3 C 233/2018-171

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neexistence zástavního práva k nemovitým věcem a práva odpovídajícího zákazu zcizení a zatížení takto:

Výrok

I. Určuje se, že zástavní právo a právo odpovídající zákazu zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva, zatěžující ideální podíl o velikosti jedna polovina pozemku ležícího v k. ú. [příjmení] u [obec], obci [obec] a okrese [okres] a evidovaného v katastru nemovitostí v podobě dvou parcel: pozemkové s [parcelní číslo] (zahrada) a stavební s [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba rodinného domu s [adresa], příslušející k části obce Průhonice, jimiž mají být zajištěny pohledávky žalované za [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], ze smlouvy o zápůjčce datované [datum] a která měla vzniknout ze smlouvy o zřízení zástavního práva mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], opatřené datem [datum] a uzavřené dne [datum], jejichž vklad byl povolen rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2018, č. j. 38 C 48/2017-50, a která byla zapsaná do katastru nemovitostí pod číslem V [číslo] 2016 [číslo], neexistují.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 56 912 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] k Okresnímu soudu Praha-západ se žalobce domáhal určení, že zástavní právo ani právo odpovídající zákazu zcizení a zatížení, specifikované v I. výroku tohoto rozsudku neexistují. Uvedl, že v katastru nemovitostí je dosud zapsáno podílové spoluvlastnictví uvedené nemovitosti žalobce a [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ [anonymizováno]), byť podle rozsudku zdejšího soudu č. j. 15 C 80/2015-112 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 21 Co 150/2017-218, které jsou v právní moci od [datum], bylo spoluvlastnictví zrušeno a celý pozemek přikázán do výlučného vlastnictví žalobce. Návrh na vklad vlastnického práva podle uvedených rozhodnutí byl podán dne [datum], řízení o jeho povolení je vedeno pod číslem V [číslo] a je přerušeno. Žalobce je však výlučným vlastníkem podle citových rozhodnutí a zápis do katastru nemovitostí bude mít pouze deklaratorní význam. Dále konstatoval, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2018, č. j. 38 C 48/2017-50, který nabyl právní moci dnem [datum], byl povolen vklad zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální jedné poloviny na pozemcích, které jsou předmětem tohoto řízení a práva odpovídajícího zákazu zcizení a zatížení tohoto spoluvlastnického podílu po dobu zástavního práva. Zástavním věřitelem je žalovaná. Zástavní právo a právo odpovídající zákazu zcizení a zatížení mělo být zřízeno zástavní smlouvou ze dne [datum], kterou s žalovanou jako zástavní dlužník uzavřela [anonymizováno]. Řízení o povolení práv ze zástavní smlouvy do katastru nemovitostí bylo zahájeno dne [datum], návrh na vklad však ztratil po zahájení řízení své účinky, neboť [anonymizováno] bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 12. 2016, č. j. 15 C 80/2015-109, formou předběžného opatření nařízeno, aby se zdržela zatížení svého podílu na pozemku zástavním právem. Katastrální úřad návrh na vklad rozhodnutím ze dne [datum] zamítl. Usnesení nařizující předběžné opatření bylo odvolacím soudem potvrzeno a zaniklo podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) až dne [datum] po pravomocném skončení řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalobce tvrdil, že zástavní právo s právem odpovídajícím zákazu zcizení a zatížení na základě zástavní smlouvy nevzniklo. Naléhavý zájem na požadovaném určení podle § 80 o. s. ř. spatřoval v tom, že je jako jediný vlastník pozemku zápisem věcných práv podle zástavní smlouvy do katastru nemovitostí dotčen a že nápravy lze v soudním řízení dosáhnout rozsudkem určujícím, že neexistují.

