30 A 125/2018 - 70

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatele: M. B. za účasti: 1) Městský úřad Teplice nad Metují se sídlem Rooseveltova 15, Teplice nad Metují 2) volební strana ZDOŇOV VŠEM zastoupená zmocněnkyní K. B. bytem Z. 23, T. n. M. 3) volební strana STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 2018 zastoupená zmocněnkyní I. B. bytem R. 25, T. n. M. 4) volební strana Sdružení politické strany KSČM a nezávislých kandidátů zastoupená zmocněnkyní J. M. bytem K. 177, T. n. M. 5) volební strana Sportovci pro Teplice nad Metují zastoupená zmocněncem J. U. doručovací adresa Z. Š. 301, T. n. M. 6) volební strana SVORNOST zastoupená zmocněnkyní M. K. bytem N. 255, T. n. M. 7) volební strana ZMĚNA PRO MĚSTO zastoupená zmocněnkyní V. P. bytem Z. Š. 287, T. n. M. a 8) Ing. B. F. bytem Z. 100, T. n. M. v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, a v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta Ing. B. F. ve volbách do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, takto:

Výrok

I. Návrhy se zamítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I . Obsah návrhu Za správnost vyhotovení: I. S.

1. Navrhovatel doručil dne 19. 10. 2018 Krajskému soudu v Hradci Králové podání, které označil jako návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, a návrh na neplatnost volby kandidáta Ing. B. F. ve volbách do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018.

2. Oba návrhy odůvodnil shodným způsobem, a to celkem čtyřmi návrhovými body.

3. V prvém z nich namítl, že registračním úřadem ve volebním obvodu Teplice nad Metují byla Ing. B. F., tajemnice Městského úřadu Teplice nad Metují, která současně kandidovala na zastupitele města na kandidátní listině volební strany ZMĚNA PRO MĚSTO s pořadovým číslem na hlasovacím lístku 1. Navrhovatel uvedl, že je starosta města Teplice nad Metují, přesto jej o tomto kroku jmenovaná neinformovala. Jako tajemnice mu navíc navrhovala k nominaci členy okrskových volebních komisí na volná místa neobsazená zástupci nominovanými zúčastněnými volebními stranami. Tím dle navrhovatele získala výhodu informovanosti o ostatních kandidátech a v řádech týdnů dříve před ostatními kandidáty měla možnost připravovat volební strategii.

4. Ve druhém návrhovém bodu navrhovatel uvedl, že jmenovaná z titulu své funkce přebírala podpisové archy jednotlivých volebních stran. Navrhovatel v souvislosti s tím vyjádřil jménem svým i jménem kandidátů volebních stran STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, Sportovci pro Teplice n. M. a ZDOŇOV VŠEM potřebu provést kontrolu všech podpisových archů s podpisy. Dle svých slov totiž ve městě pohyb petičních archů pro volební stranu ZMĚNA PRO MĚSTO, na rozdíl od petičních archů jiných volebních stran, nezaregistroval. O tom, že nebyl jediný, svědčí dotazy kladené mu veřejností, za jakou politickou stranu tato volební strana vlastně kandiduje, když neměla potřebu získávat podpisy.

5. Třetí návrhový bod obsahoval podezření navrhovatele, že tajemnice Ing. B. F. zneužila svého postavení a bez informování starosty vyřizovala žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Tím měla předat dne 6. 9. 2018 majiteli nemovitostí panu P. M. na základě jeho žádosti ze dne 21. 8. 2018 informace o navrhovateli a jeho bydlišti, resp. údržbě městského domu, ve kterém navrhovatelova rodina více jak 17 let bydlí a řádně platí vyměřené nájemné. Pan P. M. tyto informace obratně interpretoval na vývěsních plochách města. Zmiňoval, že je s volební stranou ZMĚNA PRO MĚSTO domluven na vyřešení dlouholetých problémů, které s navrhovatelem není schopen dořešit, ovšem pouze, pokud navrhovatel nebude starostou. Podobnou rétoriku používal jmenovaný již před dvěma lety a v době těsně před volbami tuto kauzu veřejnosti znovu připomenul. Navrhovatel dodal, že na jmenovaného podal trestní oznámení, které státní zastupitelství přijalo jako opodstatněné a předalo k vyšetření Policii České republiky.

