3 C 312/2022 - 408

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 281 936 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 255 558 Kč od 8. 4. 2022 do 18. 4. 2022.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 255 558 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 255 558 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení a částku 26 378 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce [Jméno advokáta A] na náhradě nákladů řízení částku 284 155,42 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Písku náhradu nákladů řízení státu ve výši 10 738 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 255 558 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 8. 4. 2022 do zaplacení a částky 26 378 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne 24. 5. 2018 uzavřel se žalovaným smlouvu o dílo, kterou se žalovaný jako zhotovitel zavázal k provedení díla - výstavby malé vodní nádrže „[název]“ a žalobce se zavázal k zaplacení ceny za jeho provedení. V rámci výstavby měla být vybudována homogenní hráz, požerák, základová výpust, bezpečnostní přeliv, vývařiště a upraven nátok do rybníka. Dílo bylo prováděno na základě projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba], který prováděl i technický dozor na stavbě. K předání staveniště došlo dne 23. 7. 2018. Dílo bylo zhotoveno a předáno na podzim roku 2018 (mezi 6. 8. 2018 a 24. 11. 2018) a žalobce uhradil dne 12. 12. 2018 žalovanému ujednanou cenu díla ve výši 603 130 Kč na základě faktury č. 20180008 ze dne 24. 11. 2018 vystavené žalovaným po dokončení díla. Po převzetí díla a jeho počátečním provozu byla žalobcem zjištěna vada díla, a to podstatný průsak hrází rybníka. Tato vada byla předmětem reklamace díla, která byla řešena výměnou výpustného potrubí, kterou však k vyřešení vady - problémům s průsaky a nemožností díla udržet vodu nedošlo. Dílo nebylo způsobilé plnit funkci vymezenou ve smlouvě o dílo, neboť rybník z důvodu úniku vody vysychal. Žalobce tvrdí, že jelikož pro zjištěné průsaky nebylo možné dosáhnout provozní hladiny v rybníku, jednalo se o vadné plnění díla ze strany žalovaného, a to o podstatnou vadu plnění, bránící řádnému užívání díla, a o vadu skrytou, kterou nebylo možné zjistit ihned, ale až po delší době provozu. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k odstranění uvedené vady díla, naposledy dopisem ze dne 24. 6. 2021, v němž žalovaného upozornil, že pokud opravu díla nezajistí, žalobce zajistí opravu na své náklady s tím, že náhrady těchto nákladů se bude následně po žalovaném domáhat. Jelikož žalovaný se k opravě díla stavěl zcela odmítavě s tím, že dílo bylo provedeno bez vad, žalobce zajistil opravu prostřednictvím společnosti [právnická osoba] Oprava rybníku byla dokončena dne 20. 1. 2022. Žalobce tvrdí, že žalovaný použil na stavbu hráze nevhodný (propustný) materiál (odpad z obecní kanalizace, který byl určen pouze k dorovnání terénu, nikoli na stavbu hráze), který řádně nehutnil (nepoužil malý válec, ale pouze velký bagr). Při opravě výpustního potrubí žalovaný hráz zhutnil, ovšem pouze výseč 10 metrů ve středu hráze, kterou při opravě odhrabal, 10 metrů nalevo a 10 metrů napravo zůstala hráz v původním stavu. Na opravu rybníku žalobce vynaložil částku 255 558 Kč: částku 222 640 Kč jako náklady na provedené zemní práce při opravě hráze rybníku, částky 3 714 Kč a 3 604 Kč jako náklady na stavební materiál (kamenivo) použité při opravě rybníku a částku 25 600 Kč jako náklady za nakládku jílu za použití traktorbagru. Žalobce se domáhá po žalovaném slevy z uhrazené ceny díla odpovídající nákladům, které musel vynaložit na tuto opravu, tj. částky 255 558 Kč, když tuto výši považuje za zcela přiměřenou tomu, že vadně provedené dílo v zásadě vůbec nebylo schopné plnit funkci ujednanou ve smlouvě. Žalobce se dále domáhá po žalovaném úhrady částky 26 378 Kč z titulu náhrady škody vzniklé v příčinné souvislosti s porušením smluvních povinností žalovaného, a to částky 7 018 Kč za provedení laboratorního testu ke zjištění propustnosti zeminy společností [právnická osoba]. a částky 19 360 Kč za poradenství ve věci reklamace rybníku společností [právnická osoba] a za účast společnosti [právnická osoba] při opravě díla žalovaným. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 23. 3. 2022 ve lhůtě 14 dnů. Žalobce doplnil, že od smlouvy o dílo neodstoupil, když jako způsob řešení vadného plnění zvolil odstranění vady díla jeho opravou, když toto sdělil žalovanému bez zbytečného odkladu poté, co byla vada zjištěna. Žalobce zjistil vady díla s ohledem na charakter díla v řádu měsíců po převzetí díla. V době předání a převzetí díla byl rybník prázdný (nemohl tak být zjištěn nadměrný únik vody), k jeho prvnímu napuštění došlo v zimě na přelomu let 2018 a 2019 ze sněhu a srážek, neboť je to tzv. nebeský rybník. Po zimě 2018/2019 docházelo k úbytku vody a přitom byla zjištěna tvrzená vada díla. Žalobce oznámil žalovanému vady a vyzval ho k odstranění vad díla telefonicky a ústně, což vyústilo k jednání dne 23. 8. 2019, kdy se účastníci setkali na vodním díle, kde odsouhlasili, že nádrž je suchá z důvodu úniku vody, když hlavním důvodem je nezhutněná hráz, a dohodli se na způsobu opravy. Funkcí rybníka je dle žalobce zadržování vody v krajině, když do něj naprší, tak aby vodu udržel a nedocházelo k propouštění vody a vysychání rybníka. Žalobce tvrdí, že docházelo k průsaku rybníka z paty hráze rychlostí 1 litr/4 sekundy, tedy nad rámec manipulačního řádu, který stanoví standardní povolený průtok 0,05 l/1 sekundu. Kolaudační souhlas byl vydán v okamžiku, kdy byl rybník bez vody. Společnosti [právnická osoba]. žalobce dodal materiál, který odebral z původní hráze postavené žalovaným, když tato hráz byla v rámci opravy společností [právnická osoba] celá rozebraná. Žalobce uvedl, že materiálu ze zátopy nebyl dostatek pro stavbu hráze a že žalovaný proto na stavbu hráze použil i jím navezený materiál - odpad z kanalizace, který měl žalobce připravený na dorovnání terénu. Žalobce popřel, že by pod hrází byl pramen s tím, že pokud by tam byl, tak by ho jako jediný přítok využil při stavbě rybníka. Žalobce nechal v roce 2021 po celé patě hráze vybagrovat stružku - drážku - sondu, do které dal rouru, aby mohl měřit průtok vody hrází. Žalobce připustil, že pod hrází může být místo zamokřeno - stačí, když předtím dva dny prší a voda tam teče z pole. Žalobce upozornil, že ačkoli žalovaný tvrdí, že žádný zvláštní jíl na stavbu hráze nepoužil a že žádný jíl tam nebyl navážen, jílování jádra a hráze žalobci vyfakturoval. Dle žalobce soud k námitce žalovaného, že vada díla nebyla vytknuta včas, nemá přihlížet, neboť byla vznesena opožděně až v závěrečné řeči po skončení dokazování. Žalobce doplnil, že po opravě díla žalovaným v listopadu 2019 nemohl přes zimu 2019/2020 vadu zjistit. Až v okamžiku, kdy měl podezření na skrytou vadu díla po létě 2020, začal komunikovat se žalovaným a s [tituly před jménem] [jméno FO], který dne 6. 12. 2020 sepsal zápis z místního šetření. E-mailová komunikace mezi zástupcem žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO] z prosince 2020 byla zaslána i žalovanému. Žalobce tvrdí, že řešil vadu díla kontinuálně, i když doufal, že dílo je bezvadné a že postupem času bude plnit svou funkci. Až v okamžiku, kdy si byl jistý, že tomu tak nebude, vyzval žalovaného v červnu 2021 k opravě vady díla.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný v žalobě neuznává, když jako zhotovitel stavby při stavbě nádrže postupoval podle projektu, dodržel veškeré technologické postupy výstavby a základová spára hráze i vhodnost zeminy do homogenní hráze byly odsouhlaseny geologem. Materiál na hráz si žalovaný bral ze zátopy, což odsouhlasil hydrogeolog [jméno FO]. Materiálu ze zátopy bylo dostatečné množství pro stavbu hráze. Jiný materiál na stavbu hráze nepoužil. Odpadový materiál ze stavby kanalizace, který byl na pozemek dovezen žalobcem, nebyl použit na stavbu hráze, ten byl dán až za hráz, tím se hráz rozšířila. Dle žalovaného materiál, který zkoumal [tituly před jménem] [jméno FO] v září 2022, je materiál, který si tam dovezl žalobce až po provedení díla. Materiál na hráz přisouval velký bagr, základová spára byla zhutněna žábou - vibračním pěchem, každá lžíce zeminy byla přejeta pásovým rypadlem. Žalovaný tvrdí, že dílo není na žádném povodí a nedostatečný přítok nemůže sanovat přirozený [rodné přijmení] vody. I po předělání hráze v lednu 2022 se voda stejně ztrácí a pod pravou částí hráze je místo stále zamokřeno, neboť tam je boční pramen. Ze sondy v hrázi vybudované žalobcem vytéká voda z bočního pramene, to nevypovídá nic o propustnosti hráze. Žalovaný považuje za nesporné, že mezi účastníky byla dne 24. 5. 2018 uzavřena smlouva o dílo, která je založena ve spise, jejímž předmětem byla výstavba [název]. Dílo bylo žalovaným dokončeno a předáno v listopadu 2018. Žalovaný tvrdí, že jím vybudované dílo nemělo žádné vady. Pokud by dílo mělo vady, nebyl by udělen kolaudační souhlas. K zápisu ze setkání na vodním díle ze dne 23. 8. 2019 žalovaný uvedl, že si při jeho podpisu nevšiml, že je v něm jako vada uvedena i „nezhutněná hráz.“ Připustil, že nebylo dostatečně obetonované výpustní potrubí, proto část hráze odbagrovali, položili nové výpustní roury na podklad a poté odbagrovanou část hráze zasypali a zpevnili pomocí válce. Při této opravě zároveň hráz rozšířili a zhutnili ji po celém obvodu. Na opravu dohlížel pan [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]. Oprava byla uskutečněna v listopadu 2019. Žalovaný až v písemné závěrečné řeči namítl, že vada díla mu nebyla vytknuta včas. Vada díla - podstatný průsak hrází rybníka byla předmětem prvotní reklamace díla, která byla řešena výměnou výpustního potrubí v listopadu 2019. Ačkoli tato oprava dle žalobce k odstranění vady nevedla a žalobce dílo znovu reklamoval, žalobce byl schopen doložit první reklamaci až dopisem ze dne 24. 6. 2021. Dle žalovaného je možné, že nějaké povědomí o problémech s dílem v prosinci 2020 měl, nicméně k vytčení vad došlo oficiálně až 24. 6. 2021. Jelikož žalovaný vytčené vady odmítl a dílo neopravil, žalobce opravu díla zajistil sám prostřednictvím společnosti [právnická osoba] Žalovaný dále namítl, že soudní znalec překročil zadání znaleckého posudku, když nevycházel pouze z dokladů založených do spisu, ale i z dokladu, který si nad rámec zadání sám opatřil. Soud by proto neměl závěr znalce vycházející z videa ze dne 3. 2. 2021 brát v úvahu. Žalovaný doplnil, že není jasné, zda k odstranění vady bylo nutné rozebrat celou hráz nebo zda by stačilo pouze vyhrabat trubku a řádně ji obetonovat a izolovat.

3. Žalobce při ústním jednání konaném dne 21. 8. 2025 vzal žalobu částečně zpět ohledně úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 255 558 Kč od 8. 4. 2022 do 18. 4. 2022, neboť nebyl schopen doložit, kdy byla doručena, popř. odeslána žalovanému předžalobní výzva ze dne 23. 3. 2022. Jelikož v předžalobní výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě částky 255 558 Kč do 14 dnů od doručení této výzvy a ze sdělení žalovaného k předžalobní výzvě ze dne 4. 4. 2022 vyplývá, že žalovanému byla výzva doručena nejpozději dne 4. 4. 2022, měl tak žalobci požadovanou částku uhradit nejpozději do 18. 4. 2022, a proto žalobce nadále požaduje po žalovaném úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 255 558 Kč od 19. 4. 2022 do zaplacení. V souladu s tímto dispozičním jednáním žalobce soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil, přičemž žalovaný souhlas s částečným zpětvzetím vyjádřil při ústním jednání konaném dne 21. 8. 2025.

4. Z nákresu [právnická osoba] z roku 2017 soud získal představu o podobě vzorového příčného profilu hráze.

5. Z technické zprávy a hydrotechnických výpočtů z roku 2017 soud zjistil, že na vytvoření plného profilu tělesa homogenní hráze se využije vhodná zemina ze dna po sejmutí ornice. Pro realizaci bude pravděpodobně k dispozici dostatečné množství těchto zemin v celkovém množství okolo 1 000 m3, přičemž na hráz je potřebných přibližně polovina kubatury zeminy. Pro vlastní realizaci hráze je potřebné dodržet doporučení přivolaného geologa, který musí odborně vyhodnotit kvalitu a použitelnost zemin. Předpokládá se užití materiálu ze zdrže rybníka a bude nutno provést posouzení v průběhu výstavby. Podrobný geologický průzkum nebyl proveden. Je třeba zajistit posouzení základové spáry stavebním geologem. Obdobně pro provádění výkopů pro jednotlivé stavební objekty, odebrání vzorků zeminy včetně tělesa hráze, jejich vyhodnocení a opětovné využití při provádění výstavby hráze apod. musí vždy předcházet stanovisko geologa.

6. Z návrhu-smlouvy o dílo včetně příloh (identifikace uchazeče, krycí list nabídky, položkový rozpočet, 2x čestné prohlášení, výpis se živnostenského rejstříku) soud zjistil, že dne 24. 5. 2018 byla mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, v níž se žalovaný zavázal provést dílo - výstavbu [název] a žalobce se zavázal zaplatit cenu za provedení díla 603 130,13 Kč, která zahrnuje veškeré náklady zhotovitele související s realizací díla, provedením všech zkoušek a testů prokazujících dodržení předepsané kvality parametrů díla. V rámci výstavby měla být vybudována homogenní hráz, požerák, základová výpust, bezpečnostní přeliv, vývařiště a upraven nátok do rybníka. Realizací díla měly být vytvořeny podmínky pro zvýšení estetických a ekologických kvalit krajiny společně s ekologicko-stabilizačními funkcemi. Dílo mělo být dokončeno do 31. 10. 2018. Dle smlouvy zhotovitel odpovídá za řádné provedení díla v rozsahu, kvalitě a parametrech stanovených zadávacími podklady, koncepčním projektem, českými normami a touto smlouvou po celou dobu záruční lhůty minimálně 60 měsíců na stavební konstrukce a stavební práce. Záruční lhůty na reklamovanou část díla se prodlužují o dobu počínající datem uplatnění reklamace a končící dnem odstranění vady zhotovitelem. V položkovém rozpočtu na částku 498 454,65 Kč bez DPH, který tvoří přílohu návrhu-smlouvy o dílo, není jako samostatná položka uvedeno jílování jádra a hráze.

7. V nedatovaném rozpočtu vyhotoveném žalovaným na částku 581 024,23 Kč bez DPH je jako samostatná položka uvedeno jílování jádra a hráze za cenu 49 173,55 Kč.

8. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště podepsaného žalovaným nevyplývá, kdy k předání pracoviště žalobcem a jeho převzetí žalovaným došlo (v zápise není uveden žádný datum).

9. Z e-mailové komunikace se podává, že dne 25. 7. 2018 společnost [právnická osoba] zaslala žalobci kontakt na geologa [tituly před jménem] [jméno FO] a že dne 30. 7. 2018 byl technickým dozorem [tituly před jménem] [jméno FO] na podnět společnosti [právnická osoba] svolán kontrolní den stavby na den 1. 8. 2018, a to s ohledem na problémy s mírou hutnění hráze. Dle zápisu z kontrolního dne sepsaného dne 16. 8. 2018 [tituly před jménem] [jméno FO], kterému byli přítomni žalobce, žalovaný, [tituly před jménem] [jméno FO] a zástupkyně [právnická osoba] a AOPK [právnická osoba], byla geologem doporučena změna umístění bezpečnostního přelivu. V souvislosti s touto změnou byla dohodnuta úprava umístění požeráku a jeho obsluhy s tím, že dojde k opevnění odpadu z bezpečnostního přelivu a vývařiště vyskládáním z kamenů a přebytečný materiál bude použit k rozšíření hráze na vzdušné straně. K realizaci změn dojde po přepracování projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO].

10. Z protokolu o provedení přejímky základové spáry hráze stavby [název], kontroly vlhkosti konstrukční zeminy a posouzení její vhodnosti na stavbu homogenní hráze vypracovaného v červenci 2018 geologem a hydrogeologem [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že po skrytí ornice je základová spára hráze tvořena polohou deluviální hlíny tuhé konzistence, dle normy ČSN 75 2410 třídy MS, která bude využita i na stavbu hráze jako konstrukční zeminy. Tato deluviální písčitá hlína bude vytěžena z boků budoucí zátopy a v době přejímky má vhodnou přirozenou vlhkost. Dle uvedené normy je vhodná pro homogenní hráze i těsnící části. Zemina musí být hutněna po vrstvách 0,2 m. Kontroly hutnění je nutno provádět po nasypání 1 m výšky hráze, nebo po uložení a zhutnění 500 m3 konstrukční zeminy. V době průzkumu dne 28. 7. 2018 bylo velmi vhodné počasí s nízkými srážkami a konstrukční zemina měla příznivou přirozenou vlhkost. [tituly před jménem] [jméno FO] měl připomínku k nevhodnému umístění a konstrukci bezpečnostního přelivu do středu hráze a zpevněného pouze volně uloženým kamenem na těleso hráze.

11. Z fotografií pořízených při stavbě hráze a předložených svědkem [jméno FO] (č. l. 227 až 231 spisu) soud získal představu o průběhu stavby rybníka včetně použitého materiálu a použité techniky.

12. Z fotografie včetně časové stopy ze dne 26. 7. 2018 (č. l. 176 a 177 spisu) se podává, že hráz rybníka již stála. Na fotografii vpravo vepředu je vidět halda kamenů. Dle žalobce byly takové kameny v hrázi. Dle žalovaného byly kameny určeny na bezpečnostní přeliv. Z fotografií včetně časových stop ze dne 30. 7. 2018 a z fotografií výřezů z videa pořízeného dne 30. 7. 2018 (č. l. 178 až 184 spisu) je patrné, že v tu dobu hráz již stála.

13. Ze stavebního deníku týkajícího se stavby rybníka bylo zjištěno, že dne 23. 7. 2018 došlo k předání staveniště žalovanému a k vytýčení stavby a dále jak stavba probíhala. Mimo jiné dne 24. 7. 2018 byla provedena kontrola vytýčení stavby, sejmutí ornice a uložení na skládku, dovoz rour. Dne 25. 7. 2018 došlo k přehozu materiálu a k výkopu zářezu pod těleso hráze. Dne 26. 7. 2018 bylo hutněno jádro, 4x pojezd, přehozy materiálu 3x bagr na hráz, 400 m3 a další přehozy na hráz. Dne 27. 7. 2018 přehoz a hutnění na konstrukci hráze 200 m3, 3x přehoz. Na 28. 7. objednán geolog. Dne 28. 7. 2018 vhodnost materiálu na výstavbu hráze, odborný posudek, geolog pošle vyjádření k hrázi rybníka. Dne 30. 7. 2018 těžba na zátopě rybníka, kontrola dle dokumentace, úprava pláně. V úterý dne 31. 7. 2018 dokončení zátopy, přehoz na bezpečnostní přeliv, dovoz 12 tun kameniva nad výpust. Dne 1. 8. 2018 byl kontrolní den za účasti mimo jiné žalobce, žalovaného a [tituly před jménem] [jméno FO]. Na návrh geologa byla doporučena změna projektu ohledně požeráku a bezpečnostního přelivu. Byla zdůrazněna nutnost finálního zhutnění hráze v koruně a u základů požeráku. Dne 2. 8. 2018 se provádí dokončení dle projektové dokumentace, dovoz kamenů na přeliv rybníka, dokončení úpravy pláně. Dne 6. 8. 2018 dokončení úpravy pláně, práce byly předány ke kontrole na kontrolním dnu, dovoz 20 tun kameniva.

14. Z faktury - daňového dokladu č. 2018008 vyplývá, že žalovaný dne 24. 11. 2018 vystavil žalobci fakturu za výstavbu [název] ve výši 603 130 Kč se splatností dne 28. 12. 2018. Dle příkazu k úhradě žalobce částku 603 130 Kč uhradil bankovním převodem na účet uvedený ve faktuře dne 12. 12. 2018.

15. Z manipulačního a provozního řádu pro [název] z března 2019 včetně příloh mimo jiné soud zjistil, že minimální zůstatkový průtok je stanoven na 0,05 l/s, i při napouštění a provozu rybníka zůstane v toku pod rybníkem zachován průtok 0,05 l/s, pokud je přítok nižší než požadovaný průtok, pak se odtok bude rovnat přítoku. Netěsnostmi v dlužových stěnách může protékat malý průtok cca 0,05 l/s.

16. Z protokolu o zkouškách č. 1/2019 včetně příloh vyplývá, že společnost [právnická osoba] dne 12. 3. 2019 provedla kontrolu zhutnění sypaniny hráze přibližně ve středu hráze v úrovni koruny hráze statickou zatěžovací zkouškou deskou, a to na objednávku žalovaného. Dle sdělení této společnosti hloubkový dosah zkoušky lze předpokládat do úrovně 0,7 m pod povrch zkoušené vrstvy sypaniny a zkouška je bodový údaj. Výsledek zkoušky lze dle normy považovat za vyhovující, ale společnost není schopna odborně odpovědět, zda hráz byla řádně zhutněna či nikoliv.

17. Z kolaudačního souhlasu se podává, že [právnická osoba] [adresa], odbor životního prostředí dne 29. 4. 2019 vydal žalobci a jeho manželce kolaudační souhlas k užívání stavby vodního díla dle projektu zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 5. 4. 2018 bylo vydáno rozhodnutí změny stavby před dokončením, která se týkala změny bezpečnostního přelivu díla a umístění výpustného zařízení. Povolením stavby a jeho změnou byla povolena nová malá vodní nádrž na pramenech drobného vodního toku. Hráz je řešena jako zemní homogenní. Na základě kontrolní prohlídky stavby dne 28. 2. 2019 bylo konstatováno, že stavba je provedena dle stavebního povolení a její změny s nepodstatnými odchylkami odsouhlasenými projektantem. Stavba je dokončena a nebyly zjištěny žádné zjevné vady či nedodělky, které by bránily jejímu bezpečnému užívání. Vodní dílo slouží k akumulaci vody.

18. Ze zápisu ze setkání na vodním díle dne 23. 8. 2019 soud zjistil, že jednání vyvolal stavební dozor [tituly před jménem] [jméno FO] na základě dopisu od společnosti [právnická osoba]. a že přítomní byli [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], žalovaný, žalobce a [jméno FO], kteří zápis podepsali. Dne 23. 8. 2019 byla nádrž bez vody, absolutně suchá, vyschlá z důvodu úniku vody, a to z důvodů: 1. nezhutněná hráz, 2. špatné výpustní potrubí (byl použit nevhodný materiál a nebylo provedeno zalití betonem, čímž došlo k deformaci potrubí při přejezdech bagru při stavbě hráze) a 3. korunový přeliv hráze si nadále sedá a trhá se kamenný práh. Zúčastnění se dohodli, že bude kompletně vyměněno výpustní potrubí, zářez v hrázi bude při zásypu po vrstvách zhutněn a proběhne oprava návodního prahu bezpečnostního přelivu. Časová osa realizace měla být stanovena dohodou mezi dodavatelem stavby a technickým dozorem [právnická osoba].

19. Z části stavebního deníku vyplývá, že dne 4. 10. 2019 při kontrole stavby za účasti [právnická osoba] byla hráz rybníku překopána a vyndáno původní potrubí od požeráku. Se žalovaným bylo dohodnuto, že na dno výkopu bude vylit podkladový beton, po jeho vytvrdnutí bude položeno nové potrubí spodní výpusti, položena výztuž a potrubí bude zabetonováno. Před betonáží potrubí bude provedena kontrola pracovníky [právnická osoba]. Dle zápisu ze dne 15. 11. 2019 byla za účasti [tituly před jménem] [jméno FO] provedena kontrola prací s tím, že došlo k obetonování potrubí, dosypání tělesa hráze, zhutnění a vybetonování části bezpečnostního přelivu. K dokončení je třeba osadit dluže do požeráku a spodní část dluží utěsnit jílem, urovnat terén tělesa hráze, provést osetí tělesa hráze a odstranit dřevěné bednění z přelivové hrany bezpečnostního přelivu s tím, že spára bude zalita cementem.

20. Na fotografiích pořízených při opravě potrubí v hrázi žalovaným v roce 2019 (č. l. 47 a 48 spisu) je zachyceno hutnění hráze malým válcem, materiál použitý na stavbu hráze včetně množství a velikosti kamenů v hrázi.

21. Z fotografií pořízených žalovaným při opravě potrubí v říjnu a listopadu 2019 (č. l. 324 až 344 spisu) soud získal představu o tom, jakým způsobem byla provedena výměna potrubí a jeho obetonování a následné zhutnění části hráze.

22. Ze zápisu z místního šetření ze dne 4. 12. 2020 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] za účasti žalobce konstatoval, že vodní nádrž je částečně napuštěná s hloubkou ve zdrži u požeráku cca 1 metr, přítok vody do nádrže činí výpočtem 0,15 l/s, na pozemcích povodí leží 2 až 5 cm sněhu a teplota je na nule. Dle žalobce při realizaci stavby došlo k chybám, neboť během celého roku nedošlo k naplnění nádrže. Dle [tituly před jménem] [jméno FO], jelikož bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, žalovaný jako zhotovitel stavby při stavbě nádrže dodržel veškeré technologické postupy výstavby, základová spára hráze i vhodnost zeminy do homogenní hráze byla odsouhlasena geologem, žalobce reklamoval provedení výpustného potrubí od požeráku, tuto reklamaci žalovaný uznal a provedl výměnu potrubí pod dozorem pracovníků [právnická osoba]. Nádrži brání k úplnému napuštění současné klimatické podmínky, které jsou srážkově podprůměrné (o nedostatku povrchové vody svědčí i stav jiných rybníků v okolí a vyschlá vodní nádrž nad silnicí), a relativně malá plocha povodí. Teoreticky při bezdeštných obdobích může dojít k úplnému vyprázdnění nádrže, neboť žádná homogenní hráz nemůže být vodotěsná. Dle [tituly před jménem] [jméno FO] by možná stačilo počkat na zlepšení srážkové situace.

23. Z e-mailové komunikace se podává, že zápis z místního šetření ze dne 4. 12. 2020 zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] dne 6. 12. 2020 žalobci, jeho předchozímu zástupci, žalovanému a [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 14. 12. 2020 se k zápisu vyjádřil předchozí zástupce žalobce [tituly před jménem] [adresa] tak, že ke kolaudaci nebyly splněny podmínky, neboť nebyl předložen řádný stavební deník, převzetí základové spáry, zaměření skutečného provedení stavby, hutnící protokoly a návrh manipulačního řádu, že kolaudační souhlas není dokladem bezvadného díla, že stavební deník je neúplný a nečitelný, že geolog neodsouhlasil základovou spáru hráze ani vhodnost zeminy, že hráz není zhotovena dle projektu [tituly před jménem] [jméno FO] a že dochází k průsaku hrází a tudíž má dílo podstatnou vadu. Tento e-mail zaslal [tituly před jménem] [jméno FO], žalobci, žalovanému a [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] na e-mail reagoval nesouhlasem dne 15. 12. 2020, když e-mail zaslal [tituly před jménem] [jméno FO], žalobci, žalovanému a [tituly před jménem] [jméno FO].

24. Z výzvy k jednání ze dne 19. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 20. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce navrhl [tituly před jménem] [jméno FO] uskutečnit jednání za účasti [právnická osoba] s tím, že stavba vodní nádrže vykazuje podstatné vady a zhotovitel-žalovaný odkázal na fakt, že stavbu provedl dle projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO].

25. Z výzvy k odstranění vady díla ze dne 24. 6. 2021 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného i [tituly před jménem] [jméno FO] k odstranění vady díla spočívající v podstatném průsaku vody hrází, pro kterou dílo neplní svou funkci, neboť rybník z důvodu úniku vody vysychá. Žalobce ve výzvě uvedl, že je již na výskyt vady upozornil bez zbytečného odkladu poté, co vadu zjistil, a vada odstraněna nebyla. Žalobce je upozornil, že pokud ve lhůtě 30 dnů nebude zahájena oprava díla, podnikne kroky k zajištění opravy díla na své vlastní náklady s tím, že náhradu těchto nákladů bude vymáhat z titulu náhrady škody.

26. Dle reakce na výzvu ze dne 24. 6. 2021 [tituly před jménem] [jméno FO] dne 29. 6. 2021 žalobci sdělil, že pokud k průsakům hrází skutečně dochází, jde zřejmě o vadu díla ve smyslu zhotovení stavby vodního díla, nikoli o vadu způsobenou chybou v projektové dokumentaci. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že není smluvní stranou předmětné smlouvy o dílo, figuroval jako dodavatel projektové dokumentace, která nemá žádné vady, a ani nemá možnost odstranit případné vady stavby vodního díla.

27. Ze sdělení k opakované reklamaci díla ze dne 21. 7. 2021 včetně procesní plné moci a dodejky se podává, že žalovaný sdělil žalobci, že k opakované a svým obsahem totožné reklamaci odkazuje na své vyjádření ze dne 1. 6. 2021, na kterém trvá.

28. Z videa (flashdisk, nyní CD, v obálce na č. l. 101 spisu) pořízeného na podzim roku 2021 vyplývá, že z trubky vytéká voda a žalobce pomocí odměrky měří, za jak dlouho z trubky vyteče 1 litr. 1 litr nateče za 4 sekundy.

29. Ze stavebního deníku soud zjistil, že společnost [právnická osoba] od 7. 1. 2022 do 20. 1. 2022 provedla opravu hráze rybníka tak, že hráz odbagrovala, navezla na místo jíl, kterým hráz zasypala, jíl válcovala v zářezu hráze válcem 3,5 tuny, dále hráz zasypala a hutnila válcem 7,5 tuny, dovezla kámen a upravila terén. Dne 20. 1. 2022 rybník předala žalobci. Z přehledu prací, faktury-daňového dokladu č. 2022017 a ze stvrzenky bylo zjištěno, že za provedené práce při opravě hráze rybníku si uvedená společnost účtovala částku 194 160 Kč bez DPH, tj. 222 640 Kč včetně DPH po poskytnutí slevy ve výši 10 160 Kč. Částku 222 640 Kč žalobce uhradil dne 3. 2. 2022.

30. Z faktury-daňového dokladu č. 202201 a výdajového pokladního dokladu č. 202201 vyplývá, že [jméno FO] dne 22. 1. 2022 vyúčtoval žalobci za nakládku jílu traktorbagrem na stavbě hráze [název] částku 25 600 Kč (32 hodin x 800 Kč) a že tuto částku žalobce [jméno FO] zaplatil dne 22. 1. 2022.

31. Z daňových dokladů č. 43220026 a č. 43220027 se podává, že za prodej [právnická osoba] - kameniva dne 19. 1. 2022 byly společností [právnická osoba] účtovány částky 3 604 Kč a 3 714 Kč, které byly uhrazeny v hotovosti.

32. Z fotografií a videí (flashdisk, nyní CD, v obálce na č. l. 101 spisu) z opravy hráze od 7. 1. 2022 do 30. 1. 2022 soud získal představu, jak hráz vypadala těsně před opravou a jak oprava hráze probíhala. Od 7. 1. 2022 byla bagrem odhrabávána postupně celá hráz, v odbagrované zemině z hráze je vidět velké množství kamenů. Dne 11. 1. 2022 byla celá hráz odhrabaná. Dne 12. 1. 2022 bylo vybudováno „pero“ (zářez) pod dnem rybníka. Od 12. 1. do 17. 1. 2022 navážely nákladní vozy na hráz velké množství zeminy bez kamenů, je proveden zásyp pera a jeho hutnění malým válcem a následně velkým válcem, postupné zasypání hráze navezenou zeminou a její hutnění velkým válcem. Navezený materiál je měkký, drží pohromadě. Dne 19. 1. 2022 byly dovezeny kameny na postavenou hráz. Dne 20. 1. 2022 se hráz začíná plnit vodou. Dne 28. 1., 29. 1. a 30. 1. 2022 je rybník plný vody.

33. Z faktury-daňového dokladu č. 2022036 ze dne 3. 11. 2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci částku 19 360 Kč za poradenství ve věci reklamace vad díla [název]. Dle stvrzenky tuto částku žalobce uhradil dne 3. 11. 2022.

34. Z protokolu o laboratorních zkouškách soud zjistil, že [tituly před jménem] [adresa] za společnost [právnická osoba]. provedl zkoušky vzorku materiálu dodaného žalobcem. Vzorek byl hnědý, stejnorozměrný, poloostrohranný, s drsným povrchem zrn a obsahoval 4 úlomky cihel do velikosti 5 cm. Celkový hmotností podíl hrubých částic (kamenitá frakce 60-125 mm) byl stanoven na 22 % a před zkouškou propustnosti a zatříděním byl vyjmut ze vzorku. Zbytek vzorku byl dle normy ČSN 75 2410 klasifikován jako G5 GC, jílovitý štěrk. Vzorek obsahoval 6 % jílu. Dle předávacího protokolu ze dne 19. 9. 2022 činila cena za provedené práce 5 800 Kč bez DPH. Společnost [právnická osoba]. vystavila žalobci dne 19. 9. 2022 za provedení laboratorních zkoušek fakturu-daňový doklad č. 2260569 na částku 7 018 Kč včetně DPH. Z ústřižku poštovní poukázky se podává, že žalobce tuto částku uhradil uvedené společnosti dne 12. 10. 2022.

35. Předžalobní výzvou ze dne 23. 3. 2022 žalobce vyzval žalovaného k náhradě nákladů opravy díla ve výši 255 558 Kč do 14 dnů od doručení výzvy s tím, že žalovaný porušil smluvní povinnost, když plnil vadně a zhotovené dílo nebylo způsobilé plnit funkce dle smlouvy o dílo, a přes výzvu žalobce vadu díla neodstranil, proto žalobce dílo opravil na vlastní náklady.

36. Ze sdělení k předžalobní výzvě ze dne 4. 4. 2022 se podává, že žalovaný stanovisko k opakovaně uplatněné reklamaci nezměnil a trvá na tom, že stavba vodní nádrže byla provedena bez vad a že smluvní povinnost neporušil.

37. Z fotografií pořízených žalovaným dne 16. 5 2022 a dne 1. 6. 2022 (č. l. 49 až 51 a 146 spisu) se podává, že vodní nádrž byla poloprázdná.

38. Na fotografiích na č. l. 147 až 149 spisu je zachyceno místo pod hrází, kde je na dně pod svahem pouze nepatrné množství vody. Z fotografií nevyplývá, kdy byly pořízeny, dle žalovaného to bylo dne 1. 6. 2022. Dle žalobce to není možné, neboť rouru zachycenou na jedné z fotografií tam dával až v roce 2023.

39. Dle fotografií pořízených žalobcem dne 1. 7. 2022 (č. l. 136 až 142 spisu) byl rybník plný vody.

40. Z reportáže České televize ze dne 21. 7. 2023 se podává, že poslední čtyři týdny před tímto datem vydatně nepršelo a bylo horko, čímž docházelo k poklesu hladiny rybníků v Jižních Čechách, když nejhorší situace byla na tzv. nebeských rybnících. V takovém počasí dochází k odparu 1 až 2 cm denně.

41. Dle fotografií na flashdisku (nyní CD) označených jako „přítok do [název]“ s datem 25. 7. 2023 je přítok zcela suchý. Dle fotografií na flashdisku (nyní CD) označených jako „vyschlý sousední rybník 2023“ s datem 25. 7. 2023 je v rybníku velmi malé množství vody.

42. Z fotografií pořízených žalovaným dne 11. 10. 2023 (č. l. 119 a 120 spisu) vyplývá, že v tento den bylo na místě jasno, slunečno a sucho a že v rybníku je malé množství vody.

43. Svědek [právnická osoba] vypověděl, že asi před třemi roky mu zavolal žalobce s tím, že potřebuje opravit rybník. Jel se na místo podívat, v rybníce bylo na dně vody, voda v něm nedržela. Jeho zaměstnanci hrábli pod hrází malé pero do hloubky 30-40 cm a to se okamžitě začalo plnit vodou. Dle svědka tak zjistili, že voda prosakuje hrází. Názor svědka byl odhrabat celou hráz. Při jejím odhrabávání zjistil, že hráz nebyla zatěsněná a řádně zhutněná a materiál (kamení s hlínou) nebyl vhodný pro stavbu hráze, byl to „bordel na skládku“. V hrázi chybělo těsnící základové pero z jílu. Zaměstnanci svědka udělali pero z jílu, když na místo bylo navezeno 40 nákladních aut jílu, který si sehnal žalobce, a poté vrátili zpátky materiál, který už tam byl předtím a který po vrstvách řádně zhutnili. Svědek uvedl, že materiál na stavbu hráze musí vždy schválit geolog. Na jíl, který na místo dovezl žalobce, si nechali udělat soukromý odběr a byl vhodný pro stavbu hráze. Svědek po opravě hráze na místě už nebyl, ale žalobce mu telefonicky sdělil, že v rybníku voda je, a poslal mu i fotografie rybníku s vodou. Svědek potvrdil, že záznamy v části stavebního deníku od 7. 1. 2022 do 20. 1. 2022 psali jeho zaměstnanci a on je na závěr podepsal. Cena za opravu hráze byla vyfakturována a žalobcem zaplacena, bylo to 200 000 - 240 000 Kč, přesnou částku si svědek nepamatuje. Svědek dále uvedl, že jílové pero se hutní malým válcem a celá hráz se hutní velkými válci po půl metru.

44. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že pro žalobce zajišťoval zpracování projektové dokumentace vodní nádrže a zajišťoval stavební povolení na nádrž. Dokumentaci zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], který stavbu dozoroval. Žalobce u něho opakovaně reklamoval projektovou dokumentaci, ale nespecifikoval vady dokumentace, pouze v obecné rovině uvedl, že se řeší průsaky hrází. Dle svědka byla projektová dokumentace bez vad, neboť dostali stavební povolení. Svědek uvedl, že jako součást projektu byla zpracována hydrologická bilance, na jejímž základě vodoprávní úřad povolil nádrž zrealizovat. Hydrologická bilance znamená, jestli je nádrž schopná se napustit. Kdyby vyšla negativně, vodoprávní úřad by realizaci nepovolil. Svědek dále uvedl, že po kolaudaci se na žádost žalobce zúčastnil schůzky přímo na místě u nádrže, kde se řešila reklamace hráze - průsak okolo výpustného potrubí. Nepamatuje si, zda se tam řešilo i něco dalšího. Ze schůzky se pořizoval protokol, bylo to v roce 2019.

45. Svědek [jméno FO] uvedl, že se žalovaným byli kolegové, měli společnost. Předmětný rybník vyměřoval a účastnil se celé stavby hráze. Na hráz použili jíl ze zátopy, byl ho dostatek na stavbu celé hráze. Když se dodělával bezpečnostní přeliv, dovezli ještě tři nebo čtyři tatry jílu na vršek hráze. Svolení použít materiál ze zátopy jim dal stavební dozor. Byl tam i odborník, který posoudil vhodnost materiálu ze zátopy, byl tam, když vyhrabali rýhu - základ pod hrází, přebíral základní spáru. Žádný odpad se na stavbu hráze nepoužil. Byla tam žalobcem navezena stará kamenná hráz, ta se přeházela dozadu pod hráz, vybíraly se z toho kameny, dělal se z toho bezpečnostní přeliv, rozšířil se tím spodek hráze, ale přímo na hráz byl použit pouze materiál ze zátopy, žádné kameny se do hráze nedávaly. Materiál ze zátopy se hutnil žábou - pěchem okolo roury, umlátil se lžící, uválcoval, 4x se přejel bagrem. Při kontrolním dnu nebyl problém s materiálem ani se zhutněním hráze. Dle svědka byl projekt špatný - neměl se dělat požerák, mohla se udělat jedna roura na přepad nahoře, aby se tam chytila nějaká voda a celé se to utěsnilo, aby nemohla nikudy utéct. V rybníce stejně bude voda jen tři měsíce po jaru, pak vyschne, protože tam není žádný přítok. Svědek připustil, že některé záznamy ve stavebním deníku psal on. U opravy hráze další rok svědek už přítomen nebyl. Svědek vypověděl, že pod hrází po pravé straně je pramen ze stráně.

46. Svědek [právnická osoba] vypověděl, že asi před třemi roky v létě byl pozván firmou žalovaného při opravě výpusti, aby část hráze uprostřed v šířce 3 až 4 metry kolem již zabetonovaného výpustního potrubí zasypal a uhutnil vibračním zařízením. Po vrstvách to zahazoval bagrem a hutnil ježkovým válcem. Použil pouze stejný materiál, co vykopali z hráze. V něm žádný jíl nebyl, šlo o přebytek výkopů z kanalizace - zeminu s kameny. Svědek uvedl, že rybník propouštěl, nedržel vodu, a to i když napršelo a byl plný vody, tak voda pořád mizela. Jak je to nyní, neví. Ví, že tam byla nějaká specializovaná firma, která hráz překopala a navezla tam jíl, a potom už v rybníku voda byla. Po opravě hráze firmou byl svědek žalobcem několikrát najat na povrchové úpravy na druhé straně hráze, kam dávali horší ornici, ke které už voda nedojde. To bylo v létě 2022 a v tu dobu byl rybník většinou plný. Mezi opravou hráze, kterou dělal žalovaný, a opravou hráze specializovanou firmou byl svědek přítomen tomu, když žalobce zkoušel, kolik vody proteče netěsnící rourou. Nádoba, kterou tam dal, natekla poměrně rychle. Dle svědka je na druhé straně hráze mokrá strouha, protože nad tím jsou pole a z těch se táhne vlhko, i když neprší.

47. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že když poprvé přišel na místo, byla hráz nasypaná z materiálu, který nemohl ovlivnit, ani neviděl základovou spáru a ani nedělal kontroly hutnění. Přišel už k hotovému, hráz byla těsně před dokončením, takže kontrolu mohl udělat jen na povrchu. Jaký materiál byl uvnitř hráze, svědek neví. Hutnění hráze se má kontrolovat po navršení 1 metru hráze nebo po 5 000 kubíkách, tuto možnost svědek neměl. Neví, jak byla hráz hutněna. Materiál na povrchu hráze nebyl tak špatný, byl vyhovující pro stavbu homogenní hráze. Byl to materiál vytěžený ze zátopy, písčitá hlína. Vzorek neodebíral, posoudil ho jen makroskopicky na místě. Přímo na hrázi žádné kameny neviděl, něco asi bylo navezeno na druhé straně hráze a z boku. Svědek uvedl, že záleží, kde je vzorek materiálu odebrán, a připustil, že vzorek, který měl [tituly před jménem] [jméno FO], byl pro stavbu hráze nevhodný, neboť byl moc propustný. Dle svědka každá hráz propouští a není stanoveno, kolik vody může propouštět maximálně. Vedle hráze svědek žádný pramen neviděl, na boku, kde se těžil materiál, bylo vlhko, ne že tam proudila voda. Zda je pod hrází pramen, svědek neví, protože neviděl základovou spáru hráze. Při nahlédnutí na fotografie pořízené při stavbě původní hráze žalovaným předložené svědkem [jméno FO] svědek uvedl, že materiál na fotografiích je vhodný pro stavbu hráze, stejný materiál viděl na povrchu hráze. Při nahlédnutí na fotografie pořízené při odstraňování původní hráze svědek připustil, že takový materiál na místě neviděl a že odpovídá vzorku, který zkoumal [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek uvedl, že minimální zůstatkový průtok se má zachovávat na tocích, aby tam zůstal život, aby tok zůstal tokem, nejde o maximální množství vody, které může hrází protéct. Ohledně manipulačního řádu, v němž je uvedeno, že netěsnostmi v dlužových stěnách může protékat malý průtok cca 0,05 l za sekundu, svědek vysvětlil, že dluže jsou prkýnka v kbelu, která jsou v drážce a reguluje se jimi výška hladiny v rybníce. Když dluže vyschnou, úplně netěsní a protýká jimi nějaký průtok. Průtok 0,05 l za sekundu je dle svědka hodně.

48. Svědek [tituly před jménem] [adresa], společník a zaměstnanec společnosti [právnická osoba], při prvním výslechu vypověděl po nahlédnutí do protokolu o laboratorních zkouškách, že byla provedena analýza vzorku materiálu, který odebral a dodal žalobce. Neví, odkud byl materiál odebrán, zda šlo o zeminu ze zátopy či o materiál ze stavby kanalizace, ani k čemu měl být využit - pro stavbu čeho měl být vhodný či nevhodný. Z protokolu vyplývá pouze to, že je to zemina třídy G5 GC, tedy jílovitý štěrk, a jaké má vlastnosti (vlhkost, zrnitost, plastické vlastnosti). Dle protokolu ve vzorku bylo 6 % jílu. Z protokolu nevyplývá, zda materiál je vhodný pro stavbu hráze rybníka, to nebylo předmětem posuzování. Vzorek už není archivován. Dle svědka by zemina třídy G5 GC měla být podle normy ČSN 75 2410 vhodná pro těsnění. Při odběru materiálu na místě záleží, zda jde o materiál homogenní, pokud ne, můžete odebrat různé vzorky, a i když je materiál homogenní, ne vždy se dojde u více vzorků k úplně totožnému výsledku. K protokolu [tituly před jménem] [jméno FO] svědek uvedl, že je neúplný, jsou v něm hodnoty bez důkazů, výsledky jsou jenom dovozeny z tabulek, chybí graf a že šlo o jinou zeminu, protože má třídu F3, tedy písčitá hlína, ne G5. Po provedeném výslechu si svědek v archivu vyhledal dokumentaci a písemně sdělil, že si při nahlédnutí do protokolu o laboratorních zkouškách při výslechu nevšiml, že na vzorku byla provedena zkouška propustnosti. Dle výsledku této zkoušky je materiál propustný, nevhodný do těsnící části zemního tělesa hráze, neboť obsahuje 22 % příměsi kamenité frakce 60-125 mm, což ovlivnilo hodnotu propustnosti zeminy. Podle obecně nezávazné normy ČSN 75 2410 ([adresa] vodní nádrže je vzorek zeminy nevhodný pro těsnící části zemního tělesa hráze, pro těsnící zářez a těsnící koberec s ohledem na zrnitost a propustnost. Vzorek je vhodný pro stabilizační část hráze. Pro homogenní hráz je zemina málo vhodná až nevhodná. Při opakovaném výslechu svědek potvrdil, že s ohledem na zkoušku propustnosti a na to, že vzorek obsahoval frakci kamenů, nešlo o materiál vhodný pro stavbu homogenní sypané hráze. Pokud by vzorek neobsahoval 22 % kamenité frakce, byl by to materiál vhodný pro stavbu homogenní hráze. Svědek uvedl, že pokud byl na místě geolog, měl říct, aby se materiál vyčistil od velkých kamenů. Dle uvedené normy je kromě kvality materiálu nutné i správné hutnění.

49. Ze záznamu z jednání ze dne 7. 1. 2025 a ze záznamu z jednání č. [hodnota] ze dne 20. 1. 2025 vyplývá, že soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyzval žalobce k součinnosti a k poskytnutí podkladů pro vypracování znaleckého posudku. Žalobce znalci poskytl podklady, které měl k dispozici.

50. Soudní znalec požádal o součinnost a poskytnutí podkladů pro vyhotovení posudku i společnost [právnická osoba]. Z vyjádření této společnosti ze dne 3. 1. 2025 se podává, že společnost byla žalobcem kontaktována v červenci 2019, kdy vodní dílo již bylo dokončeno. Dne 18. 7. 2019 provedli pracovníci společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] za účasti žalobce první prohlídku, když nádrž byla prázdná, a shledali závažné technické nedostatky, které přímo omezovaly provozuschopnost vodního díla. Jednalo se o nevhodný zemní materiál tělesa hráze a stav funkčních objektů (bezpečnostní přeliv a spodní výpust), kde plastové potrubí spodní výpusti nebylo zjevně obetonované. Společnost žalobci doporučila, aby zhotovitel stavby (žalovaný) provedl výměnu potrubí spodní výpusti s následným obetonováním. Tyto stavební práce proběhly na konci října 2019, kdy činnost společnosti spočívala hlavně v konzultacích pro žalobce s kontrolní prohlídkou prováděných prací. Dne 16. 2. 2021 společnost požádala žalovaného o poskytnutí podkladů ohledně dohledu geologa, záznamů z hutnících zkoušek materiálu a fotodokumentace způsobu založení hráze. Žalovaný na žádost nereagoval. Společnost prováděla pro žalobce, respektive jeho předchozího právního zástupce konzultační činnost a opakované prohlídky vodního díla. V rámci této činnosti společnost specifikovala i vady projektové dokumentace. Z dostupných podkladů nebylo možné ověřit, jak byla základová spára tělesa hráze při stavbě vodního díla ošetřena, jakým způsobem bylo podloží hráze ve skutečnosti dotěsněno. Při dalších prohlídkách byly, při částečně naplněné nádrži, zaznamenány negativní průsakové jevy, které se projevovaly zmokřením celé pravé části vzdušní paty a blízkého podhrází. V oblasti bylo pozorováno několik soustředěných výronů ze vzdušní paty tělesa hráze a pod výpustným potrubím. Vývoj rozsahu zmokření a velikost průsaků v čase přímo odpovídaly měnícímu se zatížení hydrostatickým tlakem hladiny vody v nádrži. Vysoké hodnoty průsaků tělesem hráze a jeho podložím i nadále negativně ovlivňovaly funkčnost, provozuschopnost a účely vodního díla. Při běžné hydrologické situaci tak nebylo reálné zajistit trvalé vzdutí hladiny v nádrži, kdy stanovenou provozní hladinu v nádrži bylo možné udržet pouze krátkodobě v době zvýšených přítoků po razantní oblevě sněhové pokrývky. Žalobce byl upozorněn, že v případě, kdy v dalším provozu vodního díla nedojde k sanaci průsakových jevů, není možné vyloučit přímé ohrožení stability tělesa hráze v důsledku vnitřní eroze. Stávající situace na vodním díle byla dále zhoršena neexistencí patního drénu, kterým by byly průsakové vody bezpečně odváděny. Společnost zaslala znalci fotografie a videa, která pořídili její pracovníci při prohlídkách vodního díla. Na videu ze dne 3. 2. 2021 pracovník uvedené společnosti konstatuje, že vzdušní pata hráze je zmokřelá a že jsou patrné vývěry po celé délce. Z dalšího videa je patrné, že voda vytéká nejen ze zabudované trubky, ale i z míst okolo trubky.

51. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] vypracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 7. 2. 2025 vyplývá, že v době místního šetření dne 1. 2. 2025 byla nádrž plná, nebyly zjištěny průsaky skrz těleso hráze ani podél odtokového potrubí, podhrází bylo značně podmáčené, neboť jde o uměle nevhodně vytvořený bezodtoký (neodvodněný) prostor. Žalovaný neměl oprávnění a odborné znalosti k provádění daných činností (ve výpisu ze živnostenského rejstříku nemá uvedeno oprávnění k provádění staveb, stejně tak hlavní stavbyvedoucí [tituly před jménem] [jméno FO] nedisponuje příslušným oprávněním/autorizací pro vedení daného typu stavby. Technický dozor investora [tituly před jménem] [jméno FO] připustil významná pochybení při provádění stavby - prokazatelné je neobetonování výpustného potrubí a nerealizace patních drénů, byť obojí bylo navrženo v projektové dokumentaci. Průsaky hrází byly zaznamenány pracovníky [právnická osoba]. při prohlídkách vodního díla provedených v časovém rozmezí mezi již provedenou opravou potrubí od spodní výpusti a budoucí celkovou rekonstrukcí hráze. Znalec vychází z vyjádření a videodokumentace poskytnuté společností [právnická osoba]., když ve videodokumentaci ze dne 3. 2. 2021 se hovoří o průsacích po celé délce hráze a na videozáznamu jsou vizuálně patrné výrony podél výpustného potrubí. Tyto průsaky jsou dokladem netěsnosti hráze. Vývěr z tělesa hráze je dále zaznamenán na videozáznamu pravděpodobně ze dne 14. 3. 2021 pořízeného žalobcem. Průsak vody podél výpustného potrubí je zajisté dán vadným provedením stavby. Výrony vody na vzdušní straně hráze mohou mít dle znalce více důvodů - neexistence patních drénů, špatná technologie vrstvení násypu hráze (tloušťka vrstev, hutnění), použití nevhodného materiálu na stavbu hráze, může se jednat o kombinaci těchto důvodů. Znalec uzavřel, že po provedené výměně a obetonování výpustného potrubí voda kolem tohoto potrubí prosakovala, což bylo způsobeno s největší pravděpodobností nevhodně provedeným stykem obetonávky potrubí se zemním tělesem hráze. Voda vyvěrala i ze zemního tělesa přímo na vzdušním líci, přesnou příčinu znalec není schopen určit. Znalec není schopen zpětně určit, který materiál byl na stavbu hráze použit, stejně tak nemá ani potřebné informace pro posouzení míry zhutnění hráze. Materiál obsahující velké kameny, biologický materiál, dřevo a odpady je na stavbu hráze zcela nevhodný. Vhodnost materiálu na stavbu hráze nelze posoudit z fotodokumentace. Zkušený odborník může makroskopicky provést odborný odhad zatřídění zeminy, pro stanovení konkrétních hodnot, na základě nichž mají být provedeny výpočty pro nadimenzování objektu, je však nutné provedení laboratorních zkoušek. Znalec určil orientační hodnoty výparu dle normy ČSN 75 2410 - průměrně by se za jeden červencový den mohlo odpařit 4,4 mm vody.

52. Při výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] setrval na svých závěrech učiněných v písemném vyhotovení posudku. Uvedl, že jelikož neexistovaly dostatečně srozumitelné doklady, získával další informace od stran, aby byl schopen odpovědět na zadané otázky. Dle znalce ke stavbě nebyl proveden žádný inženýrskogeologický nebo hydrogeologický průzkum, ale pokud by byl zastižen pramenní vývěr na základové spáře, určitě by to bylo zaznamenané ve stavebním deníku. Existence pramene pod hrází je tak závažná věc při realizaci takové stavby, že by musela být při stavbě odhalena a musel by na ni reagovat stavbyvedoucí, technický dozor a musely by se podniknout nějaké práce, přivolán hydrogeolog nebo projektant. Pokud by tam pramenní vývěr byl, projevoval by se i dnes a znalec při místním šetření žádný problém tohoto typu na místě nezaznamenal, hráz byla na vzdušní straně bez průsaků. Pramenní vývěr v tělese hráze, pod patou hráze by byl zaznamenán i při opravě potrubí v říjnu 2019, ale opět neexistuje žádný doklad, kde by byl pramen zaznamenán. Ani po obetonávce potrubí nebyla vada odstraněna a nadále voda prosakovala po obvodu potrubí na vzdušní straně. Znalec potvrdil, že voda vyvěrala i ze zemního tělesa přímo na vzdušním líci, když přesnou příčinu není schopen určit. Nelze ověřit, jaký materiál byl na stavbu použit, ani to, zda byl správně hutněn. U toho má být geolog, který provádí zkoušky hutnění. Zde byla provedena jediná zkouška, a to dodatečně na koruně hráze, a to je nedostačující. Znalec nemůže říct, jestli to bylo provedeno správně, ale vzhledem k negativním jevům - neorganizovanému průsaku na vzdušním líci nejspíš ne. Stěžejní podle znalce je, že v pozici zhotovitele nebyla osoba, která by měla oprávnění tento typ stavby realizovat. Průsaky u takovéto hráze by měly být úplně minimální, určitě by neměly být vizuálně patrné na vzdušním líci. Pokud by k průsaku došlo, měl by být sveden do patního drénu, který tam není a stavba tak neměla být zkolaudována. Dle znalce není možné, aby voda vytékala okolo potrubí tak, jak je zaznamenáno na obrázku č. [hodnota] posudku, dílo je v tom případě v havarijním stavu. Znalec uvedl, že jelikož [právnická osoba]. je znalecká kancelář, [tituly před jménem] [jméno FO] je soudní znalec a oba pracovníci, kteří byli na místě, jsou plně autorizovaní inženýři pro vodohospodářské stavby, jejich hodnocení považuje za profesionální a věrohodné, navíc podložené videozáznamem. Dle znalce vodní dílo po kolaudaci určitě nebylo funkční. Znalec doplnil, že i kdyby byl na stavbu hráze použit vhodný materiál, neznamená to, že je dílo v pořádku, záleží i na hutnění materiálu, na to, jak je provedeno odpadní potrubí a obetonování, jestli je proveden patní drén. V daném případě nikdo materiál předem nehodnotil, nikdo neurčil dopředu, po jakých vrstvách má být hutněn, nebyly provedeny zkoušky hutnění. Hodnocení pracovníků [právnická osoba]., že dílo nebylo způsobilé, považuje znalec za validní. Přesnou exaktní příčinu plošného průsaku však už nikdo nedohledá, protože dílo v té podobě už neexistuje. Znalec uvedl, že ačkoli není schopen určit přesnou příčinu, je schopen určit pravděpodobný soubor příčin - použití nevhodného materiálu, nevhodné hutnění, nevhodné provedení obetonování nebo jiná příčina jako nevhodně založená základová spára. Najisto je schopen říct, že jedna nebo i více z těchto věcí způsobila ten problém. Za zkoušky zhutnění odpovídá zhotovitel díla. Stejně tak měl zhotovitel při zahájení stavby vyhotovit kontrolní a zkušební plán stavby. Znalec nesouhlasí se zápisem [tituly před jménem] [jméno FO] z místního šetření ze dne 4. 12. 2020, který uvedl, že zhotovitel stavby dodržel veškeré technologické postupy výstavby a že základová spára hráze i vhodnost zeminy byly geologem odsouhlaseny.

53. Z písemného vyjádření soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] k fotografiím pořízeným žalovaným při opravě potrubí v říjnu a listopadu 2019 (č. l. 324 až 344 spisu) ze dne 17. 9. 2025 vyplývá, že snímky zaznamenávají provedenou opravu odpadního potrubí a zachycují několik vad a nesprávných technologických postupů (potrubí bylo položeno do suchého podkladního betonu, což nebrání průsaku a průsakové cestě podél potrubí, nebyl realizován žádný příčný těsnící prvek, který by tvořil příčnou zábranu proti proudění vody podél potrubí, a betonový blok byl proveden vadně, protože po odbednění jsou obě krajní strany prakticky svislé). Dle znalce z fotografií vyplývá, že nebyly při opravě dodrženy body 7.10.1 (stykové plochy betonové konstrukce musí být provedeny ve sklonu), 7.10.2 (v místech styku zemního těsnění nebo zeminy homogenní hráze s objektem musí být povrch objektu hladký, bez převisů a vyčnívajících prutů výztuže a prvků bednění), 7.10.3 (povrch betonu na styku s těsnící zeminou se opatří nátěrem jílovým mlékem apod.) a 7.10.4 normy ČSN 75 2410 (těsnící materiál nemá obsahovat v místě styku s objektem zrna nad 2 mm a má být dostatečně plastický), když do vrstvy na styku obetonování a homogenní hráze byly použity i materiály různých nevhodných frakcí včetně kamenů. Znalec konstatoval, že dílo nebylo ani po opravě schopné těsnit a příčina vad a průsaků je daná hrubým nedodržením základních konstrukčních požadavků, hrubým nedodržením technologické kázně s absencí provedení nezbytných detailů. Fotografie potvrzují a vyjasňují příčinu toho, proč i po opravě dílo vykazovalo havarijní stav. Dle znalce se tak nic na závěrech znaleckého posudku nemění, oprava byla provedena vadně a i po této opravě dílo vykazovalo průsaky a netěsnosti.

54. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 24. 5. 2018 uzavřena smlouva o dílo, ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést pro žalobce jako objednatele výstavbu malé vodní nádrže - [název] za cenu 603 130,13 Kč, záruční lhůta díla byla sjednána na 60 měsíců. Žalovaný žalobci dílo předal a žalobce dílo převzal bez výhrad v listopadu 2018. Žalobce uhradil žalovanému sjednanou cenu díla dne 12. 12. 2018. V době předání a převzetí díla byl rybník bez vody, k jeho napuštění došlo v zimě a na jaře 2019. Žalobce vytkl žalovanému vadu díla spočívající v podstatném průsaku vody hrází rybníka. Dne 23. 8. 2019 žalovaný vadu díla uznal a účastníci se dohodli na způsobu odstranění vady. Žalovaný provedl opravu v říjnu a v listopadu 2019. Touto opravou však vada díla odstraněna nebyla. Žalobce dne 24. 6. 2021 vyzval žalovaného k odstranění vady díla s tím, že pokud tak neučiní, zajistí opravu díla na vlastní náklady, jejichž náhradu bude po žalovaném vymáhat. Jelikož žalovaný vadu díla neodstranil, žalovaný v lednu 2022 zajistil provedení opravy hráze prostřednictvím společnosti [právnická osoba]

55. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná.

56. Podle § 1924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo má právo z vadného plnění, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas.

57. Podle § 1925 o.z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

58. Podle § 2106 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

59. Podle § 2107 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

60. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit.

61. Podle § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

62. Podle § 2615 odst. 1 o.z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

63. Podle § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

64. Podle § 2629 odst. 1 o.z. soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

65. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

66. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dílo bylo vadné, neboť hráz rybníka netěsnila, docházelo k nadměrným průsakům hrází, a to nejen podél výpustného potrubí, ale po celé délce hráze. Oprava hráze žalovaným v říjnu a listopadu 2019 nebyla provedena řádně a nevedla k odstranění vady díla. Ačkoli soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že přesnou příčinu plošného průsaku není schopen zpětně určit, je schopen určit pravděpodobný soubor příčin - použití nevhodného materiálu, nevhodné hutnění, nevhodné provedení obetonování nebo jiná příčina jako nevhodně založená základová spára. Najisto je schopen říct, že jedna nebo i více z těchto věcí způsobila daný problém. Žalovaný nepostupoval podle projektové dokumentace (neobetonoval výpustné potrubí, nerealizoval patní drén), základová spára hráze a vhodnost použité zeminy nebyly odsouhlaseny geologem ([tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že na místo přišel v době, kdy hráz už byla téměř hotová, takže základovou spáru hráze neviděl a neví, jaký materiál byl uvnitř hráze), žalovaný neprovedl zkoušky hutnění v průběhu výstavby hráze (až poté, co již hráz byla postavena, dne 12. 3. 2019 byla provedena jediná zkouška hutnění, a to pouze v jednom bodu a jen do hloubky 0,7 metru pod povrch hráze).

67. Žalovaný namítal, že žalobce až po koncentraci řízení tvrdil, že vady díla byly způsobeny nedostatečným zhutněním hráze a v koncentrační lhůtě neuvedl žádný důkaz. Tato námitka není důvodná. Žalobce v žalobě a při prvním jednání ve věci konaném dne 12. 6. 2023 tvrdil, že primárním důvodem je nevhodnost použitého materiálu, k tomuto tvrzení navrhl jako důkaz protokol o laboratorních zkouškách ze dne 20. 9. 2022. V poskytnuté koncentrační lhůtě v podání ze dne 31. 7. 2023 žalobce tvrdil i nedostatek zhutnění celé hráze a jako důkaz označil fotodokumentaci a videodokumentaci na flashdisku, který zároveň soudu zaslal, a zápis ze setkání na vodním díle ze dne 23. 8. 2019, kde je jako důvod úniku vody uvedena na prvním místě nezhutněná hráz. Jelikož žalobce není odborník, stačí, když tvrdí, že dílo je vadné (hráz propouští, neudrží vodu, rybník je prázdný), nemusí tvrdit, čím konkrétně vada díla byla způsobena.

68. Žalovaný dále namítl, že soudní znalec překročil zadání znaleckého posudku, když nevycházel pouze z dokladů založených ve spise, ale i z dokladu, který si nad rámec zadání sám opatřil. Soud by tak podle žalovaného neměl závěr znalce vycházející z videa ze dne 3. 2. 2021 brát v úvahu. K tomu soud uvádí, že je zcela běžné, že soudní znalci si za účelem vypracování znaleckého posudku a zodpovězení položených otázek opatřují další informace. Bylo tedy zcela na místě požádat o součinnost a poskytnutí podkladů i společnost [právnická osoba]., která mimo jiné prováděla kontrolu při opravě hráze žalovaným v říjnu a listopadu 2019.

69. K další námitce žalovaného, že k odstranění vady nebylo nutné rozebrat celou hráz, ale že stačilo pouze vyhrabat trubku a řádně ji obetonovat a izolovat, soud uvádí, že ze znaleckého posudku včetně písemného vyjádření a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že voda vytékala po celé délce hráze, nejen z okolí výpustního potrubí. Oprava pouze výseče hráze s výpustním potrubím by tak neodstranila zjištěnou vadu díla spočívající v propustnosti celé hráze.

70. Žalovaný až po poučení soudem dle § 119a o.s.ř. a po ukončení dokazování v rámci písemné závěrečné řeči namítl, že vada díla nebyla vytknuta včas. Dle žalobce soud nemá k této námitce přihlížet, neboť se jedná o porušení zásady koncentrace sporu a o opožděnou procesní obranu žalovaného. Jestliže objednatel oznámí vady díla zhotoviteli později, může jej zhotovitel uspokojit dobrovolně; objednatel se však může svého práva domoci soudně jen s omezením vyplývajícím z § 2618. Právo z vad tedy soud nepřizná, namítne-li zhotovitel v soudním řízení jeho opožděné uplatnění. Nedodržení ať již subjektivní lhůty bez zbytečného odkladu nebo objektivních lhůt má tak za následek podmíněnou nemožnost práva z vad vymáhat u soudu. Nejde o prekluzi práv, ale o obdobu promlčení (srov. HORÁK, Pavel. § 2618 [Oznámení zjištěných vad]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo (§ 2189-3014). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025. Dostupné na beck-online.cz.). Nejvyšší soud dospěl k závěru, že námitku promlčení lze vznést kdykoli v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení, tedy i v odvolacím řízení, přičemž námitku promlčení uplatněnou až v odvolacím řízení nelze považovat za novou skutečnost ve smyslu ustanovení § 205a o. s. ř., neboť nemá charakter skutkového tvrzení, nýbrž jde o námitku, která má hmotněprávní důsledky projevující se v tom, že byla-li vznesena důvodně, došlo k zániku nároku, tj. subjektivní právo přestalo být vznesením námitky promlčení vynutitelné (srov. rozsudek sp. zn. 33 Odo 631/2004 ze dne 30. listopadu 2005). Jelikož námitka uplatněná žalovaným je obdobou námitky promlčení, lze ji vznést kdykoli v průběhu řízení, tedy i v rámci závěrečné řeči po ukončení dokazování. Námitka tak byla uplatněna žalovaným včas.

71. Soud se dále zabýval tím, zda námitka žalovaného je důvodná. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního jednání či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu (srov. usnesení NS ze dne 22. 9. 2015 sp. zn. 29 Cdo 2970/2013). V době předání a převzetí díla byl rybník prázdný. K jeho napouštění došlo v zimě a na jaře 2019. První oznámení vady díla učinil žalobce na jaře 2019. Tato první reklamace byla uplatněna včas, neboť dříve žalobce vadu díla spočívající v nadměrné propustnosti hráze zjistit nemohl. Jelikož žalovaný nejpozději dne 23. 8. 2019 (zápis ze setkání na vodním díle) vadu díla uznal a pokusil se ji následně opravit, z logiky věci vyplývá, že tím uznal i to, že mu byla vada oznámena včas. Pokud by tomu tak nebylo, neprovedl by opravu díla v říjnu a v listopadu 2019 právě na základě tohoto oznámení. Soud je toho názoru, že oznámení žalobce, že vada nebyla řádně odstraněna opravou z října a listopadu 2019, není již dle zákona vázáno na určitou lhůtu, lhůta „bez zbytečného odkladu“ se vztahuje pouze na první oznámení, které bylo učiněno včas. Žalobce oznámil v souladu se zákonem žalovanému vadu díla bez zbytečného odkladu poté, co vadu díla zjistil, a sdělil mu, že si zvolil právo na odstranění vady opravou věci. Žalovaný však vadu díla neodstranil, když dílo řádně neopravil. Žalobce nebyl povinen znovu žalovanému oznamovat vadu díla, neboť tak již jednou učinil. To vyplývá z ustanovení § 2106 odst. 2 věta třetí o.z., dle kterého neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Zákon zde nestanoví žádnou lhůtu, ve které tak má oprávněný učinit. Žalobce dne 24. 6. 2021 znovu vyzval žalovaného k odstranění vady díla opravou věci s upozorněním, že pokud s opravou nezačne ve lhůtě 30 dnů, provede opravu na své náklady, které následně bude po něm vymáhat. Tímto žalobce sdělil žalovanému, že pokud vadu neodstraní ani v dodatečné lhůtě, bude požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny. Nad to soud zdůrazňuje, že dle předmětné smlouvy o dílo zhotovitel odpovídá za řádné provedení díla v rozsahu, kvalitě a parametrech stanovených zadávacími podklady, koncepčním projektem, českými normami a touto smlouvou po celou dobu záruční lhůty minimálně 60 měsíců na stavební konstrukce a stavební práce a že záruční lhůty na reklamovanou část díla se prodlužují o dobu počínající datem uplatnění reklamace a končící dnem odstranění vady zhotovitelem. Soud uzavírá, že námitka žalovaného vzhledem k výše uvedenému není důvodná.

72. Prokázaný nadměrný průsak hrází je skrytou vadou (v době předání a převzetí díla nebylo možné vadu zjistit, neboť rybník byl prázdný) a jelikož rybník nebyl schopen z tohoto důvodu udržet vodu, jedná se o vadné plnění, které je podstatným porušením smlouvy. V tom případě žalobci vzniklo v souladu s § 2106 o.z. právo na odstranění vady, na přiměřenou slevu z ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Žalobce od smlouvy o dílo neodstoupil a zvolil odstranění vady opravou věci. Způsob odstranění vady opravou věci byl mezi účastníky dohodnut při setkání na vodním díle dne 23. 8. 2019. Žalovaný opravu v říjnu a listopadu 2019 provedl vadně, jak vyplývá z vyjádření soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který vycházel z fotodokumentace pořízené a předložené soudu žalovaným. Jelikož žalovaný vadu díla neodstranil, a to ani v dodatečné lhůtě poskytnuté žalobcem ve výzvě ze dne 24. 6. 2021, žalobce zajistil odstranění vady díla opravou hráze společností [právnická osoba] Tato oprava hráze byla provedena řádně - ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že při místním šetření dne 1. 2. 2025 byla nádrž plná a nebyly zjištěny průsaky skrz těleso hráze ani podél odtokového potrubí.

73. Jelikož žalovaný neodstranil vadu díla opravou věci, žalobce v souladu s § 2106 odst. 2 věta třetí o.z. místo odstranění vady požaduje přiměřenou slevu z ceny díla. Závěr o přiměřenosti slevy z kupní ceny vyžaduje komplexní úvahu soudu zohledňující individuální okolnosti případu a požadavek na dosažení ekvivalence plnění. Rozhodnutí o přiměřenosti výše slevy přednostně náleží do rukou soudů nižších instancí, jež jsou - vzhledem k zásadám ústnosti a přímosti řízení - s účastníky v bezprostředním kontaktu, a disponují tudíž náležitými skutkovými podklady pro vyhodnocení zmiňovaných aspektů daného sporu (srov. usnesení NS ze dne 29. 4. 2025 sp. zn. 23 Cdo 532/2025). Ustanovení § 2106 o.z. patří ve způsobu určení přiměřené slevy ze sjednané kupní ceny k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a jež tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srov. rozsudek NS ze dne 4. 6. 2024 sp. zn. 23 Cdo 1207/2023, usnesení NS ze dne 26. 6. 2019 sp. zn. 33 Cdo 4442/2018). I v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 musí být při určení částky odpovídající přiměřené slevě z kupní ceny vždy přihlíženo ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy z ceny bude záviset především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, na snížení funkčních vlastností věci a případně její estetické hodnoty. Při jejím určení je nutné přihlížet k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, jak vady omezují či komplikují užívání věci, popř. snižují životnost věci, k dalšímu možnému způsobu a rozsahu užívání věci, k ceně nutných oprav věci a jiným obdobným hlediskům, přičemž prostřednictvím slevy by měla být vytvořena situace blížící se stavu, kdy by bylo plněno bez vad (srov. usnesení NS ze dne 16. 3. 2022 sp. zn. 33 Cdo 2045/2021). Při posouzení, jaká výše slevy z ceny je přiměřená, tj. jaká výše slevy je způsobilá vytvořit situaci blížící se stavu, kdy by bylo plněno bez vad, je však nezbytné mít na zřeteli, že sleva z ceny je jedním z práv z vadného plnění. Proto je při jejím určení nutné vycházet ze smyslu a účelu práv z vadného plnění. Hlavním účelem úpravy práv z vadného plnění je přitom poskytnutí ochrany věřiteli (kupujícímu, objednateli), který neobdržel smluvně dohodnuté plnění (resp. plnění o smluvně dojednaných parametrech). Účel této úpravy tak tkví především v nápravě poruchy ekvivalence vzájemných plnění, resp. cílí na vyrovnání ekvivalence plnění (srov. rozsudek NS ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 23 Cdo 2042/2020). Přiměřená sleva z kupní ceny proto musí odpovídat takové výši, která v konkrétních poměrech dané věci bude odpovídající míře narušení ekvivalence plnění a bude způsobilá toto narušení narovnat (prostřednictvím snížení ceny). Přiměřenou výši slevy z kupní ceny nelze relevantně určit bez přihlédnutí k tomu, jakým způsobem vada věci snižuje její použitelnost a možnost užívání, příp. její životnost oproti stavu předpokládanému při uzavření smlouvy, tj. oproti stavu bezvadného plnění, pro který byla sjednána konkrétní cena (srov. usnesení NS ze dne 29. 4. 2025 sp. zn. 23 Cdo 532/2025). Cena díla byla ve smlouvě o dílo sjednána ve výši 603 130,13 Kč. Částka 603 130 Kč byla žalovaným fakturována a žalobcem uhrazena. Žalobce po žalovaném požaduje slevu z díla ve výši 255 558 Kč, když tuto částku vynaložil při odstranění vady díla (z toho částku 222 640 Kč uhradil žalobce společnosti [právnická osoba] za provedené zemní práce při opravě hráze rybníka v lednu 2022, částky 3 714 Kč a 3 604 Kč uhradil za stavební materiál (kamenivo) použitý při opravě hráze rybníka v lednu 2022 a částku 25 600 Kč uhradil za nakládku jílu, který byl použit na opravu hráze v lednu 2022). Vada díla spočívající v podstatných průsacích vody hrází (a to po celé délce hráze, nikoli jen středovou částí hráze okolo potrubí) a v nemožnosti udržení vody v rybníce je při stavbě rybníka, která byla předmětem smlouvy o dílo, naprosto zásadní. Tato vada podstatným způsobem omezila užívání díla. S ohledem na výše uvedené soud považuje žalobcem požadovanou částku 255 558 Kč jako slevu z ceny díla za zcela přiměřenou, a proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Nárok na zákonný úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Zákonný úrok z prodlení byl žalobci přiznán z částky 255 558 Kč od 19. 4. 2022 vzhledem k tomu, že v předžalobní výzvě ze dne 23. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 255 558 Kč do 14 dnů od doručení této výzvy a ze sdělení žalovaného k předžalobní výzvě ze dne 4. 4. 2022 vyplývá, že žalovanému byla výzva doručena nejpozději dne 4. 4. 2022. V tom případě měl žalovaný žalobci požadovanou částku uhradit nejpozději do 18. 4. 2022, a jelikož tak neučinil, je s úhradou této částky v prodlení ode dne následujícího, tj. ode dne 19. 4. 2022. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

74. Žalobce se dále po žalovaném domáhal úhrady částky 26 378 Kč z titulu náhrady škody vzniklé v příčinné souvislosti s porušením smluvních povinností žalovaného. Žalobce prokázal, že v souvislosti s uplatněním práva z vadného plnění účelně vynaložil náklady právě v této výši, když částku 7 018 Kč uhradil společnosti [právnická osoba]. za provedení laboratorního testu ke zjištění propustnosti zeminy a částku 19 360 Kč uhradil společnosti [právnická osoba] za poradenskou činnost při uplatnění práva z vadného plnění včetně účasti společnosti [právnická osoba]. zejména při opravě díla žalovaným v říjnu a listopadu 2019. Pokud by žalovaný provedl dílo řádně, žalobci by tyto náklady nevznikly. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci i tuto částku.

75. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný až na nepatrnou část příslušenství, ohledně níž vzal žalobu částečně zpět. Soud proto stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta dle § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „advokátní tarif“), účinného do 31. 12. 2024, ve výši 9 460 Kč za 1 úkon právní služby, přičemž v posuzované věci právní zástupce žalobce učinil 11 úkonů právní služby do 31. 12. 2024 (převzetí a přípravu zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a); návrh ve věci samé ze dne 30. 11. 2022 - § 11 odst. 1 písm. d); písemné vyjádření ze dne 29. 7. 2023 - § 11 odst. 1 písm. d); písemné vyjádření ze dne 7. 3. 2024 - § 11 odst. 1 písm. d); účast na jednání dne 12. 6. 2023 - § 11 odst. 1 písm. g); účast na jednání dne 12. 10. 2023 - 2 úkony (jednání trvalo od 13:04 do 15:23 hodin) - § 11 odst. 1 písm. g); účast na jednání dne 7. 12. 2023 - 1 úkon (jednání trvalo sice od 13:05 do 15:10 hodin, od 14:03 do 14:35 hodin však bylo přerušeno) - § 11 odst. 1 písm. g); účast na jednání dne 13. 2. 2024 - § 11 odst. 1 písm. g); účast na jednání dne 9. 4. 2024 - 2 úkony (jednání trvalo od 12:35 do 15:14 hodin) - § 11 odst. 1 písm. g)), tj. 104 060 Kč, dále 11 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téhož právního předpisu, celkem tedy 107 360 Kč. Náklady řízení žalobce dále tvoří odměna advokáta dle § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 ve výši 9 460 Kč za 1 úkon právní služby, přičemž v posuzované věci právní zástupce žalobce od 1. 1. 2025 učinil 5 úkonů právní služby (písemný závěrečný návrh ze dne 24. 9. 2025 - § 11 odst. 1 písm. d); vyjádření ze dne 7. 10. 2025 - § 11 odst. 1 písm. d); účast na jednání dne 21. 8. 2025 - 2 úkony (jednání trvalo od 12:50 do 15:05 hodin) - § 11 odst. 1 písm. g); účast na jednání dne 21. 10. 2025 - § 11 odst. 1 písm. g)), tj. 47 300 Kč, dále 5 režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téhož právního předpisu, celkem tedy 49 550 Kč. Dále náklady řízení žalobce tvoří cestovné za cestu z [adresa] a zpět k jednání soudu dne 12. 6. 2023 ve výši 1 664 Kč motorovým vozidlem tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ], s kombinovanou spotřebou ve výši 5,4 l benzinu 95 oktanů na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem [hodnota] km, ceně benzinu 95 oktanů 41,20 Kč za 1 litr a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ((5,40/100 x 41,20 x 224) + (224 x 5,20)), dále cestovné za cestu z [adresa] a zpět k jednání soudu dne 12. 10. 2023 ve výši 1 664 Kč stejným motorovým vozidlem a cestovné za cestu z [adresa] a zpět k jednání soudu dne 7. 12. 2023 ve výši 1 664 Kč stejným motorovým vozidlem. Dále náklady řízení žalobce tvoří cestovné za cestu z [adresa] a zpět k jednání soudu dne 13. 2. 2024 ve výši 1 717 Kč stejným motorovým vozidlem, při ujeté vzdálenosti celkem 224 km, ceně benzinu 95 oktanů 38,20 Kč za 1 litr a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,60 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ((5,40/100 x 38,20 x 224) + (224 x 5,60)) a cestovné za cestu z [adresa] a zpět k jednání soudu dne 9. 4. 2024 ve výši 1 717 Kč stejným motorovým vozidlem. Dále náklady řízení žalobce tvoří cestovné za cestu z [adresa] a zpět k jednání soudu dne 21. 8. 2025 ve výši 1 733 Kč stejným motorovým vozidlem, při ujeté vzdálenosti celkem 224 km, ceně benzinu 95 oktanů 35,80 Kč za 1 litr a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ((5,40/100 x 35,80 x 224) + (224 x 5,80)), a cestovné za cestu z [adresa] a zpět k jednání soudu dne 21. 10. 2025 ve výši 1 733 Kč stejným motorovým vozidlem. Celkem tedy náklady řízení žalobce za cestovné činí 11 892 Kč. Dále náklady řízení žalobce tvoří náhrada za promeškaný čas v rozsahu 30 započatých půlhodin (5 cest uskutečněných do 31. 12. 2024 x 6 započatých půlhodin) po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 a náhrada za promeškaný čas v rozsahu 12 započatých půlhodin (2 cesty uskutečněné od 1. 1. 2025 x 6 započatých půlhodin) po 150 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, celkem tedy 4 800 Kč. Odměna za právní zastoupení tak činí 173 602 Kč (107 360 Kč + 49 550 Kč + 11 892 Kč + 4 800 Kč) a je dále zvyšována o 21 % DPH, neboť zástupce žalobce je jejím plátcem, tj. 210 058,46 Kč. Žalobce v předmětné věci uhradil dne 12. 12. 2022 soudní poplatek ve výši 14 097 Kč a dne 26. 9. 2024 zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 60 000 Kč, která byla v celé výši vyčerpána na znalečné přiznané usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 23. 6. 2025, č. j. 3 C 312/2022-316. Náklady řízení žalobce tak včetně zaplaceného soudního poplatku a vyčerpané zálohy na náklady důkazů představují částku 284 155,42 Kč. Tuto částku je žalovaný podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení konstatuje, že žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne 14. 2. 2023 a ze dne 1. 3. 2023, když je nutno zdůraznit, že uvedená podání žalobce obsahují pouze doplňující žalobní tvrzení, která byl žalobce povinen uvést již v samotné žalobě. Pokud by tak učinil, nemusel by žalobu doplňovat a náklady řízení s tím spojené by mu tak nevznikly. Dále žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 21. 9. 2023, neboť žalobce byl pouze vyzván ke sdělení údajů ohledně navrhovaného svědka a k předložení dokladů o úhradě částek, vyjádření žalovaného mu bylo doručeno pouze na vědomí, žalobce nebyl soudem vyzván, aby se k tomuto vyjádření žalovaného vyjadřoval - to mohl učinit při jednání konaném dne 12. 10. 2023. Soud nepřiznal žalobci v požadované výši ani právo na náhradu nákladů řízení za náhradu za promeškaný čas, neboť žalobce zde opomněl zohlednit změnu právní úpravy od 1. 1. 2025 včetně přechodného ustanovení (Čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.).

76. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve sporu neúspěšný. Soud proto stanovil, že stát - Česká republika má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady jsou činěny zbývající částkou přiznaného znalečného za vypracování znaleckého posudku znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dle usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 23. 6. 2025, č. j. 3 C 312/2022-316, ve výši 64 876 Kč, kterou nepokryla složená záloha ve výši 60 000 Kč, tedy částkou 4 876 Kč, a dále částkou přiznaného znalečného za účast na soudním jednání dne 21. 8. 2025 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] dle usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 23. 9. 2025, č. j. 3 C 312/2022-361, ve výši 5 862 Kč. Náhrada nákladů řízení státu v této věci tak činí celkem 10 738 Kč (4 876 Kč + 5 862 Kč), neboť právě tato částka byla vyplacena soudnímu znalci ze státních prostředků. Tuto částku je žalovaný podle § 160 o.s.ř. povinen zaplatit státu - České republice na účet Okresního soudu v Písku ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

77. Soud pro úplnost závěrem uvádí, že zamítl veškeré ostatní účastníky navržené důkazy (konkrétně výslechy svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [právnická osoba], znalecký posudek a dobrozdání od stavební firmy či rybníkářů). Za nadbytečný soud považuje žalobcem navržený výslech svědkyně [jméno FO] k tomu, že to byla právě ona, kdo sehnal a sdělil kontakt na [tituly před jménem] [jméno FO], když to vyplývá z e-mailové komunikace, která byla provedena jako důkaz, a svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že na místo poprvé přišel, když hráz byla těsně před dokončením. Žalobce navrhl jako důkaz výslechy svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] k prokázání včasného vytknutí vady díla. Jelikož soud již na základě ostatních důkazů dospěl k závěru, že vady díla byly žalobcem žalovanému vytknuty včas, výslechy těchto svědků pro nadbytečnost neprováděl. Žalobce jako důkaz navrhl i znalecký posudek k zodpovězení otázky, zda z protokolu o laboratorních zkouškách společnosti [právnická osoba]. vyplývá či nevyplývá nevhodnost použitého materiálu. Jelikož soud provedl výslech svědka [tituly před jménem] [adresa], který protokol o laboratorních zkouškách vyhotovil a který vypověděl, že zkoumaný materiál je pro stavbu homogenní hráze nevhodný, bylo nadbytečné vypracování znaleckého posudku. Žalovaný jako důkaz navrhl, aby soud vyžádal dobrozdání od stavební firmy nebo rybníkářů, kolik by stálo rozebrání kusu hráze a obetonování výpustního potrubí, když dle žalovaného nebylo nutné k odstranění vady díla rozebrat celou hráz, ale stačilo by pouze vyhrabat trubku a řádně ji obetonovat a izolovat. Ze znaleckého posudku včetně písemného vyjádření a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] však vyplývá, že voda vytékala po celé délce hráze, nejen z okolí výpustního potrubí. Oprava pouze výseče hráze s výpustním potrubím by tak neodstranila zjištěnou vadu díla spočívající v propustnosti celé hráze. Z těchto důvodů soud považuje za nadbytečný i tento žalovaným navržený důkaz.

Poučení