3 C 6/2017 - 1119

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyní: a) [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] b) [Jméno žalobkyně B], narozená [Datum narození žalobkyně B] bytem [Adresa žalobkyně B] c) [Jméno žalobkyně C], narozená [Datum narození žalobkyně C] bytem [Adresa žalobkyně C] všechny zastoupeny advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [právnická osoba], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] - [Jméno advokáta C] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka]., IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro vydání náhradního pozemku, s návrhem na vydání předběžného opatření takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít smlouvu o převodu pozemků: Převodce: [právnická osoba], IČO [IČO žalovaného] se sídlem [Adresa žalovaného] a Nabyvatelka: [Jméno žalobkyně C], narozená [Datum narození žalobkyně C] bytem [Adresa žalobkyně C] uzavírají tuto Smlouvu

I. Státní pozemkový úřad jednající jménem České republiky jako převodce spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] zapsané u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] parc. č. [číslo] v k. ú [adresa], obec [adresa] zapsané u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] parc. č. [číslo] v k. ú. [právnická osoba] v [adresa], obec [adresa] zapsané u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] u [adresa], obec [adresa] zapsané u [právnická osoba] pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota].

II. Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků podle ust. § 11a zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění na základě - pravomocného rozhodnutí [právnická osoba] pro [právnická osoba] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], - pravomocného rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a - pravomocného rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], a to: [Jméno žalobkyně C] k jedné ideální čtvrtině v celkové hodnotě 4 080 500 Kč. Nevypořádané nároky ke dni uzavření této smlouvy činí a u [Jméno žalobkyně C] 3 934 512,50 Kč.

III. Pozemky v celkové hodnotě 6 438 085,53 Kč specifikované v článku I této smlouvy převádí převodce na nabyvatelku, a to v podílu jedné ideální poloviny pro [Jméno žalobkyně C]. Nabyvatelka pozemky specifikované v článku I této smlouvy v uvedených ideálních podílech do svého vlastnictví přijímají.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelka prohlašuje, že je jí znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přejímají tak, jak je uvedeno v článku III této smlouvy.

V. Smluvní strany se dohodly, že jakékoli změny a doplňky této smlouvy je možno činit pouze v písemné formě na základě dohody účastníků smlouvy. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami.

VI. Smluvní strany prohlašují, že se s jejím obsahem seznámily, s obsahem souhlasí a smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle. Na důkaz toho připojují své podpisy. V …….. dne ………………….. V ……. dne …………………… ……………………………….. …………………………………… [Jméno žalovaného] [Jméno žalobkyně C] se zamítá.

II. Soud nepřipouští změnu žaloby ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhají vydání pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa] o výměře 60 158 m2 oddělený od pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] na základě geometrického plánu č. [hodnota].

III. Žaloba o nahrazení projevu vůle převodem pozemku č. [číslo]) v k. ú. [adresa], obec [adresa], evidovaného na [číslo] u [právnická osoba] pro [adresa], pracoviště [adresa], se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyň částku ve 4 255 228,78 Kč, k rukám [právnická osoba], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně jsou povinny zaplatit náhradu nákladů řízení vedlejšího účastníka společně a nerozdílně v částce 103 058,52 Kč, k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem [adresa]/A, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhaly, jako osoby oprávněné z restituce dle § 11a zák. č. 229/91 Sb., nahrazení projevu vůle žalované s vydáním náhradních pozemků za pozemky odňaté v k.ú. [adresa], které nebyly vydány a za které jim náleží nárok na náhradu dle rozhodnutí [adresa] sp. zn. [číslo] ze dne [datum], na základě rozhodnutí [právnická osoba] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a na základě rozhodnutí [právnická osoba] sp. zn. [číslo] ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyň nebyl uspokojen ve výši, která jim náleží a kterou odvozují z hodnoty odňatých pozemků ve výši 250 Kč za m2, žádaly, aby jim byly vydány náhradní pozemky žalobkyněmi označené v katastrálním území v [adresa] a v dalších katastrálních územích mimo [adresa], a to do výše nároku uvedeného v žalobě. Celkový nárok tedy žalobkyně sumarizovaly částkou 7 869 028,80 Kč. Nárok dokládaly žalobkyně rozhodnutími pozemkového úřadu, rozhodnutími v dědickém řízení o nástupnictví předchozí oprávněné osoby [jméno FO], výpisy z katastru nemovitostí, pokud jde o označené náhradní pozemky znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO], společnosti [právnická osoba]., dalšími doklady a judikáty.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č.j. 3 C 6/2017 – 755, ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č.j. 3 C 6/2017 – 792 a doplňujícího rozsudku ze dne [datum], č.j. 3 C 6/2017-804, bylo žalobě částečně vyhověno, když soud rozhodl o nahrazení projevu vůle žalované – souhlas s uzavřením smlouvy se žalobkyněmi o bezúplatném převodu pozemků specifikovaných ve výroku pod bodem A (ve znění opravného a doplňujícího rozsudku). Pod výrokem B byla žaloba o nahrazení projevu vůle – souhlas s uzavřením smlouvy o převodu pozemku č. [číslo]) v k.ú. [adresa], obec [adresa], zamítnuta. Dále pak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení a žalobkyním uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi řízení.

3. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. 11 Co 130/2022 – 844 bylo k odvolání žalobkyň i žalované rozhodnuto o odvolání proti shora uvedeným rozhodnutím Okresního soud v Domažlicích. Výrokem I. byl rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného a doplňujícího rozsudku pod bodem A změněn tak, že přepočetl výši dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobkyně c) – výrok I. a ve výrocích B, C a D rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. 28 Cdo 2756/2023-889 byl pod výrokem I. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. 11 Co 130/2022-844, pokud jím bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva ve výroku specifikovaných pozemků na žalobkyni c) zrušen; současně byl zrušen ve výroku pod bodem A., pokud jím bylo rozhodnuto o projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva ve výroku specifikovaných pozemků na žalobkyni c), dále byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č.j. 3 C 6/2017-755, ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č.j. 3 C 6/2017-792, a ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne [datum], č.j. 3 C 6/2017 – 804, a v tomto rozsahu byla věc vrácena Okresnímu soudu v Domažlicích k dalšímu řízení. Pod výrokem II. bylo dovolání ve zbývajícím rozsahu odmítnuto.

5. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pak uvedl závazný právní názor, že závěr odvolacího soudu o aktivní věcné legitimaci žalobkyně c) k uplatňování nároku na náhradní pozemky za pozemky nevydané podle Rozhodnutí I. a podle Rozhodnutí II. je předčasný, a tudíž i nesprávný, když restituční nárok mohl být zcela vypořádán a zaniknout na základě smluvního ujednání s jinou osobou v souladu s principem smluvní autonomie i tehdy, pokud na jeho uspokojení oprávněná osoba obdržela plnění v nižší hodnotě než by jí podle zákona náleželo. Nejvyšší soud uvedl, že je nutno vyřešit otázku, zda restituční nárok žalobkyně c) byl vypořádán smlouvami o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] zcela (a jako takový zanikl) či pouze částečně, kterou odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu s tím, že se touto otázkou budou muset soudy obou stupňů v dalším řízení zabývat. Pro další řízení pak soud nastavil nutnost vyřešit otázku, zda při postupování pohledávek z Rozhodnutí I. a Rozhodnutí II., bylo vůlí smluvních stran postoupit pohledávku zcela nebo částečně, tj. jaký byl úmysl jednajících stran, včetně posouzení, zda tento úmysl odpovídá jazykovému vyjádření právního úkonu.

6. Dne [datum] se konalo u soudu jednání, kde v souladu s pokynem dovolacího soudu došlo k doplnění dokazování. Z účastnického výslechu žalobkyně c) soud zjistil, že jejím úmyslem bylo převést na [jméno FO] a [jméno FO] svůj nárok z předmětných restitučních nároků pouze částečně, a to v rozsahu, v jakém byly tyto nároky oceněny. Svůj úmysl pak opírala o skutečnost, že si byla vědoma toho, že nároky jsou oceněny v nesprávné výši, když se jednalo o pozemky na území [adresa] S ohledem na skutečnost, že se jednalo o pozemky na [adresa], bylo pro žalobkyni c) nemožné se dostat k jakýmikoliv podkladům, když informace o těchto pozemcích podléhaly utajení. O přecenění pozemků usilovala kontaktováním příslušných orgánů, avšak bezvýsledně. K postoupení nároků v oceněné výši přistoupila v důsledku špatné finanční situace, kdy s nabyvateli si sjednala možnost pro případ přecenění nároků se ke svému nároku dostat zpět s tím, že si bude nárok nad rámec postoupení vymáhat. Po postoupení svých nároků žalobkyně c) i nadále činila kroky směřující k přecenění svých nároků. O narovnání svých nároků se snažila v rozhodném období jednat i s aktuálními vlastníky pozemků. Svá tvrzení však nemohla podložit písemnými podklady, když jednání na úřadech byly vedeny ústní formou. Oprávněnost svého nároku k přecenění pak dovozovala i v souvislosti s výstavbou letiště v postupu let, když měla za to, že se musí jednat o pozemky stavební, a to právě s ohledem na probíhající výstavbu. V rámci svého dalšího postupu jednala s [právnická osoba] o dalších pozemcích, když tyto pozemky byly odkoupeny [právnická osoba] za cenu 4 500 Kč/m2. Z nabízených cen pro odkup pozemků od [právnická osoba] pak dovozovala rovněž, že odejmuté pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební. K nároku pro [jméno FO] žalobkyně c) dále uvedla, že tento potřeboval pro získání pozemků restituční nárok pouze v oceněné výši, nikdy se na ni neobrátil s tím, že by potřeboval získat nárok ve vyšším rozsahu. [jméno FO] od smlouvy odstoupil, neboť se mu nepodařilo za postoupený restituční nárok domoci se pozemků. Z tohoto důvodu se finančně vypořádali v rozsahu oceněného nároku. [jméno FO] oznámil pozemkovému úřadu skutečnost, že od smlouvy o postoupení restitučního nároku odstoupil a má za to, že k obnovení jejího zápisu jako oprávněné osoby u předmětných restitučních nároků nedošlo.

