3 C 62/2018-993

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], [země], zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného k uzavření této smlouvy o bezúplatném převodu pozemků: Převádějící: [označení žalované] [anonymizována čtyři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] Nabyvatel: [celé jméno žalobce], narozen [datum], bytem [adresa], [země] Převádějící touto smlouvou převádí nabyvateli bezúplatně podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, do jeho vlastnictví pozemky: - parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], - parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], - parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], - parc. č. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], - parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 14 622 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech 46 % nákladů řízení, které státu vznikly v podobě znalečného, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech 54 % nákladů řízení, které státu vznikly v podobě znalečného, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalované k bezplatnému převodu pozemků specifikovaných ve výroku I. rozsudku a dále pozemků p. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], p. [číslo] v k. ú. [obec] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], pro které vzal žalobu v průběhu řízení částečně zpět a řízení ohledně nich bylo zastaveno. Tvrdil, že rozhodnutím [státní instituce] [anonymizováno] [číslo jednací] bylo rozhodnuto o nevydání pozemků jeho právní předchůdkyni [jméno] [příjmení] podle zákona č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, a vznikl jí restituční nárok na náhradní pozemky. Hodnota nevydaných pozemků v k. ú. [část obce] činí 7 986 000 Kč podle znaleckého posudku [číslo]. Restituční nárok byl uplatněn již v roce 1991, nebyl však zcela uspokojen a žalovaná nezákonně vylučuje žalobce z veřejných nabídek, neboť nesouhlasí s oceněním nevydaných pozemků jako stavebních ve smyslu § 28a zákona o půdě, ačkoliv z rozhodnutí pozemkové úřadu plyne, že účelem vyvlastnění byl provoz a další výstavba plochy státního závodiště ve [část obce]. Nesprávnost ocenění restitučního nároku žalobce ze strany žalované byla konstatována již několika soudy. Žalobce spatřuje liknavý a svévolný postup žalované v neuspokojivé délce uspokojení restitučního nároku, nedostatečné veřejné nabídce, nepřípustnému upřednostňování třetích osob před restituenty při převodu státního majetku a nesprávném ocenění jeho restitučního nároku.

2. Žalovaná v průběhu řízení učinila nesporným, že žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě, restituční nárok žalobce činí 7 986 000 Kč a její postup při uspokojování restitučního nároku byl liknavý a svévolný. Námitky vnesla ohledně vhodnosti převodu jednotlivých pozemků, kdy poukazovala na jejich zastavění lyžařským vlekem, funkční souvislost s vlekem a jejich využívání jako sjezdových tratí, potřebu pro komplexní pozemkové úpravy, existenci věcného břemene vedení a skutečnost, že některé pozemky jsou předmětem jiných řízení o nahrazení projevu vůle.

3. S ohledem na bydliště žalovaného v [země] soud řešil otázku pravomoci a příslušnosti českých soudů k rozhodování ve věci. Podle čl. 24 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, mají bez ohledu na bydliště stran výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. V daném případě je předmětem řízení nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy, jejímž předmětem je vlastnické právo k nemovitostem, nacházejících se na území ČR, proto je dána výlučná příslušnost českých soudů. Rozhodným právem je podle § 69 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, český právní řád, neboť nemovitosti se nachází na území ČR a nejedná se o smluvní ani mimosmluvní závazkový vztah upravený Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 a č. 864/2007.

4. Rozhodnutím [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] ze dne 25. 3. 2005, [číslo jednací], bylo rozhodnuto o tom, že [jméno] [příjmení] není vlastníkem pozemků dle PK p. [číslo] část [číslo] a část [číslo] ležících v k. ú. [část obce]. Pozemky nebylo možné vydat vzhledem k omezením uvedeným v § 11 zák. o půdě. Konstatováno bylo, že právní předchůdkyni žalobce náleží za nevydané pozemky náhrada dle § 11 odst. 2, § 17, případně finanční náhrada dle § 16 zákona o půdě. Pozemky přešly do vlastnictví státu ve smyslu zák. č. 46/48 Sb. za účelem provozu a další výstavby Státního závodiště ve [část obce] jako pozemky pro provoz závodiště nezbytné.

5. Podle znaleckého posudku [číslo] vypracovaným dne 27. 9. 2017 [právnická osoba], [anonymizováno], hodnota nevydaných pozemků dle rozhodnutí [číslo jednací] činila 7 986 000 Kč.

