3 C 53/2020

Rubrum

[název soudu] rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně a žalovaného] zastoupená opatrovnicí [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem, nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba bez č. p./č. e., jiná stavba jiného vlastníka, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], rodinný dům, ve vlastnictví jiného vlastníka, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], vodní plocha, koryto vodního toku přirozené nebo upravené, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, neplodná půda, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, ostatní komunikace, v [katastrální uzemí] u [obec] vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] -) bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu [anonymizováno] [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezenou v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu [anonymizováno] [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí],

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu, na jejímž základě žalované budou vydány do jejího výlučného vlastnictví nemovité věci pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba bez č. p./č. e., jiná stavba jiného vlastníka, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], rodinný dům, ve vlastnictví jiného vlastníka, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], vodní plocha, koryto vodního toku přirozené nebo upravené, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, neplodná půda, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond v [katastrální uzemí] u [obec] pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, [obec] u [obec] pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, ostatní komunikace, [obec] u [obec] vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] -) bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezenou v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], se zamítá.

III. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalobkyni svědčí pohledávka za [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] vyplývající ze smlouvy o běžném účtu k účtu č. [bankovní účet], se zamítá.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu dne 11. 2. 2020 žalobní návrh, ve znění usnesení OS [okres] [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 2. 10. 2020, jímž bylo rozhodnuto o připuštění změny žalobního návrhu, kterým se domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem, nahrazení projevu vůle, a to ve vztahu k nemovitým věcem, účtu specifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že se stala na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28. 1. 2015, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 28. 1. 2015 výlučným vlastníkem nemovitého majetku v [katastrální uzemí] nad [příjmení], [katastrální uzemí] u [obec] a [katastrální uzemí]. Nemovitý majetek takto nabytý byl zapsán jako výlučné vlastnictví žalobkyně v příslušném katastru nemovitostí. [celé jméno žalovaného] se po uplynutí nějaké doby od smrti bratra paní [celé jméno žalobkyně], JUDr. [jméno] [příjmení], fyzicky nastěhoval k [celé jméno žalobkyně] do jejího domu [adresa] v [obec] s celou svojí rodinou, kde zůstali všichni bydlet až do listopadu 2018, aniž by k tomu měl kdokoliv z nich jakýkoliv právní důvod, vyplývající např. z příbuzenského poměru. [celé jméno žalovaného] je ve vztahu k žalobkyni cizí osobou, stejně jako jeho rodinní příslušníci. [celé jméno žalovaného] se zejména před žalobkyní, i před jejím okolím, stavěl do pozice ochránce veškerých zájmů žalobkyně, a to způsobem podrobně popsaným v rámci jeho trestního stíhání ve spisu Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Na žalobkyni opakovaně působil tak, aby přistoupila k založení svěřenského fondu, do něhož vloží svůj nemovitý majetek, který je předmětem této žaloby. Využil při tom lehké mentální retardace žalobkyně, jejíž popis a rozsah je rozveden ve spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a ve spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Dne 28. 4. 2015 tak žalobkyně přistoupila k podpisu notářského zápisu, sepsaného v zasedací místnosti společnosti [právnická osoba] na adrese [adresa], [ulice a číslo], notářem jednajícím jménem Mgr. [jméno] [příjmení], notářky se sídlem v [obec], [ulice a číslo], sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2015, který obsahuje Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]. V článku II. tohoto zápisu je označen majetek, který tvoří Svěřenský fond při jeho vzniku, a prohlášení žalobkyně, že jako zakladatel v souladu se svojí vůlí vyčleňuje a převádí do uvedeného svěřenského fondu takto označený majetek. Téhož dne, tedy 28. 4. 2015, zřejmě paní [celé jméno žalobkyně] sepsala formou notářského zápisu dále Smlouvu o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci, která dle zápisu provedeného dne 29. 6. 2015, na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] v části E označené jako Nabývací tituly nese označení [spisová značka] a je tedy vkladovou listinou. Oproti tomu [stát. instituce], [stát. instituce] vyznačil vlastnické změny v oddílu E listu vlastnictví [anonymizováno] pro k. ú. [obec] u [obec] na základě vkladové listiny označené„ Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci ze dne 28. 4. 2015“ bez uvedení jejího čísla. V každém případě oba uvedené katastrální úřady vyznačily změnu vlastnictví u nemovitostí v k. ú. [část obce] a v k. ú. [obec] u [obec] na Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, svěřenského správce [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a tento vlastnický stav je vyznačen i ke dni podání žaloby. Nemovitosti zapsané na listu vlastnictví 12 pro k. ú. [část obce] u [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce] zůstaly ve vlastnictví žalobkyně, nebyly vyčleněny do Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenského fondu, a z tohoto důvodu nejsou předmětem této žaloby. Podle § 581 zák. č. 89/2012 Sb. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Z uvedeného je naprosto zřetelné, že právní jednání žalobkyně směřující k založení Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenského fondu a k vyčlenění a převedení takto označeného majetku do Svěřenského fondu je jednáním absolutně neplatným. Takové jednání nemohlo tedy přivodit převod jakéhokoliv majetku do svěřenského fondu, ani jmenování [celé jméno žalovaného] svěřenským správcem. Zákonem jinak předpokládané účinky nemohla přivodit ani následná právní jednání žalobkyně, tedy ani např. dne 18. 10. 2018, žalobkyní podepsaný notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] 2018, o Prohlášení osoby obmyšlené dle Statutu Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, v jehož článku II. žalobkyně prohlásila jako osoba obmyšlená, že se vzdává práva na plnění ze Svěřenského fondu v plném rozsahu, což měla učinit za účelem ukončení správy Svěřenského fondu, neboť žádná správa svěřenského fondu ani nevznikla. V současnosti vykazovaný stav v katastru nemovitostí, kdy je vyznačeno ohledně vlastníka, jiného oprávněného“ Spravovaný svěřenský fond: Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, sídlo neurčeno, Svěřenský správce: [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], identifikátor [číslo]“, není v souladu se skutečným právním stavem, kdy ohledně předmětných nemovitostí má být jako vlastník vedena právě žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], to podle stavu, který panoval před datem 28. 4. 2015.

2. Rozsudkem [příjmení] [okres] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 27. 5. 2020 bylo rozhodnuto o udělení souhlasu žalobkyni s právním jednáním spočívajícím v podání žalobního návrhu ze dne 11. 2. 2020 proti [celé jméno žalovaného], svěřeneckému správci Svěřeneckého fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenecký fond ve věci vedené [příjmení] [okres] pod sp. zn. [spisová značka].

3. Žalovaný v písemném podání ze dne 30. 10. 2020 uvedl následující. Napadená právní jednání jsou platná, žalobkyně v době, kdy tato jednání činila, netrpěla duševní poruchou, která by ji činila neschopnou takto právně jednat. Pokud by se ovšem v řízení prokázal opak a soud by žalobkyni stran neschopnosti činit uvedená právní jednání přisvědčil, pak by takové závěr pravděpodobně musel být vztažen i na jednání spočívající v uzavření dědické dohody s [jméno] [příjmení], která byla posléze schválená v dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Tuto dědickou dohodu uzavřel za žalobkyni žalovaný na základě udělené plné moci. Pokud žalobkyně nebyla již v té době pro duševní poruchu schopna právně jednat, jak v žalobě tvrdí, pak nemohla ani platně žalovanému udělit plnou moc k uzavření dědické dohody a nemohla ani sama projevit vůli ke sjednání takové dědické dohody, což by mělo za následek absolutní neplatnost dědické dohody a potažmo nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, která na základě neplatné dědické dohody nemohla předmětný majetek, k němuž se domáhá určení vlastnického práva, nabýt. Žalobkyně, resp. její opatrovník by měl zvážit, zda žalobní tvrzení a neschopnosti žalobkyně právně jednat v roce 2015 z důvodu nezpůsobilosti k právnímu jednání pro duševní poruchu je skutečně tvrzením ve prospěch žalobkyně či nikoliv. Žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován ani jako fyzická osoba, ani jako svěřenský správce. Žaloba na určení vlastnického práva musí vždy směřovat vůči tomu, kdo se v rozporu s hmotným právem za vlastníka považuje a vystupuje tak (domnělý vlastník). Žalovaný však touto osobou není. Žalovaný jako fyzická osoba nikdy netvrdil, že by mu náleželo vlastnické právo k předmětným nemovitostem ani, že by mu kdy svědčila pohledávka z běžného účtu vůči [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] Žalovaný jako fyzická osoba nikdy jako vlastník předmětných nemovitostí nebyl zapsán v katastru nemovitostí. Žalovaný jako fyzická osoba ani nemá žádnou povinnost s žalobkyní uzavřít jakoukoliv smlouvu ani jí cokoliv vydat. Žalovaný jako fyzická osoba zjevně není ve věci pasivně věcně legitimován. Žalovaný jako svěřenský správce svěřenského fondu zřízeného žalobkyní sice je zapsán k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí, avšak zjevně v rozporu s hmotným právem. Jeho funkce svěřenského správce zanikla odstoupením ze dne 27. 9. 2018. K zániku svěřenského fondu pak došlo ze zákona ke dni 1. 7. 2018 dle článku II. odst. 3 zákona č. 460/2016 Sb. jelikož návrh na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů nebyl podán do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona (důsledkem je zánik správy svěřenského fondu tedy zánik svěřenského fondu jako takového dle § 1471 a násl. občanského zákoníku). Po zániku svěřenského fondu je dle § 1472 svěřenský správce vydat majetek obmyšlenému a není-li jej, pak zakladateli. Žalovaný však již svěřenským správcem není. Je zjevné, že svěřenský fond ze zákona zanikl zánikem jeho správy a žalobkyně má právo na vydání veškerého majetku ze svěřenského fondu. V tom směru však také musí formulovat svůj žalobní požadavek na uložení povinnosti vydat majetek ze svěřenského fondu nikoliv na určení vlastnického práva nebo na smluvní přímus (k vydání majetku se neuzavírá žádná smlouva, nýbrž správce majetek jen fakticky vydá), přičemž žaloba musí směřovat vůči osobě, která je dle hmotného práva svěřenským správcem. Žalovaný v důsledku odstoupení z funkce svěřenského správce přípisem ze dne 27. 9. 2018 již svěřenským správcem není, není ani pasivně věcně legitimován ve sporu, a to ani za stavu, kdy žalobkyně formuluje svůj žalobní požadavek chybně. Není-li žalovaný svěřenským správcem, nemá žádné povinnosti, které by z této funkce vyplývaly. Je-li doposud žalovaný jako svěřenský správce zapsán v katastru nemovitostí, pak je tento zápis chybný a katastrální úřad má povinnost sjednat nápravu. Katastrální úřad tak učiní a vymaže zápis žalovaného, co by svěřenského správa z listu vlastnictví na základě souhlasného prohlášení žalobkyně a žalovaného. Žalovaný je připraven takové souhlasné prohlášení učinit a podepsat a vyzývá tímto žalobkyni, resp. jejího opatrovníka, k poskytnutí součinnosti a vydání takového souhlasného prohlášení a jeho zápisu do katastru nemovitostí, aby zápis v katastru nemovitostí odpovídal hmotnému právu. Kdyby svěřenský fond nikdy platně nebyl vytvořen, tak určovací žaloba nemůže směřovat vůči žalovanému, jelikož ten není jako vlastník zapsán v katastru nemovitosti. Tímto zapsaným vlastníkem je svěřenský fond. Buď by žaloba musela směřovat vůči svěřenskému fondu, avšak při takové žalobě by nastal problém s právní osobností svěřenského fondu a tudíž by taková žaloba byla možná jen při závěru, že svěřenský fond má právní osobnost, nebo by žalobkyně musela postupovat dle zákona o zvláštních řízeních soudních a musela by podat návrh na vyslovení neplatnosti zřízení svěřenského fondu, o němž by rozhodoval rejstříkový soud. Žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, jelikož má k dispozici jiný právní instrument k tomu, aby byla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Pokud by svěřenský fond nikdy nebyl platně založen, pak se má žalobkyně domáhat neplatnosti zřízení svěřenského fondu obdobným postupem jako při neplatnosti založení korporace. Soud by měl v takovém řízení postupovat dle zákona o zvláštních řízeních soudních a věcně příslušným by byl rejstříkový soud pověřený evidencí svěřenských fondů ve veřejném rejstříku. Rozhodnutí rejstříkového soudu o neplatnosti zřízení svěřenského fondu by pak bylo podkladem pro zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. Pokud svěřenský fond platně vznikl, pak jeho správa zanikla dle článku II. odst. 3 zákona č. 460/2016 Sb. k 1. 7. 2018, jelikož nebyl zapsán do evidence svěřenských fondů. Svěřenský správce je pak vinen žalobkyni majetek fondu vydat. V takovém případě by žalobkyně musela nejprve jmenovat nového svěřenského správce a vůči němu by se pak musela domáhat vydání majetku ze svěřenského fondu. Katastrální úřad by pak zapsal vlastnického práva žalobkyně na základě souhlasného prohlášení správce a žalobkyně o vydání nemovitostí žalobkyni. Obdobně by postupovala banka stran běžného účtu. Tento postup představuje nejrychlejší a procesně nejschůdnější variantu, aby byla žalobkyně co nejdříve jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí zapsána. Důkazní břemeno tíží žalobkyni, nelze vycházet ze znaleckých posudků zpracovaných v jiných řízeních, nýbrž je nutno nově ustanovit znalce v tomto řízení, a že řízení před soudem je ústní a proto nelze vycházet z výpovědí osob v jiných řízeních.

4. Skutková zjištění:

5. Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl JUDr. [jméno] [příjmení], pověřeným soudním komisařem k projednání věci po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum], bez zanechání závěti, usnesením č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 28. 1. 2015, tak, že určil čistou hodnotu dědictví částkou 39 179 298,83 Kč, schválil dohodu o vypořádání dědictví. Žalobkyně se tak stala, mimo jiné, vlastníkem nemovitých věcí v [katastrální uzemí] u [obec], pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba bez č. p./č. e., jiná stavba jiného vlastníka, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], rodinný dům, ve vlastnictví jiného vlastníka, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], vodní plocha, koryto vodního toku přirozené nebo upravené, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, neplodná půda, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, ostatní komunikace, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezenou v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Jako vlastník uvedených nemovitostí je zapsán Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, sídlo neurčeno, svěřenský správce [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec] (usnesení na čl. 98 – 101 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 102 – 103, 104 – 105, 106 spisu, informace o pozemku na čl. 107 spisu, informace o jednotce na čl. 108, 109, 110 spisu, seznam nemovitostí na LV na čl. 111 spisu)

6. Dne 28. 4. 2015 byl spolupracujícím notářem notářské kanceláře Mgr. [jméno] [příjmení], notáře v [obec], [ulice a číslo], sepsán v zasedací místnosti společnosti [právnická osoba], [adresa], [ulice a číslo], notářský zápis sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2015, jímž žalobkyně dle § 1452 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. vydala Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, zřízen za soukromým účelem, jímž je zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]. Do svěřenského fondu byly převedeny nemovitosti specifikované shora. Zřízen byl na dobu určitou, dobu života [celé jméno žalobkyně], které taktéž byla uvedena jako obmyšlená osoba. Dne 18. 10. 2018 byl spolupracujícím notářem označené notářské kanceláře, při konání úředních dnů na adrese kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo] sepsán notářský zápis sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], Prohlášení osoby obmyšlené dle Statutu Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, kdy tato prohlásila, že je jedinou žijící obmyšlenou osobou tohoto fondu, nebyla určena žádná jiná obmyšlená či obmyšlený toho svěřenského fondu. (notářský zápis na čl. 112 – 114 spisu, notářský zápis na čl. 115 spisu)

7. Dne 1. 1. 2018 byla signována smlouva o nájmu bytu, kdy jako pronajímatel je uveden Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], jako nájemce [jméno] [příjmení], spolubydlící [jméno] [příjmení]. Jejím předmětem byla bytová jednotka [číslo] patro domu [adresa], [ulice], [obec a číslo]. Nájem byl sjednán od 1. 1. 2018 do 1. 1. 2020. Za pronajímatele bylo signováno žalovaným. (smlouva o nájmu bytu na čl. 116 – 124 spisu)

8. Dne 3. 10. 2018 byla žalovaným poukázána Svěřenskému fondu, [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] částka nájemného. (poštovní poukázka na čl. 125 spisu)

9. Dne 19. 1. 2019 je datován Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. [stát. instituce], neobsahující podpis žalobkyně. Dále byl sepsán Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. [stát. instituce], označený podacím razítkem dne 22. 3. 2019. Jako účastníci byli v každém z uvedených návrhů označeni [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalobkyně], navržen byl vklad práva pro [celé jméno žalobkyně]. V obou označených návrzích jsou uvedeny nemovitosti v k. ú. [obec] u [obec], č. st. [anonymizováno 18 slov] [číslo], č. st. [číslo], č. st. [číslo], č. st. [číslo], č. st. [číslo], č. st. [číslo]. V návrhu označeném datem 19. 1. 2019 jsou dále uvedeny bytové jednotky v k. ú. [část obce], [adresa], [číslo] byt, [číslo], byt, [číslo], byt, včetně podílu na společných částech domu náležejících k jednotlivým jednotkám. Kontaktní údaj byl v každém z označených návrhů uveden [email]. Jako příloha byl v obou návrzích doložen notářský zápis ze dne 18. 10. 2018, NZ [anonymizováno] [rok], Prohlášení osoby obmyšlené dle Statutu Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně] (návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na čl. 126 – 128 spisu, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na čl. 129 spisu) 10. [celé jméno žalovaného] signoval Žádost o poskytnutí součinnosti při zpětném převodu majetku paní [celé jméno žalobkyně], datováno 20. 1. 2019, adresovaný [stát. instituce], jejímž obsahem byla žádost o zajištění ověřeného podpisu listin, Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí dle § 14 zákona č. 256/2013 Sb., jímž by mělo být dosaženo zpětného převodu veškerého vlastnictví Svěřenského fondu na [celé jméno žalobkyně] (žádost o poskytnutí součinnosti při zpětném převodu majetku paní [celé jméno žalobkyně] na čl. 130 spisu)

11. Dne 13. 3. 2019 byl úředně ověřen podpis žalované na Prohlášení o přechodu práv k nemovitostem. Jeho obsahem je prohlášení žalobkyně, že dne 28. 4. 2015 byl jí založen svěřenský fond k zajištění jejích bytových potřeb, uspokojení rekreačních potřeb tak, jak je definováno ve statutu tohoto fondu, tedy za soukromým účelem, je tak osobou obmyšlenou. Dne 18. 10. 2018 učinila dle §§ 1471, 1461, odst. 2 o. z. prohlášení o vzdání se práva na plnění se svěřenského fondu v plném rozsahu za účelem ukončení správy tohoto fondu s tím, že ze svěřenského fondu tak na žalobkyni přešla zpět veškerá práva k nemovitostem, jimiž jsou nemovitosti [anonymizována dvě slova] [část obce], [adresa], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno 5 slov] [adresa], [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [adresa], [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [adresa], [anonymizováno 5 slov] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] (prohlášení o přechodu práv k nemovitostem na čl. 131 spisu) 12. [stát. instituce], [stát. instituce] adresoval [stát. instituce] dopis ze dne 31. 12. 2019 ve věci Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]. Tímto sdělil, že u nemovitostí zapsaných u tohoto úřadu, [stát. instituce] na listu [číslo] je zapsána správa Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]. Pro výmaz a vklad jiného subjektu je třeba předložit návrh na vklad vlastnického práva a vkladovou listinu. Zde však složitým, co by mělo být touto listinou. Pokud došlo k zániku předmětného svěřenského fondu, je třeba postupovat dle § 1472 o. z., kdy obecně platí, že majetek má být vydán tomu, kdo na něj má nárok, zde [celé jméno žalobkyně]. Pokud správa zanikla z důvodu vzdání se obmyšlených práva na plnění, jímž je pouze [celé jméno žalobkyně], je nutno zkoumat i formu vzdání se tohoto práva. Není-li dodržena forma v § 1461, odst. 2 o. z., není splněn požadavek dle § 17, odst. 1, písm. d) katastrálního zákona, účastník vkladového řízení by byl omezen nakládáním s nemovitostmi právními předpisy. [celé jméno žalobkyně] se vzdala práva na plnění z tohoto fondu, o čemž byl sepsán notářský zápis sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], avšak až dne 18. 10. 2018, tedy po zániku správy fondu z důvodu absence zápisu do evidence fondů. Vkladovou listinou by tak mohlo být pro výmaz svěřenského fondu patrně dohoda o vydání majetku mezi svěřenským správcem a [celé jméno žalobkyně], ovšem jediný svěřenský správce odstoupil z funkce svěřenského správce, jeho povinnosti skončily doručením prohlášení o odstoupení dne 27. 9. 2018. Není známo, zdali by jmenované ustanoven opatrovník či je známo nový správce fondu. (přípis KÚ Středočeský kraj na čl. 132 spisu)

13. Dne 25. 9. 2018 Městský soud Praha vydal vyrozumění ve věci [spisová značka], že k uvedenému dni není v evidenci svěřenských fondů veden svěřenský fond„ Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond“, což bylo ověřeno lustrací v evidenci. (vyrozumění na čl. 133 – 134 spisu)

14. Obsahem listiny ze dne 27. 9. 2018 opatřené ověřenými podpisy žalobkyně, žalovaného, bylo prohlášení žalovaného o odstoupení z funkce správce Svěřenského fondu přijaté dle smlouvy o vytvoření svěřenského fondu ze dne 28. 4. 2015, kdy tímto žalovaný přijal pověření ke správě majetku vyčleněného do Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]; dle článku V., odst. 4 je tak tímto činěno odstoupení z funkce správce svěřenského fondu. (odstoupení z funkce správce svěřeneckého fondu na čl. 135 - 136 spisu)

15. Byl vypracován návrh dohody o narovnání, kde jako účastníci jsou uvedeni [celé jméno žalobkyně], zastoupená [anonymizováno] [obec], [celé jméno žalovaného], svěřenský správce jednající vlastním jménem, v zájmu a na účet Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]. V tomto se uvádí, že [celé jméno žalobkyně] na základě usnesení [příjmení] [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc téhož dne, se stala vlastníkem nemovitého majetku v k. ú. [část obce], k. ú. [obec] u [obec]. Dne 28. 4. 2015 podepsala v zasedací místnosti společnosti [právnická osoba] notářský zápis sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] 222/ 2015 obsahující Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], v němž prohlásila, že vyčleňuje a převádí do tohoto fondu označený majetek. Některé z převedených nemovitostí produkovaly majetek. Finanční prostředky jsou deponovány na účtu [příjmení] [příjmení], č. [bankovní účet], dispoziční právo [celé jméno žalovaného], svěřenský správce tohoto fondu. Jmenovaná převedla do uvedeného fondu specifikovaný nemovitý majetek i movité věci. Tyto se nachází především v bydlišti žalované, kde s celou rodinou bydlel i svěřenský správce [celé jméno žalovaného], jemuž bylo soudem uloženo se vystěhovat. Dne 18. 10. 2015 byl sepsán notářský zápis sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], Prohlášení osoby obmyšlené dle Statutu Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], s tím, že tato se vzdává práva na plnění z tohoto fondu v plném rozsahu, §§ 1471, 1461, odst. 2 o. z. Usnesením Krajského soudu [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 4. 2019, právní moc 27. 5. 2019, byl na dobu do skončení řízení o svéprávnost s opatrovnictví jmenován opatrovník [celé jméno žalobkyně], [územní celek]. Řízení bylo ukončeno rozsudkem [příjmení] [okres] č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 8. 2019, bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti [celé jméno žalobkyně] s vymezením právního jednání, k nimž způsobilá není. Opatrovníkem byla jmenována [územní celek]. Dle uvedeného návrhu o narovnání měly být nemovité věci, které byly předmětem notářského zápisu o vyčlenění a převodu věcí do svěřenského fondu [celé jméno žalovaného] vydány [celé jméno žalobkyně] (návrh dohody o narovnání na čl. 137 – 140 spisu)

16. Dne 23. 9. 2019 byl sepsán na [stát. instituce] úřední záznam s tím, že téhož dne se starosta obce dostavil na schůzku do pobočky banky [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] jakožto ustanovený opatrovník [celé jméno žalobkyně], kde mu bylo sděleno, že byl založen pro [celé jméno žalobkyně] nebo pro Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně] účet, jsou takto vedeny dva účty, jeden se zůstatkem 325 000 Kč, jeden se zůstatkem přibližně – 4 500 000 Kč, kde je vedena exekuce. Dne 24. 9. 2019 učinil opatrovník žalobkyně elektronickou poštou dotaz na bankovní ústav za účelem zjištění podrobností ohledně vedených účtů. K tomuto bylo bankovním domem sděleno, že je možné komunikovat pouze v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem z důvodu ochrany bankovního tajemství. Nadále tak byla žádost učiněna přípisem ze dne 9. 10. 2019. K této bylo sděleno dopisem ze dne 29. 10. 2019, že [celé jméno žalobkyně] není klientem banky, na její jméno není veden žádný účet. Ve vztahu k účtům vedeným na jméno Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně] bylo odkázáno na § 38, odst. 1, 3, písm. a), b) zákona č. 21/1992 Sb. S odkazem na usnesení VS [obec] ze dne 20. 8. 2018 by tak věc případně bylo možné řešit prostřednictvím soudu. (elektronická korespondence na čl. 141 spisu, úřední záznam sepsaný dne 23. 9. 2019 na OÚ [obec] ve věci opatrovnictví pí. [celé jméno žalobkyně], [datum narození] na čl. 142 spisu, odpověď na žádost o součinnost na čl. 146 spisu, žádost o sdělení informací na čl. 147 – 148 spisu, žádost o sdělení informací na čl. 149 spisu)

17. Dne 25. 9. 2019 podal [jméno] [jméno], vysvětlení před orgánem Policie ČR, KŘ Policie [anonymizováno] [obec], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, [obec] ve věci podvodu, kdy uvedl následující. [územní celek], jejímž je starostou, je opatrovníkem [celé jméno žalobkyně], která byla jediným vlastníkem nemovitostí specifikovaných v notářském zápisu ze dne 28. 4. 2015 sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2015 obsahujícím Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně]. V tomto zápisu [celé jméno žalobkyně] prohlásila, že vyčleňuje a převádí do tohoto fondu označený majetek. Tento majetek byl vydán správci fondu [celé jméno žalovaného], který zneužil stavu jmenované, kdy nebyla schopna pochopit smysl a dopad tohoto jednání a podepsaných listin. Toto jmenovanému muselo být zřejmé, když od roku 2014 se jmenovanou žil v domácnosti. O vině a trestu [celé jméno žalovaného] bylo rozhodnuto Městským soudem [obec] ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 5. 11. 2018, kdy stíhán byl pro trestný čin podvodu, k odvolání rozhodoval Vrchní soud Praha dne 28. 8. 2019. Nadále však bylo zjištěno, že jmenovaný je jedinou osobou, která může nakládat s účty vedenými u [příjmení] [příjmení], přičemž na jednom z účtů je závazek – 4 500 000 Kč, kdy je nemožné, aby jej způsobila [celé jméno žalobkyně]. Je velmi pravděpodobné, že pro vykonání tohoto závazku bude nařízena exekuce nemovitostí, které vlastnila [celé jméno žalobkyně] a takto účelově bude majetek nadále vyveden. Otázka svěřenského fondu není vyřešena, nebyl řádně zapsán do evidence fondů, nemovitý majetek je však stále zapsán k dispozici [celé jméno žalovaného], jakožto jeho správcem. Bylo jednáno o uzavření dohody o narovnání, jejíž uzavření bylo jmenovaným přislíbeno, avšak k uzavření nedošlo, k čemuž tento sdělil, že veškeré kroky k založení a fungování fondu jsou neplatné od počátku. (úřední záznam na čl. 143 – 145 spisu)

18. Krajský soud [obec] usnesením č. j. 24 co [číslo] ze dne 16. 4. 2019 k odvolání proti usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 11. 2018 rozhodl tak, že se toto usnesení mění, soud jmenuje opatrovníkem [celé jméno žalobkyně] na dobu do skončení řízení o svéprávnost a opatrovnictví [územní celek] (usnesení na čl. 150 – 150 spisu)

19. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 8. 2019 bylo rozhodnuto, že [celé jméno žalobkyně] se omezuje ve svéprávnosti tak, že není způsobilá nakládání s finančními prostředky přesahujícími částku 500 Kč týdně, právně jednat s tím, že v právním jednání jí hrozí závažná újma, spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažná újma, samostatně právně jednat, vyjma běžných záležitostí každodenního života, pečovat o svou osobu v plném kontextu sociálních, ekonomických, právních a jiných potřeb, porozumět důsledkům uzavření smlouvy (kupní, darovací a jiné), systematické výdělečné pracovní činnosti a v této souvislosti právně jednat, rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity, jednání na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů apod., pochopit plně a adekvátně do důsledku účel a důsledky uzavření manželství (založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc, společné jmění manželů, zastupování manžela, dědění po manželovi), pochopit význam a důsledky institutu otcovství, jeho popření a určení, pochopit význam a důsledky institutu osvojení dítěte, včetně souhlasu s osvojením, rodičovské odpovědnosti, pokud se týká péče o dítě, ochrany dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání, určení místa jeho bydliště, jeho zastupování a spravování jeho jmění, pořizovat závěť pro případ smrti, porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb vč. možnosti volit a být zvolen a zastávat politický post s odpovědností, adekvátní hodnotné účasti na soudním řízení, chápat náležitě jeho význam a smysl. To vše na dobu pěti roků. Opatrovníkem byla jmenována [územní celek]. V rozhodnutí soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], kdy bylo zjištěno, že u posuzované je přítomna vrozená a stálá porucha intelektu, lehká mentální retardace, narušená struktura osobnosti. Porucha intelektu a osobnosti medicínsky ovlivnitelná není a má trvalý ráz. Porucha intelektu negativně ovlivňuje schopnost rozpoznávací a ovládací, schopnost právně jednat. Posuzované hrozí jejím právním jednáním závažná újma. Je schopna nakládat s finančními prostředky charakteru kapesného, např. do výše 500 Kč týdně. Není schopna spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažná újma. Porucha intelektu negativně omezuje schopnost rozhodovat se nedostatečným chápáním okolí. Porucha neomezuje její schopnost projevit přání, je však výrazně manipulovatelná a její přání mohou být ovlivněna nepříznivě jinými osobami sledujícími vlastní zájmy. Porucha omezuje schopnost samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života (např. není schopna samostatného cestování,…). je schopna základní sebepéče (hygiena, aj.), není však schopna pečovat o svou osobu v plném kontextu sociálních, ekonomických, právních a jiných potřeb. Není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopna systematické výdělečné pracovní činnosti a není schopna v této souvislosti právně jednat. Je schopna práce v programech pro hendikepované s vyloučením majetkové odpovědnosti. Není schopna rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity, obstarávat si své záležitosti, pokud se týká jednání na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů apod., není schopna pochopit plně a adekvátně do důsledku účel a důsledky uzavření manželství (založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc, společné jmění manželů, zastupování manžela, dědění po manželovi), pochopit význam a důsledky institutu otcovství, jeho popření a určení, pochopit význam a důsledky institutu osvojení dítěte, včetně souhlasu s osvojením, rodičovské odpovědnosti, pokud se týká péče o dítě, ochrany dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání, určení místa jeho bydliště, jeho zastupování a spravování jeho jmění, pořizovat závěť pro případ smrti, porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb vč. možnosti volit a být zvolen a zastávat politický post s odpovědností, adekvátní hodnotné účasti na soudním řízení, chápat náležitě jeho význam a smysl. Při jednání soudu soudní znalec uvedl, že nemá, co by dodal k vypracovanému znaleckému posudku. Tento byl vypracován mimo jiné i z osobní zkušenosti s posuzovanou. V případě posuzované jde o trvalou poruchu intelektu, která omezuje její schopnost se rozhodovat. Jakýkoliv problém sociální, ekonomický, společenský si zjednoduší natolik, protože není schopna pracovat s celým problémem, problém tak úplně ztratí svůj obsah. Co se týče možností posuzované hospodařit s penězi ve vyšší částce, tak umí jenom sčítat do 10, neumí odčítat, nezná hodnotu peněz a na dotaz, když zaplatí bankovkou v hodnotě 200 Kč částku 50 Kč, řekla, že čeká, že ji prodavač vrátí 20 Kč. Soud dále konstatoval protokol o zhlédnutí ze dne 29. 11. 2018, kdy zjistil, že posuzovaná je komunikativní, způsob komunikace je však chudý. S podporou personálu je schopna se sama stravovat, dodržovat hygienu, pohybovat se, oblékat se, dodržovat léčebný režim. Zná své datum narození, co se týče bankovek, tyto nerozezná. Není schopna výdělečné činnosti, vyráběla ale vánoční ozdoby z šišek. Měla bratra, nikoho dalšího, dlouho se zná s paní [příjmení]. Dle sdělení starosti [územní celek] a sociální pracovnice posuzovaná nyní vypadá spokojeně oproti situaci při nástupu do sociálního zařízení. (rozsudek na čl. 153 – 156 spisu, posudek na čl. 157 – 158 spisu, protokol o jednání před soudem prvého stupně na čl. 159 – 161 spisu)

20. K zadání Krajského soudu v Praze byl vypracován [ulice] znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie Znaleckým institutem pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii s. r. o. pro posouzení zdravotního stavu [celé jméno žalobkyně]. Znalecký ústav učinil následující závěry. Žalobkyně trpí [příjmení] mentální retardací, F 70 dle MKN-10. Jedinci s lehkou mentální retardací jsou velmi lehce manipulovatelní, ovlivnitelní druhými osobami, nejsou schopni dohlédnout důsledků svého jednání. Jejich schopnost rozhodovací a ovládací je v důsledku uvedené diagnózy výrazně omezena. Stejně tak je výrazně omezena jejich schopnost projevit přání. Jsou proto také lehce využitelní, nejsou schopní odolat tlaku druhých, zejména blízkých, osob. Posuzovaná je schopná s obtížemi číst a psát, počítat není schopná, v sedmičkovém testu nesplní ani jeden úkon. Nezná hodnotu peněz, větší finanční částky pro ni splývají, nerozlišuje je. Menší částky, např. za běžné potraviny, má naučené. Je schopná obstarat si hygienu a obléknout se, nají se, pokud jí druhá osoba jídlo připraví, sama toho není schopná. Není schopná obstarávat jednání na úřadech, starat se o svůj zdravotní stav. Není schopná starat se o své finanční záležitosti, v případě, že by tak činila, je velmi pravděpodobné, že by nedokázala dohlédnout důsledků svých rozhodnutí a mohla by svým jednáním výrazně uškodit sama sobě. Není schopná uzavírat jakékoli smlouvy, obstarávat si sociální záležitosti, ve smyslu sociálních příspěvků, důchodu apod., není schopná pochopit účel a důsledky manželství, není schopná pořizovat závěť pro případ úmrtí, apod. Vzhledem ke svému mentálnímu postižení není schopná dohlédnout možné zištné motivace v jednání pro ni blízkých osob, lehce podlehne tlaku přáním druhých. Není schopná bez pomoci pověřené osoby obstarávat finanční a další záležitosti, dle názoru znalců je nezbytné ustanovit opatrovníka. Jedná se o neměnný stav, porucha není vyléčitelná, lze pouze mírnit některé projevy, jako např. poruchy chování, psychomotorický neklid apod. Tato duševní porucha ovlivňuje její ovládací a rozpoznávací schopnosti zásadním způsobem, posuzovaná není schopná samostatně jednat v oblasti nakládání s finančními prostředky a majetkem, není schopná uzavírat jakékoli smlouvy, pořizovat závěť, obstarávat jednání s úřady a to včetně sociálních záležitostí (sociální dávky, důchod, apod.), uzavírat manželství a vychovávat děti, obstarávat své zdravotní záležitosti i ev. léčení. Je schopna disponovat finanční částkou pouze do výše svého invalidního důchodu. Posuzovaná potřebuje dohled i v dalších záležitostech denního života, jako jsou nákupy, vaření, dostatek stravy a tekutin. Omezení rozpoznávacích a ovládacích schopností žalobkyně má zásadní význam pro její jednání jak jest uvedeno shora. (ústavní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie na čl. 162 – 176 spisu)

21. Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 16. 4. 2019 tak, že uznal žalovaného vinným závažným zločinem podvodu podle § 209, odst. 1, 5, písm. a) trestního zákona ve stadiu pokusu dle § 21, odst. 1 tr. zákona, když využil lehké mentální retardace poškozené [celé jméno žalobkyně], která nebyla stavu pochopit svého právního jednání, kdy dne 28. 4. 2015 v úmyslu získat pro sebe a svoji rodinu majetkový prospěch sepsal s jmenovanou„ Smlouvu o vytvoření svěřenského fondu“, kde byl ustanoven jako svěřenský správce, který měl sloužit k zajištění bytových potřeb jmenované a uspokojení jejích rekreačních potřeb, do něhož převedla veškerý nemovitý majetek ve svém výlučném vlastnictví. Zdravotní stav poškozené musel být zřejmý i laikovi, nadto žalovaný s poškozenou byl v úzkém kontaktu od roku 2014, když bydlel v místě jejího bydliště až do 6. 11. 2018, aniž k tomu měl jakýkoliv právní důvod, neboť o poškozenou se starali příbuzní a kamarádky, tudíž tak činil v úmyslu dědit z důvodu vedení společné domácnosti v případě úmrtí poškozené. Poškozenou fixoval pouze na svoji osobu, zamezoval jí ve styku s příbuznými a známými, uváděl jí v omyl, že jí chtějí připravit o majetek, dát do domova důchodců, blázince, jsou zlí, čímž v ní vyvolal stav, že s jinými osobami nechtěla stýkat a takto mohl využívat celý její majetek, taktéž i výnosy z něj. Soud žalovanému uložil trest odnětí svobody v trvání osmi let, výkon trestu ve věznici s ostrahou, dle § 228, odst. 1 tr. ř. rozhodl o povinnosti k úhradě škody [celé jméno žalobkyně] ve výši 1 412 917 Kč, ve zbytku byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Vrchní soud v Praze dne 16. 4. 2019 vydal ve věci sp. zn. [spisová značka] rozsudek, jímž zrušil napadený rozsudek a dle § 259, odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že žalovaného uznal vinným ze shodného skutku jako soud prvého stupně s tím, že se pokusil vyjmutím nemovitostí z vlastnictví žalované způsobit škodu celkem ve výši 24 878 990 Kč, čímž spáchal zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209, odst. 1, 5, písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21, odst. 1 tr. zákona, kdy žalovaného odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a šesti měsíců, věznice s ostrahou, dle § 229, odst. 1 tr. řádu byla [celé jméno žalobkyně] s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. [číslo jednací] byl rozsudek ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019 vydaného ve věci sp. zn. [spisová značka] zrušen a věc přikázána Městskému soudu v Praze, aby ji opět rozhodl a projednal, a to z důvodu procesní vady. Městský soud nadále ve věci sp. zn. [spisová značka] uznal žalovaného vinným týmž činem dle § 209, odst. 1, 5, písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21, odst. 1 tr. zákona O trestu bylo rozhodnuto shodně jako v rozhodnutí Vrchního soudu [obec] (rozsudek MS [obec] na čl. 180 – 222 spisu, rozsudek VS [obec] na čl. 223 – 228 spisu, usnesení NS ČR na čl. 229 – 234 spisu, rozsudek MS [obec] na čl. 235 – 236 spisu)

22. K shora citovaným rozsudkům žalovaný uvedl, že rozsudek Městského soudu v Praze vydaný po zrušení věci Nejvyšším soudem ČR byl dne 30. 11. 2020 zrušen v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. K této námitce strany žalované žalobkyně uvedla, že rozhodnutí soudu prvého stupně v řízení trestním bylo zrušeno pouze z toho důvodu, že nebyli řádně obesláni zástupci stran, konkrétně oba obhájci. Dne 13. 1. 2021 bylo před soudem prvého stupně opět jednáno, kdy byl vydán rozsudek shodného znění.

23. Co se týká důkazů, jimiž jsou smlouva o běžném účtu na čl. 237 spisu, neuhrazené vyúčtování na čl. 238 – 239 spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 240 spisu, dopis na čl. 241 spisu, rozhodnutí o zřízení zástavního práva na čl. 242 – 244 spisu, vyrozumění o výši nedoplatku na čl. 245 – 246 spisu, tak soudem nebyly pro nadbytečnost provedeny, protože se z nich nepodává skutečnost podstatná pro postavení skutkového děje pro rozhodnutí ve věci (určení vlastnictví žalobkyně k označeným věcem). S ohledem ke skutečnostem podávajícím se z listinných důkazů soud jako nadbytečné hodnotí důkazy, jimiž jsou svědecké výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Uvedení svědci se měli vyjádřit k jednání žalované, jejich výslechy mělo být prokázáno tvrzení žalobkyně, že není schopna učinit právní jednání, jímž došlo k vyčlenění majetku do svěřenského fondu. Provedení výslechů jmenovaných by bylo relevantním v tom případě, kdy by nebyly k dispozici znalecké posudky pro posouzení zdravotního stavu žalobkyně, které se touto otázkou odborně a podrobně zaobírají, a závěry v tomto směru by bylo třeba činit z jiných důkazů.

24. Bylo-li ve věci navrženo provedení výslechu Mgr. [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení] a PhDr. [jméno] [příjmení], listin - zpráva o vyšetření žalobkyně ze dne 26. 6. 2014, zpráva o diagnostickém vyšetření žalobkyně ze dne 4. 5. 2018, tak i tyto důkazy soud hodnotí jako nadbytečné. Za situace, kdy žalovaná byla omezena ve svéprávnosti rozhodnutím soudu, přičemž trpí lehkou mentální retardací, což jest vada ve vývoji, nemohou výslechy svědků vést k závěru o tom, že žalovaná byla schopna dané právní jednání činit. Nadto, je-li navrženo slyšení svědků, kteří jsou advokáty, je třeba zároveň doložit zproštění těchto mlčenlivosti.

25. Skutkový stav:

26. Z hlediska skutkového stavu soud považuje za rozhodné následující skutečnosti.

27. Na základě usnesení [název soudu] vydaného ve věci projednání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 28. 1. 2015 se žalobkyně stala vlastníkem nemovitých věcí v [katastrální uzemí] u [obec], pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra] zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba bez č. p./č. e., jiná stavba jiného vlastníka, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemku p. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba [adresa], rodinný dům, ve vlastnictví jiného vlastníka, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], orná půda, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], vodní plocha, koryto vodního toku přirozené nebo upravené, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, neplodná půda, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, zemědělský půdní fond, pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, ostatní komunikace, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] dále bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří a pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezenou v budově (bytovém domě) [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemku [parcelní číslo], ostatní plocha, se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí].

28. Dne 28. 4. 2015 byl notářem spolupracujícím s notářskou kanceláří Mgr. [jméno] [příjmení], notáře v [obec], [ulice a číslo], sepsán v zasedací místnosti společnosti [právnická osoba], [adresa], [ulice a číslo], notářský zápis sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok], jímž žalobkyně dle § 1452 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. vydala Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, zřízeného za soukromým účelem, zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], do nějž byly převedeny nemovitosti specifikované shora. Jako vlastník uvedených nemovitostí je zapsán Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, sídlo neurčeno, svěřenský správce [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec].

29. Pokud byl učiněn Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. [stát. instituce], datován 19. 1. 2019, Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. [stát. instituce], dne 22. 3. 2019 s tím, že navržen byl vklad práva pro [celé jméno žalobkyně] ve vztahu nemovitostem v [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno 19 slov] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a v návrhu označeném datem 19. 1. 2019 dále bytovým jednotkám [anonymizována dvě slova] [část obce], [adresa], [číslo] [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tak v řízení bylo prokázáno, že i nadále je jako vlastník uvedených nemovitostí Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond, sídlo neurčeno.

30. Ke dni 25. 9. 2018 Městský soud Praha v evidenci svěřenských fondů nevedl svěřenský fond„ Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond“.

31. Dne 27. 9. 2018 bylo signováno žalobkyní, žalovaným prohlášení žalovaného o odstoupení z funkce správce Svěřenského fondu přijaté dle smlouvy o vytvoření svěřenského fondu ze dne 28. 4. 2015.

32. K dohodě o narovnání mezi účastníky sporu, kdy měly být nemovité věci, které byly předmětem notářského zápisu o vyčlenění a převodu věcí do uvedeného svěřenského fondu, vydány žalobkyni, nedošlo.

33. Dne 23. 9. 2019 starosta [územní celek] dostavil na schůzku do pobočky banky [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] jakožto žalobkyně, kde mu bylo sděleno, že byl založen pro [celé jméno žalobkyně] nebo pro Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně] účet, jsou takto vedeny dva účty, jeden se zůstatkem 325 000 Kč, jeden se zůstatkem přibližně – 4 500 000 Kč, kde je vedena exekuce. Dne 24. 9. 2019 učinil opatrovník žalobkyně elektronickou poštou dotaz na bankovní ústav za účelem zjištění podrobností ohledně vedených účtů, k čemuž bylo bankovním domem sděleno, že je možné komunikovat pouze v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem z důvodu ochrany bankovního tajemství. K písemné žádosti ze dne 9. 10. 2019 bylo sděleno dopisem ze dne 29. 10. 2019, že [celé jméno žalobkyně] není klientem banky, na její jméno není veden žádný účet a ve vztahu k účtům vedeným na jméno Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně] je třeba postupovat dle § 38, odst. 1, 3, písm. a), b) zákona č. 21/1992 Sb.

34. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 8. 2019 bylo rozhodnuto, že [celé jméno žalobkyně] se omezuje ve svéprávnosti tak, že tak, že není způsobilá nakládání s finančními prostředky přesahujícími částku 500 Kč týdně, právně jednat s tím, že v právním jednání jí hrozí závažná újma, spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažná újma, samostatně právně jednat, vyjma běžných záležitostí každodenního života, pečovat o svou osobu v plném kontextu sociálních, ekonomických, právních a jiných potřeb, porozumět důsledkům uzavření smlouvy (kupní, darovací a jiné), systematické výdělečné pracovní činnosti a v této souvislosti právně jednat, rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity, jednání na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů apod., pochopit plně a adekvátně do důsledku účel a důsledky uzavření manželství (založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc, společné jmění manželů, zastupování manžela, dědění po manželovi), pochopit význam a důsledky institutu otcovství, jeho popření a určení, pochopit význam a důsledky institutu osvojení dítěte, včetně souhlasu s osvojením, rodičovské odpovědnosti, pokud se týká péče o dítě, ochrany dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání, určení místa jeho bydliště, jeho zastupování a spravování jeho jmění, pořizovat závěť pro případ smrti, porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb vč. možnosti volit a být zvolen a zastávat politický post s odpovědností, adekvátní hodnotné účasti na soudním řízení, chápat náležitě jeho význam a smysl. To vše na dobu pěti roků. Opatrovníkem byla jmenována [územní celek].

35. V označeném řízení byl proveden znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], kdy bylo zjištěno, že u posuzované je přítomna vrozená a stálá porucha intelektu, lehká mentální retardace, narušená struktura osobnosti. Porucha intelektu a osobnosti medicínsky ovlivnitelná není a má trvalý ráz. Porucha intelektu negativně ovlivňuje schopnost rozpoznávací a ovládací, schopnost právně jednat. Posuzované hrozí jejím právním jednáním závažná újma. Je schopna nakládat s finančními prostředky charakteru kapesného, např. do výše 500 Kč týdně. Není schopna spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažná újma. Porucha intelektu negativně omezuje schopnost rozhodovat se nedostatečným chápáním okolí. Neomezuje její schopnost projevit přání, je však výrazně manipulovatelná a její přání mohou být ovlivněna nepříznivě jinými osobami sledujícími vlastní zájmy. Porucha omezuje schopnost samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Je schopna základní sebepéče (hygiena, aj.), není však schopna pečovat o svou osobu v plném kontextu sociálních, ekonomických, právních a jiných potřeb. Není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopna systematické výdělečné pracovní činnosti a není schopna v této souvislosti právně jednat. Není schopna rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity, obstarávat si své záležitosti, pokud se týká jednání na úřadech v souvislosti s podáváním žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizování dokladů apod., není schopna pochopit plně a adekvátně do důsledku účel a důsledky uzavření manželství (založení rodiny, řádná výchova dětí, vzájemná podpora a pomoc, společné jmění manželů, zastupování manžela, dědění po manželovi), pochopit význam a důsledky institutu otcovství, jeho popření a určení, pochopit význam a důsledky institutu osvojení dítěte, včetně souhlasu s osvojením, rodičovské odpovědnosti, pokud se týká péče o dítě, ochrany dítěte, udržování osobního styku s dítětem, zajišťování jeho výchovy a vzdělání, určení místa jeho bydliště, jeho zastupování a spravování jeho jmění, pořizovat závěť pro případ smrti, porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb vč. možnosti volit a být zvolen a zastávat politický post s odpovědností, adekvátní hodnotné účasti na soudním řízení, chápat náležitě jeho význam a smysl. Jde o trvalou poruchu intelektu, omezující její schopnost se rozhodovat. Co se týká hospodaření s penězi ve vyšší částce, tak umí jenom sčítat do 10, neumí odčítat, nezná hodnotu peněz a na dotaz, když zaplatí bankovkou v hodnotě 200 Kč částku 50 Kč, řekla, že čeká, že ji prodavač vrátí 20 Kč. Při zhlédnutí dne 29. 11. 2018, bylo zjištěno, že žalovaná je schopna se zajistit s pomocí personálu. Jednotlivé bankovky nerozezná. Není schopna výdělečné činnosti.

36. Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii a klinickou psychologii s. r. o. uzavřel, že žalobkyně trpí [příjmení] mentální retardací, F 70 dle MKN-10. Jedinci s lehkou mentální retardací jsou velmi lehce manipulovatelní, ovlivnitelní druhými osobami, nejsou schopni dohlédnout důsledků svého jednání. Jejich schopnost rozhodovací a ovládací je v důsledku uvedené diagnózy výrazně omezena. Stejně tak schopnost projevit přání. Jsou lehce využitelní, nejsou schopní odolat tlaku druhých, zejména blízkých osob. Posuzovaná je schopná s obtížemi číst a psát, počítat není schopná. Nezná hodnotu peněz, větší finanční částky pro ni splývají, nerozlišuje je. Menší částky, např. za běžné potraviny, má naučené. Je schopná obstarat si hygienu, obléknout se. [příjmení] musí připravit druhá osoba, sama toho není schopná. Není schopná obstarávat jednání na úřadech, starat se o svůj zdravotní stav, finanční záležitosti. Pokud by finanční záležitosti sama spravovala, je velmi pravděpodobné, že by nedokázala dohlédnout důsledků svých rozhodnutí, mohla by svým jednáním výrazně uškodit sama sobě. Není schopná uzavírat jakékoli smlouvy, obstarávat sociální záležitosti (sociální příspěvky, důchod..), není schopná pochopit účel a důsledky manželství, pořizovat závěť, apod. Není schopná dohlédnout možné zištné motivace v jednání pro ni blízkých osob, lehce podlehne tlaku přáním druhých. Není schopná bez pomoci pověřené osoby obstarávat finanční a další záležitosti, je nezbytné ustanovit opatrovníka. Jedná se o neměnný stav, porucha není vyléčitelná, lze pouze mírnit některé projevy. Ovlivňuje její ovládací a rozpoznávací schopnosti zásadním způsobem, není schopná samostatně jednat v oblasti nakládání s finančními prostředky a majetkem, není schopná uzavírat jakékoli smlouvy, pořizovat závěť, obstarávat jednání s úřady a to včetně sociálních záležitostí (sociální dávky, důchod, apod.), uzavírat manželství a vychovávat děti, obstarávat své zdravotní záležitosti i ev. léčení. Je schopna disponovat finanční částkou pouze do výše svého invalidního důchodu. Potřebuje dohled i v dalších záležitostech denního života, nákupy, vaření, strava, tekutiny. Omezení rozpoznávacích a ovládacích schopností žalobkyně má zásadní význam pro její jednání.

37. Městský soud v Praze rozhodl opakovaně rozsudkem ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 16. 4. 2019 tak, že uznal žalovaného vinným závažným zločinem podvodu ve stadiu pokusu. Konstatoval, že žalovaný využil lehké mentální retardace žalobkyně, která nebyla stavu pochopit důsledek svého právního jednání, kdy dne 28. 4. 2015 v úmyslu získat pro sebe a svoji rodinu majetkový prospěch sepsal se jmenovanou„ Smlouvu o vytvoření svěřenského fondu“, kde byl ustanoven jako svěřenský správce, který měl sloužit k zajištění bytových potřeb jmenované a uspokojení jejích rekreačních potřeb, do něhož převedla veškerý nemovitý majetek ve svém výlučném vlastnictví. Zdravotní stav poškozené musel být zřejmý i laikovi, nadto s poškozenou byl v úzkém kontaktu od roku 2014, když bydlel v místě jejího bydliště až do 6. 11. 2018, aniž k tomu měl jakýkoliv právní důvod, neboť o poškozenou se starali příbuzní a kamarádky, tudíž tak činil v úmyslu dědit z důvodu vedení společné domácnosti v případě úmrtí poškozené. Poškozenou fixoval pouze na svoji osobu, zamezoval jí ve styku s příbuznými a známými, uváděl jí v omyl, že jí chtějí připravit o majetek, dát do domova důchodců, blázince, jsou zlí, čímž v ní vyvolal stav, že s jinými osobami nechtěla stýkat a takto mohl využívat celý její majetek, taktéž i výnosy z něj. Vrchní soud Praha skutek hodnotil shodně.

38. Právní hodnocení:

39. Dle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

40. Dle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

41. Co se týká petitorní části návrhu, tak soud odkazuje na Občanský soudní řád s komentářem, C. H. BECK, Praha 2009, str. 507, který uvádí následující. O žalobu s eventuálním petitem se jedná, jestliže se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena určitá povinnost nebo aby bylo vyhověno jinému požadavku žalobce (primárnímu petitu), pro případ, že primární petit bude soudem zamítnut, aby bylo rozhodnuto o dalším požadavku žalobce (eventuálním petitu). Přípustná je žaloba i s více eventuálními petity, je-li určeno pořadí, v němž mají být posouzeny. Uplatnění eventuálního petitu se uvozuje slovem„ eventuálně“. O žalobu s eventuálním petitem se jedná tehdy, jestliže se např. žalobce domáhá pro ochranu vlastnického práva vydání věci, pro případ, že návrhu nebude vyhověno (žaloba na vydání věci bude zamítnuta), se domáhá náhrady škody. Pokud právní předpis stanoví, či právní jednání (smlouva), že dlužník může poskytnout plnění dle své volby z více možností (více plnění), musí věřitel, který se domáhá plnění v řízení před soudem tuto skutečnost respektovat i v žalobním petitu.

42. V souzené věci soud žalobní petit hodnotí jako alternativní, když se nejedná o situaci, kdy by bylo dáno více možností plnění smlouvou či právním předpisem. Z obsahu žalobního žádání se podává, že žalobce navrhuje soudu určit vlastnictví a pro případ, že by toto žádání bylo zamítnuto, žalovanému uložit povinnost uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu, na jejímž základě žalované budou vydány do jejího výlučného vlastnictví nemovité věci. Za situace, kdy žalobní žádání v prvé petitorní části, určení vlastnictví, bylo vyhověno, tak v druhé petitorní části, povinnost uzavřít smlouvu, byl návrh zamítnut. Soud ve vztahu k nahrazení projevu vůle rozhodoval pouze o žalobkyní označeném účtu.

43. Předně je třeba se zaobírat otázkou označení žalovaného. Žalobkyně jej v žalobním návrhu označuje jako [celé jméno žalovaného], fyzickou osobu, 1. žalovaného, [celé jméno žalovaného], svěřenský správce Svěřeneckého fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 3. 2020, bod 16., kde se uvádí, že se jedná o jednu a tutéž osobu, tudíž jeden totožný subjekt civilního řízení Toto je zřejmé i ze záhlaví citovaného usnesení, kde Krajský soud v Praze nerozlišuje dva žalované. K tomuto odvolací soud dále uvádí, že žalovaný není zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, je zapsán jako svěřenský správce, náleží mu plná správa majetku ve svěřenském fondu. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se ostatně svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou„ svěřenský správce“ (§ 1456 o. z.). Skutečnost, že žalovaný vystupuje jako svěřenský správce …. žaloba žalovaného jako svěřenského správce Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond označuje a skutečnost, že soud prvního stupně takto žalovaného neoznačil, nemá ….. vliv na to, kdo je žalovaným v řízení označeným žalobkyní v žalobě …. vadu v označení žalovaného je přitom možné zhojit v rámci odvolacího řízení.

44. Soud prvého stupně tedy taktéž věc vede proti jednomu žalovanému, tudíž ve výrokové části rozhodnutí není rozhodováno vůči dvěma žalovaným (tedy proti dvěma buď vyhověno či zamítnuto nebo proti jednomu z žalovaných vyhověno a druhému zamítnuto).

45. Shora uvedené soud hodnotí i ve vztahu k námitce žalovaného, že žalobkyní byl žalobní návrh špatně uchopen, neboť žalovaný není osobou, která je vedena v příslušném katastru nemovitostí, není žádného nároku, jehož by se žalobkyně proti žalovanému mohla domáhat s ohledem na to, že není vlastníkem předmětných věcí. Svěřenský fond nemá právní osobnost. Jeho podstata tkví v tom, že zakladatel vyčlení ze svého majetku určitou část a svěří ji nějakému účelu, čímž vzniká oddělené vlastnictví, k němuž původní vlastník již žádná práva nemá, vykonává je svěřenský správce, jemuž náleží plná správa vyčleněného majetku. Svěřenský fond je entitou bez právní subjektivity. (Občanský zákoník, komentář, svazek III., Wolters Kluwer, 2014, str. 1192 – 1193). Za této situace tudíž nemůže být žalobní návrh směřován vůči svěřenskému fondu.

46. Podstatné v dané věci je to, že žalovaný byl osobou, která jednala v rozporu s ustanovením § 6 o. z. Zde je třeba zdůraznit, že i pouhá pochybnost o tom, zdali žalobkyně je schopna dané právní jednání učinit, v rámci zachování poctivosti jednání v režimu ustanovení § 6, odst. 1 o. z., musí nutně vést k zdržení se takového jednání, kterým žalobkyně založila situaci, kdy jedinou osobou, která mohla nakládat s majetkem žalobkyně, který byl v trestním řízení označen částkou 24 878 990 Kč, je žalovaný. Žalovaný v korektivu § 6 o. z. nejednal. Je zcela nepochybným, že žalobkyně právní jednání, jímž založila stav, kdy žalovaný byl oprávněn nakládat s majetkem, který byl v jejím výlučném vlastnictví, nebyla stavu platně učinit. Dle § 1451, odst. 1, věta prvá, o. z., svěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. V tomto případě byl žalovaný jediným svěřenským správcem, pověření ke správě přijal. Situace, která tak nastala po zřízení fondu, tak musela vzniknout k projevu vůle žalovaného. Zdůraznit je třeba také to, že právním jednáním žalované byl zřízen svěřenský fond, nejedná se tudíž o běžnou záležitost, u níž by případně mohl žalovaný předpokládat, že ji žalobkyně bude schopna vnímat a chápat. To, že zdravotní stav žalobkyně této neumožňoval toto jednání provést, muselo být zřejmé již v běžném kontaktu s žalobkyní. Na této skutečnosti nic nemění to, že v době právního jednání žalobkyně nebyla omezena ve svéprávnosti. Žalovaný je tak jediným subjektem, proti kterému je namístě žalobní návrh směřovat, neboť byl tím, kdo vyvolal stav definovaný ustanovením § 581 o. z.

47. Soud prvého stupně věc hodnotí primárně z hlediska ustanovení § 581 o. z.

48. V zásadě shodné členění právního jednání jako je uvedeno v § 581 o. z. vymezoval i § 38 obč. zák. který taktéž rozděloval neplatnost právních úkonů (jednání) u osob, které neměly způsobilost k právním úkonům a osob, které je činily v duševní poruše.

49. Uvedené rozlišení definuje rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 4075/2019 uvádí, že„ v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu je obecně přijímán názor, že duševní porucha může být způsobena rozdílnými příčinami, a to jednak duševní chorobou nebo jinou nemocí, která má takovou poruchu za následek, anebo může být vyvolána požitím návykových látek, např. alkoholu nebo omamných látek. Duševní porucha, která je příčinou nepříčetnosti, může být přechodná a krátkodobá, a to od několika vteřin (např. porucha vědomí u řidiče auta, jako příčina dopravní nehody, při níž dojde k ublížení na zdraví) či minut (např. epileptický záchvat, v rámci něhož dojde k ublížení na zdraví osobě poskytující pomoc nemocnému), ale může být také dlouhotrvající nebo trvalá (např. schizofrenie či mentální retardace). Z hlediska tohoto chápání je duševní poruchou nejenom duševní choroba, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost či jakákoli jiná těžká duševní odchylka (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3061/2012) . ….. Jak dále vyplynulo ze zjištění soudů, žalobce nebyl omezen ve svéprávnosti a nebyl mu tak ustanoven opatrovník (srov. ustanovení § 55 a násl. o. z., ustanovení § 62 a násl. o. z.); žalobci nebyl ustanoven ani opatrovník bez omezení svéprávnosti (srov. ustanovení § 469 odst. 1 o. z.). Nelze pochybovat o tom, že v situaci, kdy zdravotní stav (duševní choroba) trvale neumožňuje člověku právně jednat a tato choroba (porucha) byla přítomna i v době posuzovaného právního jednání (dohody o rozvázání pracovního poměru), uplatní se bezvýhradně principy uvedené v ustanovení § 645 věty první o. z. a lhůta k uplatnění práva začne běžet až ustanovením opatrovníka, a není též pochyb o tom, že se zachovává lhůta původní, tedy dvouměsíční. Jiná situace je však v nyní projednávané věci, neboť podle vyjádření znalkyně žalobce trpí (dokonce) duševní chorobou (poruchou), která je trvalého rázu, avšak která v době„ zaléčení“ (remise) žalobci nijak nebrání právně jednat; je obecně známo, že duševní onemocnění leckdy vykazují takový průběh a takový stav člověka nevede k zásahům do jeho svéprávnosti a ani k ustanovení opatrovníka nebo jiného zástupce. V této situaci je aplikace ustanovení § 645 o. z. vyloučena; … počátek běhu prekluzivní lhůty … nutno vázat na okamžik, kdy žalobci již duševní porucha nebránila uplatnění žaloby na určení neplatnosti právního jednání – dohody o rozvázání pracovního poměru – právě z důvodu nezpůsobilosti žalobce právně jednat pro duševní poruchu a dále, že se uplatní pouze lhůta uvedená ustanovení § 72 zák. práce, nikoliv lhůta uvedená v ustanovení § 645 věta druhá o. z. Tento závěr na jedné straně dostatečně chrání práva zaměstnance, resp. práva osob stižených duševní poruchou, neboť odkládá počátek běhu této (jinak záměrně relativně velmi krátké) lhůty až k okamžiku zjištění, že tyto osoby jsou schopny dostatečně svá práva hájit (duševní porucha jim nebrání) a na straně druhé neprodlužuje stav nejistoty zaměstnavatele, nastavený touto situací.“ 50. Ze shora uvedeného se tedy podává, že je třeba rozlišovat situaci, kdy právní jednání činí osoba, která není plně svéprávnou a osoba, která koná v duševní poruše. K tomuto Občanský zákoník, díl I, C. H. BECK, Praha 2014, str. 2093 a násl. uvádí, že se buď jedná o jednání osob omezených ve svéprávnosti, které k danému jednání měly svéprávnost omezenu nebo osoby, které svéprávné jsou, ale momentálně, přechodně, se nachází ve stavu duševní poruchy, činící ji neschopnou právně jednat, kdy není schopna rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Jedná se o stav mysli vylučující svobodnou tvorbu vůle, omezující intelektuální schopnosti, určovací schopnosti. Mezi poruchou a jednáním musí být příčinná souvislost.

51. Tedy ze shora uvedeného se podává, že striktně dle znění zákona vykládáno, by muselo být zjištěno, že žalovaná buď byla omezena ve svéprávnosti či trpěla duševní poruchou přechodného rázu, která ji v době právního jednání činila k tomuto nezpůsobilou.

52. Soud však odkazuje na nález Ústavního soudu ČR vydaný ve věci sp. zn. II. ÚS 3040/16, které uvádí následující.„ Podstatou ústavní stížnosti byl nesouhlas stěžovatele se způsobem, jakým obecné interpretovaly důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když dospěly k závěru, že důvod zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není naplněn, nebyl-li účastník řízení v rozhodné době zbaven způsobilosti k právním úkonům ani v ní omezen (srov. též již výše citovaná usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1541/97, sp. zn. 21 Cdo 1015/2011 či sp. zn. 21 Cdo 1637/2011). Otázkou, kterou musel Ústavní soud posoudit, tedy je, zda je tato interpretace předmětného ustanovení také ústavně konformní, resp. zda neporušuje základní práva stěžovatele. … Úkolem Ústavního soudu bylo posoudit, zda je možné interpretaci zmatečnostního důvodu dle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (tj. nedostatek procesní způsobilosti) zastávanou obecnými soudy považovat za ústavně konformní či nikoli. … Procesní způsobilost (způsobilost samostatně jednat před soudem) má v souladu s § 20 odst. 1 o. s. ř. každý v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům). Úprava procesní způsobilosti je tedy navázána na hmotněprávní úpravu způsobilosti k právním úkonům (dnešní terminologií se jedná o svéprávnost, viz § 15 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ")). V případě stěžovatele tedy bylo otázkou, jak naložit s fyzickou osobou, která sice nebyla pravomocným rozhodnutím soudu omezena ani zbavena ve způsobilosti k právním úkonům, avšak v rozhodné době trpěla duševní poruchou, která měla za následek neplatnost jejího právního jednání (§ 38 odst. 2 o. z.). Obecné soudy se přitom ve věci stěžovatele striktně držely gramatického výkladu výše rekapitulované právní úpravy. S odkazem na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu dospěly k závěru, že důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není naplněn, nebyl-li účastník řízení (v době před pravomocným skončením řízení předcházejícího vydání rozhodnutí soudu napadeného žalobou pro zmatečnost) zbaven způsobilosti k právním úkonům ani v ní omezen. Tento důvod zmatečnosti tedy podle obecných soudů nekryje jednání osoby, která sice nebyla pravomocně omezena či zbavena ve způsobilosti k právním úkonům, nicméně prokazatelně v rozhodné době trpěla duševní poruchou způsobující neplatnost jejích právních úkonů (§ 38 odst. 2 o. z.). Stěžovatelovu žalobu pro zmatečnost proto jako nepřípustnou zamítly. … obecné soudy se ve své rozhodovací činnosti nemohou omezit na pouhý mechanický výklad a aplikaci podústavního práva, aniž by zároveň nedomýšlely praktické dopady jimi přijatého výkladu právní normy, který nesmí vést k iracionálním či dokonce absurdním důsledkům. Úkolem obecných soudů bylo naopak nalézt rozumné a spravedlivé řešení ve specifické situaci stěžovatele, a to pomocí ústavně konformního výkladu a aplikace § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. tak, aby byl zachován účel (legitimní cíl), k jehož naplnění má předmětné ustanovení směřovat. Tímto účelem je ochrana práv osob stižených duševní poruchou, resp. napravení vady řízení spočívající v neposkytnutí dostatečné ochrany osobě, která v řízení není schopna jednat samostatně (v tomto případě se jedná o právo na přístup k soudu a na spravedlivý proces a také právo vlastnické). Tuto povinnost však obecné soudy ve stěžovatelově věci nesplnily. Ke stejnému závěru dospěla též komentářová literatura. Podle ní je třeba výklad § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. podaný ve věci stěžovatele obecnými soudy třeba překonat. "Právní úpravu, jež by napadení rozhodnutí vydaného v řízení s osobou stiženou duševní poruchou, jež ji činí nezpůsobilou právně jednat, aniž by tato byla zastoupena, nesankcionovala, není možné akceptovat. (...) Řešení je proto možné hledat v extenzivním výkladu § 229 odst. 1 písm. c), a to s přihlédnutím k jeho účelu, jímž je napravení vady řízení spočívající v neposkytnutí dostatečné ochrany osobě, která v řízení není schopna jednat samostatně" (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád: komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 92, bod 48). Citovaný komentář sice vychází z právní úpravy svéprávnosti obsažené v NOZ, avšak závěry z něj plynoucí jsou bezesporu uplatnitelné i v nyní rozhodovaném případě. Podstatná změna hmotněprávní úpravy svéprávnosti (nově upravující řadu tzv. podpůrných opatření (viz § 38 - 65 NOZ), nepřipouštějící úplné zbavení svéprávnosti a považující tudíž omezení svéprávnosti za prostředek ultima ratio k ochraně práv fyzické osoby stižené duševní poruchou (viz § 55 a § 57 NOZ)) nemění ničeho na účelu, k jehož naplnění směřuje zmatečnostní důvod zakotvený v § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tj. ochrana práv osob stižených duševní poruchou, resp. napravení vady řízení spočívající v neposkytnutí dostatečné ochrany osobě, která v řízení není schopna samostatně jednat. … omezení, resp. zbavení způsobilosti k právním úkonům, a bezprostředně na ně také navázané omezení, resp. zbavení procesní způsobilosti, nejsou jedinými prostředky směřujícími k ochraně práv osoby stižené duševní poruchou, které náš právní řád zná. Hmotné právo totiž předpokládá také situaci, kdy osoba sice nebyla pravomocně omezena ani zbavena způsobilosti k právním úkonům, avšak přesto není pro duševní poruchu schopna činit právní úkony (právně jednat). Občanské právo hmotné takovýto nedostatek (vadu) právního jednání fyzické osoby spojuje se stejnými následky jako v případě právního jednání osoby omezené, resp. zbavené způsobilosti k právním úkonům, tj. sankcionuje jej absolutní neplatností (viz § 38 odst. 2 o. z., k témuž závěru směřuje také § 581 NOZ) Ústavní soud již v tomto směru konstatoval (vycházeje z nové koncepce svéprávnosti v NOZ a také z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením), že " (n) a institut neplatnosti právního jednání z důvodu, že osoba jednala v duševní poruše (§ 38 odst. 2 (o. z.) a věty druhé § 581 (NOZ)), je tedy nutno pohlížet jako na jeden z institutů, jejichž účelem je chránit osoby s duševním postižením (...). Je totiž nutno zajistit, aby osoby s postižením mohly reálně požívat svých práv, včetně například práva na ochranu majetku (...). Toto jejich právo musí stát zajistit i přijetím vhodného legislativního rámce, do něhož v daném kontextu patří i institut neplatnosti právního jednání učiněného v duševní poruše" (viz nález sp. zn. I. ÚS 173/13 ze dne 20. 8. 2014, bod 27 (N 156/74 SbNU 333)). ….. ustanovení § 38 odst. 2 o. z. (resp. ani jeho obdoba v § 581 NOZ) nemá svůj explicitní odraz v textu ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Občanský soudní řád tuto situaci s ohledem na právní úpravu procesní způsobilosti obsaženou v § 20 odst. 1 o. s. ř. nepostihuje. Ve výše citovaném nálezu sp. zn. I. ÚS 173/13 však Ústavní soud dovodil pozitivní závazek státu zajistit práva osob stižených duševní poruchou též prostřednictvím přijetí vhodné (dostatečné) právní úpravy zajišťující ochranu práv těchto osob. Tento závazek se jistě promítá také do úpravy procesních pravidel a osobě stižené duševní poruchou je třeba také zajistit účinný přístup ke spravedlnosti (čl. 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením). Právní úprava procesní způsobilosti a na ní navazující důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je však v tomto ohledu zjevně deficitní. Vede totiž k absurdním důsledkům, neboť dle hmotného práva je právní jednání osoby stižené duševní poruchou, která ji činí k takovému jednání neschopnou, absolutně neplatné. Zároveň však z hlediska práva procesního, nebyla-li tato osoba pravomocně omezena či zbavena způsobilosti k právním úkonům, tak má plnou procesní způsobilost a může samostatně vystupovat před soudem se všemi důsledky z toho plynoucími. …. Dosavadní soudní praxe přitom odmítala pod důvod zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. podřadit také jednání osoby prokazatelně jednající v duševní poruše, jestliže tato osoba nebyla pravomocně omezena ani zbavena ve způsobilosti k právním úkonům. Vycházela totiž pouze z formalistického a čistě gramatického výkladu ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a zcela abstrahovala od jeho již zmíněného účelu. Při výkladu předmětného ustanovení je však třeba k tomuto účelu přihlédnout a vyložit jej v souladu s ním. V tomto směru je jedinou ústavně konformní interpretací předmětného ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (a s ním spojeného § 20 odst. 1 o. s. ř.) taková intepretace, podle níž nemá procesní způsobilost ani osoba, která sice v rozhodné době nebyla pravomocně omezena nebo zbavena ve způsobilosti k právním úkonům, avšak v důsledku duševní poruchy nebyla schopná samostatně právně jednat a nebyla přitom náležitě zastoupena opatrovníkem, resp. při jednání advokátem s procesní plnou mocí. Tento výklad přitom neplatí pouze pro případy, na něž se vztahuje úprava způsobilosti k právním úkonům dle o. z. (jako tomu bylo v nyní rozhodovaném případě), ale také (a tím spíše) pro případy, na něž dopadá aktuální úprava svéprávnosti obsažená v NOZ.“ 53. Shora uvedené rozhodnutí soud pro souzenou věc považuje za zásadní. Zcela jednoznačně se z něj podává, že není rozhodným, zdali v době právního jednání žalobkyně byla či nebyla omezena ve svéprávnosti, pokud je zřejmé, že ji duševní porucha činila neschopnou právního jednání a zároveň je nadbytečným přezkum toho, zdali žalobkyně trpěla duševní poruchou přechodného rázu. Jak Ústavní soud ČR uvádí, úkolem obecných soudů je nalézt rozumné a spravedlivé řešení ve specifické situaci stěžovatele, a to pomocí ústavně konformního výkladu a aplikace zákonného ustanovení tak, aby byl zachován účel (legitimní cíl), k jehož naplnění má předmětné ustanovení směřovat.

54. Znalecký ústav Znalecký institut pro psychiatrii, sexuologii, klinickou psychologii, s. r. o. uzavřel, že žalovaná trpí duševní poruchou, lehkou mentální retardací. V době, kdy však činila právní jednání, jímž byl podpis notářského zápisu dne 28. 4. 2015, jímž byl zřízen Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenského fondu, notářský zápis ze dne 28. 4. 2015, Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci, kterážto právní jednání jsou pro danou věc podstatná, neboť zakládají předmět sporu, veškerá další právní jednání případně odvozují svoji platnost od platnosti těchto dvou jednání, nebyla žalovaná omezena ve svéprávnosti, což je také podstatnou části obrany žalovaného, který tvrdí, že musí být prokázáno, že v době právního jednání toto žalobkyně nebyla schopna činit.

55. U mentální retardace se jedná o poruchu intelektu vrozenou či raně získanou, nejedná-li se o kombinované postižení. Jedná se o závažné postižení rozumových schopností vedoucí k významnému omezení adaptivního fungování dítěte či dospělého v jeho sociálním prostředí, WikiSkripta. Příčinami mentální retardace jsou dědičnost a organické postižení centrální nervové soustavy, ke kterému mohlo dojít během nitroděložního vývoje, při porodu nebo v době krátce po narození, FOKUS, Opava, z. s .

56. Jak uvádí Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize. Duševní poruchy a poruchy chování. Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. /Přel. z ang. orig./ Praha, Psychiatrické centrum 1992 282 s. -"Zprávy" č. 102, str. 198,„ Mentální retardace je stav zastaveného či neúplného duševního vývoje, který je zvláště charakterizován narušením dovedností, projevujících se během vývojového období, přispívajících k povšechné úrovni inteligence, tj. poznávacích, řečových, pohybových a sociálních schopností. Retardace se může vyskytnout společně s jakoukoli jinou duševní nebo tělesnou poruchou nebo bez ní. Mentálně retardovaní jedinci však mohou být postiženi celou řadou duševních poruch, jejichž prevalence je u nich přinejmenším 3-4x častější než v běžné populaci. Navíc jsou mentálně retardovaní jedinci vystaveni většímu riziku využívání a tělesného (sexuálního) zneužívání. Adaptační chování je narušeno vždy, avšak v chráněném sociálním prostředí s dostupnou podporou nemusí být toto narušení u jedinců s lehkou mentální retardací nápadné.“ 57. Ze shora uvedeného se podává, že stav mentální retardace je porucha intelektu ve vývojové fázi. U žalobkyně je zcela nepochybným, že v době právního jednání nebyla schopna pro dlouhodobý zdravotní stav jej vykonat. Žalovaná je zde chráněna způsobem promítnutým do ustanovení § 581 o. z., kdy je stiženo absolutní neplatností, přičemž dobré víry se zde nelze dovolávat. Absolutní neplatnost má účinky vůči každému a počíná od samého počátku.

58. Pokud žalovaný namítl, že ze znaleckých posudků nařízených a provedených v řízení o omezení svéprávnosti, nelze v souzené věci vycházet, tak soud zde provedený znalecký posudek hodnotí jako listinu, kterážto jest řádným důkazním prostředkem. Dle § 125 o. s. ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků; pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud. Tedy jakýkoliv prostředek, z nějž lze zjistit skutkový stav je řádným důkazním prostředkem, nemusí se jednat pouze o znalecký posudek. Soud zde k důkazu hodnotí i rozhodnutí soudu o omezení ve svéprávnosti, kde je přesně uveden stav žalobkyně. Pokud soud odkazuje na Mezinárodní klasifikaci nemocí, tak na základě této nečiní závěr o zdravotním stavu žalobkyně, nýbrž právní hodnocení, když tato publikace popisuje důsledky onemocnění, které bylo jinými důkazními prostředky zjištěno u žalobkyně.

59. Namítl-li žalovaný, že znalecké posudky, byly vypracovány dle zákona č. 36/1967 Sb., tudíž za účinnosti zákona č. 254/2019 Sb. již není možné k nim přihlížet, nelze se s tímto ztotožnit. Pokud by totiž bylo přihlédnuto k námitce žalovaného, znamenalo by to ve svém důsledku, že všechny znalecké posudky vypracované za účinnosti zákona č. 36/1967 Sb. by nemohly být hodnoceny jako řádně vypracované znalecké posudky. Jestliže byl znalecký posudek řádně vypracován za účinnosti zákona č. 36/1967 Sb., jedná se o znalecký posudek vypracovaný v souladu se zákonem. Jak již však bylo shora uvedeno, daný znalecký posudek je v řízení hodnocen jako listinný důkaz.

60. Co se týká námitky, že žalobkyně nebyla stavu nabýt nemovitosti v řízení o dědictví, tak soud odkazuje na § 981 o. z., kdy nepochybně i žalovaný jednal s důvěrou v zápis ve veřejném rejstříku, neboť nebylo-li by tomu tak, nemohl by ani přijmout funkci správce svěřenského fondu. V rámci tohoto řízení však především soud není oprávněn revidovat rozhodnutí v řízení o dědictví (pozůstalosti). Zde se jedná o vztah mezi jinými subjekty právního vztahu. Z hlediska tohoto řízení je podstatným, že žalobkyně byla zapsána jako výlučný vlastník nemovitostí v době, kdy činila napadené právní jednání, což zakládá její aktivní legitimaci v řízení.

61. Právní jednání, kterými byl založen převod vlastnictví k předmětnému nemovitému majetku, notářský zápis ze dne 28. 4. 2015, jímž byl zřízen Statut Svěřenského fondu k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenského fondu, notářský zápis ze dne 28. 4. 2015, Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci, kterážto právní jednání jsou pro danou věc podstatná, neboť zakládají předmět sporu, jsou neplatnými.

62. Pokud Krajský soud v Praze ve shora citovaném rozhodnutí uvedl, že soud prvého stupně se bude zaobírat otázkou platnosti odstoupení žalovaného z funkce svěřenského správce dne 27. 2018, které bylo téhož dne doručeno žalobkyni, tím, zda správa svěřenského fondu nezanikla z jiného důvodu (článek II. bod 3 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění občanský zákoník a podle kterého svěřenský fond, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského fondu zanikne) soud konstatuje následující.

63. Z listiny, jíž jest vyrozumění ze dne 25. 9. 2018 Městského soudu [obec], sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že k uvedenému dni není v evidenci svěřenských fondů veden fond Svěřenský fond k zajištění bytových potřeb [celé jméno žalobkyně], svěřenský fond.

64. Dle čl. II, bodu 3 zákona č. 460/2016 Sb. svěřenský fond, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li návrh na zápis podán v této lhůtě, správa svěřenského fondu zanikne. Dle čl. X citovaného zákona, tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení …. čl. II bodů 3 až 5, …..která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.

65. Jestliže ze sdělení Městského soudu v Praze bylo zjištěno, že daný svěřenský fond není v evidenci fondů veden, znamenalo by to, že jeho správa zanikla. Nicméně za situace, kdy ani platně nevznikla, tak není shora uvedená skutečnost pro spor rozhodnou. Stejně tak otázka odstoupení žalovaného z funkce svěřenského správce, protože i zde platí, že tato platně vůbec nevznikla.

66. Pokud žalovaný argumentoval tím, že nebylo schváleno právní jednání, jímž jest návrh na změnu žalobního petitu, tak toto dílčí jednání, dispozice s návrhem, schválení nepodléhá. Opatrovnický soud rozhodne o tom, že schvaluje právní jednání, jímž jest podání žalobního návrhu, kdy posuzuje, zdali je v zájmu osoby omezené ve svéprávnosti zahájit řízení u soudu. Pokud shledá toto v jejím zájmu a jednání schválí, je o jednání jako takovém, tedy jednání, kterým je zahájeno samotné řízení, rozhodnuto. O jednotlivých dílčích postupech účastníka v již zahájeném řízení nerozhoduje. Tento požadavek žalovaného by totiž ve svém důsledku vedl k prakticky téměř nemožnosti řízení vést, protože takto by poté opatrovnický soud musel rozhodovat o schválení každého procesního úkonu, který osoba omezená ve svéprávnosti činí (např. žádost o osvobození od úhrady soudního poplatku, návrhu na vydání předběžného opatření..).

67. Ve vztahu k námitce žalovaného, že není dán naléhavý zájem na určení vlastnictví, soud odkazuje na ustanovení § 80 o. s. ř. a rozsáhlou judikaturu k tomuto, kdy platí, že žalobou na určení může být uplatněna pouze existence či neexistence právního poměru nebo práva, zde vlastnického. Jestliže se žalobce domáhá určení neplatnosti právního jednání a toto je namístě řešit jako otázku předběžnou k existenci právního poměru či práva, přičemž nemůže řešit obsah právního poměru či práva, nebo domáhá-li se určení tam, kde lze žalobou se domáhat plnění, nemůže být žalobce se svým nárokem úspěšný. V souzené věci se však o takovýto případ nejedná. V daném případě právní jednání, jímž žalobkyně zcizila věci ve svém vlastnictví, je neplatným a žalobkyně se domáhá toho, aby byla vedena jako jejich vlastník, uplatnění nároku jiným způsobem zde tak nepřichází. Argumentoval-li žalovaný tím, že by měla být proti němu jako správci svěřenského fondu uplatněna žaloba na vydání, tak bylo-li zjištěno, že právní jednání, jímž byl vyčleněn majetek do svěřenského fondu a žalovaný byl určen jeho správcem, je neplatné, tak nemůže mít žalovaný ani dispozici s tímto majetkem jako jeho správce ani tento majetek nebyl do fondu vyčleněn. Nemůže tak mít dispozici k vydání tohoto majetku. Soud zde žalovaného hodnotí jako toho, kdo jednal v rozporu s ustanovením § 6 o. z. a jako takový vyvolal stav neplatnosti právního jednání.

68. Co se týká posledně uplatněného nároku, a to převodu pohledávka z označeného účtu vedeného u společnosti [právnická osoba], tak soud odkazuje na ustanovení § 2662 o. z., které uvádí, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo převádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Jak uvádí publikace Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovém vkladu, adreditivu a inkasu v novém občanském zákoníku, C. H. BECK, Praha 2014, str. 5, 9 - 11, tak účastníky právního vztahu jsou ten, kdo vede účet a jeho majitel. Jedná se závazkový právní vztah, kdy ten kdo vede účet, na něm spravuje peněžní prostředky v určité měně (která není přesně definována). Ke vzniku smlouvy o účtu se vyžaduje vzájemná dohoda stran o výši vkladu, druhu smlouvy o účtu navazující na vklad. K uvedenému soud dodává, že na účtu je tak vedena věc zastupitelná, druhově určená, tedy nikoliv určená individuálně. Je nepochybné, že prostředky, které jsou na účet vloženy, nejsou těmi samými, které majitel účtu obdrží při výběru. Proto také majitel účtu není vlastníkem konkrétních prostředků na účtu vedených, ale účtu jako takového.

69. Ze shora uvedeného se tak podává, že zde není pohledávka, která by mohla být předmětem sporu, ale vlastnictví účtu. S ohledem ke znění žalobního návrhu tak soud uzavřel, že v této části žalobě nelze vyhovět. Případně by soud mohl zvažovat rozhodnutí v režimu § 2991 o. z.

70. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení se v souzené věci podává v režimu ustanovení § 146, odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně převážně byla ve věci úspěšnou. Žalobkyně se však práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá na tuto právo.

Poučení