3 C 68/2020-194

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa], [obec] - [anonymizováno], zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [obec] proti žalovaným: 1/ [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa], [obec] 2/ [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], [obec] oba zastoupeni [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] [anonymizováno] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo soudem určeno, že žalobkyně je vlastnicí studny, nyní se nacházející na hranici mezi nemovitostí - pozemkem parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], vše v k.ú. [obec], [územní celek] – [obec], zapsaných na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, a nemovitostí - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], vše v k.ú. [obec], [územní celek] – [obec], zapsaných na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným na nákladech řízení 58 700 Kč k rukám jejich právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne 16.3.2020 domáhá se žalobkyně proti žalovaným, aby bylo určeno, že je výlučnou vlastnicí studny specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí. K odůvodnění uvedla, že je vlastnicí nemovitosti pozemku parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], vše v k.ú. [obec], [územní celek], zaps. na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim. Žalovaní jsou ve společném jmění manželů vlastníky nemovitosti- pozemku parc. [číslo] – zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše v k.ú. [obec], [územní celek], zaps. na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim. Na hranici mezi pozemky, která je oddělena potem, se nachází studna, tato je cca ze 2/3 na pozemku žalobkyně a cca 1/3 na pozemku žalovaných. Žalobkyně nepotvrzuje správnost hranice. Žalovaní tvrdí, že k předmětné studni mají vlastnické právo, žalobkyně je přesvědčena, že je výlučným vlastníkem studny. Žalobkyně studnu považuje za samostatnou nemovitou věc, která může tvořit příslušenství nemovitosti. Studna tvořila příslušenství nemovitosti nejpozději k 18.11.1987, kdy [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod nemovitostí, které nyní náleží žalobkyni, a to včetně příslušenství, včetně předmětné studny. Dne 11.4.2007 uzavřela [jméno] [příjmení] jako prodávající s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako kupující kupní smlouvu, kterou bylo převedeno vlastnické právo včetně příslušenství, tj. i studny. Dne 25.10.2016 byla uzavřena kupní smlouva mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobkyní (a jejím manželem) jako kupujícími, na základě které nabyla vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ke studni.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili písemným podáním ze dne 28.5.2020 tak, že žádají zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedli, že nabyli vlastnické právo (SJM) na základě kupní smlouvy z 9.10.1992 spolu se studnou (celou), od samého začátku užívali nemovitost se studnou, v době bezproblémových sousedských vztahů neměli potřebu řešit vlastnictví studny, když tato navíc byla vydatná pro všechny. Pokojný stav ukončil zásah žalobkyně a jejího manžela v srpnu r. 2019 nemovitost nyní ve vlastnictví žalovaných byla postavena v na pozemku části bývalé pastviny, kterou na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 28.9.1920 převedla [územní celek] do vlastnictví manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou trhovou ze dne 14.10.1921. Manželé [příjmení] začali na pozemku stavět již v r. 1920, v květnu r. 1921 stavbu dokončili a nechali zkolaudovat, dne 11.11.1921 byla budova zapsána do pozemkové knihy. Smlouvou odstupní ze dne 25.9.1935 převedli nemovitost na svého syna [jméno] [příjmení] a jeho ženu [jméno]. Po [příjmení] [jméno] [příjmení] zdědil jeho podíl na základě rozhodnutí Státního notářství č.j. D 429/1988 jeho syn [jméno] [příjmení], svůj podíl mu následně darovala darovací smlouvou ze dne 31.7.1992 matka, takže se stal výlučným vlastníkem nemovitosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 9.10.1992 nabyli nemovitost žalovaní, a to včetně studny. Pozemek nyní vlastněný žalobkyní jako část bývalé pastviny převedla na základě usnesení obecního zastupitelstva z 19.12.1926 [územní celek] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou trhovou ze dne 8.8.1928 na pozemku v r. 1927, tedy o 7 let později než [příjmení], začali manželé stavět budovu, kterou v červnu 1928 dokončili a zkolaudovali. Předmětem stavby dle dostupné dokumentace nebyla studna. Následně nemovitost na základě rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 326/79-21 ze dne 25.5.1979 zdědil syn manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], od [jméno] [příjmení] nabyla nemovitost kupní smlouvou ze dne 18.11.1987 [jméno] [příjmení], a to včetně study (dle smlouvy). [příjmení] [jméno] [příjmení] nabyla nemovitost smlouvou kupní ze dne 11.4.2007 Mgr. [jméno] [příjmení], která nemovitost kupní smlouvou ze dne 25.10.2016 převedla na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], na základě souhlasného prohlášení ze dne 12.12.2016 byla nemovitost zapsána pouze na žalobkyni. Studna je samostatnou stavbou, která je umístěna na hranici pozemků [anonymizováno] (ve vlastnictví žalovaných) a pozemku parc.č.st. [anonymizováno] (ve vlastnictví žalobkyně). Studna je vymezena ve stavebním plánu k nemovitosti ve vlastnictví žalovaných, plán nemovitosti žalobkyně žádnou studnu neudává. Podle stavebního úřadu jde o jedinou stavbu studny na těchto pozemcích. Podle stavebního řádu pro Království České ze dne 8.1.1889 musela být nová stavba opatřena zdrojem vody čili studnou. Podle § 27 stavebního řádu bylo i ke stavbě studny třeba povolení stavebního úřadu, podkladem byl též stavební plán. Pokud tedy byla stavba nyní ve vlastnictví žalovaných zkolaudována v r. 1921 v souladu s tehdy platnými zákony, musela již v r. 1921 na místě být studna postavená [anonymizováno]. Stavba nyní ve vlastnictví žalobkyně již přístup k vodě měla, když stavební řád nestanovil podmínku vlastnictví zdroje pitné vody. Vlastníkem studny byl ten, kdo ji na vlastní náklady zbudoval. Ze stavební dokumentace je zřejmé, že studna není okótovaná, jde o volný nákres studny, který ale bylo nutné vyhotovit pro získání povolení k její stavbě spolu s domem. Ruční pumpa byla odjakživa na straně nemovitosti nyní ve vlastnictví žalovaných, nemovitost nyní ve vlastnictví žalobkyně byla odjakživa vázána na souhlas vlastníků studny tuto užívat. Původní vlastníci, manželé [příjmení] nikdy nebyli vlastníky studny, měli nanejvýš právo studnu užívat, což ale nemohlo založit jejich vlastnické právo, jejich dědic proto nemohl platně převést vlastnické právo ke studni.

