3 C 61/2018-398

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o povolení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Soud povoluje služebnost stezky a služebnost cesty odpovídající právu chůze a právu jízdy spočívajícímu v právu přepravovat náklad vozidlem taženým či tlačeným jen lidskou silou přes pozemek č. St. [číslo], [katastrální uzemí], na pozemek č. St. [číslo], [katastrální uzemí], nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], a to bez časového omezení a ve prospěch každého vlastníka pozemku č. St. [číslo], [katastrální uzemí], v rozsahu stanoveném pod písmenem„ A“ geometrickým plánem [číslo] – 3 C 61/2018 vyhotoveným zeměměřičským inženýrem [celé jméno znalce], kterému udělil souhlas Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], dne 14. 7. 2020, a který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

II. Soud povoluje služebnost stezky a služebnost cesty odpovídající právu chůze a právu jízdy spočívajícímu v právu přepravovat náklad vozidlem taženým či tlačeným jen lidskou silou přes pozemek č. St. [číslo], [katastrální uzemí], a dále přes pozemek č. parc. [číslo], [katastrální uzemí], na pozemek č. parc. [číslo], [katastrální uzemí], nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], a to bez časového omezení a ve prospěch každého vlastníka pozemku č. parc. [číslo], [katastrální uzemí], v rozsahu stanoveném pod písmenem„ B“ geometrickým plánem [číslo] [anonymizováno] 3 C 61/2018 vyhotoveným zeměměřičským inženýrem [celé jméno znalce], kterému udělil souhlas Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], dne 14. 7. 2020, a který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu za zřízení nezbytné cesty ve výši 61 460 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši 62 600 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Písku náklady řízení, které zálohově platil stát, ve výši 21 139 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Písku dne 5. 9. 2018 se žalobci vůči žalovanému domáhali povolení nezbytné cesty. Ve své žalobě uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemků nacházejících se v obci a [katastrální uzemí], a to konkrétně pozemku č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] - objekt bydlení, č. parc. [číslo] - vodní plocha, č. parc. [číslo] - zahrada a č. parc. [číslo] - zahrada. Žalovaný pak je výlučným vlastníkem pozemků nacházejících se v téže obci a katastrálním území, a to pozemku č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] - objekt bydlení, č. parc. [číslo] - vodní plocha, č. parc. [číslo] - zahrada a č. parc. [číslo] - zahrada. Veškeré uvedené nemovitosti v minulosti patřily příbuzným žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. Žalobci nabyli jimi spoluvlastněné nemovitosti na základě usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 25. 11. 2003, č. j. D 616/2003-30, na základě darovací smlouvy ze dne 17. 12. 2012 a na základě usnesení [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne 12. 1. 2016, č. j. [číslo jednací]. Nemovitosti, které v současné době vlastní žalovaný, se původně nacházely ve výlučném vlastnictví bratra žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalovaný nabyl dotčené nemovitosti v rámci exekučního řízení, a to konkrétně na základě příklepu uděleného usnesením [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Po dobu, než se vlastníkem nemovitostí na konci kalendářního roku 2017 stal žalovaný, užívali žalobci společně s bratrem žalobkyně bez problému parcelu č. st. [číslo] i parcelu [číslo] k přístupu na parcelu č. St. [číslo] a do domu [adresa] na této parcele postavené, jakož i na ostatní jimi spoluvlastněné parcely. Bez jakéhokoli zavinění žalobců byl tento stav bezproblémového užívání přerušen poté, co bratr žalobkyně přišel o vlastnictví ke svým nemovitostem. Stejně jako v minulosti mají žalobci přístup na parcelu č. St. [číslo] a parcelu [číslo] jedině a výlučně přes parcely č. St. [číslo] a minimální část parcely [číslo]. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí, které nemohou řádně užívat, neboť tyto nejsou spojeny s veřejnou cestou, čímž je splněna zásadní podmínka pro povolení nezbytné cesty soudem. Současně povolením nezbytné cesty přes pozemek žalovaného č. St. [číslo] a malé části pozemku [číslo] nemůže vzniknout žalovanému žádná škoda, neboť přes nezastavěnou část parcely č. st. [číslo] chodí a jezdí osobním automobilem i sám žalovaný a k ničemu jinému pozemek v podstatě ani sloužit nemůže. Právní zástupce žalobců vyzval žalovaného ke smírnému řešení dopisem ze dne [datum], na tento žalovaný nikterak nereagoval. Žalobcům tak nezbylo než se obrátit na soud, přičemž se domáhají zřízení nezbytné cesty jako věcného břemene přes pozemek žalovaného č. st. [číslo], a to ve prospěch všech vlastníků pozemků č. st. [číslo] a [číslo] spočívajícího v právu chůze na pozemky č. st. [číslo] a [číslo] obdobně pak zřízení nezbytné cesty jako věcného břemene přes pozemek žalovaného [číslo] ve prospěch všech vlastníků pozemku [číslo] spočívajícího v právu chůze na pozemek [číslo].

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Ve svém písemném vyjádření ze dne 19. 10. 2018 uvedl, že hlavní vstup do budovy ve vlastnictví žalobců, která je součásti parcely č. st. [číslo], směřuje na pozemky ve vlastnictví žalobců [číslo] [číslo] [číslo]. Zadní část budovy žalobců včetně vstupu do suterénní místnosti pak směřuje do uzavřeného dvora ve vlastnictví žalovaného (parcela č. st. [číslo]). Pozemky žalovaného jsou zcela uzavřeny pro přístup cizích osob z veřejného prostranství. Žalovaný zdůraznil, že nemovité věci nabyl na základě dražby realizované usnesením [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ze dne 4. 9. 2013, č. j. [číslo jednací], a to v rámci opakované dražebního jednání, když předchozích dražeb se nikdo včetně žalobců nezúčastnil. Žalobci nepochybně měli možnost zúčastnit se dražby a nemovité věci, které patřily jejich příbuznému, dražbou nabýt, což však neučinili. Žalovaný je tak názoru, že jsou splněny podmínky pro nepovolení nezbytné cesty ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť žalobci si způsobili nedostatek přístupu vlastním zaviněním. Žalobci mají navíc možnost přístupu ke svým nemovitým věcem přes pozemky ve spoluvlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], které slouží jako dnes nevyužívaná zahrada a ve zbytku jako veřejná účelová komunikace, přičemž tito jsou ochotni příslušnou část za smluvních podmínek prodat. Tento přístup nezasahuje do uzavřeného prostoru žalovaného ani do soukromé zóny jiných osob, žalobci jej však odmítají, neboť se domáhají bezplatného zřízení práva nezbytné cesty, aby následně mohli svoje nemovitosti prodat. Pokud by žalovaný byl informován o tom, že jím nabývané nemovité věci, které mají sloužit jako rekreační objekt, budou přístupné i dalším osobám, tyto by nikdy nekoupil. Žalovaný se dovolává ochrany lidských práv a základních svobod, konkrétně práva na pokojné užívání svého majetku. Na základě uvedených skutečností žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobci ve svém podání ze dne 22. 2. 2019 zdůraznili, že nemají možnost přístupu ke svým nemovitostem přes pozemky ve spoluvlastnictví manželů [příjmení]. Stejně tak není skutečností, že se žalobci domáhají bezplatného zřízení práva nezbytné cesty, neboť žalobcům je jasné, že podle § 1029 a § 1030 o. z. se nezbytná cesta povoluje pouze za náhradu, o které musí soud rozhodnout i bez návrhu.

4. V rámci prvního ústního jednání konaného ve věci dne 22. 2. 2019 žalobci upřesnili, že se domáhají kromě práva chůze i práva jízdy, když netvrdí, že nezbytně potřebují využívat pozemky žalovaného pro jízdu autem, nicméně v úvahu připadá právo jezdit vozíkem apod., když vymezení konkrétního rozsahu služebnosti náleží soudu.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

6. Usnesením [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ze dne 19. 12. 2017, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 24. 1. 2018, udělil exekutor žalovanému příklep na vydražené nemovité věci, a to parcelu č. St. [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa], a dále parcely [číslo] [číslo] [číslo] všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], za nejvyšší podání ve výši 625 000 Kč.

7. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 25. 11. 2003, č. j. D 616/2003-30, pravomocným dne 24. 12. 2003, nabyla žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v rámci dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], ideální 1/6 veškerého nemovitého majetku zůstavitelky, konkrétně domu [adresa] ve [obec] postaveného na parcele č. St. [číslo], této parcely č. St. [číslo], parcely [číslo] [číslo] [číslo] všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí].

8. Darovací smlouvou uzavřenou dne 17. 12. 2012 nabyla žalobkyně [celé jméno žalobkyně] jako obdarovaná od [jméno] [příjmení], narozeného [datum], s účinky ke dni 19. 12. 2012 ideální 2/3 parcely č. St. [číslo], jakož i objektu bydlení [adresa] na této parcele postaveném, a dále parcely [číslo] [číslo] [číslo] všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí].

9. Usnesením [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ze dne 12. 1. 2016, č. j. [číslo jednací], které podle Vyrozumění o právní moci usnesení o příklepu ze dne 17. 2. 2016 nabylo právní moci dne 10. 2. 2016, udělil exekutor žalobkyni [celé jméno žalobkyně] příklep na vydražené nemovité věci, a to podíl ve výši ideální 1/6 na pozemku č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a dále na pozemcích č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo], vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí].

10. Dopisem ze dne 6. 8. 2018 doručeným žalovanému podle připojené dodejky dne 18. 8. 2018 vyzval právní zástupce žalobců žalovaného k uzavření dohody o zřízení práva nezbytné cesty, a sice v nezbytném rozsahu a za účelem zajištění přístupu žalobců do domu postaveného na parcele č. St. [číslo] a na parcelu [číslo] [katastrální uzemí]. Za důvod návrhu na smírné vyřešení věci byla označena skutečnost, že žalovaný sice v dané chvíli nezabraňuje žalobcům v přístupu na jejich nemovitosti, nicméně si vyhrazuje určitá omezení.

11. Soud měl rovněž k dispozici celkem 4 snímky obsahu katastrální mapy a mapy pozemkového katastru (ve dvou případech pořízených z webových stránek [zkratka] dne 4. 9. 2018 a dne 26. 11. 2018), z nichž je zřejmé polohové umístění veškerých nemovitostí žalobců (pozemky č. St. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo]) a žalovaného (pozemky č. St. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo]), které se nacházejí v dané lokalitě v obci a [katastrální uzemí], i polohové umístění dalších bezprostředně sousedících parcel.

12. Z Výpisu z katastru nemovitostí ke dni 14. 5. 2018 je soudem zjištěno, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku č. parc. [číslo], pozemku č. parc. [číslo] a pozemku č. parc. [číslo], přičemž uvedené nemovitosti jsou zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Spoluvlastnický podíl žalobkyně [celé jméno žalobkyně] činí ideální 5/6, zbývající podíl ve výši ideální 1/6 se nachází v režimu SJM obou žalobců.

13. Z Výpisu z katastru nemovitostí pořízeného ke dni 27. 8. 2018 je soudem zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], dále pozemku č. parc. [číslo], pozemku č. parc. [číslo] a pozemku č. parc. [číslo], nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí].

14. Podle internetového výpisu z katastru nemovitostí ke dni 26. 11. 2018 – listu vlastnictví [číslo] je výlučnou vlastnicí pozemku – parcely zjednodušené evidence [číslo] o výměře 1139 m2, obec a [katastrální uzemí], paní [jméno] [příjmení].

15. Podle dalšího internetového výpisu z katastru nemovitostí ke dni 25. 11. 2018 – listu vlastnictví [číslo] jsou podílovými spoluvlastníky parcely č. St. 95, jejíž součástí je budova [adresa], obec a [katastrální uzemí], [anonymizována tři slova] [obec] (o velikosti podílu ve výši ideálních 779/1000) a manželé [jméno] [jméno] [příjmení] (o velikosti podílu v SJM ve výši ideálních 221/1000).

16. Dne 4. 4. 2019 bylo soudem v obci [obec] realizováno za účelem podrobného zjištění faktického stavu a rozmístění dotčených nemovitostí ohledání na místě samém, přičemž z tohoto ohledání byl soudcem pořízen jak protokol, tak barevná fotodokumentace (celkem 46 fotografií) s popisem jednotlivých snímků. Místním šetřením bylo zjištěno, že na hranici pozemku č. parc. [číslo], který je veřejně přístupný a nachází se v prostoru před oběma budovami [adresa] a [adresa], s pozemkem žalovaného č. St. [číslo], je postaveno oplocení. Mezi nemovitostmi žalobců a žalovaného žádné další oplocení není, tyto se tedy nacházejí společně v jednom uzavřeném prostoru a svojí polohou vytváří na pozemku žalovaného č. St. [číslo] dvůr. Do budovy žalobců [adresa] postavené na parcele č. St. [číslo] je možno vstoupit z přední strany (míněno směrem k pozemku č. St. [číslo]), kde se nachází vstupní dveře do suterénu budovy a garážová vrata, i ze strany zadní (míněno směrem k sousednímu pozemku č. parc. [číslo]), kde se nachází krytý vstup z verandy. Parcela žalovaného [číslo] parcela žalobců [číslo] nacházející se v prostoru za oběma budovami jsou uzavřeny plaňkovým plotem, přes oba tyto pozemky pak protéká potok, přes který je vybudován přechod. Parcela zjednodušené evidence [číslo] která bezprostředně sousedí s parcelou žalovaného [číslo] parcelou žalobců [číslo] nacházejícími se v zadní části zahrady za potokem, je ze všech stran oplocená. V rámci místního šetření byla dále fotograficky zadokumentována i přístupová cesta navrhovaná žalovaným, která vede z veřejné komunikace – pozemku [číslo] – kolem bytového domu přes částečně vybetonovanou parcelu č. St. [číslo] a parcelu zjednodušené evidence [číslo] na pozemek žalobců č. parc. [číslo] nacházející se v zadní části zahrady.

17. Soud měl navíc rovněž k dispozici a provedl jako důkaz fotodokumentaci pořízenou právním zástupcem žalovaného na místě samém v rámci ohledání na místě dne 4. 4. 2019 a dále i dne 23. 7. 2019. Z předložené fotodokumentace ze dne 23. 7. 2019 bylo zjištěno, že v období po soudem realizovaném místním šetření došlo k odstranění drátěného plotu původně instalovaného na pozemku – PK parcele [číslo] (zachyceného právním zástupcem žalovaného dne 4. 4. 2019 na fotografii na č. l. 18 podání).

18. Z Kupní smlouvy uzavřené dne 17. 6. 1970 je soudem zjištěno, že [jméno] [jméno] [příjmení] jako prodávající úplatně převedli vlastnické právo k nově vzniklým parcelám č. St. [číslo] a [číslo] vše kat. území [obec], ve prospěch své dcery [jméno] [příjmení] a zetě [jméno] [příjmení] za kupní cenu 8 828 Kč. K rozdělení parcel přitom došlo na základě Geometrického plánu zpracovaného Střediskem geodézie pro okres [okres] dne 20. 5. 1970, č. zakázky [číslo], který měl soud rovněž k dispozici.

19. Rozhodnutím o přípustnosti stavby vydaným dne 4. 6. 1970 odborem výstavby Okresního národního výboru v [obec], sp. zn. Výst. [číslo], byla stavebníkům [jméno] a [jméno] [příjmení] povolena stavba rodinného domu na pozemku č. parc. [číslo] při [adresa] ve [obec], a to dle projektové dokumentace [jméno] [příjmení], který v dané souvislosti rovněž zpracoval v březnu 1970 Technickou zprávu. Podle této zprávy je vstup do suterénu řešen z jižní strany vjezdem do garáže a hospodářským vstupem do objektu přes kotelnu a uhelnu, vstup do přízemí je pak řešen v severní části budovy vyrovnávacím schodištěm s verandou.

20. Rozhodnutím odboru výstavby Okresního národního výboru v [obec], sp. zn. Výst. [číslo] - [číslo], bylo s platností od 1. 8. 1972 uděleno povolení k trvalém provozu rodinného domku se dvěma bytovými jednotkami na pozemku [číslo] ve [obec].

21. Darovací smlouvou ze dne 25. 6. 1992 bezúplatně převedly dosavadní spoluvlastnice [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vlastnické právo k budově [adresa] ve [obec], dále k parcele č. St. [číslo], [číslo] [číslo] jakož i dalších pozemků – části role č. kat. [číslo] a části luk č. kat. [číslo] a [číslo], obdarovanému [jméno] [příjmení], narozenému [datum].

22. E-mailovou zprávou ze dne 30. 11. 2018 adresovanou žalobci [celé jméno žalobce] sděluje pojišťovací zprostředkovatel [jméno] [příjmení], že v případě rodinného domu [adresa] je tento evidován u pojišťoven na pojištění záplava, povodeň ve II. rizikové skupině, tzn. zvýšené riziko. K dané zprávě byly žalobci připojeny celkem 4 fotografické snímky, na nichž je patrné značné zaplavení zahrady nacházející se v prostoru za domy [adresa] a [adresa].

23. Z e-mailové korespondence žalobce [celé jméno žalobce] se zaměstnanci [exekutorský úřad] [anonymizováno] z období červen – září 2017 je soudem zjištěno, že žalobce dne 23. 8. 2017 kontaktoval exekutorský úřad se žádostí o zřízení věcného břemene za účelem zajištění přístupové cesty k domu žalobců přes pozemek zatížený exekucí z důvodu, že se jedná o jedinou možnou přístupovou cestu. Žalobce již předtím avizoval (ve zprávě ze dne 28. 6. 2017), že nebude schopen účastnit se dražby nemovitosti z finančních důvodů.

24. V rámci ústního jednání konaného ve věci dne 1. 7. 2019 soud vyslechl všechny účastníky řízení.

25. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že dotčené pozemky původně patřily prarodičům žalobkyně [příjmení], kteří vždy bydleli v domě [adresa]. Kolem roku 1970 tito prodali pozemky [číslo] rodičům žalobkyně, kteří postavili dům [adresa], tento byl následně kolaudován v roce 1972 nebo 1973 Tyto pozemky byly užívány společně všemi, historický přístup do objektu byl od rybníku přes vrátka (žalobkyně označila na příloze protokolu z č. l. 62 spisu místo označené jako„ A“). Nikdy se nechodilo jinudy, tedy ani přes pozemky [číslo] a [číslo], ty byly užívány jako zahrada. Žalobkyně neví, proč byl vstup do budovy [adresa] vybudován ze zadní strany, nicméně do domu se vždy chodilo garáží. [adresa] a pozemky nabyla žalobkyně od svého otce darem v roce 2012 (podíl ve výši ideální 1/6 nabyla žalobkyně již po úmrtí své matky v roce 2003), budova [adresa] byla přepsána na bratra žalobkyně [jméno] [příjmení] prarodiči žalobkyně, kteří tuto užívali někdy do roku 2000. V roce 2018 koupil dům [adresa] žalovaný, s tímto se žalobkyně snažila nějak dohodnout na přístupu k budově [adresa]. Žalovaný vylučoval, aby průchod užívali cizí osoby (příbuzní apod.), což vedlo žalobkyni k tomu, že požádala o pomoc právníka. Žalobkyně i uvažovala, že by dům [adresa] koupila v dražbě, kontaktovala exekutora [jméno], ale na koupi neměla peníze. Poté, co žalovaný nabyl v dané lokalitě nemovitosti, nechal žalobce přes své pozemky asi nějaké 3 měsíce až půlrok procházet, žalobci měli k dispozici klíč. Zabráněno v průchodu přes pozemek žalovaného bylo žalobcům poté, co obdržel výzvu od právníka žalobců na uzavření smíru. Pozemky nacházející se za budovou [adresa] byly asi dvakrát zatopené v místech, kdy na pozemky žalovaného a žalobců ústí potok. Žalobkyně od roku 2009, kdy zjistila, že nemovitost bratra žalobkyně je v exekuci, komunikovala s exekutory, neřešila s nimi ale přístupovou cestu, spíše možnost koupě za reálnou cenu, což se nepovedlo. Exekutor byl upozorněn na problém přístupu. Žalobkyně nejednala s nějakými jinými vlastníky dalších sousedních pozemků. Když bylo místo zatopeno, dvůr podle žalobkyně zatopen nebyl, zato garáž zatopena byla.

26. Žalobce [celé jméno žalobce] ve své účastnické výpovědi uvedl, že se žalobkyní komunikovali s exekutorským úřadem, měli o nemovitosti zájem, ale z finančních důvodů si koupi v dražbě nemohli dovolit. Žalobce začal do [obec] jezdit za manželkou (žalobkyní) v roce 1981, v letech 1985 – 1986 v místě 2 roky žili. Do budovy [adresa] se chodilo vždy přední jižní stranou (žalobce rovněž označil v příloze protokolu z č. l. 62 spisu místo označené jako„ A“), do samotné budovy se vstupovalo vždy přes garáž. Zcela výjimečně se do budovy chodilo přes verandu, a to pokud bylo třeba něco velkého z domu vynést. Žalobce neměl přehled o vlastnických právech k dotčeným nemovitostem, nepatřilo mu nic, teprve asi v roce 2016 zakoupil společně se žalobkyní v exekuční dražbě ideální 1/6 budovy [adresa], která patřila švagrovi žalobce. Žalobce si pamatuje, když v domě [adresa] žili prarodiče žalobkyně, následně i bratr žalobkyně, přičemž za celou dobu nikdy nevznikl žádný problém s přístupem do nemovitosti. Žalobce si nevzpomíná, kdy přibližně probíhala komunikace s exekutorem, neví, proč je vchod do budovy [adresa] situován do zahrad, když je velice nepraktické tento využívat pro běžné chození, nikdy se takto nepoužíval a 50 let se chodilo garáží. K poslední záplavě v dané lokalitě došlo v roce 2013, předtím jich tam bylo již několik, což ví žalobce z doslechu. V roce 2013, kdy žalobce přijel na místo osobně, dvůr zatopený nebyl, zato zahrada byla zatopená pořádně.

27. Žalovaný pak vypověděl, že dotčené nemovitosti nabyl někdy v březnu 2018, kdy tyto vydražil za cenu 625 000 Kč, situaci na místě v podstatě neznal. Záměrem žalovaného od začátku bylo v nemovitosti bydlet společně s přítelkyní a dvěma dětmi poté, co nemovitost zrekonstruuje. S kamarádem zkoumal, jestli na kupovaných nemovitostech vázne nějaké věcné břemeno. Neviděl ani žádné snímky, na místě pouze v minulosti dvakrát přespal. Nevěděl tedy, v jakém aktuálním stavu se nemovitost nachází, místo navštívil asi před 10 lety. Žalobci žalovanému při společné schůzce řekli, že potřebují věcné břemeno, což žalovaný odmítl a současně žalobcům sdělil, že jim umožní přístup pouze po dobu rekonstrukce. Žalovanému je známo, proč je vchod do budovy [adresa] situován v zadní části budovy. Podle místních totiž původně stála v sousedství ruina, která se měla zbořit, a otec žalobkyně počítal s tím, že právě tudy bude zajištěn přístup k nemovitosti. Potom ale někdo sousedící nemovitost koupil a postavil plot, proto právě východ z budovy nyní směřuje do plotu sousedícího domu (na příloze protokolu z č. l. 62 žalovaný označil přístup do vchodu k budově [adresa] přes pozemek označený jako č. parc. 52). Rodině [příjmení] původně patřily i další navazující pozemky, které jim umožňovaly přístup na veřejnou komunikaci, ty však prodal bratr žalobkyně [příjmení] asi před 10 lety. Tím se v podstatě [příjmení] zbavili dalšího přístupu k jejich nemovitostem. Za dobu, co žalovaný vlastní nemovitosti v dané lokalitě, navštívili podle informace sousedů žalobci svoji nemovitost asi 2x – 3x, nikdy v ní nepřespávali. Žalovaný dokáže pochopit, že dříve spolu vycházeli bratr se sestrou, ale v současné době si průchod přes svůj pozemek představit nedokáže. Žalovaný potvrdil, že asi 10 let před dražbou nemovitost neviděl. Neřešil, kdo vlastní sousedící dům, předpokládal, že jeho vlastníci nějakou vlastní cestu zajištěnou mají. Osobně situaci na místě nezjišťoval, měl však dostatečné informace od známých. Věděl, že tam stojí dům, ale ten nestál na pozemku, který žalovaný kupoval. Žalovaný tak pouze řešil, zda na předmětu koupě vázne nějaké věcné břemeno nebo zástava.

28. Dne 6. 3. 2020 byl dožádaným Obvodním soudem pro Prahu 10 realizován výslech svědka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bratra žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v budově [adresa] (ve [obec]) se narodil, v budově [adresa] pak později bydlel se svojí bývalou ženou a rodinou. Dům užíval jako rekreační chalupu i po rozvodu manželství, k němuž došlo asi před 10 lety. [adresa] podle svědka vlastnili původně jeho rodiče, tito nemovitost za svého života převedli na žalobkyni. Podíl na budově [adresa] vlastnil i sám svědek v souvislosti s úmrtím své matky. Vlastnictví k budově [adresa] pak svědek nabyl po smrti prarodičů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Vlastnictví k nemovitostem žalovaný pozbyl z důvodu dluhů, budovu [adresa] získal v exekuční dražbě žalovaný a podíl svědka na budově [adresa] odkoupila žalobkyně. Již předtím svědek prodal kus pozemku, který byl v katastru nemovitostí evidovaný jako pole nebo zahrada, sousedce [jméno] [příjmení] a jejímu manželovi, k čemuž došlo asi před 20 lety. Za účelem přístupu k nemovitostem se po celou dobu téměř 50 let podle svědka užívala jediná cesta, která vede k oběma nemovitostem z návsi, kde jsou popisná čísla. Žádná jiná cesta se za tím účelem neužívala, mezi vlastníky nemovitostí nikdy nevznikl spor ohledně přístupu k nemovitostem, o němž by svědek věděl. Podle svědka se často stávalo, že se rozvodnil potok nacházející se vzadu, třeba na jaře, nemohlo se jít k nemovitostem přes zahradu. K dotazu dožádaného soudu pak svědek upřesnil, že k nemovitostem se chodilo z návsi, v době povodně šlo jít i ze zahrady, ale pouze k potoku, aby se mohl odhradit odtok, k nemovitosti se nedostali. K dotazům právního zástupce žalovaného pak svědek doplnil, že v oplocení se nacházela branka, aby neutíkala hospodářská zvířata. [adresa] pak byla postavena za účelem bydlení, svědek nikdy nepřemýšlel, proč není veranda orientována na náves. S prarodiči se žilo v harmonii, nikdy se neřešilo užívání cest, užívala se jen jedna, kdy se přišlo z návsi, a do budovy [adresa] se chodilo garáží nebo taky verandou.

29. Ve věci bylo postupně zpracováno několik znaleckých posudků. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným dne 17. 7. 2020 [celé jméno znalce], soudním znalcem v oboru geodezie a kartografie, došlo k vyhotovení geometrického plánu, jímž byl dle konkrétního zadání soudu vymezen průběh nezbytné cesty (jako věcné břemeno odpovídající právu chůze a právu jízdy spočívajícímu v právu přepravovat náklad vozidlem taženým či tlačeným jen lidskou silou) přes pozemek č. St. [číslo] na pozemek č. St. [číslo], kat. území [obec]. Nezbytná cesta přitom byla vymezena šířkou 2 metry a vede od hranice parcely č. St. [číslo] s parcelou [číslo] (od místa vstupní branky na parcelu č. St. [číslo]) nejkratší možnou přímou cestou přes parcelu č. St. [číslo] až k hranici s parcelou č. St. [číslo]. Dále pak byl předmětným geometrickým plánem vymezen současně průběh nezbytné cesty (opět jako věcného břemene odpovídajícího právu chůze a dále právu jízdy spočívajícímu v právu přepravovat náklad vozidlem taženým či tlačeným jen lidskou silou) přes pozemek č. St. [číslo] a pozemek č. parc. [číslo], na pozemek č. parc. [číslo], kat. území [obec]. Nezbytná cesta byla vymezena rovněž šířkou 2 metry a vede zcela totožně nejkratší přímou cestou přes parcelu č. St. [číslo] k hranici s parcelou č. St. [číslo], dále pak nejkratší přímou cestou směrem do proluky mezi budovami [adresa] a [adresa] až na hranici s parcelou č. parc. [číslo] a kolem rohu budovy [adresa] přes parcelu č. parc. [číslo] až k hranici této parcely s parcelou č. parc. [číslo].

30. Znaleckým posudkem zpracovaným pod [číslo] – [číslo] – [číslo] dne 20. 12. 2020 [celé jméno znalkyně], soudní znalkyní v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, byla v návaznosti na geometrický plán [celé jméno znalce] ze dne 17. 7. 2020 stanovena obvyklá cena za zřízení práv cesty jako věcných břemen odpovídajících právu chůze a dále právu jízdy spočívajícímu v právu přepravovat náklad vozidlem taženým či tlačeným jen lidskou silou částkou 27 720 Kč.

31. Soudní znalkyně [celé jméno znalkyně] ke svému posudku ze dne 20. 12. 2020 při ústním jednání dne 24. 3. 2021 uvedla, že hlavním zdrojem pro závěry jejího posudku byla metodika obsažená v publikaci„ Věcná břemena od A do Z“, neboť zákon způsob výpočtu obvyklé ceny věcného břemene neudává. Je přitom vycházeno z obvyklé ceny zatíženého pozemku, kterou znalkyně zjistila na základě porovnávací metody s obdobnými pozemky prodaných v okolí, přičemž z dané obvyklé ceny se přes věcnou rentu vypočítá obvyklá cena věcného břemene. Dále znalkyně uvedla, že v rozsahu definovaném ve znaleckém posudku [celé jméno znalce] se zřízení věcného břemene negativně projeví zejména na hodnotě zatíženého pozemku, nicméně v jednotkách procent bude ovlivněna i cena budovy postavené na pozemku. Nelze vyloučit ani snížení ceny ostatních pozemků žalovaného, neboť tyto jsou užívané jako jednotný funkční celek. K dotazům právního zástupce žalovaného pak soudní znalkyně doplnila, že v případě jí užité metodiky se jedná o obecně uznávanou metodiku profesora [příjmení]. Znalkyně není schopna ze své pozice hodnotit, zda se v případě nemovitostí žalovaného jedná o uzavřený objekt nepřístupný veřejnosti. V okolí dotčených nemovitostí (míněno v rámci okresu [obec]) znalkyně nenašla žádnou obdobnou smlouvu pouze o zřízení věcného břemene za účelem využití srovnávací metody, byť má k dispozici dálkový přístup do katastru nemovitostí.

32. Vzhledem ke sdělení soudní znalkyně ohledně možného snížení hodnoty nemovitostí žalovaného v souvislosti se zřízením nezbytné cesty zadal soud znalkyni další znalecký úkol spočívající ve stanovení míry snížení hodnoty (obvyklé ceny) všech nemovitostí žalovaného zapsaných na [list vlastnictví], kat. území [obec].

33. Znaleckým posudkem zpracovaným pod [číslo] soudní znalkyní [celé jméno znalkyně] byla stanovena obvyklá cena veškerých nemovitých věcí žalovaného zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] ke dni 14. 7. 2021 částkou 1 956 940 Kč, v případě zřízení věcných břemen ve smyslu geometrického plánu [celé jméno znalce] pak k témuž dni částkou 1 928 940 Kč, snížení obvyklé ceny nemovitostí žalovaného v souvislosti s případným povolením nezbytné cesty tak činí k uvedenému dni částku 28 000 Kč.

34. K dotazu soudu ze dne 29. 11. 2021 soudní znalkyně dne 2. 12. 2021 sdělila, že v případě meritorního rozhodování teprve v kalendářním roce 2022 dojde v mezidobí ke změně základních cen a koeficientů (oproti stavu ke dni 20. 12. 2020 a ke dni 14. 7. 2021), dále podle znalkyně došlo ke změně výpočtu hodnoty věcných břemen, původně použité referenční objekty ztratily svoji vypovídací schopnost. S přihlédnutím k uvedenému zjištění soud rozhodl ohledně aktualizace obou znaleckých posudků dříve zpracovaných soudní znalkyní ve věci (tedy posudku ze dne 20. 12. 2020 i ze dne 14. 7. 2021).

35. Ze znaleckého posudku vyhotoveného soudní znalkyní [celé jméno znalkyně] dne 20. 5. 2022 pod [číslo] je zjištěno, že obvyklá cena za zřízení práv cesty jako věcných břemen odpovídajících právu chůze a dále právu jízdy ve smyslu geometrického plánu [číslo] zpracovaného dne 17. 7. 2020 [celé jméno znalce] činí ke dni 20. 5. 2022 částku 30 330 Kč. Podle obsahu znaleckého posudku znalkyně pro stanovení obvyklé ceny vycházela z několika zdrojů, a to konkrétně z výpisu z katastru nemovitostí, z kopie katastrální mapy území, z prohlídky a zaměření nemovitých věcí realizovaných dne 28. 4. 2022, z obsahu vyhlášky Ministerstva financí č. 441/2013 Sb. k provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku ve znění vyhlášky č. 424/2021 Sb., z vlastní databáze znalkyně, z geometrického plánu č. [číslo] 2018 zpracovaného [titul] [celé jméno znalce] dne 9. 7. 2020 a z územního plánu [územní celek] Cena částí pozemků žalovaného zatížených věcných břemenem stanovená dle vyhlášky č. 424/2021 Sb. činí podle znalkyně celkem 27 297 Kč. Výpočet ocenění věcného břemene je provedený podle § 39a vyhlášky, tedy jeho cena se určuje v závislosti na počtu let dalšího trvání a ročního užitku oprávněného, přičemž pokud nelze obvyklé nájemné z nemovité věci zjistit, vychází se při určení ročního užitku ze simulovaného nájemného, které se určí ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny zatížené nemovité věci určené dle oceňovací vyhlášky, a od takto zjištěného nájemného se odečte obvyklá cena nákladů na zachování a opravu zatížené nemovité věci, které nese oprávněný. V konkrétním případě byla jednotková cena pozemku znalkyní stanovena částkou 337 Kč/m2, roční obvyklé nájemné (5 % z ceny) pak částkou 16,85 Kč/m2, roční užitek oprávněného z věcného břemene částkou 1 365 Kč. Vzhledem k míře setinné kapitalizace stanovené přílohou č. 22 vyhl. č. 424/2021 Sb. v hodnotě 0,045 pak činí obvyklá cena věcného břemene při využití vzorce pro věcná břemena na dobu neurčitou dle § 39a odst. 1 písm. a) citované vyhlášky částku 30 330 Kč.

36. Z dalšího znaleckého posudku zpracovaného soudní znalkyní [celé jméno znalkyně] dne 20. 5. 2022 pod [číslo] pak vylo soudem zjištěno, že obvyklá cena nemovitých věcí žalovaného zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] ke dni 20. 5. 2022 činí 2 207 890 Kč, se zohledněním zřízení věcných břemen ve smyslu geometrického plánu [celé jméno znalce] pak tato obvyklá cena činí k témuž dni 2 176 760 Kč, snížení obvyklé ceny nemovitostí žalovaného v souvislosti s případným povolením nezbytné cesty tak k uvedenému dni činí 31 130 Kč. Podle znaleckého posudku znalkyně pro stanovení obvyklé ceny použila cenu stanovenou dle vyhl. č. 424/2021 Sb. a cenu stanovenou porovnávacím způsobem. Pro porovnávací způsob byly přitom čerpány z uskutečněných prodejů obdobných nemovitých věcí v místě v roce 2021 a 2022. Při zpracování posudku pak znalkyně vycházela z obdobných zdrojů jako v případě posudku [číslo]. Podle bodu 4.6.4 posudku vzhledem k omezení užívání pouze části pozemků na společném dvoře (tento přináleží větší částí k budově [adresa]), vzhledem k navrhovanému rozsahu věcného břemene chůze a jízdy nemotorovým vozidlem pro dva vlastníky pozemků č. St. [číslo] a [číslo] (jejichž počet se v budoucnu nebude dramaticky navyšovat) i vzhledem ke skutečnosti, že nedochází k omezení užívání staveb na pozemku, byl znalkyní pro výpočet vlivu právních vztahů na prodejnost v hodnotě – 0,02, index trhu pak byl stanoven ve výši 1,34. Pozemek vymezený věcným břemenem užívá i vlastník domu [adresa] ke stejnému účelu (chůze a jízda), soukromí na pozemku č. St. [číslo] vzhledem k umístění okolních budov a orientaci oken nebude zřízením věcného břemene narušené, protože v daném místě není. Cena nemovitostí žalovaného stanovená dle vyhl. č. 424/2021 Sb. (bez zemědělských pozemků) činí 2 084 130 Kč, se zřízeným věcným břemenem pak 2 053 810 Kč. Obvyklá cena předmětných nemovitostí stanovená porovnávacím způsobem pak dle závěrů znalkyně ke dni 20. 5. 2022 činí 2 207 890 Kč, se zřízeným věcným břemenem částku 2 176 760 Kč.

37. Soudní znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] byla ve věci znovu vyslechnuta dne 7. 11. 2022 ve vztahu k oběma aktualizovaným znaleckým posudkům zpracovaným dne 20. 5. 2022. Ve své výpovědi uvedla, že co se týká znaleckého posudku [číslo] týkajícího se obvyklé ceny za zřízení práv cesty, využila znalkyně standardní postup, který je pro výpočet hodnoty věcného břemene stanoven § 39a vyhlášky, tedy se vychází z obvyklého nájemného určeného 5 % z ceny pozemku. Jedná se přitom v daném případě o simulované nájemné, což zákon a vyhláška připouští, protože není možné zjistit obdobné pozemky s nájemními smlouvami. Výpočet uvedený na straně 8 písemného znaleckého posudku je dán jednotlivými veličinami, znalkyně nemůže výpočet žádným způsobem ovlivnit a musí z něho vycházet. Základním parametrem při stanovení obvyklé ceny věcného břemene je přitom tedy obvyklá cena zatíženého pozemku a procentuální sazba, kterou znalkyně stanoví simulované nájemné. Ke znaleckému posudku [číslo] potom znalkyně uvedla, že stanovila obvyklou cenu nemovité věci, na které není zřízené věcné břemeno. Tu zjistila podle vyhlášky č. 424/2021 Sb. a porovnávacím způsobem. Není přitom problém zjistit referenční objekty pro daný typ nemovitosti, nicméně problémem je zjistit referenční nemovitosti, kde se nachází obdobný přístup přes pozemky k jiné nemovitosti. Takže i v případě druhého znaleckého posudku znalkyně přistoupila k postupu, kdy ve stejném poměru, jako se sníží cena nemovitosti při ceně zjištěné, byla tato snížena i u ceny zjištěné porovnávacím způsobem. Při stanovení míry znehodnocení nemovitosti je kalkulováno s tím, že bude zřízeno věcné břemeno příchodu a příjezdu, záleží přitom na rozsahu věcného břemene. V odstavci 4.6.4 znaleckého posudku je vypočítán vliv právních vztahů na prodejnost, tímto způsobem znalkyně snížila tu hodnotu nemovitosti. Koeficient ve výši -0,02 uvedený v dané části posudku byl znalkyní stanoven se zohledněním skutečnosti, že zřízením věcného břemene nedochází k celkovému omezení nemovitostí žalovaného, neboť užívání zadních zahrad je zcela bez omezení a užívání domu jako takového rovněž. Omezení spočívá pouze v tom, že se bude chodit přes část pozemku žalovaného. K dotazům právního zástupce žalovaného znalkyně uvedla, že v obci [obec] nebyla v rozhodném čase prodána nemovitost, která by byla srovnatelná co do velikosti domu, co do velikosti pozemku, co do velikosti vybavení. Ve znaleckém posudku znalkyně pochopitelně uvádí pouze nemovitosti, které směřují ke zodpovězení zadaných otázek. Znalkyně nemůže do znaleckého posudku uvést veškeré nemovitosti, které prověřuje ve vztahu k možnému porovnání. Pokud znalkyně vyhodnotí, že konkrétní nemovitost nemá parametry srovnatelné, nepoužije jí. K porovnání přitom v daném případě nebyla použita žádná referenční nemovitost ze [obec], protože žádná neměla vhodné parametry. Dále znalkyně podotkla, že i přes její upozornění právní zástupce žalovaného při místním šetření nezajistil klíče od vstupní branky, přestože zajistil klíče od samotné budovy, podle znalkyně se jednalo o zjevně účelové jednání. Vedl tedy všechny zúčastněné dvakrát po místní komunikaci přes pozemky cizích vlastníků. Místo toho, aby se do domu přítomní dostali na vzdálenost 8 metrů, dostávali se do něj vzdáleností 240 metrů.

38. Další důkazní návrhy soud neakceptoval, přičemž důvody takového rozhodnutí soudu jsou blíže specifikovány níže v odůvodnění tohoto rozsudku.

39. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobci jsou spoluvlastníky nemovitostí nacházejících se v obci [obec], a to konkrétně pozemku č. St. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemků č. parc. [číslo], [číslo] a [číslo]. Rodinný dům [adresa] byl postaven rodiči žalobkyně [celé jméno žalobkyně] [jméno] a [jméno] [příjmení] poté, co jim bylo v kalendářním roce 1970 ze strany prarodičů žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] úplatně převedeno vlastnické právo k nově vzniklým parcelám č. St. [číslo] a [číslo] přičemž o povolení k užívání rodinného domu bylo příslušným správním orgánem rozhodnuto v kalendářním roce 1972. Sami žalobci nabyli spoluvlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 25. 11. 2003, č. j. D 616/2003-30 (dědické řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] - matce žalobkyně), darovací smlouvy uzavřené dne 17. 12. 2012 mezi žalobkyní b) a jejím otcem [jméno] [příjmení] a usnesení [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne 12. 1. 2016 (exekuční řízení vedené proti povinnému bratru žalobkyně). [adresa] ve [obec] byla postavena v bezprostřední blízkosti rodinného domu [adresa], který byl spoluvlastněn a užíván prarodiči žalobkyně manželi [příjmení], a který na základě darovací smlouvy v roce 1992 nabyl bratr žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození]. V prostoru před oběma budovami [adresa] a [adresa] (na hranici s veřejně přístupným pozemkem č. parc. [číslo]) je postaven plot, avšak mezi oběma rodinnými domy se žádné další oplocení nenachází, obě budovy se tedy nacházejí společně v jednom uzavřeném prostoru a svojí polohou vytváří na pozemku č. St. [číslo] dvůr. Do budovy žalobců [adresa] je možno vstoupit z přední strany (vstupní dveře do suterénu budovy a garážová vrata), i ze strany zadní (krytý vstup z verandy). Přes přilehlé pozemky [číslo] [číslo] nacházející se v prostoru zahrady za oběma budovami protéká potok, který se v minulosti rozvodnil. Rodinný dům [adresa] je proto u pojišťoven co se týká možného ohrožení záplavou evidován ve II. rizikové skupině (zvýšené riziko). Historicky od počátku 70. let 20. století byly veškeré pozemky nacházející se v dotčené lokalitě užívány společně všemi členy rodiny žalobkyně bez jakéhokoli omezení, přístup do budovy [adresa] byl řešen a realizován z jižní strany přes pozemek č. St. [číslo]; pozemky č. parc. [číslo] a [číslo] pak nebyly užívány za účelem přístupu k nemovitostem, ale jako zahrada. Na základě usnesení [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne 19. 12. 2017 nabyl vlastnické právo k parcele č. St. [číslo], jejíž součástí je budova [adresa], a dále k parcelám [číslo] [číslo] [číslo] v rámci exekučního řízení vedeného proti bratru žalobkyně [jméno] [příjmení] za nejvyšší podání ve výši 625 000 Kč žalovaný, který následně zamezil žalobcům v přístupu k jejich nemovitostem přes pozemek č. St. [číslo]. Dne 18. 8. 2018 byla žalovanému doručena výzva právního zástupce žalobců k mimosoudnímu vyřešení otázky přístupu k nemovitostem žalobců.

40. Vzájemné vztahy mezi žalobci a žalovaným se v dané věci řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 citovaného ustanovení může soud nezbytnou cestu povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Podle § 1030 odst. 1 o. z. náleží za nezbytnou cestu úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. Podle odst. 2 daného ustanovení vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pak nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Podle § 1033 odst. 1 o. z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

41. Po zhodnocení veškerých provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a této je namístě vyhovět.

42. Soud si je plně vědom skutečnosti, že nezbytná cesta je institut svou povahou výjimečný, který slouží k omezení vlastnického práva jednoho vlastníka nemovité věci v soukromém zájmu vlastníka jiného, kterému je pro nedostatek přístupu znemožněno hospodaření s vlastní nemovitostí a její užívání. V prvé řadě je tak možno konstatovat, že v konkrétním případě byla splněna základní podmínka předpokládaná zákonem, konkrétně ust. § 1029 odst. 1 o. z., aby vůbec bylo možno uvažovat o povolení nezbytné cesty, tedy že dotčené pozemky žalovaných (pozemek č. St. [číslo], jehož součástí je budova č., a pozemek č. parc. [číslo], kat. území [obec]) nejsou nikterak spojeny s veřejnou cestou, v důsledku čehož žalobci nemohou dané nemovité věci včetně budovy [adresa] tvořící součást stavebního pozemku řádně užívat. Možnost řádného hospodaření a užívání konkrétních nemovitých věcí bez zřízení přístupu je přitom s ohledem na umístění nemovitostí zcela vyloučena.

43. Provedeným dokazováním pak bylo zjištěno, že naopak není splněna žádná podmínka stanovená výčtem v rámci ust. § 1032 o. z. pro nepovolení nezbytné cesty. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že povolení nezbytné cesty navrhované žalobci není možno v žádném případě označit za zneužití práva z jejich strany, když soud nezjistil jediný důvod či okolnost případu nasvědčující závěru, že by žalobci jednali jakkoli v rozporu s obecnou zásadou dobrých mravů. Pokud se žalobci domáhají přístupu k vlastním nemovitostem, jedná se z jejich strany s poukazem na konkrétní okolnosti věci zjevně o legitimní požadavek.

44. Soudem nebylo zjištěno, že by škoda na nemovitostech žalovaného související se zřízením nezbytné cesty zřejmě převýšila výhodu této nezbytné cesty (§ 1032 odst. 1 písm. a) o. z.). Nezbytná cesta v daném případě není zřizována jako cesta umělá, oprávnění z věcného břemene nebudou dotčené nemovité věci žalovaného užívat odlišným či intenzivnějším způsobem než žalovaný sám, vzhledem k rozsahu a k charakteru zřizované nezbytné cesty (právo chůze a právo jízdy odpovídající právu přepravovat náklad vozidlem taženým či tlačeným jen lidskou silou) je pak téměř vyloučeno způsobení přímé škody žalovanému. Co se týká újmy vzniklé žalovanému v podobě snížení hodnoty jeho nemovitostí, tato je kryta úplatou v podobě žalovanému soudem přiznané náhrady za zřízení nezbytné cesty.

45. Obdobně nelze dovodit, že by si nedostatek přístupu k vlastním nemovitostem způsobili hrubou nedbalostí či úmyslně sami žalobci, jak namítal žalovaný (§ 1032 odst. 1 písm. b) o. z.). Žalobci nikdy nebyli vlastníky pozemků, které by jim umožňovali přístup k jejich vlastním nemovitostem z veřejné cesty (míněno pozemky č. St. [číslo] a č. parc [číslo]). Tyto pozemky historicky vlastnili předci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], od nichž tyto nabyl bratr žalobkyně [jméno] [příjmení]. Nelze klást k tíži žalobců, že bratr žalobkyně z důvodu vlastních dluhů přístupové pozemky k nemovitostem žalobců pozbyl, stejně tak nelze klást k tíži žalobců, že předmětné nemovitosti sami nekoupili v exekuční dražbě, jak sami uvedli z důvodu nedostatku finančních prostředků. Nejedná se o žalobci zaviněné jednání, v němž by bylo možno spatřovat znaky hrubé nedbalosti či dokonce úmyslu, a které by mělo vést k úvaze soudu ohledně nemožnosti povolení nezbytné cesty. Aplikace ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. může typově přicházet do úvahy zejména v situacích, kdy vlastník nemovité věci měl k nemovité věci zajištěno spojení na veřejnou cestu, o které následně hrubě nedbalým či úmyslným jednáním přišel, v situacích, kdy vlastník nemovité věci svou stavební činností zabránil napojení své nemovité věci na veřejnou cestu, anebo v situacích, kdy osoba nabývá nemovitou věc, aniž by k ní měla zajištěno spojení veřejnou cestou, a její jednání lze považovat za hrubě nedbalé či úmyslné. Žalobci nikdy pozemky sloužícími k přístupu k jejich vlastním nemovitostem nedisponovali, přístup k jimi spoluvlastněným nemovitostem byl po desítky let zajištěn tak, že všechny v místě se nacházející nemovitosti byly ve shodě užívány rodinnými příslušníky žalobkyně [celé jméno žalobkyně].

46. Stejně pak nelze uzavřít, že žalobci žádají zřízení nezbytné cesty jen za účelem pohodlnějšího spojení (§ 1032 odst. 1 písm. c) o. z.) za situace, kdy žádnou jinou cestu představující spojení s veřejnou cestou v současné době zajištěnou nemají. Vzhledem k poloze nemovitostí žalobců v rámci dané lokality nelze ani uvažovat o tom, že by žalobci mohli získat přístup k vlastním nemovitostem například pouhou realizací stavebních úprav za daným účelem.

47. V neposlední řadě není splněna ani podmínka pro nepovolení nezbytné cesty definovaná § 1032 odst. 2 o. z., podle níž nelze nezbytnou cestu povolit přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj neměly přístup cizí osoby, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Uzavřenými prostorami přitom ustálená judikatura rozumí budovy, uzavřený dvůr či prostor u obytného domu, který je uzavřen oplocením před vstupem cizích osob; není jím však samotné oplocení pozemku. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že nemovitosti žalobců a žalovaného tvoří historicky i vzhledem k umístění obou budov [adresa] a [adresa] společně užívaný funkční celek. V žádném případě se nejedná o situaci, kdy by se procházelo přes pozemky žalovaného (prostor uzavřený žalovaným) k nemovitostem žalobců nacházejícím se mimo tento uzavřený prostor, neboť jak nezbytnou cestou dotčené nemovitosti žalovaného, tak nemovitosti žalobců se shodně nacházejí v jednom totožném uzavřeném prostoru.

48. Vzhledem ke skutečnosti, že nemovitosti žalobců obklopuje několik sousedních pozemků, musel se soud nutně zabývat úvahou, přes který pozemek (resp. přes které pozemky) je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným ve výše citovaném ust. § 1029 odst. 2 o. z., podle něhož musí být dbáno, aby zřízením nebo užíváním nezbytné cesty byl soused co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen; to musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Zásadní otázkou k posouzení a pro meritorní rozhodnutí tak bylo, zda je za přirozenější přístup k nemovitostem žalobců namístě považovat cestu přes pozemky č. St. [číslo] a [číslo] ve vlastnictví žalovaného či alternativní cestu vedoucí z veřejné komunikace – pozemku č. parc. [číslo] – přes parcelu č. St. [číslo] a parcelu zjednodušené evidence [číslo] na pozemek č. parc. [číslo] nacházející se v zadní části zahrady žalobců, jak navrhoval žalovaný. S ohledem na zjištěné skutečnosti i konkrétní okolnosti případu dospěl soud k závěru, že za nejpřirozenější přístup je namístě označit cestu přes nemovitosti žalovaného, jak bylo požadováno žalobci. Rozhodující pro soud bylo přitom zjištění, že předmětný přístup byl ze strany vlastníků budovy [adresa] a přináležejících pozemků historicky využíván po dobu posledních 50 let, tedy od samého vybudování rodinného domu [adresa]. Uvedené zjištění je prokazováno nejen výpověďmi žalobců a svědka [jméno] [příjmení], ale vyplývá ostatně i ze samotné polohy dotčených nemovitostí. Obě bezprostředně sousedící budovy [adresa] a [adresa] byly po desítky let užívány členy rodiny žalobkyně [celé jméno žalobkyně], je proto zcela logické, že k přístupu k nim bylo využíváno vstupní branky z jižní strany nemovitostí (od rybníka), když se jedná o několikametrovou cestu, která je mnohonásobně kratší, než je tomu v případě přístupové cesty navrhované žalovaným vedoucí přes pozemky několika dalších vlastníků a zahradu. V dané souvislosti je třeba uvést, že je pochybením a jde k tíži samotného žalovaného, pokud v roce 2017 nabyl v exekuční dražbě za relativně nízkou cenu přibližně 600 000 Kč budovu [adresa] a přilehlé pozemky, aniž by si dostatečně ověřil situaci na místě samém. Pokud sám žalovaný ve své výpovědi uvedl, že v minulosti v budově [adresa] opakovaně přespal, musel si být vědom, že nemovitosti nacházející se na jednom společném dvoře jsou užívány jednou rodinou, stejně si tak musel být vědom, kudy vede přístupová cesta k bezprostředně sousedící budově [adresa], i toho, že s ohledem na umístění obou bezprostředně sousedících budov nelze na parcelách č. St. [číslo] či [číslo] počítat se soukromím. Jednání žalovaného při koupi nemovitostí tak lze označit za nedbalé. Pokud byly po dobu 50 let jako přístup k nemovitostem žalobců užívány pozemky žalovaného, není důvodu, aby soud nyní zcela změnil faktickou situaci na místě a zřizoval nezbytnou cestu jinudy přes pozemky třetích osob. Rovněž je nutno uvést, že přes zahradu nacházející se za oběma budovami protéká vodní tok (parcely [číslo] [číslo]), který se v minulosti opakovaně rozvodnil, což je nepochybně další argument pro zřízení přístupové cesty z jižní strany.

49. Při konkrétním vymezení rozsahu nezbytné cesty ve formě služebnosti stezky a služebnosti cesty (o jiné formě než služebnosti soud při zřízení přístupové cesty k nemovitostem žalobců neuvažoval) zohlednil soud maximální způsobem zásadu obsaženou ve shora již zmíněném ust. §1029 odst. 2 o. z., tedy cestu vymezil v rozsahu, který odpovídá potřebě žalobců řádně užívat nemovitosti s co nejmenšími náklady a současně co nejméně obtěžuje žalovaného a co nejméně zasahuje do vlastnického práva žalovaného. Z toho důvodu soud kromě práva chůze povolil žalobcům právo jízdy spočívající pouze v právu přepravovat náklad vozidlem taženým či tlačeným jen lidskou silou, naopak nepovolil právo jízdy motorovým prostředkem, přičemž nezbytnou cestu jak k pozemku č. St. [číslo], tak k pozemku č. parc. [číslo], vymezil totožně nejkratším možným směrem a v šíři 2 metrů tak, aby bylo žalobcům umožněno přepravovat náklad (materiál a věci) např. vozíkem či menší károu.

50. V souladu s ust. § 1030 odst. 1 o. z. rozhodoval soud při povolení nezbytné cesty bez návrhu (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016) ohledně výše úplaty, která náleží žalovanému v souvislosti s omezením jeho vlastnického práva a se zřízením cesty. Při stanovení výše úplaty vycházel soud ze znaleckých posudků zpracovaných soudní znalkyní [celé jméno znalkyně] shodně dne 20. 5. 2022, jimiž byla jednak stanovena výše obvyklé úplaty za zřízení práv cesty jako věcných břemen ve smyslu geometrického plánu [číslo] zpracovaného dne 17. 7. 2020 [celé jméno znalce] (tato činí ke dni 20. 5. 2022 částku 30 330 Kč), jednak míra snížení obvyklé ceny nemovitostí žalovaného v souvislosti s povolením nezbytné cesty (tato k uvedenému dni činí 31 130 Kč). Východiskem a základem úvah soudu ve vztahu k výši úplaty náležící žalovanému byla obvyklá cena, za kterou se v obdobných případech sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty, při zohlednění zatížení služebného pozemku, a to jak z hlediska věcného (především z hlediska plošného rozsahu zatížení, doby jeho trvání, četnosti a způsobu užívání oprávněnými osobami i z hlediska rozsahu rušení osob z věcného břemene povinných při užívání nemovitostí jim patřících), tak z hlediska právního (tj. z hlediska tzv. právních vad snižujících obecnou cenu nemovitostí ve vlastnictví žalovaného dotčených výkonem práv žalobců). Při stanovení úplaty bylo současně přihlédnuto k tomu, že dochází k omezení vlastnického práva žalovaného proti jeho vůli a také k újmě, která spočívá ve snížení ceny nemovitostí žalovaného (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5409/2015). Z toho důvodu soud stanovil výši úplaty jako součet obvyklé úplaty za zřízení práv cesty a míry znehodnocení nemovitostí žalovaného a uložil žalobcům (manželům) zaplatit žalovanému jednorázově částku 61 460 Kč. Tímto způsobem bude žalovanému v plném rozsahu sanována újma v souvislosti se snížením hodnoty jeho nemovitostí a současně mu bude vyplaceno plnění odpovídající obvyklé ceně hrazené při zřizování obdobných služebností. Soud podotýká, že soudní znalkyní zpracované znalecké posudky považuje za věcně správné, nemá jakéhokoli důvodu pochybovat o jejich správnosti, když znalkyně podrobně popsala zdroje, způsob a metodiku, na jejichž základě došla ke svým závěrům. V konkrétní věci nebyly zjištěny žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily pro mimořádné zvýšení či snížení výše úplaty náležící žalovanému oproti závěrům znaleckých posudků. Soud dále doplňuje, že nebylo možno uvažovat o zvýšení úplaty z důvodu zvýšených nákladů na údržbu cizí soukromé cesty (nejedná se o případ, kdy by bylo rozhodováno o spoluužívání cizí soukromé cesty vyžadující jakékoli náklady na údržbu), ani o povinnosti žalobců složit jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na zatížených pozemcích, neboť je zjevné, že patrná škoda na těchto nevznikne.

51. Jak je uvedeno výše, soud neprovedl několik účastníky navržených důkazů, neboť jejich provedení nemohlo mít žádný relevantní dopad na výsledek sporu. Soud neprovedl důkaz navržený žalobci spočívající ve vyžádání geometrického plánu od příslušného katastrálního úřadu, neboť neměl žádných pochybností ohledně správnosti a vypovídací hodnotě snímků katastrální mapy pořízených z internetových stránek [zkratka]. Soud rovněž pro nadbytečnost neprovedl řadu důkazních návrhů žalovaného. Takto nebyly provedeny navržené důkazy listinou v podobě celkem 6 usnesení o nařízení dražebních jednání vydaných soudním exekutorem [titul] [příjmení] ani výslech samotného exekutora, neboť je bezpředmětné, že žalovaný nabyl nemovitosti v několikrát opakované dražbě, a stejně tak, že těchto dražeb se neúčastnili žalobci. Rovněž nebyla k důkazu provedena další fotodokumentace provedená na místě samém žalovaným dne 19. 9. 2019, když soud byl se situací v dané lokalitě dostatečně obeznámen již na základě dříve realizovaných podrobných fotodokumentací z dubna a července 2019. Soudem nebyly provedeny ani výslechy žalovaným navržených svědků manželů [příjmení] a [jméno] [příjmení], některých z vlastníků sousedních pozemků, jakož i starosty [územní celek], kteří se měli vyjádřit k možnosti alternativní přístupové cesty, a to za situace, pokud soud dospěl k jednoznačnému závěru, že nejpřirozenějším přístupem k nemovitým věcem žalobců je přístup přes pozemky žalovaného. Soud neprovedl pro zjevnou nadbytečnost ani žádný z důkazních návrhů žalovaného obsažený v bodě II. písemného podání ze dne 31. 7. 2019, konkrétně tam navržené zpracování znaleckého posudku, vyžádání zpráv obecního úřadu, vyžádání prohlášení žalobců o jejich majetkových poměrech, realizaci šetření o majetkových poměrech a osobních poměrech žalobců, když je nutno uvést, že tyto důkazní návrhy buďto nesouvisí s projednávaným předmětem řízení či se jedná o otázky právního posouzení náležící striktně soudu. Jak je uvedeno výše, žalobce není možno nutit k účasti v exekuční dražbě týkající se souboru nemovitostí jen proto, aby získali nezbytný přístup k nemovitostem vlastním. Pro zjevnou opožděnost pak nebyly provedeny důkazy zprávami o nebezpečí povodně, jakož i veškeré další důkazy navržené žalovaným teprve v rámci ústního jednání konaného ve věci dne 7. 11. 2022 (výslech starosty obce a osoby vykonávající územně stavební dohled územní plán obce, vyžádání územního plánu obce a veškeré územně plánovací dokumentace obce i kraje).

52. Pro úplnost soud doplňuje, že ve vztahu k žalovanému nebyla dána poučovací povinnost soudu ve smyslu ust. § 118a o. s. ř., za situace, kdy tvrzení žalovaného týkající se alternativní přístupové cesty byla soudem shledána úplnými, kdy žalovaný ke svým tvrzením řádně označil důkazy, avšak současně byla žalobci zcela prokázána důvodnost jimi uplatněného nároku, tedy bylo postaveno najisto, že nejpřirozenější přístup k nemovitostem žalobců vede právě přes pozemky žalovaného.

53. Ze shora uvedených důvodů bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a bylo rozhodnuto o povolení nezbytné cesty ve smyslu výrokové části rozsudku.

54. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci byli ve věci zcela úspěšní, mají proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobců jsou tvořeny účtovanou odměnou advokáta za 12 úkonů právní služby po 4 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva dne 6. 8. 2018, podání žaloby dne 5. 9. 2018, písemné podání ve věci samé ze dne 22. 2. 2019, účast na jednání soudu dne 22. 2. 2019, účast na ohledání na místě dne 4. 4. 2019, účast na jednání soudu dne 1. 7. 2019, písemné podání ve věci samé ze dne 8. 8. 2019, účast na ohledání na místě dne 4. 12. 2020, účast na jednání soudu dne 24. 3. 2021, účast na ohledání na místě dne 28. 4. 2022 a účast na jednání soudu dne 7. 11. 2022) podle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s ust. § 7 bod. 5, § 12 odst. 4 (zvýšení odměny při zastupování 2 žalobců) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 48 000 Kč, náhradou hotových výdajů za 12 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 3 600 Kč, zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a složenými zálohami na důkaz znaleckými posudky v celkové výši 9 000 Kč (záloha 5 000 Kč složena dne 15. 5. 2020, záloha 4 000 Kč složena dne 18. 9. 2020). Celkem tak náklady řízení žalobců činí 62 600 Kč, tyto je žalovaný povinen zaplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobců a podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

55. Výrokem V. rozsudku rozhodl soud o uložení povinnosti procesně neúspěšnému žalovanému, u něhož nebyly zjištěny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, platit státem zálohované náklady řízení, a to s odkazem na ust. § 148 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu v podobě znalečného činí v daném případě celkovou částku 30 139 Kč (viz usnesení ze dne 24. 8. 2020, č. j. 3 C 61/2018-147 – částka 3 976 Kč, usnesení ze dne 15. 9. 2021, č. j. 3 C 61/2018-241 – částka 15 944 Kč, usnesení ze dne 16. 6. 2022, č. j. 3 C 61/2018-305 – částka 9 450 Kč, usnesení ze dne 15. 11. 2022, č. j. 3 C 61/2018-392 – částka 769 Kč), na zálohách na provedení důkazů pak inkasoval od žalobců celkem částku 9 000 Kč (záloha 5 000 Kč složena dne 15. 5. 2020, záloha 4 000 Kč složena dne 18. 9. 2020). Rozdíl mezi výší nákladů vynaložených státem a výší záloh složených žalobci tak činí částku 21 139 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Písku podle § 160 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.