3 C 5/2020 - 252

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o zdržení se omezení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zdržet se obtěžování žalobce hlukem z pozemku č. parc. st. 229, č. parc. [číslo] a č. parc. v [katastrální uzemí] a obci [obec], jehož intenzita v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku č. parc. st. 53 v [katastrální uzemí] a obci [obec], přesahuje v dobu od 6:00 do 22:00 hodin hodnotu LAmax 35 dB a v dobu od 22:00 do 6:00 hodin LAmax 25 dB.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 366,83 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náhradu nákladů řízení ve výši 105 018,44 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobce hlukem z pozemku p.č. st. 229, p. [číslo] p.č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] a obci [obec], jehož intenzita v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu s [adresa], který je součástí pozemku p.č. st. 53 v katastrálním území Staré Ransko a obci [obec], přesahuje v dobu od 6:00 do 22:00 hodin hodnotu LAmax 35 dB a v dobu od 22:00 do 6:00 hodin LAmax 25 dB. V žalobě tvrdil, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. 53, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku č. parc. 138 zahrada a žalovaná je vlastníkem mj. nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. st. 229 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp., pozemku č. parc. [číslo], manipulační plocha a pozemku č. parc. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp., vše v [katastrální uzemí]. Žalobce žije se svou rodinou v rodinném domě, přičemž přibližně 6 metrů od domu se nachází výrobní hala žalované, ve které jsou umístěny obráběcí stroje, zejména pak CNC obráběcí centra. Výroba žalované je v provozu zpravidla 24 hodin denně včetně víkendů a svátků, a svým provozem způsobuje hluk, který podle žalobce překračuje jednak míru obvyklou místním poměrům, jednak i stanovené hygienické limity. Hlukové imise podstatným způsobem omezují obvyklé užívání nemovitostí žalobcem a jeho rodinou včetně 2 nezletilých dětí a žalobce tak má oprávněnou obavu, aby se hluk negativně neprojevil na jejich psychickém vývoji. Do zahájení provozu strojírenské výroby v současné podobě se jednalo o klidnou lokalitu s téměř nulovou hlukovou zátěží. Kolem roku 2014 však žalovaná začala výrobu upravovat a umístila do haly nejblíže se nacházející rodinnému domu žalobce nová obráběcí centra, která vydávají hluk šířící se jednak vzduchem, ale hlavně podložím do chráněného vnitřního prostoru rodinného domu žalobce. Při šíření hluku podložím nehraje roli ani uzavření oken či jiná opatření zabraňující šíření hluku vzduchem a žalobce je tak vůči hluku zcela bezmocný a nemůže se mu žádným způsobem účinně bránit. Obdobně jsou hlukem obtěžováni i sousedé žalobce. Žalobce se snažil situaci se žalovanou opakovaně a dlouhodobě řešit, ale bezúspěšně. Obrátil se proto na Krajskou hygienickou stanici kraje [obec], která na místě provedla měření, jenomže žalovaná po dobu měření zcela účelově omezila výrobu, a proto měření nemohla dospět k žádným relevantním závěrům. Žalobce proto nechal změřit hladinu hluku [právnická osoba]. Vrána – měření s.r.o., autorizovanou zkušební laboratoří, když měření probíhala od června do září roku 2019, a to v denní i noční dobu. Měřením bylo zjištěno, že hluk se šíří do rodinného domu žalobce právě zejména podložím z výrobní haly žalované a zároveň byla zjištěna i přítomnost tónové složky hluku. Dále z provedených měření vyplynulo, že jsou žalovanou překračovány hygienické limity místy až o 31 dB v chráněném vnitřním prostoru, kdy byly naměřeny například hodnoty LAmax 66,3 a 66,1 dB. Hygienické limity byly překročeny ve všech provedených měřeních, při kterých probíhal standardní provoz ve výrobních halách žalované. Pro srovnání byla změřena i hladina hluku v době, kdy byla výroba žalované zastavena a tehdy byla v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu žalobce naměřena hodnota LAmax 20,6 dB, tedy hluboko pod hygienickým limitem, který je stanoven při přítomnosti tónové složky pro denní dobu LAmax 35 dB a pro noční dobu LAmax 25 dB. Místním poměrům nejvíce odpovídajícím situaci před spuštěním výrobního provozu v aktuální podobě odpovídá hodnota LAmax 20,6 dB naměřená při vypnuté výrobě v denní době. Žalobce je přesvědčen, že zejména s ohledem na denní i noční provoz výrobní haly, specifický zvuk a frekvenci, který vydává, překračuje hluk značnou měrou poměry obvyklé v daném místě a současně i hygienické limity. Žalobce dále tvrdil, že provoz žalované nemohl být v aktuální podobě úředně schválen a žalobce nebyl účastníkem žádného řízení stran samotné stavby či provozu žalované. Žalobce se opakovaně snažil se žalovanou komunikovat, ale k faktické nápravě stavu nedošlo.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Především namítala, že pokud se týká vlastního skutkového děje, nesouhlasí s tvrzeními a argumentací žalobce, když žalobce některé skutečnosti záměrně a účelově zkresluje. Nezpochybňovala, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, jejichž součástí je i rodinný dům, kde žalobce žije s rodinou. Avšak fakticky se jedná o původní starou zástavbu směrem k silnici a k nemovitostem, které vlastní žalovaná, a pak dále o jakousi přístavbu, která tvoří rodinný dům, kde žalobce bydlí. Tato nyní obyvatelná část domu žalobce se nachází asi 20 metrů od výrobní haly žalované. Budova žalobce tvořící starou zástavbu u silnice není v současné době užívána. Dříve zde byla restaurace, která je nyní již delší dobu uzavřena. Žalovaná proto vyslovila pochybnost, zda nová přístavba tvořící nyní obytnou část, byla vůbec řádně povolena a zkolaudována. Žalovaná zcela odmítla tvrzení žalobce, že bydlí s rodinou v domě, resp. v místnostech, hned u silnice nedaleko haly ve vlastnictví žalované, a že mu je v tomto užívání žalovanou bráněno, resp. že je omezován hlukovými imisemi. Je pravdou, že žalovaná má v sousedství žalobce umístěnou výrobní halu, ve které jsou umístěny výrobní stroje, které užívá k výrobě v rámci své činnosti. Tato hala tvoří část z celkového areálu žalované, stojí zde již řadu let a byla řádně zkolaudována. V posledním období došlo k rekonstrukci této haly, přičemž zde byly realizovány stavební úpravy. Tato hala byla nově zkolaudována na základě vydaného kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Ždírec nad Doubravou, Stavební úřad, ze dne 20. 12. 2018 č. j. MŽ/1205/2018-7 -105/18/, které nabylo právní moci dne 5. 1. 2019. V rámci této kolaudace byly rovněž provedeny příslušné hlukové zkoušky a byla vyžádána souhlasná stanoviska dotčených orgánů tak, jak požadoval stavební úřad pro účely vydání této kolaudace. Žalobce o tomto záměru žalované od samého počátku věděl a byl taktéž vyrozumíván o prováděných měřeních a zkouškách, kterých se i účastnil a sám dokonce začal vyvíjet v tomto směru aktivity ještě dříve, než bylo vydáno kolaudační rozhodnutí a zrekapituloval v časové souslednosti jednání se žalovanou týkající se hlukové zátěže, z něhož vyplývá, že to není poprvé, kdy si žalobce stěžuje na zvýšený hluk či vibrace. Po rekonstrukci výrobní haly – obrobny bylo po dokončení rekonstrukce vnitřních prostor provedeno měření hluku a kvůli stížnosti žalobce bylo navíc provedeno i měření vibrací. Obě měření dopadla pro žalovanou dobře a nemusela se proto učinit žádná opatření. Žalovaná odmítla, že by celodenním provozem předmětné výrobní haly způsobovala hluk, který překračuje míru přiměřenou poměrům a omezovala tak žalobce a jeho rodinu v obvyklém užívání jeho nemovitostí. Naopak žalovaná učinila veškerá potřebná opatření pro vytvoření kvalitního prostředí pro okolí své provozovny a žalobci poskytla veškerou možnou součinnost. Aktivity žalobce v tomto směru vnímá jako šikanózní jednání, které nemá žádné opodstatnění, jehož cílem je co nejvíce znepříjemnit podnikání žalované.

3. V replice na vyjádření žalované žalobce uvedl, že žalobce neužívá prostory rodinného domu, které jsou nejblíže provozu žalované, protože hluk v těchto prostorách nejde ani krátkodoběji snést. Žalobce je omezován v užívání svého majetku, který je určen k bydlení. Během měření hluku běžely stroje na minimální výkon. Přizvaná specializovaná společnost se mimochodem pozastavila nad tím, že stroje jsou umístěny bez jakékoli podložky přímo na podlahu, což je u těchto strojů velmi nestandardní. Žalovaná opakovaně přislíbila přesunout stroje do jiné části výrobního areálu, ale k tomu již nedošlo. Žalovaná se omezila pouze na zahrazení oken výrobní haly tak, aby dovnitř nebylo vidět, stroje však zůstaly na svém místně a hladina hluku zůstala rovněž beze změny. Žalobcovu obranu nelze hodnotit jako šikanózní jednání, jde o obranu před dlouhodobým obtěžováním, které nedoléhá pouze na žalobce, ale i na ostatní sousedy.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti: - mezi účastníky je nesporné a z náhledů do katastru nemovitostí pořízených dálkovým přístupem, že žalobce je kromě jiného vlastníkem rodinného domu [adresa] postaveného na pozemku č. parc. st. 53 v katastrálním území Staré Ransko a žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí, v nichž provozuje výrobní činnost tamtéž, - ze stanoviska Krajské hygienické stanice kraje [obec], územního pracoviště [obec] (dále jen„ KHS“) ze dne 29. 12. 2010 č. j. H555J3HB4274 S/10, že KHS souhlasila s návrhem dokumentace pro vydání stavebního povolení stavby„ Rekonstrukce a přístavba areálu [právnická osoba] spol. s r.o., [obec], [část obce a číslo]“ s odůvodněním, že předložená dokumentace respektuje požadavky hygienických předpisů, budou dodrženy požadavky hlukové studie pro splnění limitů NV 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, - ze stanoviska KHS ze dne 23. 9. 2014 č. j. KHSV/17856/2014 HB/HP/Pav, že KHS souhlasila s předloženou projektovou dokumentací pro stavební řízení na akci„ Rekonstrukce a přístavba areálu [právnická osoba] ve [část obce] – změna stavby před dokončením“ s odůvodněním, že realizací a provozováním navržené změny stavby nedojde k nadměrnému negativnímu ovlivnění objektů vyžadující hygienickou ochranu, - ze závazného stanoviska KHS ze dne 20. 11. 2018 č. j. KHSV/26082/2018 HB/HP/Mál ve věci vydání kolaudačního souhlasu na stavbu„ Rekonstrukce a přístavba areálu [právnická osoba] ve [část obce]“, že KHS souhlasila s vydáním kolaudačního souhlasu, přičemž z odůvodnění souhlasu vyplývá, že součástí žádosti o vydání souhlasu jsou výsledky měření hluku v mimopracovním prostředí (protokol jedn. zn. 50670, listopad 2018, [právnická osoba], [ulice] králové n. L., zkušební laboratoř [číslo] akreditovaná ČIA) a výsledky měření vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, protokol [číslo] prosinec 2018, Zdravotní ústav se sídlem v [obec], zkušební laboratoř č. 1358, akreditovaná ČIA). Měření hluku bylo provedeno při běžném provozu výrobního areálu v denní i noční době, a to ve 3 chráněných venkovních prostorech stavby, kromě jiných i v měřícím místě MM3 chráněný venkovní prostor RD [adresa] (1,5 m před oknem v 1. NP SV fasády domu), přičemž v měřícím místě MM3 byla zjištěna výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v denní době po odečtení nejistoty měření LAeq8h= 38,3 dB, podmínky pro průkaz tónové složky nebyly splněny. Z výsledku měření je zřejmé, že výsledné hodnoty zjištěné při provozu celého areálu firmy BeHo po realizaci záměru nepřekračují limitní hodnoty pro denní a noční dobu stanovené nařízením vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, - z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Ždírec nad Doubravou, Stavebního úřadu, ze dne 20. 12. 2018 č. j. MŽ/1205/2018-7 -105/18/, že stavební úřad povolil užívání staveb„ Rekonstrukce a přístavba areálu [právnická osoba] ve [část obce]“ SO -06 výrobní hala 211, 212, 213, 214, 215 na pozemcích č. parc. st. 229 a [číslo] v katastrálním území Staré Ransko, přičemž v odůvodnění kolaudačního rozhodnutí stavební úřad mimo jiné uvedl, že užíváním stavby nebude ohroženo životní prostředí ani zájmy společnosti či jiných účastníků, - ze zprávy KHS ze dne 18. 11. 2022, že žalované nebylo vydáno časově omezené povolení zdroje hluku nebo vibrací. Měřením provedeným akreditovanou laboratoří [právnická osoba], pro účely kolaudace rekonstrukce a přístavby provozu žalované nebylo prokázáno překročení hygienických limitů hluku, přičemž měření bylo provedeno při běžném provozu výrobního areálu v denní a noční době a měřením byla naměřena výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v denní době po odečtení nejistoty měření LAeq8h= 38,3 dB, podmínky pro průkaz tónové složky nebyly splněny (viz výše uvedené závazné stanovisko KHS ze dne 20. 11. 2018); měřením vibrací v chráněných vnitřních prostorech stavby RD [adresa] v obývacím pokoji v 1. NP (protokol [číslo] 2018 ze dne 4. 12. 2018, ZÚ se sídlem v [obec]) u vertikálních a horizontálních vibrací nebyl překročen hygienický limit vibrací pro denní a noční dobu. Měřením byly zjištěny průměrné vážené hladiny zrychlení vibrací LawT = 42,7 + 2 dB u vertikálních vibrací, u horizontálních vibrací - osa x LawT = 45,4 + 2 dB, osa y LawT = 41,2 + 2 dB, - z průvodní a souhrnné technické zprávy vypracované v prosinci 2010 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že výrobní areál žalované nebude v noční době (od 22:00 h do 0 6:00 h) v provozu, a že celková hluková zátěž chráněného venkovního prostoru obytné zástavby po rekonstrukci a přístavbě areálu žalované bude v denní době podlimitním zdrojem hluku, přičemž žádný ze zdrojů neemituje hluk s tónovou složkou, - ze studie hlukové zátěže chráněného venkovního prostoru v okolí výrobního areálu žalované vypracované v prosinci 2010 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že studie počítá s tím, že provoz činnosti v areálu bude probíhat pouze v denní době od 0 6:00 do 22:00 hod., a že hluková a celková hluková zátěž chráněného venkovního prostoru obytné zástavby po rekonstrukci a přístavbě areálu žalované bude v denní době pod limitním zdrojem hluku, - z obsahu protokolu o zkoušce č. 11/ 2019 vypracované dne 32. 9. 2019 [právnická osoba]. Vrána – měření, s.r.o., že předmětem objednávky žalobce bylo měření hluku z provozu výrobní haly žalované v chráněném vnitřním prostoru v 1. nadzemním podlaží rodinného domu [adresa] ve [část obce] a vyhodnocení hlukové zátěže chráněného vnitřního prostoru z provozu výrobní haly žalované v denní i noční době. Z rekapitulace naměřených hodnot vyplývá, že hygienický limit 35 dB pro denní dobu a 25 dB pro noční dobu byl překročen dne 19. 6. 2019 (naměřeno v denní době 59,5 dB), dne 20. 6. 2019 (naměřeno v noční době 39,6 dB), dne 21. 6. 2019 (naměřeno v denní době 58,6 dB), dne 24. 6. 2019 (naměřeno v denní době 56,3 dB), dne 25. 6. 2019 (naměřeno v denní době 66,3 dB), dne 26. 6. 2019 (naměřeno v denní době 66,1 dB a v noční době 41,9 dB) a dne 27. 6. 2019 (naměřeno v noční době 39,8 dB), zatímco bez provozu výrobní haly bylo dne 5. 9. 2019 naměřeno v denní době 20,6 dB. Podle naměřených hodnot tak výsledky opakovaně a výrazně překračují hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A pro denní i noční dobu v chráněném vnitřním prostoru domu [adresa] ve [část obce] i bez korekce limitu při výskytu tónové složky, když měřením byl zjištěn proměnný charakter hluku s přítomností tónové složky, - z čestných prohlášení [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], všech bytem [část obce a číslo], že žijí poblíž výrobní haly žalované, jejíž obráběcí stroje a centra umístěné v budovách žalované od svého uvedení do provozu způsobují v okolí značný a velmi nepříjemný hluk, který je obtěžuje a omezuje kvalitu jejich života, když do pořízení strojů a jejich umístění v hale se jednalo o klidnou lokalitu s běžným vesnickým hlukem, - ze zkušebního protokolu akreditované laboratoře [právnická osoba], o měření hluku z celkového provozu žalované v chráněných venkovních prostorech stavby a v chráněném venkovním prostoru, že měřením provedeným dne 12. 11. 2018 v chráněném venkovním prostoru rodinného domu [adresa] (1,5 m před oknem v 1. NP SV fasády domu) byla zjištěna výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době při běžném provozu výrobního areálu po odečtení nejistoty měření LAeq8h = 38,3 dB, přičemž hluk neobsahoval přítomnost tónové složky, - z protokolu [číslo] 2018 vypracovaného Zdravotním ústavem se sídlem v [obec], že měřením vibrací v chráněných vnitřních prostorech rodinného domu [adresa] v obývacím pokoji v 1. NP provedeným dne 28. 11. 2018 nebyl u vertikálních a horizontálních vibrací překročen hygienický limit vibrací pro denní i noční dobu, když měřením byly zjištěny průměrné vážené hladiny zrychlení vibrací vertikální směr LawT = 42,7 + 2 dB, horizontální směr: osa x LawT = 45,4 + 2 dB, osa y LawT = 41,2 + 2 dB, - ze zprávy Městského úřadu Ždírec nad Doubravou, Stavebního úřadu, že dne 14. 3. 2011 pod zn. MŽ/258/2011-17 /2011/ bylo vydáno společné územní rozhodnutí a stavební povolení pro stavbu„ Rekonstrukce a přístavba areálu [právnická osoba] ve [část obce]“, jehož součástí je i souhlasné stanovisko KHS ze dne 29. 12. 2010 zn. H555HB4274 S/10. Dne 30. 7. 2018 bylo vydáno rozhodnutí zn. MŽ/788/2018-4 -56/18/ o změně společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, když k předložené stavební dokumentaci se též vyjádřila KHS souhlasným stanoviskem ze dne 23. 9. 2014 zn. KHSV/17856/2014 HB/HP/Pav. Pro výrobní halu SO 06 na pozemcích parc. č. st. 229 a 57/1 bylo dne 20. 12. 2018 vydáno kolaudační rozhodnutí zn. MŽ/1205/2018-7 -105/18/ se souhlasným stanoviskem KHS ze dne 14. 12. 2018 zn. KHSV/26082/2018 HB/HP/Mál. Stavby byly řádně povoleny a následně zkolaudovány a ve všech vedených řízeních a schvalovacích procesech se otázkou účinků provozu a jeho změn na okolí zabývala KHS. Žalobce nebyl účastníkem řízení týkajícího se povolení předmětných staveb ani kolaudačního řízení, - z nařízení ředitele podniku ze dne 8. 9. 2022, že od 1. 10. 2022 došlo k úpravě pracovní doby žalované tak, že pro ranní směnu platí od 5.45 hod. – 6.00 hod. úklid pracoviště, příprava a od 6.00 hod. – 14.00 hod. plnění pracovních úkolů, pro odpolední směnu platí od 13.45 hod. – 14.00 hod. úklid pracoviště, předání směny a od 14.00 hod. – 22.00 hod. plnění pracovních úkolů, přičemž důvody uvedené v nařízení vedoucí ke změně pracovní doby jsou i omezení práce v noci (22.00 hod. – 6.00 hod.) a minimalizace hluku v nočních hodinách.

5. Na vyžádání soudu znalecký ústav předložil protokoly o obdobných měřeních provedených v jiných lokalitách. Z protokolu č. 19255/2016 soud zjistil, že dne 4. 4. 2016 bylo provedeno měření v obytné místnosti domu [adresa] v Balbínově ulici v [obec], kam pronikal hluk ze sousední kovoobráběcí dílny (kompresor, bruska, hydraulika brusky). Měřením bylo zjištěno, že jde o ustálený hluk s tónovou složkou, který nepřekračuje hygienické limity v chráněném vnitřním prostoru stavby pro denní dobu (naměřeno LAmax 24,4 dB), když předtím dle protokolu č. 67973/ 2014 bylo měřením provedeným dne 31. 10. 2014 naměřena hodnota LAmax 47,7 dB. Z protokolu č. 13833/2015 bylo zjištěno, že dne 2. 12. 2013 bylo provedeno měření v chráněném vnitřním prostoru domu [adresa] v Cukrovarské ulici ve [obec], kam pronik hluk z kovoobráběcí dílny. Měřením bylo zjištěno, že jde o proměnný hluk s tónovou složkou, který proniká do rodinného domu především konstrukcí, a který překračuje hygienický limit jak pro denní dobu (naměřeno LAmax 43,8 dB), tak pro noční dobu (naměřeno LAmax 43,5 dB).

6. Soud provedl důkaz výslechy níže uvedených svědků, kteří uvedli: - svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (vyslechnut před dožádaným soudem), že stroje byly v provozu a šlo o běžný provoz závodu. Vstup do závodu, tedy i výrobních hal, jim byl umožněn, a to před i během měření hluku, a dostali se i do chráněného venkovního prostoru. Místa měření jsou označena v protokolu o měření, místa měření jsou zachycena i ve fotodokumentaci a v příloze je fotomapa nebo situace, kde jsou místa měření označena. Měření byl přítomen jeho kolega [jméno] [příjmení], ředitel závodu a dále tam byl zřejmě majitel domu v bodě měření 4, - svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (vyslechnut před dožádaným soudem), že měření se zúčastnil společně s kolegou. Svědek měřil v místě v domě žalobce, kolega byl v té době v provozu žalované a kontroloval chod strojů, nevěděl, zda byl žalobce tu dobu také přítomen v závodu. Cílem měření bylo zjistit hladiny vibrací přenášených do chráněného vnitřního prostoru stavby žalobce, zdrojem vibrací byl provoz obráběcích strojů žalované, hluk neměřili. Neví, zda byly během měření v provozu stroje v halách žalované. Výsledkem měření bylo, že nebyl překročen hygienický limit vibrací, - svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (vyslechnut před dožádaným soudem), že se zabývá měřením hluku a vibrací. Žalobce zná, protože si u něho objednal právě měření hluku a vibrací, žalovanou nezná a nikoho z této společnosti nikdy neviděl. U žalobce prováděl měření hluku v průmyslovém areálu, který se nachází přes ulici proti jeho domu. Areál viděl pouze zvenku z ulice a nic bližšího o provozu v areálu neví. Měření pro žalobce prováděl dvakrát, a to v roce 2019, ve dnech, kdy tam byl hluk, po dobu asi 2 měsíců, druhé měření probíhalo v roce 2020 po dobu asi 7 dní od 27. 3. do 4.

4. Technické zařízení bylo na místě stále a svědek je ovládal buď osobně, nebo prostřednictvím dálkového spojení. Co se týče podmínek na místě v době měření, v daném místě je minimální doprava. V případě, že se na daném místě objevil i jiný hluk, než z areálu, který byl předmětem měření, pak svědek tato měření nepoužil. Při měřeních, která jsou obsahem protokolu, běžela výroba, která vydávala hluk, který byl předmětem měření. Měřený hluk byl proměnný, přerušovaný, byl charakterizován frekvenčním spektrem, které určuje charakter zdroje hluku, což zachycuje tabulka obsažená v protokole u každého jednotlivého měření. Frekvence hluku má asi individuálně vliv na příjemnost hluku, ale předpisy s tímto faktorem nepracují. Pokud se v měřícím spektru vyskytuje maximum v jedné frekvenci, ostatní jsou o 5 decibelů nižší, tak se tento jev označuje jako tónová složka. V důsledku toho se snižuje hlukový limit stanovený nařízením vlády 272/2011 Sb. Na místě se nacházely i další zdroje hluku, ale v okamžiku, kdy tato skutečnost nastala, nebylo měření použito. Nejednalo o hluk z výroby, mohly to být zvuky nářadí či sekaček z vedlejších domů. Mikrofony byly umístěny v obytné místnosti domu žalobce, nacházejí se v prvním nadzemním podlaží, tedy na úrovni silnice, okna v této místnosti vedou do ulice směrem k výrobnímu areálu. K určení deskriptoru hluku svědek uvedl, že samotnému měření hluku předcházelo měření vibrací, které ale nebylo použito, protože nebyly zjištěny nadlimitní vibrace, ty však ve výrobním areálu byly, a to souměrně s hlukem. To svědka přivedlo k tomu, že hluk z areálu se nešíří vzduchem, ale podložím pod domy. Aby to prokázal, udělal modelové měření, které je uvedeno v protokolu z roku 2019. Deskriptorem hluku v případě, že se hluk šíří do měřené obytné místnosti vzduchem přes obvodový plášť budovy, je ekvivalentní hladina akustického tlaku s korekcí A. V případě, že se říší hluk do této měřené místnosti podložím, nebo v případě, že je zdroj hluku umístěn ve stejném objektu jako měřená místnost, je deskritptorem hluku maximální hladina akustického tlaku A. Takto bylo postupováno i při měření v doložených protokolech. Došel k závěrům, že deskriptorem hluku je maximální hladina akustického tlaku A. Ohledně výsledku protokolu o zkoušce č. 11/ 2019 odkázal na stránku 28, kde jsou uvedena měření, při kterých byl překročen hygienický hluk, pokud se týká protokolu č. 3/ 2020, odkázal na stránku [číslo] kdy je uveden větší počet měření, kdy byly překročeny hygienické hladiny hluku. Byly měřeny i klidné hladiny hluku, to je jeho povinností, a tato měření jsou součástí protokolu. V průběhu těchto klidových měření nebyl překročen hygienický limit hluku. V odstavci nadepsaném„ hodnocení“ v daných protokolech uvedl, že na daném místě byla opakovaně a výrazně překračovaná hygienická hladina hluku. V protokolech je vždy tabulka rekapitulace u všech měření, daný limit závisí na výskytu měření tónové složky, která snižuje základní limity hladiny hluku o 5 decibelů. Oba vypracované protokoly se řídí normou ČNS 196-1 a nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Nemá tušení, jaké stroje byly během měření v provozu, protože neví, jaké stroje se v areálu nachází, - svědek [jméno] [příjmení], že je sousedem žalobce. Daná lokalita je vesnice, kde je závod žalované, jinak je tam rodinná zástavba, není tam jiná výroba, jen na okraji je malá truhlárna, ale ta je úplně bokem a na hluku v dané lokalitě se nijak nepodílí. V daném místě není ani významně slyšet hluk z frekventovaných silnic do Nového Ranska a do [obec]. V obci jsou pouze místní komunikace pro usedlíky. Z podniku žalované se po spuštění výroby šíří vibrace. Cítí to hlavně v noci, třeba v jednu hodinu, kdy se probudí a už neusne. Jsou to vibrace, není to klasický zvuk, ale hlavně v noci je to cítit, záleží na tom, co se v podniku obrábí. I přes den je to znát, ale to člověk tolik nevnímá a navíc jsou tam i jiné zvuky. Ne že by se něco třáslo, třeba okenní tabulky, skleničky či výplně dveří, ale prostě je to cítit a člověk to vnímá. Není to pravidelné. Svědek převážně obývá stranu domu odvrácenou od podniku žalované, a přesto tam tyto vibrace pociťuje. Ve [část obce] žije prakticky celý život, neví, co se tam děje, ale v podniku žalované se pracuje i v noci, není to však pravidelně. Přes den hluk z podniku žalované tolik nevnímá, protože jsou tam i jiné zvuky, pracují tam obyvatelé, jdou sekačky, motorové pily, křičí tam děti, ale k večeru je to horší a v noci je to nejhorší. Hluk se výrazně projevuje od té doby, co do podniku přišly nové stroje, může to být tak 1,5 až 2 roky.

7. Z protokolu o měření a ze znaleckého posudku Zdravotního ústavu sídlem v [obec], ustanoveného znaleckým ústavem ad hoc, soud zjistil, že měření bylo prováděno v obývacím pokoji rodinného domu [adresa] ve [část obce], kdy ve výrobní hale žalované byly vytipovány možné problematické obráběcí stroje a v rodinném domě byla zvolena místa měření v chráněném vnitřním prostoru stavby. Na akustickou situaci v okolí výrobní haly mají vliv proměnné faktory, jako jsou typ a velikost používaného nástroje, otáčky, posuv a množství odebíraného materiálu, provoz v obráběcích cyklech, různě dlouhá doba obrábění, možnost souběhu provozu několika strojů. Měřením hluku provedeným dne 1. 10. 2021 v době od 8:00 do 13:30 hodin při běžném provozu výrobní haly se nevyskytly očekávané extrémní hladiny LAmax naměřené [anonymizována dvě slova], naměřené hodnoty byly cca o 15 až 20 dB nižší. Tímto měřením bylo zjištěno, že došlo k překročení hygienického limitu v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu žalobce na měřených místech 6c o 5,9 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 40,9 dB) a 6d o 4,9 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 39,9 dB). Následně byl domluven termín druhého měření při maximálním výkonu strojů a při obrábění velkých nebo dlouhých dílů. Ani během tohoto druhého měření nebylo dosaženo požadovaných maximálních hodnot, naměřené hladiny hluku se pohybovaly na podobných hodnotách jako při prvním měření. I přes předem domluvený termín však byly na strojích obráběny především menší díly nebo probíhaly tišší dokončovací operace. Přesto i tato tišší výroba způsobila překročení hygienického limitu v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu žalobce, a to na měřených místech 4e o 4,9 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 39,9 dB), 4g o 0,8 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 35,8 dB), 6g o 5,1 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 40,1 dB), 4h o 1,3 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 36,3 dB), 6h o 5,5 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 40,5 dB), 4i o 3,8 dB o 4,9 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 38,8 dB), 6i o 6,3 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 41,3 dB), 4j o 1 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 36 dB) a 6j o 6,3 dB (hygienický limit 35 dB, naměřeno 41,3 dB). Znalecký ústav proto následně přistoupil k dlouhodobějšímu měření hluku monitorovací stanicí umístěnou v obývacím pokoji rodinného domu žalobce, která monitorovala hluk z provozu haly bez vědomí provozovatele. Monitoring probíhal od 18. 1. do 25. 2. 2022. Monitoring jednak ukázal, že 14. 2. 2022 a 16. 2. 2022 probíhala výroba i v noční době mezi 5. a 6. hodinou, a jednak že v následujících dnech došlo k překračování hygienických limitů, 18. 1. naměřeno až 37 dB, 8. 2. naměřeno až 40 dB, 9. 2. naměřeno až 39 dB, 14. 2. (noční doba) naměřeno až 27 dB, 15. 2. naměřeno až 37 dB, 16. 2. (noční doba) naměřeno až 29 dB, denní doba naměřeno až 37 dB, 17. 2. naměřeno až 38 dB, 18. 2. naměřeno až 38 dB, 21. 2. naměřeno až 41 dB. V době klidu (měřeno dne 1. 10. 2021 mezi 10.00 až 10.10 hodin) činila maximální hladina hluku v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu žalobce 20,9 dB. Hluk z výrobní haly žalované proniká do domu žalobce podložím a nikoli vzduchem. Hluk obsahuje tónové složky, které se vyskytují v nízkofrekvenční oblasti spektra, což v souvislosti s nízkými hladinami zbytkového hluku v obývacím pokoji působí jako velmi obtěžující a rušivý. Jako deskriptor byla pro měření a hodnocení použita maximální hladina akustického tlaku A LAmax, neboť hluk se do chráněného vnitřního prostoru stavby prokazatelně šíří podložím. Charakter výroby nemá na stanovení deskriptoru vliv, charakter výroby může mít vliv na míru obtěžování, obecně však platí, že přerušovaný (proměnný) hluk je více obtěžující než hluk ustálený.

8. Z výslechu zpracovatele znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] soud zjistil, že znalecký ústav trvá na závěrech znaleckého posudku bez dalších změn a doplňků. Provedli měření v daném chráněném objektu, kterým bylo zjištěno, že provoz žalované způsobuje překročení hygienických limitů, přičemž provedli dvě měření, jedno při běžném a druhé při maximálním provozu. Svoji roli hraje proměnlivost výroby, ale i při měření výroby na různých strojích a při obrábění různých výrobků zjistili překračování hygienických limitů. Vytipovali si stroje umístěné nejblíže k chráněnému objektu a prováděli měření při různých předmětech obrábění a při různých parametrech nastavení strojů. Záleželo na tom, co a jak se obrábělo. Když viděli výsledky měření zjištěné [anonymizována dvě slova], předpokládali, že naměří veliký hluk, avšak tak extrémně překročení limitů nenaměřili. K překročení hygienických limitů došlo maximálně o 6,3 decibelů, kdežto [anonymizována dvě slova] naměřil překročení cca o 30 decibelů. Jde o nízké frekvence, které pronikají do pokoje a projevují se jakýmsi bručením nebo vrněním, zpracovatel to přirovnal k tomu, jako kdyby někdo v jednom bytě panelového domu vrtal do zdi a druhý by to o pár pater níže slyšel. Není to jeden hluk, má různý charakter a objevuje se v různých časech. Není zde frekventovaná silnice, jde o tichou vesnickou lokalitu, v níž je průmyslový podnik. Když byla zavřena okna chráněného objektu, nebylo z venku nic slyšet, občas projelo vozidlo a byl slyšet vzdálený hluk, v daném místě nebyl jiný zdroj stabilního hluku, který by výrazně ovlivňoval výsledky měření. Pokud jde o silnici l. třídy, pak zpracovatel připustil, že lze uchem zaznamenat průjezd automobilu, který je zaznamenán i venkovním měřením, ale uvnitř se vůbec neprojevil. Za této situace i nízké naměřené hodnoty působily rušivě, tento hluk však není soustavný a závisí na výrobě. Hluk obsahuje tónovou složku. Zpracovatel toto vysvětlil na příkladu hudby, která obsahuje složky basovou, střední a vysokou. Nejpříjemnější pro člověka a nejméně obtěžující je, když jsou tyto složky spojené. Tónová složka znamená, že jedna z těchto složek z nich vystupuje více než o 5 decibelů. Některé výrobní operace žalované obsahovaly tónovou složku a některé ne, záleželo na druhu operace a také na měřeném místě v chráněném objektu, kdy měřili na více místech a ne na každém místě naměřili tónovou složku. Hluk z výroby žalované se šíří podložím, hůře se tlumí a většinou jde o nižší frekvence, která pak zvýrazňuje celkový vjem hluku, v daném případě jde o vrčení či vrnění. Protože výrobní program je dvousměnný, zaměřili se na měření v denní době, ale v některých případech naměřili hluk i v noční době mezi 5. a 6. hodinou, přičemž není rozdíl v chování hluku v denní a noční době, jenom pro noční dobu jsou stanoveny nižší limity. Hluk do chráněného objektu proniká podložím, může tam být akustický most, který hluk produkovanými stroji dále přenáší směrem k zástavbě. Hodnoty měřili i v klidové době obědové pauzy, kdy bylo vypnuto obrábění, ale nedošlo k úplnému vypnutí výroby, kdy běžely podpůrné mechanismy, jako jsou agregáty apod. Každopádně pokud neběželo obrábění, hodnoty se pohybovaly okolo 17-20 decibelů, což je běžná hodnota, kterou lze naměřit v tichém domě. Měření prováděli kontinuálně během denní i noční doby, takže z toho lze zjistit, jaké jsou hodnoty, když je podnik zcela v klidu.

9. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

10. Podle § 1013 odst. 2 o. z. jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.

11. Pokud se týká použitelnosti judikatury vztahující se na úpravu obtěžovaní imisemi podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 29. 1. 2018 sp. zn. 22 Cdo 4449/2017 uzavřel, že judikatura k § 130a odst. 1, resp. § 127 odst. 1 obč. zák. ohledně imisí (obtěžování sousedů hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, jakož i vnikáním chovaných zvířat na sousedící pozemek) je v zásadě použitelná i pro posuzování imisí podle § 1013 odst. 1 o. z. Oproti tomu ustanovení § 1013 odst. 2 o. z. („ Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.“) zavedlo do českého právního řádu institut tzv. privilegovaných imisí, u nichž je postup podle odstavce 1 ustanovení § 1013 o. z. až na zákonem dané výjimky vyloučen.

12. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je vlastníkem rodinného domu [adresa] ve [část obce] a žalovaná provozovatelem závodu tamtéž, které spolu sousedí, přičemž pojem soused je v případě imisí třeba chápat jako každého, kdo je takovou imisí dotčen (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2017 sp. zn. 22 Cdo 4847/2016).

13. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že provoz závodu žalované produkující imise hluku byl úředně schválen, přičemž při schvalovacím procesu byly posuzovány i hlukové poměry a dopady na okolní prostředí. Odpověď na otázku, zda žalobci v takovém případě přísluší domáhat se negatorní žalobou zákazu rušení dle § 1013 odst. 1 o. z. nebo náhrady újmy způsobené imisí v penězích dle § 1013 odst. 2 o. z. je obsažena v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2017 sp. zn. 22 Cdo 4847/2016, podle jehož závěrů ustanovení § 1013 odst. 2 o. z. řeší konflikt mezi výkonem vlastnického práva umožněným pravomocným rozhodnutím o schválení provozu závodu či podobného zařízení na straně jedné a právem vlastníka nebýt rušen (obtěžován imisemi- § 1013 odst. 1 o. z.) na straně druhé. Minimální podmínkou pro aplikaci § 1013 odst. 2 je, že imise je důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, přičemž ve schvalovacím procesu byl schvalující orgán povinen zabývat se účinky provozu na okolí (zpravidla na životní prostředí). V tomto rozhodnutí pak Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že pokud měl žalobce v řízení o úřední schválení provozu produkujícího imise postavení účastníka řízení, či měl možnost uplatnit v tomto řízení své námitky, pak kromě, kdy imise ohrožují jeho základní právo, zejména na život a zdraví, mu nepřísluší negatorní žaloba domáhající se zákazu rušení, ale jen žaloba na náhradu újmy způsobené imisí v penězích. Pokud však vlastník sousední nemovitosti neměl možnost vyjádřit se k účinkům zamýšleného provozu v úředním řízení, může se žalobce svého práva domáhat negatorní žalobou dle § 1013 odst. 1 o. z. s dodatkem, že nelze zcela vyloučit, že i taková imise bude posouzena jako privilegovaná. V tom případě je pak třeba střet obou práv, tedy práva provozovat na základě úředního schválení závod proti právu na ochranu proti imisím, podrobit testu proporcionality a podle jeho výsledku rozhodnout o tom, zda jde o privilegovanou imisi. Výjimečné okolnosti, které budou odůvodňovat takový postup, je povinna tvrdit a prokázat žalovaná. Jelikož v projednávané věci žalobce nebyl účastníkem řízení o úředním schválení provozu a neměl možnost uplatnit v tomto řízení námitky, jde o výjimku, kdy mu dle názoru soudu přísluší právo domáhat se ochrany postupem dle § 1013 odst. 1 o. z.. Žalovaná pak netvrdila žádné takové výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly podrobit střet práva žalobce a práva žalované testu proporcionality.

14. Podle § 30 odst. 1 věta první zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace, provozovatel, popřípadě vlastník dráhy, osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb, a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Podle odst. 2 věta první a třetí tohoto ustanovení hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Za hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením, zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce. Podle odst. 3 věta třetí tohoto ustanovení Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách.

15. Podle § 3 písm. g) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby se pro účely této vyhlášky rozumí bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen.

16. Podle § 11 odst. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní maximální hladiny akustického tlaku A LAmax se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu, s výjimkou hluku ze stavební činnosti, se pokládá i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do tohoto objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo podložím. Podle přílohy 2 tohoto nařízení vlády upravující korekci pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb činí tato korekce v případě obytné místnosti v domě mezi 6.00 a 22.00 hodinou 0 dB a v době mezi 22.00 a 6.00 hodinou -10 dB.

17. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že závod provozovaný žalovanou je zdrojem imise hluku. Je sice pravdou, že provoz žalované je úředně schválen, přičemž součástí schvalovacího procesu bylo i posouzení účinků provozu na okolí, a to i z hlediska hlukové zátěže. Měřením pro účely schvalovacího procesu byly naměřeny hodnoty nepřekračující hlukové limity, nebyly zjištěny podmínky pro přítomnost tónové složky a s provozem v noční době se fakticky nepočítalo. Žádná výjimka umožňující překročení hlukových limitů nebyla příslušným státním orgánem udělena (§ 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Oproti hodnotám naměřeným ve schvalovacím procesu se však situace změnila. Z důkazů provedených v tomto řízení zcela jednoznačně vyplynulo, že hluk z provozu opakovaně překračuje hygienické limity stanovené pro denní a noční dobu v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu žalobce, hluk se šíří podložím a nikoli vzduchem, jde o hluk přerušovaný obsahující tónovou složku, což zvyšuje míru obtěžování, než kdyby šlo o hluk ustálený bez tónové složky, a že hluk byl produkován i v noční době. To vyplývá jak z měření provedených [anonymizována dvě slova], tak z protokolu o měření a znaleckého posudku vypracovaného v této věci znaleckým ústavem, byť hodnoty naměřené znaleckým ústavem nedosahovaly tak extrémních hodnot naměřených [anonymizována dvě slova]. Na intenzitu hluku má vliv více faktorů, tj. stručně řečeno co se obrábí, jaké jsou nastaveny obráběcí parametry (typ a velikost nástroje, otáčky, posun materiálu, množství odebíraného materiálu) a jakým strojem či souběhem strojů se obrábí. Že je hluk okolím vnímán jako obtěžující, potvrdil i svědek [jméno] [příjmení] a tato skutečnost vyplývá i z předložených čestných prohlášení a konec konců i ze samotného znaleckého posudku.

18. Pokud jde o místní poměry, jde o malou obec s převažující rodinnou zástavbou, v níž jediným zdrojem významného hluku je právě provoz závodu žalované. Jiné významnější místní či vzdálenější zdroje hluku nebyly zjištěny a nepředstavují je ani malá truhlárna nacházející se na okraji obce či vzdálená hlavní silnice. I zpracovatel znaleckého posudku, který prováděl měření, uvedl, že jde o tichou lokalitu. Není sporu ani o to, že závod žalované v dané lokalitě byl i před rokem 2014, a že do té doby si nikdo na hluk z provozu nestěžoval, tedy alespoň to nikdo netvrdil. Problémy začaly poté, co žalovaná rozšířila výrobu a do výrobní haly umístila nové obráběcí stroje. Vzhledem k těmto místním (vesnickým) poměrům, pro které je typický hluk pocházející například z provozu zemědělských strojů, zahradních nebo jiných obvyklých domácích strojů (pily, vrtačky, brusky apod.) či z chovu domácích zvířat, lze považovat hluk z provozu žalované překračující hygienické limity jako obtěžující. Pokud jde o srovnání s jinými podobnými lokalitami, je takové srovnávání v této věci poměrně obtížné a závisí na mnoha proměnných faktorech jako například charakteru a umístění dané lokality, hlukových poměrech, velikosti a charakteru provozu produkujícího imise až třeba na geologické skladbě podloží (když v projednávané věci se hluk šíří právě podložím). Z důvodu procesní hospodárnosti a velice problematické realizovatelnosti proto soud neprovedl důkazy navržené žalobcem, aby bylo provedeno místní šetření v označených lokalitách v [obec], [obec] a v [obec], provedeno měření hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb nacházejících se v blízkosti závodů provozovaných v těchto lokalitách a byl v tomto směru vypracován znalecký posudek. Z předložených srovnávacích případů pak vyplývá, že sousedství obydlí a provozu závodu bývá z hlediska hlukové zátěže problematické. Na druhé straně na případu domu [adresa] v [obec] v Balbínově ulici lze ukázat, že přijetím odpovídajících opatření lze provozem závodu neobtěžovat sousední obydlí.

19. Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby šlo o privilegovanou imisi, obstála by v testu proporcionality (viz též bod 12. odůvodnění tohoto rozsudku) ochrana žalobce proti imisím proti právu žalované provozovat na základě úředního povolení závod. Test proporcionality spočívá ve 3 stupních: 1. v testu vhodnosti, tj. v odpovědi na otázku, zdali institut, omezující určité základní právo, umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (ochranu jiného základního práva), 2. v testu potřebnosti, tj. v porovnávání legislativního prostředku, omezujícího základní právo, s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod a 3. v testu poměřování, tj. v porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv. Pokud jde o 1. stupeň (test vhodnosti), negatorní žalobou dosáhne žalobce svého cíle, tedy aby nebyl obtěžován nadměrným hlukem, a na druhé straně žalované zcela zůstane právo svobodné volby, jaká opatření k dosažení tohoto cíle učiní. Pokud jde o 2. stupeň (test potřebnosti), před podáním žaloby se účastníkům i přes jednání nepodařilo dosáhnout shody a žalobci se tak nedostalo jiným mírnějším prostředkem účinné ochrany proti imisím. Veškeré prostředky veřejného i soukromého práva se v tomto případě vždy dotknou základních práv a svobod žalované týkajících se provozování závodu na základě úředního povolení, neboť budou požadovat na žalované přijetí příslušných opatření (například technických, organizačních apod.). Konečně pokud jde o 3. stupeň (test poměřování), jde o střet práva žalobce na ochranu života a zdraví na straně jedné a práva žalované provozovat závod na základě úředního povolení na straně druhé. Právo na ochranu života a zdraví je všeobecně vnímáno jako základní právo člověka, které má v tomto případě přednost před právem žalované podnikat. Je v moci žalované zamezit imisi technickým nebo organizačním opatřením, které lze v tomto případě, kdy uvedla do provozu rekonstruovanou výrobní halu a umístila do ní nové strojní vybavení, spravedlivě požadovat, a které ji neúměrně nezatíží. Že je to skutečně možné, dokládá nařízení ředitele podniku, kterým byla upravena pracovní doba v závodu žalované.

20. Po zvážení všech prokázaných rozhodných skutečností a podle výše citovaných ustanovení právních předpisů dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný a uplatněný po právu, a proto žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl, když přihlédl i k tomu, že zákaz neoprávněného rušení vlastníka věci přichází v úvahu nejen tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá nebo pokračuje, ale i tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu (viz usnesení senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2581/2011). Vzhledem k charakteru provozu závodu žalované, kdy se na zakázku obrábí materiál různého druhu, hmotnosti a velikosti, hrozí do budoucna poměrně reálné nebezpečí, že opět může dojít k překračování hlukových hygienických limitů. Vydané rozhodnutí je též podle názoru soudu v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 4. 2. 2016 sp. zn. II. ÚS 2144/14, neboť ze střetu obou práv zůstala zachována maxima obsahu obou práv, přičemž ochrana práva žalobce není nepřiměřená a nepředstavuje pro žalovanou nepřípustné, natož znemožňující, omezení jejího práva.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěšná ve věci nebyla. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když soud vyšel z tarifní hodnoty 10 000 Kč uvedené v § 9 odst. 1, a to za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, replika k vyjádření žalované, vyjádření se ke znaleckému posudku ze dne 24. 5. 2022, písemné podání doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ze dne 31. 10. 2022 a účast na jednání soudu konaných dne 25. 6. 2020, 27. 1. 2021, 10. 8. 2022 a 15. 3. 2023) po 1 500 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/), 10 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 1, 4) a 12 x 100 Kč náhrada za promeškaný čas (§ 14 odst. 1, 3) a náhrada cestovních výdajů advokáta při použití osobního automobilu tov. zn. Volkswagen Golf s průměrnou spotřebou 5,4 l BA 95 oktanů /100 km na trase 1) [obec] – [obec] a zpět dne 25. 6. 2020 při ujeté celkové vzdálenosti 54 km, přičemž podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. účinné od 1. 1. 2020 činila základní sazba 4,20 Kč/km (§ 1 písm. b/) a cena BA 95 oktanů 32 Kč (§ 4 písm. a/), 2) [obec] – [obec] a zpět dne 27. 1. 2021 při ujeté celkové vzdálenosti 180 km, přičemž podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. účinné od 1. 1. 2021 ve znění platném do 18. 10. 2021 činila základní sazba 4,40 Kč/km (§ 1 písm. b/) a cena BA 95 oktanů 27,80 Kč (§ 4 písm. a/), 3) [obec] – [obec] a zpět dne 10. 8. 2022 při ujeté celkové vzdálenosti 54 km, přičemž podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné od 1. 1. 2022 ve znění platném do 19. 8. 2022 činila základní sazba 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b/) a cena BA 95 oktanů 44,50 Kč (§ 4 písm. a/) a 4) [obec] – [obec] a zpět dne 15. 3. 2023 při ujeté celkové vzdálenosti 54 km, přičemž podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. účinné od 1. 1. 2023 ve znění platném do 31. 3. 2023 činila základní sazba 5,20 Kč/km (§ 1 písm. b/) a cena BA 95 oktanů 41,20 Kč (§ 4 písm. a/). Soud však advokátu nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za podání ze dne 24. 7. 2020, neboť to se týká převážně dokazování, a pokud jde o věc samu, nepřináší žádné nové a podstatné skutečnosti. Taktéž soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů vynaložených na měření hluku autorizovanou laboratoří [anonymizována dvě slova] – měření, s.r.o. Ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst.

2. Do nákladů řízení tak patří pouze takové náklady, jejichž vynaložení je přímo spojeno s řízením (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2015 sp. zn. 28 Cdo 5415/2014, toto a další výše uvedená judikatura čerpána z pramene ASPI). Lze připustit, že takovým nákladem může být například i znalecký posudek dle § 127a o. s. ř. Měření autorizovanou laboratoří [anonymizována dvě slova] však není znaleckým posudkem, natož aby obsahovalo doložku dle § 127a o. s. ř., a vzhledem k tomu, že žalobce již v žalobě navrhl v této věci jako důkaz k prokázání hluku, jeho hladiny a frekvence vypracování znaleckého posudku, nelze náklady vynaložené na měření provedená autorizovanou laboratoří [anonymizována dvě slova] považovat za náklady přímo spojené s tímto řízením.

22. Také stát má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. proti neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, kterým je znalečné ve výši 105 018,44 Kč, které nebylo kryto zálohou, a svědečné svědka [jméno] [příjmení] ve výši 1 383 Kč, obě vyplacená z rozpočtových prostředků soudu.

23. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.

Poučení