30 A 129/2021 – 70

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D. a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: Bc. H. F. bytem X zastoupená Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou se sídlem Burešova 615/6, Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna se sídlem Koliště 839/19, Brno proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2021, č. j. MMB/0405712/2021 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2021, č. j. MMB/0405712/2021 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25 000 Kč, k rukám Mgr. Zuzany Candigliota, advokátky.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil usnesení Úřadu městské části Města Brna, Brno–Bohunice, ze dne 9. 6. 2021, č. j. BBOH/03130/21/SOC (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo podle § 55 odst. 6 písm.. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně–právní ochraně dětí, ve znění účinném do dne 31. 12. 2021 (dále jen „zákon o sociálně–právní ochraně dětí“), rozhodnuto o odmítnutí žádosti žalobkyně ze dne 7. 6. 2021 o nahlédnutí do spisové dokumentace k nezletilému dítěti dle § 55 odst. 5 zákona o sociálně–právní ochraně dětí (dále jen „žádost“).

2. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplynulo, že žalobkyně v žádosti žádala o nahlédnutí do spisové dokumentace vedené Úřadem městské části Města Brna, Brno–Bohunice, jakožto orgánem sociálně právní ochrany dítěte (dále jen „OSPOD“) pod sp. zn. Om 20/19 ve věci nezletilého syna žalobkyně. OSPOD byl jmenován kolizním opatrovníkem nezletilého v řízení o určení otcovství. OSPOD žádost odmítl s tím, že po dobu výkonu kolizního opatrovnictví nelze umožnit nahlížení do části spisové dokumentace vedené v souvislosti s tímto řízením, a to ani rodičům nezletilých dětí. Opačný postup by představoval porušení zásady rovného postavení účastníků v občanském soudním řízení, neboť kolizní opatrovník je v řízení zástupcem nezletilých dětí. Nahlížení by bylo možné umožnit pouze k tomu již způsobilému dítěti, neboť OSPOD má vůči takovému dítěti podobné postavení jako dítětem zplnomocněný nebo soudem jmenovaný advokát nebo jiný zmocněnec.

3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný v napadeném rozhodnutí tak, že odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V napadeném rozhodnutí se žalovaný ztotožnil se závěry OSPOD. Uvedl, že v prvostupňovém rozhodnutí je zdůvodněn a vyložen zájem dítěte, který OSPOD spatřuje v tom, že nezletilý nebude krácen na svém právu rovnosti účastníka řízení. V případě nezletilého je příslušný OSPOD nositelem kolizního opatrovnictví a nevykonává funkci veřejnoprávní ochrany. Spis Om 20/19 byl založen v souvislosti se soudním řízení ve věci určení otcovství k nezletilému. Dále žalovaný poukázal na stejné postavení opatrovníka ustanoveného dítěti soudem jako má např. i advokát, zastupuje dítě před soudem a předkládá soudu závěry o nejlepším zájmu dítěte. Poskytnutí údajů obsažených ve spisové dokumentaci týkajících se nezletilého jinému účastníkovi předmětného řízení k jeho potřebě by bezpochyby se zákonným určením využití takových údajů pouze v zájmu dítěte značně kolidovalo. V zájmu dítěte je jeho řádné zastupování v občanském soudním řízení respektující princip rovnosti stran upravený v § 18 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.“), zakotvený v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky.

II. Obsah žaloby

4. Žalobkyně uvádí že se domáhala nahlédnout do spisu, aby zjistila, zda spis obsahuje její e–mailové zprávy z prosince 2020 a ledna 2021 a zda spisová dokumentace obsahuje zápis z jednání realizovaného v dubnu 2021. K tomuto jednání došlo mezi pracovnicí OSPOD paní H. a paní Q., kterou k jednání žalobkyně zmocnila. Informace různých pracovnic OSPOD ohledně existence zápisu a jeho obsahu se lišily.

5. Žalobkyně namítá, že kolizní opatrovnictví nebrání nahlížení do spisu ze strany rodičů. Naopak rodič má právo nahlížet do spisu s výjimkou situace, kdy je nahlížení do spisu v rozporu se zájmem dítěte. Bylo tedy třeba zkoumat zájem dítěte a zda by nahlížení do spisu nebylo v rozporu s jeho zájmem, což správní orgány neučinily.

6. Žalobkyně odkazuje na zprávy Veřejného ochránce práv ve věci činnosti OSPOD jako kolizního opatrovníka, ze kterých plyne, že nahlížení do spisu ze strany rodičů je možné. Umožnění nahlížení do spisu je zástupkyni žalobkyně známo i z její právní činnosti.

7. Podle žalobkyně o možnosti nahlížet do spisu svědčí i Metodiky na výkon funkce tzv. kolizního opatrovníka, která výslovně připouští nahlížení do spisu v situaci kdy rodič chce získat informace o šetření v rodině, ve škole apod. Naopak žádost o nahlížení do spisu může být zamítnuta v případě, kdy by nahlížení do spisu mohlo vést k eskalaci konfliktu mezi rodiči (pokud by si např, rodič přečetl, co o něm řekl jeho partner). Podle žalobkyně tedy v případech, které neohrožují zájem dítěte, je možnost nahlížet do spisu. Je na správním orgánu, aby konkrétní zájem považoval.

8. V daném případě žalobkyně požadovala přístup do spisu za účelem zjištění, zda spis obsahuje zápis z jednání uskutečněného v dubnu 2021. Nejednalo se tedy o zjištění takového druhu, které by ohrozilo zájem dítěte. Nicméně i pokud by v takovém případě důvody pro ohrožení zájmu dítěte existovaly, správní orgány se jimi nijak konkrétně nezabývaly a nevyhodnocovaly je. Správní orgány tak postupovaly v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, na kterou žalobkyně v podané žalobě odkazuje. Dále správní orgány porušily svou zákonnou povinností vydat řádně odůvodněné rozhodnutí s přihlédnutím k zájmu dítěte.

9. Žalobkyně navrhuje, aby soud žalobou napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí zrušil.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný zopakoval skutkovou a právní argumentaci použitou v žalobou napadeném rozhodnutí a požadoval, aby žaloba byla soudem pro nedůvodnost zamítnuta.

11. Poukázal na odlišování dvou rolí OSPOD, tj. jednak jako procesního zástupce dítěte v soudním řízení chránícího zájmy a práva opatrovance – účastníka řízení, a jednak jako orgánu zajišťujícího veřejnoprávní ochranu dítěte. OSPOD jako kolizní opatrovník je v soudním řízení „toliko“ procesním zástupcem jednoho z účastníků řízení. „Rovnost zbraní“ je základním postulátem při interpretaci normy upravující nahlížení do spisové dokumentace vedené OSPOD. Žalovaný dále cituje z metodického stanoviska MPSV k novele zákona o sociálně–právní ochraně dětí z něhož plyne, že rodič nemůže vykonávat oprávnění zákonného zástupce v nahlížení do spisu „Om“, vedeného z důvodu, pro který byl dítěti OSPOD kolizním opatrovníkem jmenován právě pro kolizi zájmů rodičů a dítěte. Z rozhodnutí obou správních orgánů v předmětné věci je zřejmé, že důvodem pro odepření náhledu do spisu matkou nezletilého je rozpor se zájmem dítěte, pakliže by nahlížení jiného účastníka soudního řízení do spisu zástupce dítěte (ve faktickém postavení advokáta dítěte ex offo), založeného a vedeného pro kolizi zájmů rodiče/rodičů, bylo umožněno. Z komentářové literatury vyplývá, že případem, kdy je důvodné odmítnout žádost rodičů o nahlédnutí do spisu o dítěti s ohledem na zájem dítěte, může být např. situace, kdy probíhá soudní řízení ve věci péče o dítě, styku s dítětem, výživného, rodičovské odpovědnosti, svěření dítěte do náhradní péče nebo jiné řízení, ve kterém byl OSPOD jmenován opatrovníkem dítěte. Vyjádření žalovaného je činěno za právního stavu, kdy je s účinností od 1. 1. 2022 zavedením zvláštní spisové dokumentace v novele zákona o sociálně–právní ochraně dětí zapovězeno nahlížení do spisu, vedeného ve věci výkonu kolizního opatrovnictví, jiným subjektům, které jsou v řízení v postavení kolidujícím se zájmy dítěte, jež OSPOD zastupuje, již přímo obsaženo ve speciální právní normě.

IV. Replika žalobkyně

12. V doplňujícím procesním podání ze dne 16. 8. 2019 žalobkyně setrvala na svých závěrech o nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalobkyně zopakovala, že si chtěla pouze ověřit, co bylo předmětem zápisu ze schůzky pracovnice OSPOD se zmocněnkyní žalobkyně – tj. zda zmocněncem došlo k předání žalobkyní požadovaných informací a zda případně nedošlo k jejich dezinterpretaci či špatnému vyložení nebo vyhodnocení. Nahlížení do spisové dokumentace slouží i k tomu, aby byl rodič informován také o tom, jakým způsobem OSPOD postupuje a aby jeho činnost mohl rodič kontrolovat. Argument žalovaného o rovnosti stran je podle žalobkyně formální. Odmítnutí žádosti o nahlížení do spisu musí být obhajitelné na základě konkrétních okolností případu. Odůvodnění odmítnutí žádosti žalobkyně je v dané věci paušalizující, zjednodušující a formalistické.

V. Usnesení krajského soudu a zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu

13. Krajský soud v Brně usnesením 17. 2. 2022, č. j. 30 Af 129/2021–35 (dále jen „usnesení krajského soudu“), žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že v posuzované věci není dána pravomoc ve správním soudnictví. Z hlediska posouzení dané věci považoval za klíčové, že OSPOD se při plnění svých rolí pohybuje mimo správní řízení, nevede tedy samostatné správní řízení, v němž by bylo rozhodováno o právech a povinnostech účastníků. V dané věci nebylo podle krajského soudu možné z namítaného postupu žalovaného dovodit zasažení do veřejných subjektivních práv žalobkyně.

14. Na základě kasační stížnosti žalobkyně Nejvyšší správní soudu rozsudkem ze dne 8. 11. 2022, č. j. 4 As/2022–28 (dále jen „zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu“), zrušil usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Z uvedeného rozsudku vyplývá, že rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně–právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně–právní ochraně dětí, podléhá přezkumné pravomoci správních soudů dle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a to i pokud se jedná o dokumentaci týkající se výkonu funkce opatrovníka dítěte v občanském soudním řízení (viz Sb. NSS 4422/2023).

15. Nejvyšší správní soud zavázal krajský soud podrobit napadené rozhodnutí žalovaného soudnímu přezkumu a rozhodnout o nákladech kasační stížnosti.

VI. Posouzení věci krajským soudem

16. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

17. Dle § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

18. V případě žalobkyně je třeba řešit nahlížení do spisové dokumentace podle právní úpravy zákona o sociálně–právní ochraně dětí účinné do 31. 12. 2021 (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Žalovaným odkazovaná novela zákona o sociálně–právní ochraně dětí, podle které od 1. 1. 2022 došlo k nové úpravě vedení spisové dokumentace u dětí, u nichž byl obecní úřad s rozšířenou působností ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem (§ 55 odst. 2 zákona o sociálně–právní ochraně dětí v novelizovaném znění), tak je v nyní řešené věci irelevantní.

19. Podle § 54 písm. b) zákona o sociálně–právní ochraně dětí obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci dětí, kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.

20. Podle § 55 odst. 1 zákona o sociálně–právní ochraně dětí o dětech zařazených v evidenci podle § 54 vede obecní úřad obce s rozšířenou působností spisovou dokumentaci. Podle odst. 5 věty prvé tohoto ustanovení nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde–li o část týkající se správního řízení, je oprávněn na základě písemné žádosti pouze rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě písemně udělené plné moci. Podle odst. 6 písm. b) uvedeného ustanovení údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně–právní ochrany. Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 15 dnů ode dne, kdy rodič, osvojenec nebo osoba odpovědná za výchovu dítěte požádali o nahlédnutí do uvedené spisové dokumentace, rozhodne o odmítnutí písemné žádosti, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte, v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení nebo pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba upozornila na skutečnosti uvedené v § 7.

21. Spor mezi účastníky řízení v předmětné věci spočívá ve skutečnosti, zda byl dán zákonný důvod pro odepření práva nahlédnout od spisu žalobkyni.

22. V dané věci není předmětem sporu, že žalobkyni, jako rodiči nezletilého, náležela rodičovská odpovědnost. Žalobkyně tak byla v souladu s § 55 odst. 5 zákona o sociálně–právní ochraně dětí oprávněna nahlížet do spisové dokumentace, kterou vede OSPOD, a to i přesto, že takový orgán v probíhajícím občanském soudním řízení vystupuje jako kolizní opatrovník nezletilého. Krajský soud souhlasí v obecné rovině s argumentací žalobkyně, že kolizní opatrovnictví samo o sobě nebrání nahlížení do spisu vedeného OSPOD podle § 55 zákona o sociálně–právní ochraně dětí. Jak ostatně uvedl Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku (viz odst. 14 shora): „Toto právo zaručuje možnost seznámit se s listinami a materiály, které obecní úřad obce s rozšířenou působností o dítěti a jeho rodině vede. Kromě průběžného informování o tom, jakým způsobem probíhá sociálně–právní ochrana dítěte, možnost nahlížet do spisové dokumentace má sloužit především k tomu, aby se rodiče a jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte mohli bránit případnému nepodloženému nebo neoprávněnému zásahu do svého soukromí, pokud by spočíval na podkladech, které by z pohledu rodiny nebyly průkazné, byly nesprávně vyhodnocené nebo dokonce byly nepravdivé nebo získány v rozporu s platnou právní úpravou (viz Rogalewiczová, R., Cilečková, K., Kapitán, Z., Doležal, M. a kol. Zákon o sociálně–právní ochraně dětí. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2018, komentář k § 55, dostupný z právního informačního systému beck–online; podtržení doplněno). V tomto smyslu se lze ztotožnit se stěžovatelkou, že odmítnutím její žádosti nahlédnout do předmětného spisu bylo zasaženo do jejího práva coby zákonného zástupce nezletilého ověřovat (resp. „kontrolovat“), jakým způsobem OSPOD postupuje, případně zda nedochází k nepřiměřenému zásahu do soukromí její rodiny. Nejvyšší správní soud zde zdůrazňuje, že nijak nepředjímá věcné posouzení důvodnosti žaloby, tj. zda v daném konkrétním případě byl dán zákonný důvod pro odepření práva nahlédnout do spisu stěžovatelce.“ 23. Pokud však OSPOD vykonává roli kolizního opatrovníka dítěte, po dobu výkonu kolizního opatrovnictví nelze oprávněným osobám umožnit nahlížení do celé spisové dokumentace podle § 55 odst. 5 zákona o sociálně–právní ochraně dětí, nýbrž pouze do těch částí (existují–li), které s řízením, v němž OSPOD vystupuje jako kolizní opatrovník, nesouvisejí, a do těch, které s tímto řízením souvisejí a jsou součástí soudního spisu ve věci vedeného, do něhož oprávněné osoby mohou nahlédnout. V ostatních částech spisové dokumentace jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o nahlížení do ní ve smyslu § 55 odst. 6 písm. b) zákona o sociálně–právní ochraně dětí, neboť umožnění nahlížení by znamenalo porušení zásady rovného postavení účastníků v občanském soudním řízení dle § 18 odst. 1 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2021, č. j. 9 Ad 1/2020–62, či rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2023, č. j. 15 A 4/2022–46)

24. Krajský soud má na rozdíl od žalovaného za to, že v nyní projednávaném případě zastává OSPOD dvojí roli. Za prvé v občanském soudním řízení vystupuje jako kolizní opatrovník nezletilého syna žalobkyně, za druhé vede spisovou dokumentaci jakožto orgán veřejné správy dle § 54 a 55 zákona o sociálně–právní ochraně dětí.

25. Z obsahu správní dokumentace vedené OSPOD pod sp. zn. Om 20/19 vyplývá, že v ní jsou založeny mj. i vlastní písemnosti žalobkyně adresované OSPOD (písemné sdělení, emailové zprávy), žádost, prvostupňové rozhodnutí o odmítnutí žádosti, odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí, napadeného rozhodnutí o odvolání. Je tedy zřejmé, že předmětnou spisovou dokumentaci, nevedl OSPOD výhradně v pozici kolizního opatrovníka dítěte ve faktickém postavení advokáta ex offo opatrovaného dítěte. Nelze tak dospět k závěru, že správní spis sp. zn. Om 20/19 by byl tvořen výhradně podklady sloužícími pro zastupování nezletilého v dotčeném sporu či výstupy z činnosti OSPOD výlučně v pozici kolizního opatrovníka, do kterých by nebylo možné paušálně nahlížet z důvodu rozporu se zájmy nezletilého. Přesto OSPOD v dané věci odmítl žádost žalobkyně o nahlížení do spisové dokumentace jako celek, aniž by se jakkoli blíže zabýval tím, zda celá spisová dokumentace souvisí s vedeným občanským soudním řízení, v němž má roli orgánu sociálně–právní ochrany nezletilého, či nikoliv, případně v jakém rozsahu. Ani žalovaný se takovému posouzení v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevěnoval.

26. Krajský soud dále zdůrazňuje tu skutečnost, že žalobkyně zcela konkrétně žádala o nahlížení do dotčené správní dokumentace v rozsahu svých vlastních písemností (e–mailových zpráv) adresovaných OSPOD a úředního záznamu o jednání, kterého se u OSPOD účastnila zplnomocněná zástupkyně žalobkyně. V odůvodnění žádosti uvedla: „Nahlédnout zda dorazily emaily v prosinci 2020 a lednu 2021 a zda je tam nějaký zápis z března dubna 2021 – předpokládám, že není“. Krajský soud má za to, že nahlížení do záznamů o úkonech, kterých se přímo účastnila žalobkyně, resp. její zplnomocněná zástupkyně, jakož i do písemných sdělení, které žalobkyně sama učinila, za účelem ověření, jaké písemnosti a zda se nacházejí ve spisové dokumentaci, nelze z logiky věci odmítnout s obecným (paušálním) odkazem na nezbytnost zachování zásady rovnosti postavení účastníků před soudem.

27. S ohledem na shora uvedené se proto správní orgány měly relevantně zabývat konkrétním rozsahem žádosti žalobkyně a otázkou, zda právě v tomto rozsahu byly splněny podmínky pro odmítnutí žádosti žalobkyně. To však správní orgány neučinily a posouzením rozsahu odmítnutí žádosti se nezabývaly a žádným způsobem se k němu nevyjádřily. Takový postup správních orgánů je nezákonný. V tomto směru shledal krajský soud žalobní argumentaci důvodnou.

28. Jelikož krajský soud přisvědčil v základu sporu žalobkyni, dalšími námitkami a argumenty žalobkyně se pro nadbytečnost již nezabýval.

29. K listinám, které žalobkyně doplnila k žalobě, krajský soud uvádí následující. Tyto listiny jsou součástí správního spisu, a proto jimi krajský soud nedokazoval. Podle ustálené judikatury, vychází–li soud ve správním soudnictví z údajů a listin obsažených ve správním spisu, nejedná se o dokazování ve smyslu § 52 s. ř. s. Jinými slovy správními spisy ani jednotlivými písemnosti v nich založenými se nedokazuje (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018–39, č. 3836/2019 Sb. NSS, bod 36). Dále soud shledal nadbytečným provádět dokazování zprávami o šetření veřejného ochránce práv ohledně nahlížení do spisu ve věcech třetích osob, metodikou k výkonu funkce kolizního opatrovníka nebo metodickým stanoviskem k nahlížení do spisu „Om“, neboť veškeré pro věc relevantní okolnosti vyplývají ze spisového materiálu, který krajskému soudu předložil žalovaný.

VII. Závěr a náklady řízení

30. S ohledem na shora citované skutečnosti a úvahy krajský soud postupem podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. platí, že v dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem vysloveným krajským soudem v tomto rozsudku. Na žalovaném tak bude, aby se ve shora naznačeném směru věcí znovu zabýval, tedy především posoudil, zda byly ve věci splněny podmínky pro odmítnutí žádosti v rozsahu celé spisové dokumentace vedené OSPOD, či nikoliv.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Ze soudního spisu vyplývá, že žalobkyni vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a na právní zastoupení. Zástupkyně žalobkyně učinila tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, sepsání repliky k vyjádření žalovaného) po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a dále má nárok na 3 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za řízení před krajským soudem žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 13 200 Kč.

32. Dále z věci vyplývá, že v řízení před Nejvyšším správním soudem zástupkyně žalobkyně učinila dva úkony právní služby (příprava a převzetí věci a podání kasační stížnosti), k čemuž se váží dva režijní paušály po 300 Kč. Šlo tak o mimosmluvní odměnu ve výši 2 × 3 100 Kč a 2 × 300 Kč, celkem tedy 6 800 Kč. Žalobkyni také přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek za podání kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč. Za řízení před Nejvyšším správním soudem žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 11 800 Kč.

33. Celkově tedy žalobkyni za řízení před krajským soudem a Nejvyšším správním soudem na náhradě nákladů řízení náleží vůči žalovanému částka 25 000 Kč. K jejímu zaplacení soud určil přiměřenou lhůtu.

Poučení

I. Vymezení věci II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného k žalobě IV. Replika žalobkyně V. Usnesení krajského soudu a zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náklady řízení