7. Na podporu své výpovědi navrhla žalobkyně c) výslech svědka [tituly před jménem] [právnická osoba], jenž byl na jednání v pozici svědka vyslechnut a vypověděl, že restituční řízení rozjeli v letech 1990/1992, kdy za žalobkyně požádal o vydání pozemků v katastru areálu [právnická osoba]. Tyto pozemky byly sice původně zemědělské, avšak v dané době již bylo zjevné, že se jedná o pozemky stavební. Z tohoto důvodu se již v této době snažili o přecenění těchto pozemků. Neměli však žádné podklady pro své tvrzení, že se jedná o pozemky stavební, když tyto byly v areálu [právnická osoba] a informace podléhaly utajení. I když již v další době žalobkyni c) nezastupoval, tak i nadále mapoval vývoj situace v dané věci, když i nadále mluvil se žalobkyní c) s ohledem na jím zastupované klientky o nesprávném ocenění pozemků. Někdy v roce 2013, 2014 bylo postaveno na jisto, že se jedná o pozemky stavební. Ostatní klienti se přecenění svých pozemků nakonec domohli. Danou situaci již sleduje jen z vpovzdálí, prostřednictvím paní [jméno FO]. Všechny restituentky se snažily o přecenění svých nároků. Všechny podklady, které bylo v dané věci možné získat, byly získány pouze prostřednictvím katastrálního úřadu. S pozemkovým úřadem nebylo možné se dohodnout. Všichni restituenti včetně svých advokátů se snažili o přecenění svých nároků. Po odtajnění informací o pozemcích a možném přecenění nároků již nezastupoval žalobkyni c).

8. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky nabyl od žalobkyně c) restituční nárok ve výši 55 000 Kč, tj. ve výši jeho ocenění, a to z důvodu potřeby odkupu pozemku v jižních Čechách. Při odkupu restitučního nároku nezjišťoval, zda tento nárok není nesprávně ohodnocen, a zda by mohl mít vyšší hodnotu. Restituční nárok potřeboval pouze za účelem odkupu pozemku, kdy s restitučním nárokem by měl přednostní právo na odkup pozemku. Restituční nárok byl v nižší hodnotě, než-li byla hodnota odkupovaného pozemku, když zbývající část kupní ceny doplatil v penězích. Svědek v rámci své výpovědi se opakovaně vyjádřil, že jeho úmyslem při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky bylo nabytí restitučního nároku pouze v rozsahu 55 000 Kč.

9. Z výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že v době postoupení pohledávky od žalobkyně c) potřeboval získat restituční nárok za účelem nakoupení lesních pozemků kolem svého obydlí. Při postupování nároku na jeho osobu si byl vědom toho, že nárok je oceněn v nižší částce, když sám se s žalobkyní c) účastnil jednání u Pozemkového úřadu a domáhali se společně určení správné ceny. Sám potřeboval nárok pouze v oceněné výši. Od smlouvy odstoupil z důvodu, že restituční nárok nešlo užít k odkupu požadovaných pozemků. S žalobkyní c) se již v této době znali a věděl, že tento postupovaný nárok má vyšší hodnotu, což dovozoval z místa, kde se pozemky odejmuté nachází. Měl za to, že pozemky musí mít vyšší hodnotu, než jak byly oceněny. Dopad restituční tečky v době odstoupení od smlouvy neřešili, nebyl si vědom toho, že by nárok měl v jejím důsledku zaniknout. Svědek uvedl, že se žalobkyní c) měl v době postoupení pohledávky blízký vztah, který trvá dodnes. Dále uvedl, že se žalobkyní c) se opakovaně dostavil na úřady a byl jí nápomocen ve snaze domoci se spravedlivého ocenění. Sám vnímal jako křivdu a nespravedlnost skutečnost, jak byly pozemky s ohledem jejich situování oceněny. Jaké konkrétní kroky činila žalobkyně c) po odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek neví. Uvedl, že danou situaci vnímala jako křivdu a domáhala se nápravy.

