3 C 222/2021 - 664

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] pro vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje ve vztahu k vypořádání osobního automobilu [název auta], zlatých hodinek, zlatého prstenu, toaletního stolku a hodinek značky Omega.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje: a) pozemek p.č. [číslo] – ostatní plocha, zapsaný u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec a katastrální území [adresa], b) ideální spoluvlastnický podíl ve výši na těchto nemovitých věcech: pozemek p.č. [číslo], pozemek p. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [adresa], č. p. [číslo] vše zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec a katastrální území [adresa], c) pozemek p.č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [adresa], č. e. [číslo], pozemek p.č. [číslo] – trvalý travní porost a pozemek p. č. [hodnota] – ostatní plocha, vše zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], tedy nemovité věci v celkové hodnotě 3 785 960 Kč.

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje osobní automobil [název auta], RZ [SPZ], v hodnotě 20 000 Kč.

IV. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje osobní automobil [název auta], RZ [SPZ], v hodnotě 20 000 Kč a osobní automobil [název auta] v hodnotě 10 000 Kč.

V. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují: a) zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu] ve výši 10 236,51 Kč, b) pohledávka z penzijního připojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota] v hodnotě 96 269,52 Kč, c) movité věci nacházející se v nemovité věci v obci [adresa], č. p. [číslo], k. ú. [adresa]: automatická pračka, bílá, bez specifikace značky, pořízena v roce 2009, v hodnotě 2 000 Kč, lednice, bílá, bez specifikace značky, pořízena v roce 2009, v hodnotě 2 000 Kč, myčka nádobí, bílá, bez specifikace značky, pořízena v roce 2005, v hodnotě 3 000 Kč, kuchyňská linka, pořízena v roce 1987, v hodnotě 5 000 Kč, mikrovlnná trouba, bílá, pořízena v roce 2011, v hodnotě 500 Kč, rychlovarná konvice, bílá, pořízena v roce 2014, v hodnotě 300 Kč, kuchyňský stůl a 4 židle, pořízeno v roce 1987, v hodnotě 2 000 Kč, obývací stěna, pořízena v roce 1985, v hodnotě 3 000 Kč, sedací souprava, pořízena v roce 2017, v hodnotě 500 Kč, koberec v obývacím pokoji, pořízen v roce 2017, v hodnotě 500 Kč, konferenční stolek a křeslo v obývacím pokoji, v hodnotě 500 Kč, 2 jednolůžkové postele, pořízeny v roce 1988, v hodnotě 1 000 Kč/kus, celkem 2 000 Kč, skříň v dětském pokoji, pořízena v roce 2008, v hodnotě 1 000 Kč, dvoulůžková postel, pořízena v roce 2015, v hodnotě 500 Kč, skládací police v dětském pokoji, pořízena v roce 2016, v hodnotě 2 000 Kč, psací stůl v dětském pokoji, pořízen v roce 2016, v hodnotě 500 Kč, kancelářské křeslo v dětském pokoji, pořízeno v roce 2016, v hodnotě 250 Kč, soustava nábytku v pracovně – šatní skříň a skříňky, knihovna a psací stůl a židle, pořízeno v roce 1989, v hodnotě 4 000 Kč, šicí stroj, v hodnotě 500 Kč, koberec v pracovně, pořízen v roce 2018, v hodnotě 1 000 Kč, automatická pračka, bílá, bez specifikace značky, pořízena v roce 1997, v hodnotě 1 000 Kč, elektrický bojler, bílý, pořízen v roce 1995, v hodnotě 2 000 Kč, plynová kamna, pořízena v roce 1997, v hodnotě 2 000 Kč, mikrovlnná trouba, bílá, pořízena v roce 2004, v hodnotě 500 Kč, rychlovarná konvice, pořízena v roce 2014, v hodnotě 300 Kč, skříň se zrcadlem v dětském pokoji, pořízeno v roce 2018, v hodnotě 1 000 Kč, jednolůžková postel, pořízena v roce 2018, v hodnotě 1 000 Kč, nástěnná police na věci – dřevěná, pořízena v roce 2018, v hodnotě 1 000 Kč, d) movité věci nacházející se v nemovité věci v obci [adresa], č. e. [číslo], k. ú. [adresa]: 2 ks postel s matracemi, v hodnotě 1 000 Kč/kus, celkem 2 000 Kč.

VI. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují: a) zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu] ve výši 1 318,15 Kč, b) zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu] ve výši 34 518,35 Kč, c) pohledávka ze životního pojištění za společností [právnická osoba] a.s. ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 1 900 Kč d) pohledávka z penzijního připojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota] v hodnotě 398 406 Kč, e) movité věci nacházející se v nemovité věci v obci [adresa], č. e. [číslo], k. ú. [adresa]: 3 ks křovinořez, pořízeno v roce 2003 – 2005, v hodnotě 3 000 Kč/kus, celkem 9 000 Kč, 2 ks sekera, pořízeno v roce 2001, v hodnotě 1 000 Kč/kus, celkem 2 000 Kč, vrtačka, pořízena v roce 2001, v hodnotě 1 000 Kč, nabíječka na autobaterii, pořízena v roce 2014, v hodnotě 2 000 Kč, příklepové vrtací kladivo, pořízeno v roce 2012, v hodnotě 1 000 Kč, 3 ks kladiva, v hodnotě 300 Kč/kus, celkem 900 Kč, sada šroubováků, v hodnotě 500 Kč, kladka s provazem, v hodnotě 500 Kč, 3 ks kleští, v hodnotě 200 Kč/kus, celkem 600 Kč, motorová pila, v hodnotě 1 000 Kč, elektrická pila, v hodnotě 1 000 Kč, elektrické nůžky na ořez tújí, v hodnotě 500 Kč, kalové čerpadlo, v hodnotě 1 000 Kč, elektrický sušák zn. Rovlus, v hodnotě 3 000 Kč, VHS přehrávač, v hodnotě 500 Kč, videokamera 8mm, v hodnotě 1 000 Kč, velký soubor turistických map, v hodnotě 2 000 Kč, nafukovací matrace jednolůžko, v hodnotě 500 Kč, nafukovací matrace dvoulůžko, v hodnotě 1 000 Kč, elektrická bruska, v hodnotě 500 Kč, obraz zátiší s vínem, v hodnotě 2 000 Kč, obraz zátiší -Malá strana, v hodnotě 2 000 Kč, stolní PC, klávesnice a myš, v hodnotě 3 000 Kč, 4 ks koberců, v hodnotě 1 000 Kč/kus, celkem 4 000 Kč, krumpáč, v hodnotě 500 Kč, hrábě, v hodnotě 300 Kč, mikrovlnná trouba, stříbrná, v hodnotě 1 000 Kč, smeták – dlouhá násada, v hodnotě 100 Kč, vodní čerpadlo, v hodnotě 4 000 Kč, elektrický bojler, v hodnotě 4 000 Kč, chladnička bílé barvy, v hodnotě 1 000 Kč, mikrovlnná trouba, v hodnotě 500 Kč, propanbutanová kamna, v hodnotě 3 000 Kč, 3 ks plynové bomby, v hodnotě 250 Kč/kus, celkem 750 Kč, rychlovarná konvice, v hodnotě 300 Kč, krbová kamna, v hodnotě 20 000 Kč, 3 ks dřevěné skříně, v hodnotě 500 Kč/kus, celkem 1 500 Kč, kuchyňský stůl a 4 židle, v hodnotě 2 000 Kč, 2 ks kredence, v hodnotě 2 000 Kč/kus, celkem 4 000 Kč, gauč, v hodnotě 1 000 Kč, válenda – jednolůžko, v hodnotě 1 000 Kč, rohová sedací souprava, v hodnotě 3 000 Kč, prosklený sekretář, v hodnotě 3 000 Kč, křeslo, v hodnotě 1 000 Kč, f) movité věci nacházející se v nemovité věci v obci [adresa], č. p. [číslo], k. ú. [adresa]: chladnička bílé barvy, v hodnotě 1 000 Kč, mikrovlnná trouba, v hodnotě 500 Kč, rychlovarná konvice, v hodnotě 300 Kč, propanbutanová kamna, v hodnotě 3 000 Kč, elektrický bojler, v hodnotě 4 000 Kč, sedačka, v hodnotě 1 000 Kč, krbová kamna, v hodnotě 15 000 Kč, sestava skříněk, v hodnotě 2 000 Kč, válenda – jednolůžko, v hodnotě 1 000 Kč, 2ks křesel se stolkem, v hodnotě 2 000 Kč, dvoulůžková postel, v hodnotě 3 000 Kč, 2 ks koberce, v hodnotě 1 000 Kč/kus, celkem 2 000 Kč, lednice, bílá, pořízena v roce 2009, v hodnotě 2 000 Kč.

VII. Ve zbylém rozsahu se návrh žalobkyně a žalovaného na vypořádání společného jmění zamítá.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vzájemné vypořádání podílů částku 1 054 878,73 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

X. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Domažlicích náhradu nákladů řízení v plné výši, která bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

XI. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku částku 11 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na bankovní účet č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

Odůvodnění

1. Žalobou, která byla Okresnímu soudu v Domažlicích doručena dne [datum], se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů tak, aby byly vypořádány nemovité věci, movité věci, peněžní prostředky a pasiva společného jmění manželů a navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byl přikázán osobní automobil [název auta], soubor movitých věcí umístěných na adrese [adresa] a zůstatek na bankovním účtu vedeným na její jméno u [právnická osoba].. Navrhla, aby nemovité věci, všechny ostatní movité věci a pasiva soud přikázal žalovanému a uložil mu povinnost uhradit žalobkyni vypořádací podíl ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku.

2. V žalobě uvedla, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání společného jmění manželů. Manželství účastníků trvalo od roku [datum] a účastníci během manželství nabyli významný majetek. Z manželství se narodili synové [jméno FO] a [jméno FO] dcera [jméno FO] Manželé v průběhu manželství nabyli nemovité věci: pozemek p.č. [číslo] – ostatní plocha, zapsaný u [právnická osoba] pro [adresa] Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec a katastrální území [adresa] a ideální spoluvlastnický podíl ve výši na těchto nemovitých věcech: pozemek p.č. [číslo] – zahrada, pozemek p. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [adresa], č. p. [číslo], vše zapsáno u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec a katastrální území [adresa] (dále jen „nemovité věci v k. ú. [adresa]“) a pozemek p.č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [adresa], č. e. [číslo], pozemek p.č. [právnická osoba], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] (dále jen „nemovité věci v k. ú. [adresa]“). Dále předmětem vypořádání učinila osobní automobil [název auta], [název auta], [název auta], [název auta], zůstatky na účtu č. [č. účtu], č. účtu [č. účtu], pohledávku ze životního pojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota], zůstatek na účtu č. [č. účtu] a dále zůstatky na účtech kryptoměn[Anonymizováno]

3. Žalobkyně dále navrhla, aby byla vypořádána pasiva zaniklého společného jmění manželů, a to: úvěr u [právnická osoba]. č. [číslo] a č. [hodnota], které nenáleží do společného jmění manželů. Dále společný úvěr u [právnická osoba]. č. [číslo]. Dále úvěr č. [hodnota] u [právnická osoba], který nenáleží do společného jmění manželů. Žalobkyně navrhla, aby jí byly přikázány „její“ půjčky u společnosti [právnická osoba] a. s. a u společnosti [právnická osoba], a. s., které byly již uhrazeny. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný bez jejího vědomí sjednal úvěry u [právnická osoba]. - kreditní karta č. [č. účtu] a č. [hodnota], dále u společnosti [právnická osoba].s. - úvěr č. [hodnota], úvěry u [právnická osoba]: č. [č. účtu], č. [číslo], č. [číslo] a č. [číslo], u [jméno FO] – č. [hodnota] a č. [č. účtu], u [právnická osoba]. č. [číslo], u společnosti [právnická osoba].: č. [hodnota] a č. [hodnota] a [právnická osoba]: č. [hodnota].

4. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se opakovaně snažil se žalobkyní dohodnout na vypořádání společného jmění manželů a navrhoval jí různé varianty. Uvedl, že žalobkyně v žalobě nespecifikuje soubory movitých věcí. Navrhl vypořádat i pohledávku z penzijního připojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota]. Žalovaný navrhl, aby soud vypořádal jeho vnosy, neboť uhradil společné závazky po zániku společného jmění manželů a dále vnosy týkající se plateb shora uvedených společných nemovitých věcí, které byly provedeny po zániku společného jmění manželů. Žalovaný dále navrhl, aby soud při vypořádání společného jmění manželů zohlednil chování žalobkyně, která se po mateřské a rodičovské dovolené po dobu cca 17 let vyhýbala bez důvodu výdělečné činnosti. Starosti o finanční zajištění rodiny, nabytí a udržení majetkových hodnot a nadstandardní poměry rodiny spojené se splácením dluhů ležely výhradně na žalovaném. Žalovaný opakovaně žádal žalobkyni, aby začala chodit do práce a finančně přispěla do rodinné domácnosti, avšak žalobkyně tento požadavek vždy bezdůvodně odmítala. Žalovaný po dobu manželství pracoval na více úvazků a měl i brigády.

5. Žalovaný ve svém vlastnoručně sepsaném vyjádření dále žalobkyni nabídl dohodu (č. l. 46) a požádal o vypořádání toaletního stolku se zrcadlem, snubního prstenu, zlatých hodinek a historických zlatých hodinek značky Omega. Poukázal na to, že žalobkyně nepracovala 14 let, avšak nehodlala se omezovat v životním standardu. Americká hypotéka u [právnická osoba]., č. smlouvy: [číslo], pokrývala dluhy z manželství způsobené tím, že žalobkyně nepracovala, nechtěla se omezovat ve způsobu života a dále bylo potřeba uhradit prodávajícím kupní cenu za nemovité věci v k. ú. [adresa] (mimo kupní smlouvu) částku 140 000 Kč a dále tím, že sama žalobkyně požadovala investovat finanční prostředky do chalupy (cca 500 000 Kč). Za dobu deseti let, pokud žalovaný vychází z měsíčního příjmu 15 000 Kč, chybělo v rodinném rozpočtu 1 800 000 Kč. O úvěru na sloučení půjček žalobkyně věděla. Uvedl, že o dluzích žalobkyně u [právnická osoba] a. s. a u společnosti [právnická osoba], a. s. nevěděl. Všechny úvěry žalovaný sjednal s vědomím žalobkyně pro obstarání potřeb rodiny a k uhrazení stavebních prací na chalupě v obci [adresa], k doplacení kupní ceny, jak bylo výše uvedeno a např. k platbě za prodloužené studium synů, platbě dovolených a hrazení nákupů pro celou rodinu. Žalovaný byl nucen uzavírat další úvěry, aby byl schopen splácet předchozí dluhy. Žalobkyně odmítala diskusi a odmítala chodit do práce.

6. Během přípravného jednání soud poučil oba účastníky podle § 118a o. s. ř., zejména soud poučil žalobkyni, že je povinna řádně specifikovat jednotlivé movité věci a prokázat tvrzení, že jí označené závazky nejsou ve společném jmění manželů. Dále bylo dáno poučení žalovanému, aby tvrdil a prokázal výši vnosů.

7. Žalobkyně dle poučení soudu specifikovala v podání ze dne [datum] jednotlivé movité věci, uvedla obvyklou cenu pro vypořádání a místo, kde se jednotlivé věci nachází. Dále tvrdila, že žalovaný měl během manželství zakoupit balíček „kryptoměn“ prostřednictvím domény my-money-invest.eu, číslo objednávky č. [hodnota]. K závazkům uvedla, že o řadě závazků žalovaného nevěděla. Úvěrová smlouva č. [číslo] konsolidovala předchozí závazky žalovaného, o kterých žalobkyně nevěděla. O nich se dozvěděla až v souvislosti s uzavřenou smlouvou s [právnická osoba]. dne [datum]. Vzhledem k tomu, že tímto úvěrem byly uhrazeny výlučné závazky žalovaného, uplatnila právo na vypořádání této investice ze společného jmění manželů na výlučné závazky žalovaného. Žalobkyni byly údaje před podpisem smlouvy zkresleny žalovaným a podpis úvěrové smlouvy byl otázkou deseti minut, kdy žalobkyně neměla možnost celý text přečíst. Po konsolidaci se žalovaný dále zadlužoval nad rámec běžných poměrů. Tyto další závazky byly opět konsolidovány oběma účastníky v roce 2014 u [právnická osoba], a. s., když z této konsolidace byl uhrazen úvěr u [právnická osoba]. Po této druhé konsolidaci se žalovaný opět zadlužoval nad rámec poměrů manželů a dluhy byly potřetí konsolidovány v roce 2016 u [právnická osoba]., úvěr č. [číslo]. Peníze z úvěrů nebyly použity ve prospěch rodiny, majetku v SJM nebo v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalobkyně je přesvědčena o marnotratnosti žalovaného a navrhla, aby soud vyžádal výpisy z účtů, a to za roky 2004 – 2018 ze tří bankovních účtů. Žalovaný se dále zadlužoval i po roce 2016, k tomu odkázala na smlouvu č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalovaný byl evidován u společnosti [právnická osoba], se sídlem v [název města] a žalobkyně vyjádřila obavu, že žalovaný zapůjčené finanční prostředky prohrál při hazardních hrách. Navrhla, aby soud ověřil, zda žalovaný měl registraci u shora uvedeného [Anonymizováno] a dále, aby soud vyžádal zprávy od šesti společností provozujících casina v ČR.

8. Žalovaný své vyjádření doplnil, že odbytné ze smlouvy č. [hodnota] u společnosti [právnická osoba]. bylo vyplaceno synovi [jméno FO], neboť ten rodině finančně vypomáhal při nákupu nemovitých věcí v k. ú. [adresa]. Žalovaný si zapůjčil částku 160 000 Kč od manželů [jméno FO], kterou po uvolnění peněz z americké hypotéky u banky [právnická osoba], vrátil. [jméno FO] si na zaplacení nemovitých věcí v k. ú. [adresa] vzal úvěr a peníze ze životního pojištění byly vráceny synovi [jméno FO] jako kompenzace za finanční pomoc rodině při nákupu shora uvedené nemovité věci a za finanční podporu rodiny.

9. Žalovaný po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s .ř. uvedl, že uhradil po zániku společného jmění manželů dluh z úvěrové smlouvy č. [číslo][číslo], dluh z úvěrové smlouvy č. [číslo] a dluh z úvěrové smlouvy č. [hodnota], všechny uzavřené se společností [právnická osoba]. Dále hradil po zániku společného jmění manželů daň z nemovitých věcí týkající se nemovitého majetku ve společném jmění manželů, poplatky za elektřinu, svoz odpadu a pronájem zahrádky. Žalovaný celkem uhradil – po zániku manželství - na americkou hypotéku částku ve výši 1 587 925,47 Kč, hypotéku č. [číslo] celkem částku 172 160,30 Kč a na spotřebitelský úvěr č. [hodnota] celkem částku 343 153,25 Kč. Za nemovité věci v k. ú. [adresa] [adresa] tyto částky: pojistné ve výši 13 344 Kč, poplatky za nájem zahrádky ve výši 3 970 Kč, poplatky za svoz odpadu ve výši 2 544 Kč, poplatky za elektřinu ve výši 3 748,18 Kč. Za nemovité věci v k. ú. [adresa] tyto částky: daň ve výši 3 928 Kč, poplatky za svoz odpadu ve výši 1 200 Kč, poplatky za elektřinu ve výši 12 907,74 Kč. Žalovaný dále uvedl, že požaduje z výše uvedených částek, vyjma daně z nemovité věci v k. ú. [adresa], energie a poplatku za odvoz odpadu u této nemovitosti, neboť zde požaduje podíl 19/62 z uhrazené částky.

10. Žalobkyně vzala – při jednání dne [datum] - žalobu částečně zpět ve vztahu k vypořádání osobního automobilu [název auta] a žalovaný s tím vyslovil souhlas. Žalovaný téhož dne sdělil, že netrvá na vypořádání zlatých hodinek, zlatého prstenu, toaletního stolku a hodinek značky Omega a žalobkyně s tímto vyslovila souhlas na jednání dne [datum] (č. l. 435).

11. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

12. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

13. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

14. Soud tak výrokem I rozsudku řízení částečně zastavil ohledně vypořádání movitých věcí uvedených v tomto výroku. Skutková zjištění 15. Mezi účastníky byly nesporné tyto skutečnosti: a) manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum] a rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum] (učiněno nesporným při přípravném jednání dne [datum]). b) z manželství se narodily dnes zletilé děti: [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] (učiněno nesporným při přípravném jednání dne [datum]). c) účastníci mají ve společném jmění manželů tyto nemovité věci: o pozemek p.č. [číslo] – ostatní plocha, zapsaný u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec a katastrální území [adresa], o ideální spoluvlastnický podíl ve výši na těchto nemovitých věcech: pozemek p.č. [číslo] – zahrada, pozemek p. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [adresa], č. p. [číslo], vše zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec a katastrální území [adresa], (dále jen „nemovité věci v k. ú. [adresa]“) a o pozemek p.č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [adresa], č. e. [číslo] o pozemek p.č. [číslo] – trvalý travní porost a o pozemek p. č. [hodnota] – ostatní plocha, vše zapsáno u [právnická osoba] pro [právnická osoba], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] (dále jen „nemovité věci v k. ú. [adresa]“). d) obvyklá cena pro vypořádání společného jmění manželů – nemovitých věcí v k. ú. [adresa] je 1 956 720 Kč (učiněno nesporným při jednání dne [datum]). e) obvyklá cena pro vypořádání společného jmění manželů – nemovitých věcí v k. ú. [adresa] je 1 829 240 Kč (učiněno nesporným při jednání dne [datum]). f) žalobkyně nemovité věci v k. ú. [adresa] od rozvodu manželství neužívala a nemovité věci v k. ú. [adresa] občasně (učiněno nesporným při jednání dne [datum]). g) nemovité věci v k. ú. [adresa] jsou stavebně a technicky nedělitelné a je nepředstavitelné pro rozpory mezi účastníky, aby nemovité věci byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků (učiněno nesporným při jednání dne [datum]). h) cena pro vypořádání osobního automobilu [název auta], který náleží do společného jmění manželů, je 20 000 Kč a tento automobil převezme žalovaný (učiněno nesporným při přípravném jednání dne [datum]). i) cena pro vypořádání osobního automobilu [název auta], který náleží do společného jmění manželů, je 20 000 Kč a tento automobil převezme žalobkyně (učiněno nesporným při přípravném jednání dne [datum]). j) cena pro vypořádání osobního automobilu [název auta], který náleží do společného jmění manželů, je 10 000 Kč a tento automobil převezme žalovaný (učiněno nesporným při přípravném jednání dne [datum]). k) závazek ze smlouvy č- [číslo] je součástí společného jmění manželů (učiněno nesporným při přípravném jednání dne [datum]). Při jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] učiněno nesporným[Anonymizováno] l) součástí společného jmění manželů jsou movité věci, které žalobkyně uvedla v doplnění žaloby a které jsou uvedeny ve výroku V písm. c) a d) rozsudku a dále ve výroku VI písm. e) a f) rozsudku, dále jejich umístění, a to v nemovité věci ve [adresa] (kterou účastníci měli v podílovém spoluvlastnictví), [adresa] nebo ve [adresa] a jejich hodnota pro vypořádání společného jmění manželů a dále to, že movité věci připadnou tomu, komu soud přikáže nemovité věci s výjimkou movitých věci v obci [adresa], které všechny připadnou žalobkyni a s výjimkou 2 kusů postelí, které se nacházejí v nemovité věci v k.ú. [adresa] a připadnou žalobkyni. m) žalobkyně užívá první patro domu ve [adresa] a žalovaný užívá (ke dni vyhotovení rozsudku však již není žalovaný podílovým spoluvlastníkem) přízemí domu ve [adresa] (učiněno nesporným při jednání dne [datum]).

16. Mezi účastníky zůstalo sporné zejména, zda závazky z uzavřených úvěrových smluv spadají do společného jmění manželů, otázka výše odbytného u společnosti [právnická osoba] a.s. a u společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]., dále otázka kryptoměn, sázení žalovaného v casinech a na to navazující otázky vnosů a investic.

17. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí, že účastníci měli ke dni zahájení řízení v podílovém spoluvlastnictví nemovité věci: pozemek p. č. st. [číslo] jehož součástí je stavba – [adresa], č. p. [číslo] a pozemek p.č. [číslo], vše zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] (dále jen „nemovité věci v k. ú. [adresa]“).

19. Z výpisu z katastru z nemovitostí, že nemovité věci v k. ú. [adresa] účastníci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], nemovité věci v k. ú. [adresa] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a usnesení soudního exekutora ze dne [datum].

20. Ze zprávy [právnická osoba]. (č. l. 74 a č. l. 495) soud zjistil, že spotřebitelský úvěr č. [číslo] ve výši 50 000 Kč byl sjednán žalovaným dne [datum], spotřebitelský úvěr č. [číslo] ve výši 50 000 Kč byl sjednán žalovaným dne [datum] a spotřebitelský úvěr č. [číslo] ve výši 20 000 Kč byl sjednán žalovaným dne [datum]; tyto úvěry byly doplaceny dne [datum]. Kontokorentní úvěr č. [č. účtu] s limitem 20 000 Kč byl ukončen výpovědí ke dni [datum].

21. Ze sdělení [právnická osoba], a. s. (č. l. 77) soud zjistil, že úvěrový případ č. [hodnota] (úvěrový účet č. [č. účtu]) byl vypořádán dne [datum]. Ze sdělení [právnická osoba], a. s. (č. l. 479) a smlouvy č. [hodnota], soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný v pozici dlužníků uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí meziúvěru ve výši 100 000 Kč a úvěru ze stavebního spoření ve výši 60 000 Kč.

22. Ze zprávy společnosti [právnická osoba]. (č. l. 80) vyplývá, že žalovaný byl držitelem kreditní karty č. [hodnota] a že ke dni [datum] došlo k převodu kreditní karty na společnost [právnická osoba]. Účet číslo [č. účtu] byl technický účet pro splátky ze všech kreditních karet vydaných bankou.

23. Ze sdělení [právnická osoba]., (č. l. 91) soud zjistil, že úvěrový účet č. [č. účtu] byl zrušen ke dni [datum]. Evidenční číslo [hodnota] paří jiné peněžité pohledávce klienta (např. pohledávka ze zrušeného účtu, přeplatek úvěru apod.).

24. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. (č. l. 94 a č. l. 499) a z uzavřených smluv (č. l. 500 – 502) soud zjistil, že ke dni [datum] byl úvěr č. [hodnota] a č. [hodnota] zcela splacen. Tyto úvěry uzavřel jako dlužník žalovaný; první úvěr byl sjednán dne [datum] s limitem 54 000 Kč a byl splacen v březnu 2012 a druhý úvěr byl sjednán dne [datum] s limitem 30 000 Kč, který byl dne [datum] navýšen na 60 000 Kč.

25. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. (č. l. 590) soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalovaný úvěrovou smlouvu s úvěrovým rámcem 100 000 Kč, úvěr byl doplacen v červnu 2014.

26. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. (č. l. 97) soud zjistil, že smlouva č. [hodnota] byla uzavřena žalobkyní v roce 2005 a úvěrový rámec byl 35 000 Kč. Z přehledu plateb a transakcí k tomuto úvěrovému účtu soud zjistil, že od [datum] do [datum] bylo z kreditní karty vybráno z bankomatu celkem 309 900 Kč a dalších cca 20 000 Kč bylo uhrazeno za nákupy.

27. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] (č. l. 107) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu na částku 25 000 Kč (49 246 Kč s příslušenstvím) a úvěr byl doplacen dne [datum]; ke dni [datum] činil zůstatek úvěru částku 28 854 Kč.

28. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] (č. l. 111) soud zjistil, že úvěr VS č. [var. symbol], kreditní revolvingový úvěr č. [hodnota] (dříve [právnická osoba] a [právnická osoba]) byl veden na žalovaného, ke dni [datum] byla kreditní karta v přeplatku 73,62 Kč a k doplacení úvěru došlo dne [datum].

29. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. (č. l. 119) soud zjistil, že žalovaný měl uzavřenou pojistnou smlouvu č. [hodnota], která byla ukončena dne [datum] a částka ve výši 116 743 Kč byla dne [datum] vyplacena na bankovní účet.

30. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 133) soud zjistil, že žalovaný měl ke dni [datum] zůstatek na bankovním účtu č. [č. účtu] ve výši 1 318,15 Kč a žalobkyně měla ke dni [datum] na účtu č. [č. účtu] zůstatek ve výši 10 236,51 Kč.

31. Z návrhu na uzavření smlouvy o konsolidaci a refinancování č. [hodnota] a její akceptaci (č. l. 213 a č. l. 214) soud zjistil, že dne [datum] smlouvu s [právnická osoba]. uzavřel žalovaný, jistina úvěru byla 380 050 Kč a výše splátky 8 364 Kč měsíčně. Z tohoto úvěru byl uhrazen úvěr ze dne [datum] ve výši 65 000 Kč u společnosti [právnická osoba]. (nově [právnická osoba]), úvěr ve výši 20 200 Kč ze dne [datum] u společnosti [právnická osoba]. a úvěr ve výši 220 200 Kč ze dne [datum] u společnosti [právnická osoba]. (jde o kreditní kartu č. [hodnota] původně vedenou u společnosti [právnická osoba]).

32. Z úvěrové smlouvy č. [číslo] (č. l. 219) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně, žalovaný a jejich syn [jméno FO] uzavřeli úvěrovou smlouvu se společností [právnická osoba]. na částku 1 450 000 Kč. Úvěr byl sjednán jako neúčelový na dobu 240 měsíců a byl zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitých věcech v k. ú. [adresa]. Prvních 239 splátek bylo ve výši 8 932,57 Kč měsíčně.

33. Ze smlouvy o hypotečním úvěru č. [číslo] (č. l. 228) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru na částku ve výši 490 000 Kč a na další částku ve výši 210 000 Kč se společností [právnická osoba]. za účelem pořízení nemovitých věcí v k. ú. [adresa]. Tyto nemovité věci byly zastaveny ve prospěch banky. Splátka činila 4 660,62 Kč měsíčně.

34. Ze sdělení [právnická osoba]. a smlouvy č. [číslo] a(č. l. 542 a 543), že žalovaný [datum] uzavřel jako dlužník úvěrovou smlouvu s [právnická osoba]. s limitem úvěru 40 000 Kč.

35. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 136 a č. l. 151) soud zjistil, že zůstatek úvěru č. [číslo] činil ke dni [datum] částku ve výši 1 357 397,13 Kč. Úvěr byl splácen z účtu žalovaného, a to částkou 8 932,57 Kč. Dále, že úvěr č. [číslo] byl dne [datum] splacen a splátka činila (od [datum]) částku ve výši 4 426,86 Kč. Ke dni [datum] byl zůstatek úvěru č. [hodnota] ve výši 281 166,69 Kč a po tomto datu byl splácen žalovaným, a to ve splátkách 8 364 Kč. Úvěr č. [číslo] byl dne [datum] zcela splacen. Disponibilní zůstatek na účtu žalovaného č. [č. účtu] ke dni [datum] byl ve výši 34 518,35 Kč. [právnická osoba] nebyla dohledána smlouva č. [hodnota] a účet č. [č. účtu] je technický karetní účet k přeúčtování plateb a sloužil ke splácení kreditních karet klientů [právnická osoba]. Dále, že kreditní karta č. [hodnota] (původně vydána [právnická osoba]) byla doplacena dne [datum] a uzavřena dne [datum], kdy byla doplacena na základě konsolidace úvěrů č. [hodnota] s limitem 380 050 Kč. V únoru 2015 byla schválena žádost a navýšen limit ke kartě č. [hodnota] (ve zprávě jsou vynechána určitá čísla, ale soud nemá pochyb, že se jedná o tutéž kartu, neboť ze sdělení [právnická osoba] vyplývá, že právě tato karta byla převedena na [právnická osoba].) na částku 200 000 Kč a částka byla užita na převody do finančních institucí za účelem předčasného splácení a zrušení úvěrových produktů.

36. Ze smlouvy o hypotečním úvěru ([právnická osoba]) ze dne [datum] (č. l. 242) soud zjistil, že žalobkyně, žalovaný a jejich syn [jméno FO] uzavřeli se společností [právnická osoba], a. s., úvěrovou smlouvu s tím, že jim byl poskytnut částečně neúčelový úvěr ve výši 1 500 000 Kč, který byl zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitých věcech v k. ú. [adresa]. Tímto úvěrem byly konsolidovány úvěrové smlouvy u [právnická osoba]. č. [číslo] a č. [číslo] a u společnosti [právnická osoba]. č. [hodnota]. Splátka byla ve výši 9 638 Kč měsíčně.

37. Ze smlouvy o úvěru č. [číslo] (č. l. 262) soud zjistil, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným (jako dlužníky) a společností [právnická osoba]. dne [datum]. Výše úvěru byla 915 000 Kč. Touto smlouvou byly konsolidovány závazky ve výši 754 588 Kč dle č. l. 2.5. smlouvy. Úvěr byl zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitých věcech v k. ú. [adresa].

38. Ze smlouvy o úvěru č. [číslo] (č. l. 258) soud zjistil, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným (jako dlužníky) a společností [právnická osoba]. dne [datum]. Výše neúčelového úvěru byla 140 000 Kč, s minimální splátkou 3 055 Kč měsíčně.

39. Z emailové korespondence (č. l. 266 až 301) soud zjistil, že žalovaný navrhoval mnoho alternativ dohod týkající se vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyně navrhla jednu (č. l. 287).

40. Z internetových zpráv (č. l. 393 – 395) soud zjistil, že společnost nabízející na webových stránkách [právnická osoba] byla založena pravděpodobně za podvodným účelem.

41. Ze zpráv splolečnosti [právnická osoba], a. s. (č. l. 403), [právnická osoba] a. s. (č. l. 406), [právnická osoba] (č. l. 409), [právnická osoba]. (č. l. 417), [právnická osoba]. (č. l. 423) a [právnická osoba]. (č. l. 428) soud zjistil, že žalovaný neměl veden účet u těchto sázkařských společností.

42. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] a. s. (č. l. 145, 209 a 412-415) soud zjistil, že pojistná smlouva č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] žalovaným jako pojistníkem, měsíční pojistné bylo ve výši 1 169 Kč a pojištěné osoby byly: žalobkyně, žalovaný a dcera [jméno FO]. Pojistný vztah zanikl dne [datum]. Odkupné po ukončení pojistné smlouvy je ve výši 1 900 Kč, které nebylo vyplaceno, neboť žalobkyně (jako druhá pojištěná osoba) nepodepsala žádost. Za dobu trvání pojistného vztahu bylo na pojistném uhrazeno 106 379 Kč.

43. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 464) soud zjistil, že účet č. [č. účtu] je vnitřním účtem banky.

44. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] a smlouvy ze dne [datum] (č. l. 467) soud zjistil, že žalovaný jako dlužník uzavřel s bankou smlouvu o revolvingovém úvěru na koupi „bílého“ zboží v ceně 16 500 Kč s tím, že úvěrový rámec činil 65 000 Kč.

45. Ze sdělení [právnická osoba]. a smlouvy č. [č. účtu] ze dne [datum] (č. l. 486 a č. l. 487) soud zjistil, že žalobkyně jako dlužník uzavřela smlouvu o úvěru na částku 10 000 Kč, přičemž úvěrový limit byl 17 000 Kč.

46. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. (č. l. 491) soud zjistil, že žalobkyně jako dlužník uzavřela dne [datum] smlouvu u úvěru na částku 25 000 Kč, přičemž úvěrový rámec byl dne [datum] navýšen na 35 000 Kč.

47. Z výpisu z účtu a kupní smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaný prodal spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech v k. ú. [adresa] (přílohová obálka na č. l. 452) soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěrovou smlouvu č. [číslo] po [datum] částku ve výši 1 080 000 Kč. Dále z výpisu účtů za období od [datum] do [datum], že žalovaný na tento úvěr uhradil celkem částku 401 965,65 Kč (včetně 6 plateb, které provedla jeho současná manželka [jméno FO], neboť žalovaný měl zablokovaný účet kvůli exekuci na návrh oprávněné dcery [jméno FO]) a doplatil částku 105 959,82 Kč, celkem žalovaný uhradil na úvěr po zániku manželství částku 1 587 925,47 Kč.

48. Z výpisů z účtu (přílohová obálka na č. l. 452) soud zjistil, že žalovaný po [datum] uhradil na úvěr č. [číslo] celkem částku 172 160,30 Kč a na úvěr č. [hodnota] částku 343 153,25 Kč.

49. Ze zpráv společnosti [právnická osoba], a. s. a výpisů z účtu (přílohová obálka na č. l. 452), soud zjistil, že žalovaný od [datum] uhradil na pojistném týkající se nemovité věci v k. ú. [adresa], částku ve výši 13 344 Kč.

50. Z výpisů z účtu (přílohová obálka na č. l. 452), soud zjistil, že žalovaný od [datum] uhradil za odvoz odpadu týkající se nemovité věci v k. ú. [adresa] částku ve výši 2 544 Kč.

51. Z výpisů z účtu (přílohová obálka na č. l. 452), soud zjistil, že žalovaný od [datum] uhradil za daň z nemovitosti týkající se nemovité věci v k. ú. [adresa], kterou mají účastníci ve společném jmění manželů a částečně v podílovém spoluvlastnictví se synem [jméno FO], částku ve výši 5 346 Kč.

52. Z výpisů z účtu (přílohová obálka na č. l. 452), soud zjistil, že žalovaný od [datum] uhradil za odvoz odpadu týkající se nemovité věci v [adresa], kterou mají účastníci ve společném jmění manželů a částečně v podílovém spoluvlastnictví se synem [jméno FO], částku ve výši 1 200 Kč.

53. Ze sdělení [právnická osoba] (č. l. 505 a n.) soud zjistil, že vyměřovací základy žalovaného byly následující: v roce 1996 ve výši 134 684 Kč, v roce 1997 ve výši 183 224 Kč, v roce 1998 ve výši 285 474, v roce 1999 ve výši 305 158 Kč, v roce 2000 ve výši 337 574 Kč, v roce 2001 ve výši 349 143, v roce 2002 ve výši 373 140 Kč, v roce 2003 ve výši 393 465 Kč, v roce 2004 ve výši 392 130 Kč, v roce 2005 ve výši 455 966 Kč, v roce 2006 ve výši 406 473 Kč, v roce 2007 ve výši 344 628 Kč, v roce 2008 ve výši 375 618 Kč + 4 874 Kč, v roce 2009 ve výši 398 302 Kč, v roce 2010 ve výši 387 331 Kč, v roce 2011 ve výši 411 999 Kč, v roce 2012 ve výši 390 096 Kč, v roce 2013 ve výši 413 535 Kč, v roce 2014 ve výši 406 565 Kč, v roce 2015 ve výši 447 530 Kč, v roce 2016 ve výši 464 555 Kč, v roce 2017 ve výši 560 408 Kč a v roce 2018 ve výši 582 402 Kč, celkem za 23 let částka ve výši 8 804 274 Kč. Vyměřovací základy žalobkyně byly následující: v roce 1998 ve výši 66 057 Kč, v roce 1999 ve výši 108 897 Kč, v roce 2000 ve výši 92 685 Kč, v roce 2001 ve výši 118 502 Kč, v roce 2002 ve výši 126 927 Kč, v roce 2003 ve výši 14 821 Kč, v roce 2006 ve výši 7 666 Kč, v roce 2007 ve výši 27 824 Kč, v roce 2016 ve výši 2 701 Kč, v roce 2017 ve výši 33 888 Kč a v roce 2018 ve výši 35 976 Kč, celkem za 23 let částka ve výši 635 944 Kč.

54. Z potvrzení [právnická osoba] (č. l. 517 a 518) vyplývá, že žalobkyně byla evidována jako uchazeč o zaměstnání od [datum] do [datum]. V době od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (rekvalifikace) pobírala podporu v nezaměstnanosti.

55. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 580) a ze smlouvy ze dne [datum] (č. l. 583) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s bankou smlouvu o kreditní osobní kartě s limitem 20 000 Kč.

56. Z potvrzení na č. l. 650 a č. l. 652 a z výpisů z účtů (č. l. 651 a č.l. 653) soud zjistil, že žalovaný má přislíbenou půjčku od své manželky [jméno FO] ve výši 400 000 Kč, přičemž manželka žalovaného má tuto částku k dispozici na bankovním účtu a dále od [jméno FO] ve výši 800 000 Kč, který disponuje částkou přesahující 1 milion korun českých. Oba jsou srozuměni s tím, že finanční prostředky jsou určeny na vypořádání společného jmění manželů.

57. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 148) bylo zjištěno, že zůstatek na účtu penzijního připojištění č. [hodnota], kterou uzavřel žalovaný, byl 398 406 Kč, a to ke dni [datum].

58. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 179 a č. l. 199) soud zjistil, že žalobkyně měla ke dni [datum] zůstatek na účtu penzijního připojištění celkem 96 269,52 Kč (příspěvky žalobkyně činily 77 900 Kč). Tato smlouvy byla vypořádána dne [datum] výplatou odbytného. Právní úprava 59. Manželství účastníků a tím i jejich společné jmění manželů zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni [datum]. Stalo se tak za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Proto podléhá režim jeho vypořádání soudem příslušným ustanovením o.z. (zejména § 736 a násl. o.z.) – (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. 22 Cdo 6109/2017).

60. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Do vypořádání je tak třeba dle § 736 o.z. zahrnout jmění, které je součástí SJM v době jeho zániku.

61. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

62. Podle § 742 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

63. Podle § 709 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

64. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

65. Posuzování otázky, zda se určitá aktiva či pasiva stala součástí společného jmění manželů před [datum], řídí za použití § 3028 odst. 3 o. z. podle předcházející právní úpravy, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, platný a účinný do [datum] (dále jen„ občanský zákoník“).

66. Podle § 143 odst. 1 občanského zákoníku společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

67. Podle § 144 občanského zákoníku, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Aplikace právní úpravy na případ Nemovité věci:

68. Mezi účastníky byl spor o to, komu připadnou nemovité věci v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa]. Žalobkyně zpočátku (v žalobě) o nemovité věci zájem neměla, avšak v průběhu řízení projevila zájem o nemovité věci v k. ú. [adresa]. Žalovaný měl zájem o obě nemovité věci. Obvyklá hodnota pro vypřádání společného jmění manželů nebyla sporná. Žalobkyně soudu sdělila, že nedisponuje finančními prostředky pro vyplacení vypořádacího podílu žalovanému.

69. Soud při vypořádání společného jmění manželů musí dbát také na to, aby ten z účastníků, kterému je přikazován majetek ve větším rozsahu než druhému z nich, byl schopen rozdíl vyrovnat v penězích (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 680/2005, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5655/2015).

70. Soud zohlednil fakt, že žalobkyně nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k zaplacení vypořádacího podílu žalovanému. Žalovaný projevil o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví zájem a prokázal solventnost – schopnost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1,2 mil. Kč.

71. Solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit. Toliko výjimečně je možné spoluvlastníku přikázat společnou věc, ačkoliv finančními prostředky nezbytnými na vyplacení vypořádacího podílu v době rozhodnutí nedisponuje, za předpokladu, že z dokazování vyplyne jednoznačný závěr, že daný spoluvlastník potřebné finanční prostředky v přiměřené době získá. Není-li najisto postaveno, že spoluvlastník finančními prostředky již disponuje či je v přiměřené době získá, podmínka solventnosti není splněna (srov. k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016).

72. Soud má za to, že žalovaný je schopen si finanční prostředky obstarat, neboť doložil závazné přísliby zápůjček, na kterých jsou podpisy věřitelů úředně ověřeny. Věřitelé jsou seznámeni s tím, že finanční prostředky budou určeny na úhradu vypořádacího podílu žalobkyni a doložili, že s částkami ve výši 400 000 Kč a 800 000 Kč disponují. Soud nepovažoval výslechy věřitelů za nutné, přestože žalobkyně na nich trvala s odkazem na to, že není k dispozici smlouva o zápůjčce. Soud má za to, že není nutné znát konkrétní detaily smluv (obdobně jako u příslibů o bankovním úvěru), podstatný je závazný příslib zápůjčky, která je navíc účelově vázána. Soud dodává, že i kdyby byla soudu předložena již uzavřená smlouva o zápůjčce vázána na právní moc rozhodnutí soudu, nemusí vždy věřitel splnit svou povinnost a poskytnout zápůjčku či úvěr. V případě bankovní společnosti tato situace může nastat např. při ztrátě úvěruschopnosti dlužníka, u věřitelů z řad osob fyzických může k neposkytnutí zápůjčky dojít častěji. Podle soudu je proto třeba u příslibů zápůjček z řad fyzických osob být v hodnocení přísnější. V tomto konkrétním případě se jedná o manželku žalovaného a spolupracovníka žalovaného (který pracuje u státní organizace – [právnická osoba]), oba vědí za jakým účelem a v jaké výši finanční prostředky poskytnou s tím, že doložili možnost disponovat s přislíbenou částkou. Jestliže věřitelé dokonce na příslibu úředně ověřili podpisy, potom lze jejich výslech považovat za nadbytečný, když z výše uvedeného je zřejmé, že o parametrech zápůjčky se žalovaným jednali; zejména s vědomím toho, že jde o vyplacení podílu bývalé manželce. Bez znalosti těchto detailů by věřitelé příslib zápůjčky těžko podepsali. Osobní automobily:

73. Mezi účastníky nebylo sporu, jaká je obvyklá cena pro vypřádání společného jmění manželů a komu připadnou. Movité věci nachází se v nemovitých věcech v k. ú. [adresa]:

74. Mezi účastníky nebylo sporu, jaká je obvyklá cena pro vypřádání společného jmění manželů a komu připadnou. Pohledávky za bankami, penzijními společnostmi a pojišťovnami:

75. Soud zjistil zůstatky, případně výši odbytného, ke dni zániku společného jmění manželů. Soud explicitně účastníky nevyzýval ke sdělení, kdo z nich má zájem o přikázání pohledávek. Vycházel však ze žaloby, ve které žalobkyně navrhla vypořádání podle toho, na čí jména jsou smlouvy vedeny. Žalovaný proti tomuto způsobu nic nenamítal. Tento způsob vypořádání je logický a praktický, neboť účastníci s účty nakládají a zůstatky ke dni zániku společného jmění manželů již nekorespondují se současným stavem. Nezřídka se stává, že finanční produkt ke dni vyhlášení rozsudku již neexistuje (např. žalobkyně zrušila penzijní pojištěná u [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota], jak soud zjistil, když rozhodoval o osvobození od soudních poplatků u žalobkyně). Závazky:

76. Mezi účastníky byl spor o to, zda závazky spadají do společného jmění manželů.

77. Soud vycházel z výpovědí účastníků, svědků a listinných důkazů.

78. Žalobkyně při svém výslechu uvedla, že v roce 2012 narychlo odjeli do Domažlic, kde došlo ke konsolidaci úvěrů a až po podpisu zjistila, že se konsolidovaly i další úvěry. Toto se dle žalobkyně opakovalo v roce 2014, kdy se konsolidace uskutečnila v Plzni u banky [právnická osoba] a dále v roce 2017 u [právnická osoba]. Žalobkyně uvedla při výslechu, že neměla důvod jít do práce, když žalovaný úvěry splácel.

79. Žalovaný při výslechu uvedl, že veškeré závazky, které převzal za trvání manželství, byly užity na financování rodiny, zejména na hypotéku, plyn, energii, jídlo. Poté, co v roce 2003 byla zakoupena nemovitá věc v k. ú. [adresa], se začala rekonstruovat. Výše investovaných prostředků byla 400 – 500 tisíc korun českých. V té době žalovaný pobíral plat 28 000 Kč čistého (toto tvrzení odpovídá výši zjištěného výdělku ze zprávy [právnická osoba], když v roce 2003 žalovaný vydělal cca 393 000 Kč hrubého, potom průměrný měsíční výdělek v čistém může být kolem 28 000 Kč s přihlédnutím na daňové úlevy na děti). Z úvěrů byla financována rekonstrukce chalupy, potřeby domácnosti a z nových úvěrů byly financovány předchozí úvěry. Negoval tvrzení žalobkyně, že by na podpis smlouvy – americká hypotéka – měla deset minut. Žalobkyně věděla o všech konsolidovaných úvěrech, poradce byl u nich doma. Žalobkyni bylo jedno, kde žalovaný sežene peníze, ale potřebovala je pro chod domácnosti.

80. Z výpovědí účastníků je patrné, že žalobkyně považovala peníze z invalidního důchodu za „svoje“ a takto rovněž přistupovala k závazkům, které označovala za „cizí“, tj. za závazky žalovaného. Žalobkyně podepsala smlouvu o konsolidaci závazků (dokonce třikrát – v roce 2012, 2014 a 2017) a až následně zjistila – dle svého tvrzení – že se konsolidovaly i jiné závazky. O všech žalobkyně tvrdila, že nespadají do společného jmění manželů a označovala k vypořádání některé závazky vícekrát či označovala technické účty bank. Z provedeného dokazování vyplývá, že závazky, které měly být výlučné žalovaného, podepsala buď sama a výlučně žalobkyně (např. smlouva č. [č. účtu] u [právnická osoba]. nebo smlouva ze dne [datum] u společnosti [právnická osoba].) nebo oba účastníci (např. smlouva č. [hodnota] u [právnická osoba], a. s. či smlouva č. [číslo] uzavřená s [právnická osoba].). Její tvrzení a výpověď je v rozporu se svědeckými výpověďmi svědků – synů [jméno FO]. Žalobkyně dále uvedla u jednání dne [datum], že si žalovaný vzal v roce 2011 další úvěr ve výši 700 000 Kč u společnosti [právnická osoba]. Toto tvrzení se ukázalo jako nepravdivé (viz zpráva banky na č.l. 593).

81. Z výpovědi syna [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně nechtěla chodit do práce. Z úvěrů byla hrazena rekonstrukce nemovité věci v k. ú. [adresa] v řádech statisíců. V rodině chyběl druhý plat, který byl nahrazen jednotlivými úvěry. Svědek účastníkům zapůjčil peníze v letech 2017 – 2019, v prvním roce studia na vysoké škole (2007) platil žalovaný kolej za něj a bratra, což činilo cca 60 000 Kč ročně. Sám našel žalobkyni dvě zaměstnání, ale ta je odmítla s odkazem na vzdálenost či starost o [jméno FO] (sestra svědka). Rodina nakupovala od 90. let do roku 2017 v Německu, zejména oblečení, jídlo a elekroniku. Konsolidace úvěrů v roce 2017 (třetí konsolidace) proběhla za přítomnosti svědka a účastníků. Seděli dvě hodiny ve finančním centru a žalobkyni bylo vše vysvětleno, měla i otázky. Do roku 2020 až 2021 za svědka [jméno FO] a bratra [jméno FO] hradil úrazové a životní pojištění žalovaný. Peníze z úvěrů byly užity na běžný chod domácnosti a případně na splácení přechozích půjček.

82. Z výpovědi svědka [jméno FO] má soud za prokázané, že žalovaný finančně zajišťoval domácnost. Žalobkyně o závazcích věděla, žalovaný jí vše sděloval. Na rekonstrukci nemovité věci v k. ú. [adresa] byly vynaloženy statisíce. Již na střední škole vnímal, že žalovaný požadoval, aby žalobkyně začala chodit do práce, ta se tomu bránila, neboť by neměl kdo vyzvedávat sestru [jméno FO]. Žalobkyně jezdila na nákupy do Německa. V roce 2013 se zhoršila finanční situace rodiny a žalobkyně se o to nezajímala s tím, ať si to synové vyřeší sami se žalovaným. Peníze ze závazků byly určeny na rekonstrukci nemovité věci v k. ú. [adresa], běžný chod domácnosti, na financování dovolených a na umořování dřívějších dluhů. Při konsolidaci v roce 2014 (druhá konsolidace) byl přítomen svědek, žalobkyně a žalovaný. Schůzka proběhla v Plzni a trvala dvě hodiny. Všechny závazky se do konsolidace nevešly. Žalobkyně o všech závazcích věděla. V listopadu 2014, kdy se kupovala nemovitá věc v k. ú. [adresa] si svědek vzal úvěr ve výši 130 000 Kč, peníze poté poskytl žalovanému za účelem nákupu nemovité věci. V roce 2018-2019 mu žalovaný zaslal peníze ze zrušeného životního pojištění (jde o částku ve výši 116 743 Kč) jako vrácení zapůjčených peněz. V průběhu manželství bylo do rodiny pořízeno další auto – [název auta] za 80 000 Kč – 100 000 Kč. Svědek jednal se žalobkyní i ohledně úvěrové karty u společnosti [právnická osoba]. V letech 2013 – 2015 byly měsíční výdaje na úvěry 60 000 Kč, o čemž žalobkyně věděla.

83. Podle § 143 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku platilo, že do společného jmění manželů nepatří závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Úprava § 710 písm. b) o.z. na tento přístup volně navazuje. Součástí společného jmění manželů se dle tohoto ustanovení stávají dluhy převzaté i jen jedním z manželů bez souhlasu druhého manžela za trvání manželství, pokud souvisejí s obstaráváním každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Z provedeného dokazování má soud za to, že závazky byly za trvání manželství účastníků vzaty buď výlučně žalovaným (ve velké většině), žalovanou nebo oběma účastníky (v menšině). Všechny tři konsolidační smlouvy byly uzavřeny jak žalobkyní, tak žalovaným, případně ještě jedním ze synů. Žalobkyně o závazcích věděla a souhlasila s nimi. Vyplývá to nejen z výslechu svědků, ale rovněž z dalších skutečností.

84. V projednávané věci se z manželství narodily tři děti – [jméno FO] [jméno FO] v roce [číslo] a dcera [jméno FO] v roce [číslo]. Žalobkyně od narození dcery [jméno FO] do roku [číslo], tj. celkem 13 let nepracovala. Po tuto dobu čerpala rodičovskou dovolenou, půl roku podporu v nezaměstnanosti a od roku 2016 invalidní důchod prvního stupně. Občasně měla (neoficiální) příjmy z brigád či prodeje věcí po dětech. Rodina jezdila na společné dovolené každý rok alespoň jednou k moři. Četnost dovolených byla vyšší, neboť jak vyplývá z protokolu z opatrovnického spisu (sp. zn. [spisová značka]) ze dne [datum], za 33 let byla rodina (byť ne vždy společně) 45x u moře. V roce [číslo], tedy v roce, kdy se narodila dcera [jméno FO], účastníci zakoupili na hypoteční úvěr nemovité věci v k. ú. [adresa]. Výše úvěru byla 700 000 Kč, avšak mimo to účastníci uhradili dalších 150 000 Kč prodávajícím. V roce 2014 nabyli účastníci v dražbě další nemovitou věc v k. ú. [adresa]. V tomto roce rodina disponovala třemi nemovitými věcmi (poslední nemovitou věcí je nemovitá věc v k. ú. [adresa], kterou měli ke dni zahájení řízení účastníci v podílovém spoluvlastnictví a která nebyla předmětem žaloby, přičemž ke dni vyhlášení rozhodnutí již žalovaný svým podílem nedisponuje, neboť jej prodal třetí osobě a z kupní ceny vypořádal společné závazky). Do nemovité věci v k. ú. [adresa] byly nainvestovány statisíce.

85. Pětičlenná rodina, z níž dva synové studovali na vysoké škole a dcera na základní škole, byla živena z jednoho platu. Přestože plat žalovaného byl za trvání manželství nadprůměrný (např. v roce 2003 byl průměrný plat cca 17 000 Kč a žalovaný dosahoval hrubého příjmu cca 32 000 Kč měsíčně), rodina si žila nad poměry – jak žalobkyně, tak žalovaný si spořili na penzijní pojištění, rodina byla jako celek pojištěna na úrazové a životní pojištění, každoroční dovolené u moře, nákupy v Německu (elektronika, oblečení, jídlo), které má obecně vyšší cenovou hladinu než Česká republika, nákup vozidla v hodnotě 80 000 – 100 000 Kč a vlastnictví tří nemovitých věcí, z nichž dvě byly pořízeny na hypoteční úvěry. Nemovité věci negenerovaly zisk (např. z pronájmu), ale pouze peníze spotřebovávaly (pojištění, daň, energie, voda a nákladná rekonstrukce chalupy ve [adresa]). Rodina se dostala do dluhové pasti, což bylo způsobeno nadprůměrným konzumním způsobem života financovaným pouze z jednoho platu. Dominantní žalobkyně, jak se označila sama žalobkyně při rozvodovém řízení, odmítla chodit do práce a z výpovědi svědků vyplývá, že žalobkyně o dluzích věděla a musela s nimi souhlasit. Souhlas podporuje i fakt, že žalobkyně některé závazky, o kterých v průběhu řízení tvrdila, že byly uzavřeny bez jejího vědomí, podepsala sama a rovněž třikrát podepsala konsolidaci závazků – v roce 2012, 2014 a 2017. Žalobkyni nelze uvěřit, že podpis smluv byl otázkou deseti minut, když svědkové shodně uvedli, že uzavírání smluv trvalo dvě hodiny a žalobkyně měla dotazy. Navíc žalobkyně od [datum] je držitelem živnostenského oprávnění v oboru zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně jako profesionál v oboru musela velmi dobře vědět, co znamená podpis smlouvy o konsolidaci v roce 2017. Těžko lze uvěřit žalobkyni, že by podepsala třikrát smlouvy o konsolidaci úvěru (z toho jednu po vzniku profesního oprávnění k poskytování úvěrů), kdyby o nich nevěděla, nesouhlasila s nimi a měla na podpis smluv deset minut.

86. Do konsolidace se veškeré závazky nevešly, jak ostatně potvrdili svědkové, proto se prováděla (i s ohledem na výhodnější úrok) druhá a třetí konsolidace úvěrů. I po třetí konsolidaci uzavřel žalovaný úvěr – úvěrová smlouva č. [hodnota] - se společností [právnická osoba], kterým však vyplatil předchozí společné spotřebitelské úvěry (jednalo se o závazky vůči [právnická osoba], společnosti [právnická osoba] a kreditní kartu u [právnická osoba] následně převedenou do [právnická osoba].

87. Soud dodává, že i kdyby souhlas žalobkyně s úvěry nebyl prokázán, potom má za to, že z provedeného dokazování vyplývá, že se jednalo zpočátku o úvěry přiměřené majetkovým poměrům manželů (do [datum]), neboť se jedná o závazky, které byly ve výši cca 30 000 Kč až k úvěrovým rámcům ve výši 100 000 Kč (u společnosti [právnická osoba]) a výše úvěru byla přiměřená tehdejším majetkovým poměrům. Jednalo se o tři průměrné platy žalovaného. Z výslechu svědků vyplývá, že všechny úvěry (i po [datum]) byly vzaty na zabezpečování potřeb rodiny (nákupy, jídlo, elektronika, dovolené, rekonstrukce, nákup automobilu). Nelze přehlédnout, že sama žalobkyně uzavírala smlouvy o úvěru v řádech desetitisíců (např. u společnosti [právnická osoba] a. s. ve výši 35 000 Kč či u [právnická osoba]. s limitem 17 000 Kč) a žalovaný uzavíral smlouvy nejprve v obdobných výších, které vlivem dluhové spirály, finančně nákladného života a úroků z úvěrů postupně narůstaly. V nastavených rodinných poměrech chyběl plat žalobkyně, která nepracovala a její plat byl suplován – za jejího souhlasu – spotřebitelskými úvěry.

88. Žalobkyně byla poučena o tom, že je povinna prokázat, že závazky nejsou součásti společného jmění manželů (k tomu srov. § 144 občanského zákoníku), neboť většina závazků, které následně byly konsolidovány, vznikly před [datum].

89. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2727/99, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 528).

90. Ze sporu o vypořádání společného jmění manželů nelze vytvářet nástroj pro vypořádání majetkových vztahů, které mezi účastníky běžně nastávaly v době trvání manželství. Nejde o vyúčtovací spor. Žalobkyně navrhovala, aby si soud vyžádal výpisy ze tří bankovních účtů za dobu od roku 2004 do roku 2018 za účelem prokázání jisté marnotratnosti žalovaného a toho, že žalovaný mohl propadnout hazardním hrám. Žalobkyně neuvedla ani žádné opěrné body, které by svědčily o marnotratnosti žalovaného, a nastoupila by tak vysvětlovací povinnost žalovaného (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010); naopak z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný mnoho let financoval ze svého příjmu provoz tří domů, živil pět lidí (z toho minimálně po dobu jednoho či dvou let syny na vysoké škole v Praze), financoval penzijní produkty, osobní automobily a životní pojištění pro celou rodinu. Přestože žalovaná neuvedla opěrné body, na jejichž základě činí závěry, že žalovaný z úvěrových produktů financoval hazardní hry, soud oslovil šest hráčských společností, které působí v České republice s negativním výsledkem. Soud se prostřednictvím Velvyslanectví České republiky ve [název země] pokusil kontaktovat [právnická osoba] se sídlem v [název města] Žalobkyně nahlédnutím do diáře žalovaného zjistila, že název tohoto casina je uveden společně s přihlašovacími údaji a měla podezření (které žalovaný negoval a vysvětlil, že se zde jen zaregistroval a zkusil zdarma ruletu) o prohrání peněz v tomto casinu. Soud při jednání ověřil, že přihlašovací jméno v databázi casina neexistuje, v emailech žalovaného nedohledal žádnou zprávu, která by svědčila o hraní v casinu. Od uvedeného casina soud odpověď neobdržel a jak je soudu známo z úřední činnosti či z činnosti [právnická osoba], spolupráce prostřednictvím britských soudů trvá rok s nejistým výsledkem. Soud nemá důvod pochybovat o tom, že pokud casino nereagovalo na první žádost českého soudu, že by reagovalo na druhou žádost českého soudu zaslanou prostřednictvím britského soudu. Navíc soud dospěl k závěru, že pokud žalovaný nesázel v České republice, není důvodu, aby tak činil v zahraničí. Soud si ani nedovede představit žalovaného, který měl při jednání problémy s vyhledáváním emailových zpráv, a proto vyhledávání v emailech činil soud, sázet prostřednictvím anglických webových stránek. Žalobkyně požadovala výpisy z účtu mj. za účelem, aby se prověřilo, zda finanční prostředky byly užity ve prospěch rodiny. Je třeba uvést, že zatímco žalovaný vydělal od roku 1996 do roku 2018 (za 23 let) částku cca 8,8 mil. Kč hrubého, žalobkyně v témže období cca 635 tis. Kč. U žalovaného vychází průměrný příjem na částku necelých 32 tisíc hrubého měsíčně (v čistém potom o cca 10 – 15 % méně), u žalobkyně potom 2 300 Kč hrubého měsíčně. U žalobkyně lze přičíst mateřskou a rodičovskou dovolenou, invalidní důchod I. stupně a příležitostné přivýdělky z prodeje věcí tj. jde v průměru o max. částku 4 000 Kč měsíčně hrubého. Čistý výdělek rodiny činil sotva 30 000 Kč, kdy náklady (úvěry na hypotéku a dalších společně podepsaných úvěrů – viz odst. 21, 33 a 38 a později tří smluv o konsolidaci úvěrů, dovolené, pojištění všech členů rodiny, pojištění a provoz 3 nemovitých věcí, rekonstrukce jedné chalupy a běžné výdaje pro pěti člennou domácnost, financování osobních automobilů a nákup dalšího v hodnotě cca 100 000 Kč) přesahovaly finanční možnosti rodiny. Z těchto a z výše uvedených důvodů (kdy soud dospěl k závěru, že závazky jsou součástí společného jmění manželů) soud neprovedl další navržené důkazy výpisy z účtů, ani nežádal britské soudy o právní pomoc. Vnosy:

91. Vzhledem k tomu, že závazky uzavřené za trvání manželství spadají do společného jmění manželů a žalovaný po zániku společného jmění manželů, tj. po [datum], na společné dluhy uhradil tyto vnosy: částka ve výši 1 587 925,47 Kč na úvěr ze smlouvy č. [číslo], dále částku 172 160,30 Kč (na úvěr č. [číslo]) a částku 343 153,25 Kč (úvěr č. [hodnota]), je třeba je k návrhu žalovaného vypořádat. Celkem žalovaný na společné úvěry ze svého výlučného majetku uhradil částku 2 103 239,02 Kč. Soud posoudil, že je třeba jako vnos považovat i šest plateb na úvěr č. [číslo] uhrazených z účtu současné manželky žalovaného, neboť žalovaný měl v té době zablokovaný účet (exekuční návrh dcery [jméno FO]).

92. Žalovaný dále uplatnil vnosy za uhrazené daně z nemovitých věcí v k. ú. [adresa] a [adresa], platby za odvoz komunálního odpadu, pojištění, platby za energie a platbu za nájem zahrádky. V průběhu řízení žalovaný netrval na vypořádání vnosů odpovídajícím platbám za energie u těchto nemovitých věcí, proto o nich soud nerozhodoval. Soud má za to, že zbývající platby nelze vypořádat jako vnos žalovaného do společného jmění manželů. Daň je zákonnou platbou, kterou je povinen hradit vlastník; stejně tak poplatky za odvoz komunálního odpadu. Platby spojené s pojištěním a nájem zahrádky jdou na vrub tomu, kdo uzavřel smlouvu. Jestliže pojistníkem, jak vyplývá z dokladů na č. l. 452, byl žalovaný, potom by byl i oprávněným příjemcem z pojistného plnění. Mezi účastníky je navíc nesporné, že po rozvodu manželství žalobkyně nemovité věci prakticky neužívala (s drobnými výjimkami) a bylo by v tomto případě i nespravedlivé, aby nesla náklady na provoz nemovitých věcí. Soud proto výrokem VII rozsudku návrh žalovaného na vypořádání těchto vnosů zamítl. Výše vypořádacího podílu Aktiva:

93. Mezi aktiva společného jmění manželů náleží nemovité věci uvedené ve výroku II rozsudku v hodnotě 3 785 960 Kč, osobní automobily uvedené ve výroku III a IV rozsudku v hodnotě 50 000 Kč, movité věci ve výroku V písm. c) a d) a ve výroku VI písm. e) a f) v celkové hodnotě 171 100 Kč, dále zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu] ve výši 10 236,51 Kč, pohledávka z penzijního připojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota] v hodnotě 96 269,52 Kč, zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu] ve výši 1 318,15 Kč, zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu] ve výši 34 518,35 Kč, pohledávka ze životního pojištění za společností [právnická osoba] a.s. ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 1 900 Kč a pohledávka z penzijního připojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota] v hodnotě 398 406 Kč. Celkem aktiva společného jmění manželů činí: 4 549 708,53 Kč. Pasiva:

94. Mezi pasiva společného jmění manželů patří vnosy žalovaného, který celkem uhradil na společné dluhy – po zániku společného jmění manželů - částku 1 587 925,47 Kč na úvěr ze smlouvy č. [číslo], dále částku 172 160,30 Kč (na úvěr č. [číslo]) a částku 343 153,25 Kč (úvěr č. [hodnota]), čímž všechny společné závazky zcela splnil. Celkem jsou pasiva společného jmění manželů ve výši 2 103 239,02 Kč. Disparita podílů:

95. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1735/2023 ze dne 23. 4. 2024 dospěl k závěru, že jestliže se jeden z manželů řádně podílí na péči o rodinu a domácnost, disparita podílů v řízení o vypořádání SJM v jeho neprospěch v zásadě nepřichází do úvahy ani tehdy, pokud se o nabytí převážné části společného majetku zasloužil druhý z manželů, případně jeho rodiče. Jinak řečeno, pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. V rámci rodinných vztahů vždy funguje určité jedinečné rozdělení tzv. sociálních rolí, které odráží uspořádání vztahů manželů jak mezi sebou, tak i ve vztahu k jejich dětem. Zpravidla některý z manželů vykonává činnost vztahující se k domácnosti v užším smyslu a zajištění péče o ni v rozsahu kvalitativně či kvantitativně jiném než manžel druhý, a to z nejrůznějších důvodů daných predispozicemi druhého manžela, výkonem jeho zaměstnání apod. Není neobvyklé, že v řadě případů lze přičíst vyšší rozsah péče o domácnost, případně i o děti, jednomu z manželů, aniž by však bylo možné druhému manželovi vytknout nedostatečnou péči o domácnost, rodinu a její členy. Smyslem vypořádání SJM pak není postihovat takové rozdělení rolí formou disparity podílů, nejde-li o případy vybočující z běžných fungujících modelů manželství a péče jednotlivých členů o rodinu.

96. Žalovaný nejprve uplatnil disparitu podílu, při jednání dne [datum] prohlásil, že na disparitě podílů netrvá.

97. Soud pro disparitu podílu ani neshledal důvod.

98. V řízení bylo prokázáno, že se žalobkyně o domácnost a tehdy nezletilé děti starala. Majetek účastníků byl nabyt na základě společných právních jednání (koupě nemovitých věcí) ze společných finančních prostředků či společných úvěrů, kdy nelze spatřovat u žalovaného mimořádné zásluhy o nabytí majetku. Žalovaný totiž chodil do práce a na brigády, žalobkyně se starala o děti a domácnost. Žalovaný navíc minimálně do roku 2012 toleroval – na základě vzájemné dohody – že žalobkyně nepracovala a až později apeloval, aby se zapojila do pracovního procesu. Výpočet výše vypořádacího podílu:

99. Hodnota aktiv společného jmění manželů činí 4 549 708,53 Kč.

100. Po odečtení vnosů ze strany žalovaného ve výši 2 103 239,02 Kč činí hodnota aktiv SJM částku 2 446 469,51 Kč.

101. Po základním vyčíslení činí výše podílu každého z účastníků na „čistém majetku“ (t.j. majetku po odečtení hodnoty vnosů) polovinu uvedené částky, tj. 1 223 234,76 Kč.

102. Žalobkyně v důsledku vypořádání nabyla: osobní automobil [název auta] v hodnotě 20 000 Kč, zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu] ve výši 10 236,51 Kč, pohledávku z penzijního připojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota] v hodnotě 96 269,52 Kč, movité věci nacházející se v movité věci v obci [adresa], č. p. [číslo] k. ú. [adresa] specifikované ve výroku V písm. c) rozsudku ve výši 39 850 Kč a movité věci nacházející se v nemovité věci v obci [adresa], č. e. [číslo], k. ú. [adresa] specifikované ve výroku V písm. d) rozsudku ve výši 2 000 Kč, tedy věci v celkové hodnotě 168 356,03 Kč.

103. Žalovaný v důsledku vypořádání nabyl: nemovité věci uvedené v bodě II rozsudku v celkové hodnotě 3 785 960 Kč, automobily uvedené ve výroku IV rozsudku v celkové hodnotě 30 000 Kč, zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu] ve výši 1 318,15 Kč, zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu] ve výši 34 518,35 Kč, pohledávku ze životního pojištění za společností [právnická osoba] [právnická osoba] a.s. ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 1 900 Kč a pohledávku z penzijního připojištění za společností [právnická osoba]. ze smlouvy č. [hodnota] v hodnotě 398 406 Kč, movité věci nacházející se v nemovité věci v obci [adresa], č. e. [číslo], k. ú. [adresa] uvedené ve výroku VI písm. e) rozsudku v celkové hodnotě 92 450 Kč a movité věci nacházející se v nemovité věci v obci [adresa], č. p. [číslo], k. ú. [adresa] uvedené ve výroku VI písm. f) rozsudku v celkové hodnotě 36 800 Kč. Celková hodnota těchto věcí činí 4 381 352,50 Kč.

104. Výpočet soud proved následovně.

105. Žalobkyně obdržela pouze aktiva ve výši 168 356,03 Kč a žalovaný aktiva ve výši 2 278 113,48 Kč (4 381 352,50 Kč minus vnosy ve výši 2 103 239,02 Kč).

106. Jestliže „čistý“ podíl na každého mát být ve výši 1 223 234,76 Kč, potom výše vypořádacího podílu činí 1 054 878,72 Kč (2 278 113,48 Kč - 1 223 234,76 Kč), kterou je povinen nahradit žalobkyni žalovaný.

107. Správnost výpočtu lze ověřit takto.

108. Žalobkyně obdržela aktiva v hodnotě 168 356,03 Kč. Její podíl má být 1 223 234,76 Kč, tj. obdržela o 1 054 787,73 Kč méně (1 223 234,76 Kč - 168 356,03 Kč) než žalovaný.

109. Rozdíl jednoho haléře je dán tím, že nelze „přebývající“ jeden haléř dále rozdělit (viz § 13 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance). Soud rozhodl, že vypořádací podíl pro žalobkyni bude o jeden haléř vyšší, neboť žalobkyně podala žalobu a podle soudu je třeba výpočet provést „z jejího pohledu“. Ostatní důkazní návrhy 110. Soud pro úplnost uvádí, že ve věci neprováděl další důkazy, jak již shora vysvětlil. Další návrhy na dokazování zamítl, jednalo se o výslechy manželů [jméno FO], kdy na nich účastníci netrvali. Soud dále neprovedl výslech matky žalobkyně, navrženou žalovaným, aby prokázala tvrzení, že žalobkyně odmítla chodit do práce, neboť svědkyně zemřela. Soud dále neprovedl výslechy pracovníků banky - [jméno FO], [jméno FO], pan [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kteří měli potvrdit tvrzení, že žalobkyně věděla, co je obsahem smluv o konsolidaci úvěrů. Soud má za to, že výslechy účastníků a svědků – synů, jsou dostačující. Tyto důkazní návrhy učinil žalovaný za účelem prokázání tvrzení, že žalobkyně věděla, jaké závazky jsou konsolidovány a že jsou součástí společného jmění manželů. Soud dospěl již na základě provedeného dokazování, k právnímu závěru, že závazky jsou součástí společného jmění manželů, a není důvod tak vyslýchat shora uvedené osoby. Je navíc otázkou, zda s ohledem na dobu, která uplynula od sjednání první smlouvy (12 let), si pracovníci banky vzpomenou na detaily smlouvy, kterých uzavírají stovky, na rozdíl od synů, kteří uzavírali jednu smlouvu. Výroky I - VIII 111. Soud na základě shora uvedeného vypořádal výroky I – VI rozsudku zaniklé SJM účastníků.

112. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný měl kryptoměny, které by náležely do SJM. Soud zjistil z internetových zpráv, že se se jednalo o podvodnou stránku a žalovaný nezískal žádnou hodnotu (viz odst. 40 rozsudku).

113. Žalobkyně dále navrhla vypořádat pasiva SJM mj. půjčku u společnosti [právnická osoba], a. s. a u společnosti [právnická osoba], a .s. (viz bod IV. odst. 5 a 6 žaloby). V žalobě tvrdila, že dluhy byly ke dni podání uhrazeny. Soud má za to, že může vypořádávat pouze závazky, které existují jak ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tak ke dni rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů. Jestliže závazek zanikl splněním, a to již ke dni podání žaloby, potom jej soud nemohl vypořádat jako pasivum SJM. Žalobkyně, ač v té době byla zastoupena ustanoveným advokátem, nenavrhla, aby se vypořádaly vnosy, resp. úhrady po zániku SJM, soud tak nemohl tyto částky vypořádat. Soud se domnívá, že případná poučovací povinnost ze strany soudu by vedla k poučování o hmotném právu, což je nepřípustné.

114. Soud rovněž nevypořádal pohledávku za společností [právnická osoba], neboť z výpovědi žalovaného a svědka [jméno FO] má za prokázané, že svědek rodině zapůjčil v roce 2014 částku ve výši 160 000 Kč a žalovaný mu tento dluh vrátil v roce 2019 z vyplaceného odbytného. Rodina, jak již bylo uvedeno, si žila nad poměry a v posledních letech s vypětím sil a za pomoci synů zvládala situaci, aby se nedostala do exekucí či insolvence. Soud v tom, že žalovaný synovi vrátil poskytnuté finanční prostředky spotřebované v manželství, neshledává odklon peněz ze společného jmění manželů.

115. Soud zhodnotil, že závazky spadají do společného jmění manželů, a proto je neposuzoval jako investice ze společného jmění manželů na výlučný majetek (pasiva) žalovaného, kterou je třeba vypořádat v rámci řízení.

116. Soud rovněž nevypořádal jako vnosy žalovaného, jak uvedl v odstavci 92, částky uhrazené za daně z nemovitých věcí, pojištění, poplatky za odvoz odpadu týkající se nemovitých věcí v k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], zejména proto, že nemovité věci po rozvodu manželství užíval pouze žalovaný.

117. Z výše uvedených důvodů soud výrokem VII rozsudku návrh žalobkyně a žalovaného ve zbytku uvedeném výše zamítl.

118. Soud výrokem VIII rozsudku určil, že žalovaný je povinen vyplatit vypořádací podíl ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku.

119. Při určování přiměřené lhůty, do kdy mají být tímto rozsudkem uložené povinnosti splněny, zohlednil soud zejména výši částky. Žalovaný – přestože má závazné přísliby o zápůjčkách – se musí nejprve obrátit na třetí osoby, finanční prostředky získat a následně zaslat žalobkyni. Je rovněž nutno, aby mu žalobkyně poskytla součinnost a sdělila číslo účtu, jak avizovala na jednání dne [datum]. Podle soudu je na místě lhůtu určit v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, přičemž tento odklad nebude mít závažný ekonomický dopad na žalobkyni, která sama řízení protahovala opakovanými žádostmi o osvobození od soudního poplatku a sama v žalobě požadovala, aby pariční lhůta byla jeden měsíc. Nákladové výroky 120. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Řízení o vypořádání SJM je tzv. iudicium duplex, kdy oba účastníci mohou disponovat předmětem řízení, a tedy navrhovat majetek k vypořádání, či uplatňovat práva na zápočet vnosů. Oba účastníci tato svá práva uplatnili, soud provedl vypořádání tak, že každému z nich se dostalo práva na jednotlivé věci ze zaniklého SJM, včetně povinnosti uhradit vypořádací podíl ve prospěch toho z účastníků, který nabyl věci v menší hodnotě.

121. V řízení o zrušení a vypořádání SJM nelze zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st. 59/23).

122. Účastníci sami navrhli, aby soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

123. Soud proto výrokem IX rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

124. Ve fázi před zahájením řízení usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalobkyně osvobozena v rozsahu 25 % od placení soudních poplatků a byl jí ustanoven zástupce [Jméno advokáta]. Toto usnesení bylo – k odvolání žalobkyně - změněno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že žalobkyni bylo přiznáno osvobození v rozsahu 50 %.

125. Usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byl návrh žalobkyně na úplné osvobození od soudních poplatků zamítnut, bylo změněno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že žalobkyně byla osvobozena v rozsahu 65 % od placení soudních poplatků.

126. Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žalobkyni v celém rozsahu odňal částečné osvobození od placení soudních poplatků, a to se zpětnou účinností ke dni podání návrhu, tj. ke dni [datum] a zároveň zrušil ustanovení zástupce [tituly před jménem] Bc [Jméno advokáta]. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [spisová značka]

127. Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zastavil řízení o dalším návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [spisová značka]

128. Stát je tak povinen nahradit ustanovenému zástupci odměnu, neboť nelze přiznat zpětnou účinnost rozhodnutí o zrušení usnesení o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), a to ani v případě, že zastoupenému účastníkovi bylo zpětně odejmuto přiznané osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) (srov. k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4066/2015).

129. Zpětné odnětí osvobození od soudních poplatků má zpětnou účinnost jen tehdy, jestliže tak soud výslovně rozhodne. Takové rozhodnutí má vliv nejen na povinnost zaplatit soudní poplatek, ale vztahuje se i na náklady ustanoveného obhájce (v literatuře shodně též Bílý, M. in Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, § 138, marg. č. 27). Stát zatím ustanovenému advokátovi nezaplatil žádnou odměnu, to nastane až poté, co bude vyúčtována a bude o ní pravomocně rozhodnuto, soud však již nyní uložil žalobkyni v základu povinnost, aby státu tyto náklady uhradila.

130. Soud proto výrokem X rozsudku rozhodl pouze o povinnost žalobkyně nahradit státu náklady jen do základu. O konkrétní výši rozhodne soud až po pravomocném rozhodnutí o přiznání odměny ustanovenému právnímu zástupci, a to samostatným usnesením.

131. Výrokem XI rozsudku soud uložil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění povinnost doplatit na poplatku částku 11 050 Kč, když žalobkyně dosud uhradila na soudním poplatku částku ve výši 5 950 Kč a soudní poplatek činí dle položky 6 bod 1 a 2 Sazebníku poplatků ve spojení s § 6a odst. 6 zákona o soudních poplatcích částku 17 000 Kč (vypořádání SJM s tím, že předmětem jsou nemovité věci zapsané na třech listech vlastnictví).

Poučení