30 A 186/2017 - 93

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci žalobkyně: L.G., narozená dne … bytem … zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Sokolem proti sídlem Sokolská 60, 120 00 Praha 2 žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni sídlem Radobyčická 12, 301 32 Plzeň za účasti osoby zúčastněné na řízení: Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451 sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2017, č.j. ZKI PL-O-28/224/2017-12 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Dne 30. 5. 2017 pod č.j. OR-5/2016-404 Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, rozhodl podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), takto: I. V souboru geodetických informací katastru nemovitostí (dále jen KN) pro katastrální území x se opravuje vyznačení průběhu hranic pozemkových parcel KN č. x, x, x, x, x, x, x, x, x, x, xax podle výsledků zeměměřického záznamu č. 202, vyhotoveného katastrálním úřadem, jehož částečná kopie je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. II. V souboru popisných informací KN se mění dosavadní výměra pozemkové parcely KN č. x, která činí 8 273 m2, na novou výměru 8 508 m2, dosavadní výměra pozemkové parcely KN č. x, která činí 3 887 m2, se mění na novou výměru 4 246 m2, dosavadní výměra pozemkové parcely KN č. x, která činí 54 220 m2, se mění na novou výměru 54 000 m2 a dosavadní výměra pozemkové parcely KN č. x, která činí 2 658 m2, se mění na novou výměru 2 466 m2. Tento stav nastane po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. III. Námitce, kterou podala L.G. proti nově určeným výměrám pozemkových parcel KN č. x a 52/41 v obnoveném katastrálním operátu, se vyhovuje. IV. Námitce, kterou podala L. G.proti nově určené výměře pozemkové parcely KN č. x v obnoveném katastrálním operátu, se nevyhovuje.

1. Proti tomuto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podala žalobkyně odvolání.

2. Rozhodnutím ze dne 5. 9. 2017, č.j. ZKI PL-O-28/224/2017-12, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy, ze dne 30. 5. 2017, č.j. OR-5/2016-404, potvrdil.

3. Žalobou došlou soudu dne 30. 10. 2017 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy, ze dne 30. 5. 2017, č.j. OR-5/2016- 404, ve výroku IV., a rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Plzni ze dne 5. 9. 2017, č.j. ZKI PL-O-28/224/2017-12, a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. Žalobní body 4. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a rozhodnutí žalovaného trpí ve vztahu k pozemku parc. č. x v k. ú. x závažnými nedostatky, které mají za následek nezákonnost takového rozhodnutí, když tímto bylo zcela svévolně zasaženo do vlastnického práva žalobkyně, respektive obecně do její majetkové sféry.

5. Napadeným rozhodnutím byl potvrzen závěr, kterým má být zcela nepřiměřeně a neodůvodněně zasaženo bez jakékoliv náhrady do práv žalobkyně, když u pozemkové parcely č. x v k. ú. x byla před obnovou operátu evidována výměra 55 640 m2 a nyní má být v důsledku obnovy operátu zavedena výměra nová 54 000 m2. Celková změna výměry u této pozemkové parcely tak činí naprosto nezanedbatelných 1 640 m2.

6. Žalobkyně se nemůže za žádných okolností ztotožnit s konstatováním žalovaného, že dle § 51 katastrálního zákona není výměra parcely závazným údajem katastru a její velikost vyplývá z geometrického určení pozemku, přičemž jejím zpřesněním nejsou dotčena práva k pozemku. Výměra pozemku nepochybně je údajem značně důležitým. Žalobkyně tak nemůže souhlasit se závěrem, že nebyla dotčena její práva k pozemku, když z nastalého stavu zcela jasně vyplývá, že bylo zasaženo do její majetkové sféry.

7. Celková změna výměry dotčené parcely, která činí 1 640 m2, odpovídá rozloze velké stavební parcely a očividně se tak nemůže jednat pouze o drobnou odchylku, ale o odchylku zásadní velikosti. Vzhledem k této skutečnosti zastává žalobkyně jednoznačný názor, že ze strany katastrálního úřadu muselo dojít k zásadnímu pochybení způsobenému zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu v souladu s § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona.

8. Výklad pojmu „zřejmý omyl“ je jednoznačně stanoven v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č.j. 1 As 40/2007-103. Žalobkyně se domnívá, že k takto zásadní změně ve výměře parcely nemohlo dojít jinak než v důsledku skutkového omylu, ať již chybou v psaní či počtech příslušného pracovníka katastru nemovitostí, který obnovu katastrálního operátu prováděl, neboť k takové změně neměl a ani nemohl mít katastr nemovitostí žádný relevantní důvod. Již z povahy věci se tak napadený postup katastrálního úřadu jeví jako jednoznačné pochybení způsobené na straně katastrálního úřadu, resp. katastrálním úřadem. Pouhé konstatování žalovaného, že původní výměra evidovaná u p. č. x před obnovou operátu tudíž byla chybná, je závěrem zcela nepřijatelným a dle názoru žalobkyně není přípustná správní praxe, která by bez dalšího znevýhodňovala vlastníky pozemku tímto způsobem, bez jakékoliv náhrady, když je běžnou praxí, že pozemkové parcely se kupují za finanční obnos odpovídající ceně v čase a místě obvyklé pro konkrétní metry rozlohy. Důsledkem uvedeného zásahu do práv žalobkyně by pak bylo implicitně potvrzeno, že jí doposud byla vyměřována daň z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto pozemku z větší plochy, než by tomu mělo být. Vznikla by pak situace potvrzující zřejmou nesprávnost vyměřované daně z nemovitých věcí, přičemž je nepřijatelné, aby z nastalé skutečnosti nebyly vyvozeny žádné důsledky. Dle názoru žalobkyně se tak zcela zjevně nejedná pouze o bezvýznamný číselný údaj uváděný ve veřejném seznamu, ale tento údaj jako takový má nepřehlédnutelný význam v mnoha souvisejících záležitostech, jejichž narušení je pak důsledkem změny výměry, který musí být nepochybně brán v úvahu.

9. Žalovaný se zcela netransparentně pokoušel vypořádat s bodem 5) podaného odvolání, když zcela nedostatečně a též nepřezkoumatelně uzavřel, že obnovou operátu nemůže dojít ke změně právních vztahů k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí, pokud taková změna není doložena příslušnou listinou. V rozporu s tímto tvrzením pak žalovaný uzavírá, že pozemek o rozloze 1 640 m2 nezměnil svého vlastníka, ale byla pouze nově vypočtena výměra pozemku. Pokud došlo ke zmenšení výměry pozemku, ke kterému žalobkyně doposud měla vlastnické právo, je zřejmé, že ke změně vlastníka nějakým způsobem, a především neoprávněně, došlo. Obnovou katastrálního operátu není katastrální úřad ze zákona oprávněn jakkoliv měnit právní vztahy k dotčeným nemovitostem. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, je jednoznačně vymezeno, že obnova katastrálního operátu nemůže měnit vlastnictví k nemovitostem.

10. V daném případě došlo jednoznačně k založení protiprávního stavu představujícího závažný zásah do vlastnických práv žalobkyně, jenž je v přímém rozporu s ustanovením čl. 11 Listiny základních práv a svobod, jelikož zcela prokazatelně není splněn ani jeden z předpokladů pro vyvlastnění.

11. Tímto postupem pak bylo zcela nezákonným způsobem zasaženo do vlastnického práva žalobkyně, když je nepochybné, že řádně a v souladu se zákony nabyla vlastnické právo k celé předmětné nemovitosti tak, jak byla tato vedena před obnovou katastrálního operátu. Jiná osoba nabytí vlastnického práva neprokázala a obnovou katastrálního operátu nedošlo a ani dojít nemohlo/nemůže ke změně vlastnických práv k nemovitostem. Setrvání v tomto stavu nepochybně zakládá jednoznačný rozpor s platnou právní úpravou zasahující až do základních lidských práv a svobod, a to nejenom na úrovni Listiny základních práv a svobod a Ústavy ČR, ale i na úrovni evropského práva.

12. Setrvání v tomto stavu tak dle názoru žalobkyně přímo zakládá protiprávní stav vedoucí ke vzniku škody, přičemž osobou odpovědnou za takto vzniklou škodu bude nepochybně stát. V takovéto pozici žalobkyni nezbývá nic jiného, než se se svým nárokem na náhradu takto vzniklé škody a s ochranou svých práv obrátit na soud s žalobou podloženou o zákon č. 82/1998 Sb. Vyjádření žalovaného k žalobě 13. Žalovaný se písemně vyjádřil především k pozemku p. č. x. Poznamenal, že při opravě provedené v řízení po obnově katastrálního operátu bylo postupováno v souladu s právními předpisy a že předmětný pozemek byl v katastrální mapě digitalizované zobrazen shodně s jeho zobrazením v analogové katastrální mapě platné před obnovou operátu. Vlastnické právo žalobkyně k předmětnému pozemku zůstalo zachováno. Provedenou opravou prvoinstanční orgán nezasahoval do vlastnických vztahů, ale pouze napravil chybné údaje v katastru tak, aby odpovídaly podkladovým listinám. Žalovaný zopakoval, že v k. ú. x vznikla katastrální mapa digitalizovaná obnovou katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací, kdy došlo k převedení platné analogové katastrální mapy z grafické formy do elektronické podoby. Obsah obnoveného operátu byl vytvářen pouze na základě stávajících údajů katastru. Souřadnice lomových bodů hranic parcel byly buď převzaty z výsledků zeměměřických činností, jimiž byly určeny, nebo byly dopočteny z předchozích výsledků zeměměřických činností, nebo byly určeny vektorizací rastrových obrazů map transformovaných do souřadnicového systému S- JTSK, což je celonárodní souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální, podle toho, jakými údaji katastru byly pozemky geometricky určeny, přičemž se vždy použily souřadnice s nejvyšší možnou přesností.

14. Při obnově operátu přepracováním dochází ke změnám ve výměrách parcel, přičemž zpřesněním výměr nejsou dotčena práva k pozemku. Výměra parcely není dle § 51 katastrálního zákona závazným údajem katastru, neboť výměrou parcely se rozumí vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách, její velikost vyplývá z geometrického určení pozemku a je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna. Geometrické určení naopak závazným údajem je. Prvoinstanční správní orgán a následně i žalovaný jako odvolací orgán kontrolně ověřily velikost předmětného pozemku v analogové mapě katastru nemovitostí před obnovou a v katastrální mapě digitalizované a oba shodně došly k závěru, že výměra předmětného pozemku byla v katastru nemovitostí před obnovou operátu evidována chybně. Geometrické určení předmětného pozemku v analogové mapě před obnovou operátu je shodné s jeho geometrickým určením v katastrální mapě digitalizované po provedené opravě.

15. Institut opravy chyby tak, jak jej upravuje ustanovení § 36 katastrálního zákona, slouží k opravě chybných údajů v katastrálních operátech, které vznikly buď zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nebo nepřesnostmi při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v mapách a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Podstatou řízení o opravě chyby je zajištění souladu zápisů v katastru nemovitostí s právně relevantními listinami, bez nichž nemohou být právní vztahy dotčeny. Správní orgán tedy žádným způsobem nezasahoval do vlastnického práva žalobkyně, pouze uvedl do souladu stav obnoveného operátu s listinami uloženými ve sbírce listin.

16. Žalovaný se domnívá, že většinu žalobních důvodů, které jsou prakticky totožné s odvolacími důvody, již podrobně vysvětlil, přičemž odkazuje v tomto směru na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

17. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jednání před soudem 18. Při jednání před soudem dne 29. 5. 2019 účastníci řízení setrvali na svých argumentacích uplatněných v žalobě, vyjádření žalovaného k žalobě a replice. Posouzení věci krajským soudem 19. Soud přezkoumal napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.).

20. Žaloba není důvodná.

21. V přezkoumávané věci žalobkyně podala námitky proti obsahu nového souboru geodetických informací a souboru popisných informací (tj. proti obsahu obnoveného katastrálního operátu).

22. Obnova katastrálního operátu je s účinností od 1. 1. 2014 upravena zejména v § 40 až 46 zákona č. 256/2013 Sb., do 31. 12. 2013 byla upravena zejména v části čtvrté (= § 13 až 17) zákona č. 344/1992 Sb.

23. Ohledně obnovy katastrálního operátu byly vysloveny především tyto názory: „Obnova katastrálního operátu je úkonem katastrálního úřadu, jehož cílem je jeho aktualizace buď po stránce obsahové (je- li skutečný průběh hranic v terénu jiný, než jak je zapsán ve stávajícím katastrálním operátu – ať už následkem technické nedokonalosti původní evidence, faktického vývoje či v důsledku provedených pozemkových úprav), nebo po stránce formální (převedením katastrální mapy z grafické formy do formy grafického počítačového souboru).“ (usnesení zvláštního senátu zřízeného zákonem č. 131/2002 Sb. ze dne 15. 6. 2005, č.j. Konf 90/2004-12, publ. pod č. 695/2005 Sb. NSS), „Obnova katastrálního operátu je souborem úkonů správního orgánu, který směřuje ke zpřesnění údajů v katastru nemovitostí, má pouze evidenční charakter, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje veřejná subjektivní práva a povinnosti.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2009, č.j. 9 As 10/2009-35) a „Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu, přičemž tento proces obvykle probíhá v rozsahu vymezeného katastrálního území (§ 13). […] Podle § 60 katastrální vyhlášky platí, že obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě a) výsledků zjišťování hranic, b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné, d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním, e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí, popřípadě upřesněných přídělových plánů, f) geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, jedná-li se o další prvky polohopisu, anebo podle g) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, č.j. 3 As 80/2012-21).

24. Z citovaných rozhodnutí je patrné, že obnovou operátu nedochází a ani nemůže dojít ke změně právních vztahů k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí, pokud taková změna není doložena příslušnou listinou.

25. Ačkoli se uvedená rozhodnutí vztahují na obnovu katastrálního operátu podle katastrálního zákona z roku 1992, zůstávají jejich závěry aplikovatelné i na – obdobně upravenou – obnovu katastrálního operátu podle katastrálního zákona z roku 2013.

26. V daném případě jde o spor o výměru pozemku parc. č. x v k. ú. x.

27. Tu je třeba rozlišovat, které údaje katastru jsou závazné a které mají pouze informativní charakter. Ustanovení § 51 katastrálního zákona (Závaznost údajů katastru) zní: „Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru.“. Výměra pozemku tedy není závazným údajem katastru ve smyslu § 51 uvedeného zákona.

28. Pro objasnění celé situace je na místě zrekapitulovat, jak ke změně výměry předmětného pozemku došlo.

29. Ze správního spisu prvoinstančního orgánu je patrné, jak se uspořádání jednotlivých parcel v průběhu let měnilo. Z původního pozemku označeného p. č. x v k. ú. x se oddělil mj. předmětný pozemek p. č. x v k. ú. x. V průběhu let se měnila a prodlužovala cesta a měnilo se též koryto vodního toku, protínající předmětný pozemek. Vše je podloženo geometrickými plány, které jsou součástí sbírky listin a jejichž kopie jsou uloženy ve správním spise.

30. Dne 8. 8. 2016 vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí v řízení o námitce žalobkyně proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území x, č.j. OR-5/2016-404-35. Proti vydanému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Odvolací správní orgán se zabýval geometrickým určením dotčených pozemků po obnově operátu a prošetřil stav navrhovaný v neměřickém záznamu č. 109, přičemž zjistil nedostatky, proto vydal dne 23. 1. 2017 rozhodnutí č.j. ZKI PL-O-59/465/2016, kterým prvoinstanční rozhodnutí zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Prvoinstanční orgán vyhotovil neměřický záznam č. 202, ve kterém vytýkané nedostatky odstranil. Dne 30. 5. 2017 bylo vydáno nové rozhodnutí prvoinstančního orgánu, č.j. OR-5/2016-404-53. Žalobkyně proti němu podala odvolání, které bylo žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuto a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno.

31. Prvoinstanční orgán vypočetl rozdíly vzdáleností mezi všemi lomovými body jejich hranic odměřených z analogových map, resp. určených v příslušném geometrickém plánu, a odpovídajících vzdáleností v katastrální mapě digitální. Mezní rozdíl délek dle bodu 15.2 přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální vyhláška“), nebyl překročen. Tím prvoinstanční správní orgán ověřil, že obnovou operátu a následnou opravou dle neměřického záznamu č. 202 nedojde ke změně geometrického určení dotčených pozemků a zároveň že změna výměr po obnově operátu a po provedené opravě nebude způsobena nepodloženou změnou geometrického určení dotčených pozemků. Odvolací správní orgán následně provedl kontrolu doložených výsledků a ztotožnil se se závěry prvoinstančního orgánu.

32. Při vektorizaci rastrového obrazu mapy pozemkového katastru transformovaného do S-JTSK vznikla chyba, kdy geometrické určení neodpovídalo zákresu v mapě pozemkového katastru. V odůvodnění napadeného rozhodnutí byly konkretizovány lomové body, které byly chybně zaneseny, přestože k tomu nebyl důvod, proto prvoinstanční orgán navrhl v neměřickém záznamu č. 202 zrušení těchto bodů. V souvislosti s opravou chyby v zobrazení hranic pozemků došlo ke změně výměry parcel. Jelikož u předmětné nemovitosti navrhovanou opravou došlo k překročení mezní odchylky nově určené výměry a dosavadně evidované výměry (nikoliv tedy u geometrického určení), byla po provedené opravě v souladu s § 55 odst. 4 katastrální vyhlášky výměra změněna na hodnotu 54 000 m2. Původně evidovaná výměra přitom činila 55 640 m2. Vzhledem k vysokému rozdílu ve výši 1 640 m2 přistoupil správní orgán prvního stupně ještě ke kontrolnímu planimetrickému výpočtu výměry předmětného pozemku na analogové katastrální mapě na plastové fólii a dospěl k výsledné výměře ve výši 53 756 m2, což zhruba odpovídá nově evidované výměře ve výši 54 000 m2.

33. K chybnému určení výměry nedošlo při obnově operátu ani při výpočtu výměry po navrhované opravě dle neměřického záznamu č. 202, nýbrž výměra předmětného pozemku byla evidována chybně již před obnovou operátu, neboť byla určena nejméně přesným způsobem určování výměry, tj. pouze graficky z analogové katastrální mapy.

34. Žalobkyně pouze ze změny výměry dotčené parcely o 1 640 m2 usuzuje, že jednoznačně muselo dojít k zásadnímu pochybení ze strany katastrálního úřadu způsobenému zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu. Na podporu tohoto závěru však neuvedla žádná konkrétní tvrzení. Žalobkyně po celou dobu řízení uváděla, že si nechala vypracovat vlastní geometrické zaměření předmětného pozemku, kterým byla vypočtena jeho zcela rozdílná výměra, avšak toto správním orgánům ani zdejšímu soudu nepředložila. V důsledku toho není možné se k jeho výsledkům jakkoli vyjádřit.

35. Žalobkyně uvedla, že pouhé konstatování odvolacího správního orgánu, že původní výměra evidovaná u p. č. x před obnovou operátu byla chybná, je závěrem zcela nepřijatelným. Žalovaný však pouze nekonstatoval chybu v původně evidované výměře, nýbrž prvoinstanční správní orgán a následně i žalovaný jako odvolací správní orgán přepočtem shodně došly k závěru, že původní výměra byla evidována chybně.

36. V nyní posuzovaném případě zůstalo geometrické určení nemovitosti v zákonem tolerovaných odchylkách zachováno. Ke změně ve výměře předmětného pozemku došlo novým výpočtem, avšak při zachování jeho geometrického a polohového určení. Dnešní techniky měření umožňují stanovit výměru pozemků s velmi vysokou přesností. Dřívější techniky měření naopak vykazovaly nedostatky, výskyt chyb nebyl ojedinělý. Obzvláště u rozlehlých pozemků se svažitým terénem nebylo jednoduché správně vypočítat jejich rozlohu, proto docházelo k nepřesným údajům o rozloze pozemků zapsaných v katastru nemovitostí.

37. Jak zdůraznil žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí, předmětem vlastnického práva je pozemek jako část zemského povrchu, nikoli parcela. Ta je pouze zobrazením pozemku v katastrální mapě a její velikost představuje údaj odvozený z obrazu pozemku v zobrazovací rovině (mapě) a jako takový není závazným údajem pro právní vztahy týkající se nemovitostí vedených v katastru.

38. Jakkoli se situace pro žalobkyni může jevit nepříznivá, když ohledně předmětu svého vlastnictví vycházela z původní výměry evidované v katastru nemovitostí, zejména s přihlédnutím k hodnotě předmětného pozemku, jehož tržní cena se zpravidla určuje konkrétní částkou za 1 m2, přičemž se při výpočtu vychází právě z výměry evidované v katastru nemovitostí, správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, když výměru v katastru nemovitostí opravily. Změna výměry je dána pouze nepřesnostmi při jejím výpočtu. Předmětný pozemek nezměnil svého majitele, i nadále je vlastníkem žalobkyně, plocha o výměře 1 640 m2 fakticky nikdy neexistovala, proto nemohla změnit svého vlastníka. Námitka žalobkyně, že obnovou katastrálního operátu došlo fakticky k vyvlastnění plochy o rozloze 1 640 m2, je tak zcela neodpovídající dané situaci.

39. Jak soud poznamenal výše, závaznými údaji o pozemku jsou parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, a na základě těch pak dochází k určení konkrétní výměry pozemků. Čím přesnější je způsob výpočtu, tím přesnější je konkrétní určení výměry. V minulosti tak nezřídka nastala situace, že evidovaná výměra neodpovídala skutečnosti. Zákonodárce s touto možností počítá, proto ustanovení § 37 katastrální vyhlášky řeší změnu výměry parcely. Dle § 37 odst. 2 katastrální vyhlášky ke změně výměry evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka, pokud nejde o obnovu katastrálního operátu novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav. V případě, že tedy rozdíl ve výměrách je vyšší než přípustná mezní odchylka, zapíše se nově vypočtená výměra, jinak v katastru nemovitostí zůstává evidována výměra původní.

40. Pokud jde o výměry ostatních pozemků dotčených obnovou katastrálního operátu, pak soud neshledal výsledný stav v rozporu s právními předpisy. Podobně jako v případě pozemku parc. č. x v k. ú. x popsaném výše, postupoval správní orgán prvního stupně v souladu s katastrálním zákonem a katastrální vyhláškou. S tímto postupem se ztotožnil také žalovaný jako odvolací správní orgán.

41. Soud přezkoumával rozhodnutí ve věci obnovy katastrálního operátu; nemůže se tudíž vyjadřovat k jiným otázkám, jako je např. zdanění předmětného pozemku daní z nemovitých věcí či odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

42. V dalším soud odkazuje rovněž na pečlivé a výstižné odůvodnění napadeného rozhodnutí.

43. K žalobním bodům soud dále dodává, že lze souhlasit s tím, že výměra pozemku je údajem značně důležitým, avšak na druhé straně je nutno respektovat to, že tato výměra není údajem závazným ve smyslu § 51 katastrálního zákona. Na tom nemůže nic změnit ani vyjádření žalobkyně, že s konstatováním odvolacího správního orgánu, že dle ustanovení § 51 katastrálního zákona není výměra parcely závazným údajem katastru a její velikost vyplývá z geometrického určení pozemku, přičemž jejím zpřesněním nejsou dotčena práva k pozemku, se nemůže za žádných okolností ztotožnit.

44. Akceptovat není možné ani námitku žalobkyně, že vzhledem k tomu, že předmětná „odchylka“ odpovídá rozloze velké stavební parcely, muselo ze strany katastrálního úřadu dojít k zásadnímu pochybení způsobenému zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, neboť správní orgán prvního stupně a žalovaný podrobně vysvětlili a náležitě podložili, proč byla v souboru popisných informací KN dosavadní výměra pozemkové parcely KN č. x změněna na novou výměru 54 000 m2.

45. K vyjádření žalobkyně, že pouhé konstatování odvolacího správního orgánu, že původní výměra evidovaná u p. č. x před obnovou operátu byla chybná, je pro ni závěrem zcela nepřijatelným, soud zdůrazňuje, že závěr správních orgánů je detailně vyargumentován, kdežto nesouhlas žalobkyně se neopírá o žádná konkrétní tvrzení a důkazy o nich. Navíc lze podotknout, že 1 640 m2 obecně bezpochyby představuje výměru poměrně velkou, avšak v daném případě, při změně z 55 640 m2 na 54 000 m2, se jedná o zmenšení výměry toliko o necelých 2,95 %.

46. Soud souhlasí s názorem žalobkyně, že se zcela zjevně nejedná pouze o bezvýznamný číselný údaj uváděný ve veřejném seznamu, ale že tento údaj jako takový má nepřehlédnutelný význam v mnoha souvisejících záležitostech. Z toho ovšem nijak neplyne, že by to odůvodňovalo tvrzení žalobkyně, že byla na svých právech zkrácena přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují účastníkova práva nebo povinnosti.

47. Soud se ztotožňuje s názorem správních orgánů, že v daném případě ke změně vlastnictví k předmětnému pozemku nedošlo. Pro aplikaci názoru Nejvyššího soudu, že obnova katastrálního operátu nemůže měnit vlastnictví k nemovitostem, tu tudíž není žádný prostor.

48. V přezkoumávané věci nedošlo ani k vyvlastnění.

49. Nikdo nezpochybňuje, že žalobkyně řádně a v souladu se zákony nabyla vlastnické právo k celé předmětné nemovitosti. Ve vztahu k údajům, které jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru, nebyly provedeny žádné změny. Nikdo netvrdí (a proto ani neprokazuje), že vlastnické právo k předmětné nemovitosti nebo její části nabyla jiná osoba. Námitka jednoznačného rozporu s platnou právní úpravou zasahujícího až do základních lidských práv a svobod, a to nejenom na úrovni Listiny základních práv a svobod a Ústavy ČR, ale i na úrovni evropského práva, se tak zcela míjí s podstatou přezkoumávané věci.

50. Pakliže žalobkyně bude nadále mít za to, že je zde odpovědnost státu za způsobenou škodu, samozřejmě může využít právní úpravy obsažené v zákoně č. 82/1998 Sb.

51. Soud tedy shrnuje, že postup správních orgánů i napadené rozhodnutí jsou v souladu s právními předpisy.

52. S ohledem na uvedené neshledal soud žádný z žalobních bodů důvodným. Rozhodnutí soudu 53. Jelikož žaloba není důvodná, soud ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Náklady řízení 54. Žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, náklady řízení neuplatnil, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

55. Na náhradu nákladů řízení nemá právo ani osoba zúčastněná na řízení, neboť soud jí žádnou povinnost neuložil a nebyly tu tvrzeny ani zjištěny důvody zvláštního zřetele hodné.

Poučení