3 C 234/2014-563

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobců: a) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [IČO] sídlem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované] 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] oba zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žalovaní 1) a 3) jsou povinni vyklidit nemovitosti, a to pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] - zemědělská usedlost, pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo], vše v [katastrální uzemí] a obci [obec], vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, a předat je žalobcům vyklizené do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 423 100 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, podanou dne [datum] původním žalobcem [celé jméno původního účastníka], insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní žalobce“ a„ úpadce“), se původní žalobce domáhal vůči žalovaným 1) a 3) a [celé jméno původní účastnice], narozené [datum] (dále jen„ původní žalovaná 2)“) vyklizení nemovitostí specifikovaných v I. výroku tohoto rozsudku (dále jen„ dotčené nemovitosti“). Původní žalobce uváděl, že úpadce je výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí a že tyto jsou žalovanými 1) a 3) a původní žalovanou 2) užívány bez právního důvodu, pročež jim byly zaslány výzvy k vyklizení dotčených nemovitostí. Žalovaná 1) měla nemovitosti užívat na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], původní žalovaná 2) na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] a žalovaný 3) pak zcela bez právního titulu společně s nimi. Původní žalobce nájemní smlouvu ze dne [datum] vypověděl a nájem skončil ke dni [datum]; druhá nájemní smlouva ze dne [datum] byla neplatná, neboť ke dni jejího uzavření byly dotčené nemovitosti předmětem exekučních příkazů.

2. Soud ve věci nejprve rozhodoval rozsudkem pro uznání ze dne 29. 10. 2014, č. j. 3 C 234/2014-41, přičemž tento rozsudek ve vztahu k žalované 2) nabyl právní moci. Skutečnost, že věc pro žalovanou 2) skončila pravomocným zastavením odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, konstatoval též Krajský soud v Praze v posledním odstavci odůvodnění svého rozsudku ze dne 29. 6. 2015, č. j. 19 Co 263/2015-161, jímž citovaný rozsudek pro uznání ve vztahu mezi původním žalobcem a žalovanými 1) a 3) zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Na straně žalovaných proto následně vystupovali pouze žalovaní 1) a 3).

3. Žalovaní 1) a 3) nesouhlasili s tím, že by dotčené nemovitosti užívali bez právního důvodu. Tvrdili, že úpadce uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení] smlouvu o zapůjčení finanční hotovosti, na základě které úpadce současně zřídil žalované 1) a jejím dětem – [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], jejichž otcem je žalovaný 3), nájemní právo k bytu v přízemí budovy [adresa], jež je součástí dotčených nemovitostí. Dne [datum] úpadce uzavřel s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, kterou na [jméno] [příjmení] převedl vlastnické právo k ideální jedné polovině dotčených nemovitostí. [jméno] [příjmení] zaplatila kupní cenu a úpadce se zavázal provést vklad spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí. Návrh na vklad však nebyl do dne úmrtí [jméno] [příjmení] (tj. do [datum]) podán. Žalovaný 3) jakožto jednatel úpadce prohlásil své podpisy na smlouvě o zápůjčce i na kupní smlouvě za pravé. Přestože nedošlo k pravomocnému vkladu spoluvlastnického práva [jméno] [příjmení], potažmo jejích právních nástupců – původní žalované 2) a dcer žalovaných 1) a 3), k ideální jedné polovině dotčených nemovitostí do katastru nemovitostí, nebylo tím dotčeno jejich obligační spoluvlastnické právo. Žalovaní 1) a 3) tak jsou rodiči – zákonnými zástupci obligačních spoluvlastníků dotčených nemovitostí a náleží jim odvozené spoluužívací právo, pročež je nelze z dotčených nemovitostí vystěhovat. Žalovaná 1) dále argumentovala tím, že jí nebyla řádně doručena výpověď z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum], a že tato výpověď byla nadto neplatná, neboť šlo o nájem bytu, pro jehož výpověď nebyl dán žádný z výpovědních důvodů podle § 711 či § 711a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdy účinném znění (dále jen„ obč. zák.“). Žalovaní 1) a 3) své užívací právo dovozovali také ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a úpadcem, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 7. 2014, č. j. 34 D 1925/2012-12, neboť děti žalovaných 1) a 3) vstoupily do práv a povinností zesnulé [jméno] [příjmení] ze smlouvy o zřízení věcného břemene, jejíž platnost byla omezena do doby vkladu spoluvlastnického práva k ideální polovině dotčených nemovitostí; tato rozvazovací podmínka dosud nenastala. Žalovaný 3) pak měl za to, že úpadce, resp. původní žalobce, měl pokračovat v převodu dotčených nemovitostí v souladu se shora uvedenými smlouvami, které žalovaný 3) coby jednatel úpadce původnímu žalobci předal.

