30 A 44/2025 – 69

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: M. S. zastoupený JUDr. Radkem Bechyně, advokátem, sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2025, č. j. KUKHK 17382/DS/2025–3 RK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Náchod ze dne 17. 4. 2025, čj. MUNAC 48308/2025/DSH/VF, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení řidiče a potvrzen provedený záznam 12 bodů ke dni 2. 11. 2024. Tato skutečnost měla za následek pozbytí řidičského oprávnění žalobce, jak vyplývá z ustanovení § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o silničním provozu“).

II. Obsah žaloby

2. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

3. V prvním okruhu žalobních námitek namítl, že žalovaný ignoroval předložené důkazy a návrhy. Uvedl, že soudu předkládá rozhodnutí různých správních orgánů ve shodných věcech, ze kterých vyplývá, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností provedení jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních, a zároveň, že jednotlivá rozhodnutí v blokových řízeních po posouzení potom označil za nezpůsobilá pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z předložených rozhodnutí dle žalobce vyplývá ustálenost praxe správního orgánu v tom, že se důsledně zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na základě nichž jsou zaznamenávány body, a tím, zda jsou relevantním podkladem. Připomněl zásadu legitimního očekávání, dle které by správní orgány měly ve věcech se shodnými či obdobnými znaky postupovat a rozhodovat shodně.

4. Druhým okruhem žalobních námitek žalobce brojil proti podkladům pro záznam bodů, které označil za nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Uvedl, že ve svém odvolání napadl jednotlivé podklady jako nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče a k tomu odvolací správní orgán uvedl, že je posuzovat nemůže a jediné důkazy, které posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými je oznamována skutečnost, že žalobce měl spáchat přestupek, který s ním byl projednán, a bylo vydáno rozhodnutí v blokovém řízení. Dle žalobce nemůže být takovéto oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, kterého se týká tak, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce uvedl, že respektuje názor správního orgánu, že rozhodnutí vydávané v blokovém řízení a blokové řízení samotné jsou velmi specifickým druhem řízení, ovšem toto konstatování nemůže omluvit nedostatky, které takové rozhodnutí nese z pohledu zákonem kladených požadavků na takovýto druh rozhodnutí.

5. Dále žalobce obecně poukázal na několik rozhodnutí v blokových řízeních (v žalobě jsou identifikována číslem série a číslem bloku; nejednalo se však o rozhodnutí, která by se týkala žalobce), která nesplňují dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí. Žalobce zdůraznil, že by z rozhodnutí měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Argument, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí tak, jak uvádí žalovaný, je dle jeho názoru naprosto nesprávný. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, a není možné po přestupci vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit, na případnou nesprávnost upozornit a žádat její nápravu.

6. Žalobce obecně poukázal na několik situací týkajících se protiprávních jednání přestupců (konkrétně překročení nejvyšší povolené rychlosti a držení mobilního telefonu za jízdy) a uvedl úvahy, jaké formulace popisu přestupkového jednání v rozhodnutí jsou nedostatečné.

7. V jednotlivých blocích na pokutu (dále také jen „pokutový“ nebo „příkazový“ blok nebo „příkaz na místě“) ve své věci ze dne 5. 7. 2024 a 2. 11. 2024 pak žalobce spatřuje následující nedostatky:

8. V případě pokutového bloku ze dne 5. 7. 2024 dle žalobce absentuje v kolonce č. 5 uvedení názvu obce, dále chybí uvedení právní kvalifikace přestupkového jednání a v kolonce č. 9 není uvedena obec, kde má dojít k uhrazení pokuty.

9. V případě pokutového bloku ze dne 2. 11. 2024 není v kolonkách č. 1 až 4 přesně „zajištěna“ osoba přestupce, když údaje jsou částečně nečitelné a nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, např. požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Ověření totožnosti tak není dle popisu uvedeného v předmětném rozhodnutí dostačující.

10. V kolonce č. 5 není přesně „zajištěna“ doba spáchání přestupku, není zde přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku, když údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny, jsou vlivem zápisu nečitelné, nejsou uvedeny kompletně. V rozhodnutí není jednoznačně stanoveno místo spáchání přestupku, když údaj o místě neobsahuje veškeré údaje potřebné pro jeho přesné stanovení, název obce zde není úplný, resp. uveden je v nesrozumitelné zkratce, obdobně i název ulice, na níž mělo ke spáchání přestupkového jednání dojít. Z popisu přestupkového jednání uvedeného v rozhodnutí nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Právní kvalifikace této povinnosti je zapsaná ve zkratkovitém zápisu a není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná, resp. její konkrétní část, když ze zápisu sice vyplývá porušení paragrafu, ovšem již ne jakého bodu či písmena atd.

11. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl přestupce dopustit, je uvedeno pouze označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body atd. již nikoli, což je zejména u právní kvalifikace protiprávního jednání vada značná, která znemožňuje přesné určení tohoto jednání, a tedy i odpovědnost přestupce za toto jednání.

12. Zápis znemožňuje též posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. Údaje v této kolonce jsou dále při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu také částečně nečitelné a tím dále potvrzují formální nesprávnost napadeného rozhodnutí.

13. V kolonce č. 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda bylo přestupkové jednání spácháno úmyslně či z nedbalosti.

14. V kolonce č. 8 není zcela zřetelná výše uložené sankce, a není tak možní ověřit, zda jednotlivé údaje zde uvedené, tedy výše uložené sankce číslem a slovy, spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí, či není úplný.

15. V kolonkách č. 9 až 11 není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno, a vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, a to včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

16. Závěrem žalobce zopakoval, že kopie rozhodnutí není z větší části vlivem svého zápisu čitelná a nejsou tak zjevné veškeré na něm uvedené údaje.

17. Žalobce shrnul, že v jeho případě vydané pokutové bloky nejsou způsobilé být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání řádně vymezeny. Není tedy bez důvodných pochybností patrno komu, kdy a kde a potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, když tento nedostatek nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací tak, jak zmiňuje Nejvyšší správní soud v rozhodnutí čj. 4 As 127/2014–39. Dle žalobce nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní individualizované jednání vůbec vymezen, když absence konkretizace a individualizace je v předmětné věci dle názoru žalobce právě případ pokutových bloků ze dne 5. 7. 2024 a 2. 11. 2024.

III. Vyjádření žalovaného

18. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný předně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že přezkoumal předložené příkazy a zjistil, že bloky na pokutu jsou vyplněny řádně ve všech kolonkách a jsou plně v souladu s příslušným oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení, bloky jsou opatřeny razítkem zmocněného orgánu, podpisem přestupce (žalobce) a úřední osoby. Nejedná se tedy o nezpůsobilé podklady pro záznam bodů v registru řidičů.

19. K příkazu na místě ze dne 5. 7. 2024, č. J 0022429, žalovaný uvedl, že obsahuje jméno a příjmení přestupce, datum narození a trvalé bydliště, totožnost je ověřena z občanského a řidičského průkazu a v popisu skutku je uvedeno, že dne 5. 7. 2024 v 8:20 hod., na Gočárově třídě, držel při řízení vozidla xx mobilní telefon, dále že pokuta byla uložena za přestupek podle §125c1f1 zákona o silničním provozu a její celková výše byla 2 500 Kč. Dále je zde otisk úředního razítka, datum a místo projednání přestupku (Hradec Králové dne 5. 7. 2024), osobní evidenční číslo strážníka, jeho podpis a podpis obviněného. V reakci na žalobní námitku uvedl, že v kolonce č. 6 je uveden přestupek § 125c 1 f 1 zákona o silničním provozu, v kolonce č. 9 je uvedeno „Dlouhá 211“ a v kolonce č. 10 je uvedeno v Hradci Králové. Na bloku je označen správní orgán Městská policie Hradec Králové, která svoji působnost vykonává na území Statutárního města Hradec Králové, je tak zřejmé, že se jedná o toto město.

20. K příkazu na místě ze dne 2. 11. 2024, č. I 0051561, žalovaný uvedl, že obsahuje jméno a příjmení přestupce, datum narození a trvalé bydliště, totožnost je ověřena z občanského a řidičského průkazu a v popisu skutku je uvedeno, že „dne 2. 11. 2024 v 10:33 hod., Hradec Králové, ulice BŘÍ ŠTEFANŮ u čp 58/37, naměřená rychlost v obci 60/84/81, porušil § 4c zákona o silničním provoz, xx, pokuta uložená za přestupek podle § 125c/1f3 zákona o silničním provozu, celková výše pokuty byla 3 500 Kč“. Dále je zde otisk úředního razítka, datum a místo projednání přestupku (V HK dne 2. 11. 2024), podpis policisty – evid. číslo a podpis obviněného. K námitkám žalobce dodal, že v kolonce č. 1 je uvedeno „M. S.“ (jméno a příjmení žalobce), datum narození, adresa místa trvalého pobytu, totožnost byla ověřena z občanského a řidičského průkazu OP xx, ŘP EP xx, v kolonce č. 5„2. 11. 2024 10:33 h. Hradec Králové, ul. Bří Štefanů u čp. 58/37, směr RK, § 4c z. č. 361/2000 Sb., naměřena rychlost v obci 60/84/81 km/h, § 5/1a z. č. 361/2000 Sb. neplatná TP vozidla (do 10/3 2022), č. 6 pokuta uložena za přestupek podle § 125 c/1f3, 125c/1k zákona č. 361/2000 Sb., č. 7 forma zavinění – úmysl, č. 8 celková výše pokuty 3 500 Kč tři tisíce pět set Kč, č. 9 uloženou pokutu zaplaťte ve lhůtě splatnosti na účet uvedený na složence nebo na místě DI HK, č. 10 v HK dne 2. 11. 2024, č. 11 podpis oprávněné úřední osoby, služební číslo a otisk razítka, č. 12 2. 11. 2024 a podpis obviněného.

21. Žalovaný dospěl k závěru, že na podklady pro zápis bodů v bodovém hodnocení řidiče lze nahlížet jako na způsobilé podklady pro zápis bodů a že se nejedná o nepřezkoumatelné či nicotné podklady. Přestupkové jednání bylo v příkazech na místě popsáno dostatečně a není žádných pochyb o tom, jakého přestupkového jednání se žalobce dopustil. Použitý zápis nijak nebrání posouzení odpovědnosti žalobce za přestupkové jednání a oprávněnosti uložené sankce. Dle žalovaného popsané specifikace přestupkového jednání splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech na jednotlivých příkazech na místě uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce jako přestupce dopustil, kdy a kde se tak stalo.

22. Žalovaný má zato, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě a že posoudil všechny relevantní skutečnosti. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným, a ničím nevyvráceným, skutečnostem. Z podkladů ve spise založených jednoznačně a bez jakýchkoliv rozumných pochybností vyplývá, že žalobce oznámené přestupky spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, a proto mu byly v registru řidičů zaznamenány body ve stanoveném počtu v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu na základě kterých, žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů zaznamenaných v registru řidičů.

IV. Posouzení věci krajským soudem

23. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Učinil tak bez nařízení jednání postupem za podmínek stanovených dle ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. Po prostudování správního spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu důvodnou neshledal.

24. Ze správního spisu vyplynulo, že v podání ze dne 5. 11. 2024 žalobce prostřednictvím zástupce uplatnil námitky proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče za přestupky, kterých se měl dopustit dne 17. 2. 2024, 5. 7. 2024 a 2. 11. 2024. Uvedl v něm, že námitky vznáší proti všem záznamům provedeným v registru řidičů, a navrhl doplnění dokazování o způsobilé podklady, kterými měl být uznán vinným z předmětných přestupků.

25. Správní orgán I. stupně po vyžádání si a zhodnocení podkladů, na základě kterých byly body v registru řidičů žalobci zaznamenány, a po seznámení žalobce, resp. jeho zástupce, s podklady pro rozhodnutí, rozhodl prvoinstančním rozhodnutí o zamítnutí jeho námitek proti provedení záznamu bodů. Proti posledně zmíněnému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl žalobou napadeným rozhodnutím.

26. V prvním žalobním bodě žalobce vytýká žalovanému, že ignoroval předložené důkazní prostředky a návrhy. K žalobě přiložil rozhodnutí různých správních orgánů, z nichž má vyplývat, že správní orgány posuzují jednotlivé podklady, tj. rozhodnutí v blokových řízeních, z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Ustálenost práce správního orgánu dle jeho názoru spočívá v tom, že se správní orgán důsledně zabývá jednotlivými bloky a tím, zda jsou relevantním podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení, přitom připomenul zásadu legitimního očekávání.

27. Krajský soud neshledal, že by v nyní projednávaném případě postupovaly správní orgány jinak, než je obvyklou praxí, tj. že by neposuzovaly jednotlivé podklady pro záznam bodů v registru bodů u žalobce z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu. To posuzovaly u každého jednotlivého případu, jak vyplývá z podkladů založených ve správním spise a z odůvodnění rozhodnutí. V rámci řízení o námitkách si nalézací správní orgán vyžádal předmětná rozhodnutí (pokutové bloky) a tato rozhodnutí porovnal s oznámením přestupku. Výše uvedený postup byl tedy správním orgánem dodržen a žalovaný ani soud v něm nespatřil žádná namítaná pochybení (jak bude uvedeno i dále).

28. K námitce legitimního očekávání lze zopakovat, že žalovaný v nyní projednávané věci, stejně jako krajský úřad v rozhodnutích, které žalobce přiložil k žalobě, zkoumal k námitce podklady (pokutové bloky) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů do registru řidičů, tj. zda obsahují všechny informace potřebné k jednoznačné identifikaci přestupku. Závěry o nezpůsobilosti některých pokutových bloků v žalobcem poukazovaných rozhodnutích nejsou pro nyní projednávaný případ přiléhavé, neboť v nyní projednávané věci k takovým vadám, které by dosahovaly intenzity nepřezkoumatelnosti, jak bude uvedeno níže, nedošlo. Jakkoliv tedy žalobce předložil na podporu svého názoru o nezpůsobilosti pokutových bloků jako podkladů pro zápis bodů do registru řidičů několik rozhodnutí různých správních orgánů, nelze mezi nimi vysledovat ustálenou správní praxi v tom směru, že by zakládala legitimní očekávání žalobce, že právě v jeho případě bude rozhodnuto v jeho prospěch.

29. V dalším okruhu žalobních námitek žalobce brojil proti podkladům pro záznam bodů, které označil za nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče.

30. Řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je upraveno v zákoně o silničním provozu. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamená řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek zařazený v systému bodového hodnocení, stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek (§ 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu). Po dosažení celkového počtu 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění a následně je povinen odevzdat řidičský průkaz (§ 123c zákona o silničním provozu). Pro dané řízení je pak zásadní otázkou rozsah přezkumu záznamu v registru řidičů v řízení o námitkách podle § 123f zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá–li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá–li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

31. Rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008–44 (všechny zde uváděné rozsudky Nejvyššího správního soudu jsou dostupné na www.nssoud.cz), takto: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. Jedná se zde o důsledek zásady presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci. Je tedy zřejmé, že ověření existence podkladů pro záznam v rámci rozhodnutí o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů je užší a než případné přezkumné řízení ohledně jednotlivých podkladových rozhodnutí pro provedení záznamu bodů, jak správně uvádí stěžovatel.“ 32. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda záznam byl proveden v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá bodovému hodnocení přestupkového jednání. Tomu pak odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, čj. 5 As 76/2010–59).

33. Nejvyšší správní soud setrvale judikuje (srov. např. rozsudek ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012–20), že blokové řízení je řízením zjednodušeným, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ustanovení § 84 a § 85. Tomu odpovídá i závěr obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže–li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).“ 34. Jak dále uvedl Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku čj. 7 As 94/2012–20, „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou–li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost.“ 35. K dané problematice se Nejvyšší správní soud shodně vyslovil i ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2013. čj. 4 As 8/2013–27, v němž mimo jiné uvedl, že „je zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil. V této souvislosti Nejvyšší správní soud poukazuje na skutečnost, že na předmětném oznámení a pokutových blocích jsou uvedena stejná ustanovení těchto právních předpisů. S ohledem na shora uvedené, tak nelze přisvědčit námitce stěžovatele, že není zřejmé, za jaké jednání byl blokovou pokutou postižen, ani námitce, podle které obecný popis skutku uvedený na pokutových blocích odůvodňuje rovněž právní kvalifikaci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích.” 36. Nutno konstatovat, že řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, jedno zda rozhodnutí ve správním řízení nebo v řízení blokovém, ani takový opravný prostředek nenahrazuje. K tomu lze odkázat na závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 30. 5. 2011, čj. 2 As 19/2011–87, z něhož lze dovodit, že namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle ustanovení § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti.

37. Žalobce v nyní projednávané věci namítal, že přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání řádně vymezeny a že tedy není zejména zřejmé, za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, když tento nedostatek nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací, k čemuž poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 127/2014–39.

38. Žalobce se však mýlí, pokud z jím poukazovaného rozsudku dovozuje nepřípustnost strohých a zkratkovitých formulací. Naopak i v uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud s poukazem na svoji dřívější judikaturu výslovně uvedl pod bodem [22], že „s rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění.“ 39. V nyní projednávané věci byly žalobcem rozporovány podklady pro záznam bodů do registru řidičů u jeho osoby celkem ve dvou případech přestupků projednaných příkazem na místě s vydáním bloku na pokutu na místě, a to u přestupků spáchaných ve dnech 5. 7. 2024 a 2. 11. 2024. K přestupkovému bloku ze dne 17. 2. 2024 žalobce v žalobě nic nenamítal.

40. Není pravdou, jak uvádí žalobce, že by žalovaný jako odvolací správní orgán v rozhodnutí uvedl, že jediné důkazy, které posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, kterými je oznamována skutečnost, že žalobce měl spáchat přestupek. Naopak, jak je zřejmé z rozhodnutí obou správních orgánů i ze samotného správního spisu, již správní orgán I. stupně si jako podklad pro rozhodnutí ve věci vyžádal všechny kopie předmětných pokutových a příkazových bloků, které pak založil do správního spisu.

41. Dále již k žalobním výhradám k jednotlivým pokutovým blokům.

42. Soud ověřil, že na obou zpochybňovaných pokutových blocích je čitelně vyplněno jméno a příjmení přestupce (tj. žalobce), jeho datum narození a adresa místa pobytu. Na pokutových blocích je rovněž dostatečně ověřena totožnost přestupce (OP xx/ŘP EP xx). K pokutovému bloku ze dne 5. 7. 2024, č. J 0022429:

43. V kolonce č. 5 je dostatečně čitelně vyplněno „na Gočárově třídě …“. Takto vymezené místo spáchání přestupku je s ohledem na skutečnost, že v kolonce č. 10 je uvedeno „V Hradci Králové“ a zároveň byl žalobce staven hlídkou Městské policie Hradec Králové, ve vztahu k tomuto typu přestupku dostatečné. Soud zároveň uvádí, že uvedení místa spáchání přestupku je fakultativním znakem skutkové podstaty a jeho smyslem je především zajištění toho, aby přestupkové jednání nebylo zaměnitelné s jiným (zásada totožnosti skutku). Jestliže byl žalobce v místě, které bylo v pokutovém bloku v kolonce č. 5 označeno ulicí, v konkretizovaný den a čas kontrolován hlídkou městské policie a ze záznamů na pokutovém bloku vyplývá, že vozidlem (specifikovaným registrační značkou) porušil některou povinnost stanovenou na bloku uvedeným ustanovením zákona o silničním provozu, přičemž žalobce byl s tímto zjištěním srozuměn (což stvrdil svým podpisem), pak nevznikají žádné pochybnosti o místě spáchání konkrétního přestupku, ani o jeho záměně s jiným přestupkovým jednáním.

44. K absenci právní kvalifikace soud ze spisu ověřil, že pokuta byla uložena za přestupek „§ 125c 1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“, tedy za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu, podle kterého se fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Tato kvalifikace odpovídá popisu skutku – „držel při řízení vozidla mobilní telefon“. Z uvedeného je zřejmé, že přestupkové jednání bylo popsáno dostatečně, slovní vyjádření přestupkového jednání nebylo ani nijak zkratkovité, ale dostatečně podrobné. Rovněž právní kvalifikace přestupku je zcela dostatečná, neboť zkrácenou formulaci příslušných ustanovení namísto jejich přesného vypsání lze bezpochyby akceptovat, neboť jde o formulaci obecně užívanou a zcela srozumitelnou. I s ohledem na shora citované právní závěry plynoucí z judikatury Nejvyššího správního soudu je nutno považovat takto uvedenou právní kvalifikaci spáchaného přestupku na pokutových blocích za zcela dostačující.

45. V kolonce č. 9 je uvedeno „Dlouhá 211“. Ačkoliv lze žalobci přisvědčit, že v této kolonce chybí označení obce, kde má dojít k úhradě pokuty, ani tento nedostatek nečiní uvedený pokutový blok nezpůsobilým podkladem pro zápis bodů. Jedná se totiž o pouhý formální nedostatek, který nemůže mít dopad na způsobilost pokutového bloku být pokladem pro zápis bodů. Místo uhrazení pokuty totiž nesouvisí s tím, zda se přestupce dopustil přestupku či nikoliv. Ostatně z dalších kolonek pokutového bloku (jak je již uvedeno shora) lze seznat, že se jedná o ulici ve městě Hradec Králové.

46. K žalobcem odkazovaným rozhodnutím správních orgánů soud předně uvádí, že jimi není vázán. Nadto však ani nemá (ani nemůže mít, neboť to není předmětem tohoto soudního přezkumu) k dispozici konkrétní pokutové bloky, jejichž způsobilost je v citovaných rozhodnutích posuzována, nemohl by tak nijak posoudit skutkové odlišnosti jednotlivých případů. K pokutovému bloku ze dne 2. 11. 2024, č. I 0051561:

47. V kolonkách č. 1 až 4 je vyplněno dostatečně čitelně jméno a příjmení přestupce (tj. žalobce), jeho datum narození, jeho adresa místa pobytu, uvedeno ověření totožnosti. Obsahuje tedy všechny nezbytné údaje o žalobci, a je tak zřejmé, že jeho identifikace jako přestupce byla zjištěna zcela dostatečně a nevznikají žádné pochybnosti o tom, že přestupcem byl právě žalobce.

48. Žalobce dále namítl, že v kolonce č. 5 u pokutového bloku ze dne 2. 11. 2024 není přesně „zajištěna“ (žalobce má zřejmě na mysli „zjištěna“) doba spáchání přestupku, není zde uvedena doba spáchání přestupku (uvedl, že nejsou uvedeny nebo jsou nečitelné a nejsou uvedeny kompletně). Namítal, že údaj o místě neobsahuje veškeré údaje potřebné pro jeho přesné stanovení, název obce není úplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce, obdobně i název ulice, na níž mělo ke spáchání přestupkového jednání dojít. Dle žalobce z popisu přestupkového jednání uvedeného v rozhodnutí nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena.

49. Krajský soud ověřil, že na uvedeném pokutovém bloku je v kolonce č. 5 kromě času a místa spáchání přestupku „2. 11. 2024 10:33 hod. Hradec Králové, ul. Bří Štefanů u pč. 58/37“, dále uvedeno „naměřená rychlost v obci 60/84/81 km/h, neplatná TP vozidla (do 10/3 2022)“. Není proto pravda, že by časové údaje nebyly uvedeny nebo že by nebyly čitelné, či uvedeny nekompletně. Ostatně ani žalobce neuvádí, jak by si tyto údaje, aby byly dle jeho slov „kompletní“, představoval.

50. Z uvedeného je zřejmé, že název obce je vypsán svým celým názvem, je uvedena i ulice a číslo popisné. Shora uvedená specifikace místa spáchání přestupku je tedy pro účely předmětného přestupkového řízení zcela vyhovující. Na pokutovém bloku je přestupek kromě času a místa spáchání zcela jednoznačně i slovně popsán s uvedením porušení konkrétních příslušných ustanovení zákona o silničním provozu. U přestupků týkajících se překročení nejvyšší dovolené rychlosti je na pokutových blocích číselně uváděn údaj o maximální povolené rychlosti, údaj o naměřené rychlosti a údaj o rychlosti po odečtení odchylky v měření (ve zcela obvyklém a srozumitelném formátu), což je uvedeno i v tomto případě a je zde i výslovně uvedeno, k porušení kterého ustanovení zákona o silničním provozu (včetně příslušného odstavce) došlo. Přitom v kombinaci s údaji uvedenými v kolonce č. 6 na pokutovém bloku (viz dále) vyplývá jednoznačná skutková podstata v kolonce č. 5 popsaného jednání.

51. Ve vztahu ke kolonce č. 6 žalobce namítal, že je uvedena právní kvalifikace přestupkového jednání zkratovitě, když je uveden pouze paragraf, avšak ostatní body nikoliv. Údaje v této kolonce označil za vágní a neodborné a ve svém zápisu také částečně nečitelné.

52. Krajský soud ověřil, že v kolonce č. 6 je na předmětném pokutovém bloku uvedeno: „Pokuta uložena za přestupek podle § 125c/1f3, § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“. V kontextu s popisem přestupkového jednání uvedeným v kolonce č. 5, kde je uveden způsob spáchání přestupku (viz shora), je zcela nepochybné, o jakou právní kvalifikaci podle zákona o silničním provozu jde. Právní kvalifikace protiprávního jednání žalobce uvedená na předmětném pokutovém bloku je tak zcela zřejmá, dostatečně vyjádřená a nevyvolává žádné pochybnosti. K uvedenému je nutno znovu připomenout a zdůraznit, že blokové řízení má méně formální povahu a pokutový blok nelze po obsahové stránce srovnávat s jinými rozhodnutími vydávanými správními orgány. Zejména z praktických důvodů (tj. s ohledem na velikost pokutového bloku, terénní podmínky, za kterých je vydáván, a omezený časový prostor při jeho vydání) je zcela odůvodnitelné uvádění i zestručněného textu. Jak opakovaně judikuje Nejvyšší správní soud (viz shora), při zohlednění specifik blokového řízení lze na pokutovém bloku možno přijmout i formulace strohé a zkratkovité. Dokonce se lze v určitých případech spokojit i jen s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, a to jestliže je z kombinace všech uvedených údajů patrné, jakého konkrétního druhu jednání se přestupce dopustil.

53. V kolonce č. 7 dle žalobce není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda bylo přestupkové jednání spácháno úmyslně či z nedbalosti. Krajský soud ověřil, že tento údaj je v kolonce č. 7 vyznačen zcela zřetelně, neboť z uvedených možností „úmysl/nedbalost (nehodící se škrtněte)“ je nade vší pochybnost škrtnuto slovo „úmysl“. Lze dodat, že i kdyby nebyl tento údaj na pokutovém bloku zaškrtnut, ani to by samo o sobě nezapříčinilo jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů v registru řidičů.

54. Dle žalobce není v kolonce č. 8 zřetelná výše uložené sankce, a není tak možné ověřit, zda výše uložené sankce číslem a slovy spolu korespondují, současně namítal, že údaj o výši sankce chybí, či není úplný.

55. Krajský soud ověřil, že na pokutovém bloku ze dne 2. 11. 2024 je uvedena výše uložené pokuty v kolonce č. 8 následovně: „3.500 Kč, slovy „Třitisícepětset Kč“. Je tedy zcela nepravdivé tvrzení žalobce, že údaj o výši sankce chybí, či není úplný, neboť údaj o výši sankce na pokutovém bloku vyznačen je, a to zcela zřetelně a čitelně jak číselně, tak i slovně.

56. Ve vztahu ke kolonkám č. 9 až 11 žalobce namítal, že v nich není jednoznačně zaznamenáno místo vydání, že vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě včetně jejího podpisu, že datum vyhotovení a převzetí rozhodnutí přestupcem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Dle žalobce není z rozhodnutí také zřetelný podpis účastníka, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení.

57. Ani tyto námitky neshledal krajský soud důvodnými. Na předmětném pokutovém bloku je uvedeno služební číslo oprávněné úřední osoby a její podpis, otisk úředního razítka, datum převzetí přestupcem a jeho podpis. Pokud jde o místo vydání, je v kolonce č. 10 sice uvedena pouze zkratka (zřejmě „HK“), avšak z kontextu celého pokutového bloku, kde je v popisu místa spáchání přestupku uvedeno Hradec Králové (viz kolonka č. 5), je nepochybné, že jde o totéž místo, kde a kdy byl blok sepsán (tj. vyhotoven), dále tam jsou i dostatečné údaje týkající se oprávněné úřední osoby a její podpis. Smyslem kolonky č. 11 pokutového bloku (označení správního orgánu a údaje o oprávněné úřední osobě) je totiž identifikovat správní orgán a osobu, která pokutu udělila. Pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu přitom dostačuje i jen její podpis, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit.

58. Údaje zapsané na posuzovaném pokutovém bloku ze dne 2. 11. 2024 tedy nevzbuzují žádné pochybnosti o tom, že jde o blok, který vydal je kompetentní správní orgán a podepsala kompetentní úřední osoba. Datum převzetí pokutového bloku žalobcem jako přestupcem je rovněž řádně vyplněn i jeho podpis je na blocích rovněž řádně a zřetelně uveden. Ostatně žalobce ke svému podpisu ani nenamítal, že by se o jeho podpis nejednalo.

59. V této souvislosti krajský soud připomíná i usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud konstatoval, že „… pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje–li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá–li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o osobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit.“ Citovaný nález Ústavního soudu ve vztahu k náležitostem rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, nyní též ve vztahu k rozhodnutí vydanému v příkazním řízení (včetně požadavků na identifikaci oprávněné úřední osoby, a to zejména z pohledu smyslu a účelu takové identifikace), lze bezpochyby plně aplikovat i nyní projednávanou věc.

60. Lze shrnout, že jestliže byl žalobce v obci uvedené na bloku v konkretizovaný den a čas kontrolován hlídkou policie a ze záznamů na pokutovém bloku vyplývá, že vozidlem (specifikovaným registrační značkou) porušil některou povinnost stanovenou na bloku uvedeným ustanovením zákona o silničním provozu, přičemž žalobce byl s tímto zjištěním srozuměn (což stvrdil svým podpisem), pak nevznikají žádné pochybnosti o místě spáchání konkrétního přestupku, ani o jeho záměně s jiným přestupkovým jednáním apod. To žalobce ani netvrdí, ostatně kromě obecné námitky neuvedení přesnější specifikace místa spáchání přestupku ani on k tomu nic dalšího, tj. jaký důsledek spojuje s neuvedením přesnější specifikace místa, neuvedl.

61. Z výše uvedeného je tak zcela zřejmé, že přestupkové jednání bylo na obou pokutových blocích popsáno dostatečně, slovní vyjádření přestupkového jednání nebylo ani nijak zkratkovité, ale dostatečně podrobné. Rovněž právní kvalifikace přestupků je zcela dostatečná, neboť zkrácenou formulaci příslušných ustanovení namísto jejich přesného vypsání lze bezpochyby akceptovat, protože jde o formulaci obecně užívanou a zcela srozumitelnou. I s ohledem na shora citované právní závěry plynoucí z judikatury Nejvyššího správního soudu je nutno považovat právní kvalifikaci spáchaného přestupku na pokutových blocích za zcela dostačující, zcela zřejmá, dostatečně vyjádřená a nevyvolává žádné pochybnosti. Shora popsané specifikace přestupkových jednání tedy splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech na jednotlivých pokutových blocích uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce jako přestupce dopustil, a kdy a kde se tak stalo.

62. Ke shora uvedeným výtkám žalobce o nečitelnosti zápisů na pokutových blocích nutno dodat, že lze důvodně předpokládat, že pokud by na pokutovém bloku byly uvedeny chybné a nečitelné údaje, žalobce by takový pokutový blok jistě nepodepsal, neboť právě podpisem potvrzuje, že údaje na něm uvedené souhlasí (jak je i výslovně a zcela srozumitelně uvedeno v části kolonky, kde přestupce blok podepisuje). Lze dodat, že pokud jsou ojediněle některé údaje zapsané v předmětných pokutových blocích na první pohled hůře čitelné, po jejich zvětšení je bylo možno přečíst bez větších problémů. Nelze přitom současně pominout to, že tyto zápisy jsou prováděny v terénu a nikoliv v kanceláři u stolu a na velikostně omezeném místě na předtištěném formuláři pokutového bloku.

63. Krajský soud uzavírá, že zákonem požadované údaje jsou na jednotlivých rozhodnutích, tj. pokutových (příkazových) blocích ze dne 5. 7. 2024 a 2. 11. 2024 identifikovány dostatečně a znemožňují, aby nastaly jakékoli pochybnosti o tom kdy, kde, jakou osobou a jaký přestupek byl spáchán. Krajský soud proto dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo relevantně zpochybnit způsobilost jednotlivých rozhodnutí o přestupku jako podkladů pro záznam bodů do registru řidičů.

V. Závěr a náklady řízení

64. S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s.

65. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a ze spisu ani nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad běžnou úřední činnost vznikly.

Poučení

I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení věci krajským soudem K pokutovému bloku ze dne 5. 7. 2024, č. J 0022429: K pokutovému bloku ze dne 2. 11. 2024, č. I 0051561: V. Závěr a náklady řízení