30 A 21/2019 - 59

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: Salert a. s. se sídlem Náchodská 531, Trutnov zastoupena Mgr. Matějem Váchou, advokátem PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s. r. o., se sídlem Újezd 450/40, Tyršův dům, Praha 1 – Malá Strana proti žalovanému: Městský úřad Pec pod Sněžkou se sídlem Pec pod Sněžkou 230 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, spočívajícím v zápisu výmazu stavby č. p. 75 evidované jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Za správnost vyhotovení: R. V.

Odůvodnění

I. Obsah žaloby

1. Krajskému soudu byla dne 6. 2. 2019 doručena žaloba, v jejímž úvodu žalobce uvedl, že napadá postup žalovaného, v jehož důsledku došlo ke změně údajů zapsaných v katastru nemovitostí na LV. č. 177 v k. ú. Pec pod Sněžkou k násl. nemovitostem v jeho vlastnictví: - údaje o stavbě č. p. 75, bydlení (dále též „Budova“), která byla evidována jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou, byly na základě pokynu žalovaného vymazány katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, k. p. Trutnov ke dni 22. 11. 2018 dle skutečností vyplývající z RUIAN. - stavební parcela č. 237 (dále též „Pozemek“) v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou byla změněna na pozemkovou parcelu č. 938 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využiti jiná plocha.

2. Dále konstatoval, že žalovaný (resp. jeho pověření pracovníci) v dubnu roku 2015 provedl bez vyrozumění žalobce šetření týkající se Pozemku a Budovy. Na základě „zjištěných skutečností“ z provedeného šetření byl „předpřipraven“ protokol Městského úřadu Vrchlabí č.j. SU/4713/2015-37 ze dne 9.6. 2016, v němž bylo konstatováno, že mělo dojít k zániku stavby, přičemž žalobce tuto skutečnost samozřejmě rozporoval, neboť stavba probíhala v souladu se stavebním povolením č.j. VÚP/196/90 ze dne 3. 4. 1990.

3. Následně o více než tři roky později v prosinci roku 2018 zaslal tajemník žalovaného prostřednictvím mailové zprávy pokyn podřízenému stavebnímu úřadu žalovaného k výmazu čísla popisného ke stavbě č. p. 75, bydlení, která je evidována jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou.

4. Žalobci bylo poté oznámeno vyrozumění Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Trutnov č. j. Z-6554/2018-610 ze dne 5. 12. 2018, „že údaje o stavbě č. p. 75, bydlení, která je evidována jako součást st. parcely č. 237 v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou, byly ke dni 22. 11. 2018 z RUIAN příslušným stavebním úřadem vymazány. Z uvedeného vyplývá, že na této stavební parcele se žádná stavba nenachází. Uvedená stavební parcela je evidována ve vlastnictví Vaší společnosti. Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov, Vám tímto oznamuje, že v souladu s výše uvedeným, s ohledem na ust. § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), byly vyznačeny změny údajů katastru nemovitostí. Údaje o stavbě č. p. 75, bydlení, byly z katastru nemovitostí vymazány. Stavební parcela č. 237 v k. ú. Pec pod Sněžkou byla změněna na pozemkovou parcelu č. 938 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití jiná plocha.“ 5. Takový postup je dle žalobce zjevně v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“).

6. Žalovaný dle žalobce nesprávně posoudil otázku odstranění (zániku) dosavadní stavby č. p. 75, v důsledku čehož došlo k odebrání čísla popisného Budovy a změně charakteru Pozemku, neboť žalovaný nesprávně interpretoval pojem stavby dle soukromoprávních předpisů a pojem stavební činnosti dle práva veřejného.

7. V souvislosti s tím odkázal na právní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. května 2010, sp. zn. 5 As 40/2009. Z nich plyne, že okamžik zahájení stavby nelze zaměňovat s okamžikem vzniku stavby jako samostatné věci ve významu občanskoprávním. Při posouzení otázky, kdy dochází k zahájení stavby, je třeba vycházet z konkrétních okolností případu a z charakteru stavby. Obdobně toto pravidlo platí i pro zánik stavby. Žalobce tak dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k odstranění/zániku původní stavby jako takové z Za správnost vyhotovení: R. V. pohledu stavebního zákona, kdy původní stavba nikdy fyzicky nezanikla a nemohlo tedy na základě pokynu žalovaného dojít k odebrání čísla popisného Budovy ani ke změně charakteru Pozemku.