4. Původní žalobce ve své replice upozornil na absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne [datum], neboť byla uzavřena v době, kdy předmět nájmu nebyl vůbec zkolaudován, a neboť byl předmět nájmu vymezen ve smlouvě zcela neurčitě (k tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3714/2008). Výpověď z této nájemní smlouvy mimoto byla žalované 1) doručena, což původní žalobce dokládal dodejkou. Kupní smlouvu ze dne [datum] pak považoval za podvrh vytvořený žalovanými až ex post po smrti [jméno] [příjmení]. Poukazoval dále na to, že převod vlastnického práva je ovládán tzv. intabulačním principem, pročež případný obligační účinek kupní smlouvy není významný, nedošlo-li ke vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí. I kdyby byla smlouva pravá a návrh na vklad podán, tak by mu navíc nemohlo být vyhověno, jelikož podpis [jméno] [příjmení] na kupní smlouvě nebyl úředně ověřen. Smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum] se týkala pouze [jméno] [příjmení], do jejíchž práv a povinností tedy nikdo nemohl vstoupit.

5. Vzhledem k tomu, že v průběhu dalšího řízení došlo k dražbě dotčených nemovitostí a jejich novými vlastníky se stali [právnická osoba] a [celé jméno žalobce], vstoupili tito do řízení namísto původního žalobce jako noví žalobci (viz usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 9. 2020, č. j. 3 C 234/2014-369, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020, č. j. 27 Co 294/2020-379).

6. Žalobci tvrdili, že žalované též vyzvali k vyklizení dotčených nemovitostí; že Krajský soud v Praze v mezidobí vydal rozsudek sp. zn. 37 C 36/2014, jímž zamítl žalobu dcer žalovaných 1) a 3) na provedení vkladu spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí a že dotčené nemovitosti byly dle rozhodnutí příslušných soudů správně zařazeny do majetkové podstaty úpadce. Ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne [datum] poukazovali na to, že o té se v insolvenčním řízení proti úpadci při prvotních jednáních v roce 2013 vůbec nehovořilo a objevila se až v roce 2014, podpisy na ní nadto nebyly úředně ověřeny – žalovaný 3) svůj podpis uznal za vlastní až v roce 2014. Znalec v trestním řízení nedokázal určit, zda byl podpis [jméno] [příjmení] jejím vlastním. Kupní smlouva navíc byla předkládána ve dvou různých verzích. [jméno] [příjmení] coby nemajetná důchodkyně neměla k dispozici 8,1 milionů Kč v hotovosti a před svou smrtí měla trpět stařeckou demencí. Nájemní smlouvu ze dne [datum] považovali žalobci nad rámec shora již uvedeného za neplatnou též proto, že nebyla schválena opatrovnickým soudem.

7. Po vstupu současných žalobců do řízení namísto původního žalobce žalovaní považovali žalobu za předčasnou, neboť v katastru nemovitostí byl jako vlastník dotčených nemovitostí stále zapsán úpadce. Dražbu dotčených nemovitostí považovali za neplatnou. Zdůrazňovali, že kupní smlouva z roku 2009 má obligační účinky a že podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), není rozhodující, zda pronajímaná stavba byla zkolaudována či nikoli.

8. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

9. Úpadce je společností s ručením omezeným a jejím jednatelem byl v roce 2014 žalovaný 3), přičemž byl v insolvenčním řízení zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem dlužníka byl jmenován původní žalobce (viz výpis z obchodního rejstříku úpadce ze dne [datum]), a to opatřením ze dne [datum] (viz opatření č. j. MSPH 88 INS 29332/2012-A-32). Podle stavu evidovaného v katastru nemovitostí byl úpadce ke dni [datum] zapsán jako výlučný vlastník dotčených nemovitostí v [obec] (viz výpis z katastru nemovitostí k [list vlastnictví], ze dne [datum]).

10. Dne [datum] uzavřeli úpadce na straně pronajímatele a žalovaná 1) a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] na straně nájemců nájemní smlouvu, jejímž předmětem byly obytné, resp. bytové prostory a vnitřní dvůr nemovitostí v objektu [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované], na dobu určitou, a to minimálně do roku 2051, za nájemné ve výši 1 Kč měsíčně, přičemž v čl. V odst. 1 vzali nájemci na vědomí, že si pronajímají pouze hrubou stavbu, a v čl. V odst. 13 se zavázali, že ihned po kolaudaci se přihlásí k trvalému pobytu na adresu [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované] (viz nájemní smlouva z [datum]). Dne [datum] úpadce uzavřel nájemní smlouvu s původní žalovanou 2) na dobu neurčitou na nedokončené bytové prostory a budoucí relaxační zařízení v objektu úpadce na adrese [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované] (viz nájemní smlouva z [datum]).

11. Ve výpovědi ze dne [datum] adresované žalované 1), současně i jako zákonné zástupkyni, původní žalobce odkázal na nájemní smlouvu z [datum], uzavřenou mezi úpadcem, žalovanou 1) a [jméno] a [jméno], na nebytové prostory v [obec], a uvedl, že dle § 256 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“) předmětnou nájemní smlouvu vypovídá s tím, že výpovědní doba činí 3 měsíce, začne běžet dne [datum] a skončí [datum] (viz výpověď z [datum]). Tuto výpověď původní žalobce odeslal prostřednictvím pošty žalované 1) dne [datum] na adresu [adresa žalovaného a žalované], a žalovaná 1) si ji v desetidenní úložné době na poště nevyzvedla, pročež byla zásilka vrácena původnímu žalobci zpět (viz související dodejka a podací lístek).

12. Exekučním příkazem ze dne 17. 2. 2012, č. j. 60760/12/060940204636, který nabyl právní moci dne [datum], byla nařízena daňová exekuce na prodej mj. dotčených nemovitostí, s tím, že úpadce nesměl od okamžiku, kdy mu byl oznámen exekuční příkaz nemovitosti převést na jinou osobu nebo je zatížit, a to pod sankcí neplatnosti (viz exekuční příkaz z [datum]). Exekučním příkazem ze dne 24. 4. 2012, č. j. 140 EX 00043/12-016, byla nařízena exekuce prodejem mj. i dotčených nemovitostí úpadce s tím, že úpadci bylo zakázáno, aby nemovitosti převedl na jiného nebo je zatížil nebo s nimi jinak nakládal (viz exekuční příkaz z [datum]).

13. Výzvou ze dne [datum] původní žalobce vyzval žalovanou 1) a [jméno] a [jméno] k vyklizení dotčených nemovitostí ve lhůtě 7 dnů s odůvodněním, že je užívají bez právního důvodu (viz výzva z [datum]). Tuto výzvu původní žalobce odeslal prostřednictvím pošty žalované 1) dne [datum] na adresy [adresa žalovaného a žalované], a [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované], a žalovaná 1) si je v desetidenní úložné době na poště nevyzvedla, pročež byly zásilky vráceny původnímu žalobci zpět (viz související dodejky a podací lístky). K vyklizení dotčených nemovitostí byla původním žalobcem vyzvána také původní žalovaná 2) (viz výzva z [datum] a související podací lístky).

14. Z listiny označené jako smlouva o zapůjčení finanční hotovosti soud dále zjistil, že tato byla datovaná dne [datum] a opatřena podpisem za zapůjčitele [jméno] [příjmení] a za úpadce coby dlužníka, přičemž podle této smlouvy měla [jméno] [příjmení] zapůjčit úpadci částku 8 100 000 Kč, zejména pro účely platby v souvislosti se stavbou úpadce v [obec]. Peníze měly být poskytnuty v hotovosti. Současně mělo být dohodnuto, že směnka bude proplacena a celý dluh uhrazen nejpozději do [datum] včetně dohodnutých úroků oproti vydání směnky, přičemž pokud by směnka nebyla vyrovnána do [datum], nejpozději však do [datum], přechází automaticky ideální polovina – nemovitosti [obec], [ulice a číslo], v majetku úpadce do plnohodnotného vlastnictví [jméno] [příjmení], která se tak stává spolumajitelkou této nemovitosti a úpadce je povinen nejpozději do [datum] zajistit vklad do katastru nemovitostí. Dále bylo sjednáno, že [jméno] [příjmení] získává dnem podpisu smlouvy doživotní právo užívat v nemovitosti na adrese [adresa žalovaného, původní účastnice a žalované], byt v přízemí se zvláštním vchodem o velikosti 62 m2 včetně koupelny, společných prostor, kuchyně a zahrady, a to od okamžiku, kdy bude obyvatelný, a že dále je úpadce povinen poskytnout nájemní smlouvu na dobu neurčitou žalované 1) a jejím dětem [jméno] a [jméno] (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Nedatovanou blankosměnkou, avalovanou žalovaným 3), se měl úpadce zavázat, že [jméno] [příjmení] zaplatí neuvedenou částku bez protestu dne [datum] (viz směnka).

15. Z listiny označené jako kupní smlouva vyplynulo, že tato byla datována [datum] a opatřena podpisem za úpadce jako prodávajícího a [jméno] [příjmení] jako kupující, přičemž předmětem této smlouvy měl být prodej ideální poloviny dotčených nemovitostí za částku 8 100 000 Kč, souhlasnou s částkou ze smlouvy o zápůjčce z [datum]. Obě smluvní strany měly považovat kupní cenu za zaplacenou před podpisem smlouvy. K předání nemovitostí mělo dojít po platné kolaudaci a prodávající byl povinen zajistit veškeré administrativní kroky související se vkladem práva do katastru nemovitostí (viz kupní smlouva z [datum]). Dne [datum] žalovaný 3) uznal svůj podpis jednatele úpadce za vlastní před notářkou (viz ověřovací doložka na této kupní smlouvě).

