30 A 40/2018 - 145

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatele: Přípravný výbor na konání místního referenda ve městě Hronov, zastoupeného zmocněncem Ing. K. J. bytem Velký Dřevíč, Na Louce 260, 549 34 Hronov 4 proti odpůrci: město Hronov se sídlem náměstí Čs. armády 5, 549 31 Hronov v řízení o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky takto:

Výrok

I. Určuje se, že návrh na konání místního referenda ve městě Hronov ze dne 11. března 2018, ve znění doplnění ze dne 3. dubna 2018, nemá nedostatky.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Obsah návrhu

1. Krajskému soudu byl dne 5. 4. 2018 doručen návrh navrhovatele podepsaný jeho zmocněncem, kterým se domáhal u krajského soudu určení, že návrh navrhovatele na konání místního referenda ve městě Hronov ze dne 11. 3. 2018 (s datem doručení odpůrci 12. 3. 2018) je bezvadný a nemá nedostatky.

2. Navrhovatel uvedl, že dne 12. 3. 2018 doručil odpůrci návrh na konání místního referenda dle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu”), o otázkách: 1) Souhlasíte s výstavbou nového městského úřadu v budově přístavby Jiráskova divadla? 2) Souhlasíte s prodejem domu U Zeleného stromu č. p. 4, náměstí Čs. armády v Hronově? 3) Souhlasíte s prodejem objektu radnice č. p. 5, náměstí Čs. armády v Hronově?

3. Dne 27. 3. 2018 obdržel navrhovatel výzvu odpůrce k odstranění nedostatků náležitostí návrhu. Ty spatřoval v tom, že návrh neobsahuje odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatých v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce. Lhůta pro odstranění vad končila dnem 26. 4. 2018.

4. Navrhovatel uznal, že v návrhu tyto údaje neuvedl. Vycházel však z toho, že dne 14. 2. 2018 městské zastupitelstvo na svém jednání rozhodlo, že bude realizovat výstavbu nové radnice a že si za tím účelem vezme úvěr ve výši 50 mil. Kč se splatností 10 let. Takže náklady v případě realizace stavby jsou obecně známy. Pokud realizována nebude, žádné náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu nevzniknou. Na uvedeném jednání Za správnost vyhotovení: R. V. schválilo městské zastupitelstvo také záměr prodeje uvedených dvou domů. Ať už k prodeji dojde či nikoliv, nevzniknou ani v jednom případě z titulu rozhodnutí v místním referendu městu žádné náklady.

5. Navrhovatel proto považoval požadavky stanovené odpůrcem v bodě 1) jeho výzvy k odstranění vad návrhu za nepřiměřené, mající spíše povahu hypotetických úvah. Dle jeho názoru jde ze strany odpůrce o šikanózní výklad zákona, neboť ze samotné logiky by náklady měly být nulové.

6. Navrhovateli vadil také fakt, že výzva k odstranění vad návrhu je předkládána městem Hronov a podepsána starostkou města, nikoliv městským úřadem, jehož vedoucím je tajemník. Tím dle něho dochází k vměšování samosprávy do úředního výkonu kontroly návrhu.

7. Navrhovatel závěrem vyjádřil přesvědčení, že návrh neměl ke dni 27. 3. 2018 žádný formální nedostatek, který by zakládal důvod k oprávněnému požadavku na jeho odstranění. Zopakoval svůj názor na výši nákladů spojených s konáním referenda a s realizací rozhodnutí v něm přijatého. Odůvodnil také, proč se přes svůj shora uvedený názor rozhodl vyhovět výzvě k odstranění vad návrhu a návrh doplnil podáním ze dne 3. 4. 2018, které téhož dne odpůrci doručil. Ozřejmil rovněž, proč se přes tuto skutečnost rozhodl současně podat návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, aniž by vyčkával reakce odpůrce na doplnění návrhu.

8. Navrhl, aby krajský soud určil, že návrh na konání místního referenda ve městě Hronov ze dne 11. března 2018 nemá nedostatky.

II. Obsah vyjádření odpůrce k návrhu

9. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že městský úřad předložený návrh v souladu s § 12 zákona o místním referendu posoudil a shledal, že nemá některé náležitosti stanovené v jeho § 10 a § 11.

10. Jednou z náležitostí návrhu přípravného výboru dle § 10 odst. 1 písm. d) citovaného zákona je odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce. Navrhovatel v posuzovaném návrhu uvedl, byť velmi strohý, odhad nákladů spojených s provedením místního referenda, když je označil za minimální, spočívající pouze ve vytištění hlasovacích lístků a zaplacení členů komisí. V předloženém návrhu ale v rozporu s požadavkem § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu zcela absentuje odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce.

11. Proto vyzval v souladu s § 12 zákona o místním referendu přípravný výbor k odstranění nedostatků návrhu do 30 dnů od doručení výzvy. Současně upozornil navrhovatele, že návrh měl i další nedostatky pokud jde o náležitosti dle § 11 uvedeného zákona, neboť u většího množství oprávněných osob uvedených v podpisových arších byly chyby ve jménech, datech narození a adresách. Nicméně počet oprávněných osob se správně uvedenými náležitostmi byl pro splnění podmínek zákona dostatečný. Proto navrhovatele k odstranění uvedených nedostatků ani nevyzýval a uvedené nedostatky nespecifikoval.

12. Za irelevantní označil námitku o vměšování samosprávy do úředního výkonu kontroly návrhu přípravného výboru. Dle § 50 zákona o místním referendu je plnění úkolů obce a statutárního města podle tohoto zákona výkonem samostatné působnosti. Obecní úřad tvoří v souladu s § 109 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta. Za správnost vyhotovení: R. V.

13. Dále odpůrce uvedl, že navrhovatel na základě výzvy návrh na konání místního referenda doplnil dopisem ze dne 3. 4. 2018, doručeným žalovanému stejného dne. V něm neuvedl, že by s výzvou odpůrce k odstranění vad nesouhlasil. Přesto dne 5. 4. 2018 podal navrhovatel žalobu o určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.

14. Odpůrce v souvislosti s tím uvedl, že šest ze sedmi členů přípravného výboru jsou zastupitelé města Hronov, kteří při jednání zastupitelstva města dne 14. 2. 2018 hlasovali proti záměru prodeje dvou shora uvedených objektů ve vlastnictví města na náměstí Čs. armády a proti výstavbě nové budovy radnice v nedokončené přístavbě Sálu Josefa Čapka s tím, že bude financována z úvěru v max. výši 50 mil. Kč s max. dobou splatnosti 10 let.

15. Přitom jde o dlouhodobě připravovanou věc a od roku 2014 byly činěny kroky k realizaci výstavby nového městského úřadu, které byly průběžně zastupitelstvem města a tedy i členy přípravného výboru schvalovány a realizace výstavby nového městského úřadu se nachází v konečné fázi, když byla zveřejněna výzva k podání nabídky, bude se vybírat zhotovitel, dne 1. 6. 2018 by měla být zahájena výstavba a realizuje se nabídkové řízení na výběr poskytovatele úvěru.

16. Odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce by tak měl dle odpůrce zohlednit vše popsané ve výzvě k odstranění vad návrhu ze dne 26. 3. 2018, neboť výše těchto nákladů může velmi podstatným způsobem zatížit rozpočet odpůrce. Jeho požadavek proto rozhodně není žádnou obstrukcí, jak uvádí navrhovatel, ale zcela oprávněným požadavkem.

17. Závěrem vyjádření odpůrce vyjádřil názor, že navrhovatel nepostupoval v souladu se zákonem, když návrh na konání místního referenda doplnil a následně se domáhá soudní ochrany. Odpůrce považuje dopis navrhovatele ze dne 3. 4. 2018 za doplnění návrhu na konání místního referenda a bude s ním tak i nakládat v souladu se zákonem.

18. Proto odpůrce navrhl, aby krajský soud návrh odmítl z důvodu, že byl podán předčasně. Pokud by k takovému závěru nedospěl, pak nechť rozhodne tak, že návrh na konání místního referenda má nedostatky, tyto nedostatky uvede a doporučí účastníkům další postup.

III. Obsah dalších podání účastníků

19. Krajský soud přípisem ze dne 23. 4. 2018 vyzval odpůrce ke sdělení, zda poté, co mu bylo dne 3. 4. 2018 doručeno doplnění návrhu přípravného výboru na konání místního referenda, považuje předmětný návrh za bezvadný či nikoliv. Odpůrce podáním ze dne 24. 4. 2018 odpověděl, že Městský úřad v Hronově má návrh i nadále za vadný, neboť navrhovatel nevyčíslil náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce. Toto vyjádření předložil radě města Hronov na jejím mimořádném zasedání dne 11. 4. 2018 a ta je jednohlasně schválila. Návrh tedy nemůže být předložen zastupitelstvu města k projednání na jeho nejbližším zasedání.

20. Krajský soud dále obdržel dne 26. 4. 2018 přípis navrhovatele ze dne 25. 4. 2018, v němž zopakoval, že návrh považuje za bezvadný. To dle něho vyplývá i z faktu, že do dne sepisu tohoto podání neobdržel od odpůrce ani od Městského úřadu Hronov v zákonné lhůtě 15 dnů od doručení doplnění návrhu žádný další požadavek či výtku nedostatku návrhu. Upozornil rovněž soud, že zastupitelstvo města na svém jednání dne 18. 4. 2018 revokovalo jak usnesení týkající se záměru prodeje dvou budov v majetku města (č. p. 4 a č. p. 5), tak usnesení o výstavbě nové budovy městského úřadu. Přesto navrhovatel trvá na konání místního referenda k navrženým otázkám, aby současné a i další zvolená zastupitelstva města měla k dispozici jasný názor občanů, jak nakládat s obecním majetkem. Za správnost vyhotovení: R. V.

IV. Skutková zjištění a právní závěry krajského soudu

21. Krajský soud posoudil návrh podle části třetí hlavy druhé dílu čtvrtého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen také „s. ř. s.“), a dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

22. Zákon o místním referendu skutečně přiznává ve svém § 57 návrhu přípravného výboru soudní ochranu. Dle odst. 1 má právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního předpisu (kterým je právě soudní řád správní – poznámka krajského soudu) přípravný výbor, jestliže a) nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2, b) zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).

23. Provázanost zákona o místním referendu se soudním řádem správním pak dokumentuje § 91a odst. 1 s. ř. s., podle něhož se lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem (viz shora citované ustanovení zákona o místním referendu – poznámka krajského soudu) domáhat a) určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, b) vyhlášení místního referenda.

24. Jedná se tu tak o úpravu, kdy procesní předpis (soudní řád správní) upravuje přípustný petit návrhu a úprava hmotněprávní (zákon o místním referendu) přípustné důvody jeho podání.

25. Dále krajský soud považuje za vhodné upozornit na § 12 zákona o místním referendu nazvaný „Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru“. Dle jeho odst. 1 návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce. Dle odst. 2 nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru. Dle odst. 3 v případě, že obecní úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. Dle odst. 4 bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání.

26. Z obsahu shora uvedených podání i z podkladů předložených navrhovatelem a odpůrcem je možno postavit najisto, že po doručení návrhu přípravného výboru na konání místního referenda o shora citovaných otázkách Městskému úřadu Hronov dne 12. 3. 2018 shledal městský úřad v tomto návrhu nedostatky a vyzval navrhovatele k jejich odstranění (výzva ze dne 26. 3. 2018). Za irelevantní pro posouzení merita věci považuje krajský soud skutečnost, že tuto výzvu formálně nevydal Městský úřad Hronov, jak přepokládá zákon o místním referendu, ale město Hronov. Jak ze shora uvedeného plyne, mezi účastníky nebylo a není pochyb o tom, že se jednalo o výzvu dle § 12 odst. 2 citovaného zákona a tuto pochybnost nemá ani krajský soud.

27. Z obsahu výzvy plyne, že návrhu je vytýkáno fakticky jediné pochybení, a to že neobsahuje odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce. Ve výzvě dále odpůrce specifikoval své požadavky, jaké by ohledně Za správnost vyhotovení: R. V. této problematiky měl návrh na konání místního referenda splňovat. A to za situace, kdy realizace všech předmětných záměrů byla dlouhodobě předmětem jednání zastupitelstva města Hronov, kdy zastupitelstvo města realizaci všech uvedených záměrů schválilo na svém jednání dne 14. 2. 2018 a kdy realizace výstavby nové budovy městského úřadu se nachází v konečné fázi, kdy již byla zveřejněna výzva k podání nabídky, bude se vybírat zhotovitel, stavba by měla být zahájena 1. 6. 2018 a realizuje se nabídkové řízení na výběr poskytovatele úvěru. V souvislosti s tím odpůrce rozebíral různé varianty odpovědí na uvedenou trojici otázek a nastínil, jaké náklady by to které rozhodnutí v místním referendu mohlo vyvolat.

28. Na uvedené reagoval navrhovatel v doplnění návrhu ze dne 3. 4. 2018, v němž uvedl, že pokud by měla být stavba nového městského úřadu realizována, jsou náklady známy. Jednalo by se o 50 milionů Kč včetně DPH, které by byly hrazeny z úvěru se splatností 10 let. Pokud by stavba v důsledku výsledků místního referenda uskutečněna nebyla, náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu by byly nulové. Stejně tak, pokud město prodá či neprodá domy ve svém vlastnictví na náměstí Čs. armády.

29. Dlužno ještě dodat, že v samotném návrhu na konání místního referenda ze dne 11. 3. 2018 přípravný výbor uvedl, že s ohledem na skutečnost, že navrhuje konání místního referenda v termínu konání komunálních voleb na podzim roku 2018, předpokládá minimální náklady (vytištění hlasovacích lístků, členové komisí), které by se hradily z rozpočtu města.

30. Podstatou daného sporu je tedy odpovědět na otázku, jaké nároky na návrh přípravného výboru na konání místního referenda je nutno klást ohledně povinnosti stanovit odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce (viz § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu).

31. Tato problematika se již v minulosti dostala do pozornosti judikatury správních soudů. Odpůrce na podporu oprávněnosti svého požadavku na výrazně podrobnější specifikaci tohoto bodu návrhu odkazoval mimo jiné na judikaturní závěry zdejšího soudu z roku 2004. Již z uvedeného je zřejmé, že se jedná o závěry staršího data, které krajský soud navíc jednak vyslovil obiter dictum, jednak nemůže přisvědčit názoru odpůrce, že důvodnost jeho požadavků jednoznačně podporují.

32. Podstatné ovšem je, že od té doby judikatura správních soudů v dané věci značně pokročila a rozvinula se, zejména v souvislosti s novelou soudního řádu správního účinnou od 1. 1. 2012, která připustila proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech místního referenda jako opravný prostředek kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud, konkrétně jeho specializovaný volební senát. A právě zejména v aktuální judikatuře Nejvyššího správního soudu lze odpovědi na posuzovanou otázku nalézt.

33. Předně nutno konstatovat, že navrhovatel nikterak nepochybil, pokud po obdržení výzvy k odstranění vad návrhu na konání místního referenda učinil podání, v němž se snaží této výzvě vyhovět a v němž učinil odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu, a současně podal návrh dle 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, kterým se domáhá ochrany u soudu, protože s danou výzvou nesouhlasí. Že takové situace mohou nastat a že je takový postup naprosto legální konstatoval a podrobně rozebral (včetně vyobrazení algoritmu v úvahu přicházejících možností) Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 22. 1. 2015, č. j. Ars 7/2014-126 (všechna rozhodnutí správních soudů citovaná v tomto usnesení jsou dostupná na www.nssoud.cz). V souvislosti s tím odkazuje krajský soud zejména na body 23. až 25. tohoto usnesení.

34. Přípravný výbor tedy má možnost výzvě k odstranění nedostatků vyhovět či se obrátit na soud, případně využít obě možnosti. Nutno tedy odmítnout mínění odpůrce, že návrh byl podán předčasně, že navrhovatel měl vyčkat, jak se Městský úřad Hronov vyjádří k bezvadnosti Za správnost vyhotovení: R. V. návrhu po jeho doplnění. Ze shora uvedených důvodů tento názor není správný, nemá oporu v zákoně ani v soudní judikatuře.

35. Jaké požadavky tedy musí návrh na konání místního referenda splňovat ohledně zákonného požadavku na stanovení odhadu nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsobu jejich úhrady z rozpočtu obce ?

36. Krajský soud odkazuje zejména na závěry vyslovené Nejvyšším správním soudem v jeho rozsudku ze dne 17. 3. 2016, č. j. Ars 4/2015-45, v němž uvedl: „

70. Informace o nákladech spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu mohou být důležité pro rozhodnutí oprávněných osob v referendu. Pokud jim bude známo, že náklady budou nepřiměřeně vysoké, mohou se rozhodnout záměr nepodpořit, ačkoliv s ním jinak souhlasí. Je nicméně třeba zdůraznit, že zákon požaduje uvést pouze odhad těchto nákladů. Nelze tedy požadovat, aby se jednalo o jejich přesné vyčíslení (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 3/2012 – 27, ve věci místního referenda v Malenovicích). Nelze ani požadovat, aby do tohoto odhadu byly zahrnovány náklady, které jsou nejednoznačné, nepřímé, hypotetické či podmíněné přistoupením dalších okolností nebo dokonce spekulativní, a o kterých přípravný výbor či zastupitelstvo na základě racionálních důvodů předpokládá, že nevzniknou. Je-li náležitostí návrhu na vyhlášení místního referenda, resp. usnesení o vyhlášení místního referenda odhad nákladů, nutno tuto náležitost interpretovat tak, že zákon vyžaduje přítomnost alespoň elementární úvahy na toto téma, což je předpokladem pro to, aby se její (ne)přesnost, (ne)úplnost či (ne)správnost mohla stát předmětem kampaně před hlasováním. To je účel této náležitosti. Soudní přezkum by se měl v prvé řadě omezit na formální ověření, že zde určitá úvaha a informace v tomto směru obsažena byla (pokud vůbec nějaké náklady v úvahu přichází – viz dále), a bylo tak o čem se v rámci kampaně „spořit“, posouzení (ne)přesnosti, (ne)úplnosti či (ne)správnosti odhadu nákladů ze strany soudu by se mělo omezit jen na výjimečné případy zcela zjevné nedostatečnosti, záměrného neuvedení známých a zásadních nákladů či vadnosti informací s ohledem na konkrétní okolnosti, jak se píše v bodě [68] odůvodnění tohoto rozsudku.

71. Je pravdou, že odhad nákladů na realizaci rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce v odůvodnění usnesení o vyhlášení místního referenda v daném případě zcela absentoval, což je formálně v rozporu se zákonem o místním referendum (viz též shora citovaný rozsudek ve věci místního referenda v Malenovicích). Pokud však podle přesvědčení přípravného výboru či zastupitelstva žádné takové náklady nevzniknou, pak neuvedení takové informace lze považovat pouze za formální pochybení, které však nemůže ovlivnit výsledek referenda ve smyslu § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu… [72] ... Rozhodnutí přijaté v referendu je vždy závazné pouze pro orgány obce (§ 49 zákona o místním referendu) a samo o sobě tedy jiné náklady, než náklady spojené s provedením referenda, přinést nemůže. Ustanovení o odhadu nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu je proto třeba vykládat tak, že půjde o náklady obce, které bude muset vynaložit, až budou příslušnými orgány obce učiněny kroky k naplnění rozhodnutí přijatého v referendu…“ 37. Obdobně se k dané problematice vyslovil např. Krajský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 20. 7. 2012, č. j. 50 A 7/2012-64. Konstatoval, že: „Zkoumá-li obecní úřad správnost náležitostí návrhu na konání místního referenda, vztahuje se tato jeho pravomoc v principu pouze na náležitosti stanovené v písm. a), d), e) a f) ustanovení § 10 odst. 1 zákona o místním referendu a na náležitosti podpisové listiny vyjma § 11 odst. 1 písm. b), kde lze z pohledu správnosti zkoumat pouze to, zda jsou otázky v návrhu a v podpisových listinách totožné. Míra zkoumání správnosti se přitom u jednotlivých náležitostí liší. Zatímco v případě kontroly správné identifikace členů přípravného výboru a osob podepisujících podpisové listiny se vyžaduje vysoká míra přesnosti, v případě náležitosti stanovené v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu (odhad nákladů spjatých s místním referendem) se správnost zkoumá jen velmi omezeně. Plyne to už z toho, že se jedná o odhady a nikoliv konstatování předem známé veličiny.“ 38. Se shora uvedenými závěry se krajský soud plně ztotožňuje. Pro rozhodnutí ve věci je pak podle něj významná ještě jedna skutečnost. Jak je již rovněž konstantně judikováno, při Za správnost vyhotovení: R. V. rozhodování o ochraně návrhu přípravného výboru dle § 57 zákona o místním referendu správní soud vychází ze skutkového a právního stavu ke dni vydání svého rozhodnutí (srovnej např. shora již zmiňované usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2015, č. j. Ars 7/2014-126; zejména body 18., 22. a 23.). Soud je tedy vázán skutkovým i právním stavem ke dni svého rozhodnutí, při tom přihlíží ke všem skutečnostem, které ve věci nastanou po podání návrhu.

39. Krajský soud tedy konstatuje, že musel posuzovat náležitosti návrhu na konání místního referenda ze dne 11. 3. 2018 ve znění jeho doplnění ze dne 3. 4. 2018 a s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v mezidobí od podání návrhu do rozhodnutí soudu nastaly.

40. Ve světle shora popsaného skutkového stavu věci a citovaných právních závěrů ohledně požadavků na stanovení odhadu nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu je krajský soud toho názoru, že již návrh ze dne 11. 3. 2018 bylo možno považovat za bezvadný a že výzvu k odstranění v ní specifikované vady návrhu je možno označit za příliš přísnou. Návrh sice pojednával výslovně pouze o odhadu nákladů spojených s konáním referenda, nikoliv o odhadu nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu. Dle krajského soudu ale tato míra neúplnosti návrhu nemohla zjevně vést k manipulaci s oprávněnými osobami ve prospěch konání místního referenda či ve prospěch konkrétního rozhodnutí o otázkách v referendu položených.

41. Po doplnění návrhu podáním ze dne 3. 4. 2018, v němž navrhovatel uvedl i svůj odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu, pak již nemá krajský soud žádné pochybnosti, že navrhovatel své povinnosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu plně dostál.

42. Naopak, požadavky, které na odhad těchto nákladů představil ve své výzvě k odstranění vad návrhu ze dne 26. 3. 2018 odpůrce, považuje krajský soud za naprosto nepřiměřené a nedůvodné. Odpůrce v této výzvě vytvořil různé hypotetické varianty, jak by mohlo místní referendum dopadnout, a u jednotlivých variant začal dovozovat možnosti vzniku nákladů v souvislosti s realizací rozhodnutí přijatých v místním referendu, přičemž po navrhovateli v podstatě požadoval, aby v návrhu všechny tyto teoreticky v úvahu přicházející možnosti specifikoval a náklady s tím spojené vyčíslil. Takové požadavky nemohly být ze strany navrhovatele zcela evidentně splněny. Navíc v současné době jsou uvedené požadavky zcela v rozporu se skutkovým stavem věci (k tomu v podrobnostech níže).

43. Z obsahu účastníky předložených podkladů nebylo krajskému soudu zřejmé, jaké je stanovisko Městského úřadu Hronov k doplněnému znění návrhu. Odpůrce si totiž zřejmě neuvědomil, že povinnost městského úřadu posoudit bezvadnost předloženého návrhu přípravného výboru do 15 dnů ode dne jeho podání a informovat o svých závěrech přípravný výbor, se nevztahuje pouze k podání vlastního návrhu, ale i k podání, kterým se přípravný výbor snaží odstranit vytknuté vady. Protože navrhovatel podal doplnění návrhu dne 3. 4. 2018, bylo lze očekávat, že městský úřad nejpozději do 18. 4. 2018 zaujme k této skutečnosti stanovisko a sdělí navrhovateli výsledek svého posouzení bezvadnosti návrhu ve znění jeho doplnění.

44. Krajský soud proto 23. 4. 2018 vyzval odpůrce ke sdělení, zda návrh ve znění jeho doplnění považuje za bezvadný či nikoliv. Odpůrce odpověděl, že městský úřad považuje návrh nadále za vadný, neboť přípravný výbor nevyčíslil náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce. Tento závěr prý schválila i rada města Hronov na svém mimořádném zasedání 11. 4. 2018.

45. Krajský soud vzal uvedené na vědomí, i když mu není zřejmé, proč ve vyjádření odpůrce k návrhu, které je datováno dnem 13. 4. 2018, odpůrce tuto skutečnost soudu nesdělil, a naopak jej informoval, že návrh je předčasný a že s doplněním návrhu přípravného výboru na Za správnost vyhotovení: R. V. konání místního referenda bude „nakládat v souladu se zákonem“. Přitom již musel vědět, že návrh je nadále městským úřadem považován za vadný.

46. Informovat o této skutečnosti navrhovatele, pak odpůrce opomněl zcela, jak je patrno z podání navrhovatele ze dne 25. 4. 2018.

47. Z tohoto podání se krajský soud navíc dozvěděl, že na jednání konaném dne 18. 4. 2018 revokovalo zastupitelstvo odpůrce jak usnesení týkající se záměru prodeje budov v majetku města (č. p. 4 a č. p. 5), tak usnesení o výstavbě nové budovy městského úřadu. Za této situace ovšem přestávají být relevantní všechny argumenty, kterými odpůrce odůvodňoval nutnost odstranění údajných vad návrhu na konání místního referenda. Nebyl vybrán zhotovitel stavby, není nutné vybírat poskytovatele úvěru, stavba bezpochyby v dohledné době zahájena nebude. Záměr výstavby nové budovy městského úřadu se tak v podstatě ocitá na samém počátku. Jedná se tak s největší pravděpodobností o úkol pro nové zastupitelstvo města, které vzejde z podzimních komunálních voleb. Krajský soud tedy opakuje, že veškeré námitky, kterými odpůrce odůvodňoval ve výzvě k odstranění vad návrhu svoje požadavky na přesné vyčíslení nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu, jsou tak nejen nedůvodnými (z důvodu objasněných shora), ale za této skutkové situace se stávají i zcela bezpředmětnými.

48. Krajskému soudu tak nezbylo, než konstatovat, že navrhovatel podal návrh na ochranu návrhu na konání místního referenda ve městě Hronov ze dne 11. března 2018 ve znění doplnění ze dne 3. dubna 2018 dle § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu důvodně. Proto určil, že tento návrh je bezvadný, tedy nemá nedostatky.

49. Pro úplnost soud upozorňuje odpůrce, že v důsledku toho se stává aktuálním znění § 12 odst. 4 zákona o místním referendu, podle něhož bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání.

50. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.