutečnost, z níž by bylo namístě dovodit, že existoval alespoň jeden důvod, který by na straně žalované mohl vést k pochybnosti o zapsané vlastníkovi předmětné nemovitosti.

72. Právní hodnocení:

73. Dle § 980, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

74. Dle § 984, odst. 1 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

75. Žalobkyně se v řízení domáhala rozhodnutí, že nemovitosti označené ve výroku tohoto rozhodnutí nejsou zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch žalovaného z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 22. 6. 2016, zapsaným do katastru nemovitostí ve vkladovém řízení [číslo jednací] s právními účinky vkladu ke dni 22. 6. 2016, neboť toto zástavní právo platně nevzniklo a neexistuje.

76. V řízení bylo prokázáno, tato skutečnost nadto byla mimo spor, že žalobkyně vlastnictví k předmětným nemovitostem nabyla ve veřejné dobrovolné dražbě, kdy platí, že je-li uhrazena cena stanovená jako nejvyšší podání a v lhůtě k tomu určené, nabývá vydražitel, zde žalobkyně, vlastnické právo k předmětu dražby právní skutečností, jíž jest příklep, tedy nikoliv smlouvou či rozhodnutím státního orgánu, jedná se o originární způsob nabytí. Neplatnost veřejné dobrovolné dražby může vyslovit pouze soud v řízení dle § 24, odst. 3 zákona o veřejných dražbách, ani jako otázka předběžná toto nemůže být řešeno. Musí být jednoznačné, co bylo vydraženo, kdo učinil nejvyšší podání, což v daném případě je splněno. Zároveň je splněna ta podmínka, že dražba je platnou, když soud rozhodoval o její platnosti, přičemž rozhodl, že není neplatnou. Za situace, kdy bylo soudem rozhodováno o neplatnosti dražby, přičemž bylo rozhodnuto, že tato není neplatnou, se žalobkyně stala vlastníkem nemovitostí příklepem ze dne 21. 4. 2016.

77. Platí, že je-li rozhodováno o věcném právu, platí toto i pro právo zástavní. Tedy veškeré úvahy o nabytí práva v dobré víře se vztahují i na právo zástavní. Soudem bylo stranám předneseno, že za podstatné považuje v daném případě zjištění skutkového stavu pro zjištění vztahu žalovaného k dobré víře. Za rozhodné je v dané věci datum 22. 6. 2016, kdy byla uzavřena zástavní smlouva. Nebylo zjištěno, že žalobkyně sdělila nesoulad příslušnému katastrálnímu úřadu před uvedeným dnem. Z hlediska údajů dostupných v příslušném veřejném seznamu, katastru nemovitostí, tak nebylo možné usuzovat ničeho na nesoulad stavu zapsaného a skutečného. Třeba je však hodnotit i další skutečnosti vztahující se k danému právnímu jednání, kdy žalobkyně tvrdila především tu skutečnost, že žalovaná postupovala při vyřízení úvěru pro MUDr. [jméno] [příjmení], který byl zajištěn sporným jednáním, nestandardně, rychle, nepostupovala s řádnou péčí.

78. Je nepochybné, že předchozí vlastník, společnost [právnická osoba] nemohl být v dobré víře při uzavření kupní smlouvy s MUDr. [příjmení], neboť již 13. 6. 2016 podal žalobu o určení neplatnosti veřejné dražby, tudíž věděl, že nelze najisto postavit, že dražba je neplatnou, žalobkyně se příklepem nestala vlastníkem. Tato skutečnost však bez dalšího nezakládá o ovšem nedostatek dobré víry žalované či kupující. Aby tomu tak bylo, muselo by v řízení být prokázáno, že žalovaná, případně MUDr. [příjmení] měli povědomí o této skutečnosti.