10. Dále byl soudu předložen nový geometrický plán za účelem oddělení části pozemků v k.ú. [adresa]-[číslo], a to za účelem nového rozdělení pozemku parc. č. [hodnota], vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO] dne [datum]. Na základě tohoto geometrického plánu došlo k rozdělení daného pozemku s vymezením pozemku, jež by měl být vydán žalobkyním.

11. Soud se již po zrušení rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích a Krajského soudu v Plzni nezabýval dále otázkami, které byly již těmito soudy rozhodnuty a které již nebyly dále zpochybňovány, vyjma závěru o smlouvě o postoupení pohledávky žalobkyně c) na [jméno FO] a [jméno FO], následky odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky se zaměřením na vůli stran při uzavírání těchto smluv. Dále soud zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vydání pozemku v k.ú. [adresa], jež požadovaly žalobkyně k vydání a zda je zde možno nahradit projev vůle s převedením tohoto pozemku. Dále soud zkoumal, zda je žalobkyně c) aktivně legitimována ve věci, když bylo zjištěno, že po rozhodnutí odvolacího soudu, v důsledku kterého došlo k nabytí právní moci zrušeného rozsudku Okresního soudu v Domažlicích, tato převedla spolu s žalobkyněmi a) a b) pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení a jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku na třetí osoby, v důsledku čehož pozbyla vlastnictví a zároveň žalovaný již také není vlastníkem pozemků, které mají být vydány.

12. Soud se ztotožňuje s názorem odvolacího soudu vyjádřeným v rozhodnutí 11 Co 130/2022-844, že náhradní pozemky mají být oprávněným osobám poskytnuty v době co možná nejkratší a co největšímu počtu oprávněných osob, což je základním cílem restitučních zákonů. Tato zásada byla opakovaně zdůrazňována jak Nejvyšším soudem tak i Ústavním soudem. V rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23, byl vysloven názor, že ocenění restitučního nároku Státním pozemkovým úřadem je pouze jeho administrativním úkonem, neprobíhá žádné správní řízení a ohledně výše nároku není vydáváno žádné správní rozhodnutí. Státní pozemkový úřad má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši. Nárok žalobkyň byl Státním pozemkovým úřadem evidován v nesprávné výši. Žalobkyně nebyly nečinné, poskytly potřebnou součinnost a předložily potřebné doklady za účelem správného ocenění odňatých pozemků. Žalovaný odmítal nároky žalobkyň správně ocenit po celou dobu řízení, když k přecenění pozemků došlo až těsně před rozhodnutím soudu I. stupně, jež bylo částečně zrušeno Nejvyšším soudem. V tomto jednání pak soud shledává liknavost žalovaného.

13. Žalovaný po celou dobu řízení, a to i v řízení následujícím po částečném zrušení rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích a Krajského soudu v Plzni namítá nedostatek aktivní legitimace žalobkyně c) s odůvodněním, že nároky ze dvou rozhodnutí [právnická osoba] – [právnická osoba] (č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a č. j. [spisová značka] ze dne [datum]) postoupila třetím osobám. Jak již bylo konstatováno odvolacím soudem, námitka nedostatku aktivní legitimace nemůže obstát a to již z důvodu, že žalobkyně c) nepostoupila ani část nároku, který jí byl přiznán rozhodnutím [právnická osoba] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Nejméně ohledně tohoto nároku byla proto žalobkyně c) v tomto řízení od počátku aktivně legitimována a žalovaný ani tento její nárok až do srpna 2022 správně neocenil. Co se týká nároků č. j. [spisová značka] ze dne [datum] a č. j. [spisová značka] ze dne [datum], tyto žalobkyně 3) převedla na [jméno FO] (smlouva ze dne [datum]) a [jméno FO] (smlouva ze dne [datum]).

14. Soud pak uzavírá, že v rámci posuzování právního úkonu – postupních smluv shora uvedených postupoval dle ust. § 35 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen jako „občanský zákoník“). Dle tohoto ustanovení je třeba úkon vyjádřený slovy vykládat nejen dle jeho jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, za předpokladu, že tato vůle není v rozporu s jazykovým vyjádřením. Za tohoto předpokladu má proto přednost skutečná vůle účastníků právních úkonů nad formálním vyjádřením této vůle (srov. komentář Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, s. 320-329: J. Švestka).

15. Soud na základě provedené dokazování a z výslechů svědků [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba] a účastnického výslechu žalobkyně c) má za to, že žalobkyně c) převedla své nároky pouze částečně, a to v rozsahu nesporné výše, tj. ve výši oceněné žalovaným. Žalobkyně c) si byla při postoupení předmětných nároků vědoma toho, že tyto by měly být oceněny ve výši odpovídající ceně stavebních pozemků a to s ohledem na skutečnost, že odebrané pozemky nebyly vydány z důvodu plánované výstavby areálu [právnická osoba]. I když žalobkyně nemohla svá tvrzení podpořit listinnými důkazy, její tvrzení byla dále podpořena výpovědí svědka [tituly před jménem] [právnická osoba]. Tento sice v době postoupení pohledávky na [jméno FO] a [jméno FO] již žalobkyni c) nezastupoval, nepřipravoval postupní smlouvy ani nebyl přítomen jejich uzavření. Avšak jak uvedl, nadále věc sledoval prostřednictvím jím zastupovaných oprávněných osob, které i nadále usilovaly o přecenění svých nároků. Vyjádřil se rovněž k nemožnosti získání listinných důkazů o pozemcích, jež by byly nápomocny k dosažení přecenění nároků, když informace o pozemcích podléhaly utajení z důvodu jejich situování v areálu letiště. O snaze dosáhnout přecenění nároků shodně vypověděl i svědek [jméno FO], který byl žalobkyni c) nápomocen v jejích bezvýsledných snahách, vypověděl o situaci, která v době žádostí panovala a nemožnosti domoci se přecenění. I z výpovědi [jméno FO] vyplynulo, že úmyslem stran bylo postoupení nároku pouze v oceněné výši, když tato mu postačila k nabytí jím požadovaných pozemků, avšak ne zcela, ale s doplatkem. Z tohoto soud dovozuje, že nebylo úmyslem [jméno FO] nabýt větší nárok než v oceněné výši, když nečinil ani neměl v úmyslu činit další kroky k přecenění a vyhnout se tak doplatku za pozemek. K odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky ze strany [jméno FO] došlo pouze v důsledku toho, že nebylo možné restituční nárok užít k získání pozemků, jež měl v úmyslu na základě předmětného nároku nabýt. Vůle stran pak i odpovídá jazykovému výkladu postupních smluv, kde je výslovně stanoven rozsah postupovaného nároku ve výši oceněné Státním pozemkovým úřadem. Ve smlouvě o postoupení pohledávky na [jméno FO] strany konstatují, že nárok na vydání náhradního pozemku „přísluší [Jméno žalobkyně C] na základě rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum]“. Nárok je oceněn částkovou ve výši 55 533,90 Kč. V případě smlouvy o postoupení pohledávky na [tituly před jménem] [jméno FO] je pohledávka označená až na výši postupovaného nároku shodně jako u smlouvy s [jméno FO], tj. nárok vznikl [Jméno žalobkyně C] na základě rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] a nárok je oceněn částkou 90 453,60 Kč. Soud tedy shledal, že k postoupení předmětných nároků došlo toliko parciálně, v rozsahu jejich ocenění. K této skutečnosti dospěl v rámci zkoumání vůle účastníků stran smluv, když tato vůle není v rozporu s jazykovým vyjádřením.

16. Soud se nadále ztotožnil s názorem odvolacího soudu, že od celkového nároku žalobkyně c) je třeba odečíst částku ve výši 90 453,60 Kč. Nárok žalobkyně částečně postoupila [jméno FO] smlouvou ze dne [datum]. Ke smlouvě byl pak účastníky smlouvy uzavřen dodatek dne [datum], kde si sjednali možnost postupníka od smlouvy odstoupit, nebude-li postoupený nárok uspokojen [právnická osoba] ČR alespoň v rozsahu 60 % do [datum]. Postupník poté dne [datum] od smlouvy odstoupil.

17. Zákonem č. 253/2003 Sb. byla do zákona o půdě doplněna ustanovení upravující tzv. restituční tečku a zánik práva na převod pozemku ve vlastnictví státu po uplynutí doby uvedené v novém odstavci 6 ustanovení § 13 zákona o půdě. Na základě nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] uveřejněného pod č. 531/2005 Sb., jímž byla zrušena ustanovení § 13 odst. 6 a 7 zákona o půdě (o restituční tečce), pokud se týkala oprávněných osob, jimž vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě a jejich dědiců, byl do ustanovení § 13 zákona o půdě doplněn zákonem č. 75/2012 Sb. odstavec 8, podle které se odstavce 6 a 7 nevztahují kromě osob oprávněných, jimž vzniklo právo na jiný pozemek a jejich dědiců, rovněž na příbuzné v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence těchto osob. 18. [jméno FO] není žádnou z osob uvedených v § 13 odst. 8 zákona o půdě v platném znění, tzn. že jeho nárok jako postupníka na převod pozemku ve vlastnictví státu zanikl ke dni [datum]. V důsledku odstoupení od smlouvy v roce 2006 pak nemohlo dojít k obnovení celého restitučního nároku původní oprávněné osoby, když v rozsahu, který byl postoupen na [tituly před jménem] [jméno FO], zanikl ze zákona v důsledku tzv. restituční tečky. Žalobkyni c) se pak neobnovil po odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky její nárok ve výši 90 453,60 Kč.

19. Po vyřešení otázky ohledně toho, zda došlo k postoupení pohledávek žalobkyně c) na [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] částečně či byl nárok postoupen jako celek, soud zkoumal, zda nedošlo s ohledem na zcizení pozemků o jejichž vydání v tomto řízení jde k odpadnutí předmětu sporu a žalovaný tak není dále pasivně legitimován ve vztahu k těmto pozemkům. Soud v tomto uvádí, že má za to, že žaloba podaná žalobkyní c) byla podána důvodně, její nárok však byl již uspokojen tím, že na základě později zrušeného pravomocného rozsudku se stala vlastníkem pozemků a toto vlastnické právo převedla na třetí osobu. Nárok žalobkyně tak byl v tomto rozsahu uspokojen (shodně rozhodnuto Krajským soudem v Českých Budějovicích č.j. [spisová značka]). V případě, kdyby soud rozhodl o nahrazení projevu vůle, když shledal žalobu důvodnou, vedlo by toto k vytvoření duplicitního vlastnictví, neboť žalobkyně by se stali vlastníky předmětných pozemků na základě rozhodnutí státního orgánu, přičemž právní postavení osoby nabyvší předešlé vlastnické právo od žalobkyň by nemohlo být tímto rozhodnutím dotčeno. Takovýto stav by pak mohl vést k řetězení a vzniku dalších soudních sporů (srov. rozhodnutí NS 28 Cdo 808/2022).

20. Soud s ohledem na tyto skutečnosti rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Pokud jde o pozemek č. [číslo] (správně č. [hodnota] v k.ú. [adresa]) soud nepřipustil změnu žaloby, a to s ohledem na principy hospodárnosti řízení, když doposud nebyly doloženy další důkazy, které by vedly k závěru o vydatelnosti pozemku. Je pravdou, že byl soudu předložen nový geometrický plán č. [hodnota], vypracovaný dne [datum] [jméno FO]. [jméno FO], k oddělení pozemku, vedlejší účastník souhlasí s oddělením části pozemku a jeho vydáním žalobkyním, avšak doposud nebyla zpracována těžební studie, na základě které by došlo k jednoznačnému vymezení chráněného ložiskového území a plánu hornické činnosti na tomto pozemku. Z vyjádření vedlejšího účastníka vyplývá, že studie ohledně hornické činnosti, která zasahuje mimo jiné i do pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] by měla být vypracována vedlejším účastníkem nejpozději do září 2025. Dle geodetického zaměření by pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 88 086 m2 měl být zasažen do výměry 27 928 m2, když je v zaměření označen jako pozemek par. č. [číslo]. Žalobkyním by měl být vydán toliko pozemek označen jako [číslo] o výměře 60 158 m2.

22. Dle názoru soudu bude teprve po dokončení těžební studie postaveno na jisto, zda bude vedlejší účastník žádat o rozšíření chráněného ložiskového území, případně na kterých konkrétních pozemcích, když aktuálně je chráněné ložiskové území vyznačeno pouze v takové rozloze, v jaké je skutečný dobývací prostor. K dokončení těžební studie doposud nedošlo a soud má tak za to, že v současné době nelze uzavřít jednoznačně závěr o vydatelnosti tohoto pozemku. Jako překážku vydatelnosti soud shledává zejména skutečnost, že nelze shodně jako v době předchozích rozhodnutích soudů postavit na jisto, že nedojde k rozšíření chráněného ložiskového území, rozšíření dobývacího prostoru a nebude pak v budoucnu potřeba případně pozemek vyvlastnit popř. vést soudní spory ohledně tohoto pozemku. V ostatním ohledně vydatelnosti pozemku se soud ztotožnil plně se závěry odvolacího soudu, když plně odkazuje i na závěry zde uvedené.

23. S rozhodnutím o věci, rozhoduje soud i o nákladech řízení a to mezi žalobkyněmi a žalovanou a dále o nákladech vedlejšího účastníka, kdy s ohledem na výsledek řízení, je třeba zohlednit náklady, které mu vznikly, byť ve vztahu k hlavnímu účastníku, jehož procesní výsledek sdílí, se jednalo o úspěch žalované pouze v nepatrném rozsahu. Na druhé straně ovšem nelze pominout náklady, které vedlejšímu účastníku právě tímto nepatrným úspěchem žalované vznikly, a soud má za to, že vedlejší účastník zastoupený advokátem má právo na náklady tohoto zastoupení, a to za 4 úkony při ceně odměny 8 260 Kč za úkon ve smyslu ust. § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy hodnota odměny za úkon vychází z ceny pozemku, který nebyl žalobkyním vydán a byl oceněn částkou 178 374,15 Kč. K odměně za 4 úkony, a to převzetí a příprava zastoupení, 3x písemná vyjádření ([datum], [datum], [datum]) a pětkrát účast při jednání u soudu (dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) pak náleží ještě 9 režijních paušálů po 300 Kč dle ust. § 13 advokátního tarifu a náklady cestovného právního zástupce k jednání u Okresního soudu v Domažlicích na trase [adresa] při ujetí 180 Km při každé cestě, a to při jednání dne [datum] při ceně 8,60 Kč/km – 1 548 Kč, při jednání dne [datum] při ceně za km 9,23 Kč/km – 1 666,30 Kč, při jednání dne [datum] při ceně za km 9,11 Kč/km – 1 640,59 Kč, při jednání dne [datum] při ceně za km 9,11 Kč/km – 1 640,59 Kč, při jednání dne [datum] při ceně za km 9,10 Kč/km – 1 636,85 Kč, jak doložila právní zástupkyně technickým průkazem použitého osobního automobilu. K této částce ve výši 85 172,33 Kč pak náleží ještě 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 17 886,19 Kč.

24. Ohledně náhrady nákladů řízení soud vyšel z poměru úspěchu stran, když seznal, že převážně úspěšnými v dané věci byly žalobkyně. Žalovaná byla úspěšná toliko ohledně jednoho nevydaného pozemku. Soud pak přiznal žalobkyním náhradu nákladů v plném rozsahu dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení tarifní hodnoty z níž má být odměna právnímu zástupci žalobkyň přiznána, soud vycházel z předmětu řízení, kterým je návrh na uložení povinnosti žalované uzavřít se žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků k uspokojení části jejich dosud neuspokojených restitučních nároků. Předmětem řízení nejsou primárně náhradní pozemky, ale částka vyjádřená v penězích, o kterou se vydáním náhradních pozemků snížil restituční nárok strany žalující, a ne předmět řízení neocenitelný či obtížně ocenitelný, ale předmět řízení přímo penězi vyjádřený. Žalobkyně lze považovat za plně úspěšné, když dosáhly úspěchu spočívajícího v tom, že jejich doposavad neuspokojený restituční nárok byl uspokojen vydáním většího množství náhradních pozemků a jejich nárok byl snížen o částku ve výši 6 438 085,53 Kč. Soud pak při stanovení tarifní hodnoty vycházel právě z částky 6 438 085,53 Kč. Soud pak dále postupoval dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu a odměnu snížil o 20 % za každého zastupovaného účastníka.

25. Žalobkyně byly, jak shora bylo uvedeno, ve věci úspěšné a náleží jim náklady za právní zastoupení advokátem, když hodnota takto vyčísleného úkonu ve smyslu ust. § 7 advokátního tarifu činí částku 27 248 Kč za každou zastupovanou účastnici. Soud pak přiznal žalobkyním odměnu za úkony právního zástupce do řízení před zrušením rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] za 17 úkonů pro každou z žalobkyň, a to za převzetí a přípravu zastoupení, dále sepsání žaloby dne [datum], sepsání návrhu na nařízení předběžného opatření dne [datum], poradu s klientem [datum], dále repliku k vyjádření žalované ze dne [datum], vyjádření žalobkyň k výzvě soudu ze dne [datum], vyjádření žalobkyň k výzvě soudu ze dne [datum], poradu s klientem ze dne [datum], vyjádření k podání žalované ze dne [datum], stanovisko k převoditelnosti náhradních pozemků ze dne [datum], sepsání závěrečného návrhu ze dne [datum], úkony za účasti při jednání, které se konalo [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Náhradu nákladů řízení po vydání usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a vrácení věci Okresnímu soudu v Domažlicích k dalšímu řízení za 12 úkonů pro každou ze zastupovaných účastnic, a to sdělení soudu ze dne [datum], sdělení soudu ze dne [datum], vyjádření žalobkyň k tvrzení žalovaného ze dne [datum], vyjádření žalobkyň k převoditelnosti náhradních pozemků ze dne [datum], poradu s klientem ze dne [datum], vyjádření k podání žalovaného ze dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum] a dále účasti při jednání před soudem, které se konalo [datum], [datum], [datum] a [datum]. Náhradu nákladů řízení po vydání usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a vrácení věci Okresnímu soudu v Domažlicích k dalšímu řízení za 5 úkonů pro každou zastoupenou účastnici, a to sepsání repliky k vyjádření vedlejšího účastníka ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], sdělení ze dne [datum] a účast při soudním jednání, které se konalo [datum] a [datum]. Náhradu nákladů řízení, jež vznikly v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku Okresního soudu v Domažlicích, č.j. [spisová značka], za 2 úkony právní služby pro každou ze zastupovaných účastnic, a to účast na jednání dne [datum] a sepsání návrhu na vydání opravného usnesení a návrhu na vydání doplňujícího rozsudku. Pouze v tomto případě soud vycházel z tarifní hodnoty pozemků, jichž se doplňující rozsudek týkal, ve výši 1 234 457,34 Kč - 1 úkon snížený o 20 % činí částku 10 608 Kč. Náhradu nákladů řízení vzniklé v průběhu odvolacího řízení o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka][spisová značka] ve znění doplňujícího rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], za 4 úkony právní služby pro každou ze zastupovaných účastnic, a to sepsání odvolání dne [datum], vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum], sepsání vyjádření k návrhu žalované na vydání opravného usnesení ze dne [datum] a účast při jednání dne [datum]. Náhradu nákladů řízení vzniklé v průběhu dovolacího řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [spisová značka] za 1 úkon právní služby pro každou ze zastoupenou účastnici, a to sepsání vyjádření k dovolání žalované dne [datum]. Náhradu nákladů řízení vzniklé v průběhu řízení před soudem prvního stupně po vydání rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a to za 9 úkonů právní služby pouze pro žalobkyni c), kdy soud vycházel z tarifní hodnoty odpovídající nároku této žalobkyně ve výši 3 219 042,76 Kč, tj. za 1 úkon částka ve výši 21 180 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů za tyto úkony – sepsání vyjádření k rozsudku Nejvyššího soudu dne [datum], sepsání návrhu otázek na svědka [jméno FO] dne [datum], sepsání návrhu otázek na svědka [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], sepsání závěrečného návrhu dne [datum], sepsání doplnění závěrečného návrhu dne [datum] a za účast na jednáních konaných dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dále náleží podle § 13 advokátního tarifu náhrada spočívající ve 132 úkonů právní služby po 300 Kč za každý úkon. Dále náleží náhrada za ztrátu času při cestě advokáta k procesnímu soudu a zpět na trase [adresa] při vyjmenování jednotlivých jednání, tedy účastí advokáta při těchto jednáních a ceně 100 Kč za každou půlhodinu cesty advokáta na cestě, tedy za 144 půlhodin jde o částku 14 400 Kč. Žalobkyním náleží i náhrada cestovného právního zástupce ve smyslu § 13 advokátního tarifu a specifikovaných nákladů výpočtu cestovného k jednotlivým jednáním dne [datum] ve výši 1 732,80 Kč, dne [datum] ve výši 1 801,20 Kč, dne [datum] ve výši 1 706,40 Kč, dne [datum] ve výši 1 702,40 Kč, dne [datum] ve výši 1 763,20 Kč, dne [datum] ve výši 1 763,20 Kč, dne [datum] ve výši 2 036,80 Kč, dne [datum] ve výši 1 945,60 Kč, dne [datum] ve výši 1 976 Kč, dne [datum] ve výši 1 915 Kč, dne [datum] ve výši 2 036,80 Kč, dne [datum] ve výši 1 286,40 Kč, dne [datum] ve výši 2 067,20 Kč, dne [datum] ve výši 1 539 Kč, dne [datum] ve výši 2 439 Kč, dne [datum] ve výši 2 471 Kč, dne [datum] ve výši 2 373 Kč a dne [datum] ve výši 2 280 Kč. Při výpočtu cestovních náhrad soud shledal předložené vyúčtování právní zástupkyní žalobkyně řádné a v souladu s právními předpisy. Ke všem těmto výdajům náleží i DPH ve výši 21 % dle osvědčení advokáta o plátci daně ve smyslu ust. § 14a advokátního tarifu a ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náleží žalobkyním náhrada nákladů řízení ve výši 4 255 228,78 Kč, jež je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení