30 A 45/2016 - 60

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: J.W.J.S., nar. …, bytem …, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 18. 2. 2015, čj. 3668/DS/14-10, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci Námitky žalobce ze dne 12. 8. 2014 proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů byly jako nedůvodné zamítnuty a záznamy provedené ke dni 22. 7. 2014 byly potvrzeny s celkovým počtem dosažených 12 bodů [rozhodnutí Městského úřadu Cheb ze dne 19. 11. 2014, čj. MUCH 90892/2014, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 18. 2. 2015, čj. 3668/DS/14-10]. Bodové hodnocení řidičů bylo v rozhodném období upraveno v § 123a až 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“ nebo „zákon č. 361/2000 Sb.“). II. Předchozí řízení Dne 25. 7. 2014 pod čj. MUCH 58310/2014 Městský úřad Cheb oznámil žalobci, že ke dni 22. 7. 2014 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Podle výpisu z bodového hodnocení řidiče byly žalobci zaznamenány 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu ze dne 15. 11. 2012 (rozhodla Policie ČR Jemnice), 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu ze dne 12. 9. 2013 (rozhodla Policie ČR Strakonice), 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu ze dne 22. 1. 2014 (rozhodla Policie ČR Sokolov) a 3 body za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu ze dne 22. 7. 2014 (rozhodla Policie ČR Aš). Proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče podal žalobce námitky. Městský úřad Cheb si pro každý z těchto přestupků vyžádal a obdržel ověřené kopie pokutových bloků a sdělení, jakého přestupku se žalobce dopustil. Dne 25. 8. 2014 pod čj. MUCH 66231/2014 Městský úřad Cheb přerušil řízení o námitkách žalobce do doby pravomocného rozhodnutí o podnětu k provedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí o přestupku řešeného Policií ČR, Obvodním oddělením Jemnice, dne 15. 11. 2012 pod čj. KRPJ-123147/PŘ-2012-161013-TVR. Policie ČR, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Odbor služby dopravní policie, dne 10. 10. 2014 pod čj. KRPJ-94611-10/ČJ-2014-1600DP-MULL žalobci sdělila, že přezkumné řízení ve věci přestupku ze dne 15. 11. 2012 již nelze zahájit, neboť zákonem předepsaná roční lhůta již marně uplynula (§ 96 odst. 1 správního řádu). Rozhodnutím ze dne 19. 11. 2014, čj. MUCH 90892/2014, Městský úřad Cheb námitky žalobce ze dne 12. 8. 2014 proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů jako nedůvodné zamítl a záznamy provedené ke dni 22. 7. 2014 s celkovým počtem dosažených 12 bodů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí Městského úřadu Cheb se žalobce odvolal. Rozhodnutím ze dne 18. 2. 2015, čj. 3668/DS/14-10, Krajský úřad Karlovarského kraje odvolání žalobce zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí Městského úřadu Cheb ze dne 19. 11. 2014, čj. MUCH 90892/2014, potvrdil. Ohledně specifik tohoto případu soud odkazuje na sdělení žalobci ze dne 6. 4. 2017, čj. 30A 45/2016-33, a na výzvu a poučení žalovanému správnímu orgánu ze dne 24. 5. 2017, čj. 30A 45/2016-42. III. Žalobní body Žalobce namítá, že postup a rozhodnutí správních orgánů byly zatíženy třemi vadami. 1) V prvním a čtvrtém případě uvedeném v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nebylo možné, aby žalobce dodržel povinnost připásat se. V 1. případě žalobce nebyl na místě činu, protože se v té době nacházel v městě Kostrzyn v Polské republice. To je možné dokázat pomocí svědka T.H. a vyjádřením pensionu EDEN, ul. Targowa 18, Kostrzyn / PL. Na poukázání žalobce byli kontaktování kontrolující / rozhodující policisté 1. případu (případ Jemnice) opět městským úřadem a žalobcem. To se rovná žádosti na znovuotevření tohoto řízení. To, že žalobce nepoužil slovo „Žádost o znovuzahájení“, je pochopitelné u člověka, pro kterého čeština není mateřským jazykem. Je však samozřejmé, že to musí být takto hodnoceno. Zmiňovaní policejní úředníci neobhájili své rozhodnutí ze dne 15. 11. 2012 a údajům žalobce neodporovali. Správní úřad by měl zohlednit skutečnost, že žalobce byl v době činu ubytován v hotelu Eden v Kostrzynu (severozápad Polska), s nímž jako spolujezdec v novém autě jel pan H. (svědek). Řidičem žalobcova osobního automobilu dne 15. 11. 2012 v Jemnici tedy nebyl žalobce, nýbrž jeho bratranec. Toto referenti od policie nepopřeli, když se znovu začali zabývat tímto případem. Svým konkludentním jednáním (konkludentním mlčením) dali najevo, že by nebylo uloženo (nebude uloženo) pořádkové opatření proti žalobci. Proto nesmí být žalobce v žádném případě trestně nebo správně stíhán (včetně uložení trestných bodů v trestním rejstříku). Žalobce takto reagoval z právního hlediska formálně a včasně. O případu se dozvěděl teprve tehdy, když přišel dne 18. 8. 2014 do kanceláře Městského úřadu Cheb. Své námitky ihned uvedl do protokolu a napsal policejním referentům v Jemnici, aby vydali nové rozhodnutí. Ve 4. případě žalobci praskl v Aši během jízdy uzávěr bezpečnostního pásu, takže nezaviněně nebylo možné, aby si bezpečnostní pás zapnul. Jako důkaz se ve spisu úřadu nachází fotka. Obě skutečnosti vzal úřad na vědomí, ale při rozhodování je nezohlednil, nýbrž jednal protiprávně. 2) Úřad odmítl odvolání žalobce se zdůvodněním, že měl přímo „na místě“ podat odvolání u kontrolující policie, eventuálně bezprostředně potom. To je zcela nesprávné, neboť a) začíná lhůta podání opravného prostředku s vědomím možnosti opravného prostředku. U žádné ze tří kontrol, které byly provedeny u žalobce, mu nebyla dána možnost podání opravného prostředku. V 1. případě je argumentace úřadu chybná už jenom tím, že žalobce (prokazatelně) vůbec nebyl na místě činu; b) žalobce nebyl v žádném případě upozorněn na následky kontroly. To je však u rozhodnutí, které dává něco za vinu, nezbytně nutné, aby dotyčný vůbec mohl opravný prostředek sepsat, neboť opravné prostředky se mohou podávat z mnoha důvodů, mezi jiným mohou být omezeny na některé aspekty nebo kvůli jednotlivým právním důsledkům nebo kvůli spisu a rozhodnutí jako celku. 3) Předpis, který osoba nemůže znát, nesmí být proti ní negativně vyložen. Žalobci bylo kolem roku 2010 vícekrát vsugerováno (mezi jinými i P.K., vlastníkem autoservisu Cetnov, Cheb), že v Česku, pokud by došlo k dopravnímu přestupku, musí kontrolní orgán sdělit dotyčnému, zda za tento dopravní přestupek dostane body či ne. Žalobci v žádném případě nebylo sděleno, že body dostane. Naopak mu dokonce v jednom případě bylo sděleno, že sice dostane pokutu, ale ne body. Německy hovořící žalobce se pokusil cestou seriózních medií sehnat informace v německém jazyce o českých zákonech ohledně silničního provozu. To se mu podařilo na stránkách „tschechien-online.org/modules.php?Name= Reviews&reg=showcontent“ a „autogenau.de/Ratgeber/Verkehrsregeln-und-stvo/ Verkehrsregeln-tschechien“. Nikde nebylo poukázáno na to, že kvůli porušení povinnosti připoutat se dostane záznam o dopravním přestupku a body. Také ve Spolkové republice Německo, odkud žalobce pochází, se nedávají body za porušení povinnosti připoutat se. Dokonce se to nedá v žádném případě vyvodit ani z dopisu Europäisches Netzwerk (Evropská elektronická síť), ústředí spotřebitelů (Informace přes Českou republiku). Podle názoru žalobce každá uvedená vada samotná je dostačující pro to, aby rozhodnutí správních orgánů byla jako protiprávní zrušena. IV. Vyjádření žalovaného správního orgánu Ve svém vyjádření k žalobě Krajský úřad Karlovarského kraje uvedl, že při svém rozhodování vycházel z okolností daného případu, kdy žalobce podané námitky postupně rozšiřoval, když nejdříve vznesl námitku proti jednomu ze záznamů a posléze vůči veškerým záznamům v bodovém hodnocení. Správní orgán prvého stupně doplnil spisový materiál o další podklady v podobě pokutových bloků ve věci záznamů v bodovém hodnocení řidiče a shledal pokutové bloky způsobilými pro záznam bodů. Žalobce přesto podal žádost o přerušení řízení, neboť podal podnět k přezkumnému řízení ve věci přestupku ze dne 15. 11. 2012 k Policii České republiky. O výsledku podaného podnětu k přezkumnému řízení viz sdělení Policie ČR založené na str. 36 správního spisu. Správní orgán prvého stupně vyžádal ověřené fotokopie pokutových bloků, jejich způsobilost k záznamu bodů do karty řidiče řádně posoudil a o nedůvodnosti námitek a o dosažených bodech rozhodl. Žalovaný vycházel z obecné zásady volného hodnocení důkazů, souladu napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a z vymezené podstaty řízení o námitkách v bodovém hodnocení řidiče. Předmětem řízení o námitkách proti provedeným zápisům bodů do evidenční karty řidiče je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tzn., zda počet zaznamenaných bodů (za porušení vybraných povinností stanovených přílohou k zákonu o silničním provozu) odpovídá spáchanému přestupku, zda je zapsán příslušnému přestupci atd. Žalovaný se při svém rozhodování opíral nejen o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2016, čj. 4 As 3/2014-39, ale rovněž vycházel ze znalostí nabytých s předmětným řízením, kdy zaznamenal indicie svědčící o účelovosti postupu žalobce s cílem prodlužovat řízení. Záznamy bodů byly provedeny v souladu s § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu. Žalovaný vycházel ze zákona a z přesně vymezeného předmětu řízení o námitkách. Povinností správního orgánu prvého stupně je posoudit a zvážit důvodnost či nedůvodnost podaných námitek a zda je potřeba údaje uvedené v oznámení o uložení pokut v blokovém řízení prokazovat pomocí dalších důkazů. Prověření záznamu bodů v kartě řidiče a posouzení způsobilosti vyžádaných pokutových bloků k záznamům bodů bylo beze zbytku provedeno. Vzhledem k tomu, že nebyly doloženy relevantní skutečnosti zpochybňující záznamy bodů v kartě řidiče, pokutové bloky byly řádně posouzeny, nikým nebyly zrušeny, nebyla proto dána ani možnost zákonné opravy záznamu bodů v kartě řidiče a nezbylo než námitky pro nedůvodnost zamítnout. Správní orgán prvého stupně neměl k dispozici od žalobce takové důkazní prostředky, které by opodstatňovaly uplatňované námitky. Žalobce neuvedl takové skutečnosti, které by jednotlivá oznámení Policie ČR o uložení pokut v blokovém řízení zpochybňovaly. Žalovaný nemohl jinak, než se ztotožnit s postupem správního orgánu prvého stupně a odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit. Zápisy bodů jsou v napadeném rozhodnutí řádně a dostatečně zdůvodněny. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce na svých právech krácen nebyl a odkazuje se na odůvodnění žalobou napadené rozhodnutí. V. Posouzení věci krajským soudem Po přezkoumání žaloby ve smyslu § 75 odst. 2 věty prvé s. ř. s. došel soud k závěru, že žaloba není důvodná. ad 1) Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. K tomu zaujal Nejvyšší správní soud tento zásadní názor: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“ (rozsudek ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008-44). V oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 15. 11. 2012, čj. KRPJ- 123147/PŘ-2012-161013-TVR, Policie ČR, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Územní odbor Třebíč, Obvodní oddělení Jemnice, uvedla, že řidič J.W.J.S. dne 15. 11. 2012 v 8.05 hod. v Jemnici, ul. Na Podolí, při řízení osobního automobilu reg. zn. …, tov. zn. ŠKODA 135 LS, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 15. 11. 2012 v 8.05 hod. udělena bloková pokuta ve výši 500,- Kč. V bloku na pokutu (vzor č. 5) série CP/2010, č. P 3457444, jsou mimo jiné uvedeny tyto údaje: Jméno a příjmení: J.W.J.S.; Pokuta uložena za přestupek dle § 125c / 1 písm. k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Totožnost ověřena: …; Doba, místo a popis přestupkového jednání: 15. 11. 12 v 8.05, Jemnice, Na Podolí, …, řidič nemá pásy / jízda bez pásů; Celková výše uložené pokuty: 500,- Kč. Pod tím je uvedeno: V Jemnici dne 15. 11. 2012. Podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby: prap. T.B. 077701 s podpisem. Potvrzuji převzetí dílu „B“ pokutového bloku. Dne 15. 11. 2012. K tomu je připojen podpis přestupce. Otisk úředního razítka: Policie České republiky s malým státním znakem, č.

707. K tomu Krajský úřad Karlovarského kraje v rozhodnutí ze dne 18. 2. 2015, čj. 3668/DS/14-10, uvedl, že odvolatel uvádí, že dne 15. 11. 2012 nebyl v Jemnici, ale byl pár set kilometrů od místa činu, v polském Kostrzynu, což by mohl potvrdit p. T.A.H., bytem …, doložením soukromých fotek z Kostrzynu, paragony od tankování a stvrzenkou od ubytování, a dále zpochybňuje podpis na pokutovém bloku, který se neshoduje s jeho podpisem. Dle jeho tvrzení jezdí s vozidlem i jiné osoby, tato osoba pravděpodobně v den kontroly předložila policistovi jeho řidičský a technický průkaz, které nechává ve vozidle. K uvedené námitce odvolací správní orgán uvádí, právě s ohledem na vyvstalé pochybnosti v řízení o námitkách, kdy odvolatel namítal, že se tohoto přestupku dopustila jiná osoba, si správní orgán prvého stupně vyžádal kopii příslušného pokutového bloku, která je založena ve spisové dokumentaci na listu č.

21. Z tohoto pokutového bloku ze dne 15. 11. 2012 je evidentní, že pokutovaný řidič byl na místě hlídkou PČR, OO Jemnice, ztotožněn na základě předloženého pasu, jehož celé evidenční číslo je na tomto bloku uvedeno. V řidiči byl na základě předloženého dokladu totožnosti zjištěn p. J.W.J.S., nar. …, bytem …, a odvolací správní orgán proto nemá o osobě přestupce žádné pochybnosti. K tomu soud konstatuje, že žalobce dne 18. 8. 2014 sdělil Městskému úřadu Cheb toliko to, že s přestupkem ze dne 15. 11. 2012 nesouhlasí. Následně zaslal Policii ČR podání, v němž uvedl, že v listopadu 2012 cestoval s T.H. z Chebu do Kostrzynu v Polsku a zpět. Určitě nebyli u hranice s Rakouskem. Došlo tedy buď k omylu v datu, anebo policie pracovala a napsala všechno korektně, jen řidičem nebyl on. Vícekrát své auto zapůjčil. Protože má staré auto, je pořád kontrolován, a proto nechává všechny doklady v autě. Podání žalobce bylo Policií ČR posouzeno jako podnět k přezkumnému řízení. Dne 10. 10. 2014 pod čj. KRPJ-94611-10/ČJ-2014-1600DP-MULL Policie ČR, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Odbor služby dopravní policie, sdělila žalobci, že na základě jeho dotazu bylo z bloku na pokutu zaplacenou č. P 3457444 zjištěno, že dne 15. 11. 