2. Žalobce v žalobě dovozoval, že práva ze zástavní smlouvy nevznikla ze dvou důvodů. Za prvé proto, že zástavní smlouva je neplatná jako zjevné zneužití práva, případně pro rozpor s dobrými mravy, a za druhé proto, že vklad byl sice proveden na základě rozhodnutí, avšak jde o rozhodnutí chybné. Zástavní smlouva byla dle názoru žalobce uzavřena účelově, pouze proto, aby se jí ztížilo nebo zmařilo vypořádání spoluvlastnictví. Dne [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, se [anonymizováno] dozvěděla, že nebude nadále spoluvlastníkem pozemku, a přesto hned druhý den podepsala zástavní smlouvu, kterou zatížila za účelem zajištění zápůjčky ve výši 3 400 000 Kč právě a jen podíl na pozemku, o který těsně před tím potenciálně přišla. Účelovost a nemravnost zástavní smlouvy spatřoval žalobce i v blízkém vztahu mezi [anonymizováno] a žalovanou, když šlo o subjekty, které úzce spolupracovaly, sídlily v jednom domě a osoby, které je ovládaly, využívaly služeb stejného zástupce. Důvodem uzavření zástavní smlouvy dle žalobce nebylo zajištění závazku, ale ztížení či zmaření vypořádání spoluvlastnictví pozemku. Žalobce v žalobě dále uvedl, že vklad práv ze zástavní smlouvy byl povolen rozhodnutím soudu ze dne [datum], přičemž soud konstatoval, že katastrální úřad nepochybil, když návrh na vklad původně zamítl, protože tento návrh tehdy ztratil své účinky. Soud však rozhodoval v době, kdy podle něj již předběžné opatření netvořilo překážku pro povolení vkladu podle katastrálního zákona. Žalobce však dovozoval, že pokud návrh na vklad ztratil své účinky, pak zánikem předběžného opatření se tyto účinky neobnovily a kromě jiného soud pominul i skutečnost, že zástavce musí být vlastníkem zástavy nejen při uzavření smlouvy, ale i při podání návrhu na vklad a při vyhlášení soudního rozhodnutí.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že předběžné opatření nařízené zdejším soudem, kterým bylo [anonymizováno] uloženo zdržet se všech jednaní směřujících k zatížení jejího spoluvlastnického podílu, bylo vydáno až dne [datum], tedy téměř měsíc poté, co byla smlouva o zřízení zástavního práva uzavřena. K zatížení podílu na předmětných nemovitostech došlo ve chvíli, kdy [anonymizováno] nebyla ve svém disponování s nimi nijak omezena, a to ani předběžným opatřením ani rozsudkem o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Krajský soud v Praze dle názoru žalované rozhodl správně, když nahradil rozhodnutí katastrálního úřadu svým rozsudkem, jímž návrh na vklad povolil. Ohradila se také proti tvrzením o své propojenosti s [anonymizováno].

4. Okresní soud Praha-západ v této věci nejprve rozhodl rozsudkem ze dne 24. 10. 2018, č. j. 3 C 233/2018-35, jímž žalobu v celém rozsahu zamítl (I. výrok) a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok) s odůvodněním, že žalobce neprokázal, že by zástavní smlouva byla uzavřena účelově, že by odporovala dobrým mravům nebo představovala zneužití práva. Dále konstatoval, že v situaci, kdy byl vklad povolen pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Praze, který rozhodoval podle části páté o. s. ř., zdejší soud nemá pravomoc takové rozhodnutí měnit.

5. Na základě odvolání žalobce pak Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 19. 3. 2019, č. j. 22 Co 35/2019-51, shora uvedený rozsudek zdejšího soudu potvrdil (I. výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (II. výrok). Krajský soud se ztotožnil s názorem zdejšího soudu, že žalobce má v této věci naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Dále shledal, že zástavní smlouva nebyla uzavřena dne [datum], ale až [datum], kdy byly podpisy smluvních stran úředně ověřeny, a že byla uzavřena platně, přičemž zástavní na základě této smlouvy vzniklo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2018, č. j. 38 C 48/2017-50, kterým byl povolen vklad vzniku zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení do katastru nemovitostí, a kterým tak bylo nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha-západ ze dne 20. 4. 2017, č. j. V-15615/201-210 o zamítnutí návrhu na vklad. Tímto dnem vzniklo i věcné právo zákazu zcizení a zatížení. Dle krajského soudu byla splněna i další podmínka ke vzniku zástavního práva a to, že návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl podán dne [datum], tedy po té, co k uzavření smlouvy došlo. Krajský soud poukázal na intabulační zásadu a konstatoval, že [anonymizováno] byla zapsána jako spoluvlastník předmětných nemovitostí až do [datum], kdy došlo k zápisu výlučného vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem, z čehož podle něj plynulo, že pokud rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2018, č. j. 38 C 48/2017-50, kterým byl povolen vklad zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ke spoluvlastnickému podílu k předmětným nemovitostem, nabyl právní moci dne [datum], pak toto datum předcházelo následnému zápisu výlučného vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem. [anonymizováno] tak byla zapsaným spoluvlastníkem zástavy nejen v době uzavření zástavní smlouvy ([datum]), ale i v době podání návrhu na vklad ([datum]) a rovněž i v okamžiku nabytí právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2018 č. j. 38 C 48/2017-50, kterým byl povolen vklad zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení. Nařízením předběžného opatření, kterým bylo [anonymizováno] uloženo, aby nenakládala s předmětnými nemovitostmi, nepozbyl přitom návrh na vklad zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení do katastru nemovitostí týkajícího se těchto nemovitosti ve smyslu § 76f odst. 2 o. s. ř. své právní účinky. Krajský soud neshledal zástavní smlouvu neplatnou ani pro rozpor s dobrými mravy.

