3 C 71/2012-1005

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr Jiřím Fuksem, Ph.D. ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem na adrese [obec] [číslo] zastoupená [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem na adrese [obec a číslo], [ulice a číslo], proti žalovanému [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem na adrese [adresa žalovaného], zastoupený [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem na adrese [adresa], o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. takto:

Výrok

I. Soud přikazuje do vlastnictví žalobkyně traktorový vlek a 4 světlovody.

II. Žalobkyně je povinna splatit společný dluh účastníků na základě úvěrové smlouvy č. 0698532-9-01 uzavřené dne 1. 9. 2009 s [právnická osoba], v aktuální výši 86809,23 Kč.

III. Soud přikazuje k zaplacení oběma účastníkům, každému z jedné poloviny, dluh ve výši 60753Kč vůči [jméno] [příjmení] a dluh ve výši 60637 Kč vůči [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl 1684389,43 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení ve výši 2364,88 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobkyně podala dne 30. 11. 2012 žalobu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů - společných dluhů, vnosů do společného majetku a investicí do jejího výlučného majetku. Tvrdila, že movité věci si účastníci sporu vypořádali v převážné míře sami a oběma se dostalo přibližně stejné hodnoty. 2 Žalovaný nesouhlasil s tím, aby měl vyplatit žalobkyni vypořádací podíl, označil další majetek k vypořádání a naopak se domáhal vyplacení vypořádacího podílu. 3 Manželství vzniklo [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 26.7.2011, č.j. 5 C 19/2011-24, s právní mocí dne 26. 7. 2011. Rozhodným obdobím pro toto řízení je tedy 2. 4. 2005 - 26. 7. 2011. 4 Předchozí rozsudky ve věci byly zrušeny. Odvolací soud zavázal tento soud svým právním názorem na vypořádání automobilu Citroën, stran vnosu výlučných finančních prostředků z prodeje koně žalobkyně, stran investicí ze společného majetku do domu žalobkyně a stran prostředků na účtu žalovaného získaných z úvěrů. U ostatních položek majetku k vypořádání (zůstatky na bankovních účtech, traktorový vlek, lednice a čtyři světlovody, dluhy účastníků vůči [jméno] [příjmení] ve výši 60.753 Kč a vůči [jméno] [příjmení] ve výši 60.637 Kč) posoudil jejich rozdělení jako spravedlivé. Proto i tentokrát o nich soud rozhodl stejně s výjimkou lednice, jak bude níže vysvětleno. 5 Společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. (ust. § 144 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů) Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří SJM. (ust. § 143 odst.1 občanského zákoníku). Podle ustanovení § 149 občanského zákoníku zaniká SJM zánikem manželství. Zanikne-li SJM, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti. 6 Účastníci sporu učinili nesporným, že za trvání manželství jim vznikl společný závazek ze smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru reg. [číslo] uzavřené dne 4. 9. 2008 s [právnická osoba] Žalobkyně tvrdila, že veškeré prostředky získané úvěrem byly převedeny na účet žalovaného, a že ona neví, jak s nimi naložil. Žalovaný s tím nesouhlasil. Úvěrový vztah nebyl sporný. Žalobkyně doložila jeho existenci úvěrovou smlouvou. Chtěla, aby v rámci vypořádání bylo počítáno i s tím, co po rozvodu manželství sama splatila na společné dluhy - 13000 Kč měsíčně. Ze zprávy banky soud zjistil, že manželé čerpali úvěr, v den zániku manželství dlužili manželé 2384434,72 Kč a nevyčíslené, do té doby ještě nesplatné úroky. Ze zprávy banky je rovněž zjevné, že žalobkyně splácela a splatila zcela tento závazek. Za dobu od 26. 7. 2011 zaplatila na tento dluh celkem 2 756 244,11 Kč. 7 Účastníci sporu učinili nesporným, že za trvání manželství jim vznikl společný závazek ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření – úvěrová smlouva č. 0698532-9-01 uzavřená dne 1. 9. 2009 s [právnická osoba] Žalobkyně splácela úvěr ze stavebního spoření částkou 2100 Kč měsíčně a chtěla, aby v rámci vypořádání bylo počítáno i s tím, co po rozvodu manželství sama splatila na společné dluhy. Úvěrový vztah nebyl sporný a žalobkyně doložila jeho existenci úvěrovou smlouvou. Z ní plyne dohoda o poskytnutí meziúvěru 580000 Kč a po přidělení cílové částky i o úvěru do výše 359600 Kč. Čerpání meziúvěru doložila žalobkyně oznámením banky ze dne 23. 12. 2009 a ze dne 11. 2. 2010. Ze zpráv [anonymizována tři slova] soud zjistil, že v den zániku manželství (26. 7. 2011) dlužili manželé 582075,10 Kč na meziúvěr a že od zániku manželství splatili na meziúvěrový účet 46214,70 Kč – žalobkyně a 2079 Kč – žalovaný. Meziúvěr byl splacen dne 31. 8. 2012 naspořenou částkou 233335,90 Kč a úvěrem ve výši 346664,10 Kč. Na úvěrový účet splatila žalobkyně od zániku manželství 246642 Kč. Meziúvěr i úvěr ze stavebního spoření byly dohodnuty v jedné smlouvě za trvání manželství. Proto soud posoudil meziúvěr i úvěr ze stavebního spoření jako jednu smlouvu, jedno právní jednání. A to přestože úvěr ze stavebního spoření byl čerpán a absolutně vymezen až po rozvodu manželství. Soud nepovažuje za významné, jakým způsobem banka eviduje jednotlivé částky na různých účtech. Za podstatné považuje, že oba účastníci ještě jako manželé chtěli získat a také získali úvěr a z něho financovali svoje potřeby. Meziúvěr i úvěr ze stavebního spoření tak soud bere jako jeden celek. Proto také při vypořádání sečetl všechny splátky po rozvodu manželství, ať již byly poskytnuty na meziúvěr či na úvěr ze stavebního spoření, a takové platby soud posoudil jako vnosy z výlučného majetku na zaplacení společného dluhu. Proto také počítá se společným dluhem z úvěru v aktuální výši 86809,23 Kč (vyčísleno k 16. 9. 2020), byť formálně byl úvěr poskytnut až po zániku manželství. Zde tedy soud překročil rozhodné období a vypořádal aktuální zůstatek na účtu jako společný dluh manželů. Na splacení úvěru a meziúvěru zaplatil po rozvodu žalovaný 2079 Kč (1 splátku), žalobkyně 350706 (14x 2079 Kč a 96x 3350 Kč). V souvislosti s tímto dluhem žalobkyně rovněž tvrdila, že na získání společného úvěru použila prostředky našetřené z vlastního stavebního spoření ve výši 155.000 Kč, když tuto částku dne 10. 8. 2009 vložila na účet stavebního spoření na jméno [celé jméno žalovaného]. 8 Účastníci sporu učinili nesporným, že do společného jmění patřil zůstatek na účtu žalobkyně č. [bankovní účet]. Ze zprávy [obec] [anonymizována tři slova], soud zjistil, že v den zániku manželství bylo na účtu 479,99 Kč. 9 Účastníci sporu učinili nesporným, že do společného jmění patřil zůstatek na účtech žalovaného č. [bankovní účet] a [bankovní účet]. Ze zprávy [anonymizováno 5 slov], soud zjistil, že v den zániku manželství bylo 9189,14 Kč na účtu č. [bankovní účet] a na účtu č. [bankovní účet] nebyl žádný zůstatek. Žalobkyně navrhla, aby soud přihlédl i k pohybům na těchto účtech v období od 19. 1. 2011 do 26. 7. 2011, tj. období kdy se žalovaný ze společné domácnosti odstěhoval. Soud tak učinil, ale nezjistil tím nic, co by mohlo mít význam pro rozhodnutí tohoto sporu. 10 Žalobkyně dále uvedla k vypořádání kuchyňskou linku v domě [adresa] ve [obec], jako samostatnou věc k vypořádání, protože byla vybudována v domě, který nebyl součástí SJM. Naproti tomu žalovaný tvrdil, že se jedná o součást nemovitosti, protože jde o vestavěnou kuchyňskou linku, vyrobenou na míru. Soud zastává názor, že vestavěná kuchyňská linka zhotovená na míru a pevně spojená se stavbou je její součástí. Stavba patří žalobkyni. Proto soud nechápe linku jako samostatnou věc, nezahrnul ji do majetku určeného k vypořádání a přihlíží k její zaplacené hodnotě jako k investici ze společných prostředků do výlučného majetku žalobkyně. 