30 A 31/2025 – 68

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné věci žalobce: D. Ř. Š. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. března 2025, č. j. KUKHK 4539/DS/2025 3 RK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí (dále také jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 4. 12. 2024, č. j. MUVR/49759/2024/KRAMI, sp. zn. PD/5264/2024/OD–VR/KRAMI, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti provedenému záznamu 12 bodů v registru řidičů a záznam 12 bodů potvrzen. Tato skutečnost měla za následek pozbytí řidičského oprávnění žalobce, jak vyplývá z ustanovení § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

II. Obsah žaloby

2. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

3. V prvním okruhu žalobních námitek namítl, že žalovaný ignoroval předložené důkazy a návrhy. Uvedl, že soudu předkládá rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných věcech, ze kterých vyplývá, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností provedení jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních, a zároveň, že jednotlivá rozhodnutí v blokových řízeních po posouzení potom označil za nezpůsobilá pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z předložených rozhodnutí dle žalobce vyplývá ustálenost praxe správního orgánu v tom, že správní orgán se důsledně zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na základě nichž jsou zaznamenávány body, a tím, zda jsou relevantním podkladem. Připomněl zásadu legitimního očekávání, dle které by správní orgány měly ve věcech se shodnými či obdobnými znaky postupovat a rozhodovat shodně.

4. Druhým okruhem žalobních námitek žalobce brojil proti podkladům pro záznam bodů, které označil za nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Uvedl, že ve svém odvolání napadl jednotlivé podklady jako nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče a k tomu odvolací správní orgán uvedl, že je posuzovat nemůže a jediné důkazy, které posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými je oznamována skutečnost, že žalobce měl spáchat přestupek, který s ním byl projednán, a bylo vydáno rozhodnutí v blokovém řízení. Dle žalobce nemůže být takovéto oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, kterého se týká, tak aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce uvedl, že respektuje názor správního orgánu, že rozhodnutí vydávané v blokovém řízení a blokové řízení samotné jsou velmi specifickým druhem řízení, ovšem toto konstatování nemůže omluvit nedostatky, které takové rozhodnutí nese z pohledu zákonem kladených požadavků na takovýto druh rozhodnutí.

5. Dále žalobce obecně poukázal na několik rozhodnutí v blokových řízeních (v žalobě jsou identifikována číslem série a číslem bloku; nejednalo se však o rozhodnutí, která by se týkala žalobce), která nesplňují dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí. Žalobce zdůraznil, že by z rozhodnutí měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí žalovaný, je dle jeho názoru naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit, na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu.

6. Žalobce obecně poukázal na několik situací týkajících se protiprávních jednání přestupců (konkrétně překročení nejvyšší povolené rychlosti, porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem a porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem) a uvedl úvahy, jaké formulace popisu přestupkového jednání v rozhodnutí jsou nedostatečné.

7. V jednotlivých blocích na pokutu na místě nezaplacenou (dále také jen „pokutový“ nebo „příkazový“ blok nebo „příkaz na místě“) ve své věci ze dne 3. 7. 2024, 7. 4. 2024, 21. 3. 2024, 11. 9. 2023 a 3. 5. 2023 pak žalobce spatřuje následující nedostatky:

8. V kolonkách č. 1 až 4 není přesně „zajištěna“ osoba přestupce, když údaje jsou částečně nečitelné a nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, např. požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Ověření totožnosti tak není dle popisu uvedeného v předmětném rozhodnutí dostačující.

9. V kolonce č. 5 není přesně „zajištěna“ doba spáchání přestupku, není zde přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku, když údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny, jsou vlivem zápisu nečitelné, nejsou uvedeny kompletně. V rozhodnutí není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, když údaj o místě neobsahuje veškeré údaje potřebné pro jeho přesné stanovení, název obce zde není úplný, resp. uveden je v nesrozumitelné zkratce, obdobně i název ulice, na níž mělo ke spáchání přestupkového jednání dojít. Z popisu přestupkového jednání uvedeného v rozhodnutí nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Právní kvalifikace této povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu a není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná, resp. její konkrétní část, když ze zápisu sice vyplývá porušení paragrafu, ovšem již ne jakého bodu či písmena atd.

10. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl přestupce dopustit, je uvedeno pouze označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body atd. již nikoli, což je zejména u právní kvalifikace protiprávního jednání vada značná, která znemožňuje přesné určení tohoto jednání, a tedy i odpovědnost přestupce za toto jednání.

11. V kolonce č. 8 není zcela zřetelná výše uložené sankce, a není tak možné ověřit, zda jednotlivé údaje zde uvedené, tedy výše uložené sankce číslem a slovy, spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí, či není úplný.

12. V kolonkách č. 9 až 11 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno, a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, a to včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

13. Závěrem žalobce zopakoval, že kopie rozhodnutí není z větší části vlivem svého zápisu čitelná a nejsou tak zjevné veškeré na něm uvedené údaje.

14. Žalobce shrnul, že v jeho případě vydané pokutové bloky nejsou způsobilé být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání řádně vymezeny. Není tedy bez důvodných pochybností patrno komu, kdy a kde a potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, když tento nedostatek nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací tak, jak zmiňuje Nejvyšší správní soud v rozhodnutí čj. 4 As 127/2014–39. Dle žalobce nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní individualizované jednání vůbec vymezen, když absence konkretizace a individualizace je v předmětné věci dle názoru žalobce právě případ rozhodnutí ze dne 3. 7. 2024, 7. 4. 2024, 21. 3. 2024, 11. 9. 2023 a 3. 5. 2023.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

15. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný předně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že přezkoumal předložené příkazy a zjistil, že bloky na pokutu na místě nezaplacenou jsou vyplněny řádně ve všech kolonkách a jsou plně v souladu s příslušným oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení, bloky jsou opatřeny razítkem zmocněného orgánu, podpisem přestupce (žalobce) a úřední osoby. Nejedná se tedy o nezpůsobilé podklady pro záznam bodů v registru řidičů.

16. Žalovaný dospěl k závěru, že na podklady pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče lze nahlížet jako na způsobilé podklady pro zápis bodů. Přestupkové jednání bylo v příkazech na místě popsáno dostatečně a není žádných pochyb o tom, jakého přestupkového jednání se žalobce dopustil.

17. Žalovaný má zato, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě a že posoudil všechny relevantní skutečnosti. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným, a ničím nevyvráceným, skutečnostem.

IV. Posouzení věci krajským soudem

18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Učinil tak bez nařízení jednání postupem za podmínek stanovených dle ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. Po prostudování správního spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu důvodnou neshledal.

19. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že oznámením Městského úřadu Vrchlabí ze dne 8. 7. 2024, doručeným žalobci téhož dne, mu bylo sděleno, že ke dni 3. 7. 2024 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a byl vyzván k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. V podání ze dne 11. 7. 2024 žalobce prostřednictvím zástupce uplatnil námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Uvedl v něm, že námitky vznáší proti všem záznamům provedeným v registru řidičů, a navrhl doplnění dokazování o způsobilé podklady, kterými měl být uznán vinným z předmětných přestupků.

20. Správní orgán I. stupně po vyžádání si a zhodnocení podkladů, na základě kterých byly body v registru řidičů žalobci zaznamenány, a po seznámení žalobce, resp. jeho zástupce, s podklady pro rozhodnutí, přerušil řízení o námitkách z důvodu žalobcem podaného návrhu na zahájení přezkumného řízení u Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje. Policejní orgán neshledal zahájení přezkumného řízení za důvodné. Správní orgán I. stupně následně pokračoval v řízení o námitkách, o kterých rozhodl dne 4. 12. 2024 tak, že zamítl jeho námitky proti provedenému záznamu 12 bodů v registru řidičů a potvrdil záznam 12 bodů. Proti posledně zmíněnému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl žalobou napadeným rozhodnutím.

21. V prvním žalobním bodě žalobce vytýká žalovanému, že ignoroval předložené důkazní prostředky a návrhy. K žalobě přiložil rozhodnutí různých správních orgánů, z nichž má vyplývat, že správní orgány posuzují jednotlivé podklady, tj. rozhodnutí v blokových řízeních, z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Ustálenost práce správního orgánu dle jeho názoru spočívá v tom, že se správní orgán důsledně zabývá jednotlivými bloky a tím, zda jsou relevantním podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení, přitom připomenul zásadu legitimního očekávání.

22. Krajský soud neshledal, že by v nyní projednávaném případě postupovaly správní orgány jinak než je obvyklou praxí, tj. že by neposuzovaly jednotlivé podklady pro záznam bodů v registru bodů u žalobce z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu. To posuzovaly u každého jednotlivého případu, jak vyplývá z podkladů založených ve správním spise a z odůvodnění rozhodnutí. V rámci řízení o námitkách si nalézací správní orgán vyžádal předmětná rozhodnutí (pokutové bloky) a tato rozhodnutí porovnal s oznámením přestupku. Výše uvedený postup byl tedy správním orgánem dodržen a žalovaný ani soud v něm nespatřil žádná namítaná pochybení (jak bude uvedeno i dále).

23. K námitce legitimního očekávání lze zopakovat, že žalovaný v nyní projednávané věci, stejně jako krajský úřad v rozhodnutích, které žalobce přiložil k žalobě, zkoumal k námitce podklady (pokutové bloky) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů do registru řidičů, tj. zda obsahují všechny informace potřebné k jednoznačné identifikaci přestupku. Závěry o nezpůsobilosti některých pokutových bloků v žalobcem poukazovaných rozhodnutích nejsou pro nyní projednávaný případ přiléhavé, neboť v nyní projednávané věci k takovým vadám, které by dosahovaly intenzity nepřezkoumatelnosti, jak bude uvedeno níže, nedošlo. Jakkoliv tedy žalobce předložil na podporu svého názoru o nezpůsobilosti pokutových bloků jako podkladů pro zápis bodů do registru řidičů několik rozhodnutí různých správních orgánů, nelze mezi nimi vysledovat ustálenou správní praxi v tom směru, že by zakládala legitimní očekávání žalobce, že právě v jeho případě bude rozhodnuto v jeho prospěch.

24. V dalším okruhu žalobních námitek žalobce brojil proti podkladům pro záznam bodů, které označil za nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.

25. Řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je upraveno v zákoně o silničním provozu. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamená řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek zařazený v systému bodového hodnocení, stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek (§ 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu). Po dosažení celkového počtu 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění a následně je povinen odevzdat řidičský průkaz (§ 123c zákona o silničním provozu). Pro dané řízení je pak zásadní otázkou rozsah přezkumu záznamu v registru řidičů v řízení o námitkách podle § 123f zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá–li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá–li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

26. Rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44 (všechny zde uváděné rozsudky Nejvyššího správního soudu jsou dostupné na www.nssoud.cz), takto: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. Jedná se zde o důsledek zásady presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci. Je tedy zřejmé, že ověření existence podkladů pro záznam v rámci rozhodnutí o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů je užší a než případné přezkumné řízení ohledně jednotlivých podkladových rozhodnutí pro provedení záznamu bodů, jak správně uvádí stěžovatel.“ 27. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda záznam byl proveden v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá bodovému hodnocení přestupkového jednání. Tomu pak odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, čj. 5 As 76/2010–59).

28. Nejvyšší správní soud setrvale judikuje (srov. např. rozsudek ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012–20), že blokové řízení je řízením zjednodušeným, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ustanovení § 84 a § 85. Tomu odpovídá i závěr obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže–li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).“ 29. Jak dále uvedl Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku čj. 7 As 94/2012–20, „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou–li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost.“ 30. K dané problematice se Nejvyšší správní soud shodně vyslovil i ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2013. čj. 4 As 8/2013–27, v němž mimo jiné uvedl, že „je zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil. V této souvislosti Nejvyšší správní soud poukazuje na skutečnost, že na předmětném oznámení a pokutových blocích jsou uvedena stejná ustanovení těchto právních předpisů. S ohledem na shora uvedené, tak nelze přisvědčit námitce stěžovatele, že není zřejmé, za jaké jednání byl blokovou pokutou postižen, ani námitce, podle které obecný popis skutku uvedený na pokutových blocích odůvodňuje rovněž právní kvalifikaci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích.” 31. Nutno konstatovat, že řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, jedno zda rozhodnutí ve správním řízení nebo v řízení blokovém, ani takový opravný prostředek nenahrazuje. K tomu lze odkázat na závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 30. 5. 2011, čj. 2 As 19/2011–87, z něhož lze dovodit, že namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle ustanovení § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti.

32. Žalobce v nyní projednávané věci namítal, že přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání řádně vymezeny a že tedy není zejména zřejmé, za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, když tento nedostatek nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací, k čemuž poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 127/2014–39.

33. Žalobce se však mýlí, pokud z jím poukazovaného rozsudku dovozuje nepřípustnost strohých a zkratkovitých formulací. Naopak i v uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud s poukazem na svoji dřívější judikaturu výslovně uvedl pod bodem [22], že „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění.“ 34. V nyní projednávané věci byly žalobcem rozporovány podklady pro záznam bodů do registru řidičů u jeho osoby celkem v pěti případech přestupků projednaných příkazem na místě s vydáním bloku na pokutu na místě, a to u přestupků spáchaných ve dnech 3. 7. 2024, 7. 4. 2024, 21. 3. 2024, 11. 9. 2023 a 3. 5. 2023.

35. Není pravdou, jak uvádí žalobce, že by žalovaný jako odvolací správní orgán v rozhodnutí uvedl, že jediné důkazy, které posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými je oznamována skutečnost, že žalobce měl spáchat přestupek. Naopak, jak je zřejmé z rozhodnutí obou správních orgánů i ze samotného správního spisu, již správní orgán I. stupně si jako podklad pro rozhodnutí ve věci vyžádal všechny kopie předmětných pokutových a příkazových bloků, které pak založil do správního spisu.

36. Dále již k žalobním výhradám k jednotlivým pokutovým blokům.

37. Krajský soud předně ověřil, že na pokutových blocích, na nichž jsou zaznamenány přestupky ze dne 3. 7. 2024, 7. 4. 2024, 21. 3. 2024, 11. 9. 2023 a 3. 5. 2023, je vyplněno dostatečně čitelně jméno a příjmení přestupce (tj. žalobce), jeho datum narození, jeho adresa místa pobytu, uvedeno ověření totožnosti, na všech pokutových blocích je jeho podpis, pokutové bloky jsou opatřeny otiskem razítka Policie České republiky. Zápis v kolonkách č. 1 až 4 tedy obsahuje všechny nezbytné údaje o žalobci a je tak zřejmé, že jeho identifikace jako přestupce byla zjištěna zcela dostatečně a nevznikají proto žádné pochybnosti o tom, že přestupcem byl právě žalobce.

38. Žalobce dále namítl, že v kolonce č. 5 není přesně „zajištěna“ (žalobce má zřejmě na mysli „zjištěna“) doba spáchání přestupku, není zde uvedena doba spáchání přestupku (uvedl, že nejsou uvedeny nebo jsou nečitelné a nejsou uvedeny kompletně). Namítal, že údaj o místě neobsahuje veškeré údaje potřebné pro jeho přesné stanovení, název obce není úplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce, obdobně i název ulice, na níž mělo ke spáchání přestupkového jednání dojít. Dle žalobce z popisu přestupkové jednání uvedeného v rozhodnutí nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena.

39. Krajský soud ověřil, že na pokutovém bloku ze dne 3. 5. 2023 je v kolonce č. 5 kromě času a místa spáchání přestupku („10:20 hod. Slovanská u čp. 74, Vrchlabí“) dále uvedeno „nebyl řádně připoután bezp. pásem, potvrzení nevlastní, §6/1a z.č. 361/200“; na pokutovém bloku ze dne 11. 9. 2023 je uvedeno „v 15:40 hod. v ulici Žižkova 295, Trutnov; porušil § 7/1c z. č. 361/2000, držel jako řidič hovorové zařízení“; na pokutovém bloku ze dne 7. 4. 2024 je uvedeno „v 10:35 hodin, Vítězná – Huntířov č.p. 78 s vozidlem RZ – xx, porušil nejvyšší povolenou rychlost v obci 67–3 km/h (50), tím porušil ustanovení dle § 18 odst 4 zák. č. 361/2000 sb.“; na pokutovém bloku ze dne 21. 3. 2024 je uvedeno „15:50, Hertvíkovice č.p. 107, 21. 03. 24, překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci, povoleno 50km/h, naměřeno 70 km/h ± 3km/h 67 km/h s vozidlem tovární značky VW, RZ – xx“; a na na pokutovém bloku ze dne 3. 7. 2024 je uvedeno „3. 7. 2023 v 17:10 hodin v obci Hostinné ul. K. Čapka u č.p. 344, kdy jako řidič vozidla řídil ve špatném technickém stavu – nebezpečné závady na vozidle, prasklý disk kola, vyčnívající kola, RZ vozidla xx, použit 5/1c z.č. 361/200 Sb.“ 40. V případě posledního bloku na pokutu na místě nezaplacenou je v řádku 5 chybně uveden rok, místo roku 2024 je uveden rok 2023, nicméně v řádcích 10 a 12 je datum uvedeno správně a je tedy zřejmé, že se jedná o pouhou chybu v psaní. Není proto vůbec pravda, že by časové údaje nebyly uvedeny nebo že by nebyly čitelné, či uvedeny nekompletně. Ostatně ani žalobce neuvádí, jak by si tyto údaje, aby byly dle jeho slov „kompletní“, představoval.

41. Na pokutových blocích ze dne 3. 7. 2024, 11. 9. 2023 a 3. 5. 2023 je tedy kromě času a místa spáchání přestupku přestupek zcela jednoznačně slovně popsán s uvedením porušení konkrétních příslušných ustanovení zákona o silničním provozu. U přestupků týkajících se překročení nejvyšší dovolené rychlosti je na pokutových blocích číselně uveden údaj o maximální povolené rychlosti, údaj o naměřené rychlosti a údaj o rychlosti po odečtení odchylky v měření (ve zcela obvyklém a srozumitelném formátu) a je zde i výslovně uvedeno, k porušení kterého ustanovení zákona o silničním provozu (včetně příslušného odstavce) došlo. Přitom v kombinaci s údaji uvedenými v kolonce č. 6 na pokutových blocích (k tomu podrobněji viz dále) vyplývá jednoznačná skutková podstata v kolonce č. 5 popsaného jednání.

42. Pokud jde o specifikaci místa spáchání přestupku, u všech přestupků žalobce namítl, že údaj o místě neobsahuje veškeré údaje potřebné pro jeho přesné stanovení, že název obce není úplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce, obdobně i název ulice.

43. Krajský soud ověřil (jak je již i výše popsáno), že na pokutovém bloku ze dne 3. 5. 2023 je jako místo spáchání přestupku uvedeno „Slovanská u čp. 74, Vrchlabí“, na pokutovém bloku ze dne 11. 9. 2023 je jako místo spáchání uvedeno „v ulici Žižkova 295, Trutnov“, na pokutovém bloku ze dne 7. 4. 2024 je jako místo spáchání uvedeno „Vítězná – Huntířov č.p. 78“, na pokutovém bloku ze dne 21. 3. 2024 je jako místo spáchání uvedeno „Hertvíkovice č.p. 107“ a na pokutovém bloku ze dne 3. 7. 2024 je jako místo spáchání uvedeno „v obci Hostinné ul. K. Čapka u č.p. 344“.

44. Z uvedeného je zřejmé, že název obce je vypsán svým celým názvem, je uvedena i ulice. Dle krajského soudu jsou shora uvedené specifikace místa spáchání přestupků pro účely předmětného přestupkového řízení zcela dostačující. Lze podotknout, že i v případě, že není uvedeno číslo popisné domu, u kterého k přestupku došlo, ani tak zaznamenané místo není s to zpochybnit způsobilost takového pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru. Jestliže byl žalobce v obci uvedené na bloku v konkretizovaný den a čas kontrolován hlídkou Policie ČR a ze záznamů na pokutovém bloku vyplývá, že vozidlem (specifikovaným registrační značkou) porušil některou povinnost stanovenou na bloku uvedeným ustanovením zákona o silničním provozu, přičemž žalobce byl s tímto zjištěním srozuměn (což stvrdil svým podpisem), pak nevznikají žádné pochybnosti o místě spáchání konkrétního přestupku, ani o jeho záměně s jiným přestupkovým jednáním apod. To žalobce ani netvrdí, ostatně kromě obecné námitky neuvedení přesnější specifikace místa spáchání přestupku ani on k tomu nic dalšího, tj. jaký důsledek spojuje s neuvedením přesnější specifikace místa, neuvedl. K tomu je nutno současně konstatovat, že ani ze shora citované judikatury Nejvyššího správního soudu nelze dovodit, že by při popisu místa spáchání přestupku bylo na pokutovém bloku nezbytně nutné uvádět číslo komunikace a její kilometrové místo nebo v malé obci, která často nebývá členěna na ulice, vypisovat číslo popisné domu (nebo jinou bližší identifikaci), kde mělo k přestupkovému jednání dojít apod.

45. K popisu přestupkového jednání žalobce dále namítal, že z něho nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s porušenou povinností stanovenou zákonem, jež měla být porušena.

46. Krajský soud ověřil, že na pokutovém bloku ze dne 3. 5. 2023 je uvedeno „nebyl řádně připoután bezp. pásem, potvrzení nevlastní“, na pokutovém bloku ze dne 11. 9. 2023 je uvedeno „porušil § 7/1c z. č. 361/2000, držel jako řidič hovorové zařízení“, na pokutovém bloku ze dne 7. 4. 2023 je uvedeno „s vozidlem RZ – xx, porušil nejvyšší povolenou rychlost v obci 67–3 km/h (50)“, na pokutovém bloku ze dne 21. 3. 2024 je uvedeno „překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci, povoleno 50km/h, naměřeno 70 km/h ± 3km/h 67 km/h s vozidlem tovární značky VW, RZ – xx“ a na pokutovém bloku ze dne 3. 7. 2024 je uvedeno „jako řidič vozidla řídil ve špatném technickém stavu – nebezpečné závady na vozidle, prasklý disk kola, vyčnívající kola, RZ vozidla xx“.

47. Z uvedeného je zřejmé, že přestupkové jednání bylo popsáno dostatečně, slovní vyjádření přestupkového jednání nebylo ani nijak zkratkovité, ale dostatečně podrobné. Rovněž právní kvalifikace přestupků je zcela dostatečná, neboť zkrácenou formulaci příslušných ustanovení namísto jejich přesného vypsání lze bezpochyby akceptovat, neboť jde o formulaci obecně užívanou a zcela srozumitelnou. I s ohledem na shora citované právní závěry plynoucí z judikatury Nejvyššího správního soudu je nutno považovat takovou právní kvalifikaci spáchaného přestupku na pokutových blocích za zcela dostačující.

48. K uvedenému je tedy nutno znovu připomenout a zdůraznit, že blokové řízení má méně formální povahu a pokutový blok nelze po obsahové stránce srovnávat s jinými rozhodnutími vydávanými správními orgány. Zejména z praktických důvodů (tj. s ohledem na velikost pokutového bloku, terénní podmínky, za kterých je vydáván, a omezený časový prostor při jeho vydání) je zcela odůvodnitelné uvádění i zestručněného textu. Jak opakovaně judikuje Nejvyšší správní soud (viz shora), při zohlednění specifik blokového řízení lze na pokutovém bloku možno přijmout i formulace strohé a zkratkovité. Dokonce se lze v určitých případech spokojit i jen s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, a to jestliže je z kombinace všech uvedených údajů patrné, jakého konkrétního druhu jednání se přestupce dopustil.

49. Shora popsané specifikace přestupkových jednání tedy splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech na jednotlivých pokutových blocích uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce jako přestupce dopustil, a kdy a kde se tak stalo.

50. Dále žalobce namítl, že v kolonce č. 6 je uvedena právní kvalifikace přestupkového jednání ve zkratkovitém zápisu, když je uveden pouze paragraf, avšak nikoliv bod či písmeno. Údaje v této kolonce označil za neodborné ve svém zápisu a částečně nečitelné.

51. Krajský soud ověřil, že v kolonce č. 6 je na pokutovém bloku ze dne 3. 5. 2023 uvedeno, že „Pokuta byla uložena za přestupek podle § 125c/1k bod 5 z. č. 361/2000“, na pokutovém bloku ze dne 11. 9. 2023 uvedeno, že „Pokuta byla uložena za přestupek podle § 125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“, na pokutovém bloku ze dne 7. 4. 2024 uvedeno, že „Pokuta byla uložena za přestupek podle § 125c/1f)4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“, na pokutovém bloku ze dne 21. 3. 2024 uvedeno, že „Pokuta byla uložena za přestupek podle § 125c/1 písm. f bod 4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ a na pokutovém bloku ze dne 3. 7. 2024 uvedeno, že „Pokuta byla uložena za přestupek podle § 125c/1písm. a bod 3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“.

52. V kontextu s popisem přestupkového jednání uvedeným v kolonce č. 5 nazvané Popis skutku – čas, místo, způsob spáchání v posuzovaných pokutových blocích, kde je uveden způsob spáchání přestupku (viz shora), je zcela nepochybné, o jakou právní kvalifikaci podle zákona o silničním provozu v tom kterém případě jde. Právní kvalifikace protiprávního jednání žalobce na předmětných pokutových blocích je zcela zřejmá a dostatečně vyjádřená a nevyvolává vůbec žádné pochybnosti.

53. Dle žalobce není v kolonce č. 8 zřetelná výše uložené sankce, a není tak možné ověřit, zda výše uložené sankce číslem a slovy spolu korespondují. Žalobce namítal, že údaj o výši sankce chybí, či není úplný.

54. Krajský soud ověřil, že na pokutovém bloku ze dne 3. 5. 2023 je uvedena výše uložené pokuty v kolonce č. 8 „500 Kč“, slovy „pětset“ Kč; na pokutovém bloku ze dne 11. 9. 2023 je uvedena výše uložené pokuty v kolonce č. 8 „500 Kč“, slovy „pětset“ Kč; na pokutovém bloku ze dne 7. 4. 2024 je uvedena výše uložené pokuty v kolonce č. 8 „1500 Kč“, slovy „tisícpětset“ Kč, ; na pokutovém bloku ze dne 21. 3. 2024 je uvedena výše uložené pokuty v kolonce č. 8 „1500 Kč“, slovy „tisícpětset“ Kč a na pokutovém bloku ze dne 3. 7. 2024 je uvedena výše uložené pokuty v kolonce č. 8 „3500 Kč“, slovy „třitisícepětset“ Kč. Je tedy zcela nepravdivé tvrzení žalobce, že údaj o výši sankce chybí, či není úplný, neboť údaj o výši sankce na pokutových blocích vyznačen je, a to zcela zřetelně a čitelně jak číselně, tak i slovně.

55. Ve vztahu ke kolonkám č. 9 až 11 žalobce namítal, že v nich není jednoznačně zaznamenáno místo vydání, vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě včetně jejího podpisu, že datum vyhotovení a převzetí rozhodnutí přestupcem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Dle žalobce není z rozhodnutí také zřetelný podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

56. Ani tyto námitky neshledal krajský soud důvodnými. Na pokutovém bloku ze dne 3. 5. 2023 je uvedeno „Vrchlabí dne 3. 5. 2023“, služební číslo oprávněné úřední osoby a její podpis a otisk úředního razítka, datum převzetí přestupcem „3. 5. 2023“ a jeho podpis. Na pokutovém bloku ze dne 11. 9. 2023 je uvedeno „V Trutnově dne 11. 9. 2023“, služební číslo oprávněné úřední osoby a její podpis a otisk úředního razítka, datum převzetí přestupcem „11. 9. 2023“ a jeho podpis. Na pokutovém bloku ze dne 7. 4. 2024 je uvedeno „V Vítězná dne 7. 4. 2024“, služební číslo oprávněné úřední osoby a její podpis, otisk úředního razítka a datum převzetí přestupcem „7. 4. 2024“ a jeho podpis. Na pokutovém bloku ze dne 21. 3. 2024 je uvedeno „V Hertvíkovicích dne 21. 3. 2024“, služební číslo oprávněné úřední osoby a její podpis, otisk úředního razítka a datum převzetí přestupcem „21. 3. 2024“ a jeho podpis. Na pokutovém bloku ze dne 3. 7. 2024 je uvedeno „V Hostinném dne 3. 7. 2024“, služební číslo oprávněné úřední osoby a její podpis, otisk úředního razítka a datum převzetí přestupcem „3. 7. 2024“ a jeho podpis.

57. Na všech blocích je tedy uvedeno místo, kde a kdy byly sepsány (tj. vyhotoveny). Na blocích jsou uvedeny i dostatečné údaje týkající se oprávněné úřední osoby a její podpis. Smyslem kolonky č. 11 pokutového bloku (označení správního orgánu a údaje o oprávněné úřední osobě) je totiž identifikovat správní orgán a osobu, která pokutu udělila. Pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu přitom dostačuje i jen její podpis, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit.

58. Údaje zapsané na posuzovaných pokutových blocích tedy nevzbuzují žádné pochybnosti o tom, že jde o bloky, který jsou opatřeny úředním razítkem, vydal je kompetentní správní orgán a podepsala kompetentní úřední osoba. Datum převzetí pokutového bloku žalobcem jako přestupcem je řádně vyplněn (s drobnou výhradou uvedenou v předešlém odstavci) i jeho podpis je na blocích rovněž řádně a zřetelně uveden. Ostatně žalobce ke svému podpisu ani nenamítal, že by se o jeho podpis nejednalo.

59. V této souvislosti krajský soud připomíná i usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud konstatoval, že „… pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje–li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá–li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o osobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit.“ Citovaný nález Ústavního soudu ve vztahu k náležitostem rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, nyní též ve vztahu k rozhodnutí vydanému v příkazním řízení (včetně požadavků na identifikaci oprávněné úřední osoby, a to zejména z pohledu smyslu a účelu takové identifikace), lze bezpochyby plně aplikovat i nyní projednávanou věc.

60. Ke shora uvedeným výtkám žalobce o nečitelnosti zápisů na pokutových blocích nutno dodat, že lze zcela důvodně předpokládat, že pokud by na pokutovém bloku byly uvedeny chybné a nečitelné údaje, žalobce by takový pokutový blok jistě nepodepsal, neboť právě podpisem potvrzuje, že údaje na něm uvedené souhlasí (jak je i výslovně a zcela srozumitelně uvedeno v části kolonky, kde přestupce blok podepisuje). Lze dodat, že pokud jsou ojediněle některé údaje zapsané v předmětných pokutových blocích na první pohled hůře čitelné, po jejich zvětšení je bylo možno přečíst bez větších problémů. Nelze přitom současně pominout to, že tyto zápisy jsou prováděny v terénu a nikoliv v kanceláři u stolu a na velikostně omezeném místě na předtištěném formuláři pokutového bloku.

61. Krajský soud uzavírá, že zákonem požadované údaje jsou na jednotlivých rozhodnutích, tj. pokutových (příkazových) blocích, identifikovány dostatečně a znemožňují, aby nastaly jakékoli pochybnosti o tom kdy, kde, jakou osobou a jaký přestupek byl spáchán. Krajský soud proto dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo relevantně zpochybnit způsobilost jednotlivých rozhodnutí o přestupku jako podkladů pro záznam bodů do registru řidičů.

V. Závěr a náklady řízení

62. S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s.

63. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a ze spisu ani nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad běžnou úřední činnost vznikly.

Poučení

I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného k žalobě IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení