3 C 67/2012-1099

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena [titul] [jméno] [příjmení] advokátkou se sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupen [titul] [jméno] [příjmení] advokátem se sídlem [adresa], [obec] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Z věcí patřících do zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují pozemky p. [číslo] p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [číslo popisné], vše v [katastrální uzemí], zapsané listu vlastnictví [číslo] u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 6 358 293 Kč, z toho 2 000 000 Kč do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku a 4 358 293 Kč do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech polovinu nákladů řízení, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech polovinu nákladů řízení, přičemž přesná částka bude vyčíslena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 8. 2012 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo vypořádáno společné jmění manželů (dále jen SJM) z manželství se žalovaným, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 11. 8. 2009 č. j. 10 C 77/2009-10. Předmětem vypořádání učinila nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] (pozemek parc. [číslo] pozemek parc. č. st. [číslo], budova [číslo popisné]) a závazky SJM vůči třetím osobám - [jméno] a [jméno] [příjmení] z titulu splnění jejich ručitelského prohlášení vůči věřiteli účastníků [titul] [jméno] [příjmení], závazek z úvěrové smlouvy ČMSS č. 574283801, závazek z úvěrové smlouvy [právnická osoba] č. 580561901 a závazek vůči [celé jméno žalovaného] (synu účastníků) vzniklý z toho, že [celé jméno žalovaného] uzavřel (zastoupen účastníky) úvěrovou smlouvu s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] č. 887/ 2003, jejíž výnos byl použit na majetek v SJM. Žalobkyně dále žádala, aby při vypořádání byly zohledněny příjmy žalovaného z pronájmu nemovitostí v zaniklém SJM, vnosy z výlučného jmění žalobkyně do SJM v době trvání manželství a vnosy žalobkyně do zaniklého SJM po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V průběhu řízení žalobkyně zpřesňovala tvrzení ohledně struktury a výše svých vnosů a odpovídající nároky částečně brala zpět, naposledy dle podání ze dne 15. 5. 2019 žádala zohlednit částku 1 753 800 Kč, která měla představovat součet ceny materiálů darovaných jí jejím otcem [jméno] [příjmení] a použitých na stavbě domu a přímo darovaných finančních prostředků k uhrazení faktur za stavební a další práce v souvislosti se stavbou domu, částku 370 000 Kč z výlučného jmění žalobkyně (pocházející z čerpání úvěrů ze stavebního spoření rodičů žalobkyně a žalobkyni darovaných) použitou na dokončovací práce domu, částku 1 593 000 Kč spolu s úroky z prodlení 214 044,42 Kč zaplacené žalobkyní manželům [příjmení] (rodičům žalovaného) z titulu splnění jejich ručení za dluh účastníků, částku 36 000 Kč zaplacenou žalobkyní na úhradu splátek půjčky od [titul] [jméno] [příjmení] po rozvodu manželství, splnění závazku z úvěrové smlouvy ČMSS č. 574283801 žalovanou po rozvodu manželství, částku 34 468 Kč použitou na splacení závazku vůči synovi po rozvodu manželství a částku 88 723 Kč investovanou do domu po rozvodu manželství. V průběhu řízení upřesnila, že se správně mělo jednat o částku 76 500 Kč, přičemž z důvodu absence doklad o platbě netrvala na nahrazení částky 15 000 Kč za fasádní práce a požadovala pouze 37 723 Kč za vyštěrkování cesty a 24 500 Kč za svítidla (celkem 62 223 Kč). Nad rámec původní žaloby v podání ze dne 15. 5. 2019 požadovala žalobkyně zohlednit též částku 142 000 Kč, kterou ze svých výlučných prostředků (pocházejících z darů od otce) za trvání manželství použila na splácení půjčky [titul] [jméno] [příjmení]. Ohledně způsobu vypořádání SJM navrhla, aby byl nemovitý majetek přikázán do jejího výlučného vlastnictví, a to jednak s ohledem na výši jejích vnosů do SJM a též v zájmu nezletilých dětí, které má žalobkyně svěřeny do péče a ve vypořádávaném domě mají bydliště, přičemž jedno z dětí je zdravotně postižené.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že učinil nesporným žalobkyní vymezený rozsah vypořádávaného majetku (nemovitostí, závazků vůči ČMSS, [celé jméno žalovaného] a rodičům žalobce). Zpochybnil však žalobkyní uplatněné vnosy do stavby domu. Tvrdil, že stavba byla prováděna svépomocí především ze strany žalovaného a jeho otce. Připustil, že též otec žalobkyně se v počátečních stádiích na stavbě podílel, ale popřel, že by to bylo v žalobkyní tvrzeném rozsahu. K částce 370 000 Kč, která měla pocházet z čerpání úvěrových smluv rodičů žalobkyně, uvedl, že s ohledem na datum uzavření smluv nemohla být částka poskytnuta tak, jak žalobkyně uvádí a její tvrzení o tomto vnosu označil za účelová. Jako nepodložené sporoval i tvrzené investice žalobkyně do domu po rozvodu. K příjmům, které měl mít z pronájmu domu, uvedl, že též žalobkyně nemovitost po rozvodu pronajímala od srpna 2009 do září 2010 a měla z tohoto podnikání příjem. Sám pak požadoval ve vypořádání SJM zohlednit finance zapůjčené od sestry žalovaného ve výši 90 000 Kč a rodičů žalovaného ve výši 291 000 Kč využité při stavbě domu, práce provedené otcem žalovaného v rozsahu 5 999 hodin oceněné částkou 1 259 790 Kč a čerpání elektrické energie z domu rodičů žalovaného při stavbě od srpna 2003 do prosince 2006. K navrhovanému způsobu vypořádání uvedl, že má obavy o schopnost žalobkyně vyplatit mu vypořádací podíl, a proto by bylo vhodnější nemovitosti prodat a výnos rozdělit mezi účastníky. Na konci řízení po zhotovení aktuálního znaleckého posudku k ocenění nemovitosti uvedl, že nemá dostatek prostředků k vyplacení vypořádacího podílu a nežádal přikázání nemovitosti do svého vlastnictví.

3. Soud již jednou ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 3 C 67/2012 – 781 ze dne 4. 12. 2019, který byl odvolacím soudem zrušen usnesením č. j. 26 Co 140/2020-821 ze dne 10. 11. 2020 a odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby stanovil nutné náklady na zhotovení„ hrubé stavby“ domu [adresa] v cenách platných v letech 2001 až 2005 a aktuální cenu pozemku parc. č. st. [číslo] - jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí].

4. V průběhu řízení učinili účastníci nesporným, že každý z nich po určitou dobu po rozvodu manželství pronajímal dům [adresa], přičemž oba tím získali shodnou částku, přibližně 50 000 Kč. Též učinili nesporným, že žalobkyně po rozvodu manželství uhradila 36 000 Kč na splátky půjčky od [titul] [příjmení]. K těmto skutečnostem proto soud neprováděl dokazování.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Semilech č. j. 10 C 77/2009-9 ze dne 11. 8. 2009 soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne 15. 4. 1995 bylo rozvedeno s právní mocí rozsudku dne 11. 8. 2009. Děti z tohoto manželství, včetně jednoho zdravotně a mentálně postiženého, jsou svěřeny do péče žalobkyně.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] soud zjistil, že ve společném jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] je pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost a pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, včetně stavby [adresa žalovaného a žalobkyně], rodinný dům.

7. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, a výslechu tohoto znalce soud zjistil, že obvyklou cenu domu a pozemku podle stavu nemovitostí a cenové úrovně ke dni 11. 8. 2009 znalec stanovil na 6 950 000 Kč. Znalec použil porovnávací metodu, oceňovanou nemovitost srovnal se 3 případy, z toho v jednom byla známa realizovaná kupní cena, ve dvou případech znalec vycházel z ceny inzerované. Znalec uvedl, že současná cena (vztaženo ke dni vypracování posudku 23. 1. 2016 i výslechu znalce 10. 6. 2016) je přibližně stejná jako cena uvedená v posudku, a to s ohledem na vývoj cenové hladiny nemovitostí po jejich propadu a krizi na realitním trhu v letech 2010 –2011. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací pro odhady cen nemovitostí, soud zjistil, že znalec určil obvyklou cenu domu a pozemku ve výši 12 750 000 Kč. Znalec použil více metod, pro určení obvyklé ceny se přiklonil k porovnávací metodě, oceňovanou nemovitost srovnal s 5 prodeji realizovanými a 4 inzerovanými.

8. Ze soudem zadaného posudku vypracovaného [právnická osoba] [právnická osoba], znaleckým ústavem v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění mj. pro oceňování nemovitostí a staveb a z výslechu jednoho ze zpracovatelů tohoto posudku [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tímto posudkem byla obvyklá cena domu a pozemku a to podle stavu nemovitostí ke dni 11. 8. 2009 a cenové úrovně ke dni 3. 11. 2016 stanovena na 8 376 000 Kč, byla použita srovnávací metoda a porovnání s 6 nemovitostmi. Při stanovení korekčních koeficientů byla jako míra velikosti objektů použita užitná podlahová plocha bez započtení plochy garáže, přítomnost garáže byla zohledněna v koeficientu vybavenosti. Znalecký ústav v souladu se zadáním provedl též revizi posudků [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení], o obou konstatoval, že obsahují všechny formální i věcné náležitosti znaleckého posudku, ale k oběma měl výhrady. V posudku [titul] [příjmení] je nesprávným shledán způsob, kterým znalec v rámci srovnávací metody upravil ceny porovnávaných objektů v závislosti na velikosti pozemku, zpochybněna je jak použitá cena za m2 pozemku, tak samotná metoda. Znalec dále nesprávně zohlednil přítomnost garáže, když od prodejní ceny porovnávaných objektů odečítal cenu garáže, přitom posuzovaný dům garáž má, postup měl být opačný. Posudku je též vytýkáno, že v něm není uvedeno, k jakému datu je ocenění provedeno, ze závěrů ústav dovodil, že historicky k roku 2009, kdy byla vyšší cenová úroveň, do porovnávaných prodejů byly zařazeny dvě poloviny stejného dvojdomu, jedna polovina prodaná v roce 2009, druhá v roce 2014 za cenu o 13 % nižší. Posudku [titul] [příjmení] je vytýkán nedostatečný počet srovnatelných prodejů, nepoužití korekčních koeficientů, přestože porovnávané objekty mají rozdílnou velikost, stáří, vybavenost a velikost pozemků, a dále neopodstatněné stanovení jednotkové ceny pod úrovní redukovaných cen porovnávaných objektů (kdyby znalec postupoval standardně, byla by výsledná cena 8 271 523 Kč, téměř shodná s vlastním posudkem ústavu).

9. Ze soudem zadaného posudku vypracovaného [právnická osoba] [anonymizováno] [role v řízení] [právnická osoba], znaleckým ústavem v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady nemovitostí, a z výslechu jednoho ze zpracovatelů tohoto posudku [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tímto posudkem byla obvyklá cena domu a pozemku a to podle stavu nemovitostí ke dni 1. 8. 2009 a cenové úrovně ke dni 30. 5. 2018 stanovena na 9 725 000 Kč, byla použita metoda přímého porovnání na vzorku 8 prodejů. Znalecký ústav se v souladu se zadáním vyjádřil k ostatním provedeným posudkům. K posudku [titul] [příjmení] je konstatován nízký počet porovnávaných vzorků, z toho jen jediný realizovaný prodej, dále je vytýkáno použití časově vzdálených prodejů, aniž by se s tím posudek výpočtově vyrovnal. Posudku [titul] [příjmení] je taktéž vytýkáno použití prodejů z různých let (jednoho realizovaného z roku 2014, inzerce z roku 2016), aniž by se s tím posudek vyrovnal výpočtově či alespoň slovním komentářem. Nebyla provedena korekce cen na parametry porovnávané nemovitosti, ceny byly pouze zprůměrovány a to za využití vážených průměrů, přičemž stanovení vah není vysvětleno a v důsledku toho je nepřezkoumatelné. Posudek z více důvodů vyvolává pochybnosti, některé použité realitní nabídky byly později v době realitní konjunktury paradoxně prodány za podstatně nižší částky, než se kterými posudek počítal, všechny srovnávané nemovitosti měly výrazně nižší cenu, než ke které dospěl posudek, cena stanovená administrativní metodou vyšla nižší než výsledek porovnávací metody, přitom obvyklý je opak. Posudek 1. [právnická osoba] je označen za zpracovaný v souladu se znaleckými standardy a dobře přezkoumatelný, korekční koeficienty jsou stanoveny standardně. Jako ne zcela vhodný je hodnocen výběr vzorku, který se příliš soustředil na penziony, přičemž oceňovaná stavba není přesně tohoto typu, hotel dle názoru ústavu pak neměl do srovnání být zařazen vůbec. K námitkám stran sporu k nezapočtení plochy garáže je konstatováno, že tato plocha započtena být měla.