3. K vyjádření žalovaných podala žalobkyně dne 17.7.2020 písemné vyjádření, kde uvedla, že pokojné sousedské vztahy narušili žalovaní v r. 2018, kdy neoprávněně vnikli na pozemek žalobkyně a do studny, která se nachází na jejím pozemku, umístili své kalové čerpadlo. Pokud žalovaní předložili stavební dokumentaci stavby původních vlastníků jejich nemovitosti, pak na nákresu na stavbu hospodářské budovy je zakreslena studna u paty nemovitosti a nikoli 12 m od nemovitosti na cizí nemovitosti. Studna je jasně vymezená a při jejím posunutí o 12 m na cizí pozemek by museli mít manželé [příjmení] k tomu povolení. Ve smlouvě odstupní z 25.9.1935 nedošlo k převodu studny. Studna na cizím pozemku není ani v rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 429/88 z 20.5.1988 Darovací smlouvou ze dne 31.7.1992 nemohla paní [příjmení] převést vlastnická práva ke studni, která je na cizím pozemku. [jméno] [příjmení] se stal výlučným vlastníkem nemovitosti, nikoliv studny. Manželé [příjmení] kopili od [územní celek] smlouvou trhovou ze dne 8.8.1928 pozemek č. 57, ve smlouvě není uvedeno, že by pozemek byl prodáván se studnou, kterou postavil pan [příjmení]. Dle řádu stavebního pro Království České z 8.1.1889 při nových stavbách a přístavbách budiž o dostatečné množství zdravé vody pitné postaráno založením vlastní studny. V kolaudačním rozhodnutí ze dne 10.3.1921 není studna vymezena. Žalobkyně dále uvedla, že 50 m od nemovitosti nyní ve vlastnictví žalovaných je obecní studna.

4. K vydření žalobkyně se vyjádřili žalovaní podáním ze dne 31.8.2020 tak, že studna se nachází na hranici pozemků, studna tvoří jeden nedělitelný celek, žádná jiná studna ani na pozemku nyní ve vlastnictví žalobkyně ani žalovaných není a nikdy nebyla. V původní stavební dokumentaci se studna objevuje jen u nemovitosti nyní ve vlastnictví žalovaných. Z doložené dokumentace je zřejmé, že studnu zbudovali manželé [příjmení]. Jestliže byla studna zbudovaná na počátku dvacátých let minulého století, musela být logicky vybudována vlastníky nemovitosti nyní žalovaných, neboť nemovitost nyní žalobkyně ještě v té době neexistovala. Proto byla pumpa vždy otočena směrem k nemovitosti žalovaných.

5. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 9.12.2020 tak, že studna byla vybudována na hranici pozemku v letech 1920 1921, kdy začali manželé [příjmení] stavět rodinný dům. Který v květnu 1921 dokončili, předmětem stavby byla dle dostupné dokumentace i studna. Z protokolu k povolení obývání nemovitosti je uvedeno, že každá část nové stavby byla porovnána se schváleným nástinem a nebylo nalezeno odchylek. Stavebním plánem nebyla závazně určena poloha studny. Studna nemohla být stavebním plánem okótována, neboť je nutné umístit ji tam, kde je pramen, kde to umožňují přírodní podmínky, tj. podloží, vzdálenost od komunikace, od žump a jiných zdrojů potencionálního znečištění. Původní majitelé nemovitosti nyní ve vlastnictví žalobkyně začali stavět dům o 7 let později, předmětem jejich stavby dle dokumentace nebyla studna. Manželé [příjmení] v době, kdy budovali dům, měli dospívajícího syna, který měl zájem stavět dům vedle rodičů, teprve následně zjistili, že by to pro ně bylo ekonomicky neúnosné, proto obec prodala sousední pozemek manželům [příjmení]. Původní záměr manželů [příjmení] byl, aby studnu užíval i jejich syn jako majitel sousední nemovitosti. [příjmení] celé studny od počátku byli manželé [příjmení] jako zhotovitelé studny a od nich přecházelo vlastnické právo v linii až na žalované. Žalovaným není znám žádný titul, na základě něhož by byla studna převedena, byť jen částečně na žalobkyni a její předchůdce.

6. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 12.3.2021 tak, že žalobkyně objednala zaměření hranic mezi pozemky patrně pro účely tohoto řízení u zeměměřičského inženýra [titul] [příjmení], jednání proběhlo 21.1.2021, během něho vyšly najevo nesrovnalosti v postupu geodeta. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že studna je na jejím pozemku, nechali žalovaní vypracovat znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], dle kterého hranice pozemků prochází středem studny a zasahuje do obou pozemků do každého jednou polovinou, plot je v důsledku působení času a přírodních jevů posunut na pozemek žalovaných, umístění plotového dílce nad studnou neodpovídá hranici pozemků. Dle trhové smlouvy ze dne 14.10.1921 prodala [územní celek] díl pastviny č.kat. [číslo] ve výměře 735 m2 čili 204 označený jako stavební parcelu [anonymizováno] a zahradu č.kat. [číslo] v těch mezích a hranicích, jak na místě samém byly odměřeny a označeny. Po koupi nemovitosti žalovaní pořídili videozáznamy, z nichž je patrno, že pumpa byla odjakživa na straně jejich nemovitosti, vždy měli tedy vlastníci jejich nemovitosti panství nad čerpáním vody. Na záznamu je rovněž patrno, že již tehdy byl plot na hranici narušen a mírně nakloněn tíhou navezené zeminy.

7. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním ze dne 10.3.2021 tak, že potvrdila posloupnost jednotlivých vlastníků nemovitosti nyní v jejím vlastnictví i nemovitosti nyní ve společném jmění žalovaných tak, jak je popsali žalovaní ve svém vyjádření ze dne 28.5.2020. Ohledně výstavby studny uvedla, že studna je příslušenství nemovitostí nyní v jejím vlastnictví. Poprvé se výslovně objevuje v kupní smlouvě ze dne 11.12.1987, v níž je uvedeno, že [jméno] [příjmení] prodává m.j. studnu. V následujících kupních smlouvách je již studna označována jen jako příslušenství. V případě nemovitostí žalovaných se studna poprvé objevuje v darovací smlouvě ze dne 31.7.1992, tato smlouva a následně i kupní smlouva ze dne 9.10.1992 uvádí, že převádí m.j. vlastnická práva k příslušenství nemovitostí, jak jsou popsána ve znaleckém posudku [jméno] [příjmení]. Označení studny jako příslušenství ve znaleckém posudku z hlediska vlastnického práva není relevantní, podstatným je výslovné označení ve smlouvě. Stěžejní je, že studna ke dni 11.12.1987 byla označena jako příslušenství nemovitosti nyní ve vlastnictví žalobkyně, dle občanského zákoníku č.40/1964 Sb. platila zásada, že nikdo nemůže na druhého převést více práv, než má sám, studna tak nemohla být předmětem darovací ani kupní smlouvy v r. 1992 jako příslušenství nemovitostí nyní ve vlastnictví žalovaných. Nemovitost žalobkyně byla zemědělskou usedlostí a těžko si představit, že by neměla přístup k vodě ve formě studny. V případě nemovitosti nyní žalovaných je na nákresu stavby vyznačena studna přímo u domu, studna, pokud byla postavena, musela být postavena v souladu s plánem, pokud by byla postavena na jiném místě, musel by existovat plán nový. Studna následně musela být zasypána, i po zrušení původně postavené studny nemovitost neztratila přístup k vodě, neboť v blízké vzdálenosti se nacházela obecní studna. Studna v r. 1928 na nynějším místě nestála, museli ji zbudovat manželé [příjmení]. Plot mezi pozemky zbudoval syn paní [příjmení]. V prosinci 2020 žalobkyně nechala zaměřit hranice oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [příjmení], který zjistil, že hranice není posunuta. Žalobkyně uvedla, že plot dříve nevedl přes studnu, nadzemní část studně, která tvoří skruže je posunuta směrem k pozemku žalovaných.

8. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 9.6.2021 tak, že tvrzení žalobkyně, že by nemovitost jejich právních předchůdců původně studnu měla, ale u paty domu a že tato studna byla zasypána a majitelé domu chodili pro vodu do cca 60 m vzdálené obecní studny, je nepravdivé, nebylo ničím doloženo a prokázáno. Umístění studny nelze dovodit ze stavebního plánu, neboť se jedná o volný nákres bez určení přesné polohy studny. Obecní studna se nachází u vodní nádrže vzdálené 60-70 m od obou nemovitostí, ještě v průběhu 50. let 20. století byl v místě, kde je nádrž a obecní studna, neprostupný les (žalovaní doložili leteckými fotosnímky), vodní nádrž a obecní studna byly tedy vybudovány později, než nemovitosti účastníků. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, že studnu postavili její právní předchůdci.

9. Žalobkyně doplnila svá tvrzení vyjádřením ze dne 10.6.2021 tak, že studna je kónického tvaru, směrem ode dna se rozšiřuje, dno studny a její část umístěná pod zemí se nachází na pozemku žalobkyně. S odkazem na ust. § 417 a násl obecného občanského zákoníku stavba náležela vlastníkovi půdy. Jestliže studna byla vyhloubena na pozemku žalobkyně, stal se jejím vlastníkem vlastník pozemku.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], a parcely [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim pro k.ú. [obec] a [územní celek] [obec], a to na základě smlouvy kupní ze dne 25.10.2016 a souhlasného prohlášení o vzniku práva ze zákona - nabytí z výlučných prostředků (nespadá do SJM) ze dne 12.12.2016.

11. Ze smlouvy trhové ze dne 8.8.1928 bylo zjištěno, že [územní celek] převedla na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení] parcelu.

12. Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 326/79-29 ve věci projednání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení] ze dne 25.5.1979 bylo zjištěno, že veškerý majetek po zůstaviteli nabyl pozůstalý syn [jméno] [příjmení], m.j. dům [anonymizováno] v [obec], [anonymizováno] a poz.parc. [číslo].

13. Z kupní smlouvy uzavřené dne 18.11.1987 mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupující [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je nemovitosti, které prodávající získal na základě rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 326/79 ze dne 29.5.1979, a to bývalá zemědělská usedlost [anonymizováno] se st. [parcelní číslo], zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat.území [obec], a to se vším příslušenstvím a součástmi, zejména stodolou, kolnou, studnou, venkovními úpravami, oplocením a trvalými porosty.

14. Z kupní smlouvy uzavřené dne 11.4.2007 mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupující [anonymizováno] [jméno] [příjmení] formou notářského zápisu č.j. NZ 37/2007, N 43/2007 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy jsou nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim pro k.ú. [obec] a [územní celek] [obec], a to dům [anonymizováno] postavený na pozemku st.p. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, předmětem je i veškeré příslušenství, zejména garáž, zděný dřevník, oplocení, venkovní úpravy a trvalé porosty.

15. Z kupní smlouvy uzavřené dne 25.10.2016 mezi prodávající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a kupujícími manžely v [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba] [obec] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [anonymizováno], na [list vlastnictví], pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, [list vlastnictví], vše v katastr. [anonymizováno] [obec], [územní celek] [obec].

16. Ze stavebního plánu k domu nyní ve vlastnictví žalobkyně ze dne 15.5.1928 bylo zjištěno, že se v nákresech nevyskytuje stavba studny.

17. Ze smlouvy trhové ze dne 14.10.1921 bylo zjištěno, že [územní celek] převedla na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení] stavební parcelu.

18. Ze smlouvy odstupní ze dne 25.9.1935 bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] odstoupili svému synovi a snaše, manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] dům [adresa] v [obec], pozemek roli č.kat. [anonymizováno] louku č.kat. [číslo] v [obec] a louku č.kat. [číslo] v [anonymizováno].

19. Z darovací smlouvy uzavřené dne 31.7.1992 mezi dárkyní [jméno] [příjmení] a obdarovaným [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem daru je jedna ideální polovina domu [anonymizováno] se stavební parcelou [číslo] zahradou č.parc. [číslo] v k.ú. [obec], tak jak byly nemovitosti popsány a oceněny znaleckým posudkem znalce [příjmení] z 18.7.1992, a to mimo jiné jednou polovinou studny, vlastníkem druhé ideální poloviny nemovitostí již je obdarovaný.

20. Z kupní smlouvy uzavřené dne 9.10.1992 mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícími manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem koupě je dům [adresa] se st.p.č.parc. [anonymizováno] a zahradou č.parc. [číslo] v k.ú. [obec].

21. Ze stavebního nákresu hospodářské budovy na pozemku č.parc.51 patřící panu [jméno] [příjmení] z března 1921 bylo zjištěno, že součástí nákresu je stavba studny.

22. Ze žaloby z rušené držby podané k Okresnímu soudu v Chrudimi dne 27.9.2019 žalobci manžely [titul] a [jméno] [příjmení] proti žalovaným manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobci se domáhali, aby žalovaní byli uznáni povinnými zdržet se vypouzení žalobců z držby práva užívání nemovitosti – studny – umístěné na hranici pozemků [anonymizováno] a parc.č. [anonymizováno], za účelem získávání vody pro nemovitost parc.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [anonymizováno], a dále aby žalovaným bylo zakázáno jakýmkoliv způsobem žalobcům znemožňovat výkon jejich užívacího práva k této studni. K odůvodnění žalobci uvedli, že jsou spoluvlastníky (SJM) par.č. st [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a to na základě kupní smlouvy ze dne 9.10.1992, předmětem převodu byla také studna, při převodu nemovitosti byla žalobcům předána studna na hranici pozemku, přes kterou vedl v půli plot. Studna byla a je vybavena pumpou ze strany jejich nemovitosti. Žalobci od r. 1992, tj. 27 let studnu nerušeně užívali. Právní předchůdci žalovaných studnu užívali, ale bez zařízení, později instalovali čerpadlo, studna byla užívána bez problému žalobci a právními předchůdci žalovaných společně. Žalovaná nabyla pozemek parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], kupní smlouvou ze dne 25.10.2016 a souhlasného prohlášení ze dne 12.12.2016. Žalovaní brání žalobcům v užívání studny. Usnesením č.j. 8 C 219/2019-54 ze dne 7.11.2019 soud žalobě vyhověl.

23. Ze zprávy Městského úřadu v Chrudimi, Odbor životní prostředí, oddělení vodního hospodářství ze dne 1.12.2020 bylo zjištěno, že ke studni, která je předmětem sporu, nebylo tímto vodoprávním úřadem vydáno žádné stavební povolení nebo obdobné opatření, ani povolení k nakládání s vodami, vodoprávní úřad je k předmětné studni věcně a místně příslušný od 1.8.2010. Užívání vody ze studní vybudovaných před 1.1.1955 bylo považováno za povolené užívání podzemní vody dle vládního nařízení č.70/1956 Sb., a to dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, tj. 28.12.1956, jedná se o právní moc ze zákona.

24. Ze zprávy Městského úřadu v Chrudimi, Stavebního odboru ze dne 26.11.2020, [stát. instituce], Stavebního úřadu ze dne 8.12.2020 a [stát. instituce] – [obec] ze dne 7.12.2020 bylo zjištěno, že žádné dokumenty ohledně toho, kdo je stavitelem studny a plotu mezi pozemky účastníků, nebyly dohledány.

25. Ze zprávy Státního okresního archivu v Chrudimi ze dne 1.12.2020 bylo zjištěno, že v archivních fondech byla nalezena stavební dokumentace k domu [anonymizováno] v [obec], ke studni se dochoval pouze stavební plán, ve kterém je tato stavba zakreslena bez udání jejích parametrů, jiné doklady týkající se studně či plotu nebyly dohledány.

26. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 20.2.2021 objednaného žalovanými bylo zjištěno, že znalec vycházel z ohlašovacího listu [číslo] z r. 1921 – zaměření nově vznikající parcely st.p. [číslo] pozemku p. [číslo] který obsahuje číselné údaje pro určení rozměru stavební parcely a samotné budovy, ze situačního nákresu z r. 1921, ohlašovacího listu č.8-10 z r. 1927, zaměření nově vznikající st. [parcelní číslo], geometrický plán z r. 1935 – zaměření st.p. [číslo] obsahuje oměrné míry jižní hranice pozemku [anonymizováno], které neodpovídají oměrným mírám z náčrtu z r. 1927, délka jižní hranice je o 0,4 m delší, mapy v katastru nemovitostí,při porovnání mapy a původních náčrtů je patrný rozdíl v průběhu hranic. Pro určení průběhu hranic mezi pozemky st.p. [číslo] st.p. [číslo] je rozhodující náčrt z r. 1921, kterým vznikly nové hranice. Znalec provedl kontrolní zaměření budov, podezdívky plotu, podezdívka šíře 20 cm je vykloněna od svislice do pozemku st.p. [číslo] o 12 cm, zaměřena byla proto pata podezdívky. Rozměry budovy na st.p. [číslo] (vyjma přístavby do dvora) odpovídají původnímu zaměření z r. 1921 [obec] mezi parcelou st.p. [číslo] st.p. [číslo] je dána dle náčrtu z r. 1921 jako rovnoběžná linie s delší stranou budovy ve vzdálenosti 12,1 m od budovy. Hranice je dána přímou spojnicí bodů. Podezdívka ale netvoří přímou linii, je vybočena do pozemku st.p. [číslo] svým průběhem neodpovídá ani hranici vytyčené [anonymizováno] [příjmení]. Odchylka od hranice z r. 1921 je v jižní části 0,26 m, ve středu pozemku 0,24 m, v severní části 0,03 m. Zaměřená studna leží na hranici pozemků, ta prochází středem studny.

27. Z výpovědi žalobkyně při jednání dne 12.5.2021 bylo zjištěno, že neví, kdy byla vybudována studna. Ví, že ji vybudoval původní majitel pan [příjmení], to ví z kupní smlouvy z r. 1987, kde je přímo v kupní smlouvě uvedena studna. Pan [anonymizováno] koupil pozemek v r. 1928, dům zkolaudoval v r .1930 asi. [ulice] pozemek koupili právní předchůdci žalovaných v r. 1921, dům postavili hned následně. Plot postavil v r. 1928 pan [příjmení]. Ve vztahu k plotu je studna na pozemku 57, studny je na pozemku [anonymizováno] a nadzemní část skruže je na pozemku [anonymizováno]. V obci je obecní studna přímo proti nemovitosti žalovaných, nemovitosti žalovaných a žalobkyně jsou vedle sebe. [příjmení] pan [příjmení] řekl žalobkyni, že studnu užívá nemovitost [anonymizováno] na parcele [anonymizováno]. Když žalobkyně nemovitost koupila, měli žalovaní ve studni pumpu.

28. Z výpovědi první žalované při jednání dne 12.5.2021 bylo zjištěno, že jejich nemovitost byla postavena v r. 1921, když ji kupovali, tak prodávající pan [příjmení] jim řekl, že studnu vyhotovil jeho otec, žalovaní se zajímali, zda je v domě pitná vod, protože dům nebyl napojen na vodovod. Byla tam původní pumpa, používali ji do r. 2019. Studna byla opatřena jen víkem, ze strany žalobkyně žádná pumpa nebyla. Předchozí majitelka sousední nemovitosti jim řekla, že oni tu vodu používají také, jestli v tom budou pokračovat, žalovaní s tím souhlasili. [příjmení] [příjmení] měla nemovitost napojenu na vodovod, vodu ze studny používala k hospodářským účelům, měla tam vědro, později čerpadlo. Paní [příjmení] vodu používala, nejdříve se přišla zeptat, jestli s tím žalovaní souhlasí. Pan [anonymizováno] řekl žalovaným, že když byl malý, plot tam nebyl, byly tam pastviny. Plot se stavěl, až když se pastvina rozdělila. Žalovaná neví, kdo ho stavěl, plot byl následně rekonstruován, ze strany nemovitosti žalobkyně byla zvýšena zídka - terén. Problémy nastaly v r. 2018 se žalobkyní, stalo se, že žalovaní přijeli na nemovitost a studna byla vyčerpaná, to se stávalo opakovaně. Manžel žalobkyně se k žalovaným choval nevhodně. Obecní studna je asi 50 m od nemovitosti žalovaných u nádrže. Žalovaná vycházel z toho, že je spoluvlastnicí studny spolu se svým manželem, a to na základě kupní smlouvy. V době dřívější panovaly dobré sousedské vztahy, nebylo nutno se zabývat tím, co je ve smlouvě. Žalovaní se řídili tím, co jim řekl pan [příjmení].

29. Z výpovědi druhého žalovaného při jednání dne 12.5.2021 bylo zjištěno, že žalovaný je technicky zaměřen, pohybuje se ve stavebnictví, orientuje se v problematice kótování. Geodetické zaměření je založeno na tom, že musí být přesně stanoveny rohy budov, které jsou stálé. Historické podklady jdou proti tvrzení pana [příjmení]. U plotu je přesnost + - 15 cm, to je nejvyšší míra přesnosti, kterou je katastrální úřad schopen rozlišovat. Pan [anonymizováno] zaměřil roh sloupku, který stavěl žalovaný, ten není v souběhu s domem žalovaných, tím automaticky zmenšoval pozemek žalovaných. Další bod má na podezdívce plotu u silnice, podezdívku stavěl žalovaný, má jílové podloží a není stabilní, dochází k posunu. Nelze určovat rozměry plotu, pokud je oba sousedé neschválí. Plot mezi pozemky účastníků má nařezané sloupky, vyhnuté do pozemku žalovaných, podezdívka je našikmo do pozemku žalovaných. Geodet se nezaměřoval na základ, ale na vrcholy sloupků. Zaměřovaný bod p. [příjmení] od silnice není původní. Plot je zalomený ta, že nejde ke studni z místa, ze kterého by měl jít. Studeň je uprostřed. Pokud se týká projektu, ten dělal stavař a zakreslil studeň na místě, které je volné na výkresu, nejsou určeny kóty.

30. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne 12.5.2021 bylo zjištěno, že svědek není zapsán v seznamu znalců, Svědek prováděl zaměření hranic, které objednala žalobkyně. Hranici vytyčil na základě materiálu z archivu, použil identické body z náčrtu z r. 1921. Dospěl k závěru, že ploty vedou po hranici. Při měření nepoužívá laser ale pásmo. Vytyčuje bod na začátku a na koci, neřeší, jestli se plot mezi hranicí vlní, v jednom místě byla podezdívka vyvalená, svědek to nezkoumal, měřil jen z krajních bodů. Není předmětem zakázky měřit reálný průběh plotu.

31. Z připojeného spisu Státního notářství v [obec] č.j. D 429/88 bylo zjištěno, že se jedná o projednání dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 4.3.1988. Součástí spisu je znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] z 28.4.1988, kde je v části: popis: uvedena m.j. polovina kopané studny, v části: kopaná studna je uvedeno, že se jedná o kopanou studnu s ruční pumpou, 4 m hlubokou z r. 1921, k domu patří .

32. Žalobkyně v závěrečném návrhu žádala vyhovění žalobě s odůvodněním, že je výlučnou vlastnicí studny. Plán z r. 1921 neprokazuje, že by studna byla v r. 1921 postavena, neobjevuje se ani v následných dokumentech, ani v dědickém řízení v r. 1935. Pokud na základě plánu z r. 1921 byla postavena, tak u paty domu, neexistuje důvod, proč by měla být postavena o 10 m dál, na místě ve vlastnictví jiného stavebníka. Poprvé se studna v listinných důkazech objevuje v notářském zápisu z r. 1987, pokud by studna nebyla ve vlastnictví prodávajícího pana [příjmení], jednalo by se o trestný čin podvodu a není zřejmé, proč by to pan [příjmení] podstupoval. Oproti tomu dědické řízení z r. 1988, kde je studna ve znaleckém posudku uvedena jako vlastnictví studny, je zjevné, že znalec vycházel jen z údajů objednatelky, nikoliv listin.

33. Žalovaní v závěrečném návrhu žádali zamítnutí žaloby s tím, že studna je na hranici pozemků, z nichž do každého zasahuje , otázka umístění stavby není rozhodná pro určení vlastnického práva, rozhodné je to, kdo, kdy a za jaká náklad studnu postavil. Stavebními plány a protokoly bylo prokázáno, že studna byla postavena v r. 1921 na pozemku, který je nyní ve vlastnictví žalovaných, následně byla předávána, až se stali vlastníky žalovaní. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že by byla výlučnou vlastnicí ona.

34. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitosti pozemku parc. [číslo] zast.plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], vše v k.ú. [obec], [územní celek], zaps. na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim (výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouva ze dne 25.10.2016, souhlasné prohlášení ze dne 12.12.2016). Žalovaní mají ve společném jmění nemovitost- pozemek parc. [číslo] – zast.plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše v k.ú. [obec], [územní celek], zaps. na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim (výpis z katastru, kupní smlouva ze dne 9.10.1992). Pozemek, na kterém nyní stojí dům ve vlastnictví žalobkyně, byl původně pastvinou, kterou její vlastník, [územní celek], převedla smlouvou trhovou ze dne 8.8.1928 na manžele [jméno] [jméno] [příjmení], ti zde následně vystavěli dům [adresa], ve stavebních plánech k domu ani jiných stavebních dokumentech není zakreslena ani jinak zanesena stavba studny. Nemovitost zdědil syn [příjmení] [jméno] [příjmení] v r. 1979, ten nemovitosti dne 18.11.1987 převedl kupní smlouvou na [jméno] [příjmení], tak je převedla kupní smlouvou ze dne 11.4.2007 na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a ta je převedla kupní smlouvou ze dne 25.10.2016 na manžele [příjmení], když následně na základě souhlasného prohlášení manželů byly nemovitosti zapsány do výlučného vlastnictví žalobkyně (smlouva trhová ze dne 8.8.1928, rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 326/79 ze dne 25.5.1979, kupní smlouva ze dne 18.11.1987, kupní smlouva ze dne 11.4.2007, kupní smlouva ze dne 25.10.2016 + souhlasné prohlášení). Pozemek, na kterém nyní stojí dům ve společném jmění žalovaných byl původně pastvinou, kterou její vlastník, [územní celek], převedl smlouvou trhovou ze dne 14.10.1921 na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], ti zde následně vystavěli dům [adresa], ve stavebním plánu je součástí nákresu stavba studny, a to ve formě nákresu bez zakótování přesného umístění, stavba byla dle dostupných dokumentů zkoulaudována beze změn. Manželé [příjmení] převedli smlouvou odstupní ze dne 25.9.1935 nemovitosti na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], jejich syn [jméno] [příjmení] se stal výlučným vlastníkem jednak zděděním podílu po otci v r. 1988 a darovací smlouvou podílu od matky ze dne 31.7.1992 pak kupní smlouvou ze dne 9.10.1992 prodal žalovaným (smlouva trhová ze dne 14.10.1921, smlouva odstupní ze dne 25.9.1935, darovací smlouva ze dne 31.7.1992, kupní smlouva ze dne 9.10.1992). Pozemky žalobkyně (parc. č.57) a žalovaných (parc. č. 54) spolu bezprostředně sousedí. Na hranici těchto pozemků je vybudována studna, která je předmětem tohoto sporu, a to tak, že je umístěna jednou polovinou na pozemku žalobkyně a jednou polovinou na pozemku žalovaných, hranice mezi pozemky tedy prochází středem studny. Tuto skutečnost vzal soud za prokázánu znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení] je veden v seznamu znalců v oboru geodézie kartografie, znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou, znalec přesně specifikoval, z jakých dobových dokumentů vycházel a jaká zaměření realizoval. Soud proto ve smyslu ust. § 127 a občanského soudního řádu postupoval při provádění a hodnocení tohoto důkazu, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem, byť byl vyžádán žalovanými. Tento znalecký posudek nemůže být zpochybněn zaměřením provedeným panem [příjmení] [příjmení], který není zapsán v seznamu znalců, a při výslechu vysvětlil, že vycházel jen z krajních bodů, neřešil, jestli se plot mezi hranicí vlní, předmětem zakázky nebylo měřit reálný průběh plotu. Jedinými dokumenty, které byly soudu předloženy a jimiž byl proveden důkaz, které výslovně zmiňují studnu, chronologicky seřazeno, jsou: stavební plán k domu [anonymizováno] (nyní ve vlastnictví žalovaných) z března 1921, kde je zákres studny bez udání jiných parametrů (umístění), pak kupní smlouva ze dne 18.11.1987 o prodeji domu [adresa] s pozemkem st.p. [anonymizováno] (nyní ve vlastnictví žalobkyně), kdy je ve výčtu součástí zmíněna studna bez bližší specifikace, dále je to znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] z 28.4.1988, kde je v části: popis: uvedena m.j. polovina kopané studny, v části: kopaná studna je uvedeno, že se jedná o kopanou studnu s ruční pumpou, 4 m hlubokou z r. 1921, k domu patří , dále je to darovací smlouva ze dne 31.7.1992, kterou [jméno] [příjmení] převáděla svůj podíl na nemovitosti [anonymizováno] s pozemky (nyní ve spoluvlastnictví žalovaných) na [jméno] [příjmení], když tento již v té době vlastnil druhou polovinu, je zde výslovně zmíněna studna.