2012 v 8.05 hod. žalobce jako řidič motorového vozidla při jízdě ul. Na Podolí, Jemnice, porušil ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., a to být za jízdy na sedadle připoután bezpečnostním pásem. Při splnění zákonem stanovených podmínek daných ust. § 84 odst. 1 zákona o přestupcích byla žalobci policistou Obvodního oddělení Jemnice za porušení této povinnosti na základě správního uvážení uložena pokuta ve výši 500,- Kč. Informace týkající se případné přítomnosti dalších osob ve vozidle v době silniční kontroly nejsou příslušnému správnímu orgánu známy. Posouzením předmětného přestupku nebyly zjištěny skutečnosti, které by bránily vyřízení věci v blokovém řízení, ani skutečnosti, které by budily jakékoliv pochybnosti o zjištěných okolnostech projednávaného přestupku na místě. Na základě výše uvedeného nemá příslušný správní orgán za to, že by rozhodnutí vydané formou pokutového bloku ze dne 15. 11. 2012 bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Neodpovídá tedy skutečnosti, že by referenti policie „svým konkludentním jednáním (konkludentním mlčením) dali najevo, že by nebylo uloženo (nebude uloženo) pořádkové opatření proti dotyčnému [= žalobci]“. Nesouhlasil-li žalobce s formou posouzení svého podání, měl brojit proti tomu, že je Policie ČR vyhodnotila jako podnět k přezkumnému řízení (a ne např. jako žádost o obnovu řízení). Soud souhlasí se správními orgány také v tom, že o osobě přestupce ze dne 15. 11. 2012 nemohou být pochybnosti z toho důvodu, že totožnost řidiče byla zjištěna podle předloženého pasu, jehož celé evidenční číslo je v bloku o pokutě uvedeno. Dne 23. 1. 2015 došlo Městskému úřadu Cheb prohlášení T.H. o podzimním výletu s panem S. do severozápadního Polska „im Jahr 2012 zum bezeichneten Zeitpunkt“. Že pánové T.H. a J. W. J. S. podnikli podzimní výlet v roce 2012 v určeném čase, který však není nijak specifikován, ovšem nevylučuje, že žalobce dne 15. 11. 2012 v 8.05 hod. nebyl v Jemnici. Městský úřad Cheb provedl záznam v registru řidičů na základě oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení. Žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podal námitky. Správní orgán si proto vyžádal ověřenou kopii pokutového bloku a vyjádření příslušného útvaru Policie ČR. Na základě porovnání údajů v oznámení o uložení pokuty s údaji uvedenými na bloku o pokutě neměl pochybnosti o tom, že se žalobce dne 15. 11. 2012 dopustil jednání zařazeného do bodového hodnocení. Tím, kdo tvrdil nesprávnost údajů obsažených v uvedených dokladech, byl žalobce. Důkazní břemeno proto tížilo žalobce. Pokud je tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, je pouze na něm, aby svá tvrzení prokázal (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2013, čj. 1 As 45/2013-37). Žalobce však žádný důkaz, kterým by dostatečně prokázal, že přestupek nespáchal, nepředložil. V oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 23. 7. 2014, čj. KRPK- 66184/PŘ-2014-190210, Policie ČR, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, Obvodní oddělení Aš, uvedla, že řidič J.W.J.S. dne 22. 7. 2014 v 21.00 hod. v Aši, Chebská ul., při řízení osobního automobilu reg. zn. …, tov. zn. ŠKODA 135 LS, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 22. 7. 2014 udělena bloková pokuta ve výši 100,- Kč. V bloku na pokutu (vzor č. 1) série FD/2013, č. D 0523382, jsou mimo jiné uvedeny tyto údaje: Jméno a příjmení: J.W.J.S.; Totožnost ověřena: PA ..., ŘP ...; Přestupkové jednání – doba, místo a popis: Dne 22. 7. 2014 ve 21.00 řídil v Aši po ulici Chebská OA RZ …a za jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem; Pokuta uložena za přestupek dle § 125c / 1 k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.; Celková výše uložené pokuty: 100,- Kč. Pod tím je uvedeno: Proti uložení této pokuty se nelze odvolat. Platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty. V Aši dne 22. 7. 2014. Podpis s uvedením jména, příjmení a funkce nebo služebního či identifikačního čísla oprávněné úřední osoby: pprap. L.K. 324869 s podpisem. Souhlasím s projednáním přestupku v blokovém řízení, potvrzuji, že údaje uvedené na obou částech bloku souhlasí, a potvrzuji převzetí části A bloku dne 22. 7. 2014. K tomu je připojen podpis přestupce. Otisk úředního razítka není čitelný. K tomu Krajský úřad Karlovarského kraje v rozhodnutí ze dne 18. 2. 2015, čj. 3668/DS/14-10, uvedl, že odvolatel dále uvádí, že v případě přestupku ze dne 22. 7. 2014 je možné provinění proti povinnosti užít bezpečností pás pouze v případě, že vozidlo bezpečnostní pás má. V den, kdy byl pokutován, byl jeho bezpečnostní pás rozbitý, což doložil fotodokumentací, která je založena ve spisové dokumentaci. K uvedenému odvolací správní orgán uvádí, že příslušný správní orgán, který provádí záznam bodů, stejně tak jako odvolací správní orgán nemohou posuzovat ani měnit již pravomocná rozhodnutí o přestupcích, o nichž byla vedena samostatná řízení jiným orgánem, v tomto případě tedy rozhodnutí vydané v blokovém řízení příslušnými orgány Policie ČR. S podnětem k přezkumnému řízení rozhodnutí vydaného v blokovém řízení odkazuje odvolací správní orgán na věcně a místě příslušný orgán Policie ČR. K tomu soud konstatuje, že žalobce na pokutovém bloku k přestupku ze dne 22. 7. 2014 spočívajícímu v tom, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, podepsal, že souhlasí s projednáním přestupku v blokovém řízení, a potvrzuje, že údaje uvedené na obou částech bloku souhlasí. Z pokutového bloku ani z oznámení o uložení pokuty není patrno, že by žalobce při projednávání přestupku uplatnil jakékoliv okolnosti, které by jej vyviňovaly nebo mu alespoň polehčovaly. Dne 25. 8. 2014 žalobce předložil správnímu orgánu fotografii (č.l. 23 správního spisu); z ní však není bez dalšího zřejmé, kdy vlastně byla pořízena a co konkrétně má zachycovat. Za této situace nelze nic namítat proti tomu, že správní orgány vyhodnotily oznámení o uložení pokuty a vyžádaný blok na pokutu jako podklad způsobilý k záznamu bodů v registru řidičů. K oběma sporovaným přestupkům soud společně zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) a řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. V řízení o přestupku se projednává, zda se stal skutek definovaný zákonem jako přestupek, zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Předmětem řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je pak pouze to, zda pro záznam existuje způsobilý podklad (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda byl záznam proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení dle přílohy k zákonu o provozu na pozemních komunikacích. Proti provedenému záznamu lze tedy typicky namítat, že řidič žádný přestupek nespáchal nebo že mu byl zaznamenán nesprávný počet bodů. Vzhledem k tomu, že hodnocení dosaženého počtu bodů je primárně prováděno pouze na základě oznámení policie (§ 123b odst. 2 zákona o silničním provozu), je třeba v případě, kdy se vyskytnou pochybnosti o zaznamenaných údajích, vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, např. část pokutového bloku prokazující, že přestupek byl s účastníkem v blokovém řízení skutečně projednán a že tedy existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010-76, publikovaný pod č. 2145/2010 Sb. NSS). V projednávané věci správní orgán postupoval přesně tímto způsobem. Vzhledem k tomu, že žalobce namítal, že se vytýkaných přestupků nedopustil, městský úřad si vyžádal pokutové bloky. Zjistil z nich, že s žalobcem byly projednány přestupky spočívající v porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem, proto je vyhodnotil jako dostatečný právní podklad pro záznam tří bodů za každý z nich. Tomuto závěru přisvědčil žalovaný správní orgán a ani soud mu nemá co vytknout. Pokutové bloky prokazují, že s žalobcem byly projednány přestupky spočívající v porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Vzhledem k tomu, že se jedná o pravomocná správní rozhodnutí, která jsou nadaná presumpcí správnosti, žalobce jimi byl uznán vinným z uvedených přestupků a byly mu za ně uloženy sankce, jedná se o dostatečný právní podklad pro záznam bodů v registru řidičů. ad 2) Soud konstatuje, že z předloženého spisového materiálu není patrno, že by „úřad odmítl odvolání dotyčného [= žalobce] se zdůvodněním, že měl přímo „na místě“ podat odvolání u kontrolující policie, eventuálně bezprostředně potom“. ad 3) Bodové hodnocení porušení povinností stanovených zákonem bylo do českého právního řádu znovu zavedeno novelou zákona o silničním provozu provedenou s účinností od 1. 7. 2006 zákonem č. 411/2005 Sb. Podle § 123a věty druhé zákona o silničním provozu (ve znění účinném od 1. 7. 2006) přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu. V příloze k zákonu o silničním provozu je mezi vybranými porušeními předpisů o provozu na pozemních komunikacích, za něž se stanovují body, uvedeno „porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem“ již od 1. 7. 2006 až do současnosti. Jedinou změnou, k níž za tuto dobu došlo, bylo zvýšení bodového hodnocení porušení uvedené povinnosti ze dvou na tři body. Motoristická veřejnost, včetně zahraniční, by při používání zdejších pozemních komunikací měla být seznámena s českými právními předpisy. K tomu by měly být vyhledávány jen spolehlivé a úplné informační zdroje. I když jak Česká republika, tak Spolková republika Německo používají bodový systém, je obecně známo, že úprava a aplikace českého a německého bodového systému vykazují řadu odlišností. V právním řádu České republiky neplatí zásada, že „předpis, který osoba nemůže znát, nesmí být proti ní negativně vyložen“, nýbrž zásada, že neznalost práva neomlouvá (ignorantia iuris non excusat). Při ukládání sankce za přestupek nebyl správní orgán povinen účastníkovi řízení sdělit, kolika body bylo jeho jednání podle přílohy k zákonu o silničním provozu ohodnoceno. Jelikož tu nebyla zákonná povinnost, není nesdělení počtu bodů v rozporu se zákonem. Jinou otázkou je vhodnost takovéto právní úpravy. Zatímco dosažení 12 bodů je řidiči automaticky oznámeno, pro informaci o jednotlivých záznamech bodů a aktuálním bodovém stavu musí řidič vyvinout vlastní iniciativu a podat žádost u příslušného obecního úřadu nebo kontaktního místa veřejné správy. S ohledem na skutečnost, že i jednotlivý záznam bodů do registru řidičů je „trestem“ ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jevilo by se do budoucna vhodnějším, aby řidiči byl z úřední povinnosti oznamován i počet bodů za přestupek a provedení jednotlivého záznamu (srov. i usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 As 114/2014-55, publikované pod č. 3339/2016 Sb. NSS, bod 38). Vzhledem k uvedenému se soud neztotožňuje s názorem žalobce o protiprávnosti výše uvedeného postupu a rozhodnutí správních orgánů. VI. Celkový závěr a náklady řízení Soud přezkoumal napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.). Jelikož na základě výše uvedené argumentace neshledal žalobu důvodnou, podle § 78 odst. 7 s. ř. s. ji rozsudkem zamítl. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu o věci samé bez jednání: žalobce podle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. a žalovaný správní orgán podle § 51 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Úspěšný žalovaný správní orgán žádné náklady řízení