3 C 230/2020- 212

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o určení, že žalovaná není dědicem, a o určení neplatnosti závěti takto:

Výrok

I. Žaloba o určení se, že žalovaná není dědicem zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], ze závěti sepsané notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notáře v [obec], č. [anonymizována dvě slova] [rok] dne [datum], se zamítá.

II. Žaloba o určení se, že závěť pořízená zůstavitelem [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], zemřelým dne [datum], je neplatná, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 22 800,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku náhradu nákladů řízení ve výši 16 888 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhal určení, že žalovaná není dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], který zemřel dne [datum] (dále jen zůstavitel). Dle tvrzení strany žalující zůstavitel pro případ své smrti pořídil dne [datum] závěť ve formě veřejné listiny, sepsané notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notáře v [obec], č. [anonymizována dvě slova] [rok]. Závětí odkázal zůstavitel veškerý svůj majetek žalované, jakožto své sestře, s povinností zřídit ve prospěch pozůstalé žalobkyně, která byla manželkou zůstavitele, právo věcného břemene doživotního bydlení k určeným nemovitostem. Žalobkyni bylo usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací] uloženo, aby do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci uvedeného usnesení podala u Okresního soudu v Blansku žalobu na určení, že žalovaná není dědičkou zůstavitele. Závěť byla sepsána v období, kdy byl zůstavitel hospitalizován v [nemocnice] [anonymizováno] v [obec]. Dne [datum] byl zůstavitel přijat do [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] kliniku. Důvodem jeho přijetí bylo masivní subarachnoidální krvácení. až do [datum]. Poté byl přeložen k další péči na neurologické oddělení nemocnice [obec], kde pokračovala jeho léčba a dne [datum] byl zůstavitel převezen k další [anonymizováno] do Nemocnice Milosrdných bratří v [obec]. Zdravotní stav zůstavitele a celkový průběh [anonymizováno] byl natolik vážný, že bylo zcela vyloučeno, aby v průběhu [anonymizováno] v [nemocnice] bratří v [obec] byl schopen činit natolik zásadní rozhodnutí, jako je pořízení pro případ smrti. Zdravotní a duševní stav zůstavitele byl v rozhodné době natolik nepříznivý, že ještě před jeho propuštěním bylo z důvodu ztráty soběstačnosti osloveno několik pečovatelských zařízení pro seniory na [anonymizováno] okrese, se žádostí o jeho umístění k dalšímu pobytu. Kombinace velmi závažného zdravotního stavu a tlumících léků tak zcela podstatným způsobem vedly ke zmenšení rozumových a rozpoznávacích schopností zůstavitele a omezení možnosti racionálně se rozhodovat a jednat. To bylo důvodem, proč se zůstavitel přímo v závěti dopustil také několika chyb. Zůstavitel tak zjevně nemohl být ve stavu, aby napadaná závěť byla jeho skutečnou vůlí, naopak se dle žalobkyně jedná pouze o zdánlivé právní jednání, ke kterému by nemělo být přihlíženo.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že závěť zůstavitele [jméno] [příjmení] ze dne [datum] považuje za platnou. Žalovaná zásadně nesouhlasila s tvrzením, že zůstavitel [jméno] [příjmení] nebyl v květnu [rok] schopen vzhledem ke svému duševnímu stavu učinit takový projev vůle. Byl sice v nemocnici a užíval různé léky, nicméně jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti nebyly nijak narušeny, zůstavitel byl rozhodně plně svéprávný, vždy věděl, co činí, a vždy si byl vědom důsledků těchto činů. Obsah pořízení pro případ smrti je tedy logickým krokem zapadající do přání zůstavitele a zřejmé vůle provázené souvisejícími okolnostmi, nikoliv výplodem nějakého pomatení, jak spatřuje žalobkyně. [jméno] [příjmení] na tom po události z [datum] nebyl zdravotně nejlépe. V průběhu léčby byl hospitalizován ve [anonymizováno] [obec] – [obec], poté v [nemocnice] v [obec] a nakonec na doléčení v [nemocnice] [anonymizováno] v [obec] (zde [anonymizováno] – [datum]). Ke konci hospitalizace zůstavitel často opouštěl nemocnici na vycházky, chodil na procházky a také na [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] se ke konci hospitalizace (nejpozději od dubna) začal intenzivně zajímat o své záležitosti. [příjmení] se např. na dálku i o své letadlo, když žalovaná osobně sháněla na jeho žádost baterku k letadlu. [jméno] [příjmení] také během své hospitalizace uzavřel smlouvu o prodeji pozemku pro budoucí stavbu RD v k. ú. [obec] u [obec] se zájemcem o tento pozemek panem [jméno] [příjmení], který s ním o uvedeném v jarních měsících [rok] opakovaně jednal, a výsledkem bylo uzavření kupní smlouvy ohledně uvedených nemovitostí označené datem [datum]. Přestože uvedené právní jednání časově předcházelo datu, kdy byla zůstavitelem sepsána závěť, uvedené jednání nikdo z důvodu nezpůsobilosti zůstavitele právně jednat nenapadl a ani ni není známo, že by měl kdokoliv ze zúčastněných nějaké pochybnosti o schopnosti [jméno] [příjmení] takto svoji vůli projevit. V kupní smlouvě je přímo uvedeno, že částka za prodej se převede rovným dílem na dva účty, jeden [celé jméno žalované] a jeden [jméno] [příjmení]. Tento majetek totiž [jméno] [příjmení] vnímal jako majetek své původní rodiny, o čemž svědčí to, že v případě jakéhokoliv prodeje (pole, dřevo z lesa, atd.) byl výtěžek prodeje rozdělen rovným dílem mezi tři, a po smrti bratra [jméno] pak mezi dva, sourozence. Prakticky ihned po propuštění z nemocnice začal znovu vykonávat obvyklé činnosti, jako řízení auta, správcovství majetku, plánovaní [anonymizováno] zákroků nesouvisejících s jeho [anonymizováno] (koleno, oko, kýla).

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení], [datum narození] (zůstavitel).

4. Dne [datum] bylo vydáno usnesení č. j. [číslo jednací], kterým byla žalobkyni [celé jméno žalobkyně] uložena povinnost podat proti žalované [celé jméno žalované] žalobu na určení, že žalovaná není dědicem zůstavitele, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci [datum].

5. Z Notářského zápisu zn. [anonymizována dvě slova] [rok] vyplývá, že dne [datum] notář JUDr. [jméno] [příjmení] sepsal závěť zůstavitele, kterou zůstavitel ustanovil dědičkou veškerého svého majetku žalovanou, přičemž jí přikázal zřídit ve prospěch žalobkyně právo služebnosti doživotního a bezplatného užívání nemovitostí v [katastrální uzemí], a to pozemku [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [parcelní číslo]. Zůstavitel tento notářský zápis podepsal.

6. Ze zdravotní dokumentace (zdravotní dokumentace praktického lékaře, zprávy Fakultní nemocnice [obec], zprávy [nemocnice], zprávy [nemocnice] bratří [obec]) bylo zjištěno, že zůstavitel byl hospitalizován dne [datum] pro masivní subarachnoidální krvácení neznámého zdroje. Ve [anonymizována dvě slova] [obec] byl do [datum], poté přeložen do [nemocnice], kde zůstal do [datum]. Při pobytu v [nemocnice] byl zůstavitel„ při vědomí, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Spolupracuje, řeč je v normě, výzvám rozumí.“ Od [datum] do [datum] pobýval zůstavitel v [nemocnice] [anonymizováno] [obec] (dále i [anonymizováno]). Zpočátku hospitalizace byl částečně zmatený. Dne [datum] uvedeno, že„ pacient je zmatený, rehabilitovat nechce, chodí sám“. Dne [datum] bylo provedeno psychologické vyšetření zůstavitele v [nemocnice] [anonymizováno] [obec], jak vyplývá ze zprávy o vyšetření. Zůstavitel byl shledán„ lucidní, spolupracující, introvertní, citově stabilní, pozorný 15 minut. [právnická osoba] plní výkonem 26 bodů v pásmu minimálního kognitivního deficitu, horší orientaci časem lze připsat ztrátě informací o reáliích během hospitalizace. Funkce exekutivní, verbálně-logické a mnestické jsou zachovány vzhledem k věku. Závěr: minimální kognitivní deficit, doporučena kognitivně-mnestická cvičení.“ Dne [datum] uvedeno“ pacient samostatně chodící, dochází do tělocvičny ke kondičnímu a posilovacímu cvičení“. V části zprávy LDN„ Průběh:“ je uvedeno„ … známky senility nelze popřít; lehce nekritický k vlastním kondičním a zdravotním schopnostem“. V propouštěcí zprávě [nemocnice] [anonymizováno] [obec] je uvedeno:„ zpočátku vázne spolupráce, postupně spolupracuje při rehabilitaci“.

7. K otázce zhodnocení [anonymizováno] stavu zůstavitele ke dni [datum], byl znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] MUDr. [jméno] [příjmení] vypracován znalecký posudek, který dospěl k jednoznačnému závěru, že zůstavitel [jméno] [příjmení] byl k datu sepsání závěti dne [datum] schopen právně jednat a rozpoznat důsledky svého jednání, jeho způsobilost právně jednat nebyla narušena ani duševní poruchou ani ordinovanou medikací. Klíčovým důkazem je vyšetření kognitivních funkcí standardizovanou metodou Mini-Mental-State-Examination ([právnická osoba]) měsíc a půl před sepsáním závěti, které proběhlo s výsledkem 26 bodů, tedy v pásmu minimálního kognitivního deficitu. Po prostudování zdravotní dokumentace dospěl znalec k závěru, že zůstavitel mohl v době sepsání trpět mírnou kognitivní poruchou, která se vyznačuje zhoršením výkonu myšlení, zapomnětlivostí, potížemi s učením a sníženou schopností se soustředit. Tato duševní porucha však není natolik závažná, aby narušila schopnost zůstavitele právně jednat, a tedy sepsat závěť. Případný stav zmatenosti (byl-li opravdu přítomen) již ke dni vyšetření [právnická osoba] beze zbytku odezněl. Stav zůstavitele se od [anonymizována tři slova] v únoru [rok] postupně zlepšoval a nic nenasvědčuje tomu, že by od vypracování testu [právnická osoba] dne [datum] do sepsání závěti dne [datum] došlo ke zhoršení psychického stavu. Znalec posuzoval i možný vliv léků na duševní stav zůstavitele, avšak dospěl k jednoznačnému závěru, že je krajně nepravděpodobné, že by léky, které byly v té době zůstaviteli předepsány, že mohly negativně ovlivnit jeho rozpoznávací nebo ovládací schopnosti.

8. Soud považuje znalecký posudek MUDr. Pokory za důkazní prostředek zcela způsobilý k posouzení duševního stavu zůstavitele v době sepsání závěti, nemá pochybnosti o jeho věcné správnosti, a proto z něj při svém rozhodování vycházel. Znalecký posudek stvrzený výslechem znalce u jednání soudu je ve svých závěrech jednoznačný a přesvědčivý, posudek obsahuje veškeré náležitosti, znalec objasnil, co jej k těmto závěrům vedlo, a to i při podrobném výslechu. Soud nemá důvod pochybovat o závěrech znalce.

9. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], notáře, který sepisoval předmětnou závěť, byly zjištěny následující skutečnosti: Svědek si nevzpomněl na konkrétní jednání se zůstavitelem, avšak popsal obvyklý způsob pořízení závěti ve formě notářského zápisu - nejprve se domluví termín a na ten termín se dostaví ten člověk, který má zájem o sepis závěti. Notář s ním jedná a posuzuje jeho stav tak, jako stav asi každého klienta. Čili pokud svědek závěť sepsal, tak považoval pana [příjmení] za člověka, který ví, co dělá, nebo že je v pořádku. Přímo u sepisu závěti nemůže být přítomen vůbec nikdo kromě notáře a pořizovatele závěti. Notář se většinou nezajímá o další okolnosti, pořizovatel předloží občanský průkaz a víceméně se čte závěť a společně s notářem ji pořizovatel sepisuje.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který se zůstavitelem uzavíral kupní smlouvu dne [datum], bylo zjištěno, že svědek věděl o tom, že zůstavitel byl v době podpisu hospitalizován. Svědek zůstavitele oslovil o koupi pozemků chvíli předtím, než se mu přihodil zdravotní problém, Řešili jejich prodej a domluvili se na ceně. Zůstavitel vše odsouhlasil, řešily se detaily té smlouvy, a pak se svědek zůstaviteli nemohl dovolat. Potom zjistil, že leží v [anonymizováno], že zůstavitel měl asi [anonymizována dvě slova] a že už se zotavuje. Pak zůstavitel svědkovi volal, protože už měl telefon u sebe a řekl, že je schopen smlouvu uzavřít, ať se svědek staví a vezme tu smlouvu, že si to ještě přečte. Proto svědek do [anonymizováno] přinesl znova ten návrh, aby si ho znova pročetl a zůstavitel opět řekl, že s tím souhlasí. Pak se domluvili, že smlouvu podepíšou na poště, aby se tam ověřily podpisy. Při jednání o koupi pozemků zůstavitel uváděl, že pozemky má napůl se žalovanou, i když to není v katastru. Proto při jednání zůstavitel uváděl, že musí zeptat sestry, jestli s tím bude souhlasit. ještě si ověřoval cenu u pana [příjmení] v [obec], to je odhadce, jestli je to reálná cena. A pak svědkovi volal, že ano, že s cenou souhlasí a že jeho sestra taky souhlasí. A cena za pozemky se platila na dva bankovní účty na polovic. Poté, co se zůstavitel vrátil z [anonymizováno], jak se mu zlepšil zdravotní stav zase pobýval ve [obec] a chodil za svědkem třeba na stavbu se podívat, občas se viděli v hospodě. Ze začátku byl jakoby pomalejší potom, takže mu trvalo, než se vyjádřil, ale že by měl nějaký problém, jako že by nevěděl, co říká nebo tak, tak ten pocit svědek neměl. Ještě spolu řešili další věci, sousední pozemky, které chtěl zůstavitel prodat, protože mu byly k ničemu, řešil to ještě s druhým sousedem, a normálně se bavili. Zůstavitel se také zmiňoval, že má [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. Úplně normálně se bavili, nebylo to, že by nevěděl, co říká. Zůstavitel byl trošku pomalejší, že mu to trvalo, než se vyjádřil, ale vyjádřil se k věci vždycky srozumitelně.

11. Ze smlouvy kupní ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstavitel touto smlouvou prodal pozemky v k. ú. [obec] u [obec] kupujícímu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za celkovou cenu [částka]. Polovina ceny byla vyplacena na jeden bankovní účet a druhá polovina na jiný účet.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [obec], a to asi 2x - 3x týdně. Šli společně na kafe k automatu. Svědek na chování zůstavitele nepozoroval nic zvláštního, mluvili spolu a mluvil normálně. Před tou hospitalizací byl úplně normální a po té hospitalizaci taky, protože když za ním svědek přišel, tak byl v pohodě. Zmatený určitě nebyl, to ne. Dokonce ho svědek vezl z [anonymizováno] do místa bydliště zůstavitele, kde si něco vyzvedl. Po propuštění z nemocnice v [obec] byl zůstavitel na zdravotní prohlídce a [anonymizováno 7 slov].

13. Z výpovědi [jméno] [příjmení], dcery žalované a neteře zůstavitele, vyplynulo, že zůstavitel byl v roce [rok] hospitalizován v nemocnici, od března až do začátku června. Ze začátku hospitalizace zůstavitele, asi 14 dní v podstatě ležel, a to byla s ním komunikace trošku složitější, ale ne v tom smyslu, že by byl zmatený. Nezajímal se moc o okolí, měl málo energie, ale v podstatě potom velmi rychle od začátku toho dubna, kdy začal i osvěžovat ty svoje kontakty, takto šlo velmi rychle nahoru v podstatě, mentálně byl v pořádku už potom. Celá rodina žalované za zůstavitelem intenzivně jezdila. Zhruba od poloviny dubna byl jeho stav už dobrý, on se velice rychle zlepšoval, byl to trend, bez nějakých výkyvů, takže v období, o kterém se tady jedná, byl zcela orientovaný bez jakýchkoliv náznaků zmatenosti. V podstatě už od poloviny dubna byl zůstavitel schopen si zařídit svoje osobní věci, v podstatě z té [anonymizováno] pověřoval lidi z rodiny, co mu mají zařídit, vyřizoval si svoje věci, v tomto smyslu byl soběstačný. Žil v té [anonymizováno] takovým docela společenským životem, třeba bratr svědkyně zůstavitele vozil na [anonymizována tři slova], takže on se velice [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec]. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Takže byl v podstatě velmi orientovaný, kontakty si udržoval. Žádnou zmatenost u zůstavitele svědkyně nezaznamenala, jako že by nevěděl, co se s ním děje, nebo že by se sám nemohl o něčem rozhodnout. Strýc byl osobnost, on prostě věděl, co dělá. Z [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], snad tam byl dokonce i v hospodě, jedenkrát i v lese se podívat. V době hospitalizace zůstavitel uzavřel smlouvu o prodeji pozemků s panem [jméno] [příjmení], byli domluveni už před hospitalizací. Veškeré změny toho majetku zůstavitel projednával s žalovanou, protože on to vnímal tak, jakože to je majetek všech tří sourozenců, že to je majetek rodiny [příjmení] vlastně, takže i tento prodej projednával se žalovanou.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalované a neteře zůstavitele, bylo zjištěno, že zůstavitel byl do začátku června hospitalizovaný, přičemž ho členové rodiny často navštěvovali, snažili se tam střídat, aby co nejčastěji s ním byli, aby o navštívili, aby mu případně něco donesli, aby se s ním pobavili. Vlastně už v době hospitalizace řešil věci, které se týkaly třeba lesa, prodeje pozemků a podobně. Když zůstavitel do nemocnice v [obec] nastoupil, tak ze začátku byl trošku zmatený, ale tak od začátku dubna se velmi rychle jeho stav lepšil. [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]. V květnu, v červnu byl orientovaný, soběstačný, určitě věděl, co dělá, v podstatě normálně fungující člověk, svědkyně neviděla žádný rozdíl třeba v květnu a potom v červenci. Prodával pozemek na stavbu domu panu [příjmení], ten podpis té kupní smlouvy se uskutečnil začátkem května na poště v [obec], kde svědkyně osobně byla se žalovanou - vezly tam zůstavitele, on tam smlouvu podepsal. Přišel tam kupec pan [příjmení], ale už vlastně předtím v průběhu dubna se domlouvali na znění té smlouvy. Zůstavitel se domlouval s panem [příjmení], že polovina peněz za prodej pozemku půjde zůstaviteli a polovina žalované, protože zůstavitel vždycky mluvil o tom, že ty majetky vlastně má se žalobkyní napůl.

15. Ze žádné svědecké výpovědi nevyplynuly žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o způsobilosti zůstavitele pořizovat závět, o jeho způsobilosti právně jednat. Všichni vyslechnutí svědci shodně uvedli, že zůstavitel nepůsobil zmateně, věděl, o čem mluví, vystupoval racionálně a samostatně. Notář, který přímo osobně sepisoval se zůstavitelem předmětnou závěť vypověděl, že pokud by měl sebemenší pochybnosti o schopnosti klienta sepsat závěť, tak by závěť odmítl sepsat. Dále byl vyslechnut svědek, který v téže době uzavíral se zůstavitelem smlouvu o koupi nemovitosti a ani ten neměl jakékoliv pochybnosti o tom, že zůstavitel je schopen právně jednat, projevoval se podle všech svědků naprosto běžným způsobem. Bylo také prokázáno, že z Léčebny dlouhodobě nemocných měl zůstavitel vycházky a pohyboval se v místě svého bydliště a také se věnoval i svým koníčkům.

16. Pokud jde o návrh žalobce na provedení revizního znaleckého posudku, podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. června 2008, sp. zn. 22 Cdo 129012007 - Soudní rozhledy, 2009, [číslo] str. 134 –„ Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány předložením listinného důkazu - posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ V daném případě však soud nemá žádné pochybnosti o závěrech znalce, znalec vysvětlil použitou metodu posouzení, přičemž zhodnotil všechny známé skutečnosti. Po slyšení znalce soud dospěl k závěru, že zdůvodnil své závěry přesvědčivým způsobem, takže o nich soud nemá pochybnosti, a proto soud neshledal potřebným provést ve věci navrhovaný revizní znalecký posudek. Soud neshledal důvodným ani návrh na vypracování doplňku znaleckého posudku, vzhledem k tomu, že ze svědeckých výpovědí nevyplynuly žádné skutečnosti, které by byly v rozporu se závěry znalce nebo by mohly tyto závěry významně ovlivnit.

17. Soud s přihlédnutím k zásadě ekonomie řízení neprovedl navržený důkaz výslechem svědka [příjmení] [jméno] [jméno], neboť svědek se nejprve jedenkrát bez omluvy nedostavil k jednání, ačkoli měl doručení vykázáno, poté se omluvil k několika jednáním ze zdravotních důvodů a k jednání dne [datum] se teprve dne [datum] (!) omluvil z důvodu zahraniční pracovní cesty, o které věděl již v době, kdy mu bylo doručeno předvolání (rezervace byla provedena [datum]). Omluvu tedy nelze považovat za včasnou a zároveň k posouzení věci není výslech svědka [příjmení] [jméno] bezpodmínečně nutný vzhledem k tomu, že byli vyslechnuti další svědkové. Proto soud navržený důkaz neprovedl.

18. Soud neprovedl ani navržený výslech MUDr. [příjmení], která se kvůli pracovnímu vytížení nemohla dostavit k jednání a stručně se vyjádřila písemně. Dr. [příjmení] uvedla, že zůstavitel byl v nemocnici, jejíž je ředitelkou, naposledy hospitalizován v roce 2018, přičemž bylo dne [datum] provedeno psychologické vyšetření psychologem nemocnice MUDr. [jméno] [příjmení] se závěrem, že se u pacienta jedná o minimální kognitivní deficit. Zůstavitel chodil na vycházky, pokud mu to jeho zdravotní stav umožňoval.

19. Navrhované důkazy výslechem obou účastnic, soud neprovedl s přihlédnutím k tomu, že provedení tohoto důkazu připadá v úvahu jedině v případě, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě má soud naopak psychický stav zůstavitele za dostatečně prokázaný výslechem svědků.

20. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení], [datum narození] (zůstavitel). Dne [datum] bylo vydáno usnesení č. j. [číslo jednací], kterým byla žalobkyni [celé jméno žalobkyně] uložena povinnost podat proti žalované [celé jméno žalované] žalobu na určení, že žalovaná není dědicem zůstavitele, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Dne [datum] notář JUDr. [jméno] [příjmení] sepsal závěť, kterou zůstavitel ustanovil dědičkou veškerého svého majetku žalovanou, přičemž jí přikázal zřídit ve prospěch žalobkyně právo služebnosti doživotního a bezplatného užívání nemovitostí v [katastrální uzemí], a to [anonymizováno 7 slov] [adresa], [anonymizováno 7 slov] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [parcelní číslo]. Zůstavitel tento notářský zápis podepsal. Zůstavitel byl v době sepsání závěti hospitalizován v [anonymizována čtyři slova] [obec], avšak byl v dobrém psychickém stavu, nepůsobil zmateně, věděl, o čem mluví, vystupoval racionálně a samostatně. Z [anonymizována tři slova] měl zůstavitel vycházky a pohyboval se v místě svého bydliště a také se věnoval i svým koníčkům. Zůstavitel mohl v době sepsání trpět mírnou kognitivní poruchou, která se vyznačuje zhoršením výkonu myšlení, zapomnětlivostí, potížemi s učením a sníženou schopností se soustředit. Tato duševní porucha však není natolik závažná, aby narušila schopnost zůstavitele právně jednat, a tedy sepsat závěť. Případný stav zmatenosti (byl-li u zůstavitele opravdu přítomen) již beze zbytku odezněl. Ani medikace, která byla zůstaviteli v době podpisu závěti naordinována, nemohla negativně ovlivnit jeho rozpoznávací nebo ovládací schopnosti.

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce.

22. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žaloba podaná účastníkem řízení o dědictví na základě odkazu učiněného soudem v řízení o pozůstalosti podle § 170 z. ř. s. není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 o. s. ř.; naléhavý právní zájem na určení právního vztahu z dědického práva, z něhož vyplývá, s kým bude nadále jednáno jako s účastníkem řízení o pozůstalosti, proto není třeba tvrdit a ani prokazovat. Uvedené ovšem platí jen tehdy, odpovídá-li žaloba požadavkům § 170 z. ř. s. na to, jakého práva se odkázaný účastník dědického řízení má žalobou domáhat.

23. Notář, který projednával dědictví dospěl k závěru, že v řízení o pozůstalosti se objevily takové sporné otázky, které je nutné prozkoumat v civilním řízení, a odkázal tedy žalobkyni, aby uplatnila své právo žalobou, přičemž určil, aby žalobkyně podala žalobu o určení, že žalovaná není dědicem zůstavitele [jméno] [příjmení]. Nicméně žalobkyně kromě žaloby o určení, která odpovídá požadovanému, navrhla, aby soud v rozsudku vyslovil ještě druhý výrok, ve kterém bylo požadováno určení, že závěť je neplatná. V tomto rozsahu tedy žaloba neodpovídá vymezení, v jakém rozsahu notář žalobkyni odkázal na civilní řízení. Proto soud dospěl k závěru, že na požadovaném určení, že závěť je neplatná, není naléhavý právní zájem, a proto tedy tuto část žaloby zamítl (výrok II.).

24. Pokud jde o tu část žaloby, která odpovídá vymezení notáře, nejprve soud konstatoval, že lhůta k podání žaloby byla zachována a obsahově žaloba odpovídá znění, v jakém bylo žalobkyni uloženo ji podat, procesní podmínky pro projednání žaloby byly tedy splněny.

25. Podle § 1494 o. z. je závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Podle ust § 1575 odst. 2 o. z. se závěť zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti a podle § 1576 o. z. se pořízením pozdější závěti dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.

26. Podle § 1633 odst. 1 o. z. teprve v těch případech, kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Závěť je tedy primárním dědickým titulem, který má přednost před děděním ze zákona. Občanský zákoník stanoví pro pořízení závěti obligatorní písemnou formu. Zákon umožňuje pořídit závěť vlastnoručním sepsáním a podepsáním textu závěti pořizovatelem (závěť holografní), jiným způsobem než vlastnoručním sepsáním, například s pomocí počítače, psacího stroje nebo jiné píšící osoby, za účasti svědků (závěť allografní) a ve formě notářského zápisu. Podle § 1537 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině. Podle § 1538 o. z. kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

27. Podle § 62 zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen notářský řád) (1) Notáři sepisují o právních jednáních notářské zápisy. (2) V notářském zápisu může pokračovat notář, který ho sepsal, nebo jiný notář se sídlem na území České republiky. Pokračování v notářském zápisu je součástí notářského zápisu. Podle § 63 notářského řádu (1) Notářský zápis musí obsahovat: a) místo, den, měsíc a rok právního jednání, b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, c) jméno, příjmení, pobyt a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, d) prohlášení účastníků, kteří jsou fyzickými osobami, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje, f) obsah právního jednání, g) údaj o tom, že byl notářský zápis po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon. (2) Účastníkem je ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce.

28. Po přezkoumání formálních a obsahových náležitostí závěti pořízené dne [datum] ve formě notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení] pod [anonymizována dvě slova] [rok] dospěl soud k závěru, že listina vyhovuje formálním i obsahovým požadavkům právních předpisů platným v den jejího pořízení, jak byly výše citovány. Notářský zápis je řádně sepsán, datován a podepsán notářem i zůstavitelem a i z hlediska obsahového splňuje listina požadavky kladené na závěť.

29. Žalobkyně však žalobou rozporovala především duševní způsobilost zůstavitele pořídit závětí o svém majetku 30. Podle § 24 o. z. každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Podle § 581 o. z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

31. Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Duševní poruchou tak může být jednorázový stav těžké opilosti, delirium vzniklé vysokou tělní teplotou, silná toxikace drogami, epileptický záchvat apod. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout) – Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009 s.

248. Mezi poruchou a právním jednáním v ní učiněným musí být příčinná souvislost. Judikatura týkající se neplatnosti závěti pak vychází z toho, že postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy; nemusejí být zcela vymizelé (NS 21 Cdo 5196/2016).

32. Pokud se týká námitek žalobkyně, tak je pravda, že zůstavitel pořídil tuto závěť v době své hospitalizace a v odstupu asi tří měsíců od doby, kdy prodělal závažné onemocnění, nicméně je nutné vzít v potaz, že zdravotní stav zůstavitele se od doby proběhlého onemocnění výrazně zlepšoval a měl setrvalou zlepšující se tendenci. Závěť byla pořízena těsně před ukončením hospitalizace v [anonymizována čtyři slova] [obec], kde byl zůstavitel pouze na doléčování a ani z lékařských záznamů, ani z výpovědí svědků nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vedly soud k tomu, že by měl pochybnosti o duševní způsobilosti zůstavitele k tomu pořídit o svém majetku závětí. Znalec, který vypracoval znalecký posudek, se ve svém posudku zabýval jak všemi zdravotními záznamy, tak posuzoval i vliv léků, avšak dospěl k jednoznačnému závěru, že ani léky, které byly v té době zůstaviteli předepsány, nemohly ovlivnit jeho rozpoznávací nebo ovládací schopnosti.

33. Z výsledků dokazování jednoznačně vyplynulo, že zůstavitel byl v době pořízení závěti schopen své jednání ovládat a rozpoznat jeho důsledky a že tedy byl plně schopen závěť pořídit. Proto soud dospěl k závěru, že předmětná závěť ze dne [datum] je platná a na jejím základě byla žalovaná povolána k dědění po zůstaviteli. Proto soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení zamítl žalobu o určení, že žalovaná není dědicem po zůstaviteli (výrok I).

34. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 800,35 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 250 Kč za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 4 450,35 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 020,70 Kč za 100 ujetých km v částce 620,70 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 111,15 Kč za 100 ujetých km v částce 711,15 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 159,25 Kč za 100 ujetých km v částce 759,25 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 159,25 Kč za 100 ujetých km v částce 759,25 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t..

35. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k úspěchu žalované ve věci soud uložil povinnost nahradit státu náklady řízení žalobkyni. Náklady řízení, které platil stát, představuje znalečné vyplacené znalci [příjmení] [příjmení] (15 300 + 1 350 Kč) a hotové výdaje zaplacené [anonymizována dvě slova] [obec] za zaslání zdravotní dokumentace zůstavitele (238 Kč). Proto soud žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Blansku částku 16 888 (výrok IV. rozsudku). Vzhledem k tomu, že žalobkyně již zaplatila zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, bude na úhradu povinnosti žalobkyně dle výroku IV. tohoto rozsudku použita složená záloha, a žalobkyni proto k zaplacení zůstává částka 11 888 Kč.

Poučení