8. Dle svého přesvědčení byl uvedeným postupem žalovaného nezákonným způsobem zkrácen na svých právech, resp. na svém právu vlastnickém, ústavně zaručeném právu k dané stavbě a pozemku, tj. konkrétně k pozemku p. č. st. 237, jehož součástí je stavba č. p. 75, v katastrálním území a obci Pec pod Sněžkou, neboť tím došlo ke změně účelového využití citovaných nemovitostí a značnému poklesu hodnoty Budovy a Pozemku žalobce.

9. V návaznosti na to žalobce zmínil, že u zdejšího soudu vede rovněž řízení, v němž se domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, č.j. KUKHK- 6529/UP/2017/Sv ze dne 4. 4. 2017, kterým došlo k zamítnutí žádosti žalobce o povolení změny stavby před jejím dokončením pro stavbu „Rekonstrukce a přístavba RZ Jelení louky II. etapa, č.p. 75 v Peci pod Sněžkou". Zdůraznil, že tajemník žalovaného byl pro svou podjatost vyloučen z rozhodování v citovaném řízení na základě usnesení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje č. j. 8965/UP/2015/Sv, kterým došlo k odnětí věci žalovanému a postoupení k projednání Městskému úřadu ve Vrchlabí.

10. Žalobce proto navrhl, aby soud určil, že postup žalovaného, v jehož důsledku došlo ke změně zápisu na LV. č. 177 v k. ú. Pec pod Sněžkou (tedy změny stavební parcely č. 237 v k. ú Pec pod Sněžkou na pozemkovou parcelu č. 938 s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využiti jiná plocha a odebrání čísla popisného a výmazu údajů o stavbě č. p. 75, bydlení, která byla evidována jako součást st. parcely č. 237 v k. ú Pec pod Sněžkou) byl nezákonný.

11. Současně navrhl, aby soud napravil protiprávní stav vzniklý nezákonným postupem žalovaného vůči žalobci a přikázal příslušnému orgánu uvedení předmětných údajů na LV. č. 177 v k. ú. Pec pod Sněžkou v katastru nemovitosti v předešlý stav a dále přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

12. Podanou žalobu považoval žalovaný za zcela nedůvodnou. Pokud Městský úřad Pec pod Sněžkou, v rámci výkonu svěřené působnosti stavebního úřadu, provedl v RÚIAN ke dni 22. 11. 2018 výmaz údajů o stavebním objektu, jemuž bylo původně přiděleno č.p. 75, a který původně byl součástí pozemku p. č. st. 237, v obci a k. ú. Pec pod Sněžkou, z důvodu, že uvedená stavba zanikla, resp. že byla odstraněna, bylo tak učiněno zcela v souladu s právními předpisy.

13. Dále žalovaný popsal právní úpravu základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále též „RÚIAN“) obsaženou v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o základních registrech“), včetně vymezení pojmu „stavební objekt“ tímto zákonem. V souvislosti s tím poukázal zejména na § 42 odst. 1 citovaného zákona.

14. Z právní úpravy obsažené v tomto zákoně dle žalovaného plyne, že odstranění (zánik) stavebního objektu, který vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení, zapisuje do RÚIAN příslušný stavební úřad. Pokud se jedná o číslovaný stavební objekt, při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší (viz § 31a odst. 4 zákona o obcích). Obec, resp. obecní úřad v této souvislosti nevydává žádné rozhodnutí. K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do RÚIAN (viz § 31a odst. 7 zákona o obcích).

15. Skutečnost zániku stavby - budovy č.p. 75 vyšla najevo, neboť byla prokázána v řízení, které bylo vedeno nikoliv žalovaným, resp. „jeho“ stavebním úřadem, nýbrž Městským úřadem Vrchlabí. Stavební úřad žalovaného tedy provedl zápis v RÚIAN na základě pravomocně ukončeného správního řízení, v němž stavební úřad, potažmo Krajský úřad Královéhradeckého Za správnost vyhotovení: R. V. kraje dospěly k jednoznačnému závěru, že Budova na Pozemku již neexistuje (rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí – stavební úřad, ze dne 14. 12. 2016, č. j. SÚ/4713/2015-50, sp. zn.: výst. 4713/2015/Vo, a rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 4. 4. 2017, č. j.: KUKHK-6529/UP/2017/Sv). Učinil tak tedy na základě jednoznačných skutkových zjištění o zániku (odstranění) Budovy, která vyplývají z citovaných rozhodnutí.