11 Žalobkyně se domáhala vypořádání společného dluhu 60.753 Kč u [jméno] [příjmení] za vybudování kuchyně (=kuchyňské linky výše uvedené). Žalovaný nesouhlasil s tím, aby se podílel na úhradě dluhu za výrobu kuchyně. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný u něho objednal výrobu kuchyňské linky. Žalovaný také zařizoval většinu věcí souvisejících s obstaráním linky, včetně sjednání ceny. Žalobkyně jednala pouze o otázkách barvy a vzhledu. Výši dluhu doložila žalobkyně upomínkou od [jméno] [příjmení] a fakturou [číslo]. Soud zastává názor, že tento dluh patřil společného jmění manželů a má být vypořádán. Účastníci sporu si objednali výrobu kuchyně v době, kdy spolu žili a budovali společné bydlení. Oba jednali s výrobcem. Z toho plyne, že oba smlouvu uzavřeli. Původně chtěl žalovaný vypořádat chladničku, později obě strany shodně navrhly, aby byla vypořádána jako součást kuchyňské linky, nikoliv samostatně. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a z jeho faktury [číslo] plyne, že součástí dodávky kuchyně byla i chladnička KA62DP90-B. Soud se tedy přiklonil k tomuto řešení (lednice jako součást kuchyňské linky, nikoliv jako samostatná věc), protože závěr o event. samostatnosti lednice by vedl k těžko řešitelnému problému, jak rozdělit dluh vůči [jméno] [příjmení]. 12 Žalobkyně dále označila k vypořádání osobní automobil Citroën C5 [registrační značka] [anonymizováno]. Žalovaný tvrdil, že jej prodal ještě za trvání manželství (dne 21. 6. 2011) [jméno] [příjmení] z [obec]. Zde soud vychází ze závazného právního názoru odvolacího soudu: V řízení před okresním soudem vyšlo najevo, že v okamžiku rozchodu účastníků měl tento osobní vůz k dispozici žalovaný. Ten tvrdil, že jej dne 24. 6. 2011 prodal a je otázkou komu. Žalobkyně se dovolala relativní neplatnosti tohoto právního úkonu. Žalovaný namítl promlčení práva žalobkyně dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu. V každém případě to byl žalovaný, kdo měl toto vozidlo k dispozici po faktickém rozchodu účastníků před zánikem jejich manželství a kdo s ním nakládal. Je tedy zásadně třeba mu přičíst k tíži hodnotu tohoto vozidla, neboť výnos z jeho podeje, ať již bylo prodáno komukoliv, si v každém případě ponechal. Pokud žalovaný v dalším řízení prokáže, že skutečně předmětné vozidlo měsíc před zánikem manželství účastníků prodal, je třeba k jeho tíži při výpočtu vypořádacího podílu přičíst prodejní (tržní) cenu, když v té době spolu již manželé nežili a nejedná se o obvyklé hospodaření se společnou věcí. Pokud žalovaný neprokáže, že předmětné vozidlo převedl měsíc před zánikem manželství na třetí osobu za tržní cenu, není sporu o tom, že toto vozidlo již zřejmě v držení žalovaného není. Opět je třeba k tíži žalovaného přičíst tržní cenu tohoto vozidla ke dni zániku manželství. V této souvislosti se okresní soud vypořádá i s námitkou žalobkyně, že k zaplacení akontace na toto vozidlo byly použity její výlučné finanční prostředky z prodeje jejího koně. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že dne 24. 6. 2011 převedl žalovaný automobil na [jméno] [příjmení]. Pro účely vypořádání není rozhodující odlišnost v osobě kupce ani v přesném datu prodeje (oproti tvrzení žalovaného). Podstatné je zjištění o prodeji automobilu. V intencích závazného právního názoru odvolacího soudu tak soud počítá s hodnotou automobilu 30000 Kč, jak ji strany učinily nespornou pro účely tohoto vypořádání, s tím, že si ji ponechal žalovaný a má povinnost vypořádat žalobkyni polovinou částky (tj. 15000 Kč). Proto také soud nemusí hodnotit otázku promlčení námitky neplatnosti prodeje. 13 Žalobkyně tvrdila, že prodala 30. 4. 2006 svého koně za 100000 Kč a že tyto prostředky byly použity 14. 6. 2006 na koupi automobilu Citroën C5 (na akontaci leasingové společnosti). Žalovaný to popřel. Žalobkyně vypověděla, že peníze za koně zaplatila kupující otci žalobkyně a ten je předal žalovanému pro zaplacení leasingové společnosti. Naopak žalovaný vypověděl, že cenu automobilu zaplatil ze společných peněz vydělaných během pobytu účastníků ve Velké Británii. Prodej koně za 100000 Kč nebyl sporný a žalobkyně jej doložila kupní smlouvou ze dne 30. 4. 2006. Použití prostředků získaných prodejem však zůstalo sporné a nebylo to prokázáno ani zprávou [anonymizována tři slova] a dohodou o zápočtu, ani výpovědí svědka [jméno] [příjmení]. Žalobkyně již neoznačila jiné důkazy k prokázání tohoto tvrzení. Proto soud nepočítá při vypořádání s tvrzeným vnosem 100000 Kč. 14 Dále se žalobkyně domáhala vypořádání společného dluhu za vodoinstalatérské práce provedené v domě [adresa], tj. kompletní vodovodní a odpadní rozvody v domě. Uvedla, že tyto práce provedl [jméno] [jméno] a požaduje od žalobkyně doplatit 93.580 Kč. Žalovaný nesouhlasil s tím, aby se podílel na úhradě dluhu za výrobu kuchyně a vodoinstalatérské práce. Existence dluhu nebyla sporná. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil jeho výši 60637 Kč. Výše dluhu byla doložena i listinami - fakturami s dodacími listy, č. 6/2011 a č. 39/ 2009 a dále písemnou rekapitulací dodavatele. 15 Dále se žalobkyně domáhala vypořádání společného dluhu za práce na vybudování dveří a schodiště, později byl na návrh obou stran dluh vypuštěn z vypořádání. 16 Žalovaný uplatnil k vypořádání investice 4 mil. Kč ze společného majetku do výlučného majetku žalobkyně (do jejího domu [adresa]). Tvrdil, že takto byly investovány veškeré prostředky z hypotéčního úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Naproti tomu žalobkyně tvrdila, že na stavební úpravy domu [adresa] nemohlo být vynaloženo více než 2 mil. Kč, že žalobcem tvrzená částka je zcela smyšlená a neodpovídá skutečnosti. Dále tvrdila, že zbývající částka z jejího našetřeného stavebního spoření žalobkyně ve výši 38.000 Kč byla použita na úhradu stavebních prací. Žalobkyně tvrdila, že se na stavbě snažili co nejvíce ušetřit, proto řadu prací prováděli svépomocí rodiče žalobkyně, otec žalovaného a žalovaný. Šetřili na dopravě a materiál nakupovali se slevou. Obě strany učinily nespornými investice 805.235 Kč ze společných prostředků do stavebních úprav domu, a to: 158.016,30 Kč za osazení vzduchotechnických jednotek [právnická osoba], 243.000 Kč za okna [jméno] [příjmení], 128026 Kč za izolační vatu a sádrokarton, 34.000 Kč za okna [jméno] [příjmení], 65.000 Kč za schody [jméno] [příjmení], 53.410 Kč montérům sádrokartonových konstrukcí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], 64.000 Kč za OSB desky a 7835 Kč za betonovou směs [právnická osoba] [obec]. 