35. Provedené dokazování soud po právní stránce posoudil takto:

36. Dle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

37. Dle § 3028, odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

38. Dle § 418 Obecného občanského zákoníku č. 946/1811 Sb. Stavil-li někdo ze své hmoty bez vědomí a vůle vlastníkovi na půdě cizí, připadne stavení vlastníkovi půdy. Stavitel poctivý může žádati náhradu nákladů nutných a užitečných; ke staviteli nepoctivému jest se zachovati jako k jednateli nezmocněnému. Věděl-li vlastník půdy o stavbě a staviteli poctivému ji hned nezakázal, může žádati za půdu jen obecnou cenu.

39. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda sporná studna je samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním, zda je způsobilá být předmětem sporu o určení vlastnictví. V daném případě, jak vyplývá z předložené fotodokumentace, se jedná o určitou stavební konstrukci, jak podzemní tak nadzemní, tvořenou ve spodní části kameny a v nadzemní části betonovou skruží, je to tedy výsledek lidské stavební činnosti, a proto je možno studnu považovat za samostatnou věc, byť není ve smyslu platných předpisů způsobilou jako vodní dílo k samostatnému zápisu do katastru nemovitostí (22 Cdo 2597/2010).

40. V daném případě se jedná o určovací žalobu dle ust. § 80 občanského soudního řádu, proto soud musel se zabývat otázkou, zda účastníci mají věcnou legitimaci a zda na straně žalobkyně je na toto určení dán naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo dotýká. Žalobkyně a žalovaní jsou vlastníky sousedních pozemků, když sporná studna se nachází na jejich hranici, žalobkyně tvrdí, že je výlučnou vlastnicí studny a žalovaní to popírají. Je tedy zjevné, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání určovací žaloby a žalovaní jsou pasivně legitimováni. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Pokud žalobkyně je přesvědčena, že je výlučnou vlastnicí studny, tak je jediným právním nástrojem žaloba na určení vlastnického práva, není rozhodné to, že studna není způsobilá k samostatnému zápisu do katastru nemovitostí. Soud proto dospěl k závěru, že na straně žalobkyně je dán naléhavý právní zájem na toto určení vlastnického práva.

41. Dále musel soud určit, dle jaké právní úpravy bude věc posuzovat. Soud má za to, že ve smyslu § 3028, odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je nutno vznik vlastnického práva k předmětné studni posuzovat podle právního předpisu platného ke dni vzniku tohoto práva, tj. Obecného občanského zákoníku. Obecný zákoník občanský upravoval v § 417 až 419 poměr stavby k pozemku, na němž byla postavena, přičemž vycházel ze zásady„ superficies solo cedit“, tato zásada specifikovaná v § 297 obecného občanského zákoníku znamenala, že stavba nebyla samostatnou věcí, nýbrž součástí pozemku a vlastníkem stavby byl tedy vlastník pozemku. Věci, které byly na pozemku zřízeny s tím úmyslem, aby tam trvale zůstaly, byly součástmi nemovitosti. Vlastník pozemku se tedy stal vlastníkem stavby na něm zřízené bez ohledu na osobu stavebníka. Výjimku obsahoval § 418, věta třetí podle kterého, věděl-li vlastník půdy, že se staví, a tomu, kdo stavěl poctivě, to ihned nezakázal, mohl žádat jen obecnou hodnotu za pozemek. Poctivý stavebník se stal vlastníkem pozemku a stavby. Stavebník musel být dobré víry o tom, že stavěl na vlastním pozemku, a vlastník pozemku ihned stavbu nezakázal. Vlastní pozemku musel vědět o tom, že se staví. Důkazní břemeno bylo rozvrženo tak, že stavebník musel dokázat vědomost vlastníka pozemku o tom, že se staví na jeho pozemku, a vlastník pozemku zase, že stavebník nebyl dobré víry. Vlastnictví se týkalo jen té části pozemku, která byla skutečně zastavěna. Pokud tedy vlastník pozemku věděl, že se na jeho pozemku staví, a poctivému staviteli to ihned nezakázal, mohl vlastník pozemku požadovat po stavebníkovi pouze obecnou cenu za pozemek a vlastníkem pozemku a stavby se stal stavebník.

