3 C 309/2019-115

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 160 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 160 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 160 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 84 942 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na nákladech řízení státu částku 1 127 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dílo. Uvedl, že na základě ústní smlouvy o dílo provedl pro žalovanou v době od května 2016 do července 2016 stavební, pokrývačské, klempířské a izolační práce na novostavbě jejího domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] Tyto práce měly zahrnovat zejména kompletní pokrytí střechy, laťování, dodávku a montáž kompletních klempířských prvků z mědi, montáž světlovodu, montáž komínové čepice, montáž roštu a OSB desek na přesazích domu, zhotovení a instalaci markýzy na terase domu a oplechování atiky. Tyto práce společně s žalobcem prováděli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Cenu za dílo, včetně prací [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] i dodaného materiálu, v celkové výši 380 000 Kč žalobce vyúčtoval žalované dvěma fakturami splatnými [datum], přičemž první z nich ze dne [datum] zněla na částku 150 000 Kč a druhá ze dne [datum] na částku 230 000 Kč. Z vyfakturované částky žalobkyně uhradila celkem 220 000 Kč – dne [datum] uhradila 100 000 Kč a dne [datum] pak 120 000 Kč. Došlo tedy k úplné úhradě prvé faktury a na druhou fakturu zbývá uhradit 160 000 Kč. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaná popřela, že by žalobci cokoli dlužila. Uvedla, že veškeré práce byly prováděny bez písemné smlouvy a bez řádného rozpočtu, cena byla stanovena ústně a žalobce se dle svého prohlášení měl vejít do 200 000 Kč, přičemž v době provádění prací ani nepředložil žádné faktury. Dle rozboru jiných stavebních firem byl rozpočet cca na 100 000 Kč. Dne [datum] poslal žalobce žalované e-mailem fakturu s datem [datum] znějící na částku 230 000 Kč. Žalobkyně žalovanému dne [datum] zaplatila 30 000 Kč, dne [datum] zaplatila 100 000 Kč a dne [datum] částku 120 000 Kč. [příjmení], kterou žalobce požaduje, nebyla nikdy odsouhlasena.

3. V replice žalobce sdělil, že žalovaná je jeho bývalou manželkou, účastníci spolu mají nezletilou dceru a v době uzavření smlouvy byly jejich vztahy přijatelné. Žalobce nesouhlasil, že by smlouva byla uzavřena bez řádného rozpočtu, naopak žalované před uzavřením smlouvy předložil rozpočet na 363 000 Kč. V rámci neformálních vztahů mezi účastníky si žalobce od žalované nenechal písemně potvrdit převzetí rozpočtu ani převzetí faktur. Žalobce žalované nikdy nesdělil, že se vejde do 200 000 Kč a údajné rozbory jiných firem, podle nichž by rozpočet na toto dílo měl činit 100 000 Kč považoval za nereálné. Dále uvedl, že na podporu svých tvrzení předkládá faktury a daňové doklady na 163 357 Kč za materiál použitý pro dílo na domě žalované, přičemž zdůraznil, že nejde o veškerý použitý materiál, neboť některý použil z vlastních skladových zásob. K tomu je třeba připočítat částku 117 160 Kč, kterou vyfakturovali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za své práce na domě žalované, načež je zřejmé, že částky uváděné žalovanou jsou podhodnocené. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že požadovaná cena díla ve výši 380 000 Kč je nižší než částka, která případně bude stanovena znaleckým posudkem jako obvyklá cena díla provedeného žalobcem pro žalovanou. Dodal, že muselo dojít k navýšení ceny stanovené původně rozpočtem na 363 000 Kč, a to pro neustále se zvyšující nároky žalované, která požadovala nejdražší a nejkvalitnější materiál, podbití OSB deskami atypických a složitých tvarů aj. Stejné dílo by zákazníka dle tvrzení žalobce stálo 450 – 500 000 Kč. Z úhrad tvrzených žalovanou žalobce obdržel pouze 220 000 Kč, neboť 30 000 Kč obdrželi od žalované tesaři, kteří prováděli samostatně montáž vazníků. Těmito tesaři nebyli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

4. V duplice žalovaná konstatovala, že faktura ze dne [datum] na 150 000 Kč jí nikdy nebyla doručena, že žalobce nikdy nejednal s ní, nýbrž s jejím manželem, a že nepředkládal žádný rozpočet ani průběžné faktury. Fakturu na částku 230 000 Kč žalované zaslal až v roce 2019. Protože do té doby již uhradila 250 000 Kč, považovala fakturu pouze za potvrzení uhrazených částek, přičemž 20 000 Kč nechtěla rozporovat. Tvrdila také, že tesařům uhradila 30 000 Kč dříve. Žalovaný si dne [datum] přišel pro 11 000 Kč za sundání krovů a na střeše začal pracovat dne [datum]. Ona ani její manžel neodsouhlasili částku 380 000 Kč.

5. Žalobce dále v průběhu řízení uváděl, že smlouva byla uzavřena bez dohody o ceně, že práce byly provedeny dle rozpočtu a že k předání díla došlo. Žalovaná tvrdila, že žalobce jednal s jejím manželem, že dle dohody měla cena díla dosahovat nanejvýš 200 000 Kč, že dílo vykazovalo vady a že rozpočet, který nebyl opatřen jejím podpisem, byl vypracován dodatečně. Namítla také promlčení žalobou uplatněného nároku, k čemuž uvedla, že mezi účastníky nebyl dohodnut termín splatnosti, a tedy promlčecí doba začala plynout dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh. Bylo-li dílo provedeno dne [datum], jak se podávalo z faktur, pak žalobce mohl svůj nárok poprvé uplatnit [datum] a nejpozději dne [datum]; žalobu však podal až [datum]. Dále žalovaná namítla nedostatek své pasivní legitimace, k čemuž uvedla, že smlouvu o dílo s žalobcem neuzavřela ona, ale její manžel, a to i s ohledem na problematické vztahy mezi účastníky coby bývalými manžely. Žalobce této argumentaci oponoval tím, že i práce prováděl ještě v červenci 2016 a že sama žalovaná při účastnickém výslechu uvedla, že žalobce střechu nedodělal, protože nedodělal markýzy. Den splatnosti dluhu byl ve fakturách určen k [datum] a teprve poté mohl žalobce svůj nárok uplatnit. K nedostatku pasivní legitimace žalobce uvedl, že taková námitka byla uplatněna až po skončení koncentrační lhůty, pročež šlo o nové skutkové tvrzení. Smlouva mohla být uzavřena jako společný závazek manželů [příjmení], avšak v takovém případě žalobce mohl podat žalobu jen proti žalované coby jedné ze společně zavázaných osob; žalovaná nadto byla výlučnou vlastnicí domu [adresa] v [obec].

6. Soud během jednání provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

7. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalobce disponuje od [datum] živnostenským oprávněním pro klempířství a opravu karoserií (ohlašovací řemeslná živnost), od [datum] pro výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (ohlašovací volná živnost) – mj. přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, od [datum] pro pokrývačství a tesařství (ohlašovací řemeslná živnost) a od [datum] pro zednictví (ohlašovací řemeslná živnost).

8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí (informace o pozemku) vyplynulo, že žalovaná byla ke dni [datum] výlučnou vlastnicí pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) na adrese [adresa], vše v k. ú. a obci [obec].

9. Z faktury č. 2016 1 vyplynulo, že byla vystavena žalobcem coby dodavatelem pro žalovanou coby odběratele na akci RD novostavba [anonymizováno], bylo v ní uvedeno, že je účtována záloha na domluvené práce ve výši 150 000 Kč vč. DPH. Datum vystavení faktury v ní bylo uvedeno [datum], datum uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a den splatnosti [datum]. U předtištěného slova„ převzal“ nebyl uveden žádný podpis.

10. Z faktury č. 2016 12 vyplynulo, že byla rovněž vystavena žalobcem coby dodavatelem pro žalovanou coby odběratele na akci [anonymizováno] RD a bylo v ní uvedeno, že za provedení plech. střechy [anonymizováno] (clasic) a OSB podbití + klemp. prvků je účtováno 230 000 Kč vč. DPH. Datum vystavení faktury v ní bylo uvedeno [datum], datum uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a den splatnosti [datum]. U předtištěného slova„ převzal“ nebyl uveden žádný podpis.

11. Z dopisu datovaného [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 160 000 Kč a nákladů právního zastoupení do [datum], přičemž uvedl, že v případě, že žalovaná tyto částky neuhradí, bude žalobce trvat v soudním řízení také na úhradě zákonného úroku z prodlení. Dle podací stvrzenky byl dopis podán na poště dne [datum] a dle e-mailu o sledování zásilky byla zásilka doručena žalované následujícího dne.

12. Z rozpočtu soud zjistil, že v něm je uvedeno 31 položek (např. plechová krytina + tabule hnědé, svody, sponky, doprava aj.) a u nich cena s tím, že celkový součet činí 363 000. Tento rozpočet nebyl datován, podepsán, opatřen razítkem ani jinak verifikován.

13. Z faktury [číslo] soud zjistil, že ji vystavil dodavatel [právnická osoba] pro zákazníka [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na částku 2 952 Kč za Cu svitek a KD ohýbání s tím, že datum uskutečnění zdanitelného plnění bylo [datum] a datum splatnosti [datum] a byla na ní ručně psaná poznámka„ D. [příjmení] [jméno] [příjmení]“.

14. Z faktury [číslo] soud dále zjistil, že i tu vystavil dodavatel [právnická osoba] pro zákazníka [anonymizováno] [celé jméno žalobce], a to na částku 3 933 Kč za latě 6x4 impregnované s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum], a že na ni byla ručně psaná poznámka„ [příjmení]“.

15. Z faktury č. FV- 2016 [číslo] vyplynulo, že ji vystavil dodavatel [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 3 410 Kč za spojovací desky, [příjmení] [příjmení] či chemickou kotvu s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum] a že na ni byla ručně psaná poznámka„ [příjmení]“.

16. Z faktury č. FV- 2016 [číslo] vyplynulo, že ji též vystavil dodavatel [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 3 136 Kč za OSB 3N-4PD s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum] a že na ni byla ručně psaná poznámka„ [příjmení]“.

17. Daňový doklad [číslo] vystavil dodavatel [právnická osoba] pro zákazníka [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na částku 40 119 Kč za nástavný díl, koleno, podpěru a pevný tubusový světlovod s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum] a byla na něm ručně psaná poznámka„ [příjmení]“.

18. Daňový doklad [číslo] vystavil též dodavatel [právnická osoba] pro zákazníka [anonymizováno] [celé jméno žalobce], a to na částku 3 960 Kč za tabuli s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum] a byla na něm ručně psaná poznámka„ [příjmení]“.

19. Daňový doklad [číslo] vystavil [právnická osoba] rovněž pro [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na částku 58 836 Kč mj. za žlaby, průchodky či manžety s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum] a byla na něm ručně psaná poznámka„ [příjmení] [jméno]“.

20. Daňový doklad [číslo] vystavil [právnická osoba] pro [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na částku 1 260 Kč za [anonymizováno] s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum].

21. Z daňového dokladu č. PP- 2016 [číslo] vyplynulo, že byl vystaven dodavatelem [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 3 301 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a že byl opatřen ručně psanou poznámkou„ [příjmení]“.

22. Z faktury [číslo] vystavené dodavatelem [právnická osoba] pro [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vyplynulo, že zněla na částku 1 059 Kč, která byla placena hotově, datum zdanitelného plnění i datum splatnosti byly [datum] a i tato faktura byla opatřena ručně psanou poznámkou„ [příjmení]“.

23. Daňový doklad č. FV- 2016 [číslo] vystavil dodavatel [anonymizováno] s.ro. pro [celé jméno žalobce] na částku 2 305 Kč za bok 23 s datem zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum] a i tato faktura byla opatřena ručně psanou poznámkou„ [příjmení]“.

24. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného [právnická osoba] vyplynulo, že zněl na částku 2 096 Kč s datem zdanitelného plnění [datum], placeno bylo hotově, a i zde byla připojena poznámka„ [příjmení]“.

25. Z daňového dokladu č. FV- 2016 [číslo] vyplynulo, že jej vystavila [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 4 613 Kč s datem zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum], opatřen byl rovněž ručně psanou poznámkou„ [příjmení]“.

26. Z daňového dokladu č. FV- 2016 [číslo] vyplynulo, že jej vystavila [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 2 922 Kč s datem zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum]; připojena byla poznámka„ [příjmení] [jméno]“.

27. Daňový doklad č. FV- 2016 [číslo] vystavila rovněž [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 8 782 Kč za OSB 3N-4PD s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a se splatností [datum], připojena byla také poznámka„ [příjmení] [jméno]“.

28. Daňový doklad č. FV- 2016 [číslo] vystavila [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 17 564 Kč za OSB 3N-4PD s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a splatností [datum], připojena byla poznámka„ [příjmení] [jméno]“.

29. Daňový doklad č. FV- 2016 [číslo] vystavila [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 126 Kč, placenou hotově, s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a se splatností [datum], připojena byla poznámka„ [příjmení] [jméno]“.

30. Fakturu č. FV- 2016 [číslo] vystavil [právnická osoba] pro [celé jméno žalobce] na částku 2 046 Kč s datem zdanitelného plnění [datum] a datem splatnosti [datum]. Také tato faktura byla opatřena ručně psanou poznámkou„ [příjmení] [jméno]“.

31. Fakturu [číslo] pak vystavil [příjmení] střechy s.ro. pro [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na částku 937 Kč za svod kulatý a Cu 100 s datem uskutečnění zdanitelného plnění [datum] a se splatností [datum], připojena byla poznámka„ [příjmení]“.

32. Z faktury [číslo] vystavené [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že byla vystavena pro [celé jméno žalobce] na akci [anonymizováno] p. [příjmení], přičemž za provedené klempířské a pokrývačské práce bylo účtováno 39 160 Kč; datum vystavení faktury bylo patrně [datum] (datum špatně čitelné), splatnost zřejmě [datum].

33. Z faktury [číslo] 2016 soud zjistil, že ji vystavil [jméno] [příjmení] pro [celé jméno žalobce] dne [datum] se splatností téhož dne, přičemž za provedené tesařské a pokrývačské práce včetně montáže lešení na akci v [anonymizováno] u p. [příjmení] účtoval 78 000 Kč.

34. Z předložených fotografií soud zjistil, že na nich je zachycen dům ve vlastnictví žalované s novou střechou, přičemž dle tvrzení žalované měl žalobce provádět tu část střechy, na níž se nachází komín, zatímco žalobce dle svého tvrzení prováděl nadto i další část střechy (zakroužkovanou soudem přímo ve fotografiích).

35. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že na dostavbu svého domu čerpala hypotéku a že ohledně vyhotovení střechy jednal s žalobcem manžel žalované.

36. Z výslechu manžela žalované [jméno] [příjmení] vyplynulo, že ten nemovitost, na níž žalobce prováděl práce, původně vlastnil a daroval ji žalované. Od žalobce svědek dle svých slov požadoval sundání krytiny ze střechy a následně i zhotovení střechy, což žalobce provedl a společně s ním dílo prováděli také [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli dílo provádět do [datum] s tím, že žalobce dle svědka nedokončil podhledy na terase a svod ani markýzy. Žalobce měl dle svědka na vazníky namontovat střešní latě, folii, svody a položit plech, a předtím měl sundat krytinu; měl pokládat střešní krytinu [anonymizováno], částečně světlovody a izolaci stropu. Žalobce měl také dělat žlaby, háky a okapnice z mědi. Podle svědka byl žalobce na střeše naposledy 22. 6., po tomto datu další práce neprováděl. Manžel žalované s žalobcem ohledně střechy jednal a financovali ji s žalovanou oba.

37. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalované, k věci vypověděla, že na jaře 2016 byla přítomna u toho, když se domlouvaly práce ohledně pokrytí střechy, oplechování a podbití. Podle ní práce u žalobce objednával manžel žalované a ten s ním též dohodl cenu na 200 000 Kč na základě dvou rozpočtů, které měl žalobce k dispozici. Vypověděla, že práce ze strany žalobce započaly [datum] – v den narozenin žalované a ukončeny byly na konci června, kdy svědkyně skládala státní závěrečnou zkoušku. Uvedla také, že žalobci bylo uhrazeno 11 000 Kč, dále 30 000 Kč, potom 100 000 Kč za průběžné práce a následně něco přes 100 000 Kč s tím, že první částka byla uhrazena v dubnu, další částky pak v květnu a červnu. Žalobce měl provádět laťování, pokládku folie, krytiny, částečné oplechování a svody, přičemž ale dle svědkyně celou zakázku nedodělal – konkrétně nedodělal markýzy nad terasou, oplechování a krytinu. Žalobce měl krytinu objednávat, jednalo se o [anonymizováno], dále žalobce objednával měděné svody. První fakturu od žalobce svědkyně, která je nyní vlastnicí domu, obdržela [datum] e-mailem.

