3 C 92/2020-152

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] trvale bytem [adresa] zastoupen advokátem [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zahraniční osoba registrována pod [číslo] sídlem [adresa], [ulice] republika zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] o zaplacení 477 529 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 477 529 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 477 529 Kč od 14. 4. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal povinnosti zaplatit zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 477 529 Kč od 25. 4. 2019 do 13. 4. 2020, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě soudní poplatek ve výši 4 011 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů 70 512 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce požadoval úhrady 477 529 Kč s příslušenstvím jako náhradu nemateriální újmy – ztížení společenského uplatnění. Žalobce byl jako chodec [datum] sražen osobním automobilem, který řídil [anonymizována dvě slova]. Řidič ztratil kontrolu nad vozidlem, vjel na chodník a vozidlem srazil žalobce. Řidič měl v krvi methylamfetamin. Žalobce utrpěl závažná zranění, léčil se a měl rehabilitace až do srpna 2018. Žalobce má trvalé následky. Řidič předložil platnou mezinárodní pojistnou kartu pro území států EU, prokazují existenci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Pojistnou událost žalobce uplatnil u škodního zástupce žalované – [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. Žalobce si nechal vypracovat znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] za účelem vyčíslení nemateriální újmy na zdraví. Znalkyně [příjmení] [příjmení] ohodnotila náhradu za ztížení společenského uplatnění na částku 826 990 Kč. Škodní zástupce žalované však tuto výši neakceptoval. Nechal si zpracovat svůj zdravotní posudek [anonymizována dvě slova], který ztížení společenského uplatnění ohodnotil na částku 349 461 Kč, která byla žalobci vyplacena. Jelikož žalobce, ani jeho škodní zástupce neuhradil zbývající část škodního nároku ve výši 477 529 Kč, tak žalobci nezbylo, než podat žalobu k soudu, kterou se domáhal uhrazení této částky, úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, když namítala, že znalkyně [příjmení] [příjmení] je sice kompetentní ke stanovení nemateriální újmy na zdraví, ale není kvalifikována v odvětví ortopedie a traumatologie, proto nebyla schopna ani oprávněna provádět příslušná vyšetření ani samostatně stanovovat diagnózy spadající do jiných lékařských oborů. Počítání [anonymizováno] [příjmení] v lékařských oborech ortopedie a traumatologie nebylo kompetentní, a proto nelze její závěry považovat za validní, platné a nelze z nich vyvozovat podstatné závěry. Současně zdůraznila, že [anonymizováno] [příjmení] opomenula ve svém znaleckém posudku zohlednit zdravotní stav žalobce před dopravní nehodou, kdy žalobce již trpěl a nadále trpí různými životními omezeními. Celkový zdravotní stav žalobce tak nebyl způsobem pouze v důsledku dopravní nehody. Ze znaleckého posudku vyplývá rovněž„ hrubost“, a jednoduchost a celková nízká posudková úroveň metodiky, kdy znalkyně citlivěji nerozlišila pokles u jednotlivých životních aktivit a participací, ale zprůměrovala je. Z posudku také neplyne, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu a proč. Ve znaleckém posudku je pouze uvedeno, že k ustálení zdravotního stavu došlo 23. 8. 2018. Žalovaná má za to, že znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] je nadhodnocený, a proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl ve věci následující dokazování:

4. Usnesením Policie ČR, krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, územní odbor Náchod, oddělení obecné kriminality [číslo jednací] ze dne 9. 11. 2016 má soud za prokázané, že bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizována dvě slova], který byl obviněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku.

5. Usnesením Okresního soudu v Náchodě 13. 12. 2017, č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že věc obviněného [příjmení] [jméno] byla vrácena státnímu zástupci zpět k prošetření. Uvedené usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové dne 15. 6. 2018, č. j. [číslo jednací].

6. Potvrzení o účasti na dopravní nehodě má soud za prokázané, že žalobce byl účastníkem dopravní nehody dne 27. 5. 2016.

7. Znaleckým posudkem MUDr. Škodové ze dne 24. 11. 2018 a jejím výslechem u soudu dne 7. 12. 2020 má soud za prokázané, že znalkyně po osobním zhlédnutí žalobce a po prostudování zdravotních zpráv vyčíslila odškodnění ztráty společenského uplatnění žalobce na 826 990 Kč. Znalkyně uvedla, že poškozeného osobně vyšetřila, provedla s ním pohovor, udělala dílčí vyšetření (např. zda žalobce je schopen stát na špičkách, hybnost kloubů apod.). Své závěry s dalšími odborníky nekonzultovala, neboť od roku 2014 existuje znalecká specializace v oboru zdravotnictví –„ stanovení nemateriální újmy na zdraví“ a díky této specializaci je schopna a povinna provádět znalecké zkoumání v celé škále oblastí. Znalkyně je jinak anestezioložka, pracovala jako vedoucí trauma týmu. Smyslem metodiky bylo vytvořit specializaci zahrnující komplexní posouzení fyzického i duševního stavu zkoumané osoby. S žalobcem dělala pohovor a zjišťovala, jaké činnosti mohl dělat před škodní událostí (tj. před 27. 5. 2016) a které nyní vykonávat nemůže, nebo je může vykonávat s obtížemi. Uvedené porovnala s informacemi ze zdravotních zpráv. Znalkyně zjistila, že před škodní událostí se žalobce léčil s vysokým krevním tlakem, štítnou žlázou a cukrovkou. Tyto nemoci neměly na posudek vliv, neboť byly kompenzovány medikací. Znalkyně vyšla z lékařských zpráv, poslední zpráva byla z října 2018 a znalecký posudek byl vypracování v listopadu 2018. Ustálení zdravotního stavu žalobce stanovila na 23. 8. 2018, neboť ještě v listopadu 2016 byl žalobce na reoperaci, jeho zdravotní stav se tedy nemohl ustálit dříve než v roce 2017. V roce 2018 žalobce absolvoval lázeňskou rehabilitaci, takže bylo možné o ustálení jeho zdravotního stavu hovořit až poté. Pokud jde o snížení koeficientu u jednotlivých životních aktivit, tyto jsou dle metodiky hodnoceny položkou 1 - 4, což umožnuje patřičný rozptyl a posouzení. Smyslem znaleckého zkoumání v oboru zdravotnictví – stanovení nemateriální újmy na zdraví je právě stanovení odchylky 1 – 4 při posuzování životních aktivit. Žalobci snižovala hodnoty např. u chůze, neboť žalobce je schopen po úraze ujít cca 1 km s holí a za použití podpatěnky. Jeho běžný pohyb je omezen a musí být kompenzován pomůckami. Dále např. u umytí snižovala hodnotu, neboť žalobce se není schopen dostatečně umýt svou dominantní (pravou) rukou. Stejně tak je to např. u česání, kde nedokáže svou dominantní pravou ruku zvednout do patřičné polohy. Znalkyně trvala na správnosti svých závěrů uvedených ve znaleckém posudku.

8. Předžalobní výzvou ze dne zaslanou dne 4. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky 477 529 Kč a náhradu nákladů za zastoupení, a to bez stanovení lhůty do kdy má být částka uhrazena.

9. Zprávou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 4. 5. 2019, zn. [rok] [číslo] [spisová značka], má soud za prokázané, že škodní zástupce žalované sdělil žalobci, že mu bude uhrazeno 355 166 Kč (za ztížení společenského uplatnění a znalečné). Uvedl, že dodaný znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] nebyl akceptován z důvodu nepříslušnosti znalkyně k hodnocení zdravotních změn z jiných oborů (traumatologie, ortopedie), absence zdokumentování před úrazového stavu žalobce a absence zdůvodnění pozdního data kdy mělo dojít k ustálení zdravotního stavu. Likvidaci učinili podle jejich vlastního znaleckého posudku [anonymizována dvě slova].

10. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] ze dne 23. 3. 2019 a výslechem u soudu dne 5. 5. 2021, dospěl znalec k závěru, že finanční odškodnění, která stanovila [anonymizováno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] nelze považovat za správné. Je velmi výrazně nadhodnoceno, a to pro určité chyby, kterých se znalkyně dopustila. Znalec dospěl k závěru, že náhrada ztížení společného uplatnění činí 349 416 Kč. Znalec uvedl, že metodika Nejvyššího soudu je zcela nepoužitelná, strašlivá a měla by se zrušit. Podle metodiky lze stanovit odškodnění v jakékoliv libovolné výši. Znalec posuzovaného neměl možnost vidět osobně a vycházel pouze z lékařských zpráv. Znalec má 4 atestace, a to z interního lékařství, pracovního lékařství, všeobecného praktického lékařství a hyperbarické a letecké medicíny. Znalcem je v oboru zdravotnického odvětví, stanovení nemateriální újmy na zdraví, hygieny práce, pracovní úrazy a nemoci z povolání a zdravotnické problematiky potápění. Atestaci z traumatologie či ortopedie nemá. Ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] spatřoval různá pochybení, která jsou částečně způsobena samotnou špatnou metodikou a částečně chybějící odbornou kvalifikací znalkyně [příjmení] [příjmení], když nedělala správné ortopedické vyšetření a vycházela ze zprávy staršího data. Uvedl, že [anonymizováno] [příjmení] uváděla poklesy jednotlivých životních aktivit v procentech např. na 14,5 % nebo 37 %, což není [anonymizováno] [příjmení] vycházela z toho, že před úrazem měl posuzovaný stoprocentní aktivitu ve všem, jako kdyby to byl zcela zdravý, mladý člověk. Posuzovaný ale měl předúrazové zdravotní potíže, např. chybí mu dva články na prstu na levé [anonymizováno] [příjmení] předúrazový stav neřešila. Navíc stanovila, že k ustálení zdravotního stavu došlo až v roce 2018, k čím došlo také k navýšení [anonymizováno] [příjmení] hodnotila aktivity vnitřně rozporně a neuváděla proč je jaká aktivita omezena o konkrétní počet procent. [příjmení] dospěl k tomu, že došlo ke snížení aktivit v 35 aktivitách, ona dospěla ke snížení u 22 aktivit, ale silně je nadhodnotila. Pokud uváděl ve svém znaleckém posudku procento ztrát aktivity ve sloupci„ C“, tak tato procenta stanovil podle toho, jak se domníval, že se posuzovanému zhoršila jednotlivá aktivita. Procenta stanovil podle volného uvážení, tak jak si to znalec prostě myslí, že by to mohlo být. Z lékařských zpráv lze zjistit omezení pohybu, ale například omezení výkonu domácích prací nelze přesně stanovit a musí se stanovit volnou úvahou, procenta omezení aktivit (jako chůze, pohyb a podobně) stanovil volnou úvahou. Vycházel přitom ze stejného zdravotního stavu posuzovaného, jaký předpokládala [anonymizováno] [příjmení]. Znalec také vycházel z metodiky Nejvyššího soudu. Z lékařských zpráv znalec nevyrozuměl, že by po operaci došlo k nějakému zhoršení zdravotního stavu posuzovaného. Předúrazový stav má na odškodnění vždy vliv, např. snížení funkce štítné žlázy vždy ovlivní rekreaci, když posuzovaný musí brát léky, chodit k lékaři, má to vliv na stravování, a mělo by se to ve výsledném odškodnění projevit. Znalec neměl informaci o tom, zda choroby posuzovaného byly před úrazem nějak kompenzovány či nikoliv.

11. Žalobce uvedl, že má přiznanou invaliditu prvního stupně, jeho zdravotní stav je snížen o 39 %. Invaliditu má na nohu a rameno, oboje pravé strany. Po lázních, které absolvoval v roce 2018, jezdí už jen na kontrolu do Fakultní nemocnice v HK 1x za rok, kde mu kontrolují dolní končetinu, kde má zlomeninu, která se neléčí. Šrouby a železo mu v rameni ponechali. Před lázněmi chodil pravidelně na rehabilitaci do [obec], kde byl celkem 175x.

12. Zprávou ze dne 10. 1. 2020 má soud za prokázané, že škodní zástupce žalovaného nabízel domluvení osobní prohlídky u [anonymizována dvě slova]. Na uvedený návrh nebylo ze strany žalobce reagováno.

13. Závěrem zástupce žalobce navrhnul vyhovění žalobnímu žádání, když znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] byl zpracován v souladu s metodikou Nejvyššího soudu a rovněž byla znalkyně před soudem vyslechnuta. Žalobce navrhl, aby žalobě bylo vyhověno v plném rozsahu, společně s úrokem z prodlení od 25. 4. 2019, kdy k uplatnění nároku žalobce došlo 10. 1. 2019, k tomu žalobce připočetl 3 měsíční lhůtu k vyřízení škodné události a 15 denní lhůtu k zaplacení.