42. Soud má za to, že bylo prokázáno, že stavba sporné studny byla příslušenstvím stavby domu [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] kdy stavebníky byli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení]. Především to vyplývá ze stavebních plánů, kde je součástí nákres studny. Není rozhodné, že se jedná o nákres, který přesně nestanoví okótování – umístění studny, podstatné je, že stavba byla povolena včetně stavby studny. S odstupem času již nelze jednoznačně zjistit, proč byla stavba studny realizována právě na tom místě, kde se nyní nachází, mohlo se tak stát v důsledku hledání pramene, předpokládaného odkupu sousedního pozemku, důvody mohly být různé. Nelze přehlédnout, že v době stavby domu [adresa] nebyly pozemky oploceny, existuje tedy i možnost, že si stavebníci nemuseli být případného zásahu stavbou studny do sousedního pozemku vědomi. Důležité je, že v době stavby domu [číslo] tedy i sporné studny byla vlastníkem sousedního pozemku, tj. nyní pozemku ve vlastnictví žalobkyně, [územní celek] [územní celek] rozhodovala o povolení stavby i o její kolaudaci, která mimochodem byla povolena beze změny, tj. nutno si vykládat tak, že včetně studny, musela vědět o tom, kde studna je. Pokud by tedy studna přesahovala do pozemku obce, bylo tedy na obci jako majiteli zasaženého pozemku, aby uplatnila své nároky dle §418 tehdy platného obecného občanského zákoníku, tj. musela by tvrdit a dokazovat, že stavebník, konkrétně manželé [příjmení] nebyli v dobré víře, že staví studeň na svém pozemku, tato práva by [územní celek] musela uplatnit bezodkladně. Pokud ničeho nenamítala, a zjevně se tak nestalo, tak ve smyslu § 418, věta třetí mohla žádat po stavebnících jen obecnou hodnotu za pozemek, přesně jen za stavbou studny zastavěnou část pozemku. To se ale nestalo. Takový nárok svědčil jen vlastníkovi pozemku, a pokud jej tento neuplatnil, nemohl přecházet na jeho právní nástupce. Nicméně vlastníkem stavbou zasaženého pozemku se ze zákona stal stavebník, tedy manželé [příjmení], a toto jejich právo přecházelo na jejich právní nástupce až k žalovaným. Soud je tedy toho názoru, že vlastníkem studny jsou žalovaní, přesněji, že studna je v jejich společném jmění manželů.

43. Žalobkyně své vlastnické právo odvozovala od toho, že studna je uvedena ve smlouvě kupní ze dne 18.11.187, kterou pan [příjmení] převáděl nemovitost na paní [příjmení] (právní předchůdci žalobkyně). Ale jak sama žalobkyně ve svých vyjádřeních uvádí, nikdo nemůže platně převést práva, která nemá. Pan [anonymizováno] nebyl vlastníkem studny, nemohl ji tedy platně kupní smlouvou převést na paní [příjmení]. Argument žalobkyně, že pokud by pan [příjmení] nebyl vlastníkem studny a studnu do kupní smlouvy zanesl, jednalo by se o podvod, postrádá logiku. Stejně tak argument žalobkyně, že v kolaudaci není přesně uvedena studna, že ve stavebních plánech není okótována studna, nelze přijmout, když studna není zmíněna ani v jediném stavebním dokumentu původních stavitelů její nemovitosti. Rovněž její tvrzení, že manželé [příjmení] studnu vybudovali u paty svého domu a pak ji zasypali, je jen těžko uvěřitelnou spekulací nepodloženou žádnými důkazy. Stejně tak argumenty žalobkyně, že žalovaní neměli studnu, neboť 50 metrů od jejich domu je studna obecní, nedává smysl. Domy účastníků sousedí, pokud existuje nějaká obecní studna, měli k ní původní majitelé domů přibližně stejně blízko, a to že existuje obecní studna nemá žádnou důkazní hodnotu k ověření existence studny soukromé. Ani argument, že dům nyní žalobkyně byl zemědělskou usedlostí, tudíž musel mít studnu, není rozhodný. Nikde nebylo stanoveno, že novostavba musela mít vlastní studnu, ale přístup k dobré vodě. Navíc ze stavebních dokumentů vyplývá, že obě nemovitosti byly srovnatelné, pokud se týká jejich charakteru. Nyní již lze jen obtížně zjistit, na základě čeho brali vodu ze studně nyní žalovaných právní předchůdci žalobkyně, mohlo se jednat o výprosu či jinou formu výslovné či konkludentní dohody, lze se domnívat, že situaci až tak neřešili, když bylo vody dost pro obě nemovitosti a zjevně nedocházelo k žádným sporům. Soud v tomto směru ani žádné dokazování neprováděl, neboť to pro rozhodnutí ve věci není podstatné. To kdo a z jakých důvodů studnu, resp. vodu z ní užíval, nemohlo mít vliv na vlastnické právo ke studni.

44. Soud žalobu shledal nedůvodnou a zamítl ji. Soud nemohl určit vlastnické právo žalovaných, neboť se jedná o řízení sporné a soud je vázán žalobními návrhy, žalobkyně žádala, aby bylo určeno, že vlastníkem studny je žalobkyně, žalovaní žádali zamítnutí žaloby.

45. Žalovaní byli v řízení zcela úspěšní, soud jim proto dle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to právního zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. za 11 úkonů právní služby po 4 960 Kč (převzetí právního zastoupení, vyjádření ze dne 28.5.2020, vyjádření k odvolání proti usnesení ze dne 5.5.2020, vyjádření z 31.8.2020, doplnění tvrzení z 9.12.2020, doplnění tvrzení z 12.3.2021, účast při jednání dne 18.3.2021, účast při jednání dne 11.5.2021 – přes 2 hodiny, závěrečné vyjádření z 9.6.2021, účast jednání dne 7.10.2021), 11 krát 300 kč paušál, cestovné [obec] – [obec] a zpět 18.3.202180 Kč, promeškaný čas 200 Kč, cesta [obec] – [obec] a zpět 11.5.2021 80 Kč, ztráta času 200 Kč, cesta [obec] – [obec] a zpět 80 Kč, ztráta času 200 Kč, celkem 58 700 Kč.

Poučení