38. Svědek [jméno] [příjmení], otec [jméno] [příjmení], vypověděl, že byl na jaře 2016 přítomen u schůzky týkající se střechy a byl přítomen u toho, že manžel žalované předával žalobci peníze, a to v době, kdy už se na střeše pracovalo, a že mezi žalobcem a manželem žalované bylo dohodnuto, že cena za práce se„ vejde“ do 200 000 Kč. Uvedl, že žalobce a jeho společnost ze střechy odešli asi na podzim 2016 a že svědek s manželem žalované následně dodělával střechu, neboť nebyla hotová, konkrétně dodělávali přesahy nad terasou, neboť tam nebyl hotový zbytek krytiny. K rozsahu prací se svědek nedokázal vyjádřit. Žalovaná podle něj s žalobcem příliš nekomunikovala, vše vyřizoval její manžel.

39. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pro žalobce prováděl nějaké práce na střeše žalované, přičemž fakturoval žalobci. Konkrétně dělali klempířské práce, svody, parapety, stavěli lešení, budovali střechu, podbití OSB deskami, zateplení na půdě, světlovod a pokládala se podle něj plechová krytina. Také se položila folie. Podle svědka byla střecha kompletně hotová v době, kdy odcházeli. Na střechu měly být použity latě, folie, OSB desky, měď na plechy, žlaby, háky, vata na zateplení, světlovod. Svědek žalobci vystavil fakturu na cca 70 000 Kč; jednalo se o jedinou fakturu, kterou vystavil.

40. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v roce 2016 prováděl práce na střeše domu žalované, dělal tam laťování, plechování a klempířinu. Kromě něj tam práce prováděl i žalobce a pan [příjmení]. Když ze střechy odcházeli, byla hotová kromě svodů a nějakých lišt. Materiál na střechu dodával žalobce, svědek jako živnostník fakturoval žalobci. Svědek viděl žalobce komunikovat s žalovanou. Žalobci svědek vystavil jednu nebo dvě faktury a za ty dostal zaplaceno.

41. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo pouze toliko, že podle ní se u nich v práci, kde pracovala i žalovaná, někdy na podzim 2016 povídalo, že žalovaná žalobci nezaplatí zbytek peněz za střechu. Z jakého důvodu a o kolik peněz se mělo jednat, svědkyně nevěděla.

42. Svědkyně [jméno] [příjmení], společná dcera účastníků, při svém výslechu uvedla, že střechu u žalobce objednávala žalovaná, která také žalobci za střechu platila, což svědkyně věděla pouze z doslechu od žalované. Podle svědkyně byla střecha kompletně hotová bez nedodělků a nedoplatek měl činit 100 000 Kč. Žalovaná měla svědkyni sdělit, že žalobci 100 000 Kč nedoplatí, protože je drahý. Konkrétní informace o tom, jakou částku žalobce žalované fakturoval, či kolik mělo být ze strany žalované uhrazeno, svědkyně nevěděla; uváděla pouze, že k úhradě zbývá dluh 100 000 Kč, což měla žalovaná potvrdit po dokončení střechy.

43. Svědek [jméno] [příjmení], který byl v rozhodné době přítelem [jméno] [příjmení], vypověděl, že žalobce se dohodl s manželem žalované na tom, že cena za střechu bude do 200 000 Kč. Jaká byla dohoda ohledně způsobu placení či ohledně splátek, svědek nevěděl, a nebyl přítomen ani u předávání peněz. Manžel žalované podle něj řešil technické záležitosti týkající se stavby, zatímco žalovaná vedla šanon s doklady, evidovala faktury apod. Práce na střeše podle něj trvaly 2 či 3 týdny. Další informace si svědek nepamatoval nebo nebyl přítomen u podstatných událostí.

44. Soud zamítl návrh na dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť ten nebyl přítomen u žádných rozhodných skutečností, a tedy se jednalo o důkaz pro věc irelevantní. Soud dále zamítl návrh na dokazování znaleckým posudkem z oboru ekonomika (tento znalecký posudek proto soud ani nenechal vypracovat), jímž měla být dle návrhu žalobce zjištěna hodnota provedených prací, neboť žalobce neprokázal konkrétní rozsah provedených prací, pročež byl jím navrhovaný důkaz nadbytečný. Soud nepřihlížel k důkazním návrhům, které žalovaná navrhla až po uplynutí lhůty spojené s koncentrací řízení ve svém podání z [datum] (tj. k výslechu svědka [příjmení], smlouvě o hypotečním úvěru, cenové nabídce, krycímu listu, návrhům na povolené čerpání a dočerpání úvěru, faktuře, příjmovému pokladnímu dokladu, fotodokumentaci, výběrům z hypotéky, sešitu výdajů, tabulce [anonymizováno], ke kopii stavebního deníku či k prohlášení o odborném vedení stavby). Soud nepřihlížel ani k návrhu žalobce na provedení dokazování znaleckým posudkem, který by určil rozsah provedených prací, neboť i ten byl navržen až po zákonné koncentraci řízení (a žalobce ostatně následně uvedl, že takový důkaz ani nenavrhuje).

45. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce prováděl ve spolupráci s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na domě v [obec] ve výlučném vlastnictví žalované práce na střeše, přičemž ohledně ceny za tyto práce žalobce jednal s manželem žalované a platby ve prospěch žalobce prováděla žalovaná. Žalobce vystavil dvě faktury pro žalovanou jako odběratelku, a to fakturu ze dne [datum] s datem splatnosti [datum], znějící na zálohu ve výši 150 000 Kč, a fakturu ze dne [datum] s datem splatnosti [datum], znějící na částku 230 000 Kč. Žalobci jako odběrateli bylo v období od [datum] do [datum] vystaveno několik faktur od [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba] a [právnická osoba] na stavební materiál, které zněly na celkovou částku 163 357 Kč a byly opatřeny ručně psanými poznámkami se jménem žalované. [jméno] [příjmení] žalobci vystavil fakturu na částku 39 160 Kč a [jméno] [příjmení] na částku 78 000 Kč. Žalobcem prováděné práce spočívaly v sundání střešní krytiny, namontování střešních latí, položení plechu a folie či v provedení svodů. [jméno] [příjmení] společně s žalobcem prováděl klempířské práce, svody, parapety, stavění lešení, vybudování střechy, podbití OSB deskami, zateplení půdy, montáž světlovodu a pokládku plechové krytiny. [jméno] [příjmení] prováděl na střeše laťování, plechování a klempířinu. Před podáním žaloby ke zdejšímu soudu byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobce k zaplacení částky 160 000 Kč a tato výzva jí byla doručena dne [datum].

46. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 věty první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 a 2 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 a 2 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

47. Podle § 2586 odst. 1 a 2 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

48. Soud na základě provedeného dokazování a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

49. Soud se předně zabýval namítaným nedostatkem pasivní věcné legitimace. Vycházel přitom z toho, že tuto námitku účastník může vznést kdykoli během řízení, a to i po jeho zákonné koncentraci. Při posuzování důvodnosti námitky však je nutno (podobně jako je tomu u námitky promlčení) vycházet ze skutkových tvrzení a důkazů, které byly včas navrženy před tím, než bylo řízení zkoncentrováno. Soud proto nesouhlasil s žalobcem v tom, že by se namítaným nedostatkem pasivní legitimace vůbec nemohl zabývat. Nadto již v podání ze dne [datum] (před prvním jednáním ve věci) žalovaná poukazovala na to, že žalobce nikdy nejednal s ní, ale vždy s jejím manželem. Soud dále naznal, že žalobce uzavřel smlouvu o dílo s žalovanou i s jejím manželem a že na základě této smlouvy prováděl v [obec] stavební práce. Tento závěr byl opodstatněný skutkovými zjištěními, podle nichž manžel žalované sice s žalobcem dílo v konkrétnostech sjednával (včetně ceny), avšak žalovaná si sjednání díla byla vědoma, dílo bylo prováděno na její nemovitosti, u jeho provádění byla přítomna, za dílo platila a společně se svým manželem si dle svého účastnického výslechu vzala na rekonstrukci domu hypotéku. Ačkoli tedy žalobce v tomto soudním řízení neprokázal, co bylo konkrétně obsahem smlouvy o dílo, soud neměl pochybnosti o tom, že žalovaná byla jednou ze společně a nerozdílně zavázaných osob dle smlouvy o dílo a že žalobce mohl žalobu podat pouze proti žalované coby jednomu ze solidárních dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 493/2013).

50. V této věci žalobce tvrdil, že s žalovanou (potažmo též s jejím manželem) uzavřel ústní smlouvu o dílo a že cena za dílo byla určena dle rozpočtu, znějícího na částku 363 000 Kč a posléze navýšeného na 380 000 Kč z důvodu zvyšujících se nároků žalované. Žalobce však navzdory poučení soudu (které mu bylo dáno již při prvním jednání a opakovaně při jednání dne [datum] i s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního) tato svá tvrzení neprokázal. Soud nemohl vzít za prokázané, že účastníci stanovili cenu za dílo dle rozpočtu na částku 363 000 Kč, neboť předmětný rozpočet nebyl žádným z účastníků (či manželem žalované) podepsán či jinak verifikován, jednalo se o rozpočet prostý, neopatřený jakýmkoli razítkem a nedatovaný, a jako takový neměl žádnou důkazní hodnotu. Stejně tak žádný z provedených důkazů nesvědčil o tom, že by došlo k uzavření dohody, podle které měla cena za dílo činit fakturovaných 380 000 Kč z důvodu zvýšených nároků žalované. Vyslechnutí svědci naproti tomu potvrdili tvrzení žalované o tom, že se žalobce dle svého příslibu měl„ vejít“ do částky 200 000 Kč. Jakkoliv si soud je vědom toho, že se jednalo o svědky spřízněné s žalovanou, za podstatné považoval právě to, že tvrzení žalobce žádný z provedených důkazů (listin či svědků) nepotvrdil. Soud proto nemohl věc posoudit dle žalobní argumentace tak, že ze sjednané částky 380 000 Kč nebylo dosud uhrazeno 160 000 Kč. Na podporu tvrzení žalobce, že mu žalovaná dosud tuto částku dluží, nesvědčily ani svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] o věci nevěděla téměř nic a obecnou informaci, že žalovaná žalobci nezaplatí za střechu, čerpala pouze z doslechu; navíc z jejího výslechu nebylo zřejmé, o jakou částku se mělo jednat, zda to byla částka mezi účastníky skutečně sjednaná, ohledně čeho a s jakou splatností. Vyloučeno přitom nebylo ani to, že se jednalo o částku 120 000 Kč, kterou žalovaná žalobci uhradila dle shodných tvrzení účastníků dne [datum]. Svědkyně [jméno] [příjmení] pak hovořila o nedoplatku ve výši 100 000 Kč, nikoli 160 000 Kč; ohledně dohody týkající se ceny za dílo také ničeho konkrétního nevypověděla a rovněž ve vztahu k její výpovědi není vyloučeno, že jí tvrzený nedoplatek mohl odpovídat částce, kterou žalovaná žalobci uhradila v říjnu 2016.

51. Žalobce neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, jaký konkrétní rozsah prací byl mezi účastníky dohodnut a následně proveden. Soud nepochyboval o tom, že žalobce nějaké práce na domě žalované prováděl a že se jednalo zejména o výměnu krytiny, zateplení, namontování střešních latí, tesařské či klempířské práce. Takto zjištěný rozsah prací však měl soud nadále za nedostatečný a neumožňující mu zadat znalecký posudek, jehož účelem by bylo zjištění ceny prací (které by soud musel jednoznačným způsobem v zadání znaleckého úkolu specifikovat). Dohodnutý a provedený rozsah prací pak soud nemohl vzít za prokázaný ani na základě žalobcem předložených faktur, ohledně nichž žalovaná zpochybňovala, že by se jednalo o faktury na materiál použitý na stavbě jejího domu. Samotné ručně psané poznámky se jménem žalované, taktéž nesvědčily o tom, že by materiál zakoupený podle těchto faktur byl použit při provádění předmětného díla, když žalobce osobně při jednání potvrdil, že se jednalo o jím psané poznámky, nikoli o podpis žalované. To, že tyto faktury vůbec nemusely souviset s dílem prováděným pro žalovanou, bylo patrné z faktury [číslo] znějící na částku 2 952 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne [datum], tj. den nastalý až po datu uskutečnění zdanitelných plnění dle faktur, které žalobce vystavil pro žalovanou. Zejména však sám zástupce žalovaného při soudním jednání dne [datum] uvedl, že předkládané faktury měly pouze ilustrovat, kolik stál materiál a práce, a měly sloužit jako podklad pro znalce z oboru ekonomie. I kdyby však bylo pravdou, že předložené faktury či jejich část souvisely s plněním díla pro žalovanou, soud by na jejich základě nemohl konkrétně určit, jaké dílo bylo provedeno, když mnohé položky ve fakturách byly neurčitě pojmenované a když z nich nebylo zjistitelné, jak konkrétně byl ten který materiál při provádění díla použit. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že žalobce neunesl ani své břemeno tvrzení, pokud jde o rozsah díla, který po dobu celého soudního řízení ani na výslovnou výzvu soudu přesně nevymezil (ani nepodložil příslušnými důkazy). Soud tak též z těchto důvodů nemohl žalobě vyhovět, když neměl za prokázané, jaké práce byly mezi účastníky dohodnuty a žalobcem poté provedeny, pročež nebylo namístě na základě znaleckého posudku zjišťovat, jaká by byla obvyklá cena takových prací.

52. Soud nadto konstatuje, že v řízení nebylo ani prokázáno, že by žalovaná od žalobce obdržela faktury vystavené žalobcem dříve než v roce 2019 a že by mezi účastníky byla sjednána splatnost ceny za dílo do [datum]. Předmětné faktury č. 2016 1 a č. 2016 12, které žalobce vystavil na celkovou částku 380 000 Kč a v nichž byla jím určena splatnost k [datum], nebyly opatřeny podpisem žalované o jejich převzetí. Ani z jiných důkazů nevyplynulo, že by se účastníci dohodli na splatnosti k [datum]. Za této situace, pokud by soud vycházel z data uskutečnění zdanitelného plnění dle faktur k [datum] (a z tvrzení žalobce a jím navržených svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení], podle kterých bylo dílo zcela dokončeno a provedeno, když žalobce práce dodělal, jakož i z tvrzení žalované či ze svědeckého výslechu jejího manžela či [jméno] [příjmení], podle nichž žalobce práce ukončil na konci června 2016 a následně již některé nedodělky dokončovali jiní), musel by dát žalované za pravdu i v tom, že požadovaný nárok je promlčený. Nebyly-li totiž faktury (zejména pak v pořadí druhá faktura č. 2016 12, k níž se žaloba vztahuje) doručena žalované v roce 2016 a nebyla-li tímto způsobem žalobcem určena splatnost ceny za dílo, jak žalobce tvrdí, pak je nutno vycházet z toho, že splatnost dluhu nebyla dohodnuta ani jinak určena, pročež začala promlčecí lhůta plynout dnem následujícím poté, co dluh vznikl (srov. žalovanou citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 33 Odo 345/2002), tj. dne [datum]. S ohledem na to, že promlčecí lhůta činí 3 roky, došlo by k promlčení žalobou požadovaných částek (za předpokladu, že žalobce fakturoval oprávněně) dne [datum]. Žalobce však žalobu podal až dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Závěr, že je žalobou uplatněný nárok promlčen by přitom soud musel učinit i tehdy, pokud by jej posuzoval alternativně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť i v takovém případě by promlčecí lhůta byla tříletá a počala by běžet [datum]. K tomu soud dodává, že tvrzení žalobce o tom, že pro žalovanou prováděl nějaké práce ještě v červenci 2016, odporuje jednak datum zdanitelného plnění uvedené ve faktuře č. 2016 12, a jednak též skutečnost, že žalobce žalované již žádnou další fakturu po uplynutí měsíce července 2016 nevystavil. Přitom ke dni [datum] mohl jen stěží vědět, kolik bude třeba žalované za práce z července 2016 vyfakturovat.

53. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu I. výrokem zamítl jako nedůvodnou.

54. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve II. výroku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Procesně úspěšná v této věci byla žalovaná, jejíž náklady řízení sestávaly z odměny advokáta za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 3 podání ve věci samé a 5 účastí na jednání před soudem – jedno ze čtyř jednání trvalo déle než 2 hodiny) po 7 500 Kč. K tomu bylo dále třeba připočítat 9 paušálních částek po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 2 700 Kč, a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 14 742 Kč Celkem tak soud na náhradě nákladů řízení žalované přiznal částku 84 942 Kč Lhůtu k plnění soud dle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. stanovil jako patnáctidenní, aby měl žalobce dostatek času k plnění. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí, že náhradu nákladů řízení je třeba zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou zastupoval. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že za účelně vynaložený náklad nepovažoval podání z [datum], učiněné po uplynutí koncentrační lhůty, za nějž proto žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

55. Ve III. výroku soud uložil žalobci v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení, aby státu zaplatil na nákladech řízení částku 1 127 Kč, která odpovídala svědečnému, jež bylo uhrazeno z rozpočtových prostředků zdejšího soudu svědkovi [jméno] [příjmení] Lhůtu k plnění soud stanovil opětovně jako patnáctidenní.

Poučení