17 Mezi účastníky došlo ke sporu ohledně investice dalších částek do domu: Žalovaný nepředložil soudu žádné doklady o investicích (smlouvy, faktury, dodací listy ani doklady o placení) a tvrdil, že nic takového nemá. Podle závazného právního názoru odvolacího soudu nepřichází v úvahu ocenění investicí cestou znaleckého zkoumání (posudkem [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, rozpočty stavebních prací, kalkulace cen). Proto soud nevyužil tento posudek pro skutkové závěry ve věci. Žalovanému se nepodařilo prokázat investice ani výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalovaného tedy bylo sporné. K prokázání nepostačila ani výpověď žalovaného, protože důkaz výpovědí účastníka má své místo jen tam, kde tvrzenou skutečnost nelze prokázat jiným důkazem a jedná se vždy o důkaz podpůrný. Soud musí mít vždy na paměti, že účastník má zájem na výsledku řízení a tak je třeba jeho výpověď hodnotit. Žalovaným tvrzené skutečnosti lze prokázat i jinak, např. daňovými doklady. Pokud žalovaný dosud žádný z těchto listinných důkazů nepředložil a tvrzené skutečnosti prokazuje pouze svou výpovědí, je důvod tohoto jeho postupu zjevný. Této důkazní povinnosti k prokázání svých tvrzení nemůže být žalovaný v projednávané zbaven. Žalobkyně k tomu odmítla vypovídat. Některé investice se žalovanému podařilo prokázat svědecky výpověďmi dalších svědků, jak je uvedeno níže: 18 Pouze částečně byla prokázána tvrzená investice 55.164 Kč + 9% DPH (tj. 4964) za zemní práce bagristovi [jméno] [příjmení], za štěrk a písek, včetně dopravy materiálu. Žalobkyně popřela zaplacení (č. l. 39) této částky. Potvrdila, že byly provedeny zemní práce bagrování, že byl koupen a přivezen písek a štěrk, avšak dopravu písku a štěrku zajistil její dědeček traktorem, který patří jemu a otci žalobkyně, naftu potřebnou pro tuto přepravu platil otec žalobkyně. Tedy za dopravu materiálu se neplatilo ze společných prostředků. Svědek [příjmení] nepotvrdil cenu ani placení. Když žalobkyně uznala, že tyto náklady činily nejvýše 7000 Kč, tak tedy soud přijal takovou částku jako nesporně investovanou. 19 Nebyla prokázána tvrzená investice 39.144 Kč + 9% DPH na základy a zvláštní zakládání včetně platby [jméno] [příjmení] za betonování doplňkových základních pásů uvnitř budovy, včetně použitého materiálu, včetně bednění a materiálu na bednění. Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný, popřela však výši zaplacené ceny. 20 Nebyla prokázána tvrzená investice 553.953 Kč + 9% DPH za svislé a kompletní konstrukce [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] za podřezání obvodových stěn a jejich izolaci proti vodě. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (svislé a kompletní konstrukce včetně dozdění štítu, komínu, překladů, příček, potřebného bednění, izolací, pilířů a přizdívek), popřela však výši zaplacené ceny. Kromě toho žalobkyně nesouhlasila ani s popsaným množstvím vybudovaného zdiva a tvrdila, že část zdiva byla vystavěna ze stavebních přebytků ve vlastnictví rodičů žalobkyně. Svědci [příjmení] a [příjmení] ani zpráva spol. [anonymizováno] nepotvrdili zaplacení. 21 Nebyla prokázána tvrzená investice 61.916 Kč + 9% DPH [jméno] [příjmení] za vodorovné konstrukce. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (stropy a konstrukce pod betonovými podlahami v patře), popřela však výši zaplacené ceny. Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. Svědek [jméno] [příjmení] (tesař) sice potvrdil, že v domě pracoval a dostal zaplaceno asi 7x v hotovosti, nepotvrdil však výši platby (pouze ji odhadl jako obvyklou cenu v řádu desetitisíců Kč, patrně bez DPH). Uvedl, že již nemá žádné účetní doklady z té doby. 22 Nebyla prokázána tvrzená investice 59.811 Kč [jméno] [příjmení] za výstavbu komunikací před domem. Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (rekonstrukci venkovní zámkové betonové dlažby, převážně na chodníku, zčásti i na vjezdu pro automobil), popřela však výši zaplacené ceny. 23 Nebyla prokázána tvrzená investice 333.460 Kč + 9% DPH [jméno] [příjmení] za omítky, úpravy povrchů a podlah). Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (omítky, betonování podlah v přízemí domu včetně štěrkové výplně podlah), popřela však výši zaplacené ceny. 24 Žalovaný uplatnil dále investici 242.608 Kč + 9% DPH za trubní vedení mimo dům. Žalovaný tvrdil, že se takto platilo [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pouze za práci při osazení potrubí, panu [příjmení] také za kontrolu těsnosti a tlakovou zkoušku potrubí. Montáž čističky vody prováděli účastníci svépomocí, stejně tak sami koupili materiál. K tomu žalobkyně prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (vodovodní a kanalizační potrubí, čistírna odpadních vod a vodoměrná a revizní šachta), popřela však výši zaplacené ceny. Dále žalobkyně uznala, že zde se platilo pouze vodoinstalatérovi [jméno] [příjmení] částka 25.000 Kč. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně vypověděla, že polovinu nákladů na čistírnu odpadních vod zaplatili rodiče žalobkyně, tj. žalobkyně se žalovaným za ni měli zaplatit 2. polovinu – 22000 Kč. Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. Soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [jméno], že celkem vyfakturoval účastníkům 31622 Kč (ty dostal zaplaceny) a 30637 Kč (ty nedostal zaplaceny). Soud zjistil z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení], že projektoval a realizoval pro účastníky čistírnu odpadních vod a dostal za to zaplaceno 47400 Kč (5000 Kč za projekt, zbytek za provedení). Žalobkyně předložila soudu nabídka na ČOV za cenu 45.500 Kč. Obsah listiny není v rozporu s výpovědí svědka, když nekonkretizuje cenu v tomto případu (jde o výňatek z ceníku). Svědek vyloučil, že by mu za čistírnu odpadních vod něco platili rodiče žalobkyně. Proto soud nepřihlíží k výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], maje za to, že svědkyně vypověděla buď mylně nebo nepravdivě, aby tak pomohla žalobkyni. Na rozdíl od ní soud nevidí u svědka [titul]. [anonymizováno] žádný důvod k tomu, aby někomu stranil. Z této investice tak soud má za zjištěné pouze 47400 + 25000 Kč. 25 Nebyla prokázána tvrzená investice 130.777 Kč + 9% DPH [jméno] [příjmení] za vybudování ostatních konstrukcí, bourání, sekání (včetně stavby lešení, změny rozestavění příček v přízemí a umístění dveří a oken). Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. 26 Nebyla prokázána tvrzená investice 23.000 Kč za bourání nadzemního kamenného zdiva. 27 Pouze částečně byla ověřena tvrzená investice 177.696 Kč + 9% DPH za dovezení stavebního materiálu a jeho přesuny během stavby. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (za dopravu dřeva, kterou zařídila matka žalobkyně, zajistil přepravce z [obec] a zaplatili účastníci; dále dovoz stavebního železa od p. [příjmení] z firmy [anonymizováno] z [obec], dovoz sádrokartonu [anonymizováno] z [obec], OSB desek jejich výrobcem [anonymizováno] a několik desítek případů přepravy), popřela však výši zaplacené ceny. Zaplacení za dopravu nepotvrdili ani svědci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Uznala pouze platbu 17986 Kč. Z této investice tak soud má za zjištěné pouze 17986 Kč. 28 Nebyla prokázána tvrzená investice 19.000 Kč + 9% DPH za izolaci podlah proti vodě izolační lepenkou od firmy [obec] [anonymizováno] [obec]. Žalobkyně popřela koupi lepenky. Tvrdila, že pan [příjmení] byl přítelem jejích prarodičů a že daroval účastníkům 30 rolí lepenky. Darování lepenky bylo prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Proto tuto investici soud nezahrnul do majetku určeného k vypořádání – nebyla to investice ze společného majetku. 29 Žalovaný uplatnil dále investici 7.482 Kč za tzv. kročejovou izolaci podlah. Žalobkyně učinila nespornou tuto platbu ze společných prostředků. Tedy celkem 7482 + 673,38 DPH = 8155,38 Kč. 30 Nepotvrdila se tvrzená investice 19.900 Kč + 9% DPH za rozvody vnitřní kanalizace. Tato částka nebyla zaplacena ze společných prostředků, jejího zaplacení se dožaduje [jméno] [jméno] v rámci té faktury, kterou zaslal žalobkyni (jak výše uvedeno). Dosud mu to tedy nebylo zaplaceno. Ačkoliv žalobkyně učinila nesporným, že tyto práce byly provedeny a dosud nebyly zaplaceny, lze tedy mít za vyvrácené tvrzení žalobce o takové investici 21691 Kč. 31 Stejně tak se nepotvrdila tvrzená investice 14 19.140 Kč + 9% DPH za vnitřní rozvody vody. A že k uvedené ceně je zapotřebí připočítat ještě 9% DPH, která byla také zaplacena spolu s výše uvedenou cenou. Jejího zaplacení se dožaduje [jméno] [jméno] v rámci té faktury, kterou zaslal žalobkyni. Dosud mu to tedy nebylo zaplaceno. Ačkoliv žalobkyně učinila nesporným, že tyto práce byly provedeny a dosud nebyly zaplaceny, lze mít za vyvrácené i toto tvrzení žalobce o investici 20862,60 Kč. 32 Pouze částečně se potvrdila tvrzená investice 280.000 Kč + 9% DPH za klimatizaci a rekuperaci. Žalobkyně učinila nesporným rozsah těchto prací, jejich provedení i cenu. Ze zprávy společnosti [anonymizováno 5 slov] soud zjistil, že dodala žalovanému vzduchotechnické zařízení [anonymizováno] a klimatizační jednotku [anonymizováno] do domu, za cenu 158016,30 Kč. Společnost neinstalovala rozvody vzduchotechniky. Tomu odpovídá bezhotovostní platba z účtu žalovaného, výše popsaná - dne 5. 