79. Platí zásada materiální publicity pro údaje zapsané v katastru nemovitostí a platí, že neznalost údajů uvedených ve veřejném seznamu neomlouvá nikoho. Pokud žalovaný zástavní smlouvu uzavřel s vědomím zápisu předchozího vlastníka ve veřejném seznamu, jednal v souladu s uvedenou zásadou. Pokud bylo uvedeno, že platí presumpce dobré víry ve veřejný seznam, tak zároveň ustanovení § 980 o. z. zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku o existenci daného práva, které tak má přednost před právem nezapsaným, zde právem žalobkyně, kdy zároveň dle § 984 o. z. platí, že ten, kdo za úplatu nabyl právo v dobré víře od toho, kdo je ve veřejném seznamu zapsán, svědčí tento stav v její prospěch. Tedy dle § 133 o. s. ř. je v daném případě na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaná měla povědomí o existenci práva žalobkyně, bylo jí známo cokoliv, co by způsobovalo, resp. mohlo, vést k pochybnostem o zapsaném stavu.

80. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí ÚS ČR vydané ve věci sp. zn. I. ÚS 2219/2012, dle kterého dobrou víru nabyvatele nelze presumovat pouze z toho, že vycházel ze stavu zápisu v katastru nemovitostí, je třeba velmi důsledně posuzovat všechny okolnosti, které Ústavní soud vyložil, tedy„ je nutné posoudit, zda dobrověrný nabyvatel nemohl ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti“.

81. To znamená, že aby žalobkyně mohla z hlediska úvahy o absenci dobré víry žalované být úspěšnou, musí v řízení prokázat, že existuje alespoň jeden důvod, kdy nabyvatel mohl seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti (=>„ je nutné posoudit, zda dobrověrný nabyvatel nemohl ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti“).

82. V řízení bylo vzato za prokázané, že skutkový děj se udál tak, jak žalovaná tvrdí. Tedy, nebyla prokázána žádná, alespoň jedna skutečnost, na jejímž základě mohla žalovaná seznat, že stav zapsaný ve veřejném seznamu neodpovídá skutečnosti.

83. Žalobkyně v řízení uplatnila další námitky, z nichž dovozovala neexistenci zástavního práva žalované.

84. Žalobkyně namítala, že společnost [právnická osoba] nikdy právně relevantně neprojevila vůli zatížit předmětné nemovitosti zástavním právem ve prospěch žalovaného, neboť společnost měla v té době jedinou jednatelku paní [celé jméno svědkyně], která při svém výslechu uvedla, že sama za sebe jako statutární orgán vůli prodat či zastavit nějaké nemovitosti neprojevila. Žalobkyně odkázala na § 551 o. z., dle kterého platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Jedná se tedy pouze o zdánlivé právní jednání, ke kterému se dle § 554 o. z. nepřihlíží. Dle žalobkyně plná moc pro [celé jméno svědka] je zdánlivým právním jednáním, přičemž jeho jednání spočívající v uzavření zástavní smlouvy v zastoupení společnosti má povahu spíše nepřikázaného jednatelství (ust. § 3006 o. z.), u nějž jdou následky z toho vniklé vždy k tíži takto jednající osoby, aniž by se tím vytvářel platný právní vztah mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Kupní i zástavní smlouva jsou tak neplatné, neboť byly uzavřeny [celé jméno svědka], který neměl žádné zmocnění za společnost [právnická osoba] jednat.

85. K této námitce soud uvádí následující. O případ, kdy chybí vůle jednajícího, jde tehdy, když jednající formálně učiní určitý projev, aniž by však takový projev spočíval na jeho vůli. Tak je tomu v případě mimovolních projevů, jakými jsou např. reflexní pohyby či mluvení ze spaní, a dále v případě fyzického násilí (vis absoluta). (srov. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 1. vydání, 2014, s. 1965 – 1969). V daném případě lze i uzavřít, že jednatelka vystupovala ve společnosti [právnická osoba] v pozici tzv. bílého koně, tedy jako osoba nemající zájem reálně vykonávat takovou funkci, která je za úplatu či pro jiný zájem (např. z důvodu vzájemného vztahu) ochotná vystupovat v orgánech obchodní společnosti a podepsat listiny, které netvoří, či přinejmenším nehodnotí. Uvedené ovšem nic nemění na tom, že reálně taková osoba je statutárním orgánem a má práva a povinnosti z toho vyplývající. Opačný závěr by vedl k tomu, že by mohly být tímto způsobem zpochybněny všechny případy obsazení statutárních orgánů a mělo by se vždy materiálně přezkoumat, nakolik osoby uvedené jako statutární orgány skutečně reálně vykonávaly tuto funkci či nakolik byly tzv. bílými koňmi a do jaké míry tedy zápis v obchodním rejstříku odpovídá realitě. Takový přístup by vedl ke zpochybnění prakticky všech údajů v obchodním rejstříku nejméně v označení statutárního orgánu, tedy k naprosté právní nejistotě všech adresátů veřejně přístupného obchodního rejstříku. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 5 Tdo 1425/2016). Udělení plné moci jednatelkou společnosti panu [celé jméno svědka] tak dle názoru soudu nelze považovat za nicotné právní jednání, neboť jednatelka svou vůli projevila tím, že podepsala plnou moc, přičemž toto právní jednání učinila svobodně a nejednalo se o mimovolní projev. Pokud se jednatelka nezajímala o dění ve společnosti, nepřečetla si obsah dokumentů, které podepisovala, pak zřejmě porušila svoji zákonnou povinnost péče řádného hospodáře, nelze to však klást k tíži adresátů právního jednání, neboť adresáti neměli možnost zjistit, zda jednatelka svou funkci vykonává řádně či nikoliv. Jednatelka případně může být činěna odpovědnou za škodu, kterou jako statutární orgán způsobila společnosti [právnická osoba] jednáním, které mohlo být v rozporu s péčí řádného hospodáře. To však nic nemění na platnosti jednatelkou provedených právních jednáních, neboť právní řád chrání právě adresáty právních jednání.