16. Oprávnění stavebního úřadu žalovaného k editaci identifikační údajů stavebního objektu v RÚIAN přímo vyplývá z § 42 odst. 1 zákona o základních registrech. V souladu se zákonem je rovněž obecní úřad oprávněn při zániku budovy zrušit přidělené číslo popisné; ke zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, jak se podává z § 31a odst. 4, odst. 7 zákona o obcích.

17. Ze strany žalovaného, resp. jeho městského úřadu tedy nešlo o nezákonný postup, ale o plnění právními předpisy mu stanovených povinností, v rámci vymezené věcné i územní působnosti. Vlastní skutková zjištění o zániku stavby pak byla učiněna ve správním řízení, pravomocně ukončeném, vedeném (o žádosti žalobce o povolení změny stavby před jejím dokončením) před jiným správním orgánem, Městským úřadem Vrchlabí – stavební úřad. Jemu byla nadřízeným správním orgánem věc přikázána k dalšímu jednání a rozhodnutí v postavení věcně a místně příslušného správního orgánu poté, co byla Městskému úřadu Pec pod Sněžkou (pouze) tato konkrétní věc odňata z důvodu vyloučení všech úředních osob; na vyřizování této věci se proto samozřejmě žádné úřední osoby zařazené do Městského úřadu Pec pod Sněžkou nepodílely, ani podílet nemohly. O vlastních záznamech prováděných příslušným stavebním úřadem v RÚIAN pak není vedeno žádné (správní) řízení, není vydáváno rozhodnutí, tudíž v tomto případě námitka podjatosti stavebního úřadu, resp. městského úřadu žalovaného nepřichází ani v úvahu.

18. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby.

III. Jednání soudu

19. Při jednání soudu dne 14. 1. 2020 poučil předseda senátu stranu žalující s odkazem na příslušnou judikaturu Nejvyššího správního soudu, že dle názoru soudu přísluší ve věci postavení žalovaného za situace, pokud je nezákonným zásahem ze strany žalobce míněn zápis výmazu údajů ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí správním orgánem, který tento výmaz provedl s odkazem na § 42 odst. 1 zákona o základních registrech, příslušnému stavebnímu úřadu. V posuzované věci tedy Městskému úřadu Pec pod Sněžkou, nikoliv Městu Pec pod Sněžkou coby samosprávnému celku, jak žalovaného v žalobě označil žalobce.

20. V návaznosti na toto poučení zástupce žalobce uvedl, že mění žalobu v tom směru, že postavení žalovaného přísluší Městskému úřadu Pec pod Sněžkou.

21. Dále předseda senátu upozornil stranu žalující, že formulace žalobního petitu je v rozporu s judikaturními závěry Nejvyššího správního soudu. Dle nich je možné podat zásahovou žalobu na určení, že provedený zásah byl nezákonný, pouze za situace, pokud takový zásah nebo jeho důsledky již netrvají a nehrozí jeho opakování. V ostatních případech je nutno domáhat se toho, aby soud zakázal správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a je–li to možné, aby přikázal obnovení stavu před zásahem.

22. V návaznosti na toto poučení upravil zástupce žalobce žalobní petit následovně: 23. „Žalobce navrhuje, aby soud navrátil v předešlý stav zápis v katastru nemovitostí týkající se stavby číslo popisné 75, jež je součástí stavební parcely 237 v k. ú Pec pod Sněžkou, který byl způsoben nezákonným postupem žalovaného.“ Za správnost vyhotovení: R. V.

24. Předseda senátu dále sdělil přítomným, že žádná z osob, které byly v žalobě označeny jako osoby zúčastněné na řízení, nesplňuje dle jeho názoru zákonná kritéria vymezená § 34 odst. 1 s. ř. s. Tyto žalobcem označené osoby tedy nebyly v tomto smyslu ze strany soudu kontaktovány.

25. Účastníci řízení následně odkázali na obsahy svých písemných podání ve věci.