11. 2009, 158016,30 Kč, převodem na účet č. [bankovní účet]. Obě strany učinily nesporným 158.016 Kč, tj. částku uvedenou ve faktuře od [právnická osoba] Jiné platby nebyly prokázány. Ani svědek [příjmení] [příjmení] je nepotvrdil. 33 Nepotvrdila se tvrzená investice 140.152 Kč + 9% DPH za tesařské konstrukce (za materiál a práci při úpravě krovů). K tomu žalobkyně prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný, popřela však výši zaplacené ceny. Uznala pouze platbu 54.000 Kč [jméno] [příjmení] za práci na domě i zahradním domku. Svědek [jméno] [příjmení] sice potvrdil (jak výše uvedeno), že v domě pracoval a dostal zaplaceno asi 7x v hotovosti, nepotvrdil však výši platby. Z této investice tak soud má za zjištěné pouze 54.000 Kč. 34 Částečně se potvrdila tvrzená investice 373.333 Kč + 9% DPH za sádrokartonové konstrukce [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný, popřela však výši zaplacené ceny. Tvrdila, že za práci bylo zaplaceno dne 30. 6. 2009 pouze 53.410 Kč, materiál se nakupoval se zaměstnaneckou slevou na jméno [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem [příjmení] [jméno] v [obec]. To potvrdila výpověď svědka [jméno] [příjmení]. Z jeho výpovědi plyne, že obstaral účastníkům čedičovou vatu, sádrokarton a kovové příčky, svým jménem. Žalovaný zaplatil kupní cenu přímo dodavateli, bezhotovostním převodem. Obě strany učinily nesporným, že zaplatily za materiál 88364 + 52000 21624 17986 Kč a 64000 Kč (při jednání 26. 1. 2015) a dále 64000 Kč za OSB desky použité při těchto pracích. Cenu montáže sádrokartonových konstrukcí 53410 Kč doložila žalobkyně fakturou od [jméno] [příjmení] č. 11/ 2009 ze dne 30. 6. 2009. Strany učinily nespornou její zaplacení. Investice je tedy nesporná ve výši 297384 Kč. Nebylo prokázáno, že by k této částce bylo investováno navíc ještě 9 % DPH. 35 Nebyla prokázána tvrzená investice 161.733 Kč + 9% DPH za rekonstrukci střechy [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný, popřela však výši zaplacené ceny. Dále žalobkyně tvrdila, že se koupily pouze krajové tašky, světlíky a tašky s úpravou proti sesuvu sněhu, jiný materiál již ne. Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. 36 Potvrdila se investice 950 Kč za truhlářské konstrukce (šalování okolo schodiště) [jméno] [příjmení]. Žalobkyně ji učinila nespornou. 37 Nebyla prokázána tvrzená investice 53.824 Kč + 9% DPH za zámečnické konstrukce [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný, popřela však výši zaplacené ceny. Dále žalobkyně tvrdila, že svářel pouze žalovaný, pan [příjmení] nesvářel. Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. 38 Nebyla prokázána tvrzená investice 37.640 Kč + 9% DPH za tzv. tvrdé podlahy z dlaždic a obkladů v přízemí. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný, popřela však výši zaplacené ceny. Svědek [příjmení] nepotvrdil zaplacení. 39 Částečně se potvrdila tvrzená investice 82.845 Kč + 9% DPH za keramické obklady (na záchodě a dvou koupelnách) [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný, popřela však výši zaplacené ceny. Z výpisu z účtu žalovaného plynou 2 platby na účet [právnická osoba] s.r.o. - ze dne 26. 4. 2009 – 52000 Kč a ze dne 17. 7. 2009 – 21624 Kč, celkem tedy 73624 Kč. Takovou investici tedy považuje soud za prokázanou. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] plyne, že za obkladačské práce mu žalovaný zaplatil 83- 85000 Kč. Při nedostatku jiných dokladů tak soud počítá s nejnižší odměnou z tohoto rozpětí - 83000 Kč. 40 Nebyla prokázána tvrzená investice 32.990 Kč za materiál k nátěru tesařských konstrukcí. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (dvojí nátěr starého krovu Lignofixem, provedený svépomocně), popřela však výši zaplacené ceny. 41 Nebyla prokázána tvrzená investice 30.615 Kč za materiál k výmalbě stěn a stropů. Jedná se pouze o cenu za materiál. Nátěr provedl žalovaný za pomoci dalších rodinných příslušníků. Žalobkyně sice prohlásila za nesporný rozsah těchto prací a jejich provedení tak, jak je popsal žalovaný (svépomocné vymalování), popřela však výši zaplacené ceny. 42 Nebyla prokázána tvrzená investice 83.851 Kč + 9% DPH za složení vybourané suti (6-8 nákladních aut) na skládce v [anonymizováno]. Žalobkyně sice popřela odvezené množství suti i zaplacení za její uložení. Dále žalobkyně tvrdila, že na skládce v [anonymizováno] byl uskladněn pouze odpad z čedičové vaty v množství odpovídajícím vozíku za osobní automobil. Dopravil jej [celé jméno žalovaného] půjčeným vozíkem za auto, větší část vybourané suti a hmot bylo použito na zvýšení úrovně podlah v přízemí – na celém půdorysu budovy, ostatní vybourané hmoty a suť jsou uskladněny na pozemku rodičů žalobkyně v zemědělském družstvu ve [obec], na jejich vlastním pozemku (zdarma), kam byly dovezeny vlastním traktorem (zdarma). Uložení suti na pozemku rodičů žalobkyně potvrdila i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]. 43 Nesporná byla investice 163500 Kč za střešní okna [právnická osoba] z [obec]. 44 Nesporná byla investice 37060 Kč za okno ve štítové zdi, [právnická osoba] [anonymizováno]. 45 V převážné míře se potvrdila tvrzená investice 290 000 Kč spolu s DPH za okno v přízemí, troje garážová vrata, dvoje dveře a dvoje vrata do stodoly [jméno] [příjmení]. Podle výpisu z bankovního účtu žalovaný zaplatil bezhotovostními platbami celkem 243000 Kč [jméno] [příjmení] - dne 15. 2. 2010 110000 Kč, dne 17. 3. 2010 75000 Kč a dne 9. 7. 2010 58000 Kč. Nepotvrdilo však se zaplacení zbývajících 47000 Kč. Svědek [příjmení] také nepotvrdil, že by nadto bylo placeno ještě 9 % DPH. 46 Jen částečně se potvrdila tvrzená investice 200.000 Kč za vybudování kuchyně včetně kuchyňské linky s elektrospotřebiči, včetně zmíněné lednice. Z výpisu z účtu žalovaného u [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný zaplatil [jméno] [příjmení] 70000 Kč (dne 13. 5. 2010 30 tis. a dne 9. 7. 2010 40 tis.). Žalobkyně potvrdila jako nesporný rozsah těchto prací, jejich provedení i zaplacenou cenu. Dosud však není doplacen zbytek ceny za pořízení kuchyně. 47 Nesporná byla investice 65000 Kč na postavení schodiště. Odpovídá tomu i obsah výpisu z bankovního účtu žalovaného (bezhotovostní platby [jméno] [příjmení] ze dne 10. 5. 2010 – 30000 Kč - a ze dne 15. 7. 2010 – 35000 Kč. 48 Součet prokázaných investicí ze společných prostředků do domu žalované tak činí 1286075,38 Kč (a zahrnuje i nesporně investovaných 805.235 Kč). 49 Žalobkyně tvrdila, že vynaložila vlastní prostředky na investice do svého domu, a že nebylo vše hrazeno pouze ze společných prostředků získaných z úvěrů. Takto celkem uvedla 493000 Kč - z darů od své babičky [jméno] [příjmení] 150000 Kč při svatbě, 30000 Kč od prarodičů z [obec] a 80000 Kč od svých rodičů, dále z prodeje automobilu Škoda Felicia Combi 40000 Kč a dále z prostředků naspořených v rámci vlastního stavebního spoření u [anonymizována tři slova] – 38000 Kč a 155000 Kč. Tvrdila, že tyto prostředky použila na zaplacení některých prací při úpravě domu [adresa]. Zde obecně platí, že prostředky získané darem nejsou součástí SJM. Jestliže žalobkyně použila vlastní prostředky na investice do vlastního domu, potom je též nelze vypořádat v tomto řízení. 50 Nebylo sporné, že žalobkyně dostala dar 150000 Kč od svojí babičky [jméno] [příjmení]. Potvrdily to výpovědi [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Investice peněz z darů do stavebního materiálu – dřeva, železa, čedičové vaty a stavebního projektu - byly prokázány výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Zaplatilo se z nich dřevo – 70000 Kč - prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení], dále železo – cca 80000 Kč - prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]. Jde sice jen o její odhad, ale jiné vodítko soud nedostal. Dále se zaplatila čedičová vata – 60000 Kč - prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení]. Žalovaný připustil, že za vatu mohlo být zaplaceno přibližně 80000 Kč. Z výpovědi žalobkyně plyne, že ze 150000 Kč byla zaplacena cena čedičové vaty. Výše popsaný stavební materiál byl zaplacen z jejích peněz ještě před zahájením přestavby. Zaplacenou cenu odhadla stejně, jako je výše uvedeno. Žalovaný namítl, že 150.000 Kč, které žalobkyně dostala darem od [jméno] [příjmení], nepoužila jako investici při úpravách svého domu [adresa], nýbrž dne 19.4.2005 je vložila na účet svého otce. Žalovaný tedy namítl, že rodiče žalobkyně jí nemohli dát další peníze, když naopak žalobkyně jim dávala peníze. Tvrzení žalovaného o vložení peněz bylo doloženo výpisem z bankovního účtu otce žalobkyně, dále z pokladních dokladů – vloženo 100000 Kč dne 1. 9. 2005, 135000 Kč dne 29. 8. 2005 a 150000 Kč dne 19. 4. 2005 (Manželství vzniklo [datum], je tedy možné připustit i verzi žalovaného – že 19. 4. 2005 poskytla žalobkyně svému otci peníze získané darem od [jméno] [příjmení]) Žalobkyně tvrdila, že když svému otci převedla na jeho účet 150000 Kč, potom on jí ty peníze opět převedl zpátky. To bylo prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]. Investici prostředků do vlastního domu doložila žalobkyně svojí výpovědí. I o ní však platí to, co bylo výše uvedeno u výpovědi žalovaného (pod bodem 17). Tato investice tak nebyla jednoznačně prokázána. Není však předmětem vypořádání. 51 Žalobkyně tvrdila, že na získání společného úvěru použila 155.000 Kč našetřených v rámci vlastního stavebního spoření u [anonymizována tři slova], číslo účtu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo], že tuto částku dne 10. 8. 2009 vložila na účet stavebního spoření na jméno [celé jméno žalovaného], a že zbývající částka z našetřeného stavebního spoření žalobkyně ve výši 38.000 Kč byla použita na úhradu stavebních prací. To doložila 2 výpisy z vkladového účtu, z r. 2009. Jestliže žalobkyně investovala svých 38.000 Kč do svého domu, nelze je vypořádat, zbytek 155000 Kč však ano jako její (nesporný) vnos. Darování 200000 Kč ze stavebního spoření žalobkyni bylo prokázáno výpovědí otce [jméno] [příjmení]. Z výpisu z bankovního účtu plyne, že žalobkyně vybrala dne 10. 8. 2009 155000 Kč a 38403,80 Kč. 52 Dar 30.000 Kč žalobkyni byl prokázán výpovědí žalobkyně, svědeckou výpovědí prarodičů žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení]. Investici prostředků do vlastního domu doložila žalobkyně svojí výpovědí. Tato investice tak nebyla jednoznačně prokázána. Není předmětem vypořádání. 53 Dar 80000 Kč žalobkyni od rodičů (z prodeje akcií) byl prokázán výpovědí matky žalobkyně [jméno] [příjmení] a jejího otce [jméno] [příjmení]. Investici prostředků do vlastního domu doložila žalobkyně svojí výpovědí. Tato investice tak nebyla jednoznačně prokázána. Není předmětem vypořádání. 54 Investici 40000 Kč z prodeje vlastního osobního automobilu Škoda Felicia Combi doložila žalobkyně svojí výpovědí. Tato investice tak nebyla jednoznačně prokázána. Není předmětem vypořádání. 55 Odvolací soud zavázal tento soud právním názorem stran použití prostředků z výše popsaných úvěrů, uložených na účtu žalovaného: Dále žalobkyně v řízení tvrdila a namítala, že žalovaný ze společného účtu účastníků postupně vybíral poměrně značné částky, které překračovaly míru obvyklého hospodaření účastníků. Dále bylo v řízení prokázáno, že částky z poskytnutých úvěrů celkem v částce 2.960.000 Kč byly převedeny na účet žalovaného. … břemeno tvrzení a důkazní … tíží žalovaného, který s těmito finančními prostředky nakládal, aby on tvrdil a prokázal, na co byly tyto finanční prostředky použity. Je tedy na něm, aby tvrdil a prokázal, že tyto prostředky byly spotřebovány pro rodinu a že s těmito prostředky nebylo nakládáno v rozporu s ustanovením § 145 odst. 2 o. z. Pokud toto břemeno tvrzení a důkazní žalovaný neunese, je třeba při vypořádání zaniklého jmění účastníků mu tyto částky přičíst k tíži (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22Cdo 2150/2011). Prostředky z obou úvěrů (celkem 2960000 Kč) byly převedeny vždy na účet žalovaného u [anonymizováno] č. [bankovní účet]. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že v den 11. 9. 2008 banka převedla 850000 Kč (tomu odpovídá i výpis z účtu žalovaného u [anonymizováno]), v den 26. 3. 2009 banka převedla 765000 Kč (tomu odpovídá i výpis z účtu žalovaného u [anonymizováno]), v den 10. 7. 2009 banka převedla 170000 Kč, v den 2. 11. 2009 banka převedla 340000 Kč a v den 30. 6. 2010 banka převedla 255000 Kč. Ze zprávy [anonymizována tři slova] soud zjistil, že v den 4. 9. 2009 banka převedla 80000 Kč, v den 22. 12. 2009 dalších 300000 Kč na účet č. [bankovní účet] a v den 10. 2. 2010 200000 Kč. Žalobkyně nevěděla, kolik bylo investováno do jejího výlučného majetku, a tvrdila, že jistě to nebylo vše, co bylo získáno z obou úvěrů, protože investice se hradily i z prostředků, které žalobkyně získala darem od rodičů a prarodičů a prodejem koně, celkem cca 500000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že společné peníze manželů byly na účtu žalovaného a že z něho žalovaný vybral dne 19. 9. 2008 200000 Kč v hotovosti, dne 10. 10. 2008 600000 Kč v hotovosti, dne 3. 11. 2008 88364 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 29. 4. 2009 150000 Kč v hotovosti, dne 5. 6. 2009 180000 Kč v hotovosti, dne 26. 4. 2009 52000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 26. 4. 2009 80000 Kč v hotovosti, dne 16. 7. 2009 100000 Kč v hotovosti, dne 17. 7. 2009 21624 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 17. 7. 2009 34000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 9. 9. 2009 50000 Kč v hotovosti, dne 18. 8. 2009 100000 Kč v hotovosti, dne 8. 10. 2009 70000 Kč v hotovosti, dne 5. 11. 2009 158016,30 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 6. 11. 2009 65000 Kč v hotovosti, dne 30. 12. 2009 155000 Kč v hotovosti, dne 15. 2. 2010 110000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 17. 3. 2010 75000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 10. 5. 2010 30000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 9. 7. 2010 58000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], dne 15. 7. 2010 100000 Kč převodem na účet [číslo] [bankovní účet], a dne 15. 7. 2010 35000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet], (celkem tedy 2512004,30 Kč). Dále tvrdila, že žalovaný použil tyto peníze pro svoji potřebu bez vědomí a souhlasu žalobkyně, tj. nevložil je do oprav domu. Žalobkyně namítla neplatnost právních úkonů, při nichž žalovaný použil ony peníze. Naproti tomu žalovaný tvrdil, že to byly platby za stavební úpravy. Namítl, že stavební práce nebyly prováděny svépomocně a že je prováděli jeho otec [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dále tvrdil, že si půjčil od svého bratra na nákup stavebního materiálu a že mu splatil 100 000 Kč – to doložil výpisem ze svého bankovního účtu – zaplaceno 16. 7. 2010 Bezhotovostní převody výše popsané žalovaný vysvětlil jako investice do domu žalobkyně a splátku půjčky bratrovi. Platba ze dne 3. 11. 2008 – 88364 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet společnosti [právnická osoba], jak plyne ze zprávy [anonymizováno]. Banka sice sdělila, že platba nebyla dohledána, ale částka se velmi blíží částce uvedené ve faktuře č. 4090193489 od [právnická osoba], za izolační materiál, kterou předložil soudu [jméno] [příjmení] (rozdíl činí 600 Kč). Obě strany sporu učinily nesporným, že za izolační vatu byla zaplacena právě částka 88364 Kč. Platba ze dne 26. 4. 2009 – 52000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet [právnická osoba] [anonymizováno], jak plyne ze zprávy [anonymizováno]. To odpovídá tvrzení žalovaného o investici do domu žalobkyně - 82.845 Kč za keramické obklady [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]. Banka sice sdělila, že nedohledala tuto platbu, ale ve výpisu z účtu žalovaného je platba evidována (proto na ni také žalobkyně poukázala). Platba ze dne 17. 7. 2009 – 21624 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla rovněž platbou na účet [právnická osoba] [anonymizováno], jak plyne ze zprávy [anonymizováno]. To opět odpovídá tvrzení žalovaného o investici do domu žalobkyně. Platba ze dne 17. 7. 2009 – 34000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet [jméno] [příjmení], jak plyne ze zprávy [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Obě strany sporu učinily nesporným, že tato částka byla zaplacena [jméno] [příjmení] za okna. Platba ze dne 5. 11. 2009 - 158016,30 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet [právnická osoba] [anonymizováno], jak plyne ze zprávy [banka] [banka]. Obě strany sporu učinily nesporným, že právě tato částka byla zaplacena [právnická osoba] [anonymizováno] za osazení vzduchotechnických jednotek. Odpovídá tomu i zpráva oné společnosti. Platba ze dne 15. 2. 2010 – 110000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] - byla platbou na účet [jméno] [příjmení], jak plyne ze zprávy [banka] [banka]. Ze sdělení [jméno] [příjmení] plyne, že šlo o platbu za výměnu dveří v domě žalobkyně. Obě strany sporu učinily nesporným, že tato částka mu byla zaplacena za okna. Soud nepovažuje za významný rozpor v účelu platby (za okna x za dveře), když platba je nesporná. Platba ze dne 17. 3. 2010 – 75000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet [jméno] [příjmení], jak plyne ze zprávy [banka] [banka]. Obě strany sporu učinily nesporným, že tato částka mu byla zaplacena. Platba ze dne 10. 5. 2010 – 30000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet [jméno] [příjmení], jak plyne ze zprávy [anonymizována dvě slova]. Obě strany sporu učinily nesporným, že tato částka mu byla zaplacena za schody. Platba ze dne 9. 7. 2010 - 58000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet [jméno] [příjmení], jak plyne ze zprávy [banka] [banka]. Obě strany sporu učinily nesporným, že tato částka mu byla zaplacena. Platba ze dne 15. 7. 2010 – 100000 Kč převodem na účet [číslo] [bankovní účet] byla splátkou půjčky od [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra žalovaného. Půjčku dokládá výpis z účtu žalovaného, kde je u příchozí platby z 16. 3. 2010 ve výši 200000 Kč uvedena poznámka„ nutno vrátit do konce května“ a u odchozí platby 100000 Kč 15. 7. 2010 na týž účet uvedena poznámka„ Díky, druhou půlku doručím co nejdříve.“ Tomu odpovídá obsah výpisu bankovního účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] u [anonymizováno], č. [bankovní účet] ze dne 15. 3. 2010 a 16. 7. 2010. Je zjevné, že platbou 100000 Kč dne 15. 7. 2010 žalovaný částečně splatil půjčku bratrovi. Nedošlo tak ke snížení objemu společného majetku. Platba ze dne 15. 7. 2010 – 35000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet] byla platbou na účet [jméno] [příjmení], jak plyne ze zprávy [anonymizována dvě slova]. Obě strany sporu učinily nesporným, že tato částka mu byla zaplacena za schody. 56 K částce 200 000 Kč, jež žalovaný vybral v hotovosti ze svého účtu 19. 9. 2008, žalovaný nedokázal vysvětlit, na co byly peníze použity. Tvrdil, že byly vynaloženy na stavbu. Žalobkyně to popřela a žalovaný neprokázal. 57 K částce 600 000 Kč, jež žalovaný vybral v hotovosti ze svého účtu 10. 10. 2008, žalovaný uvedl, že z těchto peněz zaplatil 120 000 Kč [právnická osoba] za podřezání domu a izolaci proti vlhkosti, dále z toho zaplatil 200 – 250 000 Kč paní [příjmení] za sádrokarton (souhrn veškerých plateb za sádrokartonové konstrukce včetně práce [jméno] [příjmení], minerální vaty, sádrokartonu a dopravy od [příjmení] [jméno]). Dále uvedl, že zbytek 212.973 Kč zaplatil žalovaný paní [příjmení] po 10. 10. 2008, dále že z vybrané hotovosti zaplatil 64000 Kč za OSB desky [právnická osoba]. Tvrdil, že dodávku přivezli kamionem, objemově asi 250 m2, dále z toho zaplatil sanitární keramiku (vybavení 2 koupelen a záchodů), přibližně za 100 000 Kč v hotovosti v Polsku. Dále tvrdil, že z toho zaplatil tepelnou izolaci (dodatečný nákup chybějícího materiálu ve [právnická osoba] v [anonymizováno]). Dále z toho zaplatil 150 – 200 000 Kč firmě, která zpracovala sádrokarton v domě. ([příjmení] a [příjmení]) Žalobkyně popřela, že by žalovaný zaplatil v hotovosti 120 000 Kč za podřezání domu a izolaci proti vlhkosti [právnická osoba], že by žalovaný zaplatil 200– 250.000 Kč za sádrokarton paní [příjmení] v hotovosti, že by žalovaný zaplatil za tepelnou izolaci [právnická osoba] v hotovosti a že by žalovaný zaplatil 150 – 200 000 Kč [právnická osoba] a [příjmení] za osazení sádrokartonu. Potvrdila, že sanitární keramiku kupovali účastníci v Polsku, kde bylo možno ji koupit za poloviční ceny oproti cenám tuzemským a žalovaný je tam zaplatil v hotovosti. V Polsku koupili 1 rohovou neznačkovou vanu, 2 standardní neznačková umyvadla, jedno malé umyvadlo, 2 záchody a 2 sprchové kouty. Žalovaný doplnil, že v rámci vybavení koupelen a záchodů sanitární keramikou koupili zvlášť 2 vaničky do sprchových koutů. Jinak souhlasil s věcmi, které uvedla žalobkyně jako vybavení koupelen a záchodů. Účastníci učinili nespornými tvrzení o zaplacení ze společných prostředků 110.040 Kč (součet 88.364 Kč + 52.000 Kč + 21.624 Kč) jako platby za izolační vatu a sádrokarton, dále o zaplacení 17.986 Kč za izolační vatu a sádrokarton, dále o zaplacení 53.410 Kč montérům sádrokartonových konstrukcí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a dále o zaplacení 64.000 Kč jako ceny OSB desek. Soud tedy odečetl nesporně zaplacených 245436 Kč od vybraných 600000 Kč. Zbývá tak 354564 Kč, jež žalobkyně popřela a žalovaný neprokázal. 58 K částce 150 000 Kč, jež žalovaný vybral v hotovosti ze svého účtu 29. 4. 2009, žalovaný uvedl, že z těchto peněz zaplatil materiál z [anonymizována dvě slova] [obec], asi 25 000 Kč, dále 4 světlíky koupené v Polsku, (tzv. světlovody), každý z nich za 6 500 Kč, celkem 26 000 Kč, dále že se z toho částečně platilo za schodiště a částečně vodákovi. Tvrdil, že peníze vybral a od konce dubna do července je měl uložené v hotovosti doma. Ze zprávy [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že společnost prodala žalovanému 15. 4. 2009 3,5 m3 betonové směsi za 5081 Kč a dne 11. 12. 2009 1,5 m3 za 2754 Kč Tyto platby učinily obě strany nespornými. Stejně tak byly nespornými i koupě světlovodů a jejich cena 26000 Kč. Soud tedy odečetl nesporně zaplacených 33835 Kč od vybraných 150000 Kč. Zbývá tak 116162 Kč, jež žalobkyně popřela a žalovaný neprokázal. 59 K částce 180 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 5. 6. 2009, žalovaný uvedl, že z těchto peněz zaplatil zálohu na výrobu dřevěných vrat - 90 000 Kč, dále že 15 000 Kč vynaložil na drobná vydání, např. za tmel a další věci potřebné pro stavbu. A že zbývající část použil na výplatu [jméno] [příjmení] a dalším lidem, kteří na stavbě pracovali. K částce 80 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 26. 4. 2009, žalovaný uvedl, že tyto peníze použil na zaplacení zálohy na vrata. K částce 100 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 16. 7. 2009, žalovaný uvedl, že tyto peníze použil na zaplacení zálohy za topení [právnická osoba] [anonymizováno]. A že jí zaplatil 100 000 Kč. K částce 50 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 9. 9. 2009, žalovaný uvedl, že tyto peníze použil na zaplacení zálohy za topení [právnická osoba] [anonymizováno]. A že jí zaplatil 50 000 Kč. K částce 100 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 18. 9. 2009, žalovaný uvedl, že tyto peníze použil na doplacení ceny za topení [právnická osoba] [anonymizováno]. A že jí zaplatil 70 000 Kč. Dále že 20 000 Kč zaplatil za drobnější položky potřebné na stavbu a 10 000 Kč jako odměnu [jméno] [příjmení]. K částce 70 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 8. 10. 2009, žalovaný uvedl, že z těchto peněz zaplatil zálohu na výrobu dřevěných vrat, 70 000 Kč. K částce 65 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 6. 11. 2009, žalovaný uvedl, že z těchto peněz zaplatil 10 000 Kč za drobnější položky na stavbu, 33 000 Kč jako druhou zálohu na schodiště a zbytek zaplatil řemeslníkům. K částce 155 000 Kč, jež vybral v hotovosti ze svého účtu 30.12.2009, žalovaný uvedl, že z těchto peněz zaplatil 10 000 Kč panu [příjmení], [částka] doplatek za vrata a 45 000 Kč za malířský materiál, tedy potřeby pro vymalování interiéru domu. Žalobkyně popřela všechny tyto investice a žalovaný je neprokázal. V intencích pokynu odvolacího soudu tedy soud znovu posoudil otázku vypořádání výběrů hotovosti a bezhotovostní platby (u vyšších částek přesahujících míru obvyklého hospodaření) z účtu žalovaného – celkem 2512004,30 Kč. Z nich se žalovanému podařilo objasnit použití 1041275,30 Kč jako investice do domu žalobkyně, naopak neprokázal použití 1470729 Kč. Do domu přitom bylo prokazatelně investováno více - 1286075,38 Kč. Strany však neprokázaly, z jakých zdrojů byly zaplaceny investice nad rámec 1041275,30 Kč a soudu to není známo. Nelze vyloučit ani další investice ze společných prostředků, ani investice z výlučných prostředků žalobkyně. 60 Žalovaný tvrdil, že předmětem vypořádání má být i pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobkyně namítla, že pozemek koupila za 804 Kč, z prostředků získaných darem od svojí matky. Koupi pozemku zařídila matka žalobkyně, celá kupní cena byla zaplacena bezhotovostním převodem z účtu otce žalobkyně [jméno] [příjmení] na účet [územní celek] č. [bankovní účet] dne 3. 7. 2008 a platba byla označena jako [celé jméno žalobkyně] – nákup pozemku. Koupě pozemku nebyla sporná. Dokládá ji výpis z Katastru nemovitostí a kupní smlouva spolu s návrhem na vklad do Katastru nemovitostí a přílohami. Zaplacení kupní ceny podle tvrzení žalobkyně dokládá výpis z běžného účtu prodávajícího. Darování dokládají svědecké výpovědi matky žalobkyně [jméno] [příjmení] a jejího otce [jméno] [příjmení]. Proto tato věc nebyla zahrnuta do vypořádání. 61 Osobní automobil Ford Fiesta, rok výroby 2004. Žalovaný žádal, aby soud vyžádal kupní smlouvu o prodeji automobilu Ford. Tvrdil, že automobil si manželé koupili po návratu z Anglie ze společných prostředků. Tvrdil, že vozidlo zaplatil hotově. Žalobkyně namítla, že automobil koupila z prostředků získaných darem od svých rodičů. Kupní smlouvu uzavřela a podepsala žalobkyně. Ta také zaplatila kupní cenu automobilu. Koupě automobilu nebyla sporná. Dokládá ji kupní smlouva z 8. 9. 2008. Z textu smlouvy plyne, že kupující zaplatila kupní cenu při podpisu smlouvy. Jako kupující je v ní uvedena žalobkyně. Darování peněz na koupi automobilu prokázala žalobkyně výpovědí svojí matky [jméno] [příjmení] a výpovědí svého otce. Žalovaný namítl, že manželé půjčovali otci žalobkyně peníze. Rodiče žalobkyně jí nemohli darovat peníze, když si museli sami půjčit peníze od obou účastníků. Upozornil, že k tomu se vztahuje i doklad o výběru peněz z účtu otce žalobkyně. Níže bude vysvětleno, proč z těchto dokladů nelze bez dalšího dovodit půjčky peněz. Stejně tak z nich nelze dovodit, že rodiče žalobkyně neměli dostatek prostředků na to, aby jí poskytli dar. Soud má za to, že mezi koupí automobilu a vložením a vybráním peněz z účtu otce žalobkyně je odstup 3 let. Proto se soudu poukaz na tyto listiny nejeví jako dostatečný pro zpochybnění výpovědí rodičů žalobkyně. Soud uvěřil tvrzení žalobkyně a nezahrnul věc do majetku k vypořádání 62 Obě strany učinily nesporným, že dvoje dubová garážová vrata byla pořízena za trvání manželství, jako součást dodávky dveří, vrat a okna od [jméno] [příjmení]. Tato položka tedy byla vypořádána v rámci investicí do domu žalobkyně (jak již bylo vyloženo výše). 63 Obě strany sporu učinily nespornou traktorového vleku - 12.000 Kč - i způsob jeho vypořádání - ponechá si jej žalobkyně. 64 Oba účastníci sporu navrhli, aby cihlové výřezy na terénní úpravy nebyly součástí vypořádání. Proto je soud nevypořádal. Totéž platí o psu - Border Collie jménem [anonymizována tři slova], dále totéž platí pro společné pohledávky 200.000 Kč za [jméno] [příjmení] a [částka] za [jméno] [příjmení], které byly vynaloženy na postavení zahradního domku na pozemku rodičů žalobkyně, a konečně totéž platí i pro vnosy odpovídající rozdílu na účtech žalovaného v době mezi uzavření manželství a jeho zánikem. 65 Dále se žalovaný domáhal vypořádání 385.000 Kč poskytnutých ze společných peněz otci žalobkyně [jméno] [příjmení]. Tvrdil, že za trvání manželství několikrát půjčili oba manželé otci žalobkyně celkem asi 500000 Kč, když otec žalobkyně potřeboval 4x půjčit peníze do podnikání. Žalovaný vypověděl, že peníze měl našetřené již v době sňatku (250.000 Kč), zbytek vkladů (135000 Kč) pak byl z peněz vydělaných ve Velké Británii. Tvrdil, že splatnost nebyla zvlášť sjednána, tzn. že půjčka byla splatná ihned na výzvu. Žalovaný nedokázal doplnit tvrzení o tom, zda a kdy byl dlužník vyzván k vrácení půjčky, tvrdil pouze, že jej upomenul 2x o zaplacení. Žádal, aby soud posoudil společnou pohledávku účastníků vůči otci žalobkyně jako pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení pro případ, že by se neprokázala dohoda o půjčce. Žalobkyně popřela, že by se žalovaným půjčili jejímu otci 385.000 Kč. Vysvětlila, že neposkytli jejímu otci 385.000 Kč, protože ani neměli tolik peněz. Se žalovaným se vzali 2. dubna 2005 a v té době měla pouze peníze z daru od svojí babičky – 150000 Kč, jiné peníze již ne. Tuto částku poskytli jejímu otci 3x. Ve všech třech případech se jednalo o jednu a tutéž částku. Její otec ji vždy vrátil a peníze se tedy takto třikrát otočily na jeho bankovním účtu. Tyto peníze byly poté investovány do stavby. Žalobkyně tvrdila, že v době vkladu peněz na účet jejího otce si ve Velké Británii ještě nevydělali tolik peněz, aby je mohli poskytnout jejímu otci. Také popřela, že by žalovaný měl v té době úspory, jak tvrdil. Žalobkyně tvrdila, že její otec jí převedl nazpět 150.000 Kč, které převedla na jeho účet. To potvrzují výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ten vypověděl, že si takto půjčil peníze několikrát, nejen od účastníků, ale i od svého druhého zetě. Vždy šlo jen o překlenutí několika dnů a zajištění určitého obratu na jeho bankovním účtu. Soud uvěřil verzi žalobkyně podepřené její výpovědí a výpovědí jejích rodičů. I s přihlédnutím k námitkám žalovaného mu připadá pravděpodobnější nežli verze žalovaného o tom, že se omezili na 2 upomínky o vrácení peněz a nevymáhali na otci žalobkyně takto vysokou pohledávku. To by znamenalo, že by ji nechali promlčet za situace, kdy stavěli dům. Stejně tak soudu připadá nepravděpodobné vysvětlení žalovaného o tom, že manželé v tu dobu nepotřebovali peníze na stavbu domu, protože na ni měli dostatek peněz z úvěru. Žádný z účastníků neoznačil důkazy k prokázání existence úspor žalovaného či k výdělku ve Velké Británii. Proto soud nemůže vycházet z takových tvrzení (tj. nepřihlíží ke sporným a nedoloženým tvrzením, jako kdyby nebyla). I kdyby se potvrdila výpověď žalovaného o jeho úsporách z doby před vznikem manželství, nebylo by možné vypořádat takové prostředky v tomto řízení, protože by nepatřily do společného majetku. Podle ust. § 101 odst. 1 písm a) občanského soudního řádu platí, že účastníci jsou povinni zejména tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí věci. Ten, kdo se obrací na soud, musí tvrdit takové skutečnosti, z nichž plyne jeho právo (má tzv. povinnost tvrzení). Jestliže nejsou jeho tvrzení nesporná, je povinen označit důkazy k jejich prokázání – ve smyslu ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu (má tedy tzv. povinnost důkazní). Pokud nesplní důkazní povinnost, potom se v procesní teorii hovoří o tom, že jej tíží tzv. důkazní břemeno. Jestliže účastník sporu nepřesvědčí soud o svém právu (a pokud se neprokáže ani opak), potom soud nemůže učinit kategorický soud o sporné skutečnosti a musí rozhodnout podle toho, kdo měl povinnost důkazní ve vztahu ke sporné skutečnosti, kdo ji splnil či nesplnil (a koho tedy tíží důkazní břemeno). Ten, kdo nesplnil důkazní povinnost, neunesl ani ono imaginární důkazní břemeno a prohraje spor. A tak je tomu právě v tomto případu. Soud neví, zdali žalovaný měl úspory z doby před vznikem manželství a neví, zdali si účastníci vydělali ve Velké Británii tolik peněz, aby z nich mohli poskytnout půjčku otci žalobkyně. Tvrzení žalovaného o vložení peněz bylo doloženo výpisem z bankovního účtu otce žalobkyně u [právnická osoba], dále z pokladních dokladů – vloženo 100000 Kč 1. 9. 2005, 135000 Kč 29. 8. 2005 a 150000 Kč 19. 4. 2005. V kontextu výše popsaného vysvětlení tak soud má za prokázané, že účastníci poskytli 150000 Kč otci žalobkyně, a že onen vrátil poskytnuté peníze. Přitom se jednalo o peníze, které žalobkyně získala darem. Proto není možné počítat s nimi v rámci tohoto vypořádání, i když žalobkyně tvrdila, že je investovala do přestavby svého domu. 66 Žalobkyně dále tvrdila, že použila prostředky, které měla našetřeny v rámci stavebního spoření – 180.000 Kč jako vklad u [anonymizována tři slova], nezbytný pro získání úvěru ze stavebního spoření. Jednalo se tedy o použití vlastních prostředků na získání společného úvěru. Posléze žalobkyně tvrdila, že na získání společného úvěru použila prostředky našetřené z vlastního stavebního spoření ve výši 155.000 Kč, když tuto částku dne 10. 08. 2009 vložila na účet stavebního spoření na jméno [celé jméno žalovaného], zbývající částka z našetřeného stavebního spoření žalobkyně ve výši 38.000 Kč byla použita na úhradu stavebních prací na domě, jak již bylo výše uvedeno. Převod částky 155000 Kč na účet [bankovní účet] doložila žalobkyně výpisem z účtu u [anonymizována tři slova]. Tuto částku tedy soud vypořádal jako vnos žalobkyně. 67 Dne 28. 4. 2014 byl označen další majetek - 4 světlovody (či světlíky) koupené v Polsku v r. 2009 za 26000Kč. Strany učinily nesporným jejich koupi i cenu a dohodly se na způsobu vypořádání tak, že si je ponechá žalobkyně. 68 K vypořádání tak zůstaly traktorový vlek, světlíky, zůstatek na účtu žalobkyně 479,99 Kč, zůstatek na účtu žalovaného 9189,14 Kč, tržba za prodej automobilu Citroen 30000 Kč, souhrn výběrů z účtu žalovaného nad míru obvyklého hospodaření, kdy nebylo neprokázáno jejich použití na společné potřeby - 1.470.729 Kč a investice ze společných prostředků do domu žalobkyně - 1.286.075,38 Kč. Celková hodnota aktiv je 2.834.473,51 Kč. Z nich soud přikázal žalobkyni do vlastnictví zůstatek na jejím bankovním účtu, traktorový vlek, světlíky a investice do jejího domu, tj. majetek v celkové hodnotě 1.324.555,37 Kč. Žalovanému přikázal do vlastnictví 1.509.918,14 Kč jako zůstatek na jeho bankovním účtu, tržbu za prodej Citroenu a prostředky vybrané z jeho účtu nad míru obvyklého hospodaření. Celková hodnota dluhů je 208199,23 Kč. Dluhy vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou již promlčené a je tedy ve hvězdách, zdali budou někdy splaceny. Soud považuje za spravedlivé, aby byli účastníci v podobném postavení vůči věřitelům, a proto oba dluhy rozdělil na polovinu a přikázal každému z účastníků jejich polovinu. S oběma dluhy tak nebylo třeba počítat při výpočtu vypořádacího podílu. Dluh z úvěru u [anonymizováno] 86809,23 Kč přikázal soud žalobkyni, protože souvisí s jejím domem, žalobkyně má zájem na jeho splacení a také jej splácí. Celková hodnota vnosů žalobkyně je 2.911.244,11 Kč (155.000 Kč na získání úvěru u [anonymizováno], 350.706 Kč splátky úvěru u [anonymizováno] a 2.756.244,11 Kč na splacení dluhu vůči [anonymizována dvě slova]). Celková hodnota vnosů žalovaného je 2079 Kč (splátka úvěru u [anonymizováno]). Při rozdělení majetku soud aplikoval obecné pravidlo rovnosti podílů obou manželů, protože nebylo zjištěno nic, co by svědčilo pro disparitu podílů. Tomu odpovídá vypořádací podíl pro žalobkyni 1684389,43 Kč (= rozdíl hodnoty přikázaných aktiv + polovina přikázaného dluhu + polovina vnosů žalobkyně - polovina vnosů žalovaného). 69 Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. (2) Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. (3) I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. (ust. § 142 odst. 1-3 občanského soudního řádu) Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud vzal v úvahu výsledek řízení a poměřil jej s návrhy stran v průběhu řízení: Žádný z účastníků neuspěl ve sporu zcela (výsledek sporu neodpovídá jejich nárokům ani co do původních návrhů na rozdělení věcí, ani co do rozsahu vypořádaného majetku, ani co do výše vypořádacího podílu). Neukázalo se, že by některý z účastníků zavinil průběh, náročnost a trvání sporu vyšší měrou než druhý účastník. Jedná se o tzv. judicium duplex, kde kterýkoliv z účastníků může být stejně dobře žalobcem jako žalovaným. Předmětem vypořádání bylo mnoho věcí. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze konečný úspěch sestavit na základě rozdílné úspěšnosti stran u jednotlivých položek a přihlížet tak ke každé položce navržené k vypořádání. Nelze připustit, aby rozhodování o náhradě nákladů řízení se svou náročností blížilo rozhodování sporu ve věci samé. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Toto rozhodnutí se týká náhrady nákladů řízení jak v prvoinstančním řízení, tak v odvolacím řízení. 70 Soud již vrátil účastníkům zálohy na náklady dokazování – oběma stranám vždy 4000 Kč, žalobkyni 500 Kč. Žalovaný složil další zálohu na náklady dokazování 10000 Kč Náklady dokazování provedeného v zájmu žalovaného jsou 9905 Kč na znalečné pro [celé jméno znalkyně] a 2459,88 Kč na svědečné pro [jméno] [příjmení], celkem 12364,88 Kč. Zbývá tak 2364,88 Kč nekrytých zálohou. Postupem dle ust. § 148 občanského soudního řádu soud uložil žalovanému povinnost náhrady nákladů dokazování provedeného v jeho zájmu. 71 Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu).

Poučení