6. Čtvrtá návrhová námitka obsahovala tvrzení navrhovatele, že Ing. B. F. kontaktovala ředitelku Domova Dolní zámek, se sídlem Náměstí Aloise Jiráska 44, Teplice nad Metují (dále jen „DDZ“), paní D. K., a bezdůvodně osočila kandidáta hnutí SVORNOST pana J. H. z ovlivňování klientů DDZ. Protože za korektní průběh voleb je zodpovědný on jako starosta, měla ho dle jeho přesvědčení tajemnice, pokud měla nějaké pochybnosti a indicie k nezákonné činnosti jmenovaného, o této skutečnosti informovat. Pan J. H. byl ředitelkou DDZ osloven a bylo mu „vyhrožováno“ výpovědí. Vzhledem k tomu považoval navrhovatel za potřebné porovnat účast klientů DDZ s předchozími komunálními volbami, v nichž Ing. B. F. nekandidovala, a její blízká osoba, ředitelka DDZ, neměla být kým kontaktována s prosbou o pomoc v zajištění volební účasti klientů DDZ, kterých je v tomto zařízení zhruba 50.

7. Navrhovatel navrhl, aby soud provedl důkaz volební dokumentací, dokumentací o poskytnuté informaci, podpisovými archy volební strany ZMĚNA PRO MĚSTO, internetovými stránkami www.volby.cz, výslechem Ing. B. F., J. H. a D. K. Za správnost vyhotovení: I. S.

8. Závěrem navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že došlo k porušení zákona o volbách způsobem, který mohl vážným způsobem ovlivnit výsledek voleb ve volebním obvodu Teplice nad Metují a způsobit nezákonnost volby kandidáta – Ing. B. F. Navrhl, aby krajský soud oba návrhy projednal společně a následně rozhodl o tom, že volby do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konané ve dnech 5. a 6. října 2018, jsou neplatné a že volba kandidáta Ing. B. F. zapsané na kandidátní listině volební strany ZMĚNA PRO MĚSTO, potažmo volební strany ZMĚNA PRO MĚSTO jako takové, ve volbách do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, je neplatná.

II. Vyjádření Městského úřadu Teplice nad Metují

9. Městský úřad Teplice nad Metují jako příslušný volební orgán k návrhu uvedl, že coby registrační úřad má 2 pracovnice, které na úseku voleb pracují a splňují ustanovení § 10 a 13 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“). Jedná se o Ing. B. F. a J. Z. Tato skutečnost byla doložena příslušnými osvědčeními.

10. Dále konstatoval, že volebním stranám byla dána možnost delegovat své zástupce do okrskových volebních komisí, ale této možnosti využila pouze volební strana ZMĚNA PRO MĚSTO.

11. Jmenování členů volebních komisí na neobsazená místa provedl starosta města přípisem ze dne 6. 9. 2018 12. Registrační úřad dále předložil podklad týkající se registrace volebních stran a kompletní volební dokumentaci týkající se průběhu hlasování ve dnech 5. a 6. října 2018.

III. Vyjádření ostatních účastníků řízení

13. Možnosti vyjádřit se k návrhům využily volební strany SVORNOST a ZMĚNA PRO MĚSTO.

14. Volební strana SVORNOST uvedla, že předání volebních archů a volební petice proběhly standardním způsobem. Skutečnosti, které popisuje navrhovatel v odůvodnění svého návrhu (pakliže se vůbec staly), tuto volební stranu ve volbách nijak nepoškodily. A v žádném případě neovlivnily ani výsledky voleb v Teplicích nad Metují.

15. Volební strana ZMĚNA PRO MĚSTO uvedla, že podala kandidátní listinu a petiční archy registračnímu úřadu v Teplicích nad Metují. Po kontrole správnosti údajů byla příslušnými úřednicemi upozorněna na chybu, kterou obratem opravila. Poté došlo k registraci volební strany. Při průběhu registrace nebylo touto volební stranou zaznamenáno žádné pochybení. I další body návrhu pak spatřuje bezpředmětnými. Vyjádřila přesvědčení, že volby do zastupitelstva města Teplice nad Metují proběhly zcela regulérně a v souladu se zákonem o volbách. Navrhla proto návrh jako bezdůvodný zamítnout.

16. Vyjádření k návrhu dále podala Ing. B. F. Uvedla, že jako tajemnice Městského úřadu Teplice nad Metují byla registračním orgánem pro dané volby v obvodu města Teplice nad Metují, a to na základě pracovní náplně a osvědčení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Podle ní žádný právní předpis nezakazuje, že by pracovník registračního úřadu nemohl kandidovat, ani nezakotvuje, že by se jednalo o střet zájmů či neslučitelnost funkcí. Tuto skutečnost si ještě před registrací kandidátních listin ověřila u metodického pracovníka Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

17. Jako tajemnice úřadu předložila navrhovateli coby starostovi ke schválení návrhy na obsazení neobsazených míst v okrskových volebních komisích, stejně jako při každých předcházejících volbách. Jednalo se hlavně o úřednice městského úřadu a jiné občany města, kteří opakovaně v komisích pracují a uvedenou problematiku ovládají. V žádném případě nebyl navržen žádný jiný kandidát volební strany ZMĚNA PRO MĚSTO a porovnáním složení okrskových Za správnost vyhotovení: I. S. volebních komisí za posledních pár let zpětně lze vyloučit i námitku, že by byli navrženi sympatizanti této volební strany. Navrhovatel reagoval na předložený návrh tak, že jednu navrhovanou členku komise vyškrtl a doplnil jinou. Takto přepracované jmenovací dekrety navrhovatel již bez výhrad podepsal. Skutečnost, že znala z titulu své funkce jména kandidátů, jejich věk, pracovní pozice a pořadí, nemohla předvolební kampaň nikterak ovlivnit.

18. Kandidátní listiny přebírala buď ona, nebo další pracovnice registračního úřadu J. Z. Kandidátní listiny včetně příloh projednávaly a kontrolovaly vždy společně. Případné vady byly k výzvám odstraněny a všechny podané kandidátní listiny byly zaregistrovány. Proti vydaným rozhodnutím se nikdo neodvolal. Domněnky navrhovatele, že volební strana ZMĚNA PRO MĚSTO neměla dostatek podpisů na petičních arších, označila za subjektivní až zcestné vymýšlení důvodů, které se absolutně nezakládají na pravdě.

19. Ing. B. F. dále uvedla, že jako tajemnice úřadu je plně odpovědná za vyřizování žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. K této pracovní činnosti vydal starosta města písemný pokyn č. 1/2008. Z tohoto ani z žádného jiného předpisu či příkazu nevyplývá, že by tajemnice úřadu žádosti o poskytování informací předkládala starostovi města. Žádost pana P. M. zmiňovaná v návrhu byla vyřízena v zákonné lhůtě, protože žadatel požadoval informace, které bylo město Teplice nad Metují povinno sdělit, protože se jednalo o informace o nakládání s veřejnými finančními prostředky. Postup byl tehdy konzultován s metodickým pracovníkem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Jak s informacemi naloží žadatel, již není záležitostí povinného subjektu. Že navrhovatel podal proti panu P. M. trestní oznámení, je obecně známo, protože o tom informoval členy zastupitelstva města dne 24. 9. 2018. Z odpovědi státního zástupce ale nevyplývá, že by bylo opodstatněné, jak tvrdí navrhovatel v návrhu.

20. Pokud jde o poslední námitku, jmenovaná uvedla, že od někoho zaslechla, že pan J. H. má údajně nějakým způsobem ovlivňovat klienty DDZ, kde pracuje jako pracovník v přímé sociální péči. Zcela neformálním způsobem proto kontaktovala ředitelku DDZ, o této fámě ji informovala, a to jen z toho důvodu, aby o tom věděla a ve zcela obecné rovině své podřízené pracovníky eventuálně poučila o nepřípustnosti takového chování. Není tedy pravda, že by pana H. z něčeho „osočila“. S paní ředitelkou se zná čistě pracovně, prostředí DDZ a jeho klienty dobře zná, protože u několika z nich, kteří mají různou míru omezení ve svéprávnosti, vykonává za město Teplice nad Metují roli opatrovníka. Jak paní ředitelka věc vyřešila, jí není známo. Navrhla proto návrhy jako nedůvodné zamítnout.