86. Dále žalobkyně namítala, že kupní smlouva o prodeji nemovitostí, sjednaná dne 22. 6. 2016 mezi obchodní společností [právnická osoba] na straně jedné a MUDr. [jméno] [příjmení] na straně druhé, i smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, sjednaná mezi týmiž kontrahenty a žalovaným téhož dne, jsou absolutně neplatnými právními jednáními ve smyslu § 588 ObčZ, neboť odporují zákonu a jsou ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem, když nebyly za prodávajícího (kupní smlouva), resp. za zástavce (zástavní smlouva) sjednány osobou k tomu oprávněnou, tj. statutárním orgánem, ale byly sjednány na základě plné moci ze dne 20. 6. 2020 zmocněncem panem [celé jméno svědka]. Zástavní právo žalovaného na nemovitostech žalobce na základě takové zástavní smlouvy tudíž nemohlo nikdy platně vzniknout. Důvody neplatnosti plné moci žalobkyně specifikovala dvěma následujícími způsoby. Neplatnost z důvodu porušení povinnosti jednatelky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k osobnímu výkonu funkce a zákonnému zákazu delegace jednatelského oprávnění na třetí osobu (zmocněnce) v případě, kdy to nevyžaduje nutná potřeba (§ 438 ObčZ). Plná moc se vztahuje pouze na dům, nikoliv na pozemky 87. Plná moc obsahuje doplňující větu, která z ní činí plnou moc generální, a to ve znění:„ Tato plná moc není ve výše uvedeném rozsahu ničím omezena, a vztahuje se i na případy, kdy je potřeba specifická nebo zvláštní plná moc.“ Uvedená větná konstrukce je dle názoru žalobkyně sama o sobě neurčitá a proto stižena absolutní neplatností, neboť činí mandát zmocněnce ničím neomezeným, a to na úkor jednání prostřednictvím jednatele společnosti, tedy statutárního orgánu, který je povinen vykonávat svoji funkci osobně, když závazek k výkonu funkce jednatele osobní povahy bezesporu je. Žalobkyně dále odkazuje na § 159 ost. 2 o. z., dle kterého platí, že„ Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval“. Z uvedeného zákonného ustanovení dle žalobkyně vyplývá, že udělení plné moci členem statutárního orgánu je zákonem omezeno pouze na případy hlasování a nadto pak na osobu jiného člena statutárního orgánu na jeho zasedání a týká se tedy toliko statutárních orgánů kolektivních. Z uvedeného tak a contrario vyplývá nemožnost udělení plné moci jiné osobě, a za jiným účelem, než je hlasování na zasedání statutárního orgánu. Aby se však v praxi odstranilo riziko nemožnosti činění právních jednání v situacích, kdy statutární orgán společnosti není schopen svoji funkci dočasně vykonávat, umožňuje zákon ze shora uvedeného kategorického imperativu zákazu udělení plné moci k právním jednáním, která spadají pod výkon funkce člena statutárního orgánu, výjimku (výluku), normovanou v § 438 o. z. Podle § 438 platí, že„ Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby“. Žalobkyně je však toho názoru, že dotčenou plnou moc udělenou [celé jméno svědka] k podpisu kupní smlouvy na prodej nemovitosti za částku 7 500 000 Kč pod výluku uvedenou v § 438 o. z. podřadit nelze, neboť činění velkých majetkových dispozic patří do výlučné osobní kompetence statutárního orgánu společnosti. Žalobkyně dále dovozuje, že je povinností žalované, aby prokázala, že udělení pověření vyžadovala„ nutná potřeba“ ve smyslu § 438 o. z., tedy že dotčené smlouvy nebylo možno podepsat jednatelkou společnosti (např. z důvodu její nemoci, nebo pobytu mimo ČR apod.) a že k jejich podpisu nemohlo dojít ani v jiném termínu (např. po skončení„ pracovní“ neschopnosti jednatelky společnosti či po návratu ze zahraniční cesty apod.), tedy že podpis dotčených smluv„ nesnesl odkladu“ a nebylo jej možno realizovat osobně jednatelkou společnosti a dostát tak zákonnému požadavku osobního výkonu funkce. Žalobkyně dále dovozuje, že § 441 odst. 1 o. z., podle kterého platí, že„ ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec“, se nevztahuje na pověřování (prostřednictvím plných mocí zejména) ze strany obchodních korporací, neboť přijetí opačného závěru, tedy že je obchodní korporace oprávněna ve smyslu § 441 odst. 1 o. z. udělovat plné moci bez dalšího, by materiálně odporovalo požadavku výkonu funkce člena statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 o. z.) a požadavku osobního výkonu funkce člena statutárního orgánu. Žalobkyně má tudíž za to, že § 438 o. z. je nutno považovat v poměru k ust. § 441 an. o. z. za ustanovení zvláštní, omezující aplikaci pověření třetí osoby činit právní jednání za společnost, kterou jsou zákonem svěřena statutárnímu orgánu, pouze na úkony (právní jednání), které jsou činěny v „ nutné potřebě“.

88. Plnou moc, kterou jednatelka společnosti udělila [celé jméno svědka], nelze hodnotit jako generální plnou moc. Z textu plné moci je zřejmé, že byla udělena pro konkrétní právní jednání, a to pro prodej předmětné nemovitosti a s tím souvisejících úkonů. Z dodatku, na který žalobkyně upozorňuje, je zřejmé, že pouze upřesňuje plnou moc v tom směru, že se vztahuje i na případy, kdy je potřeba specifická nebo zvláštní plná moc. Nelze však souhlasit s výkladem žalobkyně, že se tímto dodatkem plná moc stává neomezenou, když už jen z použité formulace„ ve výše uvedeném rozsahu“ je zřejmé, že tento dovětek se uplatní pouze v rozsahu vymezeném v plné moci, tedy pouze v rámci právního jednání souvisejícího s prodejem nemovitosti. Pokud pak žalobkyně odkazuje na § 159 odst. 2 o. z., pak tento nelze na danou situaci vůbec aplikovat, neboť se týká osobního výkonu funkce člena voleného orgánu, který se nemůže při výkonu funkce voleného orgánu nechat zastoupit, a tudíž zásadně nemůže udělit plnou moc jiné osobě, aby jej při přijímání rozhodnutí kolektivního voleného orgánu zastupovala. Citované ustanovení tedy upravuje možnost zastoupení člena voleného orgánu uvnitř právnické osoby při přijímání rozhodnutí, nikoliv však zastupování právnické osoby navenek, tj. jednání právnické osoby vůči třetím osobám. Neznamená to však, že by se právnická osoba nemohla nechat zastoupit na základě plné moci. Je nepochybně dovoleno, aby právnická osoba zmocnila jiné osoby k určitým jednáním, avšak pokud se tak stane, nejde o zastoupení člena voleného orgánu, nýbrž o zastoupení právnické osoby. Je však zcela vyloučeno, aby člen voleného orgánu zmocnil jinou osobu k výkonu své funkce, a stal se tak pouze formálním,„ papírovým“ členem voleného orgánu (viz komentář k § 159 ObčZ. In: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. aj. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. (§ 1-645, obecná část). Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2014, online právní informační systém). I právnická osoba se tedy může nechat zastoupit zmocněncem na základě plné moci dle § 441 an. o. z., neboť tím nedochází k přenosu výkonu funkce statutárního orgánu na jinou osobu, která nebyla zvolena nejvyšším orgánem, ale znamená to pouze, že jednatel, který by danou smlouvu za právnickou osobu mohl sám podepsat, zmocnil k tomuto aktu jinou osobu. Tato osoba však nerozhoduje o tom, zda právnická osoba smlouvu uzavře nebo nikoliv, jejím úkolem je pouze smlouvu za právnickou osobu, resp. za jednatele podepsat. Aplikace § 441 odst. 1 o. z. tedy neodporuje požadavku výkonu funkce člena statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 ObčZ), neboť jednatel je tím, kdo rozhoduje komu a za jakým účelem plnou moc udělí a musí tak činit s péčí řádného hospodáře. Pokud i v projednávaném případě jednatelka fakticky sama o ničem nerozhodovala a dokumenty, i plnou moc, pro ni připravoval [celé jméno svědka] jednatelka je pouze podepsala, pak jednatelka může nést vůči společnosti odpovědnost za to, že nejednala s péčí řádného hospodáře, nemá to však za následek neplatnost právního jednání, které při výkonu funkce učinila. Požadavek osobního výkonu funkce člena voleného orgánu dle § 159 odst. 2 se pak vztahuje na přijímání rozhodnutí kolektivního voleného orgánu, při němž člen orgánu musí jednat zásadně osobně, neznamená to však, že by jednatel společnosti musel činit veškeré právní jednání směřující vně společnosti výlučně sám a nemohl se při nich nechat zastoupit zmocněncem na základě udělené plné moci.

89. Žalobkyně dále namítá, že plná moc pro zmocněnce [celé jméno svědka] zní jen na rodinný dům, nikoliv na pozemky, na nichž dům stojí. Nemohlo tak dojít k platnému zřízení zástavního práva ve prospěch žalovaného z důvodu absence jednatelského oprávnění zmocněnce [celé jméno svědka] k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva ve prospěch žalovaného na pozemek, jehož byla (a je) v plné moci specifikovaná stavba součástí, natož potom pozemků dalších, tj. parc. č. St. [anonymizováno] a parc. [číslo] vše, v k.ú. [obec], které byly týmž zástavním právem rovněž zatíženy. Žalobkyně má tudíž za to, že zmocněnec [celé jméno svědka] jednal za zmocnitele zcela mimo rámec svého zmocnění, tedy zjevně excesivně, odkazuje tudíž na § 440 odst. 1 o. z., podle nějž zavazuje zastoupeného právní jednání zástupce, jímž tento překročil své oprávnění, pouze pokud zmocnitel takové překročení bez zbytečného odkladu schválí, což se nestalo. Ustanovení § 446 o. z. dle žalobkyně nelze v daném případě aplikovat, neboť taková fikce totiž nastupuje podle téhož ustanovení (věta za středníkem) pouze za předpokladu nezaviněné nevědomosti osoby, s níž zmocněnec jedná (zde žalovaný). Žalobkyně má přitom za to, že pro žalovaného muselo být bez pochybností patrné a snadno seznatelné, že plná moc nezmocňuje ke zřízení zástavního práva v rozsahu, v nějž se tak stalo; tedy že zmocněnec [celé jméno svědka] zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

90. Ačkoliv plné moci nebyl výslovně zmíněn pozemek, jehož součástí je předmětný rodinný dům, ani pozemky tvořící funkční celek s tímto rodinným domem, lze výkladem právního jednání (plné moci) lze dospět k tomu, že vůle stran směřovala k tomu, že plná moc byla udělena i pro převod těchto pozemků. Soud přitom vycházel z § 566 o. z., dle kterého„ Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.“ Z jednání stran vyplývá jednoznačný úmysl, že převod měl zahrnovat nikoliv pouze samotný rodinný dům, nýbrž i pozemky, neboť jak sama žalobkyně uvádí, převod samotného rodinného domu (stavby) by nebyl ani možný, neboť stavba je dle § 506 o. z. součástí pozemku. I pokud by však soud jednání [celé jméno svědka] posoudil tak, že překročil rozsah zmocnění, který byl vymezen v plné moci, pak to nic nemění na tom, že právní jednání, které [celé jméno svědka] na základě právní moci učinil je platné. Jak konstatoval Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 32 Cdo 4530/2016 ze dne 25. 7. 2018,„ ustanovení § 32 odst. 1 a § 33 odst. 1 a odst. 2 (smluvní zastoupení na základě plné moci) obč. zák. na jedné straně chrání zmocnitele před důsledky excesu zmocněnce, resp. osoby jednající bez plné moci, a na straně druhé chrání druhou smluvní stranu, která jednala v dobré víře, že ten, kdo za zmocnitele jednal, byl oprávněn takto jednat. Důsledkem překročení zmocnění na základě plné moci, popř. jednání bez plné moci, pak není neplatnost dotčeného právního úkonu, nýbrž pouze to, zda je zmocnitel, resp. ten, za něhož jednala třetí osoba bez plné moci, učiněným právním úkonem vázán.“ Tento závěr pak lze dle názoru soudu aplikovat i za stávající právní úpravy. Z výše uvedeného tak vyplývá, že v případě překročení zástupčího oprávnění jednající osoby není právní jednání neplatné, ale zastoupená (právnická) osoba má právo se překročení dovolat, a nebýt tak jednáním vázána. Právo dovolat se překročení zástupčího oprávnění jednající osoby má přitom pouze zastoupená osoba.

91. Žalobkyně dále odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky, ze dne 9. prosince 2020, sp. zn. 22 Cdo 1980/2020, v němž Nejvyšší soud uvedl, že„ ochrana nabyvatele práva v režimu § 984 odst. 1 o. z. se vztahuje jen na případy, kdy – v případě převodu vlastnického práva – schází vlastnické právo převodce, tj. jde o stav, kdy osobě zapsané ve veřejném seznamu převáděné právo nesvědčí, protože není jeho skutečným subjektem. Zákonem požadovaná dobrá víra nabyvatele pak pokrývá toliko nedostatek vlastnického práva převodce, nevztahuje se však na jiné vady právního jednání, způsobující jeho neplatnost. (…) Právní jednání tedy musí existovat a nesmí být dán důvod jeho absolutní neplatnosti, zejména nedostatek vůle, nedostatek svéprávnosti nebo zákaz nakládat s věcí vyplývající ze zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci.“ 92. Vzhledem k tomu, že z výše uvedeného plyne, že zástavní i kupní smlouva byly uzavřeny platně, nelze výše citované usnesení NS ČR v dané věci aplikovat.

93. Na základě shora uvedených skutečností tak bylo soudem uzavřeno, že žalobní návrh není důvodným, proto bylo rozhodnuto tak, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

94. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran zcela úspěšnou.

95. Soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 244/2017, které uvádí, že dovolací soud se k problematice stanovení výše mimosmluvní odměny za zastupování advokátem pro poměry sporů o určení existence práva či právního poměru, zejména práva vlastnického, opakovaně vyjadřoval. ….primárně je nutné vycházet z § 8 odst. 1 advokátního tarifu, podle kterého není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu cena věci v době započetí úkonu právní služby. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích, nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné za tarifní hodnotu věci považovat fixní tarifní hodnotu podle § 9 advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1021/2015, sp. zn. 22 Cdo 2648/2015). Použití § 9 odst. 1 advokátního tarifu je tak možné pouze tehdy, pokud nelze zjistit hodnotu věci, která je předmětem sporu, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Je-li předmětem řízení nemovitá věc, je již z povahy také ocenitelná (nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1332/07). Proto u nemovité věci nelze v zásadě hovořit o její neocenitelnosti, …. I pokud je nemovitá věc předmětem řízení pouze zprostředkovaně (v řízení o určení vlastnického práva) aplikaci § 9 odst. 1 advokátního tarifu mohou odůvodnit výhradně nepoměrné obtíže spojené se zjišťováním ceny. Hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi tehdy, jestliže z obsahu spisu není zřejmý žádný právně relevantní podklad týkající se hodnoty nemovitosti a zjišťování hodnoty věci by znamenalo prodloužení sporu ve vazbě na neúčelné náklady, jež by se musely vynaložit v souvislosti s odborným posouzením skutečností rozhodných pro zjištění hodnoty (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2648/2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015). Ve věcech, v nichž z obsahu spisu má soud k dispozici uvedený právně relevantní podklad oceňující hodnotu nemovité věci, nelze zásadně ani v řízení o určení práva či právního poměru k nemovité věci § 9 odst. 1 advokátního tarifu aplikovat. … ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu ….jeho aplikace není vyloučena tím, že nemovité věci, jichž se žalobní žádání týkalo, jsou ocenitelné na základě skutkového podkladu (čtyř znaleckých posudků) založeného v soudním spisu, …. absentuje podmínka, že„ hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.“ 96. V souzené věci nelze uzavřít, že součástí spisu jsou podklady, které mohou tvořit spolehlivý podklad o ceně práva, které je předmětem sporu. Pokud by i mělo být odkázáno na listiny, které jsou obsahem sporu, tak zde je nutno hodnotit, kdy bylo právní jednání učiněno a kdy soud rozhoduje, k čemuž soud odkazuje na ustanovení § 154, odst. 1 o. s. ř. Zadání znaleckého posudku zcela přesahuje rámec řízení. Soud tak ve věci aplikuje ustanovení § 9, odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

97. Částka nákladů řízení činí 42 058 Kč a odpovídá nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši á 1 500 Kč a z náhrady hotových výdajů za úkony právní služby po 300 Kč, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobnímu návrhu na čl. 73 – 97 spisu, vyjádření na čl. 112 – 115 spisu, vyjádření žalovaného na čl. 142 – 148 spisu, vyjádření žalovaného na čl. 539 – 545 spisu, ústní jednání dne 9. 10. 2020, ústní jednání dne 17. 2. 2021, ústní jednání dne 16. 4. 2021, 2x. Celkem tak devět úkonů právní pomoci dle § 7, bodu 4, § 11, odst. 1, písm. a), d), g), § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Náhrada cestovních výdajů dle § 13, odst. 1 citované vyhlášky byla určena za přesun z místa sídla právního zástupce žalovaného do místa sídla soudu á 119,8 km. Právní zástupce žalobkyně použil osobní vůz [registrační značka] se spotřebou 6,9 l /100 km. Částka nákladů na spotřebované pohonné hmoty za účast při ústním jednání dne 9. 10. 2020 činí 2 x 377 km x 6,9: 100 x 32 Kč = 1 664 Kč + (2 x 377) x 4,20 Kč => 4 831 Kč. A to dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. Částka nákladů na spotřebované pohonné hmoty za účast při ústním jednání dne 17. 2. 2021, 16. 4. 2021 činí 4 x 377 x 6,9: 100 x 27,80 Kč = 2 893 Kč + (4 x 377) x 4,40 Kč => 9 528 Kč. A to dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Celková částka nákladů na dopravu tudíž činí 14 359 Kč. Promeškaný čas dle § 14, odst. 3 citované vyhlášky činí 7 půlhodin na jedné cestě, tedy 7 x 6 x 100 Kč = 4 200 Kč. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 7 299 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit k rukám právního zástupce žalované (§ 149, odst. 1 o. s. ř.). Viz výrok II. tohoto rozsudku.

Poučení