3 C 341/2020-252

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [ulice a číslo], [PSČ], [část obce] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalobce], [obec] u [obec] zastoupenému advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o určení vlastnického práva a povinnosti uvést držené nemovitosti žalobce do původního stavu takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných na [anonymizováno] č [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným na svůj náklad uvést předmětné pozemky do stavu zatravněné louky, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení 58 217,80 Kč do tří dnů od právní moci toho rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne 29.12.2020 domáhal se žalobce proti žalovaným 1. [anonymizována dvě slova] [obec] a [anonymizováno]. Obci [obec], ochrany držby dle § 1095 občanského zákoníku a mimořádného vydržení v návaznosti na § 2345 občanského zákoníku k zemědělskému pachtu – držby ke dni 1.1.2014 i ke dni 12.10.2020, když [územní celek] na řádném pachtu žalobce založeném na vydržení vlastnického práva k napadené nemovitosti začala ničit porosty. Doporučeným dopisem ze dne 8.12.2020 se [územní celek] pokusila svémocně rušit práva žalobce a zmocnit se řádné a poctivé držby. K odůvodnění uvedl, že po smrti svého otce [jméno] [jméno] dne 19.9.1992 byli společně s matkou [jméno] [příjmení] a se sestrami [jméno] a [jméno] a bratrem [jméno] osobami oprávněnými k vydání rodinných zemědělských pozemků, které od r. 1956 drželo [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec] odmítalo pozemky vydat, neboť na některých byly zrušené cesty nebo byly zastavěny. [anonymizováno] se rozhodlo některé pozemky s žalobcem a dalšími oprávněnými osobami zaměnit. Navrhlo předat žalobci pozemky v k.ú. [obec] kolem jeho pozemků v oblasti pod katolickým hřbitovem, tyto nemovitosti mu předalo k řádné a poctivé držbě sloučené s pozemky žalobce hlubokou orbou v hranicích na východě včetně krajnice silnice [obec] – [část obce] a levého břehu [ulice] potoka, na západě včetně krajnice silnice [obec] – [část obce], na severu po pravý břeh odpadní struhy z církevního rybníka do černého potoka, na jihu tyto pozemky spojilo s pozemky žalobce v ucelenou zemědělskou nemovitost. Takto [anonymizováno] pozemky předalo k řádné a poctivé držbě žalobci, a to za předsednictví [jméno] [příjmení]. Výměry pozemků si žalobce upřesnil se zaměstnancem žalobce [příjmení]. Žalobce má cca 30 svědků, kteří s ním na tomto pozemku spolupracovali anebo o jeho pachtu věděli. Oba žalovaní chtěli se zmocnit poctivé držby žalobce. Žalobce žádal, aby oba žalovaní byli uznáni povinnými zajistit držené nemovitosti do původního stavu zatravněné louky a zaručit nerušené užívání držby dle § 1003 občanského zákoníku. Dále žádal, aby byli žalovaní byli uznáni povinnými vypovědět všechny smlouvy, které žalovaní na poškozování držby žalobce nezákonným způsobem uzavřeli jako od počátku neplatné. Dále žádal, aby žalovaní byli uznáni povinnými vydat všechny neoprávněné příjmy, které obdrželi na úkor žalobce.

2. Usnesením ze dne 6.5.2021 soud uložil žalobci doplnění žaloby o vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se dovolává a o řádný v případě vyhovění žalobě vykonatelný žalobní petit.

3. Žalobce žalobu doplnil podáním ze dne 9.6.2021 tak, že od r. 1993 nepřetržitě hospodaří na celku pozemků v k.ú. [obec] v severní části [územní celek], když tento celek tvoří celistvou louku, jedná se o celé či části pozemků [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno 5 slov], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizováno 5 slov], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] [územní celek] je katastrálním vlastníkem pozemků [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Na těchto pozemcích obec buduje stavbu splaškové kanalizace. Tím ruší držbu a vypuzuje z držby žalobce. Ten se domáhá ochrany držby vlastnického práva k těmto pozemkům. Žalobce nepřetržitě užívá od r. 1993 a domnívá se, že naplnil dobu 20 let pro mimořádné vydržení. Žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva k pozemkům [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Domáhá se, aby žalovaní byli uznáni povinnými zdržet se rušení držby a nerušeného výkonu vlastnického práva k těmto pozemkům a aby byli uznáni povinnými uvést je do původního stavu před započetím činností souvisejících s vybudováním stavby splaškové kanalizace.

4. Usnesením ze dne 23.6.2021 bylo žalobci opětovně uloženo doplnění žaloby o vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů a doplnění určitého a v případě vyhovění žalobě vykonatelného žalobního petitu.

5. První žalovaný [příjmení] [anonymizováno] [obec] se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 19.7.2021 tak, že žádné pozemky v k.ú. [obec] neužívá, žádnou domnělou držbu rušit nemůže, ve sporu se necítí být pasivně legitimovaným a žádá zamítnutí žaloby.

6. Druhý žalovaný [územní celek] se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 23.7.2021 tak, že pokud se týká žaloby na ochranu držby ze dne 27.12.2020, nárok žalobce neuznává, považuje jej za smyšlený a postavený na fabulacích žalobce. V době podání žaloby v písemnosti ze dne 29.11.2020 žalobce tvrdil, že k nemovitostem (bez upřesnění) drží právo pachtu. V ručně psané verzi zmínil právo nájemní. Tj. žalobce tvrdil, že drží obligační právo, které mu má zakládat právo užívat a požívat blíže neupřesněné nemovitosti. Jelikož žalobce svévolně vstupoval na pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], které jsou ve vlastnictví druhého žalovaného a na kterých se realizuje na základě pravomocného stavebního povolení stavba čistírny odpadních vod, vyzval žalovaný žalobce, aby svého nezákonného jednání zanechal, žalovaný ale stupňoval verbální a následně i fyzické útoky na pracovníky na stavbě, a proto žalovaný podal trestní oznámení na žalobce. Žalobce si přibližně v listopadu 2020 vytvořil iluzorní představu, že stavba ČOV probíhá na jím propachtovaném pozemku a začal se domáhat zastavení stavebních prací a uvedení pozemku do původního stavu. Žalobce tvrdil, že má k pozemku pacht, pasoval se do role držitele práva pachtu. Žalobní petit je dle žalobce neurčitý. Pokud se týká doplnění žaloby ze dne 9.6.2021, druhý žalovaný odmítá tvrzení, že žalobce od r. 1993 nepřetržitě hospodařil na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Jedná se o ničím nepodložené tvrzení, žalobce je nedokládá žádnou smlouvou, nesvědčí tomu ani zápis ve veřejném registru půdy, dle kterého na uvedených pozemcích aktuálně nehospodaří nikdo. Žalobcem navržené svědky považuje žalobce za nevěrohodné, když např. svědek [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] se jako obecný zmocněnec ve věci angažuje a obepisuje vlastníky pozemků, m.j. i žalovaného s výzvou k jejich vyklizení a předání. Při koupi pozemku [číslo] ([číslo]) od [jméno] [příjmení] (kupní smlouva z 28.3.2018) věděl žalovaný o pachtovním právu [anonymizována dvě slova] [obec], tento pacht byl dohodou řádně ukončen. Druhý žalovaný je vlastníkem pozemků, k nimž žalobce vztahuje žalobu, když pozemek [číslo] nabyl před 3 lety a nikdy nedošlo k propachtování žalobci. Žalobce uvádí rozlišná tvrzení, když v doplnění žaloby ze dne 9.6.2021 se domáhá ochrany vlastnického práva, ale v listopadu 2020 se domáhal ochrany domnělého pachtovního či nájemního práva, stejně tak v žalobě z 27.12.2020 netvrdil, že by držel vlastnické právo. Těžko lze přisvědčit konstatování, že žalobce o pozemky pečuje jako vlastník od r. 1993, když v listopadu 2020 se sám vnímá jako pachtýř. Žalovaný zpochybňuje i samotné tvrzení o obhospodařování pozemků, neboť na základě pachtovní smlouvy na pozemcích hospodařilo [anonymizována dvě slova] [obec], pachtovní smlouvy byla uzavřena až do r. 2028. Druhý žalovaný nabyl vlastnictví k pozemkům p. [číslo] kupní smlouvou ze dne 28.3.2018 od [jméno] [příjmení], pozemek p. [číslo] nabyl směnnou smlouvou ze dne 8.2.2019, pozemek p. [číslo] nabyl žalovaný směnnou smlouvou ze dne 12.9.2019 s Římskokatolickou farností, žalovaný odkazuje na právní ochranu dle § 984 občanského zákoníku. I kdyby – teoreticky přicházelo v úvahu nabytí vlastnického práva žalobcem, pak se tak stalo předtím, než pozemky nabyl žalovaný od vlastníků zapsaných ve veřejném seznamu za úplatu. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby.

7. Žalobce doplnil žalobu podáním ze dne 9.8.2021 tak, že proti [anonymizována dvě slova] [obec] bere žalobu zpět. Žádá určení svého vlastnického práva k pozemkům [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek] a žádá jejich uvedení do původního stavu před započetím prací souvisejících s výstavbou čistírny. K odůvodnění uvedl, že žalobce zdědil pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zaps. na [list vlastnictví]. V r. 1993 jej oslovil předseda [anonymizována dvě slova] [obec], [jméno] [příjmení], s nabídkou směny žalobcových pozemků v k.ú. [obec] za pozemky v v obci [obec], a to par. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Žalobce s tím souhlasil, směna byla uzavřena ústní formou, žalobci byly tyto pozemky předány ve formě zoraného pole. Žalobce pozemky proměnil v travnatou louku a hospodařil na nich, zajišťoval z nich krmení pro dobytek. Takto na nich hospodařil do r. 2020, kdy na těchto pozemcích se začaly uskutečňovat stavební práce v souvislosti se stavbou čističky odpadních vod. Žalobce je přesvědčen, že naplnil lhůtu pro mimořádné vydržení a stal se vlastníkem těchto pozemků. Žalobce žádal uvedení pozemků do původního stavu travnaté louky.

8. Usnesením ze dne 20.9.2021 bylo řízení proti prvnímu žalovanému [příjmení] [anonymizováno] [obec] ke zpětvzetí žaloby zastaveno.

9. Podáním ze dne 25.3.2022 doplnil žalovaný skutková tvrzení tak, že je udivující, že žalobce v doplnění žaloby ze dne 9.8.2021 uvedl, že pozemky směnil s předsedou [anonymizována dvě slova] [obec] ústní dohodou, když předseda zemědělského družstva, který je zvyklý při své činnosti nakládat s nemovitostmi a někdo, kdo se označuje jako emeritní právník by uzavřeli ústní smlouvu ohledně směny nemovitostí. Nutnost písemné formy smlouvy při převodu nemovitostí je stanovena zákonem a je známa i laické veřejnosti. Samotné užívání nezakládá držbu vlastnického práva. Oprávněná držba věcného práva k nemovitosti v zásadě nemůže vycházet z ústní smlouvy o jeho zřízení. Držitel věci nemůže být v dobré víře za situace, kdy tvrdí, že k převodu vlastnictví k nemovitosti došlo pouze na základě ústní smlouvy. Ještě v prosinci 2021 se žalobce nevnímal jako vlastník, ale jako pachtýř bez pachtovní smlouvy. Teprve v doplnění žaloby začal tvrdit, že byl celou dobu v dobré víře, že je držitelem vlastnického práva. S ohledem na přechodná ust. občanského zákoníku mohlo k mimořádnému vydržení dojít nejdříve k 1.1.2019, žalovaný nabyl pozemky p. [číslo] před tímto datem (28.3.2018), pozemky p. [číslo] nabyl na základě směnné smlouvy ze dne 8.2.2019 s právními účinky ke dni 1.4.2019. Žalovaný nabyl pozemky od vlastníků, kterým svědčil zápis v katastru nemovitostí za protiplnění, úplatně, svědčí mu ochrana dle § 984 občanského zákoníku.

10. Podáním ze dne 28.3.2022 doplnil žalobce skutková tvrzení tak, že zdědil po svém otci pozemky v obci [obec], a to [číslo]. V průběhu r. 1993 oslovil žalobce předseda [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení] s nabídkou směny žalobcových pozemků v k.ú. [obec] za pozemky v obci [obec], a to [číslo]. Žalobce s tímto návrhem souhlasil a v průběhu r. 1993 začal na těchto pozemcích hospodařit. O tom, že se strany touto směnou řídily svědčí to, že nástupce [anonymizováno] [obec], [právnická osoba] od r. 2000 užívá uvedené pozemky v k.ú. [obec] bez užívacího titulu. Po zrušení [anonymizováno] [obec] v r. 2000 byl jeho likvidátorem [titul] [příjmení], ten s žalobcem rovněž jednal o hospodaření na uvedených pozemcích. Žalobce na pozemcích v obci [obec] hospodařil, pěstoval zemědělské plodiny, v r. 2005 je zatravnil. Po celou dobu hospodaření až ke dni 1.1.2019 se nikdo z vlastníků pozemků neozval, že by s hospodařením žalobce nesouhlasil. Pan [anonymizováno] na pozemcích hospodařil na základě dohody se žalobcem. Žalobce v průběhu r. 1993 se ujal držby sporných pozemků, přičemž se po celou dobu držení jednalo o držbu řádnou a poctivou a pravou. Na straně žalovaného v době uzavírání nabývacích smluv ke sporným pozemkům nebyla dobrá víra, v té době byla zastupitelkou [územní celek] [příjmení], švagrová žalobce a současná starostka, která o tom, že na pozemcích hospodaří žalobce věděla.