21. K vyjádření připojila svoji pracovní náplň, osvědčení o vykonané zkoušce osvědčující potřebné znalosti na úseku voleb, doklady o jmenování členů okrskových volebních komisí na neobsazená místa, Pokyn starosty města Teplice nad Metují č. 1/2008 ze dne 1. 1. 2008 o poskytování informací, Organizační řád města Teplice nad Metují ze dne 30. 1. 2003 a přípis Okresního státního zastupitelství v Náchodě ze dne 24. 9. 2018.

IV. Posouzení věci soudem

22. Krajský soud věc přezkoumal podle § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s.”), bez jednání, které není třeba nařizovat, a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.

23. Dle § 60 odst. 1 zákona o volbách podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Dle odst. 3 téhož ustanovení může návrh na neplatnost voleb podat Za správnost vyhotovení: I. S. navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Dle odst. 4 návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

24. Dle § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

25. Je nesporné, že navrhovatel podal návrh včas, stejně jako to, že je osobou k podání takového návrhu aktivně legitimovanou.

26. Algoritmus posuzování volebních stížností formuloval Nejvyšší správní soud poprvé v případě řízení o stížnostech na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 (usnesení ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004; dostupné na www.nssoud.cz). Jeho podstata spočívá v tom, že si soud postupně položí tři otázky, a teprve pokud odpověď na všechny z nich bude kladná, lze stížnosti vyhovět. První podmínkou je protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona o volbách nebo porušení jiných právních předpisů než výhradně zákona o volbách, a to v těch případech, kdy se z obsahového hlediska jedná o právní předpisy vážící se na volební proces a které z hlediska závažnosti dosahují ústavní intenzity, případně se jedná o případy přímé aplikace ústavních norem bez jejich konkretizace v předpisech jednoduchého práva (tzv. relevantní protiprávnost). Druhou podmínkou je existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Tato podmínka je zamýšlena tak, že vylučuje všechny myslitelné případy, kdy sice skutečně dojde k porušení relevantních předpisů, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky. Třetí podmínkou je zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volební výsledky. Tato intenzita tedy musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, dopadly by zřejmě volby odlišně. Tato intenzita by tedy musela způsobit „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění (srovnej Molek, P., Šimíček, V. Soudní přezkum voleb. Praha: Linde Praha a.s., 2006, 294-297 s.).

27. V návaznosti na shora uvedené považuje krajský soud za nezbytné poukázat nejprve na některá z teoretických východisek volebního soudnictví, jak je již v minulosti vymezila judikatura jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího správního soudu.

28. Při přezkumu výsledků voleb správní soudy vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006 - 51 nebo č. j. Vol 67/2010 – 47; dostupná na www.nssoud.cz). Ostatně rovněž Ústavní soud potvrdil, že " [p]ro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení [ ... ] plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá" (nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04).

29. Zároveň ale Nejvyšší správní soud připustil, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (usnesení č. j. Vol 82/2006 - 51). Důkazní břemeno přitom leží plně na navrhovateli. Za správnost vyhotovení: I. S.

30. Pokud jde o první návrhovou námitku, pak otázku tzv. pasivního volebního práva při volbách do zastupitelstev obcí, tedy vymezení okruhu osob, které mají právo být voleni do zastupitelstev obcí, vymezuje § 5 zákona o volbách. Ten v odst. 1 odkazuje na ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) a b) zákona o volbách vymezující překážky výkonu volebního práva. Krajský soud neshledal existenci žádné ze zákonných překážek, pro kterou by Ing. B. F., coby tajemnice Městského úřadu Teplice nad Metují a pracovnice registračního úřadu pro volební obvod města Teplice nad Metují, nemohla kandidovat ve volbách do zastupitelstva této obce a nemohla býti řádně zvolena zastupitelkou. Ostatně existenci takového konkrétního zákonného ustanovení vylučujícího takovou možnost netvrdil ani navrhovatel v návrhu. Jmenovaná neporušila ani § 110 odst. 6 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dle něhož tajemník úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích, neboť kandidovala a byla zvolena za sdružení nezávislých kandidátů. Krajský soud musí Ing. B. F. přisvědčit i v tom, že jí žádný právní předpis neukládal, aby o skutečnosti, že hodlá kandidovat do zastupitelstva obce, starostu předem informovala.

31. Z podkladů, které byly krajskému soudu předloženy, dále nezjistil žádné nestandardní postupy při obsazování míst členů okrskových volebních komisí. Navrhovatelova tvrzení byla v tomto směru navíc velmi vágní, kdy žádné konkrétní pochybení týkající se této otázky neuvedl. Nebylo jakkoliv zpochybněno, že všechny kandidující strany dostaly možnost navrhnout do okrskových volebních komisí své kandidáty. Skutečnost, že některá z volebních stran této možnosti využije a některá nikoliv, samozřejmě nemůže mít dopad na platnost voleb. Členy těchto komisí na neobsazená místa dle § 17 odst. 2 zákona o volbách pak jmenoval přímo navrhovatel coby starosta města. Pokud by měl o osobách takto jmenovaných členů komisí jakékoliv pochybnosti, jistě by tak neučinil. Jestliže dnes práci okrskových volebních komisí s ohledem na jejich složení, byť nepřímo - „mezi řádky“, zpochybňuje, působí taková snaha dosti nevěrohodně.

32. Krajský soud nemůže navrhovateli přisvědčit ani v tom, že by skutečnost, že Ing. B. F. coby pracovnice registračního úřadu věděla jako jedna z prvních o složení kandidátních listin kandidujících volebních stran, mohla mít vliv na regulérní průběh voleb. Ostatně ani navrhovatel v tomto směru nepřišel s poskytnutím žádného konkrétního příkladu, kterým by své tvrzení podpořil a ze kterého by něco takového plynulo.

33. Ve druhé námitce navrhovatel zpochybnil zákonnost registrace volební strany ZMĚNA PRO MĚSTO. Soudní přezkum voleb je ale koncipován podle jednotlivých fází volebního procesu a na základě jejich souslednosti. Jinými slovy řečeno, pokud by některý ze subjektů cítil nespokojenost s tím, že chybně nebyl uveden ve voličském seznamu, případně že byla nesprávně provedena registrace kandidátních listin, nemůže tato tvrzená pochybení napadat návrhy na neplatnost hlasování, voleb či volby kandidáta, jelikož tak mohl učinit prostředky jinými v rámci řízení ve věci voličských seznamů a řízení o registraci kandidátních listin. V dané fázi volebního procesu tak volebnímu soudu již nepřísluší dodatečně zkoumat, zda ta která kandidátní listina měla či neměla být zaregistrována, a to ani jako předběžnou otázku, ale musí brát za bernou minci fakt registrace kandidátní listiny (srovnej se závěry usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. Vol 11/2004). Uvedenou návrhovou námitkou se tedy krajský soud v řízení o shora vymezených návrzích zabývat nemohl.

34. Ve třetím návrhovém bodu navrhovatel tvrdil, že Ing. B. F. zneužila svého postavení tajemnice městského úřadu, když žadateli o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. panu P. M. poskytla informace, které pak jmenovaný zneužil ve volební kampani proti navrhovateli. O jaké informace přesně šlo, není z návrhu jasné, navrhovatel uvedl pouze, že šlo o „informace o starostovi města a jeho bydlišti, resp. údržbě městského domu, ve kterém starostova rodina více jak 17 let bydlí a řádně platí vyměřené nájemné“. Dle Ing. B. F. se „primárně jednalo o informace týkající se nakládání s veřejnými prostředky finančními prostředky“. Povinnost poskytnout tyto informace prý byla Za správnost vyhotovení: I. S. konzultována s nadřízeným správním orgánem. Přesná znalost této skutečnosti ale není pro posouzení relevantnosti dané návrhové námitky relevantní.