16. Z listiny označené jako smlouva o zřízení práva věcného břemene, postoupení práva k bydlení a užívání soud zjistil, že tato byla rovněž datována dne [datum] a opatřena podpisem za úpadce jako postupitele a [jméno] [příjmení] jako postupníka a uživatele, přičemž touto smlouvou měl úpadce zřídit právo věcného břemene, právo bydlení a užívání ve prospěch [jméno] [příjmení], a to dočasně, úplatně a k vymezeným prostorům bydlení/užívání (místnosti v přízemí a v podkroví), kdy tyto části byla oprávněna užívat pouze [jméno] [příjmení] a její nejbližší rodinní příslušníci a dále pan [jméno] [příjmení] bez svých rodinných příslušníků (viz smlouva o zřízení práva věcného břemene, postoupení práva k bydlení a užívání z [datum]). Dne [datum] žalovaný 3) uznal svůj podpis jednatele úpadce za vlastní před notářkou (viz ověřovací doložka na této smlouvě).

17. Z neúplné výzvy [stát. instituce], stavebního úřadu, ze dne [datum], sp. zn. [číslo], soud zjistil, že úpadce dne [datum] podal návrh na kolaudaci stavby – stavební úpravy, přístavba a nástavba objektu [adresa] v [obec], kanalizační přípojka vč. RŠ, vodovodní přípojka vč. VŠ, NTL, plynová přípojka a akumulační jímka na dešťové vody se vsakem, [obec], [ulice a číslo], a byl vyzván, aby nejpozději do [datum] odstranil tam vyjmenované závady bránící užívání stavby (viz výzva z [datum], sp. zn. [číslo]).

18. Žalovaný 3) dne [datum] telefonicky kontaktoval soudní komisařku Mgr. [jméno] [příjmení] a prohlásil, že kupní smlouvu z [datum] a smlouvu o zřízení práva věcného břemene, postoupení práva k bydlení a užívání ze dne [datum], v dané době podepsal a že podpisy na nich nebyly ověřovány, neboť na původní smlouvě o zápůjčce podpisy taktéž ověřeny nebyly (viz protokol o jednání č.j. 34 D 1925/2012, Nd 199/2012). Usnesením ze dne 2. 7. 2014, č. j. 34 D 1925/2012-121, které nabylo právní moci dne [datum], Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl notářskou kandidátkou jako zástupkyní soudní komisařky Mgr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], v dědické věci po [jméno] [příjmení], že pozůstalé vnučky – původní žalovaná 2), [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] nabývají rovným dílem dědictví, tvořené mj. a) pohledávkou zůstavitelky ve výši 8 100 000 Kč s příslušenstvím za úpadcem z titulu smlouvy o zapůjčení finanční hotovosti ze dne [datum] spolu s veškerými právy a povinnostmi z této smlouvy, zejména obsahující právo (nárok) zůstavitelky na převod vlastnictví ideální jedné poloviny nemovitostí v [obec], [ulice a číslo], v případě, že úpadcem nebude zůstavitelce jako věřitelce její pohledávka s příslušenstvím řádně a včas splněna; b) právy a povinnostmi ze smlouvy o zřízení věcného břemene, postoupení práva k bydlení a užívání ze dne [datum], podepsané úpadcem a [jméno] [příjmení] bez toho, aby byly podpisy úředně ověřeny; c) právy a povinnostmi z kupní smlouvy ze dne [datum] podepsané úpadcem a [jméno] [příjmení] bez toho, aby byly podpisy úředně ověřeny (viz usnesení z. 7. 2014, č. j. 34 D 1925/2012-121).

19. Dne [datum] byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] původní žalované 2) podle kupní smlouvy ze dne [datum] (viz návrh na vklad).

20. Ke dni [datum] měly žalovaná 1), [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] přihlášeny trvalý pobyt v domě [adresa] v ulici [ulice] [obec] (viz sdělení obce Lety ze dne [datum]). Žalovaní 1) a 3) jsou rodiči [jméno] [celé jméno žalovaného], narozené [datum] (viz rodný list [jméno] [celé jméno žalovaného]), a [jméno] [celé jméno žalovaného], narozené [datum] (viz rodný list [jméno] [celé jméno žalovaného]). Žalovaná 1) je dále matkou původní žalované 2) - [celé jméno původní účastnice], narozené [datum]; jejím otcem je [jméno] [příjmení] (viz rodný list [celé jméno původní účastnice]).

21. Dotčené nemovitosti byly předmětem dražby, jejímž dražebníkem byl [právnická osoba] a navrhovatelem původní žalobce. Vydražiteli dotčených nemovitostí se stal žalobce a), jehož spoluvlastnický podíl činí 49 %, a žalobce b), jehož spoluvlastnický podíl činí 51 %; bývalým vlastníkem byl úpadce (viz protokol o předání předmětu dražby). Vlastnictví žalobců bylo potvrzeno dražebníkem, přičemž cena dosažená vydražením činila 21 000 000 Kč (viz potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne [datum]).

22. Žalobci dopisem ze dne [datum], adresovaným původní žalované 2) a žalovanému 3), vyzvali tyto osoby k předání dotčených nemovitostí (viz výzva k vyklizení nemovitostí z [datum]).

23. Z účastnického výslechu žalovaného 3) soud nad rámec shora uvedeného ničeho dalšího nezjistil. Soud zamítl důkazní návrh na provedení účastnického výslechu žalované 1) pro nadbytečnost, neboť skutečnosti, k jejichž prokázání byl tento důkaz navržen, byly jednak dle vyjádření účastníků nesporné (skutečnost, že žalovaní užívají dotčené nemovitosti), jednak mohly být zjištěny i jinak (skutečnosti ohledně uzavření kupní smlouvy a převodu vlastnického práva) a jednak byly pro posouzení věci nepodstatné (důvod, proč nedošlo k naplnění kupní smlouvy a vkladu do katastru nemovitostí; podstatné bylo toliko to, že k vkladu nedošlo, nikoli konkrétní důvod). Dále soud zamítl návrh na dokazování fakturami a doklady ohledně plateb za dotčené nemovitosti, neboť tyto listiny se nevztahovaly k předmětu řízení, tj. k nároku žalobců na vyklizení dotčených nemovitostí. Soud také zamítl návrhy na dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 o určení vlastnictví, jelikož otázku, zda jsou [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] či původní žalovaná 2) spoluvlastnicemi dotčených nemovitostí si soud mohl posoudit v tomto řízení sám jako otázku předběžnou. Pro nadbytečnost zamítl také návrh na dokazování spisem Policie ČR, pod značkou č. j. KRPA-44988/TČ-2022-001193-1-VAC, neboť za rozhodující a dostatečně zjištěné soud považoval to, že žalobci originárně nabyli vlastnictví k dotčeným nemovitostem v dražbě a jsou jejich spoluvlastníky. Soud nepřihlížel k návrhu na dokazování výzvou k vyklizení dotčených nemovitostí, adresovanou žalované 1) a žalovanému 3), neboť tato listina byla soudu předložena a navržena k důkazu až po zákonné koncentraci řízení. Další listiny, které účastníci v průběhu celého řízení soudu dokládali, soud neprováděl proto, že je účastnici buď vůbec neoznačili za důkaz (např. zápisy z insolvenčního řízení na č.l. 433-436, podnět Obecnímu úřadu Lety na č.l. 437, odvolání na č.l. 438), nebo proto, že byly pro posouzení věci nadbytečné, když rozhodný skutkový stav věci soud spolehlivě zjistil z výše uvedených důkazů (zejména soud nepovažoval za nutné zjišťovat, zda byl podpis [jméno] [příjmení] na kupní smlouvě dle zjištění orgánu činného v trestním řízení jejím pravým podpisem, neboť tento nebyl úředně ověřen).

24. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalovaní 1) a 3) jsou rodiči [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], které jsou dědičkami po zesnulé [jméno] [příjmení] a které dle usnesení č. j. 34 D 1925/2012-121 nabyly společně s původní žalovanou 2) rovným dílem dědictví po jmenované zůstavitelce, tvořené mj. právy a povinnostmi ze smlouvy o zapůjčení finanční hotovosti ze dne [datum], ze smlouvy o zřízení věcného břemene, postoupení práva k bydlení a užívání ze dne [datum] a z kupní smlouvy ze dne [datum]. Všechny tyto tři smlouvy měly být uzavřeny mezi úpadcem, za nějž jednal žalovaný 3) jako jednatel, a [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] na smlouvách z [datum] nicméně nebyl úředně ověřen; žalovaný 3) svůj podpis na těchto smlouvách uznal za vlastní až v roce 2014. Podle smlouvy z [datum] měla [jméno] [příjmení] zapůjčit úpadci 8 100 000 Kč s tím, že pokud by nedošlo k vrácení této částky s příslušenstvím nejpozději do [datum], pak měl úpadce zajistit vklad vlastnického práva ve prospěch [jméno] [příjmení] k ideální jedné polovině dotčených nemovitostí do katastru nemovitostí; ve prospěch [jméno] [příjmení] bylo též zřízeno doživotní právo užívat byt v přízemí v budově [adresa] v [obec]. Podle kupní smlouvy z [datum] mělo dojít k převodu spoluvlastnického práva o velikosti k dotčeným nemovitostem na [jméno] [příjmení], do její smrti však návrh na vklad nebyl podán. Jediným výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí tak nadále byl ke dni smrti [jméno] [příjmení] (i později) úpadce. Návrh na vklad podle kupní smlouvy z [datum] byl podán až [datum]. Spoluvlastnické podíly o velikosti 49 % a 51 % nabyli ve veřejné dražbě žalobci a) a b). Podle smlouvy o zřízení věcného břemene, postoupení práva k bydlení a užívání ze dne [datum] měl úpadce ve prospěch [jméno] [příjmení] dále zřídit také právo věcného břemene, právo bydlení a užívání s tím, že společně s ní mohli části dotčených nemovitostí užívat také její rodinní příslušníci a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] uzavřeli úpadce jako pronajímatel a žalovaná 1), [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako nájemci nájemní smlouvu k části hrubé stavby [adresa] v [obec], která přinejmenším ještě v roce 2013 nebyl zkolaudována. Původní žalobce coby insolvenční správce úpadce zaslal žalované 1) a jejím dcerám v roce 2013 výpověď z této nájemní smlouvy.

25. Soud se nejprve zabýval tvrzenou předčasností žaloby a s tím spojenou otázkou aktivní věcné legitimace žalobců, přičemž vycházel zejména z ustanovení § 30 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, podle jehož prvého odstavce, uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Podle § 31 odst. 1 téhož zákona dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle § 29, písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby.

26. Jak uvedl Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 29. 8. 2019, č. j. 27 Co 216/2019-312, vydaném v této věci účastníků, nabytí vlastnictví příklepem ve veřejné dražbě je originárním způsobem nabytí vlastnického práva, které není odvozeno od práva předchozího vlastníka, ať už je skutečný či jen domnělý. Účinky nabytí vlastnického práva nastávají již samotným příklepem ve spojení s úhradou ceny dosažené vydražením a následný zápis do katastru nemovitostí pak má už jen deklaratorní účinky, nikoli konstitutivní. Zvrátit účinky příklepu pak lze pouze cestou včasné žaloby na určení neplatnosti dražby.

27. Vzhledem k tomu, že žalobci nabyli spoluvlastnické právo k předmětným nemovitostem ve veřejné dražbě, uhradili cenu dosaženou vydražením a bylo jim potvrzeno spoluvlastnické právo, jsou vlastníky dotčených nemovitostí bez ohledu na to, zda následně došlo k zápisu do katastru nemovitostí a zda jsou tam evidováni jako spoluvlastníci. Žalovaní ani netvrdili a nedoložili, že by byla podána včasná žaloba na určení neplatnosti dražby, soudu o podání takové žaloby není ničeho známo z jeho rozhodovací činnosti a zástupkyně žalobců k výslovnému dotazu soudu opakovaně uvedla, že ani ona o podání žaloby nebyla informována. Nezbývá tedy než konstatovat, že žaloba není předčasná a žalobci jsou aktivně věcně legitimováni v tomto sporu.

28. S ohledem na to, že žalobci nabyli vlastnické právo k dotčeným nemovitostem originárně, neodvozeně od předchozího vlastníka, i kdyby ten nebyl výlučným vlastníkem dotčených nemovitostí, je v zásadě nadbytečné zabývat se otázkou, zda žalovaní mohou své užívací právo odvozovat od svých dcer coby tvrzených spoluvlastnic jedné poloviny dotčených nemovitostí, neboť i kdyby dcery žalovaných skutečně spoluvlastnicemi dotčených nemovitostí byly, své spoluvlastnické právo by pozbyly příklepem ve veřejné dražbě, jejíž platnost nebyla napadena žalobou.

29. Soud se nicméně pro úplnost zabýval otázkou spoluvlastnického práva [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] k dotčeným nemovitostem, přičemž shledal, že jim nikdy nesvědčilo, neboť ani jejich právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] se nikdy nestala spoluvlastnicí dotčených nemovitostí. V tomto ohledu soud věc posoudil podle § 133 odst. 2 obč. zák. podle něhož platilo, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

30. Jakkoli je pravdou, že převodní smlouva má účinky obligační, na něž opakovaně poukazovali žalovaní, má také - a to zejména účinky věcné. Obligační účinky spočívají ve vzniku závazkového práva mezi kupujícím a prodávajícím, jehož obsahem je závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu převáděnou nemovitost do vlastnictví, jemuž odpovídá závazek kupujícího převáděnou nemovitost do svého vlastnictví převzít a zaplatit sjednanou kupní cenu. Obligační účinky jsou předpokladem pro to, aby mohly nastat účinky věcné, tj. vznik vlastnického práva k nemovitosti na základě vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Vlastnictví k nemovité věci se tak nabývá na základě převodní smlouvy až vkladem do katastru nemovitostí. Intabulační princip byl zakotven jak v § 133 obč. zák., tak i nyní v § 1105 o. z. Věcné účinky kupní smlouvy z [datum] (ani smlouvy o zapůjčení finanční hotovosti z [datum]) nenastaly, neboť do dne úmrtí [jméno] [příjmení] nedošlo ke vkladu jejího vlastnického práva k podílu o velikosti do katastru nemovitostí, přičemž je zcela nevýznamné, z jakého důvodu se tak nestalo. V tomto ohledu soud odkazuje také na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, č. j. MSPH 188 ICm 2690/2014-242, potvrzený rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 2018, č. j. 104 VSPH 3/2018-286, oba vydané v související věci o vyloučení věcí z majetkové podstaty úpadce, kde soudy shora citované závěry, s nimiž se zdejší soud plně ztotožnil, vyslovily. Rovněž ústavní stížnost [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] následně byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3463/18). Nejen že na základě kupní smlouvy z [datum] (či smlouvy o zapůjčení finanční hotovosti z [datum]) nedošlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, ale ani podpis [jméno] [příjmení] nebyl úředně ověřen, což je nedostatek, který mohl být odstraněn za života zůstavitelky (opětovně viz také rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 104 VSPH 3/2018-286).

31. Vzhledem k tomu, že do okamžiku vydražení předmětných nemovitostí žalobci a) a b) nedošlo ani na základě návrhu z [datum] ke vkladu spoluvlastnického práva ve prospěch dcer žalovaných 1) a 3) do katastru nemovitostí, když jejich návrh na vklad byl příslušným katastrálním úřadem zamítnut a následná žaloba na povolení vkladu v jejich prospěch zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2021, č. j. 37 C 36/2014-268 (potvrzeným Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 4 Co 6/2022), dcery žalovaných 1) a 3) spoluvlastnicemi dotčených nemovitostí nejsou a žalovaní od nich nemohou své užívací právo odvozovat.

32. Ohledně dalšího užívacího titulu, jímž by měla být nájemní smlouva ze dne [datum], soud vycházel z § 39 obč. zák., podle kterého neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

33. Podle § 119 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v době uzavření nájemní smlouvy platilo, že dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy.

34. Judikatura byla dle rozhodné právní úpravy ustálena v názoru, že nájemní smlouva, která se svým obsahem, kdy předmětem nájmu jsou nezkolaudované stavby, dostává do rozporu se zákonným příkazem užívat stavby jen na základě kolaudačního rozhodnutí a k účelu v něm určenému, je neplatná dle § 39 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1775/2002, nebo ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 26 Cdo 3714/2008). [příjmení] vznik nájmu přitom bylo dle přechodného ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. třeba posuzovat dle obč. zák.

35. Dle zjištěného skutkového stavu předmět nájmu, kterým byl objekt [adresa], byl v době uzavření nájemní smlouvy (i později) nezkolaudován (v nájemní smlouvě z [datum] bylo výslovně uvedeno, že pronajímána je jen hrubá stavba – čl. V. odst. 1, před kolaudací – čl. V. odst. 13), ačkoliv kolaudaci podléhal (srov. výzvu stavebního úřadu z [datum]). Soud proto přisvědčil argumentaci žalobců o tom, že nájemní smlouva ze dne [datum] byla od počátku absolutně neplatná, a proto ani na základě ní nesvědčilo žalované 1) a dcerám žalovaných 1) a 3) právo dotčené nemovitosti, resp. jejich část užívat.

36. Nad rámec shora uvedeného soud konstatuje, že i v případě, že by nájemní smlouva byla platně uzavřená, původní žalobce ji vypověděl a tuto výpověď doručil žalované 1) coby nájemkyni a zákonné zástupkyni v té době nezletilé [jméno] a [jméno]. V řízení bylo prokázáno, že výpověď z nájemní smlouvy byla odeslána na tehdejší adresu trvalého pobytu žalované 1), shodnou s její adresou dle nájemní smlouvy, a výpověď se dostala do sféry vlivu adresátky tím, že byla uložena na poště a žalované 1) o tom bylo na místě zanecháno oznámení (viz dodejka k výpovědi nájemní smlouvy). Nepodstatné je, že si žalovaná 1) zásilku na poště nevyzvedla, neboť to nemůže jít k tíži původního žalobce, resp. nynějších žalobců, a na řádném doručení výpovědi to ničeho nemění. Ani argumentace žalovaných, že výpověď původního žalobce byla neplatná pro nenaplnění žádného z výpovědních důvodů dle § 711 a § 711a obč. zák. neobstojí, jelikož dle rozhodného právního stavu bylo nutno vycházet z toho, že bytem ve smyslu § 685 a násl. obč. zák. byl soubor místností, které byly rozhodnutím stavebního úřadu určeny k trvalému bydlení. Rozhodující pro vymezení souboru místností jako bytu byl právní stav, založený pravomocným rozhodnutím o povolení užívání stavby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2002, sp. zn. 26 Cdo 400/2000). Za daného skutkového stavu, kdy předmět pronájmu byl hrubou, nezkolaudovanou stavbou, tak nebylo možno vycházet z toho, že se jednalo o nájem bytu, na který by se aplikovala ustanovení § 711 a § 711a obč. zák.

37. Argumentaci, že právním důvodem pro užívání dotčených nemovitostí žalovanými 1) a 3) byla i smlouva o zapůjčení finanční hotovosti ze dne [datum], v níž mělo být zřízeno nájemní právo k bytu v přízemí budovy [adresa] ve prospěch žalované 1) a dcer žalovaných 1) a 3), soud taktéž nepřisvědčil. Závazek úpadce poskytnout nájemní smlouvu žalované 1) a jejím dcerám je třeba vykládat tak, že vedle uzavření smlouvy z [datum] mělo dojít k uzavření samostatné nájemní smlouvy s uvedenými nájemkyněmi, k čemuž také došlo, přičemž platností takové nájemní smlouvy z [datum] se soud zabýval výše. Ustanovení čl. V smlouvy o zapůjčení finanční hotovosti ze dne [datum] samo o sobě nelze považovat za smlouvu o nájmu i z toho důvodu, že smluvními stranami smlouvy z [datum] nejsou tam zmiňované subjekty – žalovaná 1), [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného].

38. Ve vztahu k poslednímu z tvrzených užívacích titulů, kterým měla být smlouva o zřízení práva věcného břemene, postoupení práva k bydlení a užívání ze dne [datum] soud uvádí, že právo věcného břemene, právo bydlení a právo užívání bylo dle této smlouvy zřízeno ve prospěch [jméno] [příjmení] jako její právo osobní, jež bylo současně sjednáno jako právo dočasné a zaniklo její smrtí bez toho, aby přešlo na její právní nástupce. Bylo-li v čl. IV odst. 3 předmětné smlouvy uvedeno, že vymezené prostory k bydlení je oprávněn užívat jen uživatel a jeho nejbližší rodinní příslušníci, pak je toto ustanovení v kontextu celé smlouvy nutno vykládat tak, že nejbližší rodinní příslušníci byli oprávněni je užívat společně s [jméno] [příjmení], za dobu trvání závazkového vztahu mezi ní a úpadcem. Interpretovaná smlouva ostatně nebyla opatřena úředně ověřeným podpisem [jméno] [příjmení] a nemohlo tak na základě ní dojít ke vkladu jakéhokoli věcného břemene do katastru nemovitostí, což je dalším důvodem, pro který je třeba v ní uvedený závazek nutno vykládat jako závazek úpadce pouze vůči paní [příjmení].

39. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že žalovaní 1) a 3) nemají žádný právní titul k užívání dotčených nemovitostí žalobců, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o tom, že oba žalovaní jsou povinni nemovitosti vyklidit. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jako patnáctidenní, byť nešlo o vyklizení bytu, přičemž zohlednil, že obecná třídenní pariční lhůta by byla na vyklizení nemovitostí příliš krátká.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšným žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti procesně neúspěšným žalovaným. Soud neshledal důvod pro aplikaci § 150 o. s. ř., kterou navrhovala zástupkyně žalovaných. Samotná skutečnost, že žalovaní 1) a 3) byli pro toto soudní řízení osvobození od soudních poplatků a byl jim ustanoven zástupce z řad advokátů, aplikaci § 150 o. s. ř. neopodstatňovala, jelikož žalovaní byli takto zbaveni povinnosti platit náklady řízení související s jejich vlastním zastoupením, nikoli již náklady řízení úspěšné protistrany. Při zohlednění skutkových okolností této věci, spočívajících v tom, že žalobci se důvodně domáhali vyklizení dotčených nemovitostí a že žalovaní naproti tomu po dobu celého řízení nevynaložili jakoukoli snahu se s žalobci dohodnout smírnou cestou a naopak svým procesním postupem mnohdy zjevně mínili prodlužovat soudní řízení, by nadto soud považoval za nespravedlivé vůči žalobcům, aby jim právo na náhradu nákladů řízení přiznáno nebylo.

41. Náklady žalobců sestávaly z odměny advokátky za pět společných úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], dvě účasti při jednání před soudem ve dnech [datum] a [datum]) po 84 320 Kč při zastupování dvou žalobců (tj. po snížení o 20 % za každého z žalobců 42 160 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 7., § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif”). Náhradu za další úkony právní služby soud žalobcům nepřiznal, neboť ji nepožadovali. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu z ceny dotčených nemovitostí, která dle potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě činila 21 000 000 Kč, a to v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016, či usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2305/19 Náklady žalobců dále sestávaly také z pěti paušálních částek po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Celkem tak soud na náhradě nákladů řízení žalobcům přiznal částku 423 100 Kč, nezvýšenou o náhradu za daň z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobců není plátkyní této daně. Lhůtu k plnění soud dle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. stanovil opět jako patnáctidenní, neboť obecná pariční lhůta by vzhledem k výši náhrady byla příliš krátká. Žalovaní jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala. Soud nestanovil žalovaným povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně, jelikož měli postavení samostatných společníků (srov. také poslední odstavec odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2015, č. j. 19 Co 263/2015-161).

Poučení