6. K ocenění pozemků žalobou požadovaných pozemků žalovaná předložila znalecké posudky opatřené doložkou podle § 127a o. s. ř. vypracované [titul]. [jméno] [příjmení]. V každém posudku je přiložen dotazník od příslušné obce, ve kterém obec uvedla, zda je či není pozemek určen k zastavění stavbou. Podle toho pak znalec jednotlivé pozemky ohodnotil podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. v souladu se zákonem o půdě následovně: -) pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] v ceně 55 528 Kč (20 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění, přístup z místní komunikace se zpevněným povrchem, zohledněny srážky za svažitost, ochranné pásmo a chráněnou krajinnou oblast; -) pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] v ceně 18 404 Kč včetně porostů (20 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění pro bydlení, zohledněny srážky za přístup po nezpevněné komunikaci; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 204 632 Kč (70 Kč/m2) – orná půda, částečně určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za svažitost, přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 315 761 Kč včetně porostů (70 Kč/m2) – orná půda, částečně určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za svažitost, přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 20 500 Kč včetně porostů (70 Kč/m2) – ostatní plocha, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za svažitost, přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 19 051 Kč (70 Kč/m2) – trvalý travní porost, bez porostů, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 252 081 Kč (70 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za svažitost, přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 13 190 Kč (70 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za svažitost, přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 2 781 Kč (70 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za svažitost, přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 151 367 Kč (70 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za svažitost, přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 113 866 Kč (70 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za přístup po nezpevněné komunikaci a umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá; -) pozemek p. č. 1990 v [katastrální uzemí] v ceně 78 390 Kč (20 Kč/m2) – orná půda, určen k zastavění (rekreace), zohledněny srážky za přístup po nezpevněné komunikaci; -) pozemek p. č. 1900 v [katastrální uzemí] v ceně 2 246 Kč (0,95 Kč/m2) – trvalý travní porost, pozemek není určen k zastavění; -) pozemek p. č. 1994 v [katastrální uzemí] v ceně 34 854 Kč včetně porostů (20 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění, dle ÚP plocha NSs – smíšené nezastavěné území sportovní - sjezdovka, zohledněny srážky za přístup po nezpevněné komunikaci, svažitost a ochranné pásmo; -) pozemek p. č. 1997 v [katastrální uzemí] v ceně 31 136 Kč (20 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění, dle ÚP plocha NSs – smíšené nezastavěné území sportovní - sjezdovka, zohledněny srážky za přístup po nezpevněné komunikaci, svažitost a ochranné pásmo; -) pozemek p. č. 1998 v [katastrální uzemí] v ceně 21 901 Kč včetně porostů (20 Kč/m2) – trvalý travní porost, určen k zastavění, dle ÚP plocha NSs – smíšené nezastavěné území sportovní - sjezdovka, zohledněny srážky za přístup po nezpevněné komunikaci, svažitost a ochranné pásmo.