10. Posudek znalecké kanceláře [právnická osoba] [anonymizováno] [role v řízení] [právnická osoba] byl aktualizován posudkem č. 6495-241/ 2021 ze dne 3. 12. 2021. V tomto posudku znalec stanovil obvyklou cenu domu a pozemku v částce 15 961 000 Kč, a to ke dni vypracování posudku. Znalec použil srovnávací metodu, kdy předmětnou nemovitost porovnal se 4 reálnými prodeji obdobných nemovitostí v [katastrální uzemí] (kupní cena 22 000 000 Kč u vzorku 1, 8 000 000 Kč vzorek 2, 27 480 000 Kč vzorek 3 a 12 500 000 vzorek 4) a za použití koeficientů odlišnosti stanovil obvyklou cenu za m2 40 362,83 Kč. Při výměře oceňované nemovitosti 395,44 m2 dospěl ke shora uvedené obvyklé ceně 15 961 000 Kč. Viz následující tabulka: Srovnávací obdobné nemovitosti; Výměra (m2); Cena k porovnání (Kč/m2); Meziroční indexy cen; Korekce – koeficienty odlišnosti; Určená obvyklá cena (Kč/m2) ;;;; zdroj informace o ceně; poloha; velikost; technický stav a vybavenost; pozemky; ostatní; ON 1 (7); 612,23; 35 934,21; 1,000; 1,00; 1,00; 1,15; 1,00; 0,90; 1,00; 37 191,91 ON 2 (10); 181,50; 44 077,13; 1,100; 1,00; 1,00; 0,80; 1,35; 0,95; 1,00; 49 745,45 ON 3 (13); 762,30; 36 521,05; 1,100; 1,00; 1,00; 1,20; 1,00; 0,80; 1,00; 38 566,23 ON 4 (16); 344,25; 36 310,82; 1,100; 1,00; 1,00; 1,00; 1,00; 0,90; 1,00; 35 947,71 ;;;;; n: počet srovnávacích nemovitostí; 4 ;;;;; Určená obvyklá cena:; 40 362,83 ;;;;; Statistické veličiny: ;;;;; Směrodatná odchylka (SO); 6 346,00 ;;;;; Minimální hodnota; 35 947,71 ;;;;; AP – SO; 34 016,83 ;;;;; Aritmetický průměr (AP); 40 362,83 ;;;;; AP + SO; 46 708,83 ;;;;; Maximální hodnota; 49 745,45 Výměra:; 395,44 m2; 15 961 076,08 Obvyklá cena po zaokrouhlení:; 15 961 000 Na základě požadavku soudu stanovil znalec také obvyklou cenu nemovitosti ke dni rozvodu manželství 11. 8. 2009 ve výši 17 062 500 Kč. K vyšší obvyklé ceně dospěl znalec zvýšením koeficientu technického stavu a vybavenosti o 0,075 s ohledem na skutečnost, že k zániku manželství došlo před 12 lety a za tu dobu došlo ke změně technického stavu nemovitosti k horšímu v důsledku havárie zadní části střechy, kdy z důvodu zřícení venkovní opěrné stěny propadla ta část střechy, která tvořila venkovní zastřešení. Další vliv na degradaci technického stavu stavby má také přirozené stárnutí jednotlivých stavebních prvků, kdy ovšem každý z prvků stárne jinak - např. základové konstrukce či nosné zdivo mají běžnou životnost 100 a více let, kdežto např. střešní krytina má životnost max. 40 roků, kotle pro vytápění cca 25 let atd. Výpočtové zohlednění tolika různých vlivů je obtížné, prakticky je nelze přesně matematicky kvantifikovat, nicméně stavba v r. 2009 měla vyšší technickou hodnotu než stavba v r. 2021 a v této logice obvyklá cena nemovitostí v bodě v roce 2009 musí být nutně vyšší než v současné době. Na základě připomínek žalobkyně ohledně nevhodnosti vybraných vzorků znalec nových informacích o vzorku 3 revidoval své závěry o obvyklé ceně a vzorek 3 z porovnání vyřadil, čímž došlo k úpravě ceny za m2 a tím i celkové obvyklé ceny. Viz následující tabulka: Srovnávací obdobné nemovitosti; Výměra (m2); Cena k porovnání (Kč/m2); Meziroční indexy cen; Korekce – koeficienty odlišnosti; Určená obvyklá cena (Kč/m2) ;;;; zdroj informace o ceně; poloha; velikost; technický stav a vybavenost; pozemky; ostatní; ON1 (7); 612,23; 35 934,21; 1,000; 1,00; 1,00; 1,15; 1,00; 0,90; 1,00; 37 191,91 ON2 (10); 181,50; 44 077,13; 1,100; 1,00; 1,00; 0,80; 1,35; 0,95; 1,00; 49 745,45 ON3 (13) ;;;;;;;;;; ON 4 (16); 344,25; 36 310,82; 1,100; 1,00; 1,00; 1,00; 1,00; 0,90; 1,00; 35 947,71 ;;;;; n: počet srovnávacích nemovitostí; 3 ;;;;; Určená obvyklá cena:; 40 961,69 ;;;;; Statistické veličiny: ;;;;; Směrodatná odchylka (SO); 7 632,00 ;;;;; Minimální hodnota; 35 947,71 ;;;;; AP – SO; 33 329,69 ;;;;; Aritmetický průměr (AP); 40 961,69 ;;;;; AP + SO; 48 593,69 ;;;;; Maximální hodnota; 49 745,45 Výměra:; 395,44 m2; 16 197 891 Obvyklá cena po zaokrouhlení:; 16 198 000 Při výslechu dne 20. 9. 2022 znalec na své závěry v podobě upřesněného ocenění odkázal. Uvedl, že užitnou plochu srovnávaných vzorků provedl výpočtem na základě měření zastavěného prostoru z katastrálním mapy a následnou úpravou koeficienty dle jednotlivých pater. Dále k dotazu soudu ozřejmil důvody pro použité koeficienty k zohlednění technického stavu a vybavenosti jednotlivých vzorků. Uvedl, že vzorky uvnitř neviděl, zpravidla se však vychází z vnějšího vzhledu. U vzorku 2, který má koeficient 1,35, zohlednil stáří stavby 30 – 40 let a využil i informace od žalovaného o tom, že nemovitost nebyla v době prodeje zrekonstruovaná. Toto tvrzení potvrdil znalcův kolega, který tam prováděl místní šetření v roce 2018. Ideální rozpětí koeficientu je 0,8 - 1,2 a nemělo by přesáhnout 0,5 – 1,5. U vzorku 1 znalec o existenci vnitřního bazénu nevěděl. Pokud skutečně má vzorek 1 vnitřní bazén na rozdíl od oceňované nemovitosti, tak i přesto koeficient technického stav a vybavenosti 1 odpovídá, neboť se jedná o běžný bazén a technický stav domu znalec nepovažuje za zcela perfektní. Poukázal na terasu zarostlou mechem, z čehož dovozuje slabší údržbu. Bazén tento nedostatek vyváží, a proto setrval na koeficientu 1. Vzorek 2 má potenciál k rozdělení pozemku pro další stavbu, což se aktuálně na stavební úřadu řeší. V roce 2020 to nemohl znalec nijak predikovat, podle jeho názoru bylo prvotním záměrem nemovitost zrekonstruovat, což se v mezidobí podařilo. Ostatní srovnávané nemovitosti potenciál k rozdělení pozemku pro další stavbu nemají, a to včetně vzorku 4, kdy dům stojí uprostřed pozemku. S kolegou znalec provedl místní šetření u oceňované nemovitosti i u srovnávaných nemovitostech, které prohlédli zvenčí a pořídili fotodokumentaci. Drobné a kosmetické úpravy, které měly podle žalobkyně proběhnout na vzorku 2, nevypovídají ani o průměrné rekonstrukci objektu, protože nový majitel ji v roce 2020 zcela kompletně celou zrekonstruoval. I když tento vzorek vykazuje nejnižší kupní cenu, v přepočtu na Kč/m2 vychází cena nejvyšší, neboť se jedná o nemovitost s nejmenší podlahovou plochou.

11. Ze smluv o půjčce (ze dne 2. 10. 2006, ze dne 19. 4. 2008 a jedné nedatované obsahující závazek věřitele poskytnout půjčenou částku do 20. 4. 2007) soud zjistil, že účastníci uzavřeli s [titul] [jméno] [příjmení] smlouvy o půjčkách, podle kterých jim měl věřitel poskytnout 600 000 Kč nejpozději 12. 10. 2006, 900 000 Kč nejpozději 20. 4. 2007 a 300 000 Kč nejpozději 30. 4. 2008. Dlužníci se zavázali splácet v pravidelných splátkách, půjčky jsou úročeny mírou odvozenou od průměrné inflace zveřejňované ČSÚ a pro případ prodlení dlužníka byla sjednána smluvní pokuta. Manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] ohledně závazků účastníků z těchto smluv prohlásili, že jako ručitelé uspokojí věřitele, nezaplatí-li dlužníci řádně a včas. Z výzvy k uhrazení závazku z titulu ručitelského prohlášení ze dne [datum] se podává, že [titul] [příjmení] požádal [jméno] a [jméno] [příjmení] o splnění ručitelského závazku a vyčíslil celkovou pohledávku na 2 092 482,47 Kč. Současně navrhl narovnání, dle kterého v případě úhrady 1 593 392,47 Kč do 10. 9. 2010 zbytek dluhu spočívající v převážné části ze smluvní pokuty, promine. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], na jméno [příjmení] [jméno] (otec žalovaného) se podává, že dne 16. 8. 2010 byla poukázána částka 1 593 393 Kč z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet]. Z potvrzení o splnění ručitelského závazku ze dne 1. 9. 2010 se podává, že [titul] [příjmení] potvrdil zánik závazků z půjček na celkem 1 800 000 Kč z důvodu plné úhrady zůstatku ručiteli. Dopisem [jméno] a [jméno] [příjmení] účastníkům ze dne 23. 8. 2010 byli účastníci vyzváni k úhradě 1 593 393 Kč z titulu splněného ručení a opětovně byli vyzváni dopisem ze dne 5. 5. 2011 prostřednictvím právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č. j. 83 C 195/2011-112 ze dne 20. 6. 2013 bylo účastníkům uloženo společně a nerozdílně zaplatit [jméno] a [jméno] [příjmení] částku 1 593 393 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % od 2. 10. 2012 do zaplacení. Výpis historie transakcí z internetového bankovnictví k účtu [číslo] u [právnická osoba], na jméno [celé jméno žalobkyně] obsahuje platby ze dne [datum] ve výši 1 593 393 Kč s avízem 83 C 195/2011 a ze dne 1. 8. 2014 ve výši 214 044,42 Kč s avízem úroky z prodlení na účet č. [bankovní účet]. Platba ve výši 1 593 393 Kč dne 17. 7. 2014 je osvědčena též příkazem k úhradě ze dne 17. 7. 2014 opatřeným razítkem [právnická osoba] Úhrada pohledávky z titulu splněného ručení vůči manželům [příjmení] žalobkyní byla zároveň učiněna nespornou na jednání soudu dne 18. 12. 2014.

12. Ze sdělení [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) soud zjistil, že ke dni 11. 8. 2009 vykazoval úvěrový účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [celé jméno žalovaného] k úvěrovému případu [číslo] zůstatek včetně příslušenství - 129 026,50 Kč a úvěrový účet č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalobkyně] k úvěrovému případu [číslo] zůstatek včetně příslušenství - 121 782,40 Kč. Dle sdělení [anonymizováno] 20. 12. 2018 byly oba úvěry zcela splaceny a účty zrušeny, a to účet [číslo] ke dni 30. 6. 2015 a účet [číslo] ke dni 31. 8. 2015. Z přiložených výpisů soud zjistil, že žalobkyně na splátkách od rozvodu manželství do úplného splacení zaplatila celkem 141 177,80 Kč, žalobce od rozvodu do splacení zaplatil celkem 149 495,80 Kč Smlouvy byly uzavřeny v říjnu, resp. prosinci 2007. Existence závazků z obou smluv z ČMSS a jejich splácení po rozvodu žalobkyní a žalovaným bylo taktéž učiněno nesporným na přípravném jednání.

13. Ze smlouvy o úvěru ze stavebního spoření č. 887/ 2003 ze dne 25. 8. 2003 soud zjistil, že uvedeného dne byla uzavřena smlouva mezi [celé jméno žalovaného], [datum narození] (zastoupeným účastníky) a [právnická osoba], jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 107 103 Kč. Z oznámení o konečném vyúčtování úvěru ze dne 3. 1. 2012 a přiložených výpisů soud zjistil, že úvěr byl zcela splacen (poslední splátka 22. 11. 2011, výplata přeplatku a uzavření účtu 9. 12. 2011). Čerpání úvěru bylo realizováno dne 14. 1. 2004 bezhotovostním převodem částky 107 103 Kč na účet č. [bankovní účet] a úvěr byl po datu 11. 8. 2009 splácen výhradně bezhotovostními převody z účtu na jméno [celé jméno žalobkyně] (s výjimkou dvou splátek byl stejným způsobem splácen i před rozvodem). Ke dne 11. 8. 2009 činil zůstatek úvěrového účtu - 36 245,40 Kč Uzavření smlouvy a splácení po rozvodu žalobkyní bylo mezi účastníky nesporné.

14. V rámci účastnického výslechu žalobkyně k majetkovým poměrům v rodině vypověděla, že do roku 2002 manžel závodně lyžoval s příjmem okolo 13 000 Kč, následně začal podnikat v oboru truhlář, první rok bez příjmů, poté si vydělal cca 100 000 až 150 000 Kč za rok. Od roku 2007 ze zdravotních důvodů nepodnikal, vypomáhali jim rodiče. Žalobkyně měla příjem do roku 2005 asi 8 000 Kč, poté 10 000 Kč, v květnu 2007 nastoupila na rizikové těhotenství s podporou 5000 Kč měsíčně. Tehdy rodinu podporoval výlučně otec žalobkyně. K výstavbě domu uvedla, že ji zpočátku v rozsahu hrubé stavby zajišťovala firma [právnická osoba], poté na stavbě pracovali jednotliví živnostníci. Placeni byli většinou hotově, bez dokladů, z prostředků pocházejících od otce žalobkyně. Vlastní příjmy manželů šly na chod domácnosti. Žalovaný věděl o tom, že většinu nákladů platí otec žalobkyně a rodiče žalovaného nic neplatili. Účet, z něhož byla stavba také financována, byl oficiálně veden na jméno žalobkyně. Jednalo se ale o prostředky jejího otce z důvodu exekučního řízení vůči otci žalobkyně. Na účet chodila mzda ze spol. [právnická osoba] a ze [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]. Materiál na stavbu objednával otec žalobkyně po dohodě s žalovaným, doklady neevidovali. Na financování stavby byly použity úvěry od [anonymizováno], úvěr od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vedený na syna účastníků [celé jméno žalovaného] a půjčky od p. [příjmení]. Třetí z půjček byla částečně použita na splacení prvních dvou. S pronájmem domu započali účastníci ještě za trvání manželství na přelomu roků 2007 a 2008. Dům byl ke dni rozvodu v podstatě dokončen, prováděla se pouze drenáž a úpravy pozemků.

15. V rámci účastnického výslechu žalobce uvedl, že do jara 2002 závodně lyžoval a byl často v zahraničí. V té době již probíhala stavba a betonovaly se základy. O stavbu ani její financování se nezajímal. Od roku 2002 byl doma, do roku 2004 nepracoval a byl evidován na úřadu práce. Od roku 2005 podnikal s příjmy cca 100 000 Kč, 120 000 Kč a 150 000 Kč v jednotlivých letech. V roce 2007 měl úraz, od roku 2008 do kolaudace truhlařinu podnikatelsky neprovozoval, neboť bylo finančně výhodnější věnovat se přímo stavbě než najímat řemeslníky. Na financování stavby byly použity úvěry od stavebních spořitelen (včetně úvěru vedeného na syna), půjčky od p. [příjmení]. Část prostředků šla na živobytí. Rodiče mu přispěli na stavbu částkou cca 400 000 Kč. Protože není schopen ji prokázat, jako vnos ji neuplatňoval. Příspěvek ze strany rodičů žalobkyně odhaduje též na 400 000 Kč, mělo jít o písek a dřevo. V době, kdy byl na úřadu práce, financoval stavbu p. [příjmení]. Byla zbudována základová deska a obvodové zdivo v přízemí, bez příček a věnce. O existenci účtu p. [příjmení] vedeného na jméno žalobkyně nevěděl, s žalobkyní měli jeden společný účet vedený na jméno žalobce, ke kterému měla žalobkyně dispoziční právo.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí nezjistil. Svědek uvedl, že na stavbě zdarma vypomáhal v roce 2007, o financování stavby mu není nic známo.

17. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že se znal s p. [příjmení], který pracoval jako stavbyvedoucí pro jeho [právnická osoba] a obchodní styky byly i mezi [právnická osoba] a firmou p. [příjmení]. Přímo [právnická osoba] se na stavbě domu účastníků nepodílel, ale p. [příjmení] měl povoleno používat auta. Na stavbu byl na delší dobu zapůjčen nákladní vůz a autojeřáb [typ vozidla] [anonymizováno]. Účtováno bylo podle odpracovaných hodin. Dále HEJP dodal p. [příjmení] cihly, cement, radonovou fólii. Vyúčtování probíhalo též formou zápočtů za pohledávky p. [příjmení] z jeho práce pro svědka, resp. spol. [právnická osoba].

18. Svědek [jméno] [příjmení], společník a jednatel společnosti [právnická osoba], k věci uvedl, že faktury společnosti byly vystavovány po roce 2000 a byly vždy zaplaceny. Domnívá se, že všechny zněly na jméno [celé jméno žalobkyně], podrobnosti si již nepamatuje. Kdo konkrétně faktury hradil, si již nepamatuje. K faktuře a příjmovému dokladu s poznámkou„ zaplaceno z tvojí nevyplacené mzdy“ uvedl, že jde o jeho písmo, pravděpodobně byl vyfakturovaný materiál strháván ze mzdy p. [příjmení], ale bližší podrobnosti si již nevybavuje. Výstavbu domu manželů [příjmení] v [obec] řídil p. [příjmení], jiný dům v té době nebyl stavěn.

19. Ze stavebního povolení ze dne 26. 6. 2002 jakož i souvisejících dokumentů – protokolu o ústním jednání ze dne 7. 6. 2002, stanoviska KRNAP ze dne 2. 8. 2001 a ze dne 17. 6. 2002, rozhodnutí silničního správního úřadu ze dne 11. 6. 2002 a výňatků z projektové dokumentace se podává, že ve sloučeném územním a stavebním řízení byla povolena stavba rodinného dobu s ubytováním, který obsahuje přízemí, patro a podkroví, na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Stavba měla být provedena zhotovitelsky stavební firmou [právnická osoba], povolení nabylo právní moci dne 31. 7. 2002. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 22. 12. 2008 s právní mocí 23. 12. 2008 bylo povoleno užívání stavby„ rodinný dům“ a novostavbě přiděleno [číslo popisné], zároveň bylo stavebníkům uloženo odstranit zjištěné nedostatky, a to provést zábradlí nad sklepem, v garáži provést zvýšený práh k zamezení úniku ropných látek a do 30. 9. 2009 dokončit terénní úpravy.

20. Z listiny„ [příjmení] – Vložené finanční prostředky na výstavbu RD [příjmení]“ se podává, že v tomto přehledu zpracovaném O. Langhamrem jsou rozepsány jednotlivé činnosti hrazené z majetku p. [příjmení] a jím dodaný materiál – v roce 2000: stavební dřevo v ceně 20 000 Kč, kácení, doprava a pořez dřeva 16 500 Kč, rok 2001: kácení a doprava dřeva 17 800 Kč, příprava staveniště, terénu 15 000 Kč, zemní práce, odtěžení kamene 47 000 Kč, výkop základů 22 000 Kč, příprava kamene na sokl 10 300 Kč, betonování základů vč. bednění 106 000 Kč, projekt k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení a související činnosti 81 500 Kč, rok 2002: doprava a pořez konstrukčního dřeva 125 900 Kč, cena dřeva 130 000 Kč, kanalizace v základech 25 800 Kč, bednění základů, dozdění kamene, zásyp a hutnění 45 700 Kč, zemní práce, betonáž 52 500 Kč, izolační přizdívka, drenáž 45 000 Kč, kámen na sklípek 30 000 Kč, rok 2003: stavební práce vč. materiálu 314 000 Kč, betonování stropů vč. materiálu 116 000 Kč, kámen na sklípek, příprava, doprava 20 500 Kč, odměny brigádníkům 142 500 Kč, izolace radon vč. materiálu 88 400 Kč, rok 2004: materiál pro strop sklípku 38 000 Kč, tesařské práce 151 000 Kč, střešní latě 12 500 Kč, rok 2005: provizorní lepenka na střechu 13 600 Kč, rok 2006: plynová přípojka a kiosek 25 800 Kč, rok 2007: revize, projektová dokumentace, komín 13 800 Kč, dopojení kanalizace, štěrk 26 700 Kč. Ze stavebních deníků a přiložené fotodokumentace soud zjistil průběh stavby od prosince 2000 do září 2004. Všechny záznamy v deníku jsou signovány stejným podpisem„ [příjmení]“.

21. Z„ Prohlášení o pracovní činnosti na stavbě domu [jméno] a [jméno] [příjmení]“ ze dne 19. 3. 2013 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se podává přehled činností na stavbě od května 2004 do května 2009, dle tohoto přehledu mělo být otcem žalovaného odpracováno celkem 5999 hodin oceněných na 1 259 790 Kč, prohlášení obsahuje rovněž seznam půjček žalovanému na financování stavby v celkové výši 291 000 Kč od rodičů žalovaného a 90 000 Kč [anonymizováno] sestry žalovaného. Prohlášením ze dne [datum] [celé jméno žalovaného] uznal dluh v celkové výši 90 000 Kč vůči své sestře [jméno] [příjmení] z titulu půjčky ze dne 10. 8. 2006. Dnem 23. 5. 2013 je datováno prohlášení projektanta [jméno] [příjmení], ohledně opravy projektové dokumentace domu [adresa], kterou provedl v prosinci 2007 pro potřeby kolaudačního řízení. Při prohlídce a zaměření skutečného provedení stavby jej provázel [jméno] [příjmení]. Dnem 2. 5. 2013 je datováno prohlášení dodavatele prací [jméno] [příjmení] o tom, že v listopadu [rok] na stavbě domu [adresa] v [obec] montoval odpadní potrubí a vodovodní rozvody dle objednávky [jméno] [příjmení], který zároveň osobně provedl přípravné práce a pomáhal při realizaci. V průběhu výše uvedených prací nebyla na stavbě činná žádná stavební firma. V prohlášení ze dne 2. 5. 2013 Hubert Rieger uvedl, že Tomáši Kučerovi v letech 2006 a 2007 poskytoval odbornou poradenskou činnost při instalaci elektrických rozvodů na stavbě domu [adresa] [obec] prováděnou [jméno] [příjmení] svépomocí, následně zajistil kompletní revizi instalace, na stavbě neviděl pracovat žádnou odbornou firmu. V prohlášení ze dne 25. 5. 2013 uvedl [jméno] [příjmení], že poskytoval od května 2005 do dubna 2007 poradenskou činnost [jméno] [příjmení], který stavbu [adresa] realizoval svépomocí, na stavbě v té době nepracovala stavební firma.

22. Dne 10. 9. 2001 byl vystaven spol. [právnická osoba] příjmový doklad znějící na částku 2 658,60 Kč přijatou od [jméno] [příjmení] na úhradu faktury [číslo] vystavené dne 10. 9. 2001 za provedený radonový průzkum na parcele [číslo]. Dne 4. 10. 2001 vystavil [titul] [příjmení] příjmový pokladní doklad znějící na částku 1 260 Kč přijatou od [jméno] [příjmení] na úhradu faktury č. 2001 vystavené dne 3. 10. 2001, fakturováno bylo zpracování technické zprávy požární ochrany.

23. Dne 10. 10. 2002 byla vystavena spol. [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] faktura [číslo] na úpravy pozemku, odstranění náletů v celkové výši 1 502 Kč včetně DPH, faktura je podepsána vystavitelem a opatřena razítkem společnosti. Dne 10. 10. 2002 byla vystavena spol. [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] faktura [číslo] na zemní práce a betonování základů v celkové výši 52 500 Kč včetně DPH, faktura je podepsána vystavitelem a opatřena razítkem společnosti. Dne 30. 10. 2003 byla uzavřena smlouva o dílo [číslo] 2003 mezi [celé jméno žalobkyně] jako objednatelem a spol. [právnická osoba] jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy byla dodávka stavebních prací a to nosné zdivo v ceně 104 000 Kč bez 5% DPH a železobetonová deska v ceně 120 000 Kč bez 5% DPH na zakázce novostavba penzionu [obec]. Celková cena díla činila 235 200 Kč včetně DPH. Dne 30. 11. 2003 byla vystavena spol. [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] faktura [číslo] na stavební práce v celkové výši 110 250 Kč včetně DPH, s tím, že po odečtení zálohy ve výši 100 000 Kč činila částka k úhradě 10 250 Kč, faktura je podepsána vystavitelem a opatřena razítkem společnosti. Dne 1. 11. 2004 byla vystavena spol. [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] faktura č. 914094 na dodávku materiálu v celkové výši 202 300 Kč včetně DPH, s tím, že po odečtení zálohy ve výši 107 103 Kč z února 2004 činila částka k úhradě 95 197 Kč k zaplacení na účet č. [bankovní účet]. Faktura je podepsána vystavitelem a opatřena razítkem společnosti. Dne 20. 12. 2004 byl vystaven spol. [právnická osoba] příjmový pokladní doklad o zaplacení částky 95 197 Kč jakožto úhrada faktury [číslo]. Dne 30. 11. 2004 byla vystavena spol. [právnická osoba] [celé jméno žalobkyně] faktura č. 2003 na dodávku stavební práce dle SOD 1) nosné zdivo na částku 109 200 Kč včetně DPH, faktura je podepsána vystavitelem a opatřena razítkem společnosti. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem činnosti spol. [právnická osoba] je mj. provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování. Jedním z jednatelů a společníků společnosti je [jméno] [příjmení], nar. 1950, společníkem je rovněž [jméno] [příjmení]. Rovněž z živnostenského listu vydaného dne 17. 8. 1999 je zřejmé, že předmětem podnikání spol. [právnická osoba] je provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

24. Znaleckým posudkem zpracovaným [titul] [jméno] [příjmení], znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí byla pro účely úvěrového řízení u [právnická osoba] stanovena administrativní cena rozestavěného domu ve stavu ke dni 2. 6. 2004 na 1 606 169 Kč a odhadnuta obvyklá (tržní) cena včetně pozemku na 2 500 000 Kč.

25. Dne 31. 8. 2008 byla vystavena [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] faktura č. 2008 znějící na částku 32 130 Kč včetně DPH za provedené zemní práce v období červenec 2008 a to těžení zeminy, hutnění, rozhrnutí zeminy. Faktura je opatřena razítkem [právnická osoba]. Předložen byl rovněž příjmový daňový doklad z 31. 8. 2008 [číslo] vystavený [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] o zaplacení částky 32 130 Kč na fakturu č. 2008, doklad je opatřen razítkem [právnická osoba]. Dne 27. 10. 2008 byla vystavena [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] faktura [číslo] 2008 znějící na částku 90 000 Kč za dřevěné obložení domu. Faktura je opatřena razítkem [právnická osoba]. Dne 28. 9. 2009 byla vystavena [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] faktura č. 2009 znějící na částku 37 723 Kč včetně DPH za provedení zemních prací v období srpen až září 2009 a to drenáž části pozemku a vyštěrkování [anonymizováno] plochy včetně materiálu. Faktura je opatřena razítkem [právnická osoba]. Předložen byl rovněž příjmový daňový doklad z 28. 9. 2009 č. 289/ 2009 vystavený [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] o zaplacení částky 37 723 Kč na fakturu č. 2009, doklad je opatřen razítkem [právnická osoba]. Dne 25. 11. 2009 byla vystavena [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] faktura [číslo] znějící na částku 175 000 Kč včetně DPH za dodávku a montáž zateplovacího systému na RD v [obec]. Faktura je opatřena razítkem [právnická osoba]. Dle čestného prohlášení ze dne 11. 12. 2014 byla tato faktura vystavena čistě na požádání [celé jméno žalobkyně], plnění z faktury nikdy neobdržel a fakturu ve svém účetnictví neeviduje. Dne 10. 12. 2009 byla vystavena [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] faktura [číslo] [rok] znějící na částku 50 000 Kč za dokončení dřevěného obložení domu. Faktura je opatřena razítkem [právnická osoba].

26. Z vyúčtování [právnická osoba] ze dne 2. 2. 2009 se podává, že z meziúvěrového účtu [číslo] [jméno] [příjmení] bylo ke dni 31. 1. 2009 vyčerpáno 70 000 Kč, z meziúvěrového účtu [číslo] [jméno] [příjmení] bylo k témuž dni vyčerpáno 300 000 Kč. Ze soupisky dokladů o použití prostředků ze stavebního spoření na bytové účely ze dne 22. 11. 2010 se podává, že k doložení účelu v souvislosti s úvěrovou smlouvou [právnická osoba] [číslo] předložil [jméno] [příjmení] tyto doklady: fakturu [příjmení]. Matouška č. 2008 ze dne 31. 8. 2008 na částku 32 130 Kč, fakturu č. 03/ 2008 [příjmení] [příjmení] ze dne 27. 10. 2008 na částku 90 000 Kč, fakturu [příjmení]. [příjmení] č. 2009 ze dne 28. 9. 2009 na částku 37 723 Kč, faktura [příjmení] Hříbala č. 7 2009 ze dne 25. 11. 2009 na částku 175 000 Kč a fakturu [příjmení] [příjmení] č. 08/ 2009 ze dne 10. 12. 2009 na částku 50 000 Kč. Listina je opatřena podacím razítkem [právnická osoba] s datem 6. 12. 2010 a poznámkou„ Prosím o uznání starších dokladů, klienti nepochopili, jak je to s 12měsíční lhůtou.“ s podpisem a razítkem [právnická osoba] [jméno] [jméno], obchodního zástupce a regionálního ředitele [právnická osoba]. Formulář„ kalkulace nákladů“ ze dne 31. 7. 2008 obsahuje soupis nákladů na dokončení stavby [adresa žalovaného a žalobkyně] v celkové výši 550 000 Kč, je opatřen podpisem klienta„ [příjmení]“ a skartačním znakem„ S + klientovi k úschově“. Z listiny není patrné, k jakému účelu byla pořízena, ani o jaký klientský vztah se jedná.

27. Z výpisů z účtu [číslo] u [právnická osoba] za období leden 2000 až srpen 2003 (doloženy výpisy jen za 30 měsíců z celkem 44 v tomto období) plyne, že vlastníkem tohoto účtu byl [jméno] [příjmení]. Pohyby na účtu spočívaly téměř výhradně v příchozích platbách od Sportovního areálu [obec] a od [právnická osoba] a výběrech hotovosti [příjmení]. [příjmení]. Z výpisů z účtu [číslo] u České spořitelny, a. s., za období duben 2004 až prosinec 2009 (doloženy výpisy za 51 měsíců z celkem 69) plyne, že tento účet byl do 5. 3. 2009 veden na jméno [celé jméno žalobkyně]. Od tohoto data je jako majitel účtu veden [jméno] [příjmení]. Příchozí platby spočívají v pravidelných platbách od Sportovního areálu [obec] a od [právnická osoba], několika vkladech hotovosti, příchozí platbě dne 12. 11. 2008 z účtu č. [bankovní účet] ve výši 300 000 Kč a příchozí platbě z účtu č. [bankovní účet] ve výši 70 000 Kč. Odchozí platby jsou nejrůznějšího charakteru (převody na různé účty, výběry hotovosti, platby kartou), některé položky předložených výpisů jsou začerněny.

28. Podle posudku [titul] [příjmení] [číslo] ze dne 23. 4. 2019 byly stanoveny předpokládané minimální náklady na výstavbu hrubé stavby rodinného penzionu [adresa] v [obec] do provedení krovů a střešní konstrukce s přihlédnutím k tomu, že hrubá stavba byla prováděna svépomocí v roce 2001 až 2004. [role v řízení] provedl šetření na místě dne 14. 2. 2019 a zpracoval položkový rozpočet stavebních prací. Znalec vycházel také z fotodokumentace z let 2001 – 2005, projektové dokumentace, stavebních deníků, protokolu o výslechu svědků atd. Na základě zjištěných skutečností a sestaveného položkového rozpočtu dospěl znalec k hodnotě hrubé stavby 3 051 849 Kč bez DPH. Od této částky odečetl v rámci činností prováděných svépomocí (svislé a vodorovné konstrukce, betony podlah, tepelné izolace) předpokládané mzdy pracovníků stavební firmy, režii a zisk celkem 268 866 Kč a dospěl k minimální hodnotě provedené hrubé stavby 2 726 401 Kč bez DPH. Náklady výhradně na stavební materiál vyčíslil v ceně 1 492 200 Kč bez DPH. Položkový rozpočet obsahuje ocenění zemních prací, zakládání, svislých a kompletních konstrukcí, vodorovných konstrukcí, úpravy povrchů, podlahy a osazení a přesun hmot. Dále znalec ocenil izolaci proti vodě a vlhkosti, izolaci střech, izolaci tepelnou, zdravotechniku, vnitřní kanalizaci a tesařské konstrukce. Náklady na mzdy pro celou hrubou stavby včetně činností předpokládajících svépomoc vyčíslil znalec na 244 452 Kč bez DPH. Při výslechu znalec konstatoval, že podíl svépomoci u hrubé stavby je vždy o dost menší než u dokončovacích prací, kde je potřeba více řemesel. Při ocenění materiálu 1 492 200 Kč neměl k dispozici faktury, a proto vycházel z kalkulace. Za dokončení hrubé stavby považoval dokončení krovu a izolace střechy v podobě lepenky. V rámci posudku rovněž ocenil izolaci proti radonu, neboť byla prováděna izolace folií Platon, která je sama o sobě radonovou izolací a současně izolací proti vlhkosti. V rámci hrubé stavby také ocenil vodorovnou kanalizaci položenou pod základní podlahou v odhadnuté délce 44,7 m. Zohlednil i rozestavěný sklípek a lomový kámen použitý k jeho výstavbě. Tvrzené náklady pro brigádníky 142 500 Kč nepovažoval za nepřiměřené rozsahu stavby, kterou nebyl schopen postavit jeden člověk. Při ocenění vycházel rovněž z místní prohlídky, avšak v rámci hrubé stavby již toho nebylo moc vidět, protože většina prací byla zakrytá dokončenou stavbou. Pro zjištění cen platných v době budování hrubé stavby použil program Ústavu stavebnictví [obec], který používá již od roku 1999, proto měl k dispozici i cenovou úroveň 2001 až 2005. Použil úroveň roku 2003 jakožto průměrnou hladinu cen, neboť pohyby cen v těchto letech byly velmi malé, řádově 2 - 3 %. [anonymizováno] stavební dokumentaci vypracoval v březnu 2002 [jméno] [příjmení], [obec].

29. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi dne 10. 10. 2017 a 28. 11. 2017 uvedl, že je společníkem firmy Janson a vykonává pro ně práci jako stavbyvedoucí. Jako fyzická i podnikající osoba měl účet asi v letech 1990 2000 u [právnická osoba] a také zde byl účet firmy [příjmení], někdy od roku 1992. Dále měl běžný účet u [právnická osoba] [anonymizováno], jeden z těchto účtů převedl na manželku, kam jí chodí důchod. Dále jako fyzická osoba měl účet u [právnická osoba] [anonymizováno], asi v letech 2003 2010. U [obec] spořitelny byl také účet na jméno dcery, kam posílal peníze v době, kdy měl určité problémy a byl vydán exekuční příkaz [anonymizováno] základě o rozhodnutí OS Liberec pro dluh v celkové výši asi 200.000 Kč. Aby měl nějaké prostředky k dispozici, šla jeho mzda 20 000 – 25 000 Kč hrubého měsíčně na účet dcery. Mohlo to takto trvat 1 až 3 roku 2001. Dělali to proto, aby měli prostředky pro [právnická osoba] a pro výstavbu domu. K tomuto účtu měla dispoziční právo žalobkyně a svědek. Převážně prostředky vybírala dcera, kartu k výběru měl také svědek. V době výstavby domu [příjmení] měl svědek příjem ročně asi 500 000 Kč hrubého bez odečtení daně na sociální, zdravotní apod. Tehdy měl ještě aktivity ve sportovním areálu, kde pracoval asi v letech 2001 2009. Mzda mu byla vyplácena v hotovosti, tam měl příjem asi 20 000 hrubého. Dále ještě doznívaly nějaké aktivity z podnikání svědka jako fyzické osoby a mimo to měl příjem z firmy [právnická osoba]. Manželka tehdy byla zaměstnána v Naivním divadle v Liberci s příjmem asi 13 000 – 14 000 Kč hrubého. Příjmy od firmy Janson šly na účet dcery. Platil zemní práce a výkopové práce na stavbě domu Kučerových, bylo to v době 2001 2002. Jednalo se např. o zemní práce prováděné panem Štěpánkem v hodnotě asi 30 000 Kč, faktura byla asi vystavena na jméno svědka a platil to ze svých zdrojů. Je možné, že na faktuře bylo někdy IČO svědka, někdy ne. Dále práce prováděla firma A, dále Sportovní areál a pan Matoušek. Faktury byly asi vystaveny na jméno svědka a IČO. Těmto firmám byla placena obvykle obdobná částka jako panu Štěpánkovi. Svědek nebyl schopen říci, proč některé z těchto dokladů byly psány na jeho jméno jako živnostníka, když se jednalo o stavbu [příjmení]. Je možné, že jako živnostník pro některé z těchto firem prováděl práce, proto je vystavovali na jeho jméno. Většinu toho platil v hotovosti. [anonymizováno] 80 %. Nepamatuje si, zda něco z těchto faktur bylo vedeno v jeho účetnictví jako živnostníka. Pokud něco dával jako fyzická osoba, dával to dceři. Myslí, že to bylo takto jednoznačně řečeno oběma manželům, někdy kolem roku 2003. Tenkrát to dělal pro rodinu, ale věci finančního rázu jednoznačně dával dceři. Tenkrát to takhle neříkal. Myslí si, že ještě před zahájením stavby říkal účastníkům, že chce, aby měli dům pro klid dcery a její děti. Myslím, že u toho byli oba, když říkal, že to budu finančně zajišťovat. Není schopen uvést, která z firem dodávala štěrk. Některé z těchto faktur byly vystaveny za dodání štěrku jak na žalobkyni, tak na svědka. Nevím, zda coby na živnostníka nebo fyzickou osobu. I když byly vystaveny na dceru, platil to svědek. Část betonu do základu byla od firmy [příjmení], faktura mohla být na 5 000 – 6 000 Kč, to bylo určitě na jméno svědka. Další část betonu byla od betonárky z [obec]. Mohlo se jednat o 30-40 kubíků, faktura byla na [celé jméno žalobkyně]. Platilo se to několikrát, mohlo se jednat asi 4 faktury, celkově asi na 100 000 Kč. Je možné, že nějaké prostředky vybrala dcera, něco jí dal svědek. Dále na základových pracích prováděl kanalizaci pan Slavík v hodnotě asi 25 000 Kč, to bylo hrazeno formou zápočtů, neboť svědek pro něj jako fyzická osoba prováděl jiné práce. Dále bylo prováděno zhutnění, další materiál spočívající v zásypovém materiálu, geotextilie byla zčásti dodávána [právnická osoba]. Myslí, že faktury už byly vystaveny na dceru. Tyto platil svědek ze svých prostředků, které měl v hotovosti. Odhadem to stálo kolem 50 000 Kč a zaplatil z toho 90 %. Toto všechno bylo placeno v hotovosti. Poté byla budována přizdívka, tvárnice dodávala firma Ja v ceně asi 100 000 Kč. Tuto fakturu platila [celé jméno žalobkyně]. Další materiál na přizdívku koupil svědek, nijak to nefakturoval, jednalo se o dar. Mohlo se jednat o částku v hodnotě 30 000 – 40 000 Kč. Cihly na celý objekt měl od pana [příjmení], bylo toho asi 180 kubíků v ceně přes 100 000 Kč. Toto platil svědek v hotovosti jako fyzická osoba, ne jako živnostník. Dále byl dodáván materiál – vápno, cement, písek. Tyto faktury byly již vystavovány buď na dceru nebo na oba manžele. Vápno dodával [příjmení], cement a další cihly Ados, písek [příjmení] a Štěpánek. [obec] bylo kupováno ještě i od dalších dodavatelů. Část byla pak vyúčtována na doklad, ne na fakturu. Všechno platil svědek hotově. Je možné, že něco vybíral z účtu, aby se to mohlo platit hotově. Do roku 2003 2004 to platil svědek. Bylo to od různých firem a některé věci byly placeny formou zápočtu, např. od pana [příjmení] fůra písku. Pokud [obec] o věnec u prvního patra, byly použity trámy ze dřeva, které svědek vytěžil ze svého dřeva, za dopravu a materiál zaplatil tak 60 000 Kč. Dřevo bylo zpracováno na pile v [obec], v [obec], u [obec], celkem to stálo 70 000 – 80 000 Kč, doklady nemá. Všechno dřevo bylo spotřebováno na stavbu, ať již na trámy, prkna atd. Armaturu do věnce dodávala část [právnická osoba], což mohlo být za 20 000 Kč. Tato částka je zaúčtována ve faktuře stavební práce. Další materiál na tento věnec zakupoval u firmy [příjmení] v hodnotě asi 6 000 Kč. Dále došlo k zaklopení patra, jednalo se o stropní desky a vložky. Kupoval to v nějakých stavebninách, faktura byla asi na [celé jméno žalovaného], ale platil to svědek. Opět byl použit materiál písek, vápno, cement. Převážně to bylo ze stejných firem, jako u předchozí výstavby, něco bylo také od firmy [příjmení]. Materiál na patro byl placený z účtu vedeného na jméno dcery, její prostředky tam nechodily. Z dalšího účtu svědek peníze vybíral a platil v hotovosti. Některé cihly šly z [právnická osoba], něco z toho bylo pro [právnická osoba]. Na další věnec byl cement zakoupen v [právnická osoba], příjmový doklad byl určitě vystaven na svědka na částku asi 3 000 Kč. Peníze mu dávala dcera, která je vyzvedla z nějakého účtu. Armaturu svědek zakoupil u firmy Filingr v [obec], vystaven byl příjmový doklad. V patrech se prováděla konstrukce krovů a střešní konstrukce, na to bylo přikoupeno 60 kubíků dřeva od pana [příjmení] z [obec]. Svědek mu za to provedl koupelnu na chalupě v ceně asi 60 000 Kč. Provádění střešní konstrukce dělala [právnická osoba], celkem to stálo asi 150 000 Kč. Na něco byla vystavena faktura, část bylo placeno v hotovosti bez dokladu. Dále platil latě koupené z pily v [obec] v ceně 15 000 Kč a lepenku od pana [příjmení] v ceně asi 13 000 – 14 000 Kč. Z [obec] byla faktura vystavena na jméno [celé jméno žalovaného], převzato [příjmení], jednalo se o svědkovi peníze. Dále byl na stavbě kiosek plynový a za přípojku [právnická osoba] v hodnotě asi 20 000 Kč byla vystavena faktura, kterou svědek hradil ze svých prostředků v hotovosti. Byla na jméno [celé jméno žalovaného]. Platil také materiál elektro. Elektro rozvodový materiál a skříně byly od pana [příjmení], část hradil v hotovosti, část byla faktura na [celé jméno žalovaného], jednalo se o materiál v hodnotě asi 100 000 Kč. Z toho 80 000 Kč platil svědek v hotovosti ze svých prostředků, zbylá částka byla na fakturu [celé jméno žalovaného]. Neví, z čeho to bylo placeno. Svědek [anonymizováno] panu [příjmení] za 3 fůry kamene, žádné doklady od toho nemá. Také používal jeho V3S a jeřáb. Za používání zaplatil 70 000 Kč Tyto peníze si u něj vydělal jako mzdu a namísto, aby byla vyplacena, si je ponechal za používání těchto strojů. Hodnota opracovaného dřeva dodaného na stavbu byla odhadem minimálně 300 000 Kč. Dále platil práce dalších lidí, za zednické panu [příjmení] 94 000 Kč v letech 2002 2003, ve stejném období panu [příjmení] 12 000 Kč, jezdil s auty od pana [příjmení], panu [příjmení] 2 000 – 5 000 Kč, 80 000 Kč panu [příjmení], co s ním pracovali a vyzdívali kamenný sklípek a přízemí. Projekt na stavbu platil v ceně 70 000 – 80 000 Kč, muselo to být v roce 2002. Firma [příjmení] budovala na stavbě základy, prováděla vytěžení základových pasů, úpravy terénu odtěžením, vyzdění zdiva přízemí včetně přizdívky izolace (část byla dělaná svépomocí). Dále strop nad 1. nadzemním podlažím a část vyzdění sklípku. Tato firma dodala cihly, překlady, spojovací materiál, stropní nosníky, stropní vložky, beton. [příjmení] [příjmení] dodala cihly v hodnotě 150 000 Kč. Beton byl potřeba na základové pásy a na podkladovou mazaninu a zřejmě i na zalití stropních vložek. Svědek nebyl schopen přesně uvést, v jakém poměru se na zemních pracích podílela [právnická osoba], pan [příjmení], [právnická osoba] a pan [příjmení]. Žalovaný se finančně nemohl na stavbě podílet mimo jiné proto, že byl po určitou dobu závodně v zahraničí. Pokud byl přítomen, podílel se na přizdívkách a snažil se na stavbě pomáhat. Účastnil se na zdění, míchal maltu. Pan [celé jméno žalovaného] starší na stavbě také pracoval, podílel se na vyzdívání na budování sklípku. Je pravdou, že žalobkyni s manželkou z úvěru svědka poskytli částku 300 000 Kč. Tyto prostředky ji dávali i na zaplacení prací, které provedla firma M. Rouska. Pro čerpání úvěru byly podkladem faktury, ale všechny neviděl. Pokud pan [titul] [příjmení] vypovídal, že faktury byly vystavované fiktivně, tak lže. Svědek nebyl schopen odpovědět, proč faktury pana [příjmení] byly vystavené až v roce 2009 a čerpán z nich úvěr, když stavba byla kolaudována v roce 2008. Práce, které byly prováděny, po odchodu žalovaného ze společné domácnosti v roce 2009 byly ještě úprava terénu, drenáže, odvodnění terénu a více si nepamatuji. U stavby bylo povoleno předběžné užívání a jestliže kolaudace byla v roce 2008, tak předběžně začala být stavba užívána před vánocemi 2007.

30. Svědkyně [jméno] [příjmení] (sestra žalovaného) uvedla, že s rodiči nežije již mnoho let. V době, kdy se stavěl dům, byla v Itálii, kde žila asi od roku 2004 do roku 2012. Domů jezdila asi 5x za rok. Je jí známo, že v této době otec neustále pracoval na domě účastníků, narušilo to i vztahy jejich rodičů. Asi v roce 2006 jí žalovaný prostřednictvím otce a pak i sám požádal o půjčku 90 000Kč na okna. Peníze i přes své sliby nevrátil do dnešního dne. Ještě i po rozvodu o dluhu s žalobkyní mluvila, ta jej uznávala. Peníze převedla na účet mých rodičů, odkud je otec poskytnul účastníkům. Žádné úroky jsme si nesjednali. Žádné jiné prostředky jim nepůjčovala. Ví, že rodiče půjčili [příjmení] na střechu. Měli stavební spoření i nějaké uspořené prostředky, z části bylo použito i stavební spoření na mé jméno, hradili to ale rodiče. Rodiče jim takto poskytli kolem 500.000 Kč, mohlo to být i víc. Dům se měl stavět z části jako penzion, z části jako bydlení pro [příjmení]. Počítalo se s tím, že penzion stavbu zaplatí. Penzion se nikdy řádně neprovozoval, pouze po dobu, co jej provozovala žalobkyně. Neví, zda rodiče měli dohodnuto, kdy a jak mají účastníci půjčku vrátit. Rodiče jsou hodně benevolentní a chtěli hlavně to, aby se začalo bydlet. Peníze na stavbu půjčil pan [příjmení]. Původně otec žalobkyně říkal, že stavbu zajistí a pak skončil u základové desky. O tom ví od rodičů a žalovaného. V jaké stádiu byla stavba v roce 2006, není schopna uvést. Když se stavbou začalo, žalovaný ještě závodil, potom dělal truhlařinu. A pracoval někde v půjčovně lyží. Než se narodily děti, měl bratr komplikovanou zlomeninu nohy, minimálně rok se s tím léčil. Pana [příjmení] moc neviděla, na stavbě se nepohyboval.

31. Svědek [jméno] [příjmení] (otec žalovaného) uvedl, že v roce 2005 byla dokončena hrubá stavba. Po zimě do ní začalo zatékat, a proto zapůjčil synovi na jaře 56 000 Kč na šindel na pokrytí střechy. Dále zaplatil za komín 54 000 Kč za materiál. Komín stavěl sám. Na střešní okna půjčil 60.000 Kč, na pokrývače 40 000 Kč. Pak byl ještě doplatek 15 – 16 000 Kč. Všechny tyto půjčky si nechal od syna podepsat, nenapadlo ho je nechat podepsat i žalobkyni. V prvním roce mu půjčil 226 000 Kč, žalobkyně o půjčkách věděla. Bylo dohodnuto, že to splatí, až bude dům hotov a začne se pronajímat. Žádný časový bližší termín dohodnut nebyl, stejně tak splátky. V období červen až září 2006 synovi půjčil 20 000 Kč na obkladová prkna, 15 000 Kč na hranoly na okna, 30 000 Kč na izolace, 59 000 Kč na sádrokarton včetně vrutů a sádry a 7 500 Kč na parotěsnou izolaci. Dále koupil hranoly na podlahy a na stropy za 9 000 Kč, neboť materiál, který tam měl pan [příjmení], tak z něj to nešlo nařezat. Na všechny tyto částky si nechal od syna podepsat půjčku. Dále ještě zaplatil parotěsnou folii za 7 500 Kč. Nic dalšího již nefinancoval, protože 1. 10. si účastníci vzali půjčky od [příjmení]. Z toho pak byla stavba financována. Hrubou stavbou (obvodové zdi, zastřešení) hradil pan [příjmení], ale byly v tom i prostředky ze stavebního spoření syna účastníků výši asi 107 000 Kč. Myslím, že nějaké prostředky měl žalovaný, který si slušně vydělával jako sportovec. Půjčky, které svědek s manželkou uhradil [příjmení], splatila žalobkyně po rozvodu. Peníze, které žalovanému půjčoval, měl ze svých úspor a také ze svého příjmu. Měl uspořeno celkem dost, měl také příjmy za výsluhu 10 000 Kč měsíčně, 13 – 15 000 Kč za práci v areálu [obec]. Dále měl příjem z činžovního domu v [obec]. Bytů je tam 18 a je jedním ze dvou spoluvlastníků. Měl také 60 000 Kč jako odchodné ze sportovního svazu. V době výstavby domu důchod ještě nepobíral. Půjčil manželům [příjmení] v roce 2005 částku 226 000 Kč a v roce 2006 částku 147 000 Kč. Žádné peníze z půjčky vráceny nebyly. Tyto prostředky nevymáhali soudně, vymáhali pouze to, co zaplatili [příjmení], neboť na to si museli půjčit. Pozemek pro stavba se kupoval [anonymizováno] roce 2001. Byla to částka mezi 400 000 až 500 000 Kč. Žalobkyně tehdy prohlásila, že otec jí postaví barák. Protože svědek pana [příjmení] znal, nechtěl se do toho plést, navíc do toho začala stavět i další dcera. Svědek tam zpočátku občas vypomáhal, pravidelně tam začal chodit od jara 2004. Neviděl jsem až do červa 2004 žádný stavební deník a od června 2004 se určitě žádný nevedl, alespoň žádný neviděl. Oficiální stavbyvedoucí byl asi pan [příjmení], který tam chodil do doby prvního přízemí bez zaklopení, zaklopena byla jen část. Svědek se nezajímal, z čeho byl materiál do této fáze hrazen, část byla hrazena ze spoření syna. V polovině roku 2004 tam byly navezeny cihly, cement, dřeva. Střecha se stavěla z dřeva pana [příjmení]. Tesařské práce si asi platili mladí. Na všechno, co svědek platil, nemá doklady. Vyhýbal se DPH. Doklady má jenom na materiál na komín a na sádrokarton. Prováděli to tak, že svědkovi známí – podnikatelé potřebný materiál nakoupili na sebe bez DPH a svědkovi to bez DPH prodali. V roce 2004, kdy svědek začal docházet na stavbu, nebyl zbudován kamenný sklípek. Bylo hotové patro, sklípek byl z půlky zhotoven, dále pak zde bylo obvodové zdivo garáže, neúplné zdivo 1. nadzemního podlaží v severní části. U garáže byl věnec a strop. Materiál, který tam v té době byl, stačil na vyzdění 2. nadzemního podlaží. Je mě známa [právnická osoba]. Rozhodně od doby, kdy byl svědek na stavbě, tak tam nikdo z firmy HEJP materiál nedodával. Nepřijel ani žádný kamion s materiálem cihel. Na stavbě žádná jiná mechanizace - V3S ani jeřáb nebyla. Pouze tam stála maringotka firmy [příjmení]. Všechno se dělalo ručně. Kamarádi pomáhali při výstavbě. Chyběla jakákoliv projektová dokumentace k elektrice, k vodovodům apod., která by měla být v rámci stavebního povolení. Elektriku dělal převážně svědek, nechal dělat topení. Některé práce pomáhali dělat řemeslníci. Svědek dodělával ještě obklady ve sklípku, WC a nějaké drobnější práce. Předčasné užívání bylo povoleno v roce 2007, fasáda byla před kolaudací v roce 2008. Ta fasáda byla hrazena z půjčky od [anonymizováno] a překrývalo se tam stavební spoření obou [příjmení] a i jejich syna. Fasádu dělal pan [příjmení] na fakturu.

32. Provedl-li soud další důkazy, nezjistil z nich žádné pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Ostatní účastníky navržené a soudem neprovedené důkazní návrhy shledal soud nadbytečnými, případně byly uplatněny v rozporu s koncentrační zásadou, tyto důkazní návrhy byly zamítnuty.

33. Podle § 3028 odst. 2 o. z. „Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.“ K zániku SJM došlo dne 11. 8. 2009 právní mocí rozvodu manželství účastníků, jeho vypořádání proto musí být provedeno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném k tomuto datu (dále jen„ obč. zák.“).

34. Dle § 143 odst. 1 obč. zák.:„ Společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.“ 35. Dle § 149 odst. 1 obč. zák.:„ Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.“ Dle odst. 2:„ Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.“, odst. 3:„ Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.“ 36. Dle § 150 odst. 4 obč. zák.:„ Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.“ 37. Po právní stránce soud věc posoudil podle výše citovaných zákonných ustanovení. Žaloba byla podána v tříleté lhůtě v souladu s § 150 odst. 4 obč. zák. Žalobkyně předmětem vypořádání učinila nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], závazek vůči [jméno] a [jméno] [příjmení] z titulu splněného ručení, závazky z úvěrových smluv [právnická osoba] a závazek vůči [celé jméno žalovaného] vzniklý z užití čerpání na něj vedeného úvěru na majetek v SJM. Ve všech případech jde o součást SJM účastníků. V případě nemovitostí to je prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, ohledně závazků je prokázáno, že vznikly za trvání manželství, aniž by se týkaly majetku výhradně jednoho z manželů či byly převzaty bez souhlasu druhého. Tyto skutečnosti zároveň byly mezi stranami nesporné. Pokud jde o závazek vůči [jméno] a [jméno] [příjmení], ten sice vznikl až po zániku manželství, neboť ke splnění ručitelského závazku došlo dne 16. 8. 2010, avšak splněn tím byl dluh účastníků vůči [titul] [příjmení], který ke dni jeho zániku byl součástí SJM a splněním na ručitele v důsledku zákonné subrogace závazek přešel. Došlo tak ke změně v osobě věřitele, ale jednalo se stále o tentýž závazek, a proto i o součást SJM.

38. Jak bylo prokázáno, všechny uvedené závazky v průběhu řízení splněním zanikly. V takovém případě o nich soud výrokem nerozhoduje, neboť rozsudek vychází ze stavu k okamžiku jeho vydání, kdy už tyto závazky neexistují, avšak při určení vypořádacího podílu se zohlední, co každý z manželů vynaložil na to, že zaniklé nevypořádané SJM těchto dluhů zbavil. Žalobkyně po rozvodu manželství uhradila na splátkách úvěru u [právnická osoba] celkem 141 177,80 Kč, splatila za syna [celé jméno žalovaného] zbývající část úvěru u [právnická osoba], jehož zůstatek ke dni rozvodu činil nejméně 34 468 Kč (výpisy byla prokázána nepatrně vyšší částka, soud vycházel z částky uplatněné žalobkyní), na splacení závazku vůči rodičům žalovaného uhradila včetně úroků z prodlení 1 807 437,42 Kč a na splátkách půjček od [titul] [příjmení] po rozvodu 36 000 Kč. Žalobce po rozvodu uhradil 149 495,80 Kč na splátkách úvěru u [právnická osoba].

39. K dalšímu uplatněnému vnosu žalobkyně v podobě 142 000 Kč uhrazených ještě za trvání manželství na splátky půjček od [titul] [příjmení], přičemž prostředky měly pocházet z darů od otce, soud nepřihlédnul, neboť tento nárok byl žalobkyní uplatněn až po tříleté prekluzivní lhůtě. V žalobě původně uplatňovaný vnos v podobě přímých finančních darů od rodičů v tvrzené výši 2 110 000 Kč byl postupně brán zpět, definitivně podáním ze dne 17. 10. 2017.

40. Kromě vnosů v podobě placení společných závazků požadovali oba účastníci též zohlednit, co bylo vloženo do stavby domu. V případě žalovaného mělo jít o finance zapůjčené od sestry ve výši 90 000 Kč, od rodičů žalovaného ve výši 291 000 Kč, práce provedené otcem žalovaného v rozsahu 5 999 hodin a čerpání elektrické energie z domu rodičů žalovaného. K těmto nárokům též nemohl soud přihlédnout pro jejich uplatnění až po uplynutí tříleté lhůty od zániku SJM. Nad rámec toho soud konstatuje, že ani při včasném uplatnění by tyto nároky nemohly být posouzeny jako vnosy. Mělo se jednat o půjčky, ze kterých však dosud nebylo nic splaceno (to bylo konzistentně tvrzeno a naznačovalo to i provedené dokazování), v takovém případě by se jednalo o společný závazek SJM, v době zániku SJM stále existující, nikoliv vnos žalovaného do SJM. Taktéž přímo provedené práce otcem žalovaného by nebylo možno posoudit jako vnos žalovaného. Takový vnos by musel pocházet z výlučného majetku žalovaného, kam by se za trvání manželství mohl dostat jedině darováním. Pracovní činnost otce žalovaného ale předmětem takového darování nemohla být.

41. Žalovaná požadovala jako svůj vnos do stavby domu za trvání manželství zohlednit podle poslední verze svých tvrzení částku 1 753 800 Kč, která měla představovat součet ceny materiálů darovaných jí jejím otcem [jméno] [příjmení]: tyto materiály měly být použity na stavbě domu a uhrazeny z darovaných finančních prostředků k uhrazení faktur za stavební a další práce v souvislosti se stavbou domu a částku 370 000 Kč pocházející z čerpání úvěrů ze stavebního spoření rodičů žalobkyně a žalobkyni darovaných, použitou na dokončovací práce domu. Při prokázání těchto tvrzení by se skutečně jednalo o vnos, jehož vydání lze ve smyslu § 149 odst. 2 obč. zák. žádat, neboť byl uplatněn ve tříleté lhůtě a stavební materiály i finanční prostředky jsou způsobilým předmětem darování a tímto darováním by ve smyslu § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. přešly do výlučného jmění žalobkyně. Žalovaný však tato tvrzení rozporoval, a to jak výši takto vložených prostředků, tak skutečnost, že mělo jít o darování pouze žalobkyni.

42. Po provedeném rozsáhlém dokazování soud uzavřel, že tento nárok je částečně důvodný. Pokud jde o otázku darování, že šlo o darování výlučně žalobkyni, bylo žalobkyní jakožto obdarovanou tvrzeno a jejím otcem jako dárcem potvrzeno v rámci jeho svědecké výpovědi. Žalovaný namítal, že šlo o darování oběma manželům, avšak tyto námitky zůstaly v rovině tvrzení, žádný důkaz k prokázání této verze žalovaný nenabídl. Soud i při zhodnocení toho, že k darování (uzavření darovací smlouvy) mělo dojít ústně či pouze konkludentně, dárcem nebylo od počátku jasně dáno najevo, zda se jedná o darování pouze dceři či oběma manželům a že jediným důkazem podporujícím skutkovou verzi žalobkyně je výpověď jejího otce, jehož svědectví je nutno vzhledem k jeho vztahu k žalobkyni hodnotit velmi obezřetně, uzavřel, že skutečně šlo o darování žalobkyni. Tento závěr při absenci jiných důkazů vychází též z právní zásady, podle které byl-li původně nejasný projev vůle účastníků darovací smlouvy (žalobkyně a jejího otce) smluvními stranami dodatečně vyjasněn, je třeba takové právní jednání považovat za platné a přisuzovat mu tento vyjasněný význam. Jen nad rámec toho pak soud konstatuje, že i v případě společného darování oběma manželům by nárok nebyl zcela nedůvodný, neboť podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. vše, co bylo nabyto darováním, náleželo do výlučného majetku obdarovaného manžela, i darování oběma manželům by tak (na rozdíl od současné právní úpravy) nepřibylo do SJM, ale jednou polovinou každému z manželů do jeho výlučného jmění.

43. Pokud jde o výši vnosů, bylo provedeným dokazováním zcela jednoznačně prokázáno, že s přípravnými pracemi bylo započato v roce 2001 a intenzivně stavba probíhala od roku [rok]. Hrubá stavba včetně dokončení krovů a provizorního zastřešení byla hotova počátkem roku 2005 (prokázáno stavebními deníky, fotodokumentací, svědeckými výpověďmi T. [příjmení] st. i O. [příjmení], stavebním povolením a související dokumentací). Zároveň bylo prokázáno, že v tomto období manželé měli pouze minimální příjmy – dle účastnických výpovědí žalovaný měl do roku 2002 příjem 13 000 Kč měsíčně, od jara 2002 byl evidován na úřadu práce, žalobkyně měla příjem 8 000 Kč. V roce 2005, kdy žalovaný začal podnikat jako truhlář, měl též pouze minimální příjmy (dle vlastní výpovědi 100 000 Kč ročně, dle žalobkyně nulové). S výjimkou čerpání úvěru ze stavebního spoření syna účastníků dne 14. 1. 2004 ve výši 107 103 Kč nebylo v rámci řízení tvrzeno ani prokázáno, že by v daném období manželé získali jakékoliv financování stavby z úvěrů či půjček. Úvěry od [právnická osoba] byly čerpány až v roce 2007, první půjčku od [titul] [příjmení] získali účastníci v roce 2006, tvrzené půjčky od rodičů a sestry žalovaného měly být poskytnuty v roce 2005 resp. 2006. Žalovaný v rámci své výpovědi uvedl (a totéž plyne z jím vypracovaného přehledu prací), že půjčky poskytoval synovi pouze v období od jara 2005 do získání první půjčky od [titul] [příjmení] v říjnu 2006. Jestliže v daném období prokazatelně manželé neměli příjmy, které by umožnily financovat stavbu velkého domu a jestliže je zároveň prokázáno, že ve stejném období byla hrubá stavba ve výše uvedeném rozsahu provedena, nelze učinit jiný závěr, než že se tomu stalo právě díky darům od otce žalobkyně, jak tvrdila žalobkyně. Žádná jiná skutkové verze, která by odpovídala provedeným důkazům, nevyšla v řízení najevo. Z více důkazů naopak přímo vyplynulo, že O. [příjmení] v období 2001 až 2004 stavbu řídil a financoval. Vedle vlastních výpovědí žalobkyně a jejího otce totéž potvrdil i žalovaný a jeho otec. Veškeré důkazy, kterými se strana žalovaná snažila prokázat, že na dokončení stavby měl zásluhu především otec žalovaného a jím sjednaní pracovníci a že v té době na stavbě nepracovala spol. [příjmení] ani jiná stavební firma, nejsou s těmito závěry v rozporu, neboť se týkají až pozdějšího období počínaje rokem 2005.

44. Vzhledem k tomu, že stavba probíhala převážně svépomocí, předložena byla pouze část dokladů o vynaložených nákladech. S ohledem na tvrzení žalobkyně a výpovědi jejího otce, že byly práce ve značném rozsahu hrazeny hotově, někdy i zcela bez dokladů, případně tyto doklady nebyly uchovány ani evidovány, nastala v řízení důkazní situace, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že je dán nárok žalobkyně požadovat, aby jí bylo nahrazeno, co ze svého na společný majetek vynaložila, ale určit přesnou výši tohoto nároku je prakticky nemožné. V rozsudku ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1821/2004, Nejvyšší soud konstatoval: "Nemožnost zjistit přesnou nebo aspoň přibližnou výši tzv. vnosu žalovaného do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků nemůže vést k tomu, že by se mu ze strany bezpodílového spoluvlastnictví účastníků nemělo dostat žádné náhrady ve smyslu věty druhé § 150 obč. zák., a že tato skutečnost bude zohledněna jen stanovením nerovných podílů účastníků na jejich bezpodílovém spoluvlastnictví. Pakliže soud na základě dokladů předložených žalovaným nemohl zcela přesně zjistit a tak zohlednit, co konkrétně z oddělených prostředků z doby před manželstvím žalovaný vnesl do manželství, bylo na místě výši takové částky, jež by měla být žalovanému uhrazena ze společného, stanovit volnou úvahou ve smyslu § 136 o. s. ř.“. Jestliže judikatura v zájmu spravedlivého vypořádání vztahů mezi účastníky a při vědomí obtížnosti dokázat při rekonstrukci domu jednotlivé vynaložené investice a jejich výši doklady připouští, aby v případě, že je prokázáno, že investice byly skutečně vynaloženy a je v zásadě zřejmé, na co byly vynaloženy, tam, kde je to vzhledem k individuálním okolnostem věci namístě, aby rozsah a výše investic vynaložených na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z účastníků byla za podmínek § 136 o. s. ř. stanovena úvahou soudu; tím spíše je třeba připustit její stanovení znaleckým posudkem, ve kterém znalec popíše jednotlivé druhy prací a určí celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba na takovou rekonstrukci vynaložit. S ohledem na časový odstup v takovém případě půjde spíše o určení pravděpodobných nákladů než o zjištění přesné částky.

45. K důkazu ohledně výše prostředků vynaložených na provedení hrubé stavby žalobkyně předložila listinu„ [příjmení] – Vložené finanční prostředky na výstavbu RD [příjmení]“ (viz bod 22. odůvodnění rozsudku). Tuto listinu soud hodnotil jako tvrzení, nikoliv jako důkaz, který by samostatně mohl obstát. Jsou zde uvedeny veškeré náklady včetně materiálu, pronájmu techniky, dodavatelsky prováděných prací spol. [příjmení], nákladů na brigádníky a řemeslníky apod. Z výše uvedeného přehledu soud započítal ty položky, které byly podpořeny dalšími důkazy v podobě předložených dokladů, výpovědí svědků a znaleckým posudkem [titul] [příjmení], který je významný z toho pohledu, že poskytuje soudu nestranný a odborný podklad pro posouzení, jaké práce byly v daném období na hrubé stavbě provedeny a jaká byla obvyklá cena těchto prací v dané době. Soud uznal následující položky: a) Příprava staveniště – úprava terénu 15 000 Kč (bod 4 listiny označené jako [příjmení] – Vložené finanční prostředky na výstavbu RD [příjmení]), zemní práce – odtěžení kamene a břehu 47 000 Kč (bod 5) a výkop základů 22 000 Kč (bod 6), celkem 84 000 Kč Tyto položky nejsou v rozporu s posudkem, který zemní práce v podobě sejmutí ornice, odkopávky a hloubení rýh pro základy ocenil v částce 434 517,64 Kč bez DPH. b) Betonování základů včetně bednění v ceně 106 000 Kč (bod 8), bednění a betonáž v ceně 45 700 Kč (bod 13) a faktura [právnická osoba] 52 500 Kč – zemní práce a betonáž (bod 14). Znalec ocenil beton prostý do základových pásů v částce 242 761,20 Kč bez DPH a cenu bednění stěn základových pásů zřízení a odstranění na celkem 56 868 Kč bez DPH. Otcem žalobkyně tvrzená částka celkem 204 200 Kč použitá na betonáž a bednění proto není nadnesená a soud ji posoudil jako důvodnou. c) Ležatá kanalizace 25 800 Kč (bod 12.) odpovídá položce kanalizace ležatá v ceně 18 774 Kč bez DPH, jejíž položení potvrdil znalec. Protože tuto práci prováděl pan [příjmení] dle výpovědi p. [příjmení], odpovídá tomu DPH ve výši 5 % (srov. § 48 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2007). Náklady na zbudování kanalizace tak podle posudku činily 19 713 Kč a tuto částku soud uznal jako náklady p. [příjmení]. d) Náklady na projekt 81 500 Kč. Existence projektu je doložena vydaným stavebním povolením, které by bez takového projektu nemohlo být vydáno. Odkázal na něj také [titul] [příjmení] a byly doloženy doklady za provedení radonového průzkumu a zpracování technické zprávy požární ochrany (placené projektantem [jméno] [příjmení]), které jsou k vypracování projektu nutné. Cenu za projekt shledal soud nikoliv nepřiměřenou. Ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, že by projekt zajistil a hradil někdo jiný než p. [příjmení]. e) Stavební práce [příjmení] + materiál 314 000 Kč (nosné konstrukce přízemí bod 17). Jedná o částku, která cca odpovídá vystaveným fakturám [číslo] 2003 za dodávku materiálu v podobě nosného zdiva. Znalec ocenil v oddílu Svislé a kompletní konstrukce potřebné nosné zdivo na částku 475 943,49 Kč bez DPH a 143 355,88 Kč bez DPH. [příjmení] 314 000 Kč za materiál pro svislé konstrukce proto není nepřiměřená. Od této částky je však třeba odečíst 107 103 Kč ze stavebního spoření syna účastníků, neboť na fakturu [číslo] byla uhrazena právě tato částka (číslo účtu spol. [příjmení] na faktuře se shoduje s číslem účtu z výpisu z úvěrového účtu a je doloženo i na samotné faktuře jako zohledněná záloha). Soud proto na plnění ze strany p. [příjmení] započítal pouze 204 397 Kč. f) Další materiál a betonování stropu 116 000 Kč (bod 18) a materiál na strop sklípku 38 000 Kč (bod 22) není v rozporu s vyčíslením znalce ohledně vodorovných konstrukcí v ceně 231 652,61 Kč bez DPH. Materiál na strop sklípku znalec přímo neocenil, nicméně zbudování a odstranění bednění klenbového stropu sklípku zohlednil a celkově požadovaná částka 154 000 Kč na betonování stropů včetně sklípku je podstatně méně než uvedených 231 652,61 Kč bez DPH. g) Odměny na brigádníky 142 500 Kč (bod 20) znalec při svém výslechu shledal jako přiměřené a doplnil, že stavbu v daném rozsahu nebylo možné provést výhradně svépomocí. Tato částka ani není v rozporu s celkovými odhadovanými náklady na mzdy v ceně 244 452 Kč bez DPH. h) Izolace radon 88 400 Kč (bod 21) odpovídá položce 711 posudku [titul] [příjmení] - izolace proti vodě a vlhkosti 60 843,72 Kč bez DPH. Znalec při výslechu uvedl, že použitá izolace proti vodě je rovněž izolací proti radonu. Její položení také plyne ze stavebního deníku a výpovědi svědka [příjmení], podle kterého [právnická osoba] dodal p. [příjmení] radonovou folii. Soud proto nemá důvod o této položce pochybovat, její výši však upravil podle znaleckého posudku na 72 404 Kč (tj. 60 843,72 Kč + 19 % DPH). Zvýšená sazba DPH odpovídá skutečnosti, že byl dodán pouze výrobek a nejednalo se o provedení stavební práce. i) Tesařské práce [příjmení] 151 000 Kč (bod 23.). K tomu znalec v posudku ocenil montážní a tesařské práce při tesařských konstrukcích na celkem 252 923 Kč bez DPH. Uvedená položka není s tímto oceněním v rozporu. j) Kámen na sklípek 30 000 Kč (bod 16) a 20 500 Kč (bod 19) a příprava kamene na sokl 10 300 Kč (bod 7) nejsou v rozporu s položkou znalce, ve které ocenil hodnotu zdiva nadzákladového z lomového kamene neopracovaného na částku 115 449,60 Kč bez DPH, zdivo řádkové z lomového kamene na částku 93 310,87 Kč bez DPH a zdivo klenbových pásů z lomového kamene na 32 136,60 Kč bez DPH. Z fotografií předmětného penzionu je zřejmé, že sokl domu i sklípek jsou ze stejného lomového kamene a celková částka tvrzená p. [příjmení] 60 800 Kč nepřevyšuje náklady dle znalce. k) Provizorní zakrytí střechy 12 500 Kč (bod 24) není v rozporu s položkou znalce pás asfaltový PER V13 v ceně 20 544,17 Kč bez DPH. l) Izolační přizdívka + drenáž 45 000 Kč (bod 15) v podobě tvárnic použitých při zdění zadní části odpovídá znalecké položce č. 18 (trativod z drenážních trubek) v ceně 6 890 Kč bez DPH a položce č. 26 (zabudované bednění z tvárnic) v ceně 21 029,49 Kč bez DPH, celkem 27 919,50 Kč bez DPH. Soud proto přiznal jako důvodnou částku 33 224 Kč (tj. 27 919,50 Kč + 19 % DPH). m) Co se týče stavebního dřeva 20 000 Kč (bod 1), 16 500 Kč (bod 2), 17 800 Kč (bod 3), 125 900 Kč (bod 10), 130 000 Kč (bod 11), 12 500 Kč (bod 24), celkem 322 700 Kč, pak podle položkového rozpočtu [titul] [příjmení] byl třeba k provedení hrubé stavby dřevomateriál v ceně 223 871 Kč bez DPH (viz položka 762 Konstrukce tesařské). Při zohlednění 19 % DPH jakožto sazby odpovídající běžné koupi zboží bylo tedy na hrubou stavbu zapotřebí dřevo v ceně maximálně 266 406,50 Kč. Soud proto vzal vnos žalobkyně za doložený pouze v této výši. Ostatně p. [příjmení] při svědecké výpovědi uvedl, že hodnotu jím dodaného dřeva pouze odhaduje.

46. Soud neuznal žádné položky z roku 2006 a pozdější, neboť v tomto období již manželé měli k dispozici finance z úvěrů a není tak prokázáno, z jakých prostředků byly tyto položky hrazeny. Nelze vycházet z výpisů z účtů O. [příjmení] (resp. účtu L. [příjmení], na kterém se ve skutečnosti měly nacházet peníze O. [příjmení]), neboť prostředky z účtů byly čerpány převážně výběry hotovosti a ničím není prokázáno, jak byly následně použity. Kromě již vypočtených položek pak soud neuznal další částky, které byly obsahem výpovědi O. [příjmení], konkrétně částku 80–100 tis. Kč, která měla být použita na elektroinstalace, ty však nutně musely být dělány až v pozdějším období, není o nich žádná zmínka ve stavebním deníku. Navíc z jiných důkazů plyne, že elektroinstalace prováděl T. [příjmení].

47. Celkem byla na základě důvodů uvedených v bodě 48. odůvodnění písm. a) až m) uznána částka ve výši 1 486 644,50 Kč (z požadovaných 1 753 800 Kč vyčíslených žalobkyní). Pokud jde o další uplatněný vnos ve výši 370 000 Kč pocházející z čerpání úvěrů ze stavebního spoření rodičů žalobkyně, pak výpisy z účtů prokazují, že k čerpání těchto úvěrů došlo dne 12. 11. 2008 (připsáním na účet O. [příjmení]). V prosinci 2009 bylo zpětně [právnická osoba] prokazováno účelové využití těchto prostředků, a to v řízení provedenými doklady a fakturami. Z toho minimálně faktura P. [příjmení] na částku 175 000 Kč za dodávku a montáž zateplovacího systému je zřejmě fiktivní (jak uvedl sám její vystavitel v čestném prohlášení) a lze spekulovat, že vystavena byla právě kvůli nutnosti doložit využití prostředků [příjmení], které se, jak plyne z poznámky [titul] [jméno] [příjmení], zřejmě neobešlo bez komplikací. I kdyby další doklady na práce provedené před rozvodem účastníků (tj. faktura F. [příjmení] za zemní práce v červenci 2008 a faktura P. [příjmení] za dřevěné obložení domu) odpovídaly skutečně provedeným pracím na domě, není ničím prokázáno, že byly uhrazeny právě z prostředků pocházejících z výše uvedených úvěrů. Nebyly placeny z účtu, kam bylo čerpání úvěru zasláno a účastníci v té době měli i jiné zdroje. Použití těchto dokladů k prokázání využití čerpaných úvěrů rodiči žalobkyně mohlo být, stejně jako použití zcela fiktivní faktury, pouze účelové. Tvrzený vnos 370 000 Kč (až na částku 50 000 Kč - viz níže) nebylo možno uznat.

48. Jiná je situace ohledně investic do domu po rozvodu manželství. Vzhledem k zániku SJM a k tomu, že předmětem vypořádání je pouze dům, nikoliv společné finanční prostředky, je pro uznání vnosu podstatné pouze to, zda a v jaké výši byly tyto investice žalobkyní po rozvodu učiněny, původ prostředků není rozhodující, jednalo se již o výlučný majetek žalobkyně. Tento vnos žalobkyně konkretizovala tak, že mělo jít o úhrady faktury F. [příjmení] ve výši 37 723 Kč (to bylo žalovaným učiněno nesporným) a platbu za svítidla 24 500 Kč. K platbě za svítidla však neoznačila žádné důkazy, resp. [anonymizováno] na výslech dodavatele svítidel V. [příjmení] vzala zpět v podání ze dne 1. 3. 2019. V rámci důkazů označených k prokázání vnosu ve výši 370 000 Kč byla též provedena faktura P. [příjmení] za dokončení dřevěného obložení domu ve výši 50 000 Kč vystavená dne 10. 12. 2009, po rozvodu manželství. O této faktuře žalovaný uváděl, že je stejně jako faktura od P. [příjmení] fiktivní, že P. [příjmení] na místě nikdy nebyl, avšak žádné důkazy k tomu nenabídl a na původně navrhovaném výslechu P. [příjmení] netrval. I vzhledem k tomu, že z fotodokumentace je patrné, že dům má dřevěné obložení, neshledal soud důvod, proč tento vnos neuznat.

49. Pokud jde o způsob vypořádání SJM, jediným existujícím aktivem SJM ke dni rozhodování soudu byl dům a pozemek. Při určení ceny domu a pozemku soud vycházel ze znaleckého posudku [číslo] 2021, který vypracovala [právnická osoba] [anonymizováno] [role v řízení] [právnická osoba] dne 3. 12. 2021, resp. z jeho upřesnění na základě provedeného výslechu znalce. Ostatní vyhotovené rozsudky nebyly s ohledem na svou zastaralost použitelné. Uvedený posudek stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na základě srovnávací metody, kdy znalec vybral podobné nemovitosti v lokalitě [anonymizováno] území a [územní celek]. Původně byly v posudku vybrány 4 nemovitosti, posléze byla jedna z nich z výběru vyloučena pro svou nevhodnost. Nicméně i 3 zbývající vzorky jsou podle § 1a odst. 2 písm. a) oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. dostatečným počtem ke zjištění obvyklé ceny. Jednotlivé odlišnosti srovnávaných nemovitostí znalec korigoval použitými koeficienty, které dostatečně vysvětlil při svém výslechu a v písemném doplnění posudku. Znalec vycházel ze skutečně realizovaných cen sjednaných v kupní smlouvě a z výměry jednotlivých nemovitostí, z čehož dovodil průměrnou jednotkovou cenu za m2 a na základě výměry posuzované nemovitosti dospěl k aktuální ceně 16 198 000 Kč (k tomu blíže tabulka v bodě 10. odůvodnění). Soud považuje posudek ve spojení s výslechem znalce a dalšími důkazy v podobě jednotlivých kupních smluv k srovnávaným nemovitostem za zcela standardní, přesvědčivý a přezkoumatelný, když se znalec vypořádal i s připomínkami účastníků. Znalec uvedl, že k výměře jednotlivých nemovitostí dospěl na základě údajů a měření v katastru nemovitostí, tvaru domu a počtu podlaží, což přepočítal empiricky stanovenými koeficienty. Rovněž jeho závěr, že při stanovení technického stavu a vybavenosti vycházel z vnějšího stavu nemovitosti, který zpravidla indikuje i jeho vnitřní technický stav, považuje soud za odůvodněný a rozumný. Jiný závěr o nutnosti osobní prohlídky každé srovnávané nemovitosti by podle soudu znemožnil či extrémně ztížil vypracování jakéhokoliv posudku, neboť znalec nemá žádné oprávnění k návštěvě takových nemovitostí a byl by odkázán pouze na dobrou vůli vlastníků. Ne vždy jsou také k dispozici interiérové fotografie inzerovaných nemovitostí. Soud se ztotožňuje se všemi koeficienty zohledňující technický stav nemovitostí, kdy vzorek 1 a 4 je nový či opravený a odpovídá oceňované nemovitosti a rovněž s koeficientem vzorku 3, kdy je z fotografií zřejmý horší technický stav nemovitosti v době prodeje (odborný závěr znalce o stáří nemovitosti 30 – 40 let bez výrazné rekonstrukce nepovažuje soud za nepřiměřený) a tuto skutečnost podle soudu potvrzuje i skutečnost, že po prodeji nemovitosti došlo k její rozsáhlé rekonstrukci, jak je patrné z fotografií a sjednaná cena 8 000 000 Kč je v porovnání s ostatními nemovitostmi dosti nízká. Znalec rovněž prokázal, že srovnávané nemovitosti fakticky shlédl, o čemž svědčí i fotografie v posudku, kdy fotografie těchto nemovitostí v druhém řádku lze považovat za autentické a provedené na místě. Co se týče námitky, že nízká cena 8 000 000 Kč u vzorku 2 byla ovlivněna využitelností přilehlého pozemku pro další výstavbu, což vedlo k navýšení jednotkové ceny za m2, která značně převyšuje ostatní vzorky, má soud za to, že jednotková cena je ovlivněna především nízkou výměrou srovnávané nemovitosti, což ostatně znalec zohlednil koeficientem 0,80. Ze skutečnosti, že nový vlastník nejprve provedl rozsáhlou rekonstrukci stávajícího domu a až následně zahájil úkony k další výstavbě, nelze ani dovozovat, že cenu 8 000 000 Kč zaplatil především za účelem získání stavební parcely a nikoliv za dům na něm stojící. Uvedená kupní cena tak podle soudu vyjadřuje cenu zakoupené stávající nemovitosti.

50. Soud proto s ohledem na výše uvedené při ocenění nemovitosti z uvedeného posudku vycházel, a to konkrétně z aktuální ceny 16 180 000 Kč a nikoliv z ceny 17 285 300 Kč odpovídající stavu nemovitosti ke dni rozvodu manželství 11. 8. 2009 při použití tří vzorků a koeficientu technického stavu u jednotlivých vzorků zvýšenému o 0,75. Ačkoliv podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 2060/97 ze dne 7. 12. 1999„ se při stanovení ceny věci pro účely vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů vychází z ceny věci v době vypořádání, avšak z jejího stavu v době zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů“ a uvedené závěry platí i v poměrech společného jmění manželů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 367/2013), takto judikatorně dotvořené pravidlo pro oceňování položek náležejících do SJM má řadu výjimek. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4276/2014, podle kterého se při oceňování věcí, které náležejí do vypořádávaného SJM, vychází ze stavu věci ke dni zániku společného jmění, ale z její ceny v době, kdy se provádí vypořádání. Uvedené pravidlo platí v případě, že jde o věc, kterou užíval na základě dohody ten účastník, kterému je přikazována, nebo ji užívali oba a nedošlo k jejímu nadměrnému, mimořádnému opotřebení či poškození. V daném případě je nesporné, že předmětnou nemovitost po celou dobu od rozvodu manželství užívali oba účastníci a stav nemovitosti se v důsledku uplynutí téměř 14 let změnil, neboť znalec z důvodu zřízení zadní části střechy a dosluhující životnosti jednotlivých částí domu ocenil aktuální hodnotu domu o více než 1 000 000 Kč nižší. Takové opotřebení proto již soud považuje za významné a shledal spravedlivé, aby při určení vypořádacího podílu vycházel z aktuální ceny.

51. Při určení výše vypořádacího podílu tedy soud vycházel z ceny domu a pozemku ve výši 16 180 000 Kč, prokázaných vnosů žalobkyně v celkové výši 3 593 450,72 Kč (splacení úvěru [právnická osoba] 141 177,80 Kč, splacení úvěru syna 34 468 Kč, splacení dluhu ručitelům včetně úroků z prodlení 1 807 437,42 Kč, splátky [titul] [příjmení] po rozvodu 36 000 Kč, hrubá stavba financovaná z darů otce 1 486 644,50 Kč, dokončovací práce po rozvodu 37 723 Kč za vyštěrkování a oddrenážování, dokončení dřevěného obložení domu 50 000 Kč) a prokázaných vnosů žalovaného 149 495,80 Kč (splacení úvěru [právnická osoba]). Čistá hodnota vypořádávaného SJM po odečtení vnosů od aktiv SJM v podobě nemovitosti činí 12 437 053,48 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 2 obč. zák. neshledal důvody pro disparitní rozdělení majetku, každému z manželů tak náleží polovina z čisté hodnoty SJM 6 218 526,74 Kč a jejich vnosy. Protože žalovaný nežádal přikázání nemovitosti do svého vlastnictví z důvodu nedostatku prostředků k vyplacení vypořádacího podílu a naopak žalovaná schopnost vyplatit vypořádací podíl doložila výpisem z účtu, na které byl ke dni 7. 12. 2022 zůstatek ve výši 2 072 693,28 Kč a nabídkou hypotečního úvěru ze dne 8. 12. 2022 do částky 5 078 000 Kč, rozhodl soud o přikázání nemovitosti do jejího vlastnictví. Žalovaný tedy z vypořádávané podstaty přímo nic nezískal a celý jeho podíl tvořen vypořádacím podílem v částce 6 218 526,74 Kč plus 149 495,80 Kč (tj. 6 368 022,50 Kč), jejíž zaplacení bylo uloženo žalobkyni. S ohledem na majetkové poměry žalované, předjednaný hypoteční úvěr a oprávněným zájmem žalovaného na včasnou náhradu za zbavení jeho vlastnického práva uložil soud žalobkyni povinnost vyplatit vypořádací podíl ve dvou splátkách, přičemž první ve výši 2 000 000 Kč je splatná do 14 dnů od právní moci rozsudku a 4 368 022,50 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku. K tomu soud uvádí, že se při vyhlášení rozsudku dopustil chybného součtu jednotlivých položek a v odůvodnění tohoto rozsudku již uvádí součet správný. Jelikož je soud vyhlášeným rozsudkem vázán, bude k opravě výroku vydáno opravné usnesení podle § 164 o. s. ř.

52. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli v řízení přibližně stejný úspěch, když rozsah položek spadajících do SJM byl prakticky nesporný a neshoda byla pouze ohledně ocenění nemovitosti a výše jednotlivých vnosů, přičemž na jednotlivých tvrzených vnosech byli soudem kráceni oba účastníci. Navíc se jedná o žalobu, u které soud není při způsobu vypořádání vázán návrhy účastníků a ani nepřistoupil k disparitě podílů. Proto soud rozhodl tak, že si každý z účastníků ponese náklady ze svého. Takto to účastníci v rámci řízení rovněž navrhli.

53. Výrok IV. a V. má oporu v ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V průběhu řízení státu vznikly náklady na znalečné, přičemž přesná výše dosud není soudu známa. Proto o nich bude rozhodnuto v samostatném usnesení podle § 155 odst. 1 o. s. ř. Soud tedy rozhodl v tomto rozsudku pouze co do základu tak, že každý z účastníků uhradí státu polovinu vzniklých nákladů, neboť s ohledem na výsledek řízení nelze hovořit o úspěchu žádného z nich.