26. Na doplnění dokazování předložil zástupce žalobce pověření ze dne 30. 7. 2010, kterým starosta Města Pec pod Sněžkou pověřil tajemníka Městského úřadu v Peci pod Sněžkou zastupováním Města Pec pod Sněžkou ve správních řízeních vedených stavebním úřadem Pec pod Sněžkou, ve kterých Město Pec pod Sněžkou figuruje jako účastník řízení. Dle jeho názoru tak pokyn k provedení výmazu údajů ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí podával tajemník žalovaného, který byl v předcházejícím stavebním řízení označen za osobu podjatou.

IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu

27. Krajský soud následně přezkoumal žalobu v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu třetího s. ř. s. O věci usoudil následovně.

28. Před samotným věcným posouzením případu krajský soud nejprve přezkoumal aktivní i pasivní legitimaci ve smyslu § 82 a § 83 s. ř. s. a přípustnost žaloby.

29. Aktivní legitimace dle § 82 s. ř. s. svědčí každému, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech zásahem správního orgánu; určující skutečností pro vyslovení závěru o existenci aktivní legitimace na straně žalobce je tedy fakt tvrzení přímého zkrácení na právech zásahem správního orgánu, nikoli skutečnost, že k přímému zásahu do práv žalobce skutečně došlo (to je již otázkou pro posouzení žaloby v meritu).

30. V posuzované věci napadá žalobce úkon správního orgánu, na základě kterého došlo k zápisu změny údajů v RÚIAN (konkrétně k zápisu výmazu údaje o existenci Budovy, která dříve bývala v jeho vlastnictví, z uvedeného základního registru). V důsledku tohoto zápisu v RÚIAN pak došlo z moci úřední i k záznamu ohledně Budovy a Pozemku v katastru nemovitostí. To byl však již pouze důsledek realizace zápisu v RÚIAN.

31. Dle názoru krajského soudu je v obecné rovině zápis příslušného editora toho kterého základního registru (tedy i RÚIAN) způsobilý zasáhnou do právní sféry zápisem dotčeného subjektu za situace, pokud představuje zásah např. do vlastnického práva dotčeného subjektu, jako v posuzované věci. Takový zápis v základním registru pak může být pojmově zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Podle názoru krajského soudu je proto žalobce k podání zásahové žaloby aktivně legitimován.

32. Pokud jde o legitimaci pasivní, § 83 s. ř. s. stanoví, že žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah.

33. Žalobce v žalobě označil původně za žalovaného Město Pec pod Sněžkou. Dle § 42 odst. 1 zákona o základních registrech identifikační údaje stavebního objektu a údaje o jeho vazbách na ostatní územní prvky a na územně evidenční jednotku část obce zapisuje editor těchto údajů, kterým je příslušný stavební úřad. V posuzované věci tedy předmětný zápis v RÚIAN, posoudit jehož zákonnost bylo úkolem soudu, provedl Městský úřad Pec pod Sněžkou. Po poučení, v rámci něhož soud prezentoval svůj názor na osobu žalovaného v daném řízení, žalobce označil jako žalovaného Městský úřad pec pod Sněžkou. Dle názoru krajského soudu je to právě tento správní orgán, kterému postavení žalovaného v posuzované věci ve smyslu § 83 s. ř. s. náleží.

34. Ze skutkového stavu popsaného v žalobě, s nímž navíc nikterak nepolemizuje ani žalovaný, je zřejmé, že žalobou napadený úkon žalovaného představuje jednorázový zásah, jehož důsledky ovšem stále trvají (Budova je vymazána z RÚIAN). Žalobce tedy správně upravil žalobní petit Za správnost vyhotovení: R. V. v tom směru, že se jedná o zápůrčí zásahovou žalobu (srovnej se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2014, č. j. 1 Afs 60/2014-48), byť dle krajského soudu ani upravené znění žalobního petitu nekoresponduje přesně se zněním § 87 odst. 2 s. ř. s. Tato otázka však nebyla pro posouzení důvodnosti žaloby rozhodující, nebránila věcnému projednání žaloby a soud se k ní vrátí v podrobnostech níže.

35. V návaznosti na shora uvedené konstatuje dále krajský soud, že z obsahu zákona o základních registrech nelze dovodit, že by proti shora uvedenému postupu žalovaného měl žalobce k dispozici nějaký prostředek ochrany ve smyslu § 85 s. ř. s. Žalobu tedy shledal přípustnou.

36. Co se týče podmínky včasnosti žaloby, vyplývající z § 84 odst. 1 s. ř. s., je i tato splněna. Žaloba byla totiž podána ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o tom, že v RÚIAN byly žalovaným vymazány údaje o Stavbě ke dni 22. 11. 2018. Stalo se tak na základě Vyrozumění Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Trutnov, o zápisu změn jiných údajů do katastru nemovitostí ze dne 5. 12. 2018, které bylo žalobci doručeno dne 6. 12. 2018 (krajský soud připomíná, že žaloba mu byla doručena 6. 2. 2019).

37. Po skutkové stránce je ve věci nesporné, že Městský úřad Vrchlabí coby stavební úřad rozhodnutím ze dne 14. 12. 2016, č. j. SÚ/4713/2015-50, zamítl žádost žalobce o povolení změny stavby před jejím dokončením pro stavbu: „Rekonstrukce a přístavba RZ Jelení louky II. etapa, č. p. 75 v Peci pod Sněžkou“ na pozemcích st. p. č. 237 a p. p. č. 412/2, 412/3 v katastrálním území Pec pod Sněžkou. Odvolání žalobce zamítl a uvedené rozhodnutí potvrdil Krajský úřad Královéhradeckého kraje rozhodnutím ze dne 4. 4. 2017, č. j. KUKHK- 6529/UP/2017/Sv. V rámci odůvodnění obou rozhodnutí dospěly správní orgány obou stupňů ke stěžejnímu právnímu závěru, na základě něhož rozhodly shora uvedeným způsobem. A sice závěru, že to co se na místě budovy čp. 75 v současnosti nachází, již není stavbou ve smyslu kritérií vymezených stavebním zákonem, potažmo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2088/2001, a tedy že Budova právně i fakticky zanikla.

38. Proti shora označenému rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje podal žalobce u zdejšího soudu žalobu dle § 65 a násl. s. ř. s. Ten o věci rozhodl rozsudkem ze dne 22. 5. 2019, č. j. 30 A 106/2017-52, a to tak, že žalobu zamítl. Se shora uvedeným závěrem správních orgánů o právním i faktickém zániku Budovy (zcela zásadním pro právní posouzení dané věci) se pak ztotožnil. V podrobnostech odkazuje krajský soud na odůvodnění svého citovaného rozhodnutí.

39. Z obsahu podání obou účastníků řízení i se žalovaným předložené přílohy je pak nesporné, že tajemník Městského úřadu Pec pod Sněžkou Mgr. M. B. zaslal dne 12. 11. 2018 mail stavebnímu úřadu tohoto městského úřadu s prosbou o vyřazení označených budov ze „systému“ RÚIAN, mimo jiné rovněž Budovy. Není sporu rovněž o tom, že stavební úřad zápis výmazu Budovy z RÚIAN provedl 22. 11. 2018.

40. V souvislosti s tím krajský soud znovu připomíná znění § 42 odst. 1 zákona o základních registrech, dle něhož identifikační údaje stavebního objektu a údaje o jeho vazbách na ostatní územní prvky a na územně evidenční jednotku část obce zapisuje editor těchto údajů, kterým je příslušný stavební úřad.

41. Dle § 31 odst. 1 písm. p) téhož zákona obsahuje RÚIAN údaje také o stavebním objektu. Tím se dle § 29 odst. 1 písm. c) tohoto zákona rozumí dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí, která je samostatnou věcí, nebo budova, která je součástí pozemku nebo součástí práva stavby a údaje o ní se do katastru nemovitostí zapisují k pozemku nebo k právu stavby, nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, ale bylo jí přiděleno číslo popisné nebo evidenční.

42. Pokud jde o uvedený přípis tajemníka žalovaného, je zřejmé, že je pro zákonnost napadeného úkonu žalovaného irelevantní. Jednalo se totiž o pouhý neformální podnět ve vztahu Za správnost vyhotovení: R. V. k editorovi údajů zapisovaných v RÚIAN, tedy ke stavebnímu úřadu. Bylo tedy pouze a jenom v pravomoci stavebního úřadu (coby součásti žalovaného) posoudit, zda se Budova na Pozemku nachází či nikoliv, tedy zda jsou splněny předpoklady pro její výmaz z RÚIAN.

43. Žalovaný odůvodnil, že pokud k výmazu údajů o Budově z RÚIAN přistoupil, stalo se tak právě na základě závěrů o právní a faktické neexistenci Budovy vyslovených ve shora označených správních rozhodnutích.

44. Ostatně je to jeho povinností. Dle § 4 odst. 2 zákona o základních registrech je totiž editor zodpovědný za to, že jím zapsané referenční údaje jsou v souladu s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě jsou údaje do příslušného základního registru zapsány; orgány veřejné moci, fyzické a právnické osoby jsou povinny poskytnout editorovi potřebnou součinnost k plnění jeho úkolů tím, že mu poskytnou údaje a podklady potřebné pro ověření správnosti zpracovávaných údajů. Dle § 4 odst. 6 se má za to, že ten, kdo vychází z referenčního údaje, je v dobré víře, že stav referenčního údaje v základním registru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět o jeho nesprávnosti.

45. A protože, jak už shora uvedeno, se krajský soud se závěry správních orgánů vyslovenými v průběhu shora označeného stavebního řízení, že Budova právně ani fakticky neexistuje, shoduje, dospívá k závěru, že o této otázce posoudil žalovaný správně i v nyní projednávané věci. Žádné jiné správní rozhodnutí deklarující neexistenci Budovy totiž již vydáváno dle stavebního zákona nebude. Tedy pokud žalovaný údaj o existenci Budovy z RÚIAN vymazal, učinil tak na základě dostatečně a řádně zjištěného skutkového i právního stavu. A to bez ohledu na to, na čí podnět se tak stalo nebo zda by tak učinil z moci úřední – srovnej ustanovení § 5 odst. 2 zákona o základních registrech, dle něhož v případě, že orgán veřejné moci, který není editorem daného údaje v základním registru, při své činnosti zjistí nesoulad referenčních údajů vedených v základním registru se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného referenčního údaje.

46. Z obsahu zákona o základních registrech pak neplyne, že by zápis údajů příslušného editora v tom kterém základním registru měl nějaký procesní rámec. Dle § 4 odst. 3 editor zapíše referenční údaj do základního registru nebo provede jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou referenční údaj popisuje, dozví; editor referenční údaj zapisuje do základního registru prostřednictvím agendového informačního systému. Zápisu tedy nepředchází žádné správní řízení, ani jeho výsledkem není správní rozhodnutí. Výsledkem činnosti editora je pouze změna údajů v základním registru.

47. Uvedené tak pouze podporuje shora vyslovený závěr soudu, že taková činnost editora může pojmově představovat nezákonný zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. Krajský soud to však nyní zmiňuje zejména v souvislosti s tím, že výmazu údaje o Budově žalovaným v posuzované věci nepředcházelo ani žádné procesní pochybení.

48. Krajský soud tedy neshledal, že by žalovaný žalobou napadený úkon (zápis výmazu údaje o Budově z RÚIAN) provedl v rozporu s konkrétním zákonným ustanovením. Ostatně konkretizaci porušené zákonné normy postrádá i žaloba, v níž žalobce pouze obecně namítá, že postup žalovaného byl v rozporu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona a zákona o obcích. O jaká ustanovení by se mělo jednat, ale nespecifikoval.

49. Krajský soud opakuje, že zcela irelevantní je s ohledem na shora uvedené námitka žalobce, kterou zdůrazňoval zejména při jednání soudu, že podnět k výmazu údaje o Budově v RÚIAN podala osoba (tajemník žalovaného), která byla pověřena k zastupování města Pec pod Sněžkou ve shora označeném stavebním řízení, protože město bylo rovněž jeho účastníkem. Stejně jako skutečnost, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje pověřil Městský úřad Za správnost vyhotovení: R. V. Vrchlabí, aby o věci jako stavební úřad rozhodl v prvním stupni, protože tajemník žalovaného byl sám účastníkem daného stavebního řízení jako fyzická osoba (kromě toho, že byl zmocněn zastupovat město). Jak už uvedl krajský soud shora, editorem zápisu v RÚIAN není tajemník příslušného obecního nebo městského úřadu, pod který stavební úřad spadá, ale stavební úřad. Pro ten tedy byla žádost tajemníka žalovaného k provedení zápisu výmazu označených budov z RÚIAN pouhým podnětem k prověření správnosti tvrzených skutečností. Pokud by na základě tohoto podnětu dospěli pracovníci stavebního úřadu žalovaného k závěru, že podmínky pro výmaz údaje o existenci Budovy z RÚIAN dány nejsou, k provedení zápisu by přistoupit nemohli. Spojovat postup pracovníků stavebního úřadu s tvrzenou podjatostí tajemníka žalovaného v této záležitosti tedy není vůbec na místě. Na posouzení zákonnosti rozporovaného postupu žalovaného proto nemohla mít tato námitka žádný vliv.