6. Na základě dovolání žalobce ve věci následně rozhodoval Nejvyšší soud. Ten svým rozsudkem ze dne 22. 1. 2020, č. j. 21 Cdo 2576/2019-71, zrušil jak rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 35/2019-51, tak i rozsudek zdejšího soudu č. j. 3 C 233/2018-35 Nejvyšší soud předně uvedl, že rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví formou přikázání věci jednomu spoluvlastníku je rozhodnutím, kterým jeden ze spoluvlastníků vlastnické právo pozbývá při přírůstku jeho podílu jinému spoluvlastníku, a že tyto účinky nastávají již právní mocí rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V době, kdy nastaly účinky zápisu zástavního práva dle zástavní smlouvy do veřejného seznamu, tak již [anonymizováno] (spolu) vlastníkem zástavním právem zatížených nemovitostí nebyla, neboť rozsudek Krajského soudu v Praze o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nabyl právní moci dříve, než nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2018, č. j. 38 C 48/2017-50, kterým byl povolen vklad zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení. Zástavní právo k věci zapsané v katastru nemovitostí přitom vzniká až vkladem zástavního práva do tohoto veřejného seznamu, provedeným na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení, který má účinky ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu. Podle Nejvyššího soudu„ ke vzniku a existenci zástavního práva k nemovité věci, která není ve vlastnictví zástavce (tedy toho, jenž uzavřel zástavní smlouvu na straně zástavce), je určující nejenom stav v době uzavření zástavní smlouvy, nýbrž (a především) v době, ke které zákon váže vznik zástavního práva, tedy k době, kdy nastávají účinky vkladu zástavního práva podle zástavní smlouvy k nemovité věci. Jinými slovy, aby platně vzniklo zástavní právo, je třeba, aby byly splněny zákonné podmínky (tedy buď vlastnictví zastavované nemovité věci zástavcem anebo souhlas vlastníka zastavované nemovité věci) nejenom v době uzavření zástavní smlouvy, nýbrž i v době účinků vkladu zástavního práva podle ní. Uvedené závěry lze použít i při výkladu ustanovení § 1343 odst. 1 o. z. ve vztahu k nemovité zástavě.“ Následně Nejvyšší soud uzavřel, že„ předpoklady vzniku zástavního práva při zastavení nemovité věci nevlastníkem je třeba zkoumat nejenom ke dni zřízení zástavního práva (tedy ke dni uzavření zástavní smlouvy - srov. ustanovení § 1312 odst. 1 o. z.), ale (především) ke dni jeho vzniku (srov. ustanovení § 1316 o. z.), a to bez ohledu na to, jaký způsobem byl vklad zapsán, tedy zda rozhodnutím katastrálního úřadu, anebo (jako v tomto případě) rozhodnutím soudu (…)“. Rozsudek odvolacího soudu, který vycházel z jiného právního názoru, tak nebyl správný.

7. V dalším řízení pak žalobce zdůraznil, že výlučným vlastníkem nemovitostí se stal k [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zatímco zástavní právo vzniklo až vkladem ke dni [datum]. Je proto třeba zkoumat, zda byly splněny zákonné předpoklady vzniku zástavního práva při zastavení nemovité věci nevlastníkem, k čemuž žalobce uvedl, že zástavci nedal souhlas se zastavením svých nemovitostí. Nad rámec podané žaloby pak uvedl, že další důvod neplatnosti zástavní smlouvy spatřoval také v tom, že pohledávka zajištěná zástavním právem vůbec nevznikla, a pokud vznikla, tak již zanikla. K tomuto závěru žalobce vedla skutečnost, že zápůjčka měla být vrácena nejpozději [datum], pročež navrhoval, aby soud uložil žalované a [anonymizováno], aby předložily smlouvu o zápůjčce z roku 2016 se všemi dodatky, dohodu o uznání dluhu ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, doklad o tom, že zápůjčka byla poskytnuta, druhotné účetní doklady, doklady o inventarizaci či doklady o zaplacení sjednaných úroků ze zápůjčky.

8. Zdejší soud následně vyzýval žalovanou i [anonymizováno] k předložení žalobcem uváděných listin, ty však ani na základě opakovaně ukládaných pořádkových pokut příslušné listiny nedoložily.

9. Při jednání před soudem učinili účastníci nesporným, že ke dni [datum] byl žalobce podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí, tj. pozemku [parcelní číslo] (zahrada) a [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) v k. ú. [příjmení] u [obec], vedených na LV [číslo] že ve vztahu k ideální jedné polovině těchto pozemků je v katastru nemovitostí stále zapsáno zástavní právo smluvní a zákaz zcizení a zatížení po dobu zástavního práva. Soud proto tyto skutečnosti vzal za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.

10. Na základě provedeného dokazování soud dále zjistil následující rozhodné skutečnosti:

11. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu ke dni [datum] soud zjistil, že jako spoluvlastníci pozemku [parcelní číslo] - zahrada a [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, vše v obci [obec], k. ú. [příjmení] u [obec], byli zapsáni žalobce a [anonymizováno], přičemž velikost jejich spoluvlastnických podílů činila . V katastru nemovitostí bylo vyznačeno zástavní právo smluvní ke spoluvlastnickému podílu o velikosti pro žalovanou, zřízené na základě smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Zápis byl proveden dne [datum]. Dále byl zapsán zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva, a to rovněž ke spoluvlastnickému podílu o velikosti pro žalovanou, a to též na základě smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. I tento zápis byl proveden dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí dle stavu ke dni [datum] bylo dále zjištěno, že jako výlučný vlastník dotčených nemovitostí byl v katastru nemovitostí uveden žalobce, zástavní právo smluvní i zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva byly stále evidovány ke spoluvlastnickému podílu o velikosti .

12. Usnesením ze dne 1. 12. 2016, č. j. 15 C 80/2015-109, které nabylo právní moci dne [datum], zdejší soud v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jehož účastníky byla [anonymizováno] a žalobce, uložil [anonymizováno] povinnost zdržet se všech jednání směřujících k zatížení spoluvlastnického podílu o velikosti na pozemcích [parcelní číslo] a [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. [příjmení] u [obec]. Nařízení tohoto předběžného opatření bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2017, č. j. 27 Co 140/2017-180.

13. Usnesením ze dne 2. 1. 2017, č. j. 15 C 80/2015-140, zdejší soud v řízení o zrušení a vypořádání téhož spoluvlastnictví, dále uložil [anonymizováno] povinnost zdržet se i veškerých jednání směřujících ke zcizení spoluvlastnického podílu o velikosti na shora uvedených pozemcích v k. ú. [příjmení] u [obec].

14. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 11. 2016, č. j. 15 C 80/2015-112, který nabyl právní moci dne [datum], bylo zrušeno spoluvlastnictví žalobce a [anonymizováno] k dotčeným nemovitostem na [list vlastnictví] v k. ú. [příjmení] u [obec] a dotčené nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce.

15. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, č. j. 22 Cdo 6029/2017-267, soud zjistil, že rozsudek zdejšího soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a přikázání dotčených nemovitostí žalobci do výlučného vlastnictví (ve znění opravného usnesení ze dne 2. 1. 2017, č. j. 15 C 80/2015-139) byl potvrzen Krajským soudem v Praze a následné dovolání [anonymizováno] bylo odmítnuto.

16. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi žalovanou jako zástavním věřitelem a [anonymizováno] jako zástavcem soud zjistil, že tato smlouva je datována [datum], avšak podepsána byla oběma smluvními stranami dne [datum], přičemž podpisy byly téhož dne úředně ověřeny. Podle této smlouvy se žalovaná zavázala poskytnout [anonymizováno] zápůjčku ve výši 3 400 000 Kč s úrokem 24 % ročně z dlužné částky, kterou byla [anonymizováno] povinna vrátit žalované do [datum]. K zajištění pohledávek žalované zřídila [anonymizováno] ve prospěch žalované zástavní právo k podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, a k podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku [parcelní číslo] - zahrada, vše v obci [obec], k. ú. [příjmení] u [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ.

17. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 38 C 48/2017 vyplynulo, že žalovaná podala k tamějšímu soudu žalobu podle části páté o. s. ř. za účasti [anonymizováno] Touto žalobou se žalovaná domáhala vydání rozsudku, kterým se řízení vedené pod č. j. V-15615/2016-210 před Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ o povolení vkladu vzniku zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení k nemovitým věcem, a to pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], jež se nachází v k. ú. [příjmení] u [obec] a jsou zapsány na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] přerušuje do doby, než bude pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 80/2015 u Okresního soudu Praha-západ o vypořádání podílového spoluvlastnictví.

18. Rozsudkem ze dne 10. 4. 2018, č. j. 38 C 48/2017-50, Krajský soud v Praze povolil vklad vzniku zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení, a to ke spoluvlastnickému podílu o velikosti účastníka řízení - [anonymizováno] k dotčeným nemovitostem na [list vlastnictví] v k. ú. [příjmení] u [obec]. Rozsudek nabyl právní moci dnem [datum]. Z tohoto rozsudku soud dále zjistil, že žalovaná (tam v pozici žalobkyně) podala u katastrálního úřadu dne [datum] návrh na provedení vkladu zástavního práva a zákazu zcizení nebo zatížení podle smlouvy o zřízení zástavního práva, datované [datum] a uzavřené s [anonymizováno], přičemž katastrální úřad návrh na vklad zamítl rozhodnutím ze dne [datum].

19. Soud neprováděl další dokazování, neboť to měl za nadbytečné s ohledem na níže uvedený právní závěr. V řízení nebylo nutné zvláště se zabývat otázkou, zda pohledávka zajištěná zástavním právem skutečně vznikla a pokud vznikla, tak zda následně zanikla, neboť zástavní právo jako takové platně nevzniklo. Nadbytečné by proto bylo provádět dokazování žalobcem navrhovanými listinami týkajícími se pohledávky (smlouvou o zápůjčce s dodatky, dohodou o uznání dluhu, účetními doklady aj.).

20. Na základě takto provedeného dokazování a na základě nesporných skutečností soud dospěl ke skutkovému stavu věci, podle něhož žalobce a [anonymizováno] byli spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] (zahrada) a pozemku [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), vše na [list vlastnictví] v obci [obec], k. ú. [příjmení] u [obec], přičemž velikost jejich spoluvlastnických podílů činila . Ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví došlo rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 15. 11. 2016, č. j. 15 C 80/2015-112, který nabyl právní moci dne [datum], jímž bylo spoluvlastnictví zrušeno, a shora uvedené nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, který je i k dnešnímu dni výlučným vlastníkem těchto nemovitostí. Dne [datum] [anonymizováno] jako zástavce a žalovaná jako zástavní věřitel podepsaly smlouvu o zřízení zástavního práva k dotčeným nemovitostem, datovanou [datum], přičemž touto smlouvou [anonymizováno] zřídila ve prospěch žalované zástavní právo ke svému podílu o velikosti k dotčeným nemovitostem v k. ú. [příjmení] u [obec]. Návrh na vklad zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení žalovaná podala ke katastrálnímu úřadu dne [datum], ten však její návrh zamítl rozhodnutím ze dne [datum], načež žalovaná za účasti [anonymizováno] podala žalobu ke Krajskému soudu v Praze podle části páté o. s. ř., přičemž Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 4. 2018, č. j. 38 C 48/2017-50, který nabyl právní moci dne [datum], povolil vklad vzniku zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení k dotčeným nemovitostem ve prospěch žalované.

21. Soud předně konstatuje, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva a práva zákazu zcizení a zatížení podle § 80 o. s. ř., neboť vyhovující výrok rozsudku zdejšího soudu je způsobilým podkladem pro provedení změny stavu zápisu v katastru nemovitostí.

22. S ohledem na den uzavření zástavní smlouvy ([datum]) soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a podle téhož zákona posuzoval také význam i účinky rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť ten nabyl právní moci dne [datum].

23. Podle § 1114 o. z. rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnického práva nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí.

24. Podle § 1312 odst. 1 o. z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

25. Podle § 1316 o. z. zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

26. Podle § 1343 odst. 1 o. z. zástavce může dát jako zástavu cizí věc jen se souhlasem vlastníka.

27. Podle § 1761 věty prvé o. z. zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo.

28. Podle § 2128 odst. 2 o. z. zřizuje-li se ujednáním o výhradě vlastnického práva, právu zpětné koupě, zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce nebo ujednáním o koupi na zkoušku věcné právo k věci zapsané do veřejného seznamu, vzniká takové právo až zápisem do veřejného seznamu.

29. Soud konstatuje, že přestože je na zástavní smlouvě uvedeno datum [datum], k jejímu uzavření došlo dne [datum], kdy byly podpisy smluvních stran připojeny na tuto smlouvu a úředně ověřeny. K uzavření zástavní smlouvy tak došlo den poté, co zdejší soud rozsudkem zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a [anonymizováno] a kdy dotčené nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž si [anonymizováno] musela být nepochybně vědoma toho, že uzavírá smlouvu k nemovitostem, k nimž má pozbýt spoluvlastnické právo. Soud dále vycházel v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 2576/2019-71, vydaným v této věci, z toho, že ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce a [anonymizováno] došlo ke dni právní moci rozsudku zdejšího soudu č. j. 15 C 80/2015-112, tj. ke dni [datum]. Od tohoto dne byl jediným vlastníkem dotčených nemovitostí pouze žalobce.

30. Jakkoli je pravdou, že v okamžiku uzavření zástavní smlouvy ([datum]) a v okamžiku podání návrhu na vklad zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení do katastru nemovitostí ([datum]) [anonymizováno] ještě byla spoluvlastníkem podílu k dotčeným nemovitostem o velikosti , nebyla jím už v době, kdy rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 38 C 48/2017-50 o povolení vkladu vzniku zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení (na základě zástavní smlouvy uzavřené [datum]) nabyl právní moci. Právní moc rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ([datum]) totiž nastala dříve, než nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Praze o povolení vkladu vzniku zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení ([datum]).

31. Z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 2576/2019-71 přitom jednoznačně plyne, že podmínka (spolu) vlastnictví zástavce k zastavované nemovitosti musí být splněna, jak ke dni uzavření zástavní smlouvy, tak i ke dni vzniku zástavního práva. V této věci nastala situace, kdy zástavní právo (a s ním spojený zákaz zcizení a zatížení po dobu existence zástavního práva) vzniklo ve chvíli, kdy již [anonymizováno] coby zástavce spoluvlastníkem nebyla. Jako nevlastník by mohla zřídit zástavní právo k nemovitostem žalobce pouze tehdy, pokud by disponovala souhlasem žalobce (§ 1343 o. z.). Žalovaná však v reakci na výzvu podle § 118a o. s. ř. netvrdila a nedokládala, že by takovým souhlasem žalobce v rozhodné době ([datum]) disponovala, a tuto skutečnost popřel sám žalobce.

32. S ohledem na shora uvedené tak soud uzavřel, že zástavní právo k dotčeným nemovitostem platně nevzniklo, a tedy neexistuje, pročež nevznikl a neexistuje ani s ním spojený zákaz zcizení a zatížení dotčených nemovitostí. Na této skutečnosti přitom nemůže ničeho změnit ani existence pravomocného rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 38 C 48/2017-50, jelikož ten pro žalobce není závazný (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1724/2003). Zdejší soud nadto sdílí přesvědčení žalobce o tom, že rozsudek č. j. 38 C 48/2017-50 vycházel z nesprávného závěru ohledně účinků předběžného opatření. Pokud totiž bylo předběžným opatřením ve věci sp. zn. 15 C 80/2015 uloženo [anonymizováno], aby nenakládala s dotčenými nemovitostmi, pak tím návrh na vklad, podaný [datum], zcela pozbyl svých účinků, a ty již v souladu s § 76f odst. 2 o. s. ř. znovu nemohl nabýt.

33. Protože zdejší soud shledal, že zástavní právo a právo odpovídající zákazu zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva neexistuje již na základě prvého ze tří samostatných důvodů tvrzených žalobcem, nezabýval se pro nadbytečnost dalšími dvěma tvrzenými důvody (tj. otázkou rozporu s dobrými mravy a otázkou neexistence zajišťované pohledávky) a prostřednictvím I. výroku tohoto rozsudku žalobě vyhověl.

34. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplacených soudních poplatků v celkové výši 24 000 Kč (z toho 5 000 Kč za žalobu, 5 000 Kč za odvolání a 14 000 Kč za dovolání) a jednak z odměny advokáta za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednání dne [datum], odvolání, jednání před odvolacím soudem, dovolání, vyjádření z [datum], jednání dne [datum]), tj. 24 800 Kč. K tomu bylo dále třeba připočítat osm paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. dohromady 2 400 Kč a náhradu za 21 % DPH ze všech shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku) ve výši 5 712 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce činily 56 912 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek času k plnění. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval (o tom netřeba ve výroku rozsudku rozhodovat).

Poučení