14. Závěrem zástupce žalované uvedl, že učinili nabídku osobního vyšetření žalobci, na kterou nebylo reagováno. Uvedl, že žalobci poskytli částku 349 416 Kč a znalečné ve výši 5 705 Kč, což považuje za dostatečné. Navrhl proto zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů tohoto řízení.

15. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce byl jako chodec [datum] sražen řidičem osobního automobilu, který řídil [anonymizována dvě slova], který ztratil kontrolu nad vozidlem, vjel na chodník a vozidlem srazil žalobce. K nehodě došlo v obci [obec], okres [okres]. Žalobce byl vážně zraněn, řidič měl v krvi methylamfetamin. Řidič předložil platnou mezinárodní pojistnou kartu pro území států EU, prokazují existenci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Mezinárodní pojistná karta byla vydána pojišťovnou [anonymizováno]„ [část názvu právnické osoby]“, právním předchůdcem žalované společnosti [osobní údaje žalované]. Pojistnou událost žalobce uplatnil u škodního zástupce žalované – tj. u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], který dosud vznesené nároky žalobce hradil. Řidič byl nejprve trestně stíhán v České republice, následně bylo trestní řízení postoupeno do Lotyšské republiky. Žalobce utrpěl úraz pravé strany těla. [příjmení] podstoupit operaci, rehabilitaci, reoperaci a lázně. Žalobce si nechal vypracovat znalecký posudek u [anonymizováno] [příjmení], která vyčíslila náhradu za ztížení společenského uplatnění na částku 826 990 Kč. [anonymizováno] [příjmení] žalobce osobně zhlédla. Škodní zástupce žalované nechal vpracovat jiný znalecký posudek [anonymizována dvě slova], který ohodnotil nemateriální újmu na částku 349 461 Kč, kterou škodní zástupce žalované žalobci uhradil. [anonymizována dvě slova] vycházel pouze z lékařských zpráv a posudku [anonymizováno] [příjmení], žalobce nezhlédl, neboť na tuto nabídku žalobce nereagoval.

16. Podle článku 13 bodu 1, nařízení EU Parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“), ve věcech pojištění odpovědnosti může být pojistitel žalován i u soudu, u něhož je podána žaloba poškozeného proti pojištěnému, pokud je to přípustné podle práva tohoto soudu.

17. Podle článku 12 Nařízení, může být pojistitel ve věcech pojištění odpovědnosti také žalován u soudu místa, v němž nastala škodná událost. Toto se pak vztahuje i na žalobu, kterou poškozený podává přímo proti pojistiteli.

18. Podle čl. 3 Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody (vyhláška ministra zahraničních věci č. 130/1976 Sb.), (dále jen„ Úmluva“), platí, že rozhodným právem jsou vnitřní předpisy státu, na jehož území došlo k nehodě.

19. Podle čl. 5 Úmluvy, odpovědnost za škody na věcech mimo vozidlo nebo vozidla se řídí vnitřním právem státu, na jehož území došlo k nehodě.

20. Podle čl. 6 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) v sobě zahrnuje co do rozsahu mj. náhradu: -) způsobené újmy vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením; -) účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňovaní výše uvedených nároků.

21. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. tyto nároky může uplatňovat přímo u pojistitele vozidla viníka dopravní nehody.

22. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je, co svého základu, důvodná.

25. Soud se nejprve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Jelikož k dopravní nehodě došlo v obci [obec], okres [okres], a žalobce u zdejšího soudu uplatnil svůj nárok, je podle čl. 12 Nařízení místně příslušný v dané věci rozhodovat Okresní soud v Náchodě. Právem rozhodným je podle Úmluvy, jehož stranou je ČR i [ulice] republika, je právo české, a to podle místa dopravní nehody ve smyslu 3 článku Úmluvy.

26. Mezi účastníky nebylo sporu o skutkových okolnostech případu. [příjmení] vznikl pouze co do výše uplatněného nároku. Důvodem polemiky žalované s nároky uplatněnými žalobou byly rozdílné závěry znaleckých posudků žalobce a žalované.

27. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem (§ 132 o. s. ř.) spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Důkaz znaleckým posudkem tedy soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1186, svazek 17, ročník 2002). Měl-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a proč nevychází ze závěrů druhého znaleckého posudku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 770/2006).

