30 A 185/2017 - 44

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Greenwatch z.s., IČO 22612505 se sídlem Tyršova 273, Vlkýš – Heřmanova Huť proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2016 (správně má být uvedeno 21. 8. 2017) č. j. DSH/8339/17 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 21. 8. 2016 č. j. DSH/8339/17 a rozhodnutí Městského úřadu Domažlice ze dne 15. 5. 2017 č. j. MeDO-36294/2017- Ze se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 3.000 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2016 (správně má být uvedeno 21. 8. 2017) č. j. DSH/8339/17, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Domažlice ze dne 15. 5. 2017 č. j. MeDo-36492/2017-Ze, kterým bylo ve věci žádosti města Domažlice o vydání stavebního povolení na stavbu „Obytná zóna Vrbova ulice v Domažlicích SO 101 komunikace“ na pozemku parc. č. 2382/1, 2382/17, 4922/2 v k.ú. Domažlice, rozhodnuto tak, že žalobce (Greenwatch z.s., IČO 22612505, Tyršova 273, Vlkýš – Heřmanova Huť) není účastníkem řízení ve smyslu ust. § 109 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též „stavební zákon“). Žaloba 2. Žalobce v žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a následně uvedl jednotlivé žalobní námitky. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalovaný neuvedl veškeré své úvahy, které ho vedly k zamítnutí odvolání. Žalovaný se omezil pouze na přepsání textů ze správního spisu, čímž nedostál zákonem stanoveným požadavkům na odůvodnění rozhodnutí ve smyslu ust. § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též „správní řád“).

3. Žalobce dále uvedl, že se správními orgány lze souhlasit, že účastenství podle ust. § 109 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb. vzniká pouze za předpokladu, že rozhodnutím budou dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních předpisů. Avšak závěr obou správních orgánů vyvozený z tohoto ustanovení je zcela opačný. Odvolací správní orgán, i správní orgán I. stupně shodně uvádí, že je zřejmé, že realizací záměru dojde ke kácení vzrostlého stromu, břízy bradavičnaté o obvodu kmene 90 cm ve výšce 1,3 m na pozemku p. č. 2382/17 v k.ú. Domažlice. Zájem na ochraně dřevin je jedním ze zájmů ochrany přírody a krajiny chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. v souladu s ust. § 7, § 8 a § 2 odst. 2 písm. d). Okolnost, že při realizaci stavby připadá v úvahu kácení dřevin, tedy již sama o sobě zakládá možnost účastenství spolku podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., neboť kácením dřevin může nepochybně být dotčen zájem na jejich ochraně. Skutečnost, že se orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí) k danému záměru vyjádřil, ještě neznamená, že zájmy ochrany přírody a krajiny spočívající v zájmu na ochraně dřevin rostoucích mimo les před poškozením nebo ničením, nemohou být dotčeny v územním a stavebním řízení. Je třeba rozlišovat možnou dotčenost dřevin, a nutné povolení k jejich pokácení. Dotčené realizací jsou všechny dřeviny, dokonce i ty, které žádné povolení ke kácení nevyžadují pro svůj malý vzrůst. Aby zájmy na ochraně dřevin byly patřičně chráněny, je na místě, aby v jejich prospěch vystupovala dotčená veřejnost reprezentovaná spolkem podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb.

4. Jak vyplývá z koordinovaného stanoviska č.j.: MeDO-36206/2016-Cis ze dne 21. 7. 2016, nelze z něj dovodit, že zájmy ochrany přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb. nebudou dotčeny, jak mylně uvádí žalovaný ve svém rozhodnutí. V koordinovaném stanovisku je pouze uvedeno, že ostatní zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. nebudou dotčeny, s předchozím poučením právě o nutnosti projednání kácení dřevin s odborem životního prostředí Městského úřadu Domažlice, budou-li překročeny zákonem stanovené parametry. Na splnění podmínky dle ust. § 109 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb. pro účast žalobce v předmětném správním řízení ani nemění nic skutečnost, že kácení předmětného stromu překračující zákonné parametry bylo dále řešeno ve zvláštním správním řízení, jak se snaží žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí dovozovat. Právě naopak, toto zvláštní správní řízení jen utvrzuje reálnou dotčenost dřevin, která je zákonem č. 114/1992 Sb. chráněna.

5. Dále považoval žalobce za nutné upozornit, že nelze přičítat k jeho tíži, že nebyl účastníkem zvláštního správního řízení vedeného u Městského úřadu Domažlice, odboru životního prostředí pod sp. zn. OZP-5750/2017- 246 ve věci povolování kácení oné břízy bradavičnaté, jak mylně uvádí žalovaný ve svém rozhodnutí. Žalobce totiž měl podanou věcně i místně specifikovanou žádost o poskytování informací o zamýšlených zásazích a zahajovaných řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, ze dne 18. 4. 2017, kam se mimo jiné řadí také řízení o povolování kácení dřevin. Správní orgán I. stupně však v rozporu se zákonem žalobci oznámení o zahájení tohoto řízení nezaslal, pouze informaci o zahájeném řízení zveřejnil formou veřejné vyhlášky.

6. Žalovaný se dle žalobce také dopustil dalších procesních chyb, když se při svém rozhodování vůbec nezabýval včasností a přípustností podaného odvolání.

7. Žalobce závěrem navrhl, aby soud napadené rozhodnutí, včetně rozhodnutí prvostupňového, zrušil a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 8. Ve svém vyjádření žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaný zastává stejný názor jako správní orgán I. stupně a považuje rozhodnutí za správné a zákonné. Spolku nesvědčí účastenství dle ust. § 109 písm. g) stavebního zákona ve spojení s ust. § 70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „zákon o ochraně přírody a krajiny“). Stavební úřad musí zkoumat jednak splnění formálních předpokladů (poslání občanského sdružení, podání věcně a místně specifikované žádosti, její platnost), dále musí posoudit, zda v konkrétním řízení mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny vymezené v ust. § 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, a nakonec zkoumat, zda již nebylo v těchto věcech rozhodnuto v územním rozhodnutí, zda tak není splněna vylučující podmínka účastenství dle § 109 písm. g) stavebního zákona. Vylučující podmínka může být splněna v případech, kdy bylo rozhodnuto o úplném konečném řešení ve vztahu k ochraně přírody a krajiny například vydáním povolení ke kácení dřevin. Dojde-li stavební úřad k závěru, že vylučující podmínka je splněna, nemá občanské sdružení postavení účastníka stavebního řízení a není dána povinnost stavebního úřadu informovat občanské sdružení o zahájení stavebního řízení.

9. Podkladem pro rozhodnutí bylo koordinované stanovisko Městského úřadu Domažlice, ze kterého vyplývá, že v daném případě, jelikož jde o 1 ks břízy bradavičnaté o obvodu kmene 90 cm ve výšce 1,3 m bude daná záležitost spadat do kompetence orgánu ochrany přírody. V dané věci bylo vydáno rozhodnutí MeDo-42133/2017-Sla o povolení kácení 1 ks břízy bradavičnaté na pozemku parc. č. 2382/17 v k.ú. Domažlice. Správní orgán oznámil zahájení tohoto řízení formou veřejné vyhlášky a způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž žalobce se do řízení jako účastník nepřihlásil. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobce, že okolnost, že při realizaci stavby připadá v úvahu kácení dřevin, tedy již samo o sobě zakládá možnost účastenství spolku dle § 700 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť kácením dřevin může nepochybně být dotčen zájem na jejich ochraně. Rovněž nesouhlasí s názorem, že je nutno rozlišovat „možnou dotčenost dřevin“ a nutné „povolení k jejich pokácení“. Stavební úřad nemůže ovlivnit rozhodnutí o pokácení dané dřeviny. Rozhodnutí o kácení dřeviny je pak podkladem do stavebního řízení. Pokud žalobce chtěl hájit zájem chráněný zákonem, měl možnost tak učinit v řízení vedeném odborem životního prostředí, do kterého se mohl přihlásit.

10. Vylučující podmínka je splněna například i v případech, kdy bylo rozhodnuto o úplném konečném řešení ve vztahu k ochraně přírody a krajiny například vydáním povolení ke kácení dřevin. Což je tento případ.

11. V reakci na vyjádření žalovaného zaslal žalobce soudu kopii rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 12. 6. 2017 č. j. RR/2192/17, ke které uvedl, že tato věc je prakticky totožná s právě projednávaným případem a žalovaný v ní rozhodl přesně opačným způsobem, než v žalobou napadeném rozhodnutí a v odůvodnění byly použity argumenty, které žalobce užil v žalobě. Ve správním řízení musí platit princip předvídatelnosti a žalovaný tak měl ctít dříve vyjádřený právní názor. Pokud se od něj odchýlil, jedná se o nezákonný postup. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, kterými bylo rozhodnutí správního orgánu řádně a včas napadeno (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

13. Soud žalobu shledal důvodnou.

14. Zdejší soud při rozhodování ve věci vycházel z právně významných skutečností vyplývajících ze správního spisu. Dne 19. 8. 2016 podal město Domažlice žádost o stavební povolení na stavbu „Obytná zóna Vrbova ulice v Domažlicích“. Součástí spisu je rovněž projektová dokumentace k této stavbě. Ve správním spisu je dále koordinované závazné stanovisko Městského úřadu Domažlice ze dne 21. 7. 2016 č. j. MeDo-36206/2016-Cis, které obsahuje mimo jiné sdělení orgánu ochrany přírody, vykonávajícího státní správy dle § 77 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tohoto znění: „Kácení dřevin, jejichž obvod kmene ve výšce 1,3 m je větší jak 80 cm nebo výměra jejich souvislého porostu překračuje 40 m2, je nutno předem projednat ve smyslu § 8 odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) se zdejším odborem životního prostředí. Ostatní zájmy chráněné zákonem nebudou dotčeny.“ Oznámením Městského úřadu Domažlice ze dne 16. 9. 2016 bylo oznámeno zahájení stavebního řízení. Dne 2. 5. 2017 bylo Městskému úřadu Domažlice doručeno podání žalobce Greenwatch z.s. datované ke dni 28. 4. 2017 nazvané jako „Vstup opomenutého účastníka do správního řízení“. V tomto přípisu žalobce jakožto spolek, jehož hlavní poslání je ochrana životního prostředí, přírody a krajiny, ve lhůtě osmi dnů ode dne, kdy se o správním řízení dozvěděl, oznámil svou účast v předmětném řízení (ve smyslu ust. § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny).

15. Dne 15. 5. 2017 vydal správní orgán I. stupně (Městský úřad Domažlice) pod č. j. MeDo- 36492/2017-Ze usnesení, kterým rozhodl, že žalobce není účastníkem řízení. V odůvodnění rozhodnutí správní orgán I. stupně uvedl, že žalobce má právní subjektivitu, jeho poslání je dle stanov ochrana přírody a krajiny, byla podána věcně a místně specifikovaná žádost o informování o zahajovaných řízeních ve smyslu ust. § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny a žalobce se rovněž včasně přihlásil ve lhůtě osmi dnů jako účastník řízení. Správní orgán pak dále zkoumal podmínku, zda budou rozhodnutím dotčeny veřejné zájmy chráněné zvláštním právním předpisem, resp., zda může být žalobce účastníkem řízení podle zvláštního právního předpisu, jak předpokládá ust. § 109 písm. g) stavebního zákona. Správní orgán při posuzování této otázky vycházel z výše citovaného koordinovaného stanoviska, neboť zda budou zájmy chráněné zákonem dotčeny, je oprávněn dle správního orgánu I. stupně posoudit právě tento orgán (tj. orgán, který závazné stanovisko vydal). Správně orgán pak ještě uvedl, že se ztotožňuje s názorem Nejvyššího správního soudu, vyjádřeném v rozsudku ze dne 7. 12. 2005 sp. zn. 3 As 8/2005, ze kterého vyplývá, že účast občanských sdružení ve správních řízeních nelze vykládat natolik široce, že by se vztahovala na řízení, jež mohou zasáhnout jakoukoliv složku životního prostředí, nýbrž toliko složky životního prostředí chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Tudíž občanskému sdružení svědčí účastenství v takovém správním řízení, jež je způsobilé zasáhnout zájmy vymezené v ust. § 2 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Správní orgán I. stupně měl za to, že nedošlo k naplnění všech zákonných podmínek pro účastenství spolku v daném řízení a nesvědčí mu tedy účastenství ve smyslu ust. § 109 písm. g) stavebního zákona. Proti uvedenému rozhodnutí se žalobce dne 7. 6. 2017 odvolal.

16. Ve správním spisu je dále založena kopie rozhodnutí Městského úřadu Domažlice ze dne 6. 6. 2017 č. j. MeDo-42133/2017-Sla, kterým bylo ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny povoleno kácení 1 ks břízy bradavičnaté o obvodu kmene 90 cm ve výšce 1,3 m na pozemku parc. č. 2382/17, v k. ú. Domažlice.

17. O odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 8. 2017 (na rozhodnutí je nesprávně uvedeno datum 21. 8. 2016) č. j. DSH/8339/17, tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že z projektové dokumentace a ze závazného koordinovaného stanoviska vyplývá, že v rámci stavby má dojít ke kácení stromu, k čemuž může dojít pouze tehdy, že tato skutečnost bude dle § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny projednána s odborem životního prostředí. V dané věci bylo na základě žádosti města Domažlice povoleno kácení vzrostlé břízy bradavičnaté. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí dále uvedl, že souhlasí s prvoinstančním orgánem, že v daném stavebním řízení nebudou dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, a že zda tyto zájmy jsou dotčeny, je oprávněn posoudit odbor životního prostředí. Zájem chráněny zákonem je v tomto případě řešen v jiném správním řízení vedeném odborem životního prostředí Městského úřadu Domažlice pod sp. zn. OZP-5750/2017-246.

10. Žalobce se měl přihlásit jako účastník řízení do tohoto řízení, ve kterém mohl dotčené zájmy chráněné zákonem hájit. Žalobce svou účast však neoznámil.

18. Ve správním spisu je dále založeno rozhodnutí Městského úřadu Domažlice ze dne 27. 11. 2017 č. j. MeDo-82487/2017-Ze, kterým bylo vydáno stavební povolení ke stavbě „Obytná zóna Vrbova ulice v Domažlicích SO 101 komunikace“.

19. Podstatou sporu v dané věci je, zda byly naplněny podmínky pro přiznání účastenství žalobci v řízení o vydání stavebního povolení na stavbu „Obytná zóna Vrbova ulice v Domažlicích SO 101 komunikace“ na pozemku parc. č. 2382/1, 2382/17, 4922/2 v k.ú. Domažlice.

20. Žalobce je spolkem (občanským sdružením), mezi jehož hlavní činnosti podle stanov náleží ochrana přírody a krajiny.

21. Ochrana přírody a krajiny je upravena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“).

22. Podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny je občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.

23. Podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny je občanské sdružení oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

24. Podle ust. § 109 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu je účastníkem stavebního řízení osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

25. Mezi stranami je nesporné, zda žalobce naplňuje podmínky pro účastenství v předmětném stavebním řízení o povolení stavby ve smyslu výše citovaných ustanovení, jako jsou: právní subjektivita spolku, jeho posláním je ochrana přírody a krajiny, podání věcně a místně specifikované žádosti o informování o zahajovaných řízeních ve smyslu ust. § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, a včasné přihlášení ve lhůtě osmi dnů jako účastník řízení. Mezi stranami je však sporné naplnění podmínky, zda budou rozhodnutím dotčeny veřejné zájmy chráněné zvláštním právním předpisem, resp., zda může být žalobce účastníkem řízení podle zvláštního právního předpisu, jak předpokládá ust. § 109 písm. g) stavebního zákona. Správní orgány v daném případě došly k závěrům, že v daném řízení nebudou dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny a z tohoto důvodu není žalobce účastníkem řízení. S tímto názorem správních orgánů se krajský soud neztotožňuje. V dané věci je podle obsahu rozhodnutí správních orgánů a dle obsahu správního spisu (např. z koordinovaného stanoviska Městského úřadu Domažlice ze dne 21. 7. 2016 č. j. MeDo-36206/2016-Cis) zřejmé, že k realizaci stavby „Obytná zóna Vrbova ulice v Domažlicích SO 101 komunikace“ je nutné pokácení dřevin rostoucích mimo les (konkrétně 1 ks břízy bradavičnaté o obvodu kmene 90 cm ve výšce 1,3 m na pozemku parc. č. 2382/17, v k. ú. Domažlice), přičemž z rozhodnutí Městského úřadu Domažlice ze dne 6. 6. 2017 č. j. MeDo-42133/2017-Sla, je patrné, že o pokácení uvedené dřeviny bylo rozhodováno v samostatném řízení a ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny bylo kácení povoleno. Dotčení zájmu na ochraně přírody a krajiny tedy není jen hypotetického rázu, ale v daném případě je navíc reálné.

26. K uvedenému je nutno konstatovat, že zájem na ochraně dřevin je jedním ze zájmů ochrany přírody a krajiny chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 7 a § 8) a sama okolnost, že při realizaci stavby připadá v úvahu kácení dřevin, již zakládá možnost účastenství spolků (občanských sdružení) podle § 70 odst. 2 citovaného zákona na řízení o povolení stavby, neboť kácením dřevin nepochybně může být dotčen zájem na jejich ochraně. Skutečnost, že o povolení ke kácení dřevin rozhoduje orgán ochrany přírody a krajiny v samostatném řízení, ještě neznamená, že zájmy ochrany přírody a krajiny spočívající v zájmu na ochraně dřevin rostoucích mimo les před poškozením nebo ničením nemohou být dotčeny ve stavebním řízení. K uvedenému se vyjádřil Nejvyšší právní soud v rozsudku ze dne 4. 5. 2011 č. j. 7 As 2/2011-52 (rozsudek dostupný na www.nssoud.cz) takto: „Již v tomto řízení se totiž v podstatné míře předurčí případný budoucí osud dřevin, neboť se určí (s ohledem zejména na technické, funkční a případně i estetické či architektonické požadavky na řádné provedení stavby), v jakém rozsahu a na jakých konkrétních místech bude třeba k realizaci stavby pokácet určité dřeviny.“ V souvislosti s uvedenou problematikou krajský soud dále poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016 č. j. 1 As 182/2016- 28, který v obdobné věci zaujal tento právní názor: „Ochrana dřevin, ať již před nedůvodným kácením nebo poškozením, například v důsledku stavebních prací, je zajištěna předpisy na ochranu přírody a krajiny. Probíhá-li řízení o záměru, v jehož důsledku zjevně může dojít k poškození dřevin rostoucích mimo les (§ 7 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), nelze v takovém řízení vyloučit dotčení zájmu na ochraně přírody a krajiny legitimizujícího účast spolku podle ust. § 70 téhož zákona.“ S uvedeným názorem se krajský soud ztotožňuje a konstatuje, že v právě řešeném případě přicházelo v úvahu kácení dřevin a samotnou touto skutečností tak byla v duchu výše uvedeného právního názoru založena účast žalobce, jakožto spolku založeného za účelem ochrany přírody a krajiny, ve stavebním řízení o povolení shora specifikované stavby. Výše zmíněná hrozba či možnost kácení předmětné dřeviny byla v daném případě navíc uskutečněna tím, že Městský úřad v Domažlicích pokácení předmětné břízy bradavičnaté v samostatném řízení zahájeném v souvislosti s předmětným stavebním řízením dne 6. 6. 2017 povolil. V daném případě tak nemůže být pochyb o tom, že v posuzovaném případě byly dotčeny veřejné zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny a že žalobce měl právo být účastníkem stavebního řízení. Správní orgány tedy pochybily, pokud žalobci účast na správním řízení neumožnily.

27. K uvedenému soud dále podotýká, že na věci nic nemění ani skutečnost, že se orgán ochrany přírody a krajiny (odbor životního prostředí Městského úřadu Domažlice) vyjádřil ve svém koordinovaném stanovisku. Z koordinovaného stanoviska ze dne 21. 7. 2016 č. j. MeDo- 36206/2016-Cis navíc ani nelze dovodit, že zájmy ochrany přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., nebudou dotčeny, jak uvádí správní orgány obou stupňů ve svých rozhodnutích. V koordinovaném stanovisku je pouze uvedeno, že ostatní zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. nebudou dotčeny, avšak s tím, že kácení dřevin, jejichž obvod kmene ve výšce 1,3 m je větší jak 80 cm nebo výměra jejich souvislého porostu překračuje 40 m2, je nutno předem projednat ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s odborem životního prostředí. Z koordinovaného stanoviska je naopak zcela zřejmé, že v předmětném případě mohou být dotčeny zájmy na ochraně přírody a krajiny, neboť v koordinovaném stanovisku je výslovně uvedeno, že ke kácení dřevin splňujících určité parametry (které předmětná bříza bradavičnatá splňuje) je nutné projednání na odboru životního prostředí).

28. Krajský soud dále konstatuje, že pro posouzení otázky, zda měl být žalobce přibrán jako účastník do stavebního řízení ve smyslu ust. § 109 písm. g) stavebního zákona či nikoli, není rozhodné, jestli bylo vedeno samostatné řízení o povolení kácení dřevin u Městského úřadu Domažlice, odbor životního prostředí, a jestli žalobce do tohoto řízení vstoupil. Krajskému soudu v Plzni není znám žádný právní předpis, ze kterého by vyplývalo, že má žalobce povinnost, v případě že je zahájeno jako v tomto případě zvláštní řízení o povolení kácení dřevin, hájit dotčené zájmy na ochraně přírody a krajiny v tomto zvláštním řízení a že v samotném stavebním řízení již tato práva hájit nelze, jak se nesprávně domnívá žalovaný. Naopak ze ust. § 109 písm. g) stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí (což v právě řešeném případě nebylo), je účastníkem stavebního řízení i osoba, o které to stanoví zvláštní předpis. Touto osobou je dle zákona o ochraně přírody a krajiny v daném případě žalobce jakožto spolek (resp. slovy zákona občanské sdružení) a při posouzení otázky účastenství dle citovaného ustanovení je pro správní orgán rozhodné pouze to, zda v řízení mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny a nikoli to, zda je možnost hájit tyto zájmy ve zvláštním řízení o povolení kácení dřevin, popř. to, zda se spolek tohoto zvláštního řízení zúčastnil. Jak již bylo uvedeno výše, krajský soud dospěl k závěru, že v řešeném případě byly dotčeny veřejné zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny ve smyslu ust. § 109 písm. g) stavebního zákona a žalobce měl tedy právo být účastníkem stavebního řízení. Výklad žalovaného o tom, že žalobce mohl hájit zájmy ochrany přírody a krajiny v řízení vedeném u Městského úřadu Domažlice, odbor životního prostředí, sp. zn. OŽP- 5750/2017-246.10, je tedy mylný.

29. Jelikož v daném případě došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, soud podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. bez jednání zrušil pro vady řízení napadené rozhodnutí žalovaného. Vzhledem k tomu, že se vytýkaná vada řízení týká i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, zrušil soud ve smyslu ust. § 78 odst. 3 s.ř.s. i prvostupňové rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je správní orgán v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

30. Krajský soud v Plzni se nezabýval dalšími námitkami žalobce, kterými žalobce vytýká žalovanému vady rozhodnutí, neboť to by bylo v případě, že krajský soud shledal důvodnou stěžejní námitku, že mělo být s žalobcem jednáno jako účastníkem řízení ve smyslu ust. § 109 písm. g) stavebního zákona, nadbytečné. Náklady řízení 31. Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. proti žalovanému správnímu orgánu, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení o žalobě v celkové výši 3.000 Kč, představovaných zaplaceným soudním poplatkem za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo žalovanému určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a stanovena přiměřená lhůta podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (s přihlédnutím k možnostem žalované tuto platbu realizovat).

Poučení