7. Rovněž žalobce předložil k ocenění žalobou požadovaných pozemků znalecké posudky společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] a [číslo] [rok], opatřené doložkou podle § 127a o. s. ř., kde jednotlivé pozemky znalec ohodnotil podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. následovně: -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 47,03 Kč (0, 7125 Kč/m2) – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 3 157,01 Kč (0, 7125 Kč/m2 a 1,95 Kč/m2) – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 223,01 Kč (0, 7125 Kč/m2) – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 4 262,18 Kč (0, 7125 Kč/m2) – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 1 452 Kč (3 Kč/m2) spolu s nálety 6 ks v ceně 543 Kč – neplodná půda, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 307,80 Kč (0, 7125 Kč/m2) – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 1 355,55 Kč (0, 5250 Kč/m2) – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 5 990,50 Kč (0,7 Kč/m2 a 0,95 Kč/m2) – orná půda, není určen k zastavění, dle územního plánu 2/3 výměry v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 4 027,20 Kč (0,7 Kč/m2 a 0,95 Kč/m2) – orná půda, není určen k zastavění, dle územního plánu 1/3 výměry v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] v ceně 912 Kč (0,95 Kč/m2) a nálety 276 Kč – trvalý travní porost, není určen k zastavění, dle územního plánu zemědělská plocha, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek p. č. 1990 v [katastrální uzemí] v ceně 87 100 Kč (20 Kč/m2) – orná půda, určen k zastavění, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] v ceně 63 100 Kč (20 Kč/m2) a nálety 828 Kč – trvalý travní porost, určen k zastavění, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] [rok] v [katastrální uzemí] v ceně 2 245,80 Kč (0, 7125 Kč/m2) a nálety 690 Kč – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] [rok] v [katastrální uzemí] v ceně 1 509,79 Kč (0, 7125 Kč/m2) – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] [rok] v [katastrální uzemí] v ceně 1 369,43 Kč (0, 7125 Kč/m2) a nálety 976 Kč – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.; -) pozemek [parcelní číslo] [rok] v [katastrální uzemí] v ceně 948,34 Kč (0, 7125 Kč/m2) a nálety 610 Kč – trvalý travní porost, sjezdovka, není určen k zastavění, dle územního plánu v NSs – plocha rekreace v krajině, neuplatněny žádné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. 8. [titul] [titul] [jméno] [příjmení] jako zástupce zpracovatele posudku společnosti [právnická osoba], při výslechu uvedl, že při zpracování posudku vycházel ze stavu pozemků v roce 2018. Pozemky se nacházely v nezastavitelném území a jako nestavební byly oceněny. Pokud jsou některé pozemky v územním plánu onačeny jako NSs – plocha rekreace v krajině s povolením výstavby objektů pro sport, pak se jedná pouze o zimní období a během zbytku roku pozemek slouží jako zemědělský. Proto je tak ocenili. Poukázal na skutečnost, že v případě možnosti vystavět na lesním pozemku objekt sloužící pro lesní hospodářství je pozemek stále oceňován jako lesní a nikoliv jako stavební. Vyhláška č. 182/1988 Sb. sportovní charakter pozemku neřeší a lze uvažovat případně o ocenění takového pozemku podle § 14 odst. 5 vyhlášky, nikoliv však podle § 14 odst. 1, 2 vyhlášky. Pokud v minulosti ocenil pozemky v [část obce] odejmuté právnímu předchůdci žalobce, na kterých je mimo jiné běžecký ovál pro koně a přilehlé pozemky v ceně 250 Kč/m2, tedy jako pozemky stavební, stalo se tak s ohledem na účel vyvlastnění, umístění v intravilánu obce a judikaturu Nejvyššího soudu. Osobní názor znalce je takový, že pozemek pod lanovkou užívaný v létě jako zemědělský nemá být oceňován jako stavební, protože nemůže mít stejnou hodnotu jako pozemek umístěný v obci. Pokud však nějaká autorita dojde k závěru, že pozemek pod lanovkou má být oceněn jako stavební, je připraven to respektovat. Ani mezi znalci na to není jednotný názor. Není ani jednoznačné, zda je způsob ocenění otázkou právní či odbornou. K porostu na jednotlivých pozemcích znalec uvedl, že prohlídku provedla jeho kolegyně, která stromy počítala, ač se někdy v reálně obtížně pozná hranice pozemku. Jednalo se tedy spíše o odhad. U pozemku [parcelní číslo] znalec ocenil 6 vzrostlých stromů, ač tam také byly nějaké nálety. V době vypracování posudku neměli informaci o možnost výstavby na pozemku [parcelní číslo], proto jej jako stavební neocenili. Srážky u jednotlivých pozemků provádí pouze tehdy, jestliže jsou doloženy. V případě ocenění pozemků náhradních se ke srážkám spíše nepřiklání. U pozemku [parcelní číslo] [rok] zřejmě bylo namístě srážku za přístup po nezpevněné komunikaci uplatnit, stejně jako srážku za chráněné pásmo.

9. Zprávou [územní celek] ze dne [datum] bylo prokázáno, že pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] jsou v platném územním plánu vedeny jako součást plochy rekreace v krajině (NSs) s možným hlavním využitím jako rekreační louky a plochy pro zimní sporty a zeleň a přípustným využitím pro objekty a stavby pro sport obdobného charakteru jako hřiště, lyžařské vleky, lanovky pro veřejné využití a další stavby a zařízení související s rekreací (hygienická zařízení, informační zařízení atd.). Pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] je z 50 %, resp. 75 % vedena jako plocha NSs a z 50 %, resp. 25 % pro zemědělské využití. Pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] je veden jako součást zastavěné plochy bydlení s hlavním využitím bydlení v rodinných domech.

10. Podle zprávy [územní celek] nejsou pozemky p. č. [číslo], [číslo] a [číslo] dle platného územního plánu určeny k zastavění. Podle přiloženého územního plánu na ploše smíšeného nezastavěného území – sportovní (NSs) je dovoleno jako přípustné využití zastavění stavbou a zařízením pro provozování sjezdového lyžování a podmíněné přípustné využití stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, které nesníží kvalitu prostředí.

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.

12. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 11a odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, podle kterého oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není – li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

13. Soud podle § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků o tom, že žalobce jako právní nástupce [jméno] [příjmení] a jejího syna [jméno] [příjmení] je oprávněnou osobou podle § 4 odst. 4 zákona o půdě, jeho restituční nárok činí 7 986 000 Kč a postup při uspokojování restitučního nároku žalobce a jeho právních předchůdců byl liknavý a svévolný. Podle stávající soudní praxe, od které nemá soud důvod se odchýlit, se lze proti [státní instituce] [anonymizováno] žalobou na nahrazení projevu vůle domáhat uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků a při liknavém a svévolném postupu fondu není třeba tento převod vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě. K tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 nebo 28 Cdo 5389/2014. S ohledem na shora uvedené je tedy žalobce oprávněn domáhat se nahrazení projevu vůle k převodu vybraných pozemků a žaloba je co do podstaty důvodná. Výběr jednotlivých pozemků ze strany žalobce však není neomezený a je nutné zkoumat jejich vhodnost k převodu a samozřejmě i možnost žalované disponovat s předmětnými pozemky.

14. Ohledně pozemků uvedených ve výroku tohoto rozsudku nevyplývá z posudků [titul]. [příjmení] žádná překážka převoditelnosti. Pozemky jsou ve vlastnictví České republiky, přičemž příslušnost hospodařit s nimi má žalovaná. Pozemky nejsou zastavěné, netvoří funkční celek s jinými nemovitostmi, nejsou zatíženy právem třetí osoby, kdy by převod vlastnického právo byl na újmu těchto osob, poloha i stav pozemků umožňuje jejich zemědělské využití a příslušný městský úřad neuvedl žádnou překážku převoditelnosti. Námitku žalované, že některé pozemky jsou potřebné pro pozemkové úpravy a tudíž je nelze vydat, neshledal soud důvodnou. Podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 503/2012 Sb. nelze převádět z vlastnictví státu zemědělský pozemek určený k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., u kterého je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav. Jak vyplývá z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí, není v současné době u žádného z předmětných pozemků zapsána poznámka o zahájení pozemkových úprav a pouhý budoucí záměr pozemkových úprav není překážkou převodu. Důvodná není ani námitka existence věcného břemene zřizování a provozování vedení na pozemku p. [číslo] neboť samotné věcné břemeno není bez dalšího překážkou převoditelnosti pozemku. Převodem vlastnictví nebude toto právo oprávněné osoby nijak dotčeno, žalobce bude nucen jej na svém pozemku i nadále strpět a věcné břemeno není svou povahou na překážku pro řádné zemědělské využívání pozemku (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1607/2020). Překážkou převodu není ani skutečnost, že pozemek je předmětem jiného řízení u zdejšího soudu, neboť ohledně tohoto pozemku bylo řízení sp. zn. 3 C 149/2017 zastaveno. Stejná námitka byla vznesena i ohledně pozemku p. [číslo] kde řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 92/2017 bylo postoupeno OS pro [část Prahy]. Nicméně skutečnost, že ohledně stejného pozemku bylo již dříve zahájeno jiné řízení, není překážkou pro rozhodnutí o tomto pozemku, pokud ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) je v katastru zapsán jako vlastník stále žalovaná. Žalobce se tím však vystavuje nebezpečí, že pokud druhé řízení pravomocně skončí dříve než toto a dojde k zápisu vlastnického práva jiného restituenta, nebude rozsudek zdejšího soudu ohledně takového pozemku vykonatelný. Konečně námitka žalovaného ohledně výběru pozemků za účelem dalšího spekulativního prodeje a nikoliv zemědělského obhospodařování je sama o sobě spekulativní a ničím nepodložená. Navíc je zcela v dispozici žalobce, jak se rozhodne s pozemkem naložit, neboť restituce uskutečněná po více 65 letech nemůže logicky právního nástupce zavazovat k tomu, aby pokračoval v zemědělské činnosti svého předka. Pokud žalovaný namítal, že pozemky v k. ú. [obec] nejsou způsobilé k převodu s ohledem jejich užívání jako sjezdové tratě funkčně související s pozemky, na kterých se nachází lyžařský vlek, pak tato skutečnost převodu nebrání. Využití pozemku ke sjezdovému lyžování je ryze zimní záležitost, kdy v tomto ročním období naprostou většinu zemědělských pozemků nelze nijak obhospodařovat a provozování sjezdového lyžování proto není na překážku zemědělskému využití pozemku po zbytek roku. Ani případné umístění sloupu lyžařského vleku na pozemku p. [číslo] není překážkou pro převod. Z leteckých map a ortofotomap vyplývá, že se jedná o vlek, který je jednoduchou stavbou podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 85/1976 Sb. a její umístění nebrání zemědělskému využívání pozemku okolo. Navíc se na požadovaném pozemku nachází pouze dílčí část vleku v podobě sloupu pro nosné lano a nikoliv celá stavba. Umístění vleku, resp. samotného sloupu jako jednoduché stavby na pozemcích p. [číslo] tak podle soudu nebrání převodu podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.

15. Mezi stranami bylo dále sporné, jak mají být požadované pozemky oceněny, přičemž k této otázce strany předložily své znalecké posudky a soud provedl i výslech [titul] [titul]. [příjmení]. Znalec [titul]. [příjmení] pozemky ocenil jako stavební s výjimkou pozemku p. č. [číslo], a to s ohledem na skutečnost, že je obec zařadila mezi pozemky určené k zastavění. Naproti tomu společnost [právnická osoba], je ocenila jako zemědělské, tedy dle jejich způsobu užívání po převážnou část roku, přestože si byla vědoma, že podle územního plánu jsou vymezeny mimo jiné jako plocha pro zimní sporty s přípustným využitím pro objekty a stavby pro sport jako hřiště, lyžařské vleky, lanovky pro veřejné použití a další související stavby. Podle soudu je otázka zařazení jednotlivých pozemků pod hypotézu § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb. a výklad pojmů zde obsažených otázkou právní a nikoliv odbornou. Ostatně judikatura Nejvyššího soudu již v minulosti opakovaně řešila předpoklady, za kterých má být odňatý pozemek administrativně vedený v evidenci nemovitostí jako zemědělský oceněn skutečně jako zemědělský podle § 14 odst. 3 a 4 vyhlášky či jako stavební podle § 14 odst. 1 vyhlášky (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1838/2020, 28 Cdo 1024/2018 nebo 28 Cdo 3689/2015). V daném případě je s ohledem na příslušné územní plány, které povolují specifickou výstavbu na předmětných pozemcích vedených jako plocha NSs, namístě ocenit pozemky jako stavební. Možnost využít pozemek i jinak, než pouze pro zemědělské účely, dává předmětným pozemků další kvalitu nad rámec pouhého zemědělské využití. Soud nesouhlasí se závěrem znalce, že právě převážný způsob využití pozemku je určující pro jeho ocenění, ale je to právě nadstavba v podobě možného dalšího využití pozemku i v zimě, která činí pozemek nepochybně atraktivnější než u louky, na které nelze žádné zimní sporty provozovat. Případné umístění vleku a přilehlých obslužných budov tak může pro vlastníka pozemku znamenat další příjem například v podobě zisku z provozu takového zařízení či formou nájmu od třetí osoby, aniž by to vylučovalo možnost zemědělského užívání po zbytek roku. Navíc podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, se stavebním pozemkem rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, anebo regulačním plánem. Stavbou se přitom podle § 2 odst. 3 stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. S odkazem na speciální zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, je stavbou i lanová dráha. Mezi stavby je proto nutno zařadit i lyžařský vlek, hřiště či jiné obslužné objekty, přičemž podle platného územního plánu jsou k výstavbě takových staveb určeny. Přirovnání [titul] [titul]. [příjmení] k lesnímu pozemku s možností výstavby obslužných budov soud nepovažuje ze přiléhavé, neboť v takém případě je účel užívání lesního pozemku stále stejný a nikoliv rozšiřující. Námitku umístění některých oceňovaných zastavitelných pozemků mimo intravilán obce pak znalec [titul]. [příjmení] vyřešil srážkou za umístění v části obce, která není s obcí stavebně srostlá. Shodou okolností ve prospěch žalobce byl rovněž společností [právnická osoba], vypracován posudek [číslo] na ocenění pozemků patřících do dostihového areálu [část obce], které byly jeho právnímu předchůdci vyvlastněny a které byly oceněny jako stavební v ceně 250 Kč/m2. Pohledem znalce by tyto pozemky také mohly být oceněny jako zemědělské, neboť s výjimkou závodů je lze převážnou část roku zemědělsky využít například k pastvě a chovu koní. Nebylo by správné při oceňování vyvlastněných a náhradních pozemků připustit výklad zakládající neodůvodněnou nerovnost a výhodu restituenta, který by za své zemědělské pozemky určené k zastavění sportovním dostihovým areálem v ceně stavebního pozemku získal zemědělské pozemky využitelné k výstavbě sportovního lyžařského areálu, avšak oceněné jako zemědělské. Žalobce v případě uzavření převodní smlouvy na pozemky uvedené ve výroku rozsudku s výjimkou pozemku p. č. [číslo] získá pozemky územně-plánovací dokumentací určené k výstavbě staveb (byť specifických a převážně sezónních), tedy pozemky zastavitelné. Soud proto vycházel z ocenění [titul]. [příjmení]. K jeho správnosti soud nemá připomínky, neboť byly uplatněny příslušné srážky podle přílohy 7 vyhlášky č. 85/1988 Sb., cena odpovídá umístění pozemků v k. ú. jednotlivých obcí podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 85/1988 Sb. a byly vypracovány později než posudky společnosti [právnická osoba], lze je tedy považovat za aktuálnější včetně ocenění porostů. Celková cena pozemků uvedených ve výroku rozsudku, které jsou předmětem převodu, tak činí 1 335 668 Kč. Žalobce vede proti žalované několik různých sporů, přičemž jeho nárok v nesporné výši 7 986 000 Kč byl již pravomocnými rozsudky soudů uspokojen ve výši 6 652 973,70 Kč (viz poslední vyjádření žalobce ze dne [datum]). K uspokojení tak zbývá restituční nárok ve výši 1 333 206,30 Kč. Ostatní řízení nejsou dosud pravomocně ukončena, proto k nim soud při posuzování vhodnosti požadovaných pozemků nepřihlížel. Navíc podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4004/2011 řešení otázky, která nebyla přímo předmětem sporu v jiném řízení a o níž proto jiný soud nerozhodoval ve výroku, nýbrž se s ní (jako s otázkou předběžnou) pro účely svého rozhodnutí vypořádal toliko v odůvodnění svého rozhodnutí, pro soud v jiném řízení závazné není. Vyhověním žalobě dojde prakticky k úplnému uspokojení restitučního nároku žalobce, aniž by nárok byl výrazně překročen a tedy pozemky specifikované v tomto řízení lze i z tohoto pohledu považovat za vhodné k převodu. Pokud by snad došlo k nežádoucímu stavu a v případě nabytí právní moci tohoto a dalších rozsudků v dosud nepravomocných řízeních, kdy by na žalobce jako oprávněnou osobu byly převedeny náhradní pozemky v hodnotě vyšší, než je hodnota jeho restitučního nároku, lze takový stav řešit s odkazem na bezdůvodné obohacení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3388/2012).

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobce se původně dožadoval pozemků v celkové hodnotě 2 469 328 Kč dle ocenění posudky [titul]. [příjmení]. Ve sporu byl částečně úspěšný ohledně pozemků v hodnotě 1 335 688 Kč (54 %) a neúspěch měl ve vztahu k pozemkům, u kterých vzal žalobu částečně zpět, tj. v hodnotě 1 073 478 Kč (46 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu má žalobce právo na náhradu 8 % nákladů řízení, které mu uplatňováním práva vznikly. Náklady tvoří odměna za 8 úkonů právní služby po 18 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, 2x účast na jednání, 4x vyjádření ve věci - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. – dále jen AT) a 8 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT). Dále žalobci náleží podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., č. 589/2020 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 2 415 Kč za 2 cesty osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět k jednání u zdejšího soudu v celkové délce 2x 218 km (spotřeba 4,2 l /100 km, cena za 1 l nafty 31,80 Kč, resp. 27,20 Kč a náhrada za použití automobilu 4,20 Kč/km, resp. 4,40 Kč/km), náhrada za čas strávený cestou k soudu a zpět v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT) a náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 31 721,55 Kč Celkem tak činí náklady řízení 182 776,55 Kč a žalovaná je povinna zaplatit žalobci 14 622 Kč (tj. 8 %) do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

17. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu v řízení vznikly náklady spojené se znalečným, jehož výše nebyla ke dni vydání rozsudku známa, a proto o nich bude rozhodnuto v samostatném usnesení podle § 155 odst. 1 o. s. ř. Co do základu soud jejich úhradu rozdělil mezi účastníky podle jejich úspěchu ve věci, tedy žalobce je povinen zaplatit 46 % těchto nákladů a žalovaný 54 %.

Poučení