35. Podstatné je, že Ing. B. F. měla bezpochyby z titulu funkce tajemnice městského úřadu (i na základě vnitroorganizačních předpisů) agendu vyřizování žádostí o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., tedy zákona o svobodném přístupu k informacím, coby součást své pracovní náplně. Pokud byly žadateli poskytnuty informace, na jejichž poskytnutí měl dle citovaného zákona nárok, nemůže být tato skutečnost jmenované přičítána jakkoliv k tíži. A navrhovatel netvrdí, že tyto informace neměly být žadateli poskytnuty, např. proto, že pro takový postup existovala některá z výluk specifikovaných v §§ 9-11 zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud je povinný subjekt dle zákona o svobodném přístupu k informacím povinen určité informace žadateli poskytnout, musí tak učinit, a to bez ohledu na to, jaké jsou motivy žadatele pro získání těchto informací a jak s těmito informacemi následně naloží. Nutno ještě dodat, že z obsahu zákona o svobodném přístupu k informacím ani z předložených vnitroorganizačních předpisů Městského úřadu Teplice nad Metují a města Teplice nad Metují nevyplývá, že by starosta obce, pokud postavení povinného subjektu náleží obci, musel být o existenci žádostí o poskytnutí informací a jejich vyřízení informován. Bez relevance pro posouzení platnosti voleb a posouzení platnosti volby kandidáta Ing. B. F. zůstává existence trestního oznámení navrhovatele na pana P. M. a obsah reakce státního zástupce na ně.

36. Krajský soud proto uzavírá, že postupem povinného subjektu při poskytnutí informací panu P. M. dle zákona č. 106/1999 Sb. nedošlo k porušení ustanovení zákona, natož způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb do zastupitelstva obce Teplice nad Metují jako celku ani výsledky volby kandidáta Ing. B. F. Neshledal tedy kladnou odpověď na již první z otázek shora popsaného algoritmu posuzování volebních stížností, a oprávněnosti námitky z toho důvodu tedy přisvědčit nemohl.

37. Poslední návrhový bod, týkající se DDZ, bylo možno rozdělit na dvě výtky. Předně navrhovatel uvedl, že Ing. B. F. měla zavolat ředitelce tohoto zařízení a bezdůvodně osočit kandidáta volební strany SVORNOST pana J. H., zaměstnance DDZ, z ovlivňování klientů DDZ. V důsledku toho mu mělo být ze strany ředitelky vyhrožováno výpovědí, přičemž sám navrhovatel dal slovo vyhrožováno do uvozovek. Vytkl Ing. B. F., že jej o této skutečnosti neinformovala. Jak již uvedl krajský soud shora, volební strana SVORNOST se k návrhu vyjádřila a to tak, že skutečnosti, které popisuje navrhovatel v odůvodnění svého návrhu (pakliže se vůbec staly), tuto volební stranu ve volbách nijak nepoškodily a v žádném případě neovlivnily ani výsledky voleb v Teplicích nad Metují. Pokud tedy sama volební strana, vůči jejímuž kandidátovi mělo být dle navrhovatele nezákonně postupováno, tuto skutečnost jednak vůbec nepotvrzuje a jednak výslovně uvádí, že k ovlivnění výsledku voleb ani ve vztahu k ní ani obecně nedošlo, svědčí to o naprosté nedůvodnosti této námitky, a není již proto třeba k tomu dle krajského soudu nic dodávat.

38. V poslední větě tohoto bodu pak navrhovatel uvedl, že „Vzhledem k tomu, co uvádím v tomto bodě, považuji za potřebné porovnat i účast klientů DDZ s předchozími komunálními volbami, kdy tajemnice nekandidovala a její blízká osoba, ředitelka DDZ, neměla být kým kontaktována s prosbou o pomoc v zajištění volební účasti klientů DDZ, kterých je v zařízení cca 50“. Ačkoliv výtka není pregnantně formulována, volební soud jejímu obsahu porozuměl tak, že navrhovatel upozorňuje, že Ing. B. F. kontaktovala ředitelku DDZ s prosbou o pomoc v zajištění volební účasti klientů DDZ. Na tom by pochopitelně nebylo nejen nic nezákonného, ale jednalo by se naopak o krok chvályhodný směřující k realizaci aktivního volebního práva klientů tohoto zařízení. Pokud se však navrhovatel současně domáhal porovnání účasti klientů DDZ v letošních volbách do zastupitelstva města Teplice nad Metují s jejich účastí ve volbách předchozích, rozuměl tomu volební soud tak, že navrhovatel naznačuje, že v letošních volbách byl snad ředitelkou DDZ na popud Ing. B. F. vyvíjen na klienty DDZ jakýsi tlak, aby se voleb účastnili. Z uvedené Za správnost vyhotovení: I. S. formulace návrhového bodu však dle soudu nelze dovodit, že by snad tento tlak vůči klientům DDZ měl býti vyvíjen v tom směru, kterou konkrétní volební stranu mají volit.

39. Z vyjádření Ing. B. F. k této námitce považuje krajský soud za vhodné zmínit její konstatování, že se s ředitelkou DDZ pochopitelně zná, ale pouze po pracovní stránce. Stejně tak zná i prostředí v DDZ, protože u několika jeho klientů, kteří jsou omezeni ve svéprávnosti, vykonává za město Teplice nad Metují roli opatrovníka. Jakékoliv ovlivňování výsledků voleb naznačených navrhovatelem odmítla.

40. Ač i tato námitka byla vznesena ve vysoké míře obecnosti, volební soud provedl v tomto směru následující zjištění. Z obsahu veřejně přístupných webových stránek Domova Dolní zámek (www.ddteplice.cz) zjistil, že sídlo tohoto zařízení je na adrese: Náměstí Aloise Jiráska 44, Teplice nad Metují. Jeho posláním je poskytovat pobytovou sociální službu osobám, které se z důvodu závislosti na alkoholu nacházejí v nepříznivé sociální situaci, v jejímž důsledku nejsou schopny žít bez každodenní podpory zvláštního režimu běžným způsobem života. Cílovou skupinu tvoří dospělé osoby, které dosáhly věku 45 let, jsou z Královéhradeckého kraje, závislé na alkoholu, jejichž závislost je potvrzena odborníkem a je kompenzovaná, a osoby, které se nachází v takové nepříznivé sociální situaci vyžadující komplexní ošetřovatelskou péči.

41. Z uvedeného veřejného závazku DDZ je zřejmé, že ne všichni klienti daného zařízení musí být hlášeni k trvalému pobytu v místě jeho sídla. Ti by pochopitelně ve volbách do zastupitelstva města Teplice nad Metují volit nemohli. A dále se zde nacházejí klienti omezení ve svéprávnosti, kteří jsou z realizace svého volebního práva z toho důvodu rovněž vyloučeni.

42. Krajský soud proto provedl kontrolu výpisu ze stálého seznamu voličů včetně dodatku pro volební okrsek č. 1 ve městě Teplice nad Metují, v němž se nachází sídlo DDZ, ohledně voleb do zastupitelstva obce Teplice nad Metují konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018.

43. Kontrola byla zaměřena na skutečnost, kolik voličů mělo jako adresu trvalého pobytu uvedenu adresu: Náměstí Aloise Jiráska 44, tedy adresu sídla Domova Dolní zámek. Bylo zjištěno, že se jednalo o 17 voličů. Dále bylo z uvedených seznamů zjištěno, že voleb se účastnilo 7 z nich, zbývajících 10 svého práva volit nevyužilo.

44. Na základě uvedených zjištění krajský soud konstatuje, že neshledal indicie pro závěr, že by klienti DDZ byli k účasti na volbách nuceni. Pokud jde o počet klientů DDZ, kteří do zastupitelstva města Teplice nad Metují volit mohli a této možnosti využili, považuje jej soud za naprosto standardní a nevzbuzující jakékoliv pochybnosti o tom, že tak učinili na základě své svobodné vůle. Stejně tak nic nenasvědčuje tomu, že by klienty DDZ od účasti na volbách někdo odrazoval. Počet klientů DDZ, kteří se voleb zúčastnili, ve vztahu k počtu těch, kteří se voleb zúčastnit mohli a této možnosti nevyužili, v podstatě kopíruje celorepublikový model účasti v letošních komunálních volbách. Ohledně dané problematiky pak ještě pro úplnost považuje krajský soud za vhodné odkázat na judikatorní závěry usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46.

45. Za této situace nepovažoval krajský soud za nutné provádět ve věci dokazování výslechy svědků ani jinými důkazy, které navrhoval navrhovatel.

46. Krajskému soudu tedy nezbylo, než zamítnout jak návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, tak návrh na neplatnost volby kandidáta Ing. B. F. ve volbách do zastupitelstva obce Teplice nad Metují, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, protože ani jeden z těchto návrhů neshledal důvodným. V . Náklady řízení Za správnost vyhotovení: I. S.

47. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení