3 C 31/2024 - 97

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vyklizení nemovitostí takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizenou předat žalobkyni nemovitou věci, a to pozemek č. parc. st. [právnická osoba], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno], která stojí na pozemku č. parc. st [právnická osoba], a pozemek č. parc. [Anonymizováno] zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 982,50 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám její zástupkyně [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vyklizení nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. st. [právnická osoba], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno], která stojí na pozemku č. parc. st [právnická osoba], a pozemku č. parc. [Anonymizováno] zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] (dále jen „nemovitost“). V žalobě tvrdila, že je výlučnou vlastnicí nemovitosti, kterou nabyla dědictvím po svém otci [jméno FO]. Sama v domě nebydlí, ale bydlí v něm její bratr (žalovaný), a to bez právního důvodu. Soužití rodičů se žalovaným bylo špatné, žalovaný jako dítě nechtěl rodiče poslouchat, vyhrožoval jim, o otce zlomil nůž a matku pořezal na rameni. V 18 letech dostal žalovaný invalidní důchod, ale při tom ještě pracoval. Otec ho vyzýval, ať se odstěhuje, ale vyklidit ho nenechal, protože se ho bál. Žalovaný rodičům vyhrožoval, že je zabije, že dům podpálí, o čemž často mluvil, když mu otec něco řekl, rozzuřil se a něco rozbil. Nebyla s ním možná dohoda. Žalovaný je agresivní, soustavně ničil majetek otce, například mu nasypal do motoru auta sůl, na zahradě pokácel několik ovocných stromů, matce zablokoval vrata do garáže a dopouštěl se i jiných schválností. Ničil i majetek žalobkyně. Žalovaný opakovaně napadl otce, byl kvůli tomu i hospitalizován v psychiatrické léčebně, dvakrát napadl i matku. Otec žalovaného vydědil. Avšak ani po smrti otce své chování nezměnil, například na rodinné oslavě slovně napadal příbuzné a vyhrožoval jim zabitím. Žalovaný byl nejen projednáván přestupkovou komisí pro přestupek proti občanskému soužití, ale byl i za své jednání trestně odsouzen. Žalovaný užívá v přízemí kuchyň, obývací pokoj, koupelnu, WC, spíž a v 1. patře dva pokoje, dále užívá sklep a bývalou stáj jako garáž. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že dům užívá na základě dohody s otcem, a to z důvodu jeho chování k otci. Manželka žalovaného s jejich dcerou od něho utekla do azylového domu. Žalovaný si dceru do domu bere pouze za účelem styku.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že naopak otec ho soustavně napadal, protože by schizofrenik se sklony k agresivitě., kdy mu asi před 15 lety probodl hlavu vidlemi. Dále tvrdil, že nemovitost užívá celý život, bydlel tam i s oběma bývalými manželkami a se svojí dcerou. Po rozvodu se jeho bývalá druhá manželka s dcerou odstěhovaly, tak bydlí v domě sám, přičemž když má dceru u sebe, bydlí s ní v domě. Právní důvod užívání nemovitostí spatřuje v ústní dohodě se svým otcem, s nímž se dohodl na tom, že bude část nemovitostí – pokoj v podkroví a kuchyň bezplatně užívat. Dohoda zněla tak, že tyto části domu může užívat, pokud bude platit za celý dům elektřinu. Dále uvedl, že měl naspořenou částku cca 607 000 Kč, kterou měl v hotovosti schovanou doma, ale 17. 4. 2024 zjistil, že v domě nechal otevřené okno a veškeré úspory se mu ztratily. Nemá tak žádné prostředky k životu ani k bydlení. Příjem má cca 16 000 Kč měsíčně invalidní důchod III. stupně, z něhož platí soudem stanovené výživné 7 000 Kč měsíčně, takže mu na měsíc zbývá 9 000 Kč. Konečně tvrdil, že postup žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy a nemravným zneužitím vlastnického práva. Dům č.p. [Anonymizováno] je rodným domem žalovaného, který nemá jinou možnost bydlení.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: - z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], listu vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], že žalobkyně je kromě jiného výlučným vlastníkem pozemku č. parc. st. [právnická osoba], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno], která stojí na pozemku č. parc. st [právnická osoba], a pozemku č. parc. [Anonymizováno], a to na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], - z předžalobní upomínky a výzvy k vyklizení ze dne 8. 11. 2023 adresované žalovanému, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitosti č.p. [Anonymizováno], protože v ní žalovaný bydlí bez právního důvodu, - z reakce žalovaného na výzvu k vyklizení ze dne 14. 12. 2023, že v domě bydlí od svého narození a v posledních letech na základě dohody se svým otcem. Nemovitost vždy užíval bez toho, aby hradil nájemné. Má za to, že nemovitost užívá na základě ústně uzavřené smlouvy o výpůjčce. - z rozsudku zdejšího soudu ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], že žalovaný byl uznán vinným tím, že dne 8. 10. 2019 v 19:00 hodin, přes opakovaně vyslovený zákaz vstupu ze strany rodičů, neoprávněně vnikl do vnitřních obytných prostor domu čp. [Anonymizováno] v obci [adresa], který dlouhodobě užívají jeho rodiče, prošel nezajištěnou brankou na pozemek parcelní č. [Anonymizováno], dále nezajištěnými vchodovými dveřmi do vnitřních prostor domu, kde matku začal slovně urážet, že je černá huba a že jim ještě ukáže, následně se vrátil do předsíně domu, kde poškodil dveře na toaletu a dále již ve venkovním prostoru poškodil jednu vnější skleněnou výplň trojdílného okna, čímž poškozeným [jméno FO], nar. [Anonymizováno], a [jméno FO], nar. [Anonymizováno], způsobil škodu poškozením ve výši 1 367 Kč, tedy neoprávněně vnikl do obydlí jiného, neoprávněně tam setrval, čímž spáchal přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku a za toto své jednání byl [Anonymizováno] k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců s podmíněným odkladem a zkušební dobou stanovenou na 1 rok a s uloženou povinností k náhradě škody ve výši 817 Kč, - z usnesení zdejšího soudu ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], že k převzetí nemocného [jméno FO] (žalovaného) do ústavu zdravotnické péče dne 5. 11. 1998 došlo ze zákonných důvodů, a to pro poruchy chování s agresivitou, kdy podle sdělení ošetřujícího lékaře měl fyzicky napadnout otce, - z notářského zápisu sepsaného dne 6. 12. 2028 notářem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. N 669/2018, NZ 687/2018, Z 87/2018, že zůstavitel [jméno FO], narozený 29. 12. 1941 (otec účastníků) uvedl, že pro případ úmrtí povolává za dědice bývalou manželku [jméno FO] a dceru [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Dále prohlásil, že má ještě syna [jméno FO] (žalovaného), kterého vyděďuje, a to z důvodů, že o něho trvale (více jak dvacet pět let) neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, neposkytuje mu pomoc v nouzi (stáří a nemoci) a trvale vede nezřízený život. Má se svým synem dlouhodobé problémy, je agresivní, soustavně ničí jeho majetek, jako výplně dveří (skla) či skla na oknech. V roce 1995 po hádce ho bodl dvakrát nožem do krku a do ruky, nesčíslněkrát musel volat policii. Mimo jiné mu nasypal do motoru u auta sůl. V roce 2006 byl jeho syn za různé přestupky odsouzen na dva roky do vězení, a tak mohl chvíli žít bez strachu, co zase udělá. Několikrát mu uřízl několik ovocných stromů, zablokoval mu vrata u garáže, takže musí parkovat s autem venku. Policie mu několikrát řekla, ať mu dá výpověď z baráku, ale žalovaný mu řekl, že když to udělá, tak to tady zapálí. Několikrát mu rozbil hlavu, svoji mámu napadl a udělal jí modřiny na těle a na oku. Vlastní sestře prořízl kolo u auta. Jednou asi tak v roce 1989 mu ukradl 4 000 Kč, což ale nemůže dokázat. V domě zůstavitele č.p. 41 žalovaný bydlí bezúplatně více než 7 let, - z rozsudku zdejšího soudu ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], že soud zamítl žalobu, kterou se žalobce (v tomto řízení žalovaný) domáhal určení, že není vyloučen z dědického práva, a že mu náleží dědické právo jako dědici ze zákonné dědické posloupnosti po zůstaviteli [jméno FO], narozenému [Anonymizováno], zemřelému [Anonymizováno]. - z oznámení policie o přestupku ze dne 25. 7. 2024, že žalovaný je podezřelý z přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že dne 7. 7. 2024 okolo 15:00 hodin na zahradě rodinného domu č.p. [Anonymizováno] v [adresa] dvakrát vystřelil z dlouhé vzduchové zbraně směrem na zahradu domu č.p. 5, kde se v tuto dobu pohybovala žalobkyně společně se dvěma dětmi, a dále tím, že dne 28. 6. 2024 v nezjištěném čase mezi obcemi Český Dvůr a Dolní Krupá měl žalovaný vybržďovat a najíždět svým vozidlem zn. [Anonymizováno] na žalobkyni, která jela ve svém vozidle, - ze zprávy [právnická osoba], poradny [adresa], že evidují konzultace s uživatelkami služby [jméno FO] a žalobkyní (dne 8. 11. 2022 a 7. 11. 2023), jejichž obsahem byly obavy z jednání žalovaného, kdy klientky uvedly, že žalovaný napadá matku i další osoby, vyhrožuje, ničí majetek, agrese se zvyšuje, obě vyjadřovaly obavy o život, - z rozsudku zdejšího soudu ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], že byla schválena dohoda, podle níž je otec (žalovaný) oprávněn stýkat se s nezletilou [jméno FO], narozenou [Anonymizováno], každý lichý týden v roce od čtvrtka od 15:00 hodin, kdy si ji převezme ve školském zařízení, eventuelně v místě bydliště matky, pokud nezletilá nebude ve školském zařízení přítomna, do neděle do 18:00 hodin, kdy ji odevzdá matce v místě jejího bydliště, a v každém sudém týdnu v roce od středy od 15:00 hodin, kdy si ji převezme ve školském zařízení, eventuelně v místě bydliště matky, pokud nezletilá nebude ve školském zařízení přítomna, do čtvrtka do 18:00 hodin, kdy ji odevzdá matce v místě jejího bydliště, - z rozsudku zdejšího soudu ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], že otec žalovaného [jméno FO] byl uznán vinným, že dne 27. 6. 2008 kolem 16:00 hodin v [adresa] na dvoře domu čp. [Anonymizováno] po předchozí slovní rozepři se svým synem [jméno FO] uchopil vidle, jmenovaného s nimi honil po dvoře a vyhrožoval mu zabitím, přičemž poté, co se [jméno FO] schoval za vrak osobního vozidla odstaveného na dvoře, obviněný, který stál na druhé straně vozidla, se jej snažil vidlemi zasáhnout, když nejméně čtyřikrát přes střechu tohoto vozidla bodl vidlemi do míst, kde se [jméno FO] nacházel, z čehož v jednom případě jmenovaného zasáhl bodci vidlí do hlavy a způsobil mu tržnou ránu hlavy nad šípovým švem lebky v délce 2 cm zasahující do podkoží, což si vyžádalo lékařské ošetření, avšak s ohledem na způsob útoku mohlo dojít u poškozeného k daleko závažnějším zraněním, která by ho mohla ohrozit na životě, čímž se dopustil jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k dokonání trestného činu a jehož se dopustil v úmyslu jinému způsobit těžkou újmu na zdraví, avšak k dokonání trestného činu nedošlo, a tím spáchal trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. ukončený ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem a zkušební dobou na 1 rok, - z propouštěcí zprávy [právnická osoba], že dne 7. 3. 2004 byl žalovaný ošetřen, kdy uvedl, že se dnes v poledne nepohodl s otcem, pak okolo 19. hodiny byl otcem napaden, který ho dřevěnou násadou praštil do hlavy, do břicha a do palce pravé ruky, - z ambulantní zprávy nemocnice [adresa], že žalovaný byl dne 28. 9. 2003 ošetřen, kdy sdělil, že byl dnes držen matkou a dcerou a otec „psychopat“ ho mlátil holí od vidlí, pak ho napadl rýčem, lámal mu prsty na rukou a snažil se mu zlomit nohu, - ze sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 10. 7. 2023, že žalovaný byl poučen, že je třeba podat souhlas, pokud má zájem na projednání přestupku, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že v blíže neupřesněném období od 19:00 hodin dne 5. 6. 2023 do 11:30 hodin dne 6. 6. 2023 měla poškodit v obci [adresa] u domu čp. [Anonymizováno] čelní sklo u vozidla [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ].

4. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že otec chtěl žalovaného vydědit, za to jak se k němu, matce a k lidem ve vsi choval, kdy všechny napadal. Také si přeje, aby se odstěhoval. Žalovaný je neustále napadá, nyní na ně střílel ze vzduchovky. Žalovaný bydlí v nemovitosti od narození celý život, rodiče ho měli rádi a nemohou za to, že byl postižený. Určitě mezi rodiči a žalovaným nebyla žádná dohoda o užívání domu, přáli si, aby z domu odešel. Kdyby se choval slušně, mohl by v domě dále bydlet, ale to jen slíbí a nesplní. Uvažuje o prodeji domu, aby za získané peníze pořídila bydlení pro matku někde jinde, aby žalovaný nevěděl, kde bydlí. Je schopen ji vyhledat a napadat. Za užívání domu nic neplatí, platí jen elektřinu. Když byl otec naživu, tak ani elektřinu nechtěl platit, až když dodavatel hrozil, že ji odstřihne, začal žalovaný elektřinu platit. Žádné bydlení si nikdy nesháněl, říkal, že ho z domu nikdo nikdy nedostane. Po smrti otce se vztahy nezlepšily. Dovede si představit, že by tam žalovaný bydlel za úplatu, ale musel by se slušně chovat. Už mu nevěří, jeho nenávist k nim je obrovská. Matku napadl fyzicky už před delší dobou, ale napadá ji tak, že jí vyhrožuje, že ji zabije, že půjdou všichni na krchov. Matka nemůže ani otevřít okno, protože jí hází do pokoje hlínu a bordel.

5. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že v domě bydlí od narození a nikdy ho neopustil. S otcem se ústně dohodl na tom, že mu nechá kuchyň a že tam mohou doživotně žít a dále se dohodli na tom, že bude platit elektřinu. Dále platí vodu, uhlí a opravy na domě. V čp. [Anonymizováno] vytápí jen svoje místnosti, vodu platí také jen za sebe, ale elektřinu platí asi za všechno, i za místnosti, které obývá matka. O vše se tam staral a oni se mu jen vysmívali a napadali ho. Otec měl schizofrenii. Všichni se bojí jich a ne žalovaného. V současné době má invalidní důchod 16 080 Kč, občas někde pracuje. Má jednu vyživovací povinnost, platí výživné 7 000 Kč měsíčně. Nemá jinou možnost bydlení. Platí si spoustu věcí, například léky a inzulín. Býval výbušný poté co ho napadli, například manžel žalobkyně mu bouchal hlavou o radiátor, otec mu probodl hlavu vidlemi, uráželi ho, že je postižený. Uvažoval o jiném bydlení, ale teď na to nemá, protože mu ukradli našetřených 607 000 Kč. Také ho obviňovali že je pedofil, aby přišel o dceru.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v domě č.p. [Anonymizováno] od narození. Neměl žádnou dohodu o užívání, manžel ho vydědil a svědkyně ho také vydědila. Nechali ho v domě bydlet do 36 let věku a nemusel nic platit. Po smrti manželova bratra zdědila dcera dům č.p. [Anonymizováno] a žalovaného nechali bydlet v č.p. [Anonymizováno] aby měli klid. Musel si začít platit sám elektřinu, vodu a plyn, za užívání domu jim nic neplatil. Soužití s ním bylo špatné, napadal je, poškozoval jejich věci, ničil jejich majetek. Na svědkyni šel s mačetou, na manžela s nožem nebo se sekerou. Svědkyně nyní bydlí v č.p. [Anonymizováno], už se se žalovaným nevídá a ani žalobkyně se s ním nestýká. Nedohodli se na žádné úplatě, protože se s ním nedá dohodnout. Žalovaný otce provokoval, byly mezi nimi potyčky, žalovaný vyhrožoval, že vše zapálí. V průběhu doby se vztahy spíše zhoršovaly, žalovanému nevěří.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalovaným byli asi rok manželé a bydleli v domě č.p. [Anonymizováno] v [adresa]. Když ho poznala, říkal, že má dům, který mu patří. Nastěhovala se k němu a asi po půl roce zjistila, že vlastníkem byl pan [jméno FO]. V žádném případě neměl žalovaný s panem [jméno FO] dohodu o užívání domu. Vztahy tam byly strašné, a to byl důvod, proč s dětmi odešla. Špatné vztahy vyvolával žalovaný.

8. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v domě, kde původně bydleli jeho rodiče, ale z důvodu neshod se odstěhovali do druhé poloviny a v domě zůstal bydlet žalovaný. Svědkyně neví nic o nějaké dohodě nebo smlouvě o užívání domu. Žalovaný si tuto situaci zavinil sám, protože byl agresivní. Bylo toho hodně, ale svědkyně byla přítomna tomu, kdy žalovaný šel se železnou tyčí, tloukl na okna, bratrovi rozbil přední sklo u auta a svědkyni povalil na zem, pak šel s mačetou i proti policii. Ze začátku to bylo v pohodě, žalovaný byl šikovný, ale pak se to nějak zvrtlo. Jeho rodiče se ho báli. Problém nastal, když se žalovaný napije, tehdy je agresivní.

9. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že se se žalovaným znali z práce. Žalovaný bydlel v rodinném domku v [adresa] a svědka se ptal, kde by mohl sehnat levný materiál s tím, že mu otec daroval část baráku, a že si to tam chce předělat, protože mu otec říkal, ať si to opraví podle sebe.

10. Návrhy účastníků na provedení dalších důkazů soud zamítl a k dalším důkazům, byť byly soudem provedeny, soud nepřihlížel, protože se nakonec ukázaly být pro posouzení a rozhodnutí věci irelevantní.

11. Na základě provedeného dokazování soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně je na základě dědického rozhodnutí výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti a žalovaný tuto nemovitost v současné době bezplatně (což jednak sám tvrdil a jednak za úplatu se nepovažuje úhrada obvyklých nákladů spojených s užíváním nemovitosti, například spotřebovaná elektřina apod.) užívá bez uzavřené nájemní nebo jiné smlouvy. Bylo prokázáno, že mezi žalovaným a otcem probíhaly v minulosti vyhrocené spory končící v několika dokumentovaných případech fyzickým napadením ať již z jedné či z druhé strany. Vztahy mezi žalovaným a otcem byly natolik hluboce narušené, že otec žalovaného vydědil. Za tohoto stavu soud neuvěřil tvrzení žalovaného, že měl uzavřenou dohodu s otcem ohledně bydlení v nemovitosti, takové tvrzení vzhledem k vyhroceným vztahům postrádá logiku. Spíše byl v nemovitosti trpěn z obavy, aby nenaplnil své výhrůžky. Navíc jeho tvrzení o dohodě nebylo prokázáno, když svědek [jméno FO] pouze uvedl, že z řeči žalovaného pochopil, že mu měl otec darovat část domu, což je vyloučené a nebylo ani žalovaným tvrzeno, a ze shodných výpovědí žalobkyně a svědkyň [jméno FO] a [jméno FO] bylo naopak zjištěno, že žalovaný s otcem žádnou dohodu o užívání nemovitosti uzavřenou neměl. Avšak bez ohledu na to, zda žalovaný dříve bydlel v nemovitosti se souhlasem otce či nikoliv, podstatné je, že žalobkyně jako současný výlučný vlastník nemovitosti vyzvala žalovaného dopisem k jejímu vyklizení, z čehož lze jednoznačně též dovodit, že takový souhlas, pokud zde vůbec kdy byl, odvolala. Žalovaný, který v reakci na výzvu k vyklizení potvrdil, že výzvu k vyklizení nemovitostí obdržel, tak v současné době užívá nemovitost bez právního důvodu. Špatné vztahy mezi žalovaným a ostatními členy rodiny pokračují i nadále.

12. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v současnosti užívá nemovitost bez právního důvodu, neboť žalobkyně dopisem vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitosti, čímž fakticky odvolala souhlas, pokud zde vůbec kdy byl, s bydlením žalovaného v domě č.p. 41, jež je součástí vyklizované nemovitosti. Podle ustálené judikatury souhlas s bydlením jako odvozený právní důvod bydlení zaniká odvoláním tohoto souhlasu s dalším bydlením (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2005 sp. zn. 26 Cdo 1009/2004, či ze dne 19. 2. 2014 sp. zn. 26 Cdo 405/2014, tato a další citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Žalovaný, který nemá žádný právní důvod k užívání nemovitosti, tuto nadále užívá, čímž neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, je proto namístě uložit mu na základě podané žaloby povinnost nemovitost vyklidit.

16. Soud se též zabýval otázkou, zda vyklizení nemovitosti není v rozporu s dobrými mravy, resp. zda ze strany žalobkyně nejde o zjevné zneužití práva nepožívající právní ochrany. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 10. 4. 2024 č. j. 26 Cdo 2548/2023-314 vyslovil názor, že zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti (její části) sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy podle § 2 odst. 3, § 8 zákona o. z. má být až poslední možností (ultima ratio), jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona. Soud tedy zvažoval, zda výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy a dospěl k jednoznačnému závěru, že tomu tak v projednávané věci není. Soužití se žalovaným je dlouhodobě velice problematické a bylo a je neustálým zdrojem konfliktů. Je proto zcela logické, že žalobkyně jako vlastník nemovitosti, již nechce, aby žalovaný bez právního důvodu a bezplatně nemovitost nadále užíval a ona i členové její rodiny nadále žili v obavách, zda žalovaný opět nevyvolá nějaký konflikt nebo nepoškodí jejich majetek. Stále je třeba mít na zřeteli, že žalovaný v nemovitosti bydlí bez právního důvodu a soud neshledal žádné takové mimořádné okolnosti, a to ani v osobních či majetkových poměrech žalovaného, které by opravňovaly soud k zamítnutí žaloby, byť pro tentokrát, tedy takové mimořádné okolnosti na straně žalovaného, které by převážily nad právem žalobkyně na ochranu jejího vlastnického práva. Žalovaný zásadně odmítá nemovitost vyklidit, jeho poměry jsou víceméně stálé a nelze důvodně očekávat, že by se v budoucnu jeho postoj a poměry změnily takovým způsobem, že by sám dobrovolně nemovitost vyklidil. Nicméně soud přihlédl k tomu, že žalovaný v nemovitosti bydlí od svého narození, je invalidním důchodcem, má jednu vyživovací povinnost a v současné době nemá jinou možnost bydlení. Proto mu poskytl delší lhůtu k plnění, než je zákonná patnáctidenní lhůta podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby měl dostatek času nemovitost vyklidit a zároveň si najít jiné bydlení. Jako přiměřená se soudu jeví lhůta v délce 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí. Tato benevolence soudu však v žádném případě nemění výše uvedený názor, že postup žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy, ani zneužitím vlastnického práva a není také důvodem pro zamítnutí žaloby.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna vypočítaná z tarifní hodnoty 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 8. 2016 sp. zn. 26 Cdo 684/2016) za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrh ve věci samé, účast na 2 jednáních před soudem) po 1 500 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/), odměna za jednoduchou výzvu k plnění 750 Kč (§ 7, § 11 odst. 2 písm. h/) a paušální náhrada hotových výdajů 5 x 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4). Advokátce byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 1 732,50 Kč. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, aby žalovaný měl dostatek času k zaplacení náhrady nákladů řízení, ale na druhé straně byla náhrada zaplacena v přiměřené době.

Poučení