30 A 35/2023 – 32

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., ve věci žalobce: V. T. C. zastoupen Mgr. Štěpánem Svátkem, advokátem se sídlem Na Pankráci 1618/30, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina se sídlem Jihlava, Žižkova 1882/57 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, čj. KUJI 28017/2023, sp. zn. ODSH 185/2023 Pe takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, čj. KUJI 28017/2023, sp. zn. ODSH 185/2023 Pe, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10.800 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod (dále také jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19. 1. 2023, čj. MHB_DOP/16385/2022/MZ–10, jímž bylo žalobci jako držiteli řidičského oprávnění, který nesplňoval podmínku při udělení řidičského oprávnění dle § 82 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), tj. odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel, odejmuto řidičské oprávnění skupin(y) „AM, B1, B“ zapsané v řidičském průkazu č. X, který vydal dne 20. 4. 2022 Městský úřad Havlíčkův Brod.

II. Shrnutí žalobních bodů

2. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k novému projednání a přiznání nákladů řízení. Napadené rozhodnutí označil žalobce za nepřezkoumatelné, když se žalovaný v nedostatečném rozsahu vypořádal s jeho jednotlivými odvolacími námitkami.

3. Za prvé připomněl, že v odvolání primárně poukázal na to, že správní orgán si v rozporu s ustanovením § 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), učinil bez podkladu (respektive tento závěr bude předmětem dalšího dokazování v rámci trestního řízení) úsudek o tom, že žalobce nevykonal a získal nezákonně doklad o provedené zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel – číslo testu 2022–03–000540–01309H–00037, aniž by ho dne 14. 3. 2022 osobně absolvoval. Poukázal i na to, že správní orgán nectí presumci neviny a vychází bez dalšího z podkladů z trestního řízení, a to aniž by je provedl způsobem a formou, jakou správní řád pro provedení důkazu stanoví v ustanovení § 53 odst. 3.

4. S poukazem na ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu zdůraznil, že v případě usnesení o zahájení trestního stíhání se jedná pouze o pravděpodobné podezření, že se trestného činu dopustila určitá osoba, přičemž to podezření bude předmětem dalšího dokazování. Současně také platí podle ustanovení § 2 odst. 2 téhož zákona, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. O to více k této skutečnosti měl žalovaný přihlédnut za situace, kdy žalobce ve věci nefiguruje jako obviněný, ale maximálně jako svědek/poškozený. Dle žalobce nebylo možno z usnesení o zahájení trestního stíhání důkazně ve vztahu k jeho osobě vycházet a bylo třeba vyčkat pravomocného závěru trestního řízení. Dle žalobce zde byly splněny podmínky pro přerušení řízení do doby pravomocného ukončení trestního řízení vedeného pod sp.zn. KRPL–117603–699/TČ–2021 u SKPV Jablonec n. Nisou, a to podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť se jedná o předběžnou otázku.

5. Žalobce poukázal na to, že žalovaný na straně 3 odůvodnění tuto jeho odvolací námitku odmítl se závěrem, že neabsolvoval řádně zkoušku z odborné způsobilosti a že je zde dán jednoznačný důvod přistoupit k odnětí řidičského oprávnění podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Odvolací orgán tedy konstatoval, že správní orgán I. stupně postupoval v tomto řízení v souladu s právními předpisy a i s ohledem na veřejný zájem bezpečnosti silničního provozu rozhodl o odnětí řidičského oprávnění žalobce.

6. Žalobce tomuto závěru vytýká nejen nezákonnost, ale i nepřezkoumatelnost, neboť se žalovaný nevypořádal s meritem odvolací námitky, a to především v tom směru, proč bez dalšího vychází z dokumentů ze specifikovaného trestního řízení, když se jedná o listinné důkazy, které budou předmětem dalšího dokazování v rámci tohoto správního řízení. Zdůraznil, že v případě řízení zahájeného z moci úřední to není on, kdo je povinen dokazovat stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, resp. i za pasivity žalobce mu nelze takový přístup přičítat v jeho neprospěch. Žalobce poukázal i na to, že se žalovaný ani nepokusil nařídit se žalobcem ústní jednání podle ustanovení § 49 odst. 1 správního řádu tak, aby zjistil jeho procesní stanovisko. Dle žalobce předčasně vycházel z podkladů z trestního řízení, které není vedeno proti jeho osobě a zejména a především si nezákonně učinil v rozporu s ustanovením § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu bez náležitého důkazního podkladu úsudek o tom, že žalobce se dopustil přestupku, tj. že požádal o vydání řidičského oprávnění, aniž by splňoval zákonné podmínky (dle ustanovení § 82 odst. 1 písm. c/ zákona o silničním provozu).

7. Za druhé žalobce uvedl, že v odvolání napadené rozhodnutí považoval za nepřezkoumatelné a bez důkazního podkladu, když správní orgán nezjistil stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu), a to v rozsahu potřebném pro vydání rozhodnutí ve věci. K tomu konstatoval, že žalovaný k této jeho odvolací námitce uvedl na straně 4 odůvodnění rozhodnutí, že trestní stíhání zkušebního komisaře nelze považovat za předběžnou otázku k tomuto správnímu řízení a není tedy dán zákonný důvod k přerušení řízení. A dále, že z podkladů od Policie ČR z tohoto trestního řízení lze vycházet, jelikož prokazují průběh zkoušky žalobce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která nebyla vykonána v souladu s právními předpisy z důvodu absence odvolatele u zkušební jízdy dne 14. 3. 2022 a dne 28. 3. 2022.

8. Žalobce zopakoval a zdůraznil, že z dokumentů z trestního řízení nelze bez dalšího vycházet v jeho neprospěch, tyto navíc nebyly provedeny způsobem, jakým správní řád stanoví. Žalobce navíc toto vypořádání se s jeho žalobní námitkou považuje rovněž za strohé a nepřezkoumatelné, když k meritu námitky uvedl žalovaný pouze to, že „trestné stíhání zkušebního komisaře nelze považovat za předběžnou otázku k tomuto správnímu řízení a není tedy dán zákonný důvod k přerušení řízení“, přičemž oproti argumentaci žalobce neodkázal na žádné zákonné ustanovení, které by jeho závěr podporovalo.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

9. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. V reakci na žalobní námitky zopakoval, že dle jeho názoru lze z podkladů od Policie ČR k trestnímu řízení jednoznačně vycházet, jelikož prokazují průběh zkoušky žalobce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která nebyla vykonána v souladu s právními předpisy z důvodu jeho absence u zkušební jízdy dne 14. 3. 2022 a 28. 3. 2022. Správní orgán I. stupně ani žalovaný tak neměli žádné pochybnosti o skutečnostech uvedených v usnesení Policie ČR, z těchto skutečností vycházeli ve správním řízení a považují je za dostatečné. Žalovaný s odkazem na ustanovení § 53 odst. 3 správního řádu uvedl, že se na tyto listiny, není–li prokázáno jinak, hledí jako na pravdivé a prokazující to, co je v nich uvedeno. Z podkladů od Policie ČR přitom jednoznačně vyplývá, že žalobce nesplnil odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a nebyl oprávněn požádat o udělení řidičského oprávnění, což však učinil u správního orgánu I. stupně dne 20. 4. 2022.

10. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nikdy skutečnosti uvedené v podkladech od Policie ČR v rámci správního řízení ani v žalobě nerozporoval, pouze uvádí, že tyto podklady nelze v řízení o odnětí jeho řidičského oprávnění použít. Nikdy ani neprokázal, že by zkoušky odborné způsobilosti vykonal v souladu s právními předpisy a ani nedoložil žádné důkazy o řádném absolvování zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, které ani doložit nemohl, protože zkoušku v části zkušební jízdy neabsolvoval.

11. Žalovaný konstatoval, že žalobce si musel být vědom toho, že neabsolvování zkušební jízdy u zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel je v rozporu s právními předpisy, a přesto požádal o udělení řidičského oprávnění. Získal tak řidičské oprávnění v rozporu se zákonem o silničním provozu.

12. Žalovaný vyslovil nesouhlas s tím, že by nectil presumpci neviny, a připomněl, že ani on ani správní orgán I. stupně nehodnotili vinu obžalovaného v trestním řízení, pouze vycházeli z podkladů pro trestní řízení, v nichž jsou popsány průběhy zkoušek odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a z nichž lze jednoznačně dospět k závěru, že zkoušky neproběhly v souladu s právními předpisy a že žadatelé o řidičská oprávnění tedy v době podání žádosti o řidičské oprávnění podmínku pro udělení řidičského oprávnění spočívající v prokázání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nesplnili. Dle žalovaného nebylo postupováno ani v rozporu s ustanovením § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu, protože se v tomto případě nejedná o předběžnou otázku, která by vedla k přerušení řízení. V odkazovaném trestním řízení se bude prokazovat zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku, nikoliv řádné absolvování zkoušky žalobce. Průběhy zkoušek odborné způsobilosti jsou Policií ČR řádně zadokumentovány a budou sloužit jako důkazní prostředek v trestním řízení. Průběh zkoušky žalobce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel prokazuje, že zkoušku nevykonal v souladu s právními předpisy z důvodu absence u zkušební jízdy dne 14. 3. 2022 a dne 28. 3. 2022.

13. Žalovaný dodal, že je nutné vzít v potaz i veřejný zájem na bezpečnosti silničního provozu, který chrání všechny účastníky silničního provozu před řidiči, kteří nesplňují odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel. K argumentaci žalobce, že je zkušeným řidičem a že disponoval řidičským oprávněním z domovského státu, uvedl, že při udělování řidičského oprávnění v České republice k tomu nelze přihlédnout a s ohledem na věk žalobce při absolvování zkoušky odborné způsobilosti (18 let) nelze ověřit ani věrohodnost tohoto tvrzení.

IV. Posouzení věci krajským soudem

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.“). Učinil tak bez nařízení jednání postupem za podmínek stanovených dle ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. Po prostudování předloženého správního spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu shledal důvodnou.

15. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že správní orgán I. stupně obdržel dne 13. 12. 2022 od Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Libereckého kraje, územního odboru Jablonec nad Nisou, oddělení hospodářské kriminality, podnět k zahájení správního řízení o odnětí řidičského průkazu žalobce. K tomuto podnětu následně zaslal podklady. Důvodem k zaslání podnětu bylo zahájení trestního řízení z důvodu skutečností prokazujících, že na Městském úřadu Tanvald docházelo v době od 30. 11. 2021 do 2. 5. 2022 k provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění v rozporu se zákonem, neboť zkušební komisaři nejenže nekontrolovali průběh zkoušek, ale po předchozí domluvě s majiteli autoškol docházelo i k podvodnému provedení závěrečných zkoušek u různých řidičských oprávnění, a to kromě jiných právě i žalobce.

16. Dne 20. 12. 2022 vyhotovil správní orgán I. stupně oznámení o zahájení správního řízení odnětí řidičského oprávnění, které žalobce převzal dne 22. 12. 2022. Jako důvod pro zahájení tohoto správního řízení uvedl, že řízení zahajuje na základě podnětu od Policie ČR, ve kterém je uvedeno, že se žalobce fyzicky neúčastnil zkušební jízdy se zkušebním komisařem v rámci zkoušky z odborné způsobilosti, a tedy nesplnil podmínku pro udělení řidičského oprávnění spočívající v prokázání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

17. Ve vyjádření ze dne 2. 1. 2023 žalobce prostřednictvím svého zástupce uvedl, že zahájení správního řízení je zcela neopodstatněné a úřední záznam od Policie ČR je procesně nepoužitelný. Dále uvedl, že správní orgán dostatečně nespecifikoval, jakou konkrétní podmínku ustanovení § 82 zákona o silničním provozu nemá splňovat.

18. Přípisem ze dne 9. 1. 2023 správní orgán I. stupně zástupci žalobce sdělil, že shromáždil podklady potřebné pro vydání rozhodnutí a že má možnost v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu se k nim vyjádřit, přičemž současně mu na jeho žádost zaslal kopii předmětného podnětu od Policie ČR.

19. Ve vyjádření ze dne 10. 1. 2023 žalobce prostřednictvím svého zástupce zopakoval, že dokumenty pořízené v rámci trestného řízení nejsou v tomto řízení procesně použitelné, že se jedná zatím o podezření, které bude předmětem dalšího dokazování, zda k prokázání tohoto podezření dojde či nikoliv, a navrhl přerušení řízení do doby pravomocného skončení trestního řízení.

20. Následně dne 19. 1. 2023 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí čj. MHB_DOP/16385/2022/MZ–10, jímž žalobci odejmul řidičské oprávnění skupiny „AM, B1, B“. Jako důvod odnětí řidičského oprávnění uvedl to, že žalobce nesplňoval podmínku při udělení řidičského oprávnění dle § 82 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, tj. odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel.

21. Odvolání proti zmíněnému prvostupňovému rozhodnutí následně žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl.

22. Krajský soud posoudil žalobu v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s dispoziční zásadou, kterou je správní soudnictví ovládáno, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 71 odst. 1 a 2 a § 75 odst. 1 s. ř. s.)

23. Dle ustanovení § 94 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské oprávnění odejme, pokud jeho držitel nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82; v případě nesplnění podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. d) se řidičské oprávnění neodejme, pokud v řízení vyjde najevo, že držitel řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje.

24. Dle ustanovení § 82 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu (tj. zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

25. Dle ustanovení § 50 odst. 1 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.

26. Dle ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Správní orgán je tedy oprávněn užít jakéhokoli důkazního prostředku, který je vhodný ke zjištění stavu věci a který je získán v souladu se zákonem.

27. Žaloba brojí zejména proti tomu, že správní orgán v daném případě nezjistil stav věci dle § 3 správního řádu tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, a že rozhodl bez důkazního podkladu. Této žalobní námitce musel krajský soud přisvědčit.

28. K možnosti správního orgánu využít a rozhodovat na základě důkazů shromážděných v trestním řízení je nutno předně obecně uvést, že důkazy získané v řízení trestním v souladu se zákonem je možné ve správním řízení použít jako podklad rozhodnutí. Pokud totiž mohou být podle § 50 odst. 1 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí podklady od jiných orgánů veřejné moci (tedy nepochybně i od policejního orgánu), nutno dovodit, že důkazní prostředky opatřené v souladu se zákonem policejním orgánem a jím předložené žalovanému správnímu orgánu jsou důkazními prostředky, kterými lze provést ve správním řízení důkaz.

29. V dané věci však správní orgány z probíhajícího trestního řízení převzaly a do svých rozhodnutí zakomponovaly pouze popis skutkových zjištění uvedený v podnětu Policie ČR a v usnesení o zahájení trestního stíhání. Správní orgán I. stupně totiž v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že obdržel podnět a podklady od Policie ČR, z nichž vyplývá, že pověřený zkušební komisař na Městském úřadě Tanvald v průběhu konání zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění nebo přezkoušení z odborné způsobilosti v nejméně 80 případech neprovedl a nezabezpečil řádný průběh zkoušky nebo přezkoušení osob žadatelů o řidičské oprávnění a neověřil podle platné právní úpravy požadované znalosti zkoušených žadatelů. Konstatoval, že nejenže tak absentoval na svou povinnost kontrolovat jimi prováděné zkoušky, ale po předchozí vzájemné domluvě s majiteli autoškol docházelo k podvodnému provedení závěrečných zkoušek, kdy zkoušky byly potvrzeny v rozporu s platnou legislativou. V tomto směru poukázal na usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání ze dne 2. 5. 2022, čj. KRPL–117603–185/TČ–2021–180481, z něhož citoval bod 22.: „dne 14. 03. 2022 a dne 28. 03. 2022 v Tanvaldu za úplatek v nezjištěné výši, od muže V. T. C., xx, P. M. v rozporu s platnou právní úpravou vydal záznam o provedené zkoušce z odborné způsobilosti žadatele – protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel č. 2022–03–000540–01309H–00037 ve prospěch osoby V. T. C., xx, který elektronický test dne 14. 03. 2022 vyplnil s tlumočníkem H. K. N., xx, bez kontroly komisaře a jízdy dne 14. 03. 2022 se fyzicky neúčastnil, kdy P. M. s vědomím L. Č. zkušební jízdu s žadatelem neuskutečnil a vykázal ji s výsledkem neprospěl, a dne 28. 03. 2022 V. T. C. v Tanvaldu ani fyzicky přítomen nebyl, zkušební jízdy se neúčastnil, tedy aniž by danou zkoušku řádně vykonal, kdy P. M. s vědomím L.a Č. vykázal úspěšné absolvování praktické jízdy, na základě čehož si žadatel zažádal o řidičský průkaz u ORP Havlíčkův Brod.“ A dovodil, že výsledky šetření Policie ČR a jím shromážděné důkazy jednoznačně a prokazatelně vypovídají o tom, že zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebyla u žalobce jako držitele řidičského oprávnění provedena řádně a v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Uvedl, že závěry policejního vyšetřování považuje za dostatečný podklad pro vážné pochybnosti nad odbornou způsobilostí k řízení motorových vozidel žalobce vzhledem ke společenské nebezpečnosti a zejména veřejnému zájmu na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a možným důsledkům vycházejícím z nesplnění podmínek odborné způsobilosti držitele řidičského oprávnění (viz strana 3 rozhodnutí).

30. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí v podstatě zopakoval zjištění a závěry správního orgánu I. stupně, zopakoval, že podkladem pro zahájení řízení byl podnět k zahájení správního řízení o odnětí řidičského oprávnění odvolatele od Policie ČR, ve kterém je uvedeno, že žalobce se fyzicky neúčastnil zkušební jízdy s komisařem v rámci zkoušky z odborné způsobilosti a tedy nesplnil podmínku pro udělení řidičského oprávnění spočívající v prokázání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (viz strana 3 rozhodnutí). V reakci na odvolací námitku, že z usnesení o zahájení trestního stíhání jiné osoby nelze důkazně ve vztahu k žalobci v tomto řízení vycházet, že se jedná pouze o podezření, které bude předmětem dalšího dokazování (a proto, že byly splněny podmínky pro přerušení řízení – k tomu viz níže), žalovaný uvedl, že trestní stíhání zkušebního komisaře nelze považovat za předběžnou otázku v tomto správním řízení a není tedy dán důvod k přerušení řízení. Dále uvedl, že z podkladů od Policie ČR z trestního řízení vycházet lze, jelikož prokazují průběh zkoušky žalobce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která nebyla vykonána v souladu s právními předpisy z důvodu absence odvolatele u zkušební jízdy dne 14. 3. 2022 a dne 28. 3. 2022 (viz strana 4 rozhodnutí).

31. Z rozhodnutí obou správních orgánů tak vyplývá, že za stěžejní důkaz považovaly usnesení Policie ČR ze dne 2. 5. 2022, čj. KRPL–117603–185/TČ–2021–180481, kterým bylo zahájeno trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu čtyř osob (zkušebního komisaře a tří majitelů autoškol) jako obviněných ze spáchání zvlášť závažných zločinů zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, pomoci ke zneužití pravomoci úřední osoby a přečinu přijetí úplatku. V usnesení je popsána činnost obviněných při podvodném provedení závěrečných zkoušek autoškoly u různých řidičských oprávnění, tj. že tyto zkoušky byly prováděny v rozporu s platnou legislativou (zkušební eTesty buď majitelé autoškol sami vyplňovali, nebo žadatelům správné odpovědi sdělovali, v některých případech vůbec nedošlo k provedení praktických zkoušek – jízdám) a bylo tak žadatelům o řidičské oprávnění umožněno jej získat nebo rozšířit bez řádného vykonání zkoušky. Dále pak bylo vyjmenováno 80 případů, v nichž k tomuto mělo dojít.

32. Zmíněné usnesení správní orgány považovaly zřejmě i za jediný důkaz, neboť žádné další ve svých rozhodnutích vůbec neuvedly ani nehodnotily, a to přesto, že ve správním spise jsou založeny i další podklady zaslané Policií ČR, konkrétně protokoly o výsleších obviněných v předmětné trestní věci.

33. Je třeba souhlasit se žalobcem, že v případě usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného podle § 160 odst. 1 trestního řádu se jedná pouze o podezření, že se trestného činu dopustila určitá osoba, přičemž toto podezření je pak předmětem dalšího dokazování. Pro samotné zahájení trestního stíhání totiž postačí jen vyšší míra podezření, že došlo ke spáchání trestného činu a že jej spáchala konkrétní osoba, a toto podezření musí mít konkrétní obrysy, z nichž je možné dovodit naplnění jednotlivých znaků skutkové podstaty některého z trestných činů. Až teprve následně, pokud výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu, a to nepřipadá–li do úvahy jiný procesní postup, jímž lze ukončit vyšetřování (postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání, přerušení trestního stíhání či ukončení formou odklonu).

34. Správní orgány v dané věci však přesto na základě zmíněného usnesení uzavřely, že výsledky šetření Policie ČR a jím shromážděné důkazy jednoznačně a prokazatelně vypovídají o tom, že zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebyla u žalobce provedena řádně a v souladu s platnou právní úpravou. Takový jednoznačný závěr však pouze na základě zmíněného usnesení bez dalšího učinit nelze. Správní orgány ani neuvedly, ze kterých konkrétních policejním orgánem shromážděných důkazů závěry o nevykonání odborné zkoušky žalobcem vyplývají, ani se jimi nijak nezabývaly ve svých rozhodnutích. Jestliže pak dokonce správní orgán I. stupně současně uvedl, že závěry policejního vyšetřování považuje za dostatečný podklad pro vážné pochybnosti nad odbornou způsobilostí k řízení motorových vozidel žalobce, pak si navíc protiřečí (jednou dle jeho názoru závěry policejního vyšetřování jednoznačně prokazují, že zkouška odborné způsobilosti nebyla u žalobce provedena řádně, podruhé jsou závěry policejního vyšetřování podkladem pouze pro vážné pochybnosti o tomtéž).

35. Jak je shora uvedeno, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské oprávnění odejme podle § 94 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, pokud jeho držitel nesplňoval při udělení řidičského oprávnění (mimo jiné) odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu. Tedy řidičské oprávnění odejme, pokud držitel (prokazatelně) nesplňoval odbornou způsobilost, nikoliv v případě, že jsou o tom vážné pochybnosti. Závěry vyplývající z předmětného usnesení o zahájení trestního stíhání jsou přitom relevantním a zcela dostatečným podkladem právě pro ony vážné pochybnosti o žalobcově řádném vykonání příslušné zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

36. Za takové situace měl správní orgán provést o tomto bezesporu důvodném podezření řádné dokazování. V tomto případě tak bylo vhodné (a žádoucí) nařídit ústní jednání, při němž by byl např. proveden výslech svědka (zkušebního komisaře) k průběhu zkoušky žalobce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, příp. si správní orgán mohl vyžádat důkazy shromážděné policejním orgánem týkající se průběhu odborné zkoušky žalobce (např. obrazové a zvukové záznamy, o kterých hovoří odůvodnění zmíněného usnesení o zahájení trestního stíhání, apod.) a sám je vyhodnotit. K provedení důkazů podle § 51 odst. 1 správního řádu lze totiž užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Stejně tak použití důkazů z jiného řízení je přípustné, pokud jsou získány v souladu se zákonem, dostanou se do dispozice správního orgánu legální cestou, účastníku řízení jsou tyto důkazy zpřístupněny a má možnost se k nim vyjádřit a reagovat na ně (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2014, čj. 1 Azs 195/2014–36, nebo ze dne 25. 1. 2018, čj. 4 Azs 248/2017–37). Jestliže si správní orgány ke svému závěru o řádném nevykonání příslušné odborné zkoušky žalobcem neobstaraly a neprovedly žádné listinné důkazy či výslechy osob, nemohly dospět k závěru, který učinily.

37. Krajský soud proto musel zrušit žalobou napadené rozhodnutí, neboť podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

38. Nad rámec uvedeného lze poznamenat, že pokud by již v současnosti bylo pravomocně ukončeno trestní řízení v dané věci s tím, že by v něm bylo jednoznačně zjištěno a prokázáno, že žalobci byl vydán záznam o provedené zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v rozporu s platnou právní úpravou, na základě kterého si zažádal o řidičský průkaz, pravomocný rozsudek v trestní věci by pak již byl (na rozdíl od usnesení o zahájení trestního stíhání) dostatečným podkladem pro správní řízení bez nutnosti provádět další dokazování.

39. Krajský soud dále uvádí, že nelze přisvědčit další žalobní námitce, a to že si správní orgán v rozporu s ustanovením § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu činí úsudek o tom, že žalobce získal nezákonně doklad o provedené zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, a protože se jedná o předběžnou otázku, byly splněny podmínky pro přerušení řízení do doby pravomocného ukončení trestního řízení.

40. V nyní projednávané věci není rozhodnutí o tom, zda byl spáchán trestný čin, předběžnou otázkou ve smyslu § 57 správního řádu, neboť ve správním řízení vedeném se žalobcem (který nebyl v předmětném trestním řízení ani obviněným) mohl správní orgán rozhodnout (po provedení řádného dokazování) i bez zodpovězení této otázky. Rozhodnutí o vině a trestu zkušebního komisaře a majitelů autoškol by totiž ani nemuselo mít bezprostřední význam pro závěr o porušení pravidel průběhu zkoušky odborné způsobilosti žalobcem. Z dikce ustanovení § 94 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu totiž vyplývá, že v něm zákonodárce upravil možnost odnětí řidičského oprávnění v situacích, kdy dodatečně vyjde najevo, že žadatel již při jeho udělení nesplňoval podmínky stanovené v § 82 téhož zákona, a to i bez toho, zda je či není v této souvislosti vedeno nějaké trestní řízení. K zahájení řízení a následnému odnětí řidičského oprávnění tak může dojít v zásadě kdykoli, kdy se správní orgán o takové skutečnosti dozví, dokonce i bez ohledu na dobu, která již od udělení řidičského oprávnění uplynula. Důvodem této speciální právní úpravy sui generis je bezpochyby silný veřejný zájem na zajištění bezpečnosti silničního provozu. S ohledem na smysl a účel zmíněného ustanovení tak správní orgán může i sám zpětně prověřovat splnění v ustanovení § 82 zákona o silničním provozu specifikovaných podmínek pro udělení řidičského oprávnění.

V. Závěr a náklady řízení

41. S ohledem na shora uvedené krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž bude žalovaný vázán právním názorem, který soud vyslovil v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 1, 4 a 5 s. ř. s.).

42. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Dle něj má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalobce, krajský soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 4.000 Kč a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem, jehož odměna vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ten učinil ve věci dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žalobního návrhu) po 3.100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d/ ve spojení s § 7 advokátního tarifu), k tomu má nárok na úhradu 2 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), tj. celkem 10.800 Kč.

43. Krajský soud uložil vyčíslené náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce, neboť jde o advokáta (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu za použití § 64 s. ř. s.).

Poučení

I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu II. Shrnutí žalobních bodů III. Vyjádření žalovaného k žalobě IV. Posouzení věci krajským soudem V. Závěr a náklady řízení