50. Krajský soud tedy neshledal, že by žalovaný žalobou napadený zásah vydal v rozporu se zákonem.

51. Krajskému soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou dle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítnout.

52. Pro tento jeho závěr pak zůstala bez významu skutečnost, že i po úpravě žalobního petitu žalobcem při jednání soudu nekoresponduje jeho znění zcela přesně s ustanovením § 87 odst. 2 s. ř. s. S ohledem na shora uvedené důvody zamítnutí žaloby však tento nedostatek žaloby (spíše formálního charakteru) neměl na posouzení věci vliv.

53. Obiter dictum krajský soud dodává, že nezákonnost neshledal ani v následném postupu Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Trutnov, který popsal ve svém Vyrozumění ze dne 5. 12. 2018, přestože (a protože) to již není předmětem tohoto řízení.

54. Výmaz (zrušení) stavby z katastru nemovitostí je z hlediska zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), tzv. změnou jiných údajů (§ 28 a násl.). Přiměřeně se proto používají pravidla pro zápis záznamem, katastrální úřad vede řízení v protokolu „Z“. Podle § 32 odst. 1 písm. b) citovaného zákona je jiné údaje katastru možné přejímat též z jiných informačních systémů, registrů, rejstříků nebo evidencí veřejné správy, pokud údaje v nich vedené požívají ochrany dobré víry v pravdivost a úplnost těchto údajů.

55. Na uvedenou zákonnou úpravu pak navazuje resortní Návod pro správu katastru nemovitostí č. j. ČÚZK-08960/2017-22 (dále také jen „Návod“).

56. Dle něho stavba se v katastru odstraní (zruší) mimo jiné na základě zjištění, že stavba, která byla dříve vedena v RÚIAN, byla z RÚIAN vymazána (čl. 5.3.7.1 písm. e) Návodu).

57. Při odstranění (zrušení) stavby v katastru se současně, i bez návrhu … zapíše změna druhu pozemku, na kterém byla stavba evidována; zastavěná plocha a nádvoří se změní, pokud z doložených listin nevyplývá jinak, na ostatní plochu se způsobem využití jiná plocha. Jedná-li se o změnu v katastrálním území s dvojí číselnou řadou pro číslování parcel, vyhotoví se pro tuto změnu neměřický záznam a parcele se přiřadí nové parcelní číslo pozemkové parcely. Vlastníkovi pozemku se oznámí, že stavba byla v katastru zrušena a že u parcely bylo změněno parcelní číslo a způsob využití pozemku (čl. 5.3.7.3 písm. b) Návodu).

58. Z uvedeného je zřejmé, že i Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Trutnov, postupoval po zjištění údaje o zápisu výmazu Budovy z RÚIAN v souladu se zákonem a interními právními předpisy. V. Náklady řízení Za správnost vyhotovení: R. V.

59. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

60. Ve věci měl úspěch žalovaný, který také požadoval náhradu nákladů řízení.

61. V souvislosti s touto problematikou ale krajský soud nepřehlédl existenci usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47. Dle jeho závěru náhradu nákladů řízení spojených s účastí pracovníků správního orgánu u jednání správního soudu soud dle § 60 odst. 7 s. ř. s. procesně úspěšnému správnímu orgánu zásadně nepřizná. V odstavci 29 citovaného usnesení pak Nejvyšší správní soud vymezil ty situace, kdy žalované správní orgány mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, pokud přesahují jejich běžnou úřední činnost. Příkladem může být dle Nejvyššího správního soudu řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, např. územního plánu, vydaného malou obcí, která nedisponuje odborným personálem, kdy odbornou agendu spojenou s pořízením územního plánu zákon svěřuje pořizovateli. 6 2 . V daném případě žalovaný má statut města, jeho úřad vykonává agendu stavebního úřadu. Za této situace nepovažuje krajský soud za odůvodněné, pokud se žalovaný v řízení nechal zastupovat advokátem, tedy náklady s tím spojené nepovažuje za náklady účelně vynaložené, na jejichž náhradu má žalovaný právo. Proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.