28. V dané věci proti sobě stály dva různé znalecké posudky, které soud provedl v rámci dokazovaní (oba znalecké posudky splňují náležitosti jako znalecký posudek zadávaný soudem) a oba znalce si k jejich závěrům vyslechl. Při stanovení výše ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. soud nakonec ze dvou protichůdných posudků vycházel z posudku [anonymizováno] [příjmení]. Soud vzal v úvahu, že tato znalkyně měla k dispozici nejen lékařské zprávy týkající se zdravotního stavu žalobce, ale také ho mohla osobně vyšetřit. Díky osobnímu pohovoru s žalobcem a jeho zhlédnutím, tak mohla úplně a objektivněji posoudit jeho zdravotní stav a následky, které dopravní nehoda způsobila. Mohla tak správně posoudit limitaci pohybů a poúrazové změny na žalobci.

29. Znalec žalované [příjmení] [příjmení] se přitom ve svém znaleckém posudku primárně soustředil na zpochybnění správnosti samotné metodiky, když znalec uváděl, že metodika jako taková není správně nastavena, je zcela nepoužitelná a měla by se zrušit. Znalec [příjmení] [příjmení] se soustředil pouze na přezkum závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], aniž by žalobce sám zhlédl nebo vyslechl.

30. Žalovanou byly namítány především 3 okruhy pochybení, kterých se měla dopustit [anonymizováno] [příjmení] v rámci svého posudku. K uvedeným námitkám soud sděluje následující:

31. První námitkou bylo, že [anonymizováno] [příjmení] nemohla činit závěry z oboru ortopedie, neboť k uvedenému neměla dostatečnou kvalifikaci. MUDr. [příjmení] je znalkyní evidovanou se seznamu znalců, a to v oboru zdravotnictví, se specializací„ stanovení nemateriální újmy na zdraví“. Přitom se právě doporučuje, aby pro ztížení společenského uplatnění bylo znalecky stanoveno znalcem k tomu kvalifikovaným v této specializaci (Srov. Ždárek, R. Těšinová [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení]., [příjmení] [jméno] a kol. Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví, 1. vydání, Praha: C H Beck, 2015, bod 111). Metodika tak předpokládá, že znalec bude schopen posoudit výši společenského uplatnění právě na základě absolvování odborného kurzu, právě tak, aby nebylo nutno stanovit různé znalce z různých odvětví medicíny, ale aby mohla být výše nemateriální újmy stanovena jediným znalcem k tomu odborně vyškoleným. Proto námitka žalované, že [anonymizováno] [příjmení] nebyla kompetentní k vyšetření a stanovení újmy, není důvodná. Nadto, lze uzavřít, že i znalec [příjmení] [příjmení] má také, mimo jiné, specializaci na„ stanovení nemateriální újmy na zdraví“ a sám také není specialistou v odvětví ortopedie nebo traumatologie, jak je namítáno u [anonymizováno] [příjmení] (která naopak v profesním životě byla vedoucí traumatologického týmu). A v případě důvodnosti této námitky by sám také nemohl činit žádné závěry týkající se oboru ortopedie nebo traumatologie.

32. Druhou námitkou bylo, že [anonymizováno] [příjmení] nevzala v potaz před úrazový stav žalobce. To se nezakládá na pravdě, neboť [anonymizováno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku a následně při osobním výslechu doplnila, že uvedené bylo znalkyní zkoumáno, a za tímto účelem bylo také provedeno osobní vyšetření žalobce. [anonymizováno] [příjmení] tak správně vzala v potaz skutečnost, že žalobce měl již před samotným úrazem nějaké zdravotní obtíže (chyběly mu dva články na prstu levé ruky a léčil se s vysokým krevním tlakem, štítnou žlázou a cukrovkou), nicméně uvedené obtíže buď byly zaléčeny prostřednictvím medikace anebo bylo zohledněno to, že úraz žalobce nastal na pravé straně těla (pravá ruka a noha) a tudíž chybějící dva články prstu na levé ruce, neměly vliv na výpočet ztížení společenského uplatnění. K tomu [anonymizována dvě slova] navíc při svém výslechu uvedl, že on sám o uvedené medikaci nevěděl, což mohlo mít vliv na správnost jeho znaleckého posudku v této části.

33. Třetí námitka se týkala doby ustálení zdravotního stavu žalobce. Znalkyně [příjmení] [příjmení] stanovila na [datum]. Ze spisu přitom vyplývá, že nehoda se stala [datum], kdy musel být žalobce téhož dne operován ve Fakultní nemocnici v [obec]. Následně byl operován dne [datum] (pravé rameno) a poté musel žalobce absolvovat dlouhodobou rehabilitaci a byl vyšetřován ve Fakultní nemocnici v [obec]. Od [datum] – [datum] absolvoval žalobce léčebnou kůru v Jánských Lázních. Od té doby absolvuje pouze vyšetření ve Fakultní nemocnici v [obec a číslo] do roka a dne [datum] mu byl přiznán důchod I. Invalidního stupně. Soud má za prokázané, že za den ustálení zdravotního stavu lze skutečnost považovat ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2687/2013, kdy„ ztížení společenského uplatnění vzniká v době, v níž je možné zdravotní stav poškozeného po úrazu, popřípadě po jeho zhoršení, považovat za ustálený, a v níž je tedy možné posoudit, jaký má změněný (zhoršený) zdravotní stav poškozeného prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů, a přistoupit k jeho bodovému ohodnocení“ právě datum [datum], kdy byl ukončen lázeňský pobyt žalobce a od kdy má pouze pravidelné roční lékařské kontroly. Navíc [anonymizována dvě slova] ve svém výslechu vyloučil, že by zjistil jiné zhoršení zdravotního stavu žalobce po tomto datu, z čehož lze také dovodit, že ustálení zdravotního stavu ke dni 2018 je správné.

34. Oba znalci se ve svých závěrech shodně vycházeli z metodiky Nejvyššího soudu. Soud nepovažoval za nutné oba znalce konfrontovat či zadávat revizní znalecký posudek (který ostatně žádný z účastníků nenavrhoval) za situace, kdy podklady pro znalecké posudky byly u obou znalců rozdílné (viz zhlédnutí posuzované osoby [anonymizováno] [příjmení] a zhodnocení lékařské dokumentace, proti pouhému posouzení lékařské dokumentace [anonymizováno] [příjmení]). Navíc sám znalec [příjmení] uvedl, že posouzení o omezení společenských aktivit určil podle svého volného uvážení, tak jak se domníval, že je to správné. MUDr. [příjmení] na obdobný dotaz uvedla, že omezení stanovila vzhledem k porovnání předúrazového stavu a poúrazového stavu poté, co měla pohovor a osobní vyšetření žalobce. Uvedené odpovídá aktuální judikatuře a závěrům uvedených v rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. 18 Co 176/2017, publikovaném ve [příjmení] rozhodnutí VKS 21/ 2017). Ačkoli žalovaná také nabízela osobní účast u znalce [příjmení] [příjmení], tak bylo právem žalobce se ke znalci žalované nedostavit, pokud měl za to, že jím vypracovaný znalecký posudek je pro danou věc dostačující.

35. Soud měl proto za prokázané, že žalobci vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy – ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z., a to v žalované výši. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost uhradit žalobci 477 529 Kč, a to včetně úroků z prodlení od podání žaloby k soudu (14. 4. 2020), a to podle v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

36. Soud nicméně nevyhověl žalobě v části, co do výše zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 477 529 Kč od 25. 4. 2019 do 13. 4. 2020. Žalobce se ve své žalobě totiž domáhal úroků z prodlení bez jakékoli konkretizace. Že žalobce požaduje zákonné úroky z prodlení od 25. 4. 2019, specifikoval žalobce až ve svém závěrečném návrhu, kdy uvedl, že je to od doby, kdy byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky spolu s přiměřenou lhůtou k plnění. Soud nicméně neměl ve spisu žádnou výzvu z roku 2019 ze strany žalobce doloženou, a tudíž nemohl přiznat náhradu úroků z prodlení v tomto rozsahu, a musel v této části žalobu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

37. Výrokem III. rozsudku soud žalovanou zavázal k povinnosti uhradit náklady řízení v podobě soudního poplatku ve výši 4 011 Kč, a to České republice – Okresnímu soudu v Náchodě. Žalobce byl v řízení od povinnosti platit soudní poplatek osvobozen dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatková povinnost tak ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č., 549/1991 Sb., proto přešla na žalovanou.

38. Soud dále rozhodoval o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byl žalobce se svojí žalobou z velké části úspěšný. Soud v dané věci vycházel z advokátního tarifu z § 7 bodu 6 advokátního tarifu, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty zaokrouhleně 478 000 Kč, vychází na částku 10 220 Kč za jeden úkon. V dané věci přitom bylo učiněno 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění s právním rozborem věci ze dne 3. 2. 2020, podání žaloby ze dne 14. 4. 2020, písemné podání ve věci samé 30. 9. 2020 a 2x účast na soudním jednání a to dne 7. 12. 2020 a 5. 5. 2021). Celkem tedy připadá odměna za zastupování 61 320 Kč (6 x 10 220 Kč).

39. Dále má žalobce nárok na úhradu skutečně vynaložených nákladů – což představuje 125 Kč jako poštovné do Lotyšské republiky (uvedené žalobce doložil).

40. Na soudní jednání dne 7. 12. 2020 jela zástupkyně žalobce [značka automobilu] [anonymizováno] z Brna do Náchoda a zpět (celkem 322 km), kdy podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 358/2019 Sb. byla pro rok 2020 stanovena cena 32 Kč za 1 litr benzínu 95 a opotřebení vozidla bylo podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,20 Kč/km. Při 322 km kombinované spotřebě činí 5,1 na l /100 km činí náhrada za opotřebení automobilu a za spotřebované pohonné hmoty činí 1 878 Kč.

41. Na soudní jednání dne 5. 5. 2021 jela zástupkyně žalobce [značka automobilu] [anonymizováno] z Brna do Náchoda a zpět (celkem 322 km), kdy podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 589/2020 Sb. je pro rok 2021 stanovena cena 27,80 Kč za 1 litr benzínu 95 a opotřebení vozidla je podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,40 Kč/km. Při 322 km kombinované spotřebě činí 5,1 na l /100 km činí náhrada za opotřebení automobilu a za spotřebované pohonné hmoty činí 1 873 Kč.

42. Konečně, žalobce má také nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 24 započatých půlhodin – celkem 2 400 Kč.

43. Současně je třeba přiznat paušální odměnu ve výši á 300 Kč za úkon – tj. 1 800 Kč za 6 paušálních odměn. A dále DPH ve výši 21 % z částky 69 271 (61 320 + 1 800 Kč + 1 878 + 1 873 + 2 400 Kč), což činí při zaokrouhlení 14 547 Kč.

44. Celkem by žalobce měl nárok při plném úspěchu na náhradu nákladů ve výši 83 943 Kč (69 271 + 14 547 + 125 Kč), nicméně nelze zapomenout, že žalobce se domáhal a) to co do částky 477 529 Kč na jistině, b) a co do úroků z prodlení od 25. 4. 2019 do zaplacení.

45. Přitom byl žalobce úspěšný co do jistiny 477 529 Kč a v rozsahu úroků z prodlení ve výši 10 % z částky 477 529 Kč od 14. 4. 2020 do zaplacení. Neúspěšný byl žalobce co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 477 529 Kč od 25. 4. 2019 do 13. 4. 2020.

46. Náklady by při plném úspěchu činily 83 943 Kč (srov. bod 44). Celkově byl žalobce se svým návrhem úspěšný co do výše dlužné jistiny 477 529 Kč a co do úroků z prodlení ve výši 10 % z částky 477 529 Kč od 14. 4. 2020 do vyhlášení usnesení, tj. do 12. 5. 2021 (tj. za 394 dní prodlení vychází zákonný úrok z prodlení na 51 453 Kč). Celkem měl žalobce úspěch co do částky cca 528 982 Kč (92 %) Naopak neúspěch měl žalobce v části, kdy se domáhal 9,75 % ročně z částky 477 529 Kč od 25. 4. 2019 do 13. 4. 2020 – tj. ve výši 45 247 Kč. Neúspěch žalobce tak činil zaokrouhleně (8 %). Podíl úspěchu žalobce tak činí 84 %, což z částky 83 943 Kč činí zaokrouhleně 70 512 Kč, které mu jako náhrada nákladů náleží podle úspěchu ve věci v tomto řízení.

47. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

48. O nákladech státu (znalečné [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]) bude rozhodnuto samostatným usnesením, poté, co bude o nákladech státu pravomocně rozhodnuto a druhému znalci budou tyto náklady skutečně vyplaceny.