3 C 44/2020-252

Rubrum

Okresní soud v Berouně, sídlem [adresa], Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odstranění dřevin takto:

Výrok

I. Řízení se v rozsahu, jímž se žalobkyně domáhala proti žalované odstranění budleji Davidovy, rostoucí na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 0,27 metrů od pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území obce Beroun, zastavuje.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala proti žalované odstranění: -) listoklatce zlatobrázditého, rostoucího na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 0,10 metru od pozemku parc. [číslo] -) vistarie květnaté, rostoucí na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 0,20 metru od pozemku parc. [číslo] -) břízy bělokoré, rostoucí na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 1,70 metru od pozemku parc. [číslo] -) cypřišovce Leylandova, rostoucího na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 0,70 metru od pozemku parc. [číslo] -) javorovce jasanolistého, rostoucího na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 0,80 metru od pozemku parc. [číslo] -) stříbřitého kultivaru cedru atlaského, rostoucího na pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 0,80 metru od pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 21.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Berouně náklady řízení v celkové částce 1.550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Berouně náklady řízení v celkové částce 5.433 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalované odstranění šesti kusů okrasných dřevin, vysazených od roku 2017 na pozemku žalované parc. [číslo] zahrada v katastrálním území Beroun (zapsána na listu vlastnictví [číslo]) v těsné blízkosti vlastnické hranice s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] – zahrada tamtéž (zapsána na listu vlastnictví [číslo]). Jednalo se o budleju Davidovu, rostoucí ve vzdálenosti 0,27 metru od pozemku žalobkyně, dále o listoklatec zlatobrázditý, nacházející se ve vzdálenosti 0,10 metru od pozemku žalobkyně, o vistarii květnatou, která roste ve vzdálenosti 0,20 metru od pozemku žalobkyně, jakož i o břízu bělokorou, cypřišovec Leylandův a javorovec jasanolistý, jež se nachází ve vzdálenosti 1,70 metru, 0,70 metru a 0,80 metru od pozemku žalobkyně. Žalobkyně s výsadbou těchto dřevin nikdy nevyslovila souhlas a upozorňovala žalovanou na nevhodnost tohoto postupu, neboť uvedené dřeviny obvykle dosahují výšky tří metrů a mohou ohrozit majetek či zdraví žalobkyně, popř. členů její domácnosti. Protože žalovaná ve výsadbě i přes nesouhlas žalované pokračovala, vyzvala ji žalobkyně prostřednictvím svého zástupce k neprodlenému odstranění všech dřevin rostoucích ve vzdálenosti do 1,5 metru od společné hranice, a to s odkazem na znalecký posudek soudního znalce [příjmení]. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 9. 2020 č. ZP [číslo] [rok], který si nechala pro tento účel zpracovat. Ve výzvě pak žalobkyně vyjádřila důvodnou obavu, že tyto dřeviny způsobí při dalším nekontrolovaném růstu jednak podstatné zastínění jejího pozemku, dále spad většího množství listí či jehličí, ale především ohrozí její pozemek a zařízení na něm umístěná (př. kanalizace) neregulovaným prorůstáním kořenů, K odstranění dřevin pak žalované poskytla lhůtu do 16. 10. 2020, aniž by žalovaná na výzvu reagovala. Žalobkyně se proto obrátila se svým požadavkem ve smyslu ustanovení § 1017 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na soud s tím, že uvedené ustanovení je svou povahou prevenční, jehož smyslem je ochrana vlastníka pozemku před ohrožením vyplývajícím z výsadby vzrostlých stromů v bezprostřední blízkosti vlastnické hranice. V daném místě pak neexistuje místní zvyklost v podobě liniové výsadby vzrostlých dřevin podél hranic sousedících pozemků. S ohledem na shora popsané obavy z hrozících škod tak žalobkyni svědčí rozumný důvod pro odstranění předmětných dřevin, v důsledku čehož žalované nemůže vzniknout škoda vzhledem k možnosti přesazení dřevin na jiné vhodné místo bez jejich poškození.

2. V průběhu řízení pak žalobkyně doplnila a upřesnila, že nemovité věci nabyla v roce 2015, kdy na pozemku žalované u oplocení výsadba chyběla. Rodina žalované užívala prostor terasy nad garáží žalobkyně, kde byly umístěny květináče s mladými dřevinami, později vysazenými právě v blízkosti plotu. Následně žalobkyně podanou žalobu ještě rozšířila o další dřevinu, jejíž přítomnost na pozemku žalované zjistil žalobkyní zajištěný znalec. Jednalo se o stříbřitý kultivar cedru atlaského, který roste ve vzdálenosti 0,80 metru od pozemku žalobkyně, běžně dorůstá výšky 4,5 metru a síře 6 metrů, tedy výrazně zasáhne na pozemek žalobkyně. Žalobkyně se proto nově domáhala odstranění i této dřeviny. K dotazu soudu pak žalobkyně při jednání do protokolu uvedla, že jí vadí, že na její pozemek padá značné množství listí a jehličí ze stromů na zahradě žalované a že tyto stromy její pozemek zastiňují, zejména pak vzrostlý jehličnan, který vrhá stín na její zahradu celé odpoledne. Potvrdila dále, že v současné době (pozn. - k datu 7. 10. 2021) jsou převisy ze zahrady žalované zastřiženy na úroveň plotu, problém pro ni však nadále představuje množství spadu zejména z bambusu a jehličí.

3. Shora navrženo změnu žaloby, spočívající v jejím rozšíření a upřesnění, pak soud pravomocně připustil.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že žaloba obsahuje řadu omylů plynoucích z neznalosti stávajícího skutkového stavu. V prvé řadě tak tvrdila, že předmětné dřeviny vysadil její manžel v průběhu roku 2011, čemuž odpovídá též jejich vzrůst. V době výsadby se rovněž hranice pozemků nacházela jinde a k jejímu současnému průběhu došlo v důsledku výstavby garáže právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení], který se se žalobkyní dohodl, aby mu„ couvla“ se svojí hranicí právě za účelem této stavby. Geometrickým plánem [číslo] [rok] tak byla oddělena část původního pozemku parc. [číslo] – díl„ a“ o výměře 42 m2, jenž byl následně sloučen do pozemku parc. [číslo] to vše se souhlasem Městského úřadu v Berouně ze dne 11. 2. 2013 pod č. j. [spisová značka] Kupní smlouva v uvedeném smyslu byla mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřena dne 26. 2. 2013. Žalobkyně se stala nabyvatelem věcí nemovitých původně ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (tzn. pozemků sousedících s pozemky žalované) až na základě kupní smlouvy ze dne 29. 7. 2015 s tím, že v uvedené době již byly porosty na pozemku žalované vzrostlé a byla zřejmá též jejich vzdálenost od hranice pozemků, a žalobkyni tak musel být znám stav kupovaných věcí nemovitých. K obavě žalobkyně z hrozícího zastínění jejího pozemku dále žalovaná poukázala na to, že žalobkyně má svou zahradu orientovanou směrem na jih. Vzhledem k orientaci dotčených dřevin tak přichází do úvahy pouze možnost zastínění minimální části zámkové dlažby na pozemku žalobkyně, když nadto žalovaná hodnotí stínění jako žádoucí jev potřebný k zadržování vláhy a udržení optimálních teplotních podmínek v městské zástavbě. Prorůstání kořenů pak nelze kontrolovat, přičemž žalovaná upozornila, že plot mezi pozemky, široký 30 cm, má základy do hloubky 0,80 metru. K tomu je pak třeba zohlednit též výškový rozdíl v terénu, kdy pozemek žalobkyně leží nejméně o 20 cm výše oproti pozemku žalované; prorůstání kořenů, natož poškození majetku žalobkyně, tudíž nepřichází v úvahu. I pokud by však zaviněním žalované vznikla zcela náhodou jakákoliv škoda na majetku žalobkyně, je žalovaná ochotna se podílet na její náhradě. Dřeviny na pozemku žalované jsou pravidelně ošetřovány a sestřihávány a spadané listí je uklízeno, žalovaná pak žalobkyni v rámci dobrých sousedských vztahů opakovaně nabízela pomoc s redukcí dřevin přesahujících na její pozemek. V neposlední řadě žalovaná poukázala na to, že se v případě žalovaných dřevin jedná pouze o tři stromy, zbývající rostliny jsou keře či tráva (bambus), na něž ustanovení § 1017 občanského zákoníku nepamatuje. Požadavek žalobkyně, jejíž zahrada je neudržovaná a zanedbaná, ve svém důsledku znamená likvidaci dřevin, což je v rozporu s praxí vysazování zeleně v rámci ochrany životního prostředí, přičemž každý strom navíc zvyšuje hodnotu pozemku. Žalovaná proto navrhovala žalobu zamítnout. Následně pak ještě doplnila, že v průběhu řízení přistoupila k redukci dotčených dřevin (vyjma břízy, která spadá mimo sporný časový rámec, a cedru, který výše oplocení nedosahuje), a to na či pod úroveň výšky plotu, resp. k úplnému odstranění dřeviny označené žalobkyní jako budleja Davidova. Prohlásila pak, že předmětné rostliny budou nadále udržovány do výše oplocení, na které byla instalována rohož jako zábrana proti prorůstání a spadu z vegetace i za účelem ochrany soukromí. Rovněž deklarovala svou připravenost ke smírnému ukončení sporu, bude-li žalobkyně akceptovat současný stav úpravy dřevin, neboť nemá zájem mít negativní vztahy se sousedy.

5. Žalobkyně pak v průběhu řízení potvrdila, že žalovaná skutečně přistoupila k radikálnější údržbě dřevin, avšak až na podkladě podané žaloby, nicméně žalobkyně považuje za závadnou jejich skladbu, tzn. jednotlivé zvolené druhy těchto rostlin, jež jsou způsobilé ohrozit do budoucna její pozemek ve formě podrostů a převisů, především pak v případě bambusu. Žalovanou navržené řešení tak nepřijala s tím, že za jedinou možnou cestu považovala úplné odstranění dřevin, když závazek žalované k jejich údržbě by nezabránil vyvolání dalšího (případně i exekučního) soudního řízení. V reakci na znalcem zjištěné odstranění budleje Davidovy v průběhu řízení v této věci následně žalobkyně vzala svou žalobu v rozsahu této dřeviny ústně do protokolu při jednání konaném dne 30. 3. 2023 se souhlasem žalované zpět.

6. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Z výpisů z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Beroun (prokazujících stav k datu 1. 9. 2020 a 6. 10. 2021) tak bylo zjištěno, že žalobkyně je vedena jako výlučný vlastník mimo jiných též pozemku parc. [číslo] – zahrada, a to na základě smlouvy kupní ze dne 29. 7. 2015 s právními účinky zápisu k datu 31. 7. 2015.

7. Dále bylo z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Beroun ve spojení s informací o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] – zahrada.

8. Z potvrzení Městského úřadu Beroun, Odboru výstavby, ze dne 27. 3. 2013 č. j. [spisová značka], sp. zn. [číslo] 2013, bylo zjištěno, že uvedený stavební úřad potvrdil, že oddělená část pozemku parc. [číslo] představující pozemek st. parc. [číslo] v katastrálním území Beroun, je užívána jako dvůr u rodinného domu [adresa], tedy není zastavěn.

9. Geometrickým plánem pro vyznačení budovy v katastru, průběh vlastníky upřesněné hranice pozemků, vyhotoveným geodetem Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2013 a jím ověřeným dne 19. 4. 2013 pod [číslo] 2013 a dále odsouhlaseným příslušným katastrálním úřadem dne 26. 4. 2013 pod [číslo] 2013, má soud za doložené, že posunutí hranic mezi dotčenými pozemky parc. [číslo] oddělení nově vzniklého pozemku parc. [číslo] (za účelem výstavby garáže).

10. Z kupní smlouvy ze dne 13. 3. 2013, resp. 18. 3. 2013, jejíž přílohou je geometrický plán pro oddělení pozemku parc. [číslo] (vyhotovený opět geodetem Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2012 a jím ověřený dne 21. 12. 2012 pod [číslo] 2012 a dále odsouhlasený příslušným katastrálním úřadem dne 7. 1. 2013 pod [číslo] 2013), dále souhlas stavebního úřadu s dělením pozemku ze dne 11. 2. 2013 č. j. [spisová značka], sp. zn. [číslo] 2013, jakož i potvrzení uvedené v odstavci 6. shora, pak soud zjistil, že žalovaná touto smlouvou prodala kupujícímu [příjmení] [příjmení] díl„ a“ oddělený z pozemku parc. [číslo] následně sloučený do pozemku parc. [číslo] dále pozemek parc. [číslo]. Právní účinky vkladu práva dle této smlouvy vznikly ke dni 21. 3. 2013.

11. Situaci na místě samém zachycuje snímek katastrální mapy a ortofotografie se zachycením katastrálních hranic pozemků, z nichž soud zjistil, že oba výše uvedené pozemky – zahrady spolu bezprostředně sousedí, přičemž pozemky žalobkyně leží směrem na východ od společné hranice, pozemky žalované leží západním směrem. Z katastrální mapy je dále patrné, že hranice před garáží žalobkyně uhýbá směrem do pozemku žalované. Snímek pořízený z internetové adresy [webová adresa] po zadání lokality [ulice a číslo] pak zachycuje uvedené místo rovněž formou leteckého snímku. Z obou snímků je seznatelný hustý porost na pozemku žalované, nejinak je tomu i na řadě dalších pozemků v okolí, neboť se jedná o obytnou zónu, zastavěnou rodinnými domy se zahradami. K tomu potom přistupuje žalobkyní doložený snímek katastrální mapy s vyznačením délky hranice mezi dotčenými pozemky s tím, že tato činí směrem od rohu pozemku pod garáží až ke svému zalomení 5,40 metru, poté 11,20 metru a ve zbývajícím úseku 1,25 metru.

12. Dále soud provedl důkaz fotodokumentací dané lokality v podobě žalobkyní předložených leteckých měřičských snímků z let 2013, 2015 a 2017 (vždy celkový snímek s časovými a technickými údaji a následně zvětšený výřez, na němž je hranice mezi pozemky účastnic zvýrazněna žlutě). Z těchto listin soud zjistil, že v roce 2013 je na snímku zachycen velice nezřetelný porost vzhledem ke stínu vrženému plotem, nicméně zde jsou patrné tmavší body naznačující dřeviny vysazené podél oplocení na travnaté části zahrady žalované. Rok 2015 pak již zobrazuje výraznější světlou korunu stromu (patrně javorovce), zřetelněji je vidět též bříza poblíž okraje travnaté části pozemku. Výsadba na nezatravněné části zahrady směrem ke garáži viditelná není. Snímek z roku 2013 pak dokládá též umístění blíže nespecifikovaných předmětů na střeše garáže (o dva roky později již ve větším rozsahu), v roce 2017 je již oddělena střecha garáže náležející žalobkyně od garáže žalované, na níž je vidět též zeleň nacházející se po obvodu střechy garáže. Výsadba podél oplocení je již zřetelná. Pokud se jedná o pozemek žalobkyně, ten je v roce 2013 zatravněn nepravidelně a pouze zčásti, část je již zpevněna, v roce 2015 jsou patrné probíhající úpravy na pozemku, zatravnění zahrady je pouze sporadické, a nakonec v roce 2017 již byly terénní úpravy patrně dokončeny, výsadba je velice omezená. Uvedenou fotodokumentaci následně žalobkyně doplnila souborem dalších leteckých snímků, z nichž nad rámec již doložených pocházejí z let 2011 a 2012. U části těchto fotografií není uveden rok jejich pořízení (nebo není uveden celý), a tudíž z nich nelze učinit relevantní zjištění – na snímku na čísle listu spisu 88 je vidět pozemky žalobkyně patrně ve stádiu probíhajících stavebních úprav, na čísle listu spisu 89 jsou zachyceny již zhotovené garáže mezi pozemky účastnic, snímek z roku 2011 (číslo listu spisu 90) je pak velice nezřetelný co do hranice mezi pozemky, která je zakrytá korunami vzrostlých stromů a není patrné, na kterém z těchto pozemků tyto stromy rostou.

13. Žalobkyně pak k důkazu připojila též dva snímky zachycující část její zahrady s oplocením na hranici pozemku žalované, z nichž je patrný stav zeleně přesahující výšku tohoto zděného plotu opatřeného dřevěnými plotovými dílci a v případě popínavé dřeviny (vistarie) výrazně, v případě bambusu (listoklatec) již méně, přesahující nad pozemek žalobkyně v jeho části opatřené zámkovou dlažbou. Spad listí z těchto převisů není na snímku patrný.

14. Rozsáhlý soubor fotodokumentace od roku 2013 do současnosti pak k důkazu předložila též žalovaná, a to jednak v tištěné podobě, tak i v podobě elektronické. V prvé řadě tak bylo doloženo celkem 78 fotografií (fotoalbum), z nichž soud zjistil, že uvedené fotografie byly opatřeny datem či rokem svého pořízení a nejstarší mají zachycovat stav zahrady žalované v červnu 2013 a zahrady žalobkyně, resp. předchozího vlastníka tohoto pozemku v červnu 2013 a v srpnu 2014. Snímky zahrady žalované z uvedené doby jsou rozmazané nebo zachycují domácí zvíře (kočku), nicméně je z nich seznatelné okolí plotu – vidět je (podle bílého kmene) bříza, na zpevněné ploše pak další rostlina zasazená v nádobě a za ní další nízká zeleň a dále dvě nízké rostliny (jedna z nich listnatá) vedle modrého sudu v rohu u zahradního přístřešku (na snímku s kočkou). Fotografie zahrady nyní ve vlastnictví žalobkyně z června 2013 zachycuje tento pozemek v zanedbaném stavu s plochou částečně zasypanou štěrkem, zčásti zarostlou náletovými rostlinami, plevelem a mezi tím i okrasnými květinami, s patrnými pozůstatky stavební činnosti. V roce 2014 (srpen) již byla zahrada ve své travnaté části upravena, bylo dokončeno oplocení na západní i východní straně zahrady plotem se zděnou podezdívkou a sloupky a dřevěnými plotovými dílci (na straně u pozemku žalované je plot podstatně vyšší), na straně jižní pak zídkou. Obvod zahrady byl vysypán bílým kačírkem, zemina nebyla zatím zatravněna a osázena; na štěrkovou část rovněž zatím nebyla položena dlažba. Snímky zahrady žalované z roku 2014 pak již zachycují javorovec, břízu a další blíže neurčený keř (patrně budleja), bříza již o něco přerůstá výšku plotu, ostatní zeleň je stále zasazena v květináčích. V roce 2015 je již na zpevněné části zahrady vidět u plotu rostoucí vistárie, pnoucí se po zděné části plotu, dále je vidět zasazený cedr (nepřesahující ani zdaleka výšku plotu) a vistárii uchycenou na horních částech plotových polí. Plot pak již přerůstá i listoklatec u vjezdu do garáže, není ale zřejmé, zda již byl zasazen do země, či zda je stále pěstován v nádobě. Od roku 2016 je pak patrný růst všech dřevin rostoucích na zahradě žalované, a to včetně cypřišovce, výrazně pak přerůstá plot koruna javorovce a bambus (listoklatec), jakož i vistárie. Rokem 2021 pak jsou datovány další snímky zahrady žalobkyně, na níž jsou na zatravněné části (s řídkým, trsovitým trávníkem) vysázeny pouze nízké dřeviny (okrasné i ovocné keře), nízký ovocný stromek a jehličnan. Výsadba podél plotu na pozemku žalované tvoří hustou zelenou stěnu výrazně přesahující výšku plotu, zachyceno je rovněž listí spadané na pozemek žalobkyně i v okolí domu, ale také manžel žalované (svědek Ing. [příjmení]) při úklidu listí; převisy ani podrosty zachyceny nejsou. Naproti tomu není vidět žádné zastínění, které by tvořily stromy u plotu žalované na pozemku žalobkyně (vzhledem k orientaci zahrad směrem k jihu a vůči sobě navzájem by přicházelo zastínění v úvahu pouze v pozdějších odpoledních hodinách). Nakonec byly doloženy též snímky pořízené v okolí obou zahrad, zachycující množství zeleně, a to i v podobě živých plotů či vzrostlých stromů při hranicích pozemků.

15. Fotodokumentace uvedená v předchozím odstavci pak byla k výzvě soudu předložena též v rozšířené elektronické podobě na DVD nosiči tak, aby byla patrná doba pořízení těchto digitálních snímků. DVD nosič tak oproti tištěným fotografiím obsahuje 347 snímků ve třech samostatných složkách, označených jako„ zahrada retro komplet“,„ zahrady aktuálně“ a„ zahrady retro album“. Pro potřeby dokazování soud všechny tyto digitální snímky vytiskl, očísloval a opatřil údajem o datu pořízení každého daného souboru tak, jak byl zjištěn z jeho vlastností. Fotografie pak opět zachycují vzhled obou zahrad a stav vegetace na nich rostoucí od poloviny roku 2013 do roku 2021. Nad rámec zjištění již uvedených v předchozím odstavci je na snímku č. 261 z června 2013 patrné, že u plotu se v té době nacházela pouze bříza. Rokem 2015 jsou potom datovány snímky dobře zachycující vzrůst rostlin podél oplocení, které přesahovala pouze bříza a dorůstala na něj pnoucí se vistarie. Bambus je na místě v uvedeném roce vidět až na snímku č. 127 z listopadu 2015. Zachyceny byly též rostliny pěstované v květnících na střešní terase garáže, nyní již přehrazené dřevěnou zástěnou a zahrada žalované zasypaná mulčovací kůrou a po obvodu štěrkem (rok 2016). Cedr je jasně zachycen na fotografiích z roku 2015 (snímky č. 25 a 26.) na snímcích z roku 2017 (snímky č. 21 a 22.), a to jako nízká dřevina dosahující sotva tří čtvrtin a dva roky poté sotva horní hrany zděné podezdívky plotu. Nejpozději datované snímky z roku 2021 dokumentují množství listí spadaného z bambusu v okolí nádob na odpad (č. 45 až 48.). V roce 2016 je již porost vistarie a bambusu mohutný a dosahuje značných rozměrů, poté již postupně dorostly i všechny zbývající dřeviny u plotu do stavu zjištěného při místním šetření soudem s tou výjimkou, že bylo provedeno jejich sestřižení tak, aby nepřesahovaly přes plot na pozemek žalované (snímky z konce roku 2020 – č. 93 až 98.), což bylo v případě javorovce, vistarie a bambusu výrazné.

16. Protože žalobkyně zpochybnila pravost tohoto důkazu s tím, že datum pořízení digitálních fotografií lze v elektronické podobě snadno upravit, přičemž poukazovala též na rozpory v tvrzeních i výpovědi žalované a ve výpovědi svědka [příjmení], přibral soud do řízení k návrhu žalované (na základě procesního poučení, které jí poskytl v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) znalce z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, specializace multimédia, za účelem (především) posouzení předložených digitálních fotografií (žalovanou vybraných 11 snímků, uložených na CD nosiči) z hlediska jejich technického pořízení a určení, zda byly provedeny zásahy do metadat těchto souborů a kým. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] dne 3. 10. 2022 pod [číslo] ve spojení s předmětnými fotografiemi uloženými na CD nosiči pod označením„ zahrada [příjmení]“ tak bylo zjištěno, že znalec provedl analýzu metadat zkoumaných obrazových souborů ve formátu„ jpg“ za pomoci softwarového nástroje ExifPilot. V okně vlastností v záložce„ [příjmení]“ pak zjistil informace mj. o datu posledního zápisu souboru, nástroj, v němž se na snímku prováděly případné úpravy a datum jejich provedení. Dospěl pak k závěru, že za pomoci volně dostupného nástroje lze provést jakékoliv zásahy do metadat digitálních fotografií, avšak nelze určit, o jaké zásahy šlo, pouze kdy a za pomoci jakého softwaru k tomu došlo. I takto zjištěné údaje však lze libovolně zpětně měnit, přičemž i časové údaje jsou odvozovány od opět libovolně nastavitelných systémových hodin fotopřístroje i počítače. Do metadat všech zkoumaných fotografií tedy byly dle znalce provedeny zásahy, identifikace jejich původce se však automaticky nezapisuje a není u žádné z fotografií uveden. Ovšem i pouhé kopírování fotografií na úložiště počítače má za důsledek zásah do metadat. Znalec následně tyto své závěry potvrdil i při svém výslechu při jednání, přičemž nad jejich rámec ještě dále doplnil, že manipulace s metadaty, není-li použita nějaká třetí osoba jako autorita, objektivně zjistitelná a prokazatelná není. Pokud se jedná o případné grafické úpravy snímků, pak znalec u snímku č. 3 zjistil použití obrazového editoru, nicméně z údaje nelze vyčíst, co a jakým způsobem bylo případně upravováno, resp. zda snímek zůstal beze změn. Zobrazení použitého grafického editoru se v metadatech souboru objeví jako otisk použitého softwaru i v tom případě, že snímek byl jeho prostřednictvím pouze uložen.

17. Žalobkyně následně předložila k porovnání shora uvedené letecké snímky s datem 19. 6. 2013 a 2. 7. 2015 a snímky předložené žalovanou s daty 23. 6. 2013 a 29. 6. 2015, jimiž hodlala prokazovat nesoulad obsah jimi zachyceného zobrazení pozemku žalobkyně, a tudíž i důvodnost své námitky ve vztahu k pravosti žalovanou předložených snímků. Vzhledem k nízkému rozlišení pořízených leteckých snímků však nelze spolehlivě posoudit případné rozdíly, a proto soud považuje tyto listiny za neprůkazné.

18. Úpravy vegetace rostoucí podél oplocení pozemku provedené v průběhu řízení i jejich aktuální stav (z března 2023) pak žalovaná dokládala opět fotodokumentací. Z pěti barevných snímků formátu 10 x 13 bylo zjištěno, že na pozemku žalované byly dotčené dřeviny (s výjimkou cedru a břízy) i bambus zastřiženy v zásadě až na úroveň horní hrany plotu a v místě rostoucího bambusu (nyní na úrovni plotu) u garáže byla na plot umístěna rákosová či bambusová rohož, jež má bránit prorůstání a spadu listí. Tomu pak odpovídá též obsah celkem 15 kusů barevných fotografií formátu A4.

19. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] (v řízení následně slyšen jako svědek) ze dne 21. 10. 2021 bylo zjištěno, že jmenovaný se vyjadřoval ke své spolupráci se žalobkyní, a to již od roku 2001, s tím, že v roce 2016 jej žalobkyně požádala o úpravu zahrady v [ulice] ulici [číslo] v [obec]. Jmenovaný za tímto účelem pořídil několik dřevin (povětšinou keřů) za účelem jejich prozatímní výsadby dne 8. 4. 2016, na západní stranu pak nic vzhledem ke 180 cm vysokému plotu, za nímž nebyla žádná vzrostlá zeleň.

20. Oznámením o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2020 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k neprodlenému odstranění dotčených dřevin rostoucích na jejím pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 1,5 metru od společné hranice s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] to nejpozději do data 16. 10. 2020 s upozorněním na možnost vymáhání uvedeného plnění soudní cestou. Podací stvrzenka dokládá odeslání této písemnosti do dispoziční sféry žalované dne 29. 9. 2020 s tím, že dle detailní informace k zásilkám byla písemnost dodána adresátovi dne 15. 10. 2020.

21. Žalovaná reagovala na tuto výzvu dopisem svého zástupce ze dne 2. 11. 2020, v němž namítala, že předmětné dřeviny vysadila v roce 2011, dále popsala skutečnosti týkající se posunutí hranice mezi pozemky za účelem umožnění výstavby garáže přechozím vlastníkem sousedícího pozemku, a poukázala na obeznámenost žalobkyně se stavem obou zahrad v době, kdy své věci nemovité kupovala. Požadavek žalobkyně tudíž odmítla.

22. Z žalovanou předloženého posouzení zeleně, vyhotoveného dne 18. 5. 2021 [jméno] [příjmení], držitelem certifikátu„ European Tree Worker“, soud zjistil, že jmenovaný provedl dne 14. 5. 2021 na místě samém na pozemku žalované terénní šetření, při němž zjistil, že podél plotu s pozemkem žalobkyně rostou dřeviny různých druhů i velikostí, a to komule Davidova (Buddleja davidii), listoklasec zlatý, vistárie květnatá, kultivar břízy bělokoré, cypřišovec Leylandův a javor jasanolistý, ve stáří cca 10 až 12 let. Dřeviny byly v dobrém zdravotním stavu s přiměřenými přírůstky a beze známek snížené vitality. Jako podstatné soud shledává zjištění, že dle této zprávy jsou dřeviny pravidelně udržované redukčním řezem zohledňujícím hranici se sousedním pozemkem a neohrožují zdraví či majetek na uvedeném sousedním pozemku. Prořezem ve vegetační době lze tyto dřeviny udržovat na stanovišti s výší nepřesahující tři metry. Přílohou tohoto odborného posouzení byla barevná fotodokumentace dřevin (tři snímky) a certifikát stromolezce.

23. Za účelem vlastního zjištění poměrů na místě samém soud provedl ohledání dotčených pozemků v okolí plotu oddělujícího pozemky účastnic, zejména pak ve vztahu ke zjištění aktuálního stavu dřevin v tomto místě rostoucích, přičemž sám na místě zjištěný stav fotograficky zdokumentoval. Domy účastnic se nacházejí v obytné čtvrti se zástavbou rodinnými domy se zahradami. V okolních zahradách rostou stromy a keře zpravidla v podobě živých plotů podél hranic, resp. oplocení pozemků. Vzrostlé dřeviny jsou i na zahradách pozemků sousedících s dotčenými nemovitostmi. Zahrada žalované je osázena množstvím dřevin zejména v okolí vstupní branky a podél plotu. Plot na hranici pozemku žalované a pozemku žalobkyně, u nějž se nachází též garáž, je tvořen vysokou podezdívkou s neprostupnými dřevěnými plotovými poli. U plotu na straně u garáže roste hustý pás bambusovité rostliny, po něm směrem na jih, prořezaná dřevitá vistárie, pnoucí se po plotových dílcích, následně 1,50 metru vysoká jedle (dle žalované byla zasazena v roce 2011; strom však příliš neroste, neboť zde neprospívá) a dále budleja. Cca jeden metr za tímto keřem směrem od plotu do zahrady stojí bříza a vedle ní za jedlí pak okrasná mandloň (pozn. soudu – rostliny druhově na pohled neseznatelné jsou označeny přítomnou žalovanou). Za břízou roste u plotu cypřišovec spolu s dalším keřem (magnólie), dále javorovec, pod nímž byl vysazen cca 0,5 metru vysoký jehličnan, a v rohu mezi plotem a přístřeškem na dřevo a zahradní potřeby mladý cedr. Na této části zahrady žalované se rovněž nachází vzrostlý smrk porostlý břečťanem (dle vyjádření zástupce žalované již bylo vydáno povolení k jeho pokácení) a pět listnatých stromů, mj. třešeň se zahradním posezením, za kterým roste několik keřů. Směrem ke vstupní brance je pak zahrada hustě zarostlá, mj. i vzrostlými jehličnany u plotu směrem do ulice. Zahrada za domem žalobkyně je naproti tomu tvořena z poloviny dlážděným nádvořím (v části u domu), kde se nachází též otevřený přístřešek na skladování či na posezení, druhá polovina zahrady je zatravněná a řídce osázená nízkými dřevinami, tj. rybízy a drobnou cesmínou, okrasnými květinami a jehličnanem v zadním cípu zahrady. Přes plot ze zahrady žalované je vidět výrazně přesahující porost bambusu a již zastřižené vistárie a budleja. Bříza se nachází až dále za plotem, který přesahuje odhadem o tři metry, stejně jako cypřišovec a cca o půl metru nižší koruna javorovce. Ve výši 1 až 1,5 metru pak plot přerůstá i cedr, jiné dřeviny rostoucí na pozemku žalované v blízkosti plotu ze zahrady žalobkyně viditelné nejsou. Na dlažbě pozemku žalobkyně nebyl v době místního šetření (dne 25. 11. 2021, tedy na podzim) výrazný spad listí s výjimkou okolí nádob na odpad, postavených v koutě, na trávníku bylo nalezeno opadané listí z bambusu. Soud rovněž pořídil na místě samém fotodokumentaci, která je přílohou protokolu o provedení důkazu ohledáním místa samého, na níž je zachycena jako lokalita, kde se obě zahrady nacházejí, tak i objekty domů, garáží a zahrad účastnic. Zejména je patrné, že v okolí obou zahrad roste řada vzrostlých stromů, a to i na pozemku, který sousedí s pozemkem žalobkyně tzv.„ přes roh“ směrem na jihovýchod. Dále je zřejmé, že zahrada žalované byla budována především z hlediska estetického (zimní zahrada, zvolené druhy rostlin a jejich tvary i umístění) a dřeviny i povrchy (trávník i cesty) jsou udržované a upravené, a to včetně sporné oblasti u plotu směrem k zahradě žalované, jež působí vzhledným dojmem. Naproti tomu je zahrada žalobkyně pojata jako účelová (dlažba, zvolené druhy výsadby) a bez vyšších nároků na údržbu (posekání trávníku, zametení dlažby), estetické hledisko bylo oproti zahradě žalované zjevně potlačeno, avšak i tento pozemek je velice udržovaný a upravený.

24. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dle zadání žalobkyně dne 17. 9. 2020 pod č. ZP [číslo] [rok] soud zjistil, že znalec provedl šetření na místě samém dne 20. 8. 2020, přičemž posuzoval původně vysazený hustý pás keřů a jehličnatých i listnatých stromů rostoucích ve vzdálenosti cca 0,10 až 2 metry od podezděného plotu o celkové výšce 1,85 metru, oddělujícího pozemky účastnic. Dendrologický průzkum byl veden z pozemku žalobkyně. Posuzované dřeviny v uvedené době vytvářely převážně neudržovanou hustou živou stěnu podél plotu, tvořenou cypřišovcem Leylandovým (velmi vhodný na volné či tvarované živé ploty a stěny), břízou bělokorou (užití mj. jako výplňová či dočasná zeleň) a javorovcem jasanolistým (vhodný pro založení stromořadí či vyšších živých plotů, snáší jakýkoliv řez). Dále zde rostly keř budleja Davidova (u garáže, vzdálený 0,27 metru od plotu a narůstající na sousedící pozemek do vzdálenosti 0,3 metru), pětimetrový keřový pás listoklatce zlatobrázditého (rostoucího v hustém pásu 0,10 metrů od plotu a tento přerůstajícím o 3,8 metru, přičemž jednotlivé rostliny se vykláněly do vzdálenosti 0,7 metru nad sousední pozemek) a navazující 4,6 metru dlouhý pás popínavé vistarie květnaté (0,20 metru od plotu a přerůstající plot o 1,7 metru a narůstající na sousední pozemek do vzdálenosti cca 1,8 metru). Za vistarií se nacházela ve vzdálenosti cca 1,7 metru od plotu již zmiňovaná bříza bělokorá a vedle vistarie pak rovněž zmíněný cypřišovec Leylandův, který přerůstal plot o cca 4 metry a narůstal nad sousední pozemek do vzdálenosti 0,7 metru. Nakonec pak byl 0,8 metru od plotu vysazen javorovec jasanolistý, který plot přerůstal o 3,8 metru a i přes dřívější řez narůstal nad pozemek žalobkyně v délce 0,8 metru. V tabulce na straně 25 posudku pak znalec uváděl výšku jednotlivých dřevin, jak byla zjištěna při místním šetření, a to u budleji 2 metry, u listoklatce 5,5 metru, u vistarie 6 metrů, u břízy 5,6 metru, u cypřišovce 5,8 metru a u javorovce 5,6 metru. Uvedené rozměry však nekorespondovaly s již dříve uvedenými údaji o přesahu těchto dřevin nad výšku plotu (1,85 metru). Dalšími údaji byly též průměr koruny a perspektiva růstu za tři roky a za osm let. Znalec následně posoudil uvedené dřeviny coby součást druhově, habituálně, biologicky i růstově nesourodého hustého pásu jako mladé až středně staré, poměrně kvalitní, vitální a funkční jedince, celkově průměrné až nadprůměrné hodnoty a dobrého až velmi dobrého zdravotního stavu. Mechanická a prostorová poškození byla zjištěna v lehké až střední míře, kompaktnost téměř úplná až zřetelná, vitalita a životní esence vysoká až průměrná, vzhledová vyrovnanost velmi dobrá až střední, stabilita mírně narušená, životnost a stálost vysoká až průměrná, perspektivní a o vysoké až střední sadovnické hodnotě. Znalec pak poukázal na nevhodné rozestupy výsadby v bezprostřední blízkosti podél plotu, neodpovídající velikosti pozemku. I přes výše uvedené hodnocení posuzovaných dřevin pak znalec shrnul, že se jedná o dřeviny zcela nelogické, nekoncepční, fyziologicky, biologicky, architektonicky, sadovnicky i růstově nevhodné, jež jdou proti základním zásadám pěstování okrasných dřevin. Výhledově pak tato výsadba zcela potlačí růstovou kvalitu i celkovou funkčnost některých dřevin, kdy se budou jednotliví jedinci vzájemně poškozovat a přesouvání těžiště mimo osu stability kmene bude snižovat jejich provozní bezpečnost. Pokud tedy nedojde k odstranění těchto dřevin nebo k redukci listové koruny (popř. k eliminaci kořenové koruny za pomoci instalace protikořenové fólie), ovlivní významně v rozmezí tří až osmi let sousedící pozemek zastíněním, spadem listí, jehněd, semen, větví, vířením pylu, možností sesutí námrazy z hustých částí korun, dalším zamezením prodění vzduchu a stísněním prostoru. Jako opatření nutné k předejití těchto negativních následků znalec navrhl provádět cílené každoroční ošetření v podobě odborného řezu tak, aby koruny dřevin nepřesahovaly hranici pozemku a aby jejich maximální výška nepřesahovala 3 metry. Za účelem zamezení možného prorůstání koření (výmladků) na sousední pozemek bude nutné instalovat protikořenovou fólii až do hloubky 1 metru. Součástí či přílohou znaleckého posudku pak byla vedle informací z nahlížení do katastru nemovitostí též fotodokumentace pořízená na místě samém, na níž jsou zachyceny posuzované dřeviny ve stavu místy až výrazného přerůstání plotu nad pozemek žalobkyně (zejména u vistarie a u listoklatce – bambusu, jakož i u javorovce).

25. Za vypracování výše uvedeného posudku znalec vyúčtoval žalobkyni částku 5.800 Kč, splatnou dne 11. 7. 2020, která mu byla uhrazena dne 18. 9. 2020 (zjištěno z vyúčtování znalečného – faktury č. 2010 ze dne 18. 9. 2020).

26. Dodatkem znaleckého posudku č. ZP [číslo] [rok] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 29. 11. 2021, vyhotoveným opět na žádost žalobkyně za účelem zjištění, zda od doby místního šetření ze dne 20. 8. 2021 došlo k případnému vysazení dřevin v blízkosti zdi na pozemku parc. [číslo] dále za účelem upřesnění údajů o přibližném věku posuzovaných rostlin s ohledem na jejich výsadbu, bylo dokládáno, že znalec opět provedl na místě samém šetření dne 7. 9. 2021 a provedl fotodokumentaci, přičemž zjištěný stav dřevin porovnal se stavem uvedeným ve shora uvedeném znaleckém posudku. K původně vedenému dendrologickému průzkumu tak byl nově zaznamenán nově vysazený stříbřitý kultivar cedru atlaského. Dospělý jedinec tohoto druhu přitom dorůstá do výšky cca 4,5 metru a šířky cca 6 metrů. Naproti tomu již na místě nebyla zaznamenána budleja, dále byl proveden řez vistarie, břízy, cypřišovce a javorovce a zbývající rostliny pak nadále přerůstají pohledovou linii plotu v rozsahu 0,65 až 4,15 metru, byť u výše uvedených jedinců byl proveden částečný řez a snížení jejich výšky. Znalec též uvedl pro případ, že nebude prováděn pravidelný každoroční řez, mohou jednotlivé dřeviny, ale zejména pak bambus, s ohledem na svůj růstový potenciál za tři roky přerůst výšku plotu do až maxima 5,15 metru a do sousedního pozemku narůst až o 4,20 metru (v dalších letech i více). Podle znalce je třeba počítat s tím, že s ohledem na potřebné růstové procesy byly uvedeného místa vysazovány již jako zapěstované, běžně prodávané rostliny o odpovídající velikosti s výškou či obvodem kmene 100 cm. Podle tabulek, které jsou součástí dodatku znaleckého posudku, byly do daného místa vysazovány rostliny ve stáří cca 4 až 18 let. Vysazené rostliny tak v daném místě nemohly být po dobu celého jejich uvedeného věku.

27. Z výslechu znalce [příjmení] [příjmení] k jím podanému posudku a jeho doplnění a aktualizace následně soud zjistil, že při zpracování posudku i jeho dodatku znalec vycházel z místních šetření, provedených z pozemku žalobkyně a z terasy jejího domu. Pomocí optického výškoměru a dalších přístrojů provedl měření jednotlivých jedinců, tedy jejich výšku a velikost jejich přesahu přes zeď oddělující oba pozemky. Posuzoval jmenovitě ty dřeviny, které byly vysazeny podél plotu a které plot přesahovaly. Konkrétně pak k cedru atlaskému, který na místě zjistil až při svém druhém místním šetření dne 7. 10. 2021, doplnil, že v této době byl strom vysoký 2,5 metru a ve stáří zhruba 18 let, na místo tedy mohl být vysazen v mezidobí mezi oběma šetřeními. Přibližný věk jednotlivých dřevin znalec určil podle výšky jednotlivých dřevin. Při zohlednění provedené údržby těchto jedinců s výjimkou cedru vycházel z prvého místního šetření, při následném již byly koruny dřevin evidentně sníženy řezem či zastřižením. Tyto změny však žádný vliv na závěry posudku nemají, neboť řešením je pouze pravidelný, nejméně jednou ročně prováděný řez a redukce přírůstků tak, aby neprorůstaly do okolí. Jako zásadní problém znalec hodnotil volbu zcela nevhodných druhů, dosahujících značných výšek i šíře korun, jenž si budou vzájemně konkurovat. Jmenovitě bambus je zcela nevhodný výškou i růstovými schopnostmi, prorůstá do okolí a spadané listí je obtížně rozložitelné; spad listí je zde celoroční. Bříza je rovněž zcela nevhodná do živých plotů, neboť nesnese řez. Jde o pionýrskou rostlinu se silnými kořeny, které projdou různými strukturami i konstrukcemi. Cypřišovec, javorovec i cedr jsou dřeviny dorůstající značných rozměrů, přičemž pouze cypřišovec je schopen zvládat řez dvakrát ročně. Javorovec je řezem poškozován a zhoršuje se jeho vitalita, vzhledem k jeho velkým obrostům je nutné jej pravidelně stříhat. K podrostům ve vztahu k hloubce základů oplocení pak znalec uvedl, že ani tato zábrana by u bambusu, který ovšem patří mezi traviny, nebyla překážkou prorůstání kořenů – ty mají silnou razanci, jsou schopny prorůst i do osmimetrové hloubky a prorůstají skrze zpevněné plochy. Vhodná je proto jeho výsadba do nádob. Riziko prorůstání kořenů hrozí i u cedru, který dorůstá výše až osm metrů a se stejně širokou korunou; jeho kořeny jsou schopny staticky narušovat zeď. Je nicméně schopen snést údržbu a pravidelné stříhání, nejde však o dřevinu určenou do živých plotů, uplatňuje se jako solitérní strom. Agresivní kořeny, schopné prorůst i skrze narušený beton, má též javorovec. Pokud tedy nebudou uvedené dřeviny pravidelně udržovány řezem, jejich koruny narostou a významně zastíní sousedící pozemek, čímž se sníží možnosti jeho využití (snížení světelného požitku). V rámci konkurenčního boje se pak neošetřované dřeviny budou vyklánět a vyhýbat se i do prostoru nad sousedním pozemkem, může docházet k vylamování větví a jejich pád na tento pozemek, rizika spojená s větším množstvím napadaného sněhu a možnost alergie na pyly či semena (u břízy); bambus rovněž může působit jako alergen při kontaktu s pokožkou. Vzhledem k omezenému prostoru zahrady sem podle znalce nepatří veliké stromy, ale je třeba volit velkostí (včetně koruny), texturou a habitem úměrné rostliny, zejména pak keře nebo převislé či roubované kultivary stromů, dorůstající maximálně do výše 10 metrů a šíře 5 až 6 metrů. Závěrem pak znalec doplnil, že nezjistil při ohledání na korunách stromů průběžně prováděnou redukci, a vyjádřil se též k možnostem přesazování těchto dřevin. Břízu není možné přesadit, budleja je schopna přesazení a je běžné její seříznutí, vistarie je již starší jedinec a má patrně již dost mohutné kořeny, tudíž by sice bylo technicky možné ji přesadit, ale nelze zaručit její následný růst – jako liána vyžadující pro svůj růst oporu navíc může svou vahou i sílícími kmínky tuto oporu vyvrátit či rozdrtit, proto je třeba ji pravidelně každoročně ořezávat. Přesazení by bylo možné též u cypřišovce, pokud by byl vykopán s dostatečným kořenovým balem; uvedený strom má svazčitý kořen, který nemá takovou sílu a razanci. V případě javorovce by redukce balu měla pro strom negativní důsledky. Cedr pak lze rovněž přesadit a umístit jej jako solitér. Je nutno jej zakoupit a předpěstovat, což platí i pro kultivar břízy, zapěstování javorovce by vyžadovalo delší dobu. Cypřišovec, vistarii i budleju pak lze bez větších potíží vypěstovat z řízku. Znalec v tomto ohledu, tedy ve vztahu ke svému závěru o tom, že vysazené rostliny nemohly být na místě po dobu celého svého věku, vycházel při odhadu délky věku z porovnání leteckých snímků. U cedru je pak výška stromu daná, přírůstky přibývají do stran; strom byl tedy zakoupen ve stávající výšce, neboť korunka se u něj již vytvořila. Znalec tak uzavřel, že přibližný věk v době místního šetření, jak jej stanovil v tabulce ve svém posudku, neodpovídá době, kdy byly rostliny na zahradě vysazeny. Pokud se dále jedná o důsledky spadu z uvedených dřevin, pak platí, že jehličí a listy bambusu se rozkládají déle, jehličí navíc okyseluje půdu, a vytváří tak nepříznivé podmínky pro růst rostlin na sousedících pozemcích, v obou případech je pak vyžadován permanentní úklid, vyšší náklady i pracnost. Závěrem znalec vypověděl, že sazenice o velikosti 20 až 30 cm by u uvedených druhů byly staré pouze jeden až dva roky, u cedru spíše čtyři roky. Roční přírůstek takto velké sazenice břízy by potom mohl činit až 30 cm. Nejrychleji rostoucím druhem je zde však bambus s ročním přírůstkem při dostatku vody i 3 metry, který ale nepatří mezi dřeviny, budleja a javorovec mohou mít roční přírůstky 1 až 2 metry, cedr a cypřišovec pak až 0,5 metru a vistarie dokonce 3 až 4 metry, to vše za obecně ideálních podmínek. Kvalitu půdy na zahradě žalované však znalec nezkoumal, upřesnil však, že jednotlivé druhy dřevin zde rostoucích nevyžadují zcela odlišné či vzájemně protichůdné podmínky. Ty jsou na místě samém obecně vyhovující a pro rostliny zde vysazené v podstatě průměrné.

28. Následně soud k důkazu vyslechl navržené svědky i účastníky, přičemž z těchto výslechů zjistil následující skutečnosti. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jmenovaný je manželem žalované a na věci byl přímo účasten. Plot byl vystavěn cca v roce 2012, a to ve stávající podobě i umístění, resp. byl jím nahrazen původní plaňkový plot zarostlý zelení a stromy, a teprve následně započali svědek se žalovanou provádět úpravu zahrady včetně výsadby okolo plotu. Nejprve zde byly vysazeny budleja a vistarie, v roce 2013 byl vysazen bambus, bříza a javorovec, cedr a cypřišovec až v roce 2014. V době výsadby byly uvedené rostliny vysoké pouze 20 až 30 cm, zakoupeny byly v zahradnictví [příjmení] v [obec] [anonymizováno] a na zahradu je vysazoval svědek, který spolu se žalovanou rozhodoval o skladbě jednotlivých dřevin; řídili se přitom estetickými hledisky. Všechny dotčené stromy byly tedy vysazovány ještě v době, kdy sousední zahradu vlastnil [jméno] [příjmení], tedy předchozí vlastník zahrady žalobkyně. Svědek dále vyloučil možnost podrostů s ohledem na 80 cm hluboké základy plotové zdi a terénnímu rozdílu mezi oběma zahradami s tím, že v tomto směru vyjadřoval své výhrady pouze znalec. Předchozí vlastníci zahrady nyní ve vlastnictví žalobkyně nikdy žádné výhrady v tomto směru neměli, žalobkyně se ústně vyjadřovala pouze ve vztahu k vistárii, kterou svědek následně ostříhal a vše po sobě uklidil. V roce 2013 rostly na zahradě [jméno] [příjmení] vzrostlé ovocné stromy, které jmenovaný odstranil v době výstavby plotu, tedy v roce 2012 až 2013 Hranice mezi pozemky se od roku 2013 neměnila. Situace se zkomplikovala až v roce 2015 poté, co od [jméno] [příjmení] zakoupila jeho nemovitosti žalobkyně. Ta se zde zdržuje pouze občas, svědek ji téměř vůbec nevídá. Stromy jsou zastřihávány podél plotu, úklid spadu je pak komplikován případným větrem, nicméně v současné době je údržba dřevin podřízena především tomu, aby nezasahovala na pozemek žalobkyně. Okolní pozemky jsou v daném místě osázeny zelení včetně vzrostlých stromů zcela běžně. Závěrem se svědek vyjadřoval též k předložené fotodokumentaci v digitální podobě uložené na CD nosiči s tím, že snímky jsou původní a nebyly nijak upravovány.

29. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že svědek obě účastnice zná, o věci má povědomí, neboť se o ní se žalovanou bavil. V nemovitostech, které později prodal žalobkyni, bydlel 10 let, přičemž v roce 2011 až 2012 zde byla vystavěna garáž, a to na pozemku, kterou kupoval, v roce 2012 či 2013 svědek stavěl namísto původního dřevěného plotu plot nový s 80 cm hlubokými základy a se zdivem ve výši 1,20 metru, hranice plotu se neposouvala. Od té doby se na pozemku žalované nic nezměnilo, stromky cca 1 či 1,5 metru vysoké zde rostly již v době výstavby garáže i plotu. Svědek popřel, že by kořeny stromů rostoucích na pozemku žalované prorostly na jeho pozemek, a neměl ani problém se spadem listí či větví za pozemku žalované, neboť sám měl na své zahradě vzrostlé ovocné stromy. Ty nechal pokácet v toce 2013 nebo 2014. Žalovaná si svědkovi stěžovala na potíže s listím ze stromů, které přelétává na pozemek žalobkyně. Společně se žalovanou a jejím manželem si svědek prohlížel fotografie domů a zahrad, kde co rostlo. Potvrdil, že v době, kdy své nemovitosti prodával žalobkyni, dřeviny rostoucí u plotu z jeho pozemku vidět nebyly. Na střeše garáže se pak nacházela terasa s rostlinami v květináčích, svědek ale tuto terasu nevyužíval. Rovněž pak provedl terénní úpravy své zahrady zarovnáním jejího povrchu o 80 cm.

30. Dále pak soud z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že pro žalobkyni prováděl zahradnické práce, přičemž si všechny své zakázky eviduje. Předmětnou věc si tedy vyhledal, neboť byl o předmětu sporu informován právě žalobkyní. V uvedeném případě se tedy dne 8. 4. 2016 dostavil na pozemek žalobkyně, původně zakrytý fólií a mulčovací kůrou, a dovezl sem zeminu, později se k němu připojili ještě dva další pracovníci. Na pozemek následně vysadili dřeviny s tím, že práce byly provedeny za jeden den a trvaly osm hodin. Žádný souvislý porost či vzrostlou zeleň na pozemku sousedícím se zahradou žalobkyně po pravé straně neviděl. Výšku oplocení odhadoval na 1,80 metru, na sousední pozemek však přes něj aktivně nenahlíželi.

31. Soud vyslechl též další svědky, kteří svědkovi [příjmení] vypomáhali s pracemi na zahradě, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že pro žalobkyni již od roku 2004 nebo 2005 až doposud provádí veškeré pomocné práce, v daném místě bývá cca jednou za měsíc. V září 2015 navážel pro žalobkyni její věci a nábytek do [obec] na adresu [ulice a číslo] a pomáhal svědkovi [příjmení] s výsadbou stromků na zahradě, z níž uklízel a odvážel kůru. Podrobně pak popsal vzhled plotu oddělujícího zahradu žalobkyně od sousedního pozemku, a to s ohledem na specifický přístup na místo, rovněž nahlédl do výkazu práce k této zakázce. Ani tento svědek pak nezaregistroval zeleň rostoucí u plotu na sousedícím pozemku, která by plot přerůstala, na uvedený pozemek se však nedíval. Uvedl však, že pozemek působil pustě a neobydleně a že na něj bylo vidět, protože prkna byla od sebe„ na řídko“. V průběhu doby od uvedeného roku 2015 až do roku 2021 se plot zdvojil, objevily se tam nějaké rostliny, které jej přerůstaly, a mezi garážemi byla postavena zábrana.

32. Svědek [příjmení] pak pracuje jako zaměstnanec firmy [příjmení] [příjmení], která pro žalobkyni provádí zakázky po dobu cca 10 let až doposud. U žalobkyně v [obec] byl svědek několikrát, a to za účelem stěhování a montáže nábytku, bouracích prací a údržby domu a okolí. Za uvedenou dobu, tedy od roku 2015 do roku 2020, žádné změny, pokud se jedná o sousední pozemek, nezaznamenal, nepovšiml si, že by z něj přes plot přesahovala nějaká zeleň, přímo u plotu žádný porost neviděl. Skrz plot byl vidět napůl neupravený dvůr, vegetace si nevšímal, neboť místem pouze procházel.

33. Závěrem pak soud vyslechl obě účastnice. Z výpovědi žalobkyně tak zjistil, že dům se zahradou a garáží zakoupila na základě inzerátu z května 2015, kdy se ještě dokončovala garáž a ploty a nebyl ještě převeden pozemek pod garáží; s koupí proto čekala do září téhož roku. Zahrada byla dosypaná do roviny ještě původním vlastníkem [jméno] [příjmení] a nic zde nerostlo. Střecha dvougaráže byla pochozí a užívala ji rodina žalované; toto užívání mělo být řešeno smlouvou, jež však nakonec nebyla uzavřena, a garáž byla připojena k domu žalobkyně. Plot směrem k žalované byl jako jediný v okolí vysoký, měl plaňky vzdálené od sebe asi 2 cm a na sousední zahradu, stejně jako na okolní pozemky, bylo vidět. Na sousední zahradě byl vidět udusaný dvůr, zahradní domek a dále rostly vzrostlé jehličnany. Žalobkyně rozhodně popřela, že by cokoliv rostlo u plotu. Rostliny se na zahradě žalované začaly objevovat v roce 2018, vysazovány byly s kořenovými baly, přičemž žalovaná má na balkóně tyto dřeviny vysoké i 1,65 metru. Žalobkyně však nikoho nesledovala ani neviděla, neboť to nemá v povaze a není pan [příjmení]. Po rozdělení střechy garáže začalo docházet k problémům v sousedských vztazích. Sousedé (míněno rodina žalované) vpustili žalobkyni do ložnice deset koček, nemohla mít tedy otevřené dveře do ložnice, a manžel žalované ji přestal zdravit. Žalobkyně se ve své výpovědi mnohokrát označovala jako osoba, která nechce vyvolávat konflikty a nechce nikomu ublížit, a proto situaci nechávala být. Proto když se v roce 2016 rozhodla pro výsadbu na své zahradě, dle své výpovědi se přitom snažila, aby nikoho neobtěžovala spadem listí či jehličí a aby nezastiňovala sousední pozemky, a proto nahlédla do občanského zákoníku. Nechala tedy na zahradě vysadit pouze rybízy, aby sousedé neměli na zahradě stín. Zahrada orientovaná na jihozápad by tak byla odpoledne zastíněná, tudíž žalobkyně chtěla sousedům vyjít vstříc. U jižní hranice zahrady má vysazenou bobkovišeň, aby chránila soukromí sousedů. Své stromy žalobkyně stíhá pravidelně, pomalu rostoucí jedli chce nadále zastřihovat do kulovitého tvaru, aby nikoho neobtěžovala spadem jehličí a přírůstky. V roce 2018 začal od sousedů za plotem prorůstat keř, patrně javor (ovec), přes plot na zahradu žalobkyně, rovněž tak i vistarie. Manžel žalované se však k žalobkyni v tomto směru choval arogantně, měl značné výhrady i vůči tomu, když žalobkyně část vistarie přerůstající na její pozemek sama odstřihla. V následujícím roce se stav vegetace rostoucí na plot ještě více zhoršil. Na zahradu žalobkyně padalo ze zahrady žalované množství listí a bylo obtížené je vybírat z mulčovací kůry a stěrku, které zde žalobkyně měla vysypané. Manžel žalované však požadavek žalobkyně na zastřižení živého plotu do obvyklé výšky 2 až 2,20 metru odmítl. Žalobkyni rovněž vadilo, že ji manžel žalované pozoruje a komentuje ji ze střechy její garáže. Chtěla mít pouze soukromí a bezpečí, proto také garáž od sousedů oddělovala. Protože opravdu nechtěla nikomu ublížit, má takovou povahu, že nechce nikomu ubližovat, vyhledala si odborníka na problematiku zahrad a oslovila též soudního znalce, kteří jí dali za pravdu. Manžel žalované jí následně začal vyhrožovat, že žalobkyně uvidí, co jí udělá, co jí ukáže. V poslední době se pak žalobkyni začaly dít nepříjemnosti, o nichž rozhodně nemůže tvrdit, že by je způsobil pan [příjmení]. Jednalo se například o drátek ve vrátkách znemožňující přístup, bláto v klíčích, silikon v zámku, ztráta klíčů ve dveřích garáže na zahradě či otevření vrat do garáže, z níž se ztratil pouze plastový kbelík s rostlinou, kterou mají i sousedé na zahradě. Jako nepříjemný též žalobkyně vnímá fakt, že je neustále opřený žebřík o sousední plot, není příjemné mít takové sousedy. Tyto nepříjemnosti se dějí pouze žalobkyni, jejíž rodinní příslušníci proto nechtějí k ní do domu jezdit, u nikoho v okolí k takovým věcem nedochází. Již mimo svou účastnickou výpověď pak žalobkyně v reakci na výslech žalované doplnila, že je alergik a že v důsledku vanutí převážně západních větrů se bambus na pozemku žalované ohýbal až na střechu domu žalobkyně.

34. Z výpovědi žalované bylo k době výsadby jednotlivých dřevin zjištěno, že bříza a vistarie byly vysazeny jako první na jaře roku 2013, kdy na dvoře ještě nebyla zámková dlažba. Téhož roku žalovaná podstoupila operaci, proto s výsadbou pokračovala až v roce 2014, kdy byl vysazen javorovec a cedr. Zámková dlažba byla položena až v roce 2015. Poté byl vysazen bambus a cypřišovec a na přelomu jara a léta 2015 budleja. Kromě vistarie, kterou sázela žalovaná, vysadil všechny rostliny její manžel. Budleju (zakoupena v roce 2010 či 2012) i javorovec si žalovaná roky pěstovala v květináči, v době výsadby byl vysoký asi 1 metr, bříza byla zakoupena v zahradnictví jako 1,5 metru vysoká, bambus byl u plotu i původně, po přechodnou dobu však rostl v květníku a byl pořizován v roce 2008. Vistarii žalovaná zakoupila jako malou rostlinku v roce 2007 nebo 2008, tato rostlina byla vysazena i u původního plotu, pak byla přesazena z květníku. Cypřišovec byl pořízen na jaře 2015 v zahradnictví jako vzrostlý, vysoký 1 až 1,5 metru, cedr byl na místo vysazen v roce 2014 a zakoupen byl zapěstovaný na kmínku s tím, že měl růst do šířky, jedna větev však vyrostla nahoru. S výsadbou neměla žalovaná žádný záměr, nevěděla, že soused [příjmení] bude svůj dům prodávat, chtěla mít zahradu, založenou již v roce 1975, kdy byly vysazeny všechny nyní vzrostlé stromy, hezkou. Údržbu a zastřihování dřevin u plotu či obecně na zahradě začala žalovaná provádět, až když vegetace přerůstala plot, do té doby byly rostliny ještě malé. Dále byl z vnitřní strany plotu instalován druhý, plaňkový plot, po kterém se vistarie pnula. Bambus je ze všech stran vyjma dna zajištěn betonem či 80 cm hlubokými základy tak, jak uváděl stran hloubky kořenové zábrany znalec. Manžel žalované se zpočátku snažil se žalobkyní komunikovat, nabízel jí úklid či zastřižení, což mu však posléze žalobkyně zakázala. Žalované rovněž není známo, že by v okolí docházelo k sousedským nepříjemnostem či k naschválům. Nad rámec své účastnické výpovědi následně žalovaná podala soudu upřesnění časové posloupnosti výsadby jednotlivých dřevin tak, že bříza a vistarie byly vysazeny již v roce 2012, na podzim 2013 byl vysazen javorovec a cedr, zbylé rostliny pak podle původní výpovědi. Nepřesnosti ve své výpovědi zdůvodnila nesoustředěností a konsternovaností z útočné výpovědi žalobkyně, již hodnotila jako nepravdivou. Soud pak toto podání žalované posoudil jako vyjádření k provedenému důkazu.

35. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož je žalobkyně ode dne 31. 7. 2015 vlastníkem zahrady vedené pod parc. [číslo] v katastrálním území Beroun a bezprostředně sousedící se zahradou žalované parc. [číslo] tamtéž, od níž je oddělena 1,85 metru vysokým plotem se zděnou podezdívkou a dřevěnými plotovými dílci, zhotoveným v roce 2012 právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení] v souvislosti s odkoupením části pozemku od žalované v roce 2013 a výstavby garáže na něm v témže roce. Zahrada žalobkyně leží směrem na východ od společné hranice, pozemek žalované pak směrem západním, přičemž obě zahrady jsou situovány směrem k jihu. V jejich okolí se nacházejí rovněž zahrady se vzrostlými stromy, jedná se o obytnou čtvrť rodinných domů se zelenými plochami, kde jsou časté též živé ploty a jiné porosty podél hranic pozemků. V době, kterou se nepodařilo postavit najisto vzhledem ke zpochybnění datace pořízených snímků předložených žalovanou a rozcházejícími se údaji ve výpovědí svědků, nejpozději však od roku 2013, žalovaná se svým manželem vysadila na svém pozemku podél oplocení na hranicích s pozemkem žalobkyně celkem sedm rostlin (resp. osm včetně jedle, která není předmětem sporu), a to bambus listoklatec zlatobrázditý (patřící mezi trávy), dále keře vistarii květnatou (dřevitá liána) a budleju Davidovu a stromy břízu bělokorou, cypřišovec Leylandův, javorovec jasanolistý a stříbrný kultivar cedru atlaského, a to ve vzdálenosti od 0,10 do 1,70 metru od tohoto plotu. Rostliny byly na místo vysazeny jako předpěstované, a to buď již takto zakoupené, nebo dříve rostoucí v nádobách, přičemž ještě v roce 2015, kdy věci nemovité od tehdejšího souseda žalované [jméno] [příjmení] zakoupila žalobkyně, nebyly přes ani skrze oplocení viditelné, nedosahovaly tedy výše dřevěných plotových polí. Teprve v průběhu následujícího roku jejich růst pokračoval natolik, že dosáhly úrovně horní hrany plotu, který posléze přerostly, v případě bambusu, vistarie, břízy, cypřišovce a javorovce dokonce významně, a začaly zasahovat i nad pozemek žalobkyně, na němž zanechávaly spad listí a jehličí. Pozemek žalobkyně byl od roku 2013 postupně upravován, kdy původní majitel vykácel vzrostlé ovocné stromy a navýšil terén zahrady, žalobkyně pak nechala na zatravněnou část zahrady vysadit užitkové a okrasné dřeviny nízkého vzrůstu, nádvoří pak nechala vydláždit. Mezi žalobkyní a manželem žalované následně začalo docházet k neshodám, kdy se žalobkyně vymezovala vůči užívání terasy na střeše garáže ze strany rodinných příslušníků žalované a narušování svého soukromí a dále vůči přerůstání rostlin a spadu listí a jehličí přes plot ze zahrady žalované, vadilo jí rovněž zastínění jejího pozemku stromy rostoucími na zahradě žalované. Zadala proto zpracování posudku znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], který provedl dendrologický průzkum uvedených dřevin a konstatoval, že na místě tyto vytvářejí převážně neudržovanou, hustou, a nesourodou živou stěnu keřů a jehličnatých i listnatých stromů rostoucích ve vzdálenosti cca 0,10 až 2 metry od podezděného plotu. Posuzované jedince pak shledal mladými až středně starými, poměrně kvalitními, vitálními a funkčními, celkově průměrné až nadprůměrné hodnoty a dobrého až velmi dobrého zdravotního stavu. Dále zjistil v lehké až střední míře jejich mechanická a prostorová poškození, kompaktnost téměř úplnou až zřetelnou, vitalitu a životní esenci vysokou až průměrnou, vzhledovou vyrovnanost velmi dobrou až střední, stabilitu mírně narušenou, životnost a stálost vysokou až průměrnou, perspektivní a o vysoké až střední sadovnické hodnotě. Jako nevhodné pak shledal rozestupy této výsadby v bezprostřední blízkosti podél oplocení, neodpovídající velikosti pozemku, a tuto výsadbu jako takovou nevhodnou a nekoncepční s riziky směřujícími do budoucna ve smyslu vzájemné konkurence a poškozování dřevin, a tím i ke snížení jejich bezpečnosti, a v případě, že nebudou odstraněny či nedojde k redukci jejich listové koruny a eliminace koruny kořenové, budou v rozmezí tří až osmi let významně negativně ovlivňovat pozemek žalobkyně zastíněním, spadem, zamezením proudění vzduchu a stísněním prostoru. Doporučil proto provádět každoroční odborný řez tak, aby dřeviny nepřesahovaly hranice pozemků a výšky tří metrů. Při dalším šetření dne 7. 9. 2021 pak znalec na pozemku žalované zaznamenal vysazený cedr atlaský, odstranění budleje Davidovy a provedení řezu u vistarie, břízy, cypřišovce a javorovce; zbývající porost pak nadále přerůstal pohledovou linii plotu v rozsahu 0,65 až 4,15 metru, byť byl i zde proveden částečný řez a snížení. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k odstranění rostoucích na jejím pozemku ve vzdálenosti 1,5 metru od společné hranice s pozemkem žalobkyně ve stanovené lhůtě, což žalovaná odmítla, v průběhu řízení však sama přistoupila k výrazné redukci těchto porostů, a to radikálním řezem všech těchto rostlin s výjimkou břízy a cedru až na úroveň výšky plotu, na který pak v blízkosti bambusu listoklatce instalovala rohož bránící prorůstání této trávy a spadu jejího listí na pozemek žalobkyně. Keř budleju Davidovu pak odstranila zcela.

36. Dle ustanovení § 1017 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

37. Ustanovení § 1016 odst. 2 a 3 téhož zákona pak stanoví, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

38. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví, přičemž v souladu s ustanovením § 96 odst. 3 a 4 o.s.ř. žalovaná vyslovila s tímto procesním úkonem žalobkyně souhlas.

39. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby poté, co řízení ve věci bylo zahájeno, a vzhledem k souhlasu žalované s tímto procesním úkonem žalobkyně za situace, kdy uvedený keř budleja Davidova byl z pozemku žalované v průběhu řízení odstraněn (dle zjištění znalce [příjmení] [příjmení]), soud nejprve postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem pod bodem I. řízení v rozsahu učiněného částečného zpětvzetí, tedy ohledně požadovaného odstranění tohoto keře, zastavil.

40. Ve zbývajícím, částečným zpětvzetím nedotčeném rozsahu, pak soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V prvé řadě se soud zabýval otázkou právní úpravy, kterou bude na věc aplikovat s ohledem na stanovisko vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 5259/2015, podle něhož se nelze domáhat odstranění stromu vysazeného před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy před datem 1. 1. 2014. S ohledem na sporná tvrzení účastnic v tomto ohledu soud vedl k otázce doby výsadby jednotlivých dřevin či rostlin, jejichž odstranění bylo žalobou požadováno, velice podrobné dokazování, vycházeje přitom ze znaleckého posudku z oboru dendrologie, který předkládala žalobkyně, z doložené fotodokumentace včetně leteckých snímků a digitálních fotografií ve spojení s dalším posudkem znalce z oboru kybernetika, a v neposlední řadě vyslechl kromě samotných účastnic též svědky. I přese všechny takto provedené důkazy však nemá soud bezpečně postaveno najisto, kdy přesně byly předmětné rostliny v blízkosti hranice pozemků účastnic vysazeny. Z posudku i doplňujícího výslechu znalce [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané pouze to, že předmětné dřeviny nerostou na daném místě po celou dobu svého znalcem stanoveného věku, nicméně z výpovědí žalobkyně i žalované vyplynulo, že žalovaná rostliny pěstovala v nádobách, umístěných jak na střešní terase nad garáží (jak vypověděla žalobkyně), tak i na samotné zahradě, jak je zachyceno na snímcích – kdy tomu tak ale bylo, nebylo možné časově zařadit. Jednak zůstala spornou či nezodpovězenou otázka datace snímků pořízených manželem žalované, tedy svědkem [příjmení] [příjmení], když uvedené údaje byly žalobkyní zpochybněny a znalec [příjmení] [celé jméno znalce] potvrdil, že údaje časové o pořízení digitálního snímku lze snadno změnit a že lze libovolně nastavit datum na fotopřístroji, jímž byly snímky pořízeny, tak i následně na počítači, do něhož byly snímky ukládány z paměťového média. Podstatně se co do časových údajů rozcházely též svědecké výpovědi a výpovědí žalované (která nadto svou výpověď sama zpochybnila svým pozdějším vyjádřením), když současně soud nemohl odhlédnout ani od skutečnosti, že svědek [příjmení] [příjmení] je manželem žalované a na věci byl přímo účasten ať již při realizaci výsadby dřevin, nebo při jednání se žalobkyní – ta vypovídala o nevraživosti a neshodách, které s tímto svědkem měla, svědek [příjmení] se pak se žalovanými zná jako jejich bývalý soused a o věci s nimi před svým výslechem hovořil a probíral s nimi fotografie, aby si upamatoval, co kde na zahradě žalované rostlo. Naproti tomu však ani svědkové navržení žalobkyní dataci výsadby podél plotu nevyjasnili – jednak jde o osoby, které mají se žalobkyní dlouhodobé pracovní vztahy, neboť pro ni vykonávají zakázky na zahradní a údržbářské či pomocné práce, jednak z jejich výpovědí nebylo možné jednoznačně dovodit, že rostliny podél plotu v roce 2015, resp. 2016 (kdy proběhla rekultivace a výsadba keřů na zahradě žalobkyně, ještě vůbec nerostly, neboť svědci přes plot aktivně nenahlíželi, a nelze tudíž vyloučit, že rostliny rostoucí v bezprostřední blízkosti plotu a nepřesahující horní hranu jeho podezdívky vidět ze zahrady žalobkyně nemohli. Rozpory pak zůstaly i v otázce výšky dotčených rostlin v době jejich výsadby, kdy svědek [příjmení] [příjmení] popsal, že v roce 2013 vysazoval jedince pouhých 20 až 30 cm vysoké, ač bříza na žalovanou předloženém snímku z téhož roku (a viditelná i na letecké fotografii) byla podstatně vyšší, zhruba do výše plotu, naproti tomu svědek [příjmení] popsal, že tytéž rostliny měly v letech 2012 až 2013 výšku okolo 1,5 metru, svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení] pak neviděli v roce 2015 rostliny žádné. Vzhledem k uvedeným nesrovnalostem tedy soud vyzval žalovanou k označení a navržení jiného důkazu, jímž by byla doba výsadby před rokem 2014 postavena najisto, neboť právě žalovaná se v řízení bránila tvrzeními o tom, že předmětné porosty byly vysazeny v uvedené době (byť byl v tomto směru tvrzen rok 2011, který však sama žalovaná svou výpovědí vyvrátila), a proto na ně současná právní úprava obsažená v § 1017 občanského zákoníku nedopadá. Žalovaná však navrhla k důkazu pouze znalecký posudek k prokázání pravosti datace digitálních fotografií pořízených jejím manželem s výsledkem popsaným výše. Soud proto uzavřel, že žalovaná v tomto směru neunesla důkazní břemeno v otázce prokázání svého tvrzení, že k výsadbě všech dotčených rostlin došlo před datem 1. 1. 2014, když i ve vztahu k bříze bělokoré zůstaly pochybnosti právě vzhledem k výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] o výšce sazenic, která se rozchází s datací jím pořízených snímků i se stavem zachyceným snímky leteckými, na nichž je bříza podstatně vyšší, než oněch uváděných 20 až 30 cm. Nelze tedy učinit jednoznačný závěr o tom, kdy byl tento konkrétní strom vysazen a zda se jedná o téhož jedince, který je zachycen fotodokumentací.

41. Vzhledem k uvedenému závěru tak soud v předmětné věci nadále vycházel z ustanovení § 1017 občanského zákoníku, upravujícího limity výšky a vzdálenosti stromů od společné hranice. Soud pak zdůraznil, že právní úprava v tomto ohledu pracuje výslovně s termínem„ strom“, nikoliv s obecnějším označením„ dřevina“ či„ porost“, a je tedy otázkou, zda lze předmětné zákonné ustanovení, upravující možnost zásahu do práv vlastníka stromu rostoucího na jeho vlastním pozemku v případě ohrožení práv souseda, lze rozšířeně vtahovat i na keře a jiné druhy vegetace, když v tomto případě sám znalec dendrolog potvrdil, že o stromy se v této věci jedná pouze u břízy, cypřišovce, javorovce a cedru; vistarie je dřevitou liánou, budleja je keř a bambus listoklatec tráva, byť právě v případě vistarie a bambusu jde o nejvíce problematické jedince co do jejich rozpínavosti, velikosti a v případě listoklatce i množství spadu. Soud je toho názoru, že rozšiřující výklad § 1017 občanského zákoníku není na místě, neboť v takovém případě, kdy jiné rostliny než stromy (tj. dřeviny s kmenem) přesahují na pozemek souseda v podobě podrostů či převisů, má tento obtěžovaný soused možnost je sám odstranit v souladu s citovaným ustanovením § 1016 občanského zákoníku, případě se bránit imisím spadaného listí a prorůstajících koření negatorní žalobou. Ve vztahu k vistarii a listoklatci (budleji se již spor netýká) se tedy domáhat jejich odstranění podle ustanovení § 1017 občanského zákoníku nelze, neboť tato právní úprava na ně s ohledem na jejich podstatu (nejde o stromy) nedopadá.

42. Ustanovení § 1017 občanského zákoníku pak podmiňuje nárok na odstranění vysazených či vzrostlých stromů existencí„ rozumného důvodu“ a jako přípustnou vzdálenost od společné hranice pozemku 3 metry pro stromy přesahující výšky 3 metrů a 1,5 metru pro stromy nižší. Komentář k uvedenému ustanovení (Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – 1474), 2. vydání, 2021, s. 172 – 173: J. Spáčil, D. Hrabánek) uvádí, že rozumným důvodem pro žádost vlastníka pozemku, aby soused nesázel stromy v těsné blízkosti společné hranice, bude nepochybně jeho zájem, aby mu strom nepůsobil škodu kořeny, větvemi, či dokonce aby svým pádem neohrozil jeho stavbu. Komentované ustanovení lze proto považovat do jisté míry za prevenční. Jestliže takový strom však již v těsné blízkosti společné hranice je, zákon přiznává vlastníkovi pozemku oprávnění žádat vlastníka stromu o jeho odstranění. Nevyhoví-li vlastník stromu této žádosti, může se vlastník pozemku obrátit s návrhem k soudu. V případech, kdy sousedské vztahy nejsou přátelské, může je tato nová právní úprava (dřívější zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, obdobné ustanovení neobsahoval) ještě více narušit. Zákon pak rovněž podpůrně stanoví vzdálenost stromů od společných hranic, a to v závislosti na obvyklé výši stromů. Pro stromy vyšší než 3 metry požaduje vzdálenost od společných hranic 3 metry, pro stromy nedosahující této výše postačuje vzdálenost 1,5 metru. Je třeba ovšem zdůraznit, že tyto vzdálenosti se uplatní jen tehdy, nestanoví-li jinak jiný právní předpis nebo místní zvyklost. Místní zvyklost může mít význam zejména v hustě zastavěných částech města s malou rozlohou pozemků, kde nelze tyto vzdálenosti rozumně dodržet. Stromy vysázené za hranicí stanovenou zákonem již nelze považovat za stromy vysázené v těsné blízkosti společné hranice.

43. Ve svém rozsudku ze dne 23. 6. 2021 pod sp. zn. 25 Cdo 591/2021 Nejvyšší soud dospěl k závěru, že soud má právo uložit vlastníku, aby odstranil strom v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob, pokud je prokázáno, že dřevina vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, které by svou povahou mohly reálně vést ke vzniku škodní události pádem stromu, jeho větví či působením kořenového systému a současně není jiné přiměřené řešení k odvrácení vzniku hrozící škody než strom pokácet. Soud v dané věci vycházel z uvedeného judikatorního závěru vycházel, přičemž prvořadě poukazuje na zjištění učiněné znalcem při dendrologickém průzkumu, a to že u všech zkoumaných jedinců se jednalo o perspektivní, vzhledově vyrovnané, mladé až středně staré rostliny, které byly shledány vitálními a funkčními a především dobrého až velmi dobrého zdravotního stavu. Výhrady měl znalec pouze vůči volbě samotných druhů a rozestupů předmětných rostlin, které považoval za nevhodné pro výsadbu do živých plotů. Za daných okolností tedy u nich nehrozilo způsobení újmy následkem jejich pádu či poškození struktur oplocení či dlažby. Tak by tomu dle posudku znalce mohlo být pouze do budoucna, a to v případě, že by nebyla provedena opatření spočívající buď v jejich úplném odstranění, nebo k redukci listové koruny, tedy pro případ, že by žalovaná neučinila žádná opatření k jejich údržbě. Taktomu ale není, neboť žalovaná následně doložila – a žalobkyně tuto skutečnost nijak nezpochybňovala, pouze ji nepovažovala za dostačující – že všechny dotčené rostliny zásadně zredukovala řezem až na úroveň plotu, přičemž opakovaně deklarovala vůli tak činit i do budoucna, aby se vyhnula dalším sporům se žalobkyní, na nichž nemá žádný zájem (je otázkou, zda stromy takový výrazný zásah vůbec přežijí). K této skutečnosti pak přistupuje rovněž významné zjištění, že oba pozemky se nacházejí v obytné lokalitě, zastavěné rodinnými domy se zahradami – letecké snímky lokality zachycují na pozemcích často husté porosty i podél jejich hranic, což si soud potvrdil i v rámci provedeného místního šetření. Lze tak shodně s odkazovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu i citovanou odbornou literaturou konstatovat a uzavřít, že je třeba přihlédnout právě ke zmiňovaným místním zvyklostem, tedy k povaze dané lokality a k velikosti dotčených pozemků, kdy žalobkyně musela počítat s tím, že pokud si zakoupí dům se zahradou v obytné čtvrti, bude její pozemek zcela jistě vystaven vlivům porostů rostoucích na sousedících i na jiných okolních pozemcích, a že se tedy imisím v podobě spadaného listí či jehličí do určité míry nevyhne (pokud se v průběhu řízení žalobkyně zmiňovala o své alergii, pak je otázkou, jak tomu hodlá čelit v místě, kde se nacházejí zahrady a jistě i řada alergenů). Za daného stavu věcí tak ani nelze mít za to, že by předmětné dřeviny žalobkyni obtěžovaly nad míru přiměřenou místním poměrům, když současně bylo přihlédnuto k tomu, že manžel žalované spadané listí na pozemku žalobkyně (pokud mu to umožnila) uklidil a vistarie přesahující na dvůr žalobkyně přes plot byla výrazně zredukována.

44. Pokud jde o vytýkané prorůstání kořenů rostlin, zde se stále jedná pouze o hypotetickou možnost, která se v okolí dřevin ani bambusu nijak neprojevuje (dlažbou žalobkyně ani za uplynulou dobu, po kterou je bambus na zahradě žalované vysazen, žádné jeho výhonky neprorůstají), přičemž soud má za to, že vzhledem k mocnosti a hloubce plotových základů na hranici pozemků a výškový rozdíl terénu se jedná o opatření dostačující, když k případným projevům působení kořenů na pozemku žalobkyně nedochází a současně je třeba zohlednit, že i na okolních pozemcích u zahrady žalobkyně rostou vzrostlé stromy, u nichž lze oprávněně očekávat, že svými kořeny zasahují i mimo pozemek, na kterém rostou. Naproti tomu byla žalovaná při volbě výsadbě vedena spíše estetickou stránkou věci (o osobních neshodách s manželem žalované a nepříjemnostech, k nimž dochází, vypovídala pouze žalobkyně, tudíž o naschválech v podobě výsadby stromů zrovna podél plotu u zahrady žalobkyně nemůže být řeč) a k zahradě má zjevně citový vztah, neboť ji s manželem po mnoho let budovala a udržovala ji v tom stavu, jak byl zjištěn při ohledání místa samého. Cílem žalované zcela jistě nebylo vytvoření živého plotu (natož za účelem poškození žalobkyně), k tomu se dané dřeviny a jejich druhová skladba ostatně ani nehodí, ale pouze vytvoření okrasné zahrady. Je otázkou, do jaké míry bude estetický dojem daného místa zachován, bude-li žalobkyně i nadále trvat na provedení důraznějších opatření nežli redukce dotčených rostlin do výše oplocení (zde se soud neubrání úvahám o tom, co žalobkyni k zadání znaleckého posudku a k tomuto požadavku vlastně vedlo, pokud sama v rámci své účastnické výpovědi opakovaně zdůrazňovala, že nechce nikomu ubližovat a nikoho obtěžovat). Soud tak má za to, že žalovaná učinila opatření v maximálním možném rozsahu, aby žalobkyni vyhověla, avšak ani ta pro ni nebyla dostačující. V neposlední řadě pak lze vyloučit též možnost zastínění pozemku, byť se o něm zmiňoval znalec, a to právě s ohledem na vzájemnou polohu obou zahrad a jejich orientaci směrem na jih, to vše opět s přihlédnutím k proběhnuvší úpravě sporných porostů. Vzhledem k uvedenému tedy sluneční svit dopadá na pozemek žalobkyně až do pozdějších odpoledních hodin, kdy se slunce postupně nachýlí směrem k západu.

45. Za dané situace, kdy zde ve vztahu ke stromům není žádná aktuálně hrozící újma (znalec jasně uvedl, že hrozí škodlivé následky pouze v případě, že rostliny nebudou udržovány) a nadto kdy na jiné rostliny než stromy daná právní úprava nedopadá, přičemž žalovaná přistoupila k výrazné redukci všech porostů a současně zde jde o specifické místní poměry, dospěl soud k závěru, že nadále není třeba po žalované požadovat, aby vyhověla požadavkům žaloby zcela. Žalobu, požadující výhradně úplné odstranění porostů nevyhovujících zákonem stanoveným mezím (výšky a vzdálenosti od hranice pozemků), tedy neshledal po právu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy ji jako nedůvodnou zcela zamítl.

46. O nákladech řízení mezi účastníky pak soud rozhodl výrokem III. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 tak, že žalované přiznal právo na jejich náhradu v plné výši, neboť žalovaná byla ve věci zcela úspěšná (když ani ohledně budleje Davidovy, kterou v průběhu řízení dobrovolně odstranila, nebyla žaloba podána důvodně, a pokud by žalobkyně nepřistoupila k jejímu částečnému zpětvzetí, soud by jí ani tento nárok nepřiznal). Náklady řízení tak byly žalobkyni uloženy k náhradě celkovou částkou 21.600 Kč, představovanou náklady právního zastoupení žalované advokátem, tj. odměnou za zastupování v celkové výši 18.000 Kč za 12 úkonů právní služby po 1.500 Kč dle ustanovení § 7 bodu 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. za převzetí a přípravu zastoupení, 2x sepis podání ve věci samé, účast na místním šetření dne 25. 11. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 11 odst. 3 advokátního tarifu a 7x účast na jednání, přičemž jednání před soudem dne 14. 1. 2022 přesáhlo dvě započaté hodiny, a je proto přiznáno jako dva úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), a dále paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za 12 úkonů právní služby po 300 Kč, celkem tedy 3.600 Kč. Třídenní lhůta k plnění ve výroku III. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval.

47. Výroky IV. a V. o nákladech řízení státu jsou odůvodněny ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. V daném případě stát v řízení vynaložil náklady jednak v souvislosti s doplněním znaleckého posudku, podaným ústně do protokolu znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 18. 3. 2022. Pravomocným usnesením ze dne 25. 4. 2022 pod č. j. 3 C 44/2020-158 tak soud přiznal tomuto znalci znalečné za podané doplnění znaleckého posudku z oboru zemědělství, odvětví ovocnářství, specializace dendrologie, ze dne 18. 3. 2022 v celkové výši 1.550 Kč. Znalečné bylo tomuto znalci proplaceno dne 20. 5. 2022. Dále pak soud vynaložil další náklady na vyhotovení znaleckého posudku podaného Ing. [celé jméno znalce], znalcem z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, specializace multimédia, dne 3. 10. 2022, a za ústní doplnění tohoto posudku do protokolu při jednání před soudem dne 30. 3. 2023. Pravomocnými usneseními ze dne 25. 11. 2022 č. j. 3 C 44/2020-219 a ze dne 30. 3. 2023 (vyhlášeno do protokolu bez písemného vyhotovení) bylo tomuto znalci následně přiznáno znalečné v částkách 13.025 Kč a 2.430 Kč, jež mu byly proplaceny dne 16. 12. 2022 a 13. 4. 2023.

48. Jelikož tedy byla žalovaná v řízení zcela úspěšná, uložil soud výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu se shora citovaným ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., tedy podle výsledku řízení, povinnost nahradit státu náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti se znalečným přiznaným a proplaceným znalci [příjmení] [příjmení] ve výši 1.550 Kč ve sporu neúspěšné žalobkyni., u níž nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. I v tomto případě pak byla lhůta k náhradě těchto nákladů České republice – Okresnímu soudu v Berouně v trvání tří dnů stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť ani v tomto případě nebyly dány důvody pro stanovení lhůty delší nežli zákonné či pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

49. Výrokem V. nakonec soud rozhodl o nákladech řízení, které státu vznikly v souvislosti s proplaceným znalečným znalci [příjmení] [celé jméno znalce] v celkové výši 5.433 Kč (tj. 2.430 Kč a 3.025 Kč, když v proplaceném znalečném v celkové výši 13.025 Kč byla zohledněna záloha na náklady tohoto důkazu, uhrazená žalovanou ve výši 10.000 Kč). V souladu s ustanovením § 147 odst. 1 a § 151 odst. 4 o.s.ř. pak tyto náklady uložil k náhradě žalované, neboť uvedený důkaz byl proveden k jejímu návrhu (na základě procesního poučení podle § 118 odst. 3 o.s.ř.) a v její prospěch, aniž by však jakkoliv přispěl ke zjištění skutkového stavu. Soud proto zhodnotil, že by se jednalo o nepřiměřený postup, pokud by tyto náklady měl uložit k náhradě v řízení neúspěšné žalobkyni, která jejich vznik nezavinila. O třídenní lhůtě k plnění náhrady těchto nákladů České republice – Okresnímu soudu v Berouně pak platí totéž, co bylo řečeno v předchozím odstavci 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Poučení