11. Podáním ze dne 27.9.2022 doplnil žalovaný skutková tvrzení tak, že pouhým náhledem do katastru nemovitostí je patrno, že žádná směna mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] v [obec] neproběhla, když údajně směněné pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány na své původní vlastníky. Žalobce od zahájení řízení plete pojmy vlastnické a užívací právo, v letech 2020 a 2021 tvrdil, že je uživatelem pozemků, teprve po podání žaloby začal tvrdit, že k pozemkům vydržel vlastnické právo. [jméno] [příjmení] je uživatel půdy zapsaný v registru půdy. Pokud se týká ust. § 984, odst.1 občanského zákoníku, tento vyžaduje dobrou víru ve vztahu k zápisu do veřejného seznamu. Žalobce nemohl k 1.1.2019 vydržet zhola nic, když nedržel vlastnické právo, byl maximálně přesvědčen o svém užívacím právu. Nadto lze pochybovat, zda sporadické posečení trávy lze považovat za výkon držby, když řádným uživatelem byl jiný pachtýř na základě pachtovní smlouvy. Nejpozději k 24.8.2018 bylo zveřejněno povolení stavby splaškové kanalizace a [anonymizováno] [obec], a to na úřední desce obce. Jestliže se žalobce vnímal jako vlastník, pak musel zjistit, že z pohledu zápisu v katastru vlastníkem není. Žalobce byl pasivní od r. 1993, kdy dle svého tvrzení směnil nemovitosti ústní formou, zjevně ale z nich neplatil daň z nemovitostí.

12. Podáním ze dne 21.11.2022 doplnil žalobce skutková tvrzení tak, že nedostatek písemné formy směnné smlouvy není předmětem řízení. Tím je mimořádné vydržení vlastnického práva žalobcem. Mimořádné vydržení nevyžaduje držbu pravou, řádnou a poctivou. Držitel nabude vlastnického práva i bez právního důvodu, na kterém svoji držbu zakládá, neprokáže-li se mu nepoctivý úmysl. Pokud žalovaný argumentuje ust. § 984, odst.1 občanského zákoníku, příslušný záměr odkoupení pozemků schválilo zastupitelstvo, v tomto případě musí být ale v dobré víře všichni členové zastupitelstva, nestačí jen osoba jednající. Někteří ze členů zastupitelstva nebyli v dobré víře, když věděli, že na pozemcích hospodaří žalobce.

13. Z výzvy [územní celek] ze dne 8.12.2020 adresované žalobci bylo zjištěno, že obec jej žádá, aby nezasahoval do vlastnických práv obce, kterých se opakovaně dopouští vstupem na pozemek [číslo] zaps. na [list vlastnictví], když tento pozemek obec nabyla kupní smlouvou ze dne 28.3.2018 od [jméno] [příjmení], obec žádnou smlouvu, která by žalobce opravňovala k užívání dotčené nemovitosti neuzavřela a ani na ni nepřešel žádný závazkový vztah. Pacht měl k předmětnému pozemku sjednán jiný subjekt, k ukončení pachtu došlo po vzájemné dohodě.

14. Z kupní smlouvy uzavřené dne 28.3.2018 mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícím obcí [obec] bylo zjištěno, že předmětem koupě je pozemek par. [číslo] orná půda o rozloze 2 597 m2, pozemek par. [číslo] orná půda o rozloze 58 m2, vše v k.ú [obec] u [obec], [územní celek] zaps. na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, kupní cena 66 375 Kč. Dle smlouvy má pozemek č. 275 v pachtu zemědělské družstvo vlastníků [obec] do r. 2028.

15. Ze směnné smlouvy uzavřené mezi obcí [obec] a [jméno] [jméno], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že [územní celek] je vlastníkem pozemku par. [číslo] v k.ú [obec] u [obec], ten byl geometrickým plánem rozdělen na [číslo], [číslo], [číslo]. Předmětem směnné smlouvy je [číslo], když druzí účastníci smlouvy jsou podílovými spoluvlastníky pozemku [číslo] v k.ú. [obec] pozemky byly směněny. Dle katastrálním úřadem doložených dokumentů, se stala [právnická osoba] vlastníkem nemovitostí, z nichž některé byly předmětem směnné smlouvy kupní smlouvou uzavřenou s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne 4.8.2014. [jméno] [jméno] nabyla vlastnického práva rozhodnutím Okresního soudu v Pardubicích o vypořádání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení] (32 D 1026/2012). [jméno] [příjmení] nabyla vlastnického práva rozhodnutím Okresního soudu v Chrudimi o vypořádání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení] (D 1126/2000).

16. Ze směnné smlouvy uzavřené mezi obcí [obec] a Římskokatolickou farností – Děkanství [obec] bylo zjištěno, že [územní celek] je vlastníkem pozemku par. [číslo] v k.ú [obec] u [obec], Římskokatolická farnost je vlastníkem pozemků [číslo] geometrickým plánem byla z pozemku [číslo] oddělena část a sloučena do části pozemku oddělené od pozemku [anonymizováno], po tomto oddělení a sloučení má pozemek [číslo] nově výměru 791 m2, pozemek [číslo] má nově výměru 3305 m2. Směnnou smlouvou přijala [územní celek] do svého vlastnictví pozemek [číslo] a Římskokatolická farnost pozemek [číslo]. Dle katastrálním úřadem doložených dokumentů, se stala Římskokatolická farnost vlastníkem nemovitostí, z nichž shora uvedené pozemky byly předmětem směnné smlouvy, na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ze dne 6.1.2015 17. Z rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ve věci vypořádání dědictví po zůstaviteli [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. 22.9.1992 bylo zjištěno, že pozůstaly syn [jméno] (žalobce) získal do výlučného vlastnictví domek [anonymizováno] v [obec], [anonymizováno], poz.p. [číslo] [číslo] [číslo] č.264/3, [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo], ([list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]), poz.p. [číslo], ([list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]), [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ([anonymizováno] obec a k.ú. [obec]), [číslo] ([list vlastnictví] obec a k.ú. [obec]). To vše rozhodnutím ze dne 1.10.1997, právní moc 5.11.1997.

18. Z přípisu žalobce ze dne 29.11.2020 je zjištěno, že celá nemovitost je chráněna nájemní smlouvou - pachtem dle § 2345 a § 2347 občanského zákoníku, je poukazováno na vzniklou škodu, dále, že jsou všechny movité věci zadrženy dle § 1015 občanského zákoníku, výzva, že nemají být přemísťovány a zcizovány a že pokud nebude nemovitost vyklizena, bude žádána náhrada. Přípis je podepsán žalobcem s označením emeritní právník [právnická osoba] [obec] ČR.

19. Z přípisu [celé jméno žalobce] ze dne 14.7.2022 a ze dne 30.8.2022 bylo zjištěno, že oba přípisy jsou adresovány obci [obec] a sdělují, že ohledně pozemků, na kterých je umístěna čistírna odpadních vod, probíhá spor u Okresního soudu v Chrudimi a je pravděpodobné, že může dojít k odstranění stavby čistírny a že každý je povinen počínat si tak, aby nezpůsobil jinému škodu a že žalobce bude žádat odstranění čistírny.

20. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [územní celek] (žalovaný) je vlastníkem pozemku par. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] k.ú [obec] u [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to na základě směnné smlouvy ze dne 12.9.2019.

21. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [územní celek] (žalovaný) je vlastníkem pozemku par. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] k.ú [obec] u [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to na základě kupní smlouvy ze dne 28.3.2018.

22. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [územní celek] (žalovaný) je vlastníkem pozemku par. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] k.ú [obec] u [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to na základě směnné smlouvy ze dne 8.2.2019.

23. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [územní celek] (žalovaný) je vlastníkem pozemku par. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] k.ú [obec] u [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, a to na základě kupní smlouvy ze dne 28.3.2018.

24. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim.

25. Z veřejné vyhlášky Městského úřadu v Hlinsku č.j. HI 74368/2020/OŽP ze dne 6.11.2020 bylo zjištěno, že byla prodloužena platnost o 2 roky stavebního povolení na stavbu splaškové kanalizace a [anonymizováno] [obec].

26. Z přípisu [právnická osoba] ze dne 24.1.2022 adresovaného [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] jako zástupci žalobce bylo zjištěno, že [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v zastoupení žalobce požádal Státní zemědělský fond o prověření pochybností o správnosti údajů v evidenci půdy, na základě informace Státního zemědělského fondu [právnická osoba] záležitost prověřila s tím, že pozemky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k.ú [obec] a [číslo] v k.ú. [obec] užívá od převzetí hospodaření od [anonymizováno] [obec] v r. 2000. Se žalobcem nemá uzavřenu žádnou písemnou nájemní smlouvu, v r. 2020 žalobci zaslali obvyklé pachtovné za tři roky nazpět a v r. 2021 mu poslali další částku, kterou nepřevzal.

27. Žalobce jako účastník řízení při jednání ve věci dne 18.1.2023 uvedl, že od 1.1.1993 je přesvědčen, že nabyl vlastnického práva k pozemkům [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] Tyto pozemky za úplatu vyměnil za to, že vložil své pozemky [anonymizována dvě slova] [obec], a to formou ústní smlouvy. Smlouvu uzavřel žalobce a [jméno] [příjmení] a agronom [příjmení], všichni se sešli na pozemku za hřbitovem v [obec] a ústně se dohodli, žalobce jim nechá k užívání pozemky, které jsou v přípise [anonymizována dvě slova] ze dne 8.11.2022, a oni se zavázali, že žalobci předají přeoraný pozemek ohraničený krajnicemi silnic [obec] [část obce] a [obec] [část obce] a pravou stranou struhy, to mu dali k užívání. Žalobce neví, komu ten pozemek, co mu předali k tomu, aby obdělával a bral si z něho užitek, patřil. Žalobce je přesvědčen, že nabyl vlastnického práva k těmto pozemkům k 1.1.2019, kdy pozemek vydržel. Žalobce je v invalidním důchodu od r. 2005, nikdy nestudoval práva, byl zaměstnán u [obec] pojišťovny jako vedoucí pojištění průmyslové agendy. Pozemky v k.ú. [obec] i po té ústní dohodě byly žalobcovy. Dohodou bylo vyměněno užívání pozemků, žalobce si myslel, že má právo užívání pozemků, které jsou předmětem sporu, teď si myslí, že je vlastník, protože je dostal do poctivého užívání a držel je a vydržel. Zemědělské družstvo [obec] žalobci žádný pacht neplatilo, ani on [anonymizována dvě slova] [obec] neplatil žádný pacht. Pachtovné od [anonymizována dvě slova] [obec] obdržel jako náhradu za to, že mu [anonymizováno] [obec] zničilo louku a to tím, že nedrželo louku a vydali to. Obecní veřejná vyhláška z r .2018 žalobce vůbec nezajímala, věděl, že má směnnou smlouvu se [anonymizována dvě slova] [obec], ta je dodnes platná. Pak žalobce uvedl, že se zemědělským družstvem [obec] žádnou smlouvu neměl, že převzali jeho pozemky, s panem [příjmení] jednatelem [anonymizována dvě slova] [obec] se dohodli, že je to správně vyměněné, že ta směna bude pokračovat, že oni budou hospodařit na jeho pozemcích a on na tom vyměněném. Žalobce pozemky převzal jako ornou půdu, louku z toho udělal v r .1995. Do roku 2005 louku sekal dvakrát za rok. Nikdo z knihovních vlastníků se na něho neobrátil. V r. 2005 žalobce zrušil hospodářství, prodal skot a louku nechal zarůst listnáči, náletovými olšemi. Od roku 2013 ji pronajal panu [příjmení] své zaknihované pozemky a dále, aby si louku, o kterou je veden spor, vysekal, ale nemohl mu ji pronajmout, protože v katastru nebyl zapsán jako vlastník. To, že není zapsaný v katastru jako vlastník, věděl od začátku už při té směně. Pod pojmem pacht si žalobce představuje, že existuje smlouva, je předána nemovitost - zemědělská, žalobce tam může pěstovat cokoliv a platit pachtovné. V přípise ze dne 29.11.2020 i v původní žalobě uváděl pacht, protože měl zájem o pacht, dokud tam byla tráva. Nárok na pacht by mu měl příslušet dle zákona. Úřední desku v obci [obec] žalobce nesleduje. Žalobce nastoupil do pojišťovny v r. 1969, v rámci své praxe běžně řešil právní vztahy k pozemkům. K pozemkům v [obec a číslo], [číslo], [číslo] smlouvu neuzavíral. Z pozemků v [obec] platí daň z nemovitostí, protože si řekli, že smění užívání nikoli vlastnictví, to nešlo, protože pozemky, o které je veden spor, nebyly jejich. Od r. 2005 do 2013 sekala pozemek matka žalobce, jeho sestra a švagr [jméno] [příjmení].

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 19.1.2023 bylo zjištěno, že svědek před 22 lety dělal předsedu [anonymizováno] [obec], a to krátce od r. 1989 do odchodu do důchodu v r. 1993, předtím dělal funkci vedoucího dílen, do r. 2000 ještě v družstvu pracoval, ale ne jako statutární zástupce. Žalobce zná z hasičského plesu, nikdy s ním nejednal o žádných pozemcích, ani s ním neuzavíral žádnou smlouvu ohledně pozemků, ani tím nikoho nepověřoval. Žalobce si patrně domluvil něco na středisku družstva, kde byl pan [příjmení], pan [příjmení], pan [příjmení], nikdo z nich již nežije, nikdo z nich nebyl statutárním zástupcem družstva ani neměl žádné oprávnění uzavírat smlouvy. V době, kdy byl předsedou svědek, družstvo žádné pozemky nevlastnilo, mělo jen pozemky v zemědělském užívání. [anonymizováno] zaniklo někdy kolem r. 2000, likvidátoři likvidovali majetek, pokud lidi požadovali vrátit majetek, jejich požadavky byly vykrývány, svědek si nevzpomíná, že by probíhalo nějaké jednání se žalobcem.

29. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] při jednání dne 19.1.2023 bylo zjištěno, že svědek je synem žalobce (1986), nebyl nikdy svědkem, že by žalobce uzavíral nějakou smlouvu s [anonymizováno] [obec]. Svědek bydlí v [obec a číslo] let, předtím bydlel v [obec]. Naposledy bydlel se žalobcem v jednom bytě před 10 lety v [obec]. V té době měl žalobce na [obec] hospodářství, měl tam matku, denně tam dojížděl. Před 10 lety tam svědek jezdil o víkendech, jako malý tam trávil prázdniny. V r. 2020 za svědkem přijel žalobce a sdělil mu, že obec na těch pozemcích se rozhodla stavět čističku, dívali se do katastru, pozemky patřily asi 13 právnickým a fyzickým osobám. Svědek si myslel, že to bylo - uvedl„ naše“, protože od jeho 5 let tam jezdili a hospodařili, kolem r. 1994 -1995, pak z toho udělali louku, tu dvakrát ročně sekali. V r. 2005 měl žalobce aneuryzma, vytvořil se tam pak porost stromů, v r .2012 2013 to na základě dohody se žalobcem odstranil pan [příjmení], měli nějakou nájemní smlouvu. V r .2018 si svědek nevšiml veřejné vyhlášky, protože se se žalobcem vídal jednou ročně. Nějaké stromy tam zbyly, remízek.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] při jednání dne 19.1.2023 bylo zjištěno, že svědek je synem žalobce (1984), nebyl nikdy svědkem, že by žalobce uzavíral nějakou smlouvu s [anonymizováno] ohledně pozemků. Se žalobcem bydlel ve společné domácnosti od svého narození do r. 1990, kdy se rodiče rozvedli a svědek zůstal u matky, se žalobcem se stýkal jednou za 14 dnů. Předmětem sporu jsou pozemky, kde je čistička, řekl mu o tom bratr, když na [obec] trávili prázdniny, tak se na těchto pozemcích hospodařilo, to bylo od r. 1993 1994, byla tam tráva, obilí, od r. 2000 tam byla louka. Svědek tam pomáhal asi do r. 2000, bral to, že je to tátovo.

31. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při jednání dne 19.1.2023 bylo zjištěno, že svědkyně asi před 13 lety zdědila po svém manželu [jméno] [příjmení] pozemek [číslo] v [obec], neměla o pozemek zájem, nikdy ho neviděla, nemá o záležitostech s pozemky přehled, teprve po nahlédnutí do smlouvy uzavřené s obcí [obec] ([číslo listu]) potvrdila svůj podpis.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 26.1.2023 bylo zjištěno, že svědek je od r. 1994 dosud předsedou [anonymizováno] [obec]. [anonymizováno] má v nájmu pozemky, které patřily paní [příjmení], svědek neví o žádném pozemku, který by paní [příjmení] prodávala a z toho důvodu končila [anonymizováno] [obec] nájemní smlouvu, pokud ano, muselo to být před rokem 2000. V obci [obec] má [anonymizováno] pronajato pozemky od obecního úřadu. V r. 2000 se dělilo [anonymizováno] [obec] na [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] [obec]. Žalobce svědka nikdy nekontaktoval s nějakým požadavkem.

33. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne 26.1.2023 bylo zjištěno, že svědek má v obci [obec] pozemky. Pokud se týká stavby čističky, tak bylo více vlastníků pozemků, docházelo ke směně pozemků, aby tam čistička mohla být, byla tam louka, sekal ji pán z [část obce], byly tam náletové dřeviny, ty vykácel. Svědek se stal zastupitelem, když už se vypisovalo výběrové řízení na čističku, žalobce přišel na zastupitelstvo a tvrdil, že to má propachtované. V rámci stavebního řízení byli oslovováni vlastníci pozemků. O čističce se hovořilo ještě před r .2018, občané nebyli informováni, předtím byl Covid. Žalobce byl na úřadu, když už tam najížděla technika, byl odmítán, vyhodili ho.

34. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při jednání dne 26.1.2023 bylo zjištěno, že svědkyně je přítelkyní žalobce od r .2017, teď spolu půl roku bydlí, žalobce se k ní nastěhoval. Svědkyně se přivdala na [jméno] v r. 1990. V r. 1992 zemřel otec žalobce, předtím jim vrátili z [anonymizováno] krávy, vzali si i pozemky, nemohli na tom hospodařit, protože to mělo [anonymizováno] v lánech, tak jim dali za domem vše. Na pozemku mezi silnicí na [anonymizováno] a silnicí na [část obce] měli obilí, od r. 1994 je tam louka, sušili tam seno, sekal si to tam pan [příjmení]. Žalobce měl nemocné kyčle v r .2014-2015, byl na operaci, zarostlo to náletem, pan [příjmení] to vytrhával traktorem, protože to chtěl sekat. Žalobce to panu [příjmení] pronajal, byl po mozkové příhodě a nemohl to dělat.

35. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 1.2.2023 bylo zjištěno, že svědek je švagrem žalobce (manžel jeho sestry). O pozemcích, o které je veden spor svědek ví z toho, jak si vysvětlovali situaci jeho žena se žalobcem. Svědek se ženil v r .1977, jezdili do [obec] žalobci pomáhat na zemědělských pracích, pracovali i na pozemcích, o které je veden spor, tyto pozemky někdy po 90. letech byly žalobci vyměněny za pozemky, které měl mimo obec. Pozemky užívali do r. 2005, kdy měl žalobce úraz hlavy a pozemky prakticky přestal užívat, na těch pozemcích byla louka, bylo to zarostlé, žalobce ani nikdo z rodiny ty pozemky neužívá od r. 2005, užíval to nějaký pán ze sousední vesnice, sekal tam trávu. Na ten pozemek chodili sekat trávu i po úraze žalobce, co tam ještě byla zvířata, do 5 let se to umírňovalo.

36. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při jednání dne 1.2.2023 bylo zjištěno, že žalobce je bratr svědkyně. Svědkyně ví, o které pozemky je veden spor, od žalobce. Po revoluci se žalobce s otcem snažili získat pozemky, které původně patřili rodičům [příjmení] nebylo schopno vydat pozemky, ke kterým nebyly cesty, jako náhradní pozemky byly pozemky v lokalitě tzv. Štorkova cesta, ale původní majitel s tím nesouhlasil, jeden rok na nich pracovali, ale pak museli odejít. Tak výměnou za to byly pozemky, o které je veden spor, svědkyně neví, komu patřily. Do roku 2006 to bylo jako pole, tj. brambory, obilí, řepa, jetel. Pak měl žalobce zdravotní problémy, nechalo se to zarůst, sekala se tam tráva. Žalobce měl mozkovou příhodu nebo aneurisma, ztratil zrak, je veden jako slepec, má ztrátu krátkodobé paměti. V roce 2005 se zmenšila obdělávaná plocha, dobytek se utlumoval postupně, byl tam do r .2007-2008. Potom žalobce pozemky pronajal. Na pozemcích pracovali v sezóně sourozenci, rodinní příslušníci. Po roce 2005 se tam objevily náletové dřeviny, vznikl tam remízek, žalobce to tak nechal. Svědkyni překvapilo, že se tam staví, věděla, že jsou to žalobcovy pozemky nebo že tam hospodařil, žalobce má tyto pozemky zapsané v katastru, platí z nich daně.

37. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno] při jednání dne 1.2.2023 bylo zjištěno, že svědek je jednatelem [právnická osoba] od r. 2000 dosud. V r. 2000 [právnická osoba] převzala část [anonymizováno] [obec], došlo k dělení pozemkové držby mezi [anonymizováno] [obec] a [právnická osoba], to realizovali agronomové pan [příjmení] z [obec] a pan [příjmení] z [obec] [právnická osoba] obhospodařuje pozemky v majetku žalobce v k.ú. [obec], [obec], [obec], uzavírali nájemní smlouvy, se žalobcem nájemní smlouva uzavřena nebyla, z korespondence vyplývá, že si pozemky vezme zpět. Za minulé období mu poslali nájemné, které přijal, za poslední rok se to vrátilo. [právnická osoba] hospodařila na pozemcích, i kde je teď čistička, s vlastníky pozemků měli uzavřeny nájemní smlouvy, byly tam náletové dřeviny, používali to jako louku. Měli odkoupené pozemky, pak přišla žádost obce o směnu pozemku [číslo] Pan [anonymizováno] na pozemku hospodařil na základě podpachtovní smlouvy uzavřené s [právnická osoba]

38. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při jednání dne 1.2.2023 bylo zjištěno, svědkyně podepsala smlouvu o směně pozemků ze dne 7.9.2019, kdy svědkyně spolu s [jméno] [jméno] a [právnická osoba] byli spoluvlastníky pozemkové parcely [číslo] o výměře 752m2v k.ú. [obec], [název žalované] byla vlastníkem pozemku 257 o výměře 2597 m2 v k.ú. [obec], z toho byla geometrickým plánem oddělena parcela [číslo] o výměře 731 m2, smlouvou došlo ke směně těchto pozemků. Pozemek, který svědkyně původně vlastnila, pronajímala družstvu malečskému, pozemek získaný směnou rovněž pronajímá. Účelem směny byl čistička. Pozemek, který vlastnila před směnou, získala svědkyně dědictvím, hned ho pronajala družstvu, žalobce nezná.

39. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 1.2.2023 bylo zjištěno, že svědek je vzdáleným příbuzným žalobce, v obci [obec] nebyl asi 20 let, předtím tam jezdil s rodiči na návštěvu k žalobci, v letech 1993 1996, 1997. Na pozemcích, kde se staví čistička, svědek rozmetal hnůj a sekal trávu.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 1.2.2023 bylo zjištěno, že svědek je kamarádem žalobce, na pozemku, kde je nyní čistička, svědek nikdy nedělal, dělal na pozemku, který je blíž hřbitovu, sázel tam brambory a na podzim je vybírali, a to jen jednu sezónu před 25 lety, žalobce mu říkal, že to pole je jeho.

41. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] při jednání dne 13.4.2023 bylo zjištěno, že svědek je bratrem žalobce, ví, kde se staví čistička, kdo je majitelem pozemků, na kterých se čistička staví, svědek neví, nikdy se o to nezajímal. Svědek bydlí v obci [obec] od narození. Na pozemcích, kde je čistička, se hospodařilo, asi od r. 1996 do doby, než žalobce onemocněl, asi v r. 2005, oralo se tam, selo obilí, brambory, plodiny, byla tam celá jejich rodina. Svědek neví, komu ten pozemek patřil, v době, kdy tam hospodařili. Potom ty pozemky zůstaly ladem, zarostly náletem, olšemi, travou. Pak se o to začal starat pan [příjmení] od doby asi před 10 lety dosud. V době, kdy tam hospodařili, se svědek nedomníval, že pozemky patří žalobci. Pozemky se několikrát měnily za vhodnější, svědek ale u žádných jednání nebyl. Na louku mezi silnicemi se vyvážel hnůj.

42. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při jednání dne 13.4.2023 bylo zjištěno, že svědkyně je švagrová žalobce (žena svědka [jméno] [celé jméno žalobce]), v [obec] bydlí od r. 1989. Na pozemku, kde je čistička, byla navážka, tam se hospodařit nedalo, dál k silnici je močál, neupravený pozemek, bylo to tam zarostlé stromy, hospodaří tam chovatel ovcí. Sekal trávu v okolí navážky, vytrhal stromy, a to asi před 15 lety. Pokud se týká pomoci, tak otec žalobce měl ještě soukromé pozemky, na kterých se hospodařilo, i svědkyně pomáhala, ale již si nepamatuje. Od 11/2018 do 9/2022 byla starostkou [územní celek].

43. Z úředního záznamu Policie ČR Pardubického kraje, ú.o. [obec], OO [obec] č.j. KRPE-80601-1/ČJ-2020-170311 ze dne 26.10.2020 bylo zjištěno, že žalobce uvedl, že bydlí na adr. [obec a číslo], dostavil se, aby podal oznámení týkající se ničení jeho budoucí úrody, na pozemcích, které má v užívání od [anonymizováno] [obec], se kterým má ústní dohodu neboli pacht je ničen travní porost, dochází ke kácení dřevin a provádějí se zemní práce. Zadavatelem je [územní celek], která si najala [právnická osoba]. Jedná se o plochu 4 ha, v tom, je zahrnut i pozemek ve vlastnictví žalobce, který pronajímá panu [příjmení] z [část obce]. Žalobce žádá zastavení prací po dobu trvání jeho nájemní smlouvy v délce min. 12 měsíců.

44. Žalobce v závěrečném návrhu žádal vyhovění žalobě s odůvodněním, že dle něho bylo prokázáno, že sporné pozemky užíval jako vlastník po dobu, kterou zákon vyžaduje pro mimořádné vydržení. Na pozemcích hospodařil minimálně od r. 1993, což prokázal výpověďmi svědků. Pozemky nabyl na základě ústní směnné smlouvy, kterou uzavřel s tehdejším předsedou [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [právnická osoba] po r. 2000 převzala pozemky žalobce v [obec], aniž by se žalobcem měla uzavřenu nájemní či pachtovní smlouvu. Žalobce na pozemcích sekal trávu, pěstoval plodiny, choval dobytek až do r. 2020, nikdo z knihovních vlastníků se proti tomu neohradil. Žalobce na pozemcích hospodařil až do r. 2005, kdy utrpěl mozkové aneurysma, pak došlo k menšímu útlumu, kdy žalobce nemohl samostatně hospodařit, ale a pozemcích se hospodařilo až do r. 2013, následně žalobce uzavřel nájemní smlouvu s panem [příjmení], který pozemky sekal a za to si ponechával seno. Žalobce pozemky užíval od r. 1993 do 2020, tj. minimálně 27 let. V režimu mimořádného vydržení nemusí prokázat důvod, na základě kterého se držba vlastnického práva zakládá. U mimořádného vydržení se nevyžaduje ani pravá držba.

45. Žalovaný v závěrečném návrhu žádal zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedl, že si žalobce přibližně v listopadu 2020 vytvořil iluzorní představu, že stavba ČOI probíhá na jím propachtovaném pozemku a začal se domáhat zastavení prací a uvedení pozemků do původního stavu. Žalobce v prosinci 2020 tvrdil, že má k pozemkům pacht. Žalovaný zpochybňuje, že by žalobce od r. 1993 nepřetržitě hospodařil na pozemcích p. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce nepředložil žádnou nájemní či pachtovní smlouvu, nesvědčí mu ani zápis v registru půdy, dle kterého aktuálně na těchto pozemcích nehospodaří nikdo, v minulosti na nich hospodařil [jméno] [příjmení]. Svědci se shodli toliko na tom, že žalobce část těchto pozemků obhospodařoval, což mělo být sekání trávy a hnojení, vzhledem k tomu, že žalobce vlastní řadu dalších pozemků, nelze vyloučit, že svědecké výpovědi se týkaly pozemků odlišných od předmětných. Žalobce svá tvrzení účelově měnil. V podané žalobě se domáhal ochrany pachtu, s tvrzením o vydržení vlastnického práva přišel až poté, co se nechal zastoupit. S tvrzením o mimořádném vydržení přišel až 1,5 roku po podání žaloby, kdy zjistil, že neunáší důkazní břemeno ohledně řádného vydržení. Žalovaný poukázal na rozh. NS ČR 22 Cdo 2961/2021. Žalovaný nemohl ke dni 1.1.2019 vydržet vlastnické právo, mohl být maximálně přesvědčen o svém užívacím právu, ale lze pochybovat, zda občasné posečení trávy lze považovat za výkon držby, když řádným uživatelem je jiný pachtýř na základě pachtovní smlouvy (pan [příjmení] a [anonymizováno] [obec]). Nejpozději k 24.8.2018 bylo zveřejněno povolení stavby splaškové kanalizace a [anonymizováno] [obec] na úřední desce obce, jestliže se žalobce vnímal jako vlastník, musel zjistit, že z pohledu zápisu v katastru vlastník není. Žalovaný nabyl pozemky na základě řádného a platného nabývacího titulu, a to pozemky [anonymizováno] a [číslo] kupní smlouvou od [jméno] [příjmení], pozemek [číslo] směnnou smlouvou ze dne 8.2.2019, pozemek [číslo] na základě směnné smlouvy ze dne 12.9.2019 s Římskokatolickou farností. Žalovaný nabyl pozemky za úplatu od zapsaných vlastníků, náleží mu ochrana dle § 984 občanského zákoníku. Žalovaný poukázal na rozh. NS ČR 22 Cdo 2119/2015, dle kterého nemůže být jako vlastník v dobré víře ten, kdo se chopil držby nemovitostí toliko na základě ústní smlouvy. Samotné užívání nezakládá držbu věcného práva.

46. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Předmětem sporu jsou pozemky parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek]. Všechny uvedené pozemky jsou dle katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, tj. [územní celek]. Pozemek parc. [číslo] nabyl žalovaný směnnou smlouvou uzavřenou dne 12.9.2019 uzavřenou s Římskokatolickou farností – děkanstvím [obec]. Pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] nabyl žalovaný kupní smlouvou ze dne 28.3.2018 s [jméno] [příjmení]. Pozemek [číslo] nabyl žalovaný směnnou smlouvou uzavřenou dne 8.2.2019 s [jméno] [jméno], [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], které ke dni rozhodnutí v této věci užívá bez písemné smlouvy [právnická osoba], tato společnost vznikla v r. 2000, kdy se původní [anonymizována dvě slova] [obec] rozdělilo na společnost [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [obec]. V žalobě ze dne 29.12.2020 žalobce tvrdil, že mu původní [anonymizována dvě slova] [obec] odmítlo jím vlastněné pozemky vydat, protože k nim nevedly cesty, a proto žalobci předalo k k řádné a poctivé držbě pozemky, které jsou předmětem tohoto sporu, a to předsedou [jméno] [příjmení], když výměry byly upřesněny zaměstnancem panem [příjmení]. V podání ze dne 9.8.2021 žalobce zopakoval, že s nabídkou směny pozemků jej oslovil předseda družstva [jméno] [příjmení], stejnou skutečnost žalobce tvrdil i v podání ze dne 28.3.2022, kdy uvedl, že po zrušení [anonymizováno] [obec] se žalobcem o užívání pozemků jednal i likvidátor [příjmení] při své účastnické výpovědi žalobce tvrdil, že smlouvu o směně užívání pozemků uzavřel žalobce s [jméno] [příjmení] a agronomem [příjmení]. Ve věci byl vyslechnut jako svědek [jméno] [příjmení], který potvrdil, že byl od r. 1989 do r. 1993 předsedou [anonymizováno] [obec], pak zde pracoval v důchodu, ale nikoli jako statutární zástupce do r. 2000 [anonymizováno] [obec] v době, kdy byl svědek předsedou žádné pozemky nevlastnilo, svědek se žalobcem nejednal o žádných pozemcích, neuzavíral s ním žádnou smlouvu, ani tím nikoho nepověřoval. Žalobce si patrně něco domluvil na středisku družstva, kde byl pan [příjmení], [příjmení], [příjmení], z nichž již nikdo nežije, nikdo z nich ale nebyl statutárním zástupcem [anonymizováno] a nebyl oprávněn uzavírat smlouvy. I když nebylo prokázáno, s kým žalobce uzavřel ústní smlouvu a co konkrétně bylo jejím obsahem, má soud za to, že bylo prokázáno, že žalobce hospodařil, tj. oséval a osazoval plodinami různého charakteru a následně je sklízel buď osobně či za pomoci širší rodiny na základě předpokládané ústní dohody na pozemcích, které jsou předmětem tohoto sporu, a to do doby kolem r. 2005. Žalobce věděl, že není v katastru nemovitostí veden jako vlastník pozemků, které jsou předmětem sporu, neplatil z nich daň z nemovitostí, protože nebyl jejich vlastníkem. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] (sourozenci žalobce) potvrdili, že pozemky, které jsou předmětem sporu nebyly poskytnuty jako první volba, nejdříve žalobce asi rok hospodařil na pozemcích, jejichž vlastník s tím vyslovil nesouhlas, pozemky se měnily za vhodnější. V té době (r. 2005), jak žalobce sám potvrdil ve své výpovědi, zrušil hospodářství, prodal skot a louku nechal zarůst náletovými dřevinami. To, že žalobce v r. 2005 utrpěl závažné poškození zdraví, které mu znemožnilo pozemky užívat, potvrdili i svědci [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce] (ten tvrdil, že tam byla louka od r. 2000), [jméno] [příjmení] (ta uvedla, že louka je tam od r. 1996), [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce]. To, že orné pole po r. 2005 se změnilo na zatravněnou louku s náletem listnatých stromů, jak potvrdili slyšení svědci, není výsledkem nějaké pěstební činnosti, ale důkazem pravého opaku, tj. ponechání pozemku ladem. Téměř všichni uvedení svědci potvrdili, že následně pozemky částečně užíval chovatel ovcí pan [příjmení], který zde sekal trávu. Sám žalobce ve své účastnické výpovědi potvrdil, že panu [příjmení] nemohl tyto pozemky pronajmout, protože žalobce nebyl zapsaný v katastru jako jejich vlastník, což věděl už při shora uvedené směně pozemků. Soud má výpovědí svědka [příjmení] [jméno], jednatele [právnická osoba] prokázáno, že [právnická osoba] hospodařila na pozemcích, kde je teď čistička, měla s majiteli pozemků uzavřeny nájemní smlouvy, měli i odkoupené pozemky, pak přišla žádost [územní celek] o směnu pozemků. Pan [anonymizováno] na pozemku hospodařil na základě pachtovní smlouvy uzavřené s [právnická osoba] Skutečnost, že pozemky měla v pachtu [právnická osoba] potvrdila i svědkyně [příjmení], spoluvlastnice pozemku 279/2, který byl m.j. předmětem smlouvy o směně pozemků ze dne 8.2.2019. V řízení bylo prokázáno, že nejpozději ke dni 24.8.2018 bylo zveřejněno (veřejnou vyhláškou) povolení stavby splaškové kanalizace a ČOV [obec], žalobce se k tomu vyjádřil tak, že ho to nezajímalo, protože má směnnou smlouvu se zemědělským družstvem [obec] a ta je dodnes platná.

47. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce posoudil takto:

48. Dle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

49. Dle § 1089, odst.1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

50. Dle § 1090, odst.1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

51. Dle § 1091, odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

52. Dle § 1095 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

53. Dle § 3066 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

54. Dle § 984 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

55. V daném případě se jedná o určovací žalobu dle § 80 občanského soudního řádu. Po formální stránce musí žalobce prokázat svoji aktivní legitimaci, pasivní legitimaci žalovaného a svůj naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Žalobce tvrdí, že je vlastníkem v žalobě specifikovaných pozemků, v katastru nemovitostí je zapsán jako vlastník žalovaný, je tedy dána aktivní legitimace žalobce a pasivní legitimace žalovaného. Žaloba na určení vlastnického práva je jediným způsobem, jak může žalobce uplatnit své právo, je tedy dán naléhavý právní zájem na této určovací žalobě.

56. Žalobce tvrdil, že vlastnického práva k předmětným pozemkům nabyl na základě vydržení, a to dokonce vydržení mimořádného. V případě řádného vydržení zákon vyžaduje, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Vyžaduje se tedy držba opřená o řádný titul. Držba pak musí být poctivá, tj. dle § 992, odst.1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zřejmé, že vykonává právo, které mu nenáleží. Rozhodujícím je zjištění, kdy žalobce začal užívat sporné pozemky a na základě jakého právního důvodu. Žalobce tvrdil, že mu [anonymizována dvě slova] [obec] nemohlo vydat jeho pozemky v k.ú. [obec], proto došlo k dohodě o směně užívání pozemků v k.ú. [obec] za užívání pozemků v k.ú. [obec], které jsou předmětem sporu. I když konkrétní obsah údajné ústní dohody nebyl zjištěn a její platnost je pochybná vzhledem k tomu, že tehdejší předseda [anonymizováno] [obec] potvrdil, že se žalobcem o směně pozemků nejednal, žádnou smlouvu s ním neuzavřel a ani tím nikoho nepověřil, pokud k nějaké dohodě došlo, tak na středisku [anonymizováno] s osobami neoprávněnými takové smlouvy uzavírat. Žalobce si musel být vědom, a z jeho podání to i nepochybně vyplývá, že pokud nějaká dohoda byla uzavřena, tak se žádným způsobem nemohla dotknout vlastnických práv. [anonymizováno] [obec] žádné pozemky nevlastnilo, do 21.5.1991 mohlo mít pozemky jen v užívání dle zákona č. 123/1975 Sb. o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby. Tento zákon byl ke dni 21.5.1991 zrušen zákonem č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dnem účinnosti tohoto zákona zaniklo m.j. právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, a pokud nedošlo mezi vlastníkem půdy a dosavadním uživatelem zemědělského pozemku k jiné dohodě, vztah se změnil na vztah nájemní. Tzn., že zemědělská družstva byla nadále nájemci půdy (vlastníci půdy pronajímateli), a bylo prakticky nemožné, resp. dle platné právní úpravy neplatné, aby nájemce dal k užívání tedy reálně v podstatě do nájmu pozemek jiného vlastníka, bez souhlasu tohoto vlastníka. Nicméně žalobce pozemky užíval, a to prokazatelně od r. 1993 do 2005, toto jeho užívání nelze ale mít za řádnou, poctivou a pravou držbu. Žalobce pozemky neužíval v přesvědčení, že je jejich vlastníkem, žalobce věděl, a to od samého počátku, tj. od r. 1993, že není v katastru zapsán jako vlastník pozemků a ani nebylo žádného důvodu domnívat se, že by byl vlastníkem, neexistoval a neexistuje žádný řádný titul, na základě něhož by měl žalobce vlastnického práva nabýt, neexistoval tedy ani žádný domnělý právní titul, žalobce ještě v době podání žaloby v této věci žádal určení zemědělského pachtu, nikoli vlastnického práva. Navíc žalobce je osobou v oblasti vlastnických práv se profesně orientující, sám vylíčil, jak pracoval celá léta v pojišťovně, kde při pojistných událostech vlastnické vztahy k nemovitostem ověřoval. Navíc je namístě poukázat na ust. § 980, odst.1 občanského zákoníku č.89/2012 Sb., dle kterého je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje.

57. Pro aplikaci vydržení mimořádného především chybí splnění vydržecí doby, ke kterému by mohlo dojít nejdříve dne 1.1.2019, ale minimálně ke dni 24.8.2018 bylo veřejnou vyhláškou zveřejněno stavební povolení stavby čističky odpadních vod se specifikací pozemků, na kterých bude realizována ve vlastnictví žalovaného. Na tom nic nemůže změnit prohlášení žalobce, že ho to nezajímalo, minimálně tohoto dne by byla narušena jeho dobrá víra, že je vlastníkem předmětných pozemků, kdyby ovšem tuto dobrou víru měl, což zcela nepochybně neměl. Navíc pozemky už od r. 2005 neužíval, jeho tvrzení, že je pronajal panu [příjmení], je nepravdivé a zcela účelové, když sám uvedl, že je panu [příjmení] nemohl pronajmout, protože dle zápisu v katastru nebyl jejich vlastníkem. Pan [anonymizováno] měl na předmětné pozemky uzavřenu pachtovní smlouvu s [právnická osoba], nikoli se žalobcem. 58. [příjmení] shora uvedených skutečností je namístě i aplikace § 984 občanského zákoníku č.89/2012 Sb., žalovaný nabyl vlastnické právo k pozemkům za úplatu v dobré víře, že stav zapsaný ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) je v souladu se skutečným právním stavem, zapsaný stav tedy musí svědčit v jeho prospěch.

59. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

60. Žalovaný byl ve věci úspěšný, dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu má proti neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to nákladů právního zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb., 14 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 23.7.2021, vyjádření s návrhem důkazů v souvislosti s koncentrací řízení z 25.3.2022, účast při jednání dne 24.2.2022, porada s klientem před jednáním dne 17.1.2023, účast při jednání dne 18.1.2023, 19.1.2023, 26.1.2023, porada před jednáním dne 26.1.2023, účast při jednání dne 26.1.2023, dále dne 1.2.2023 3 úkony, účast při jednání dne 13.4.2023, závěrečný návrh písemný ze dne 13.4.2023), 14krát 300 Kč paušál, cestovní výdaje za cestu právního zástupce k jednáním [obec] – [obec] a zpět, promeškaný čas 12 půlhodin po 100 Kč, celkem 2 315,80 Kč Náklady řízení žalovaného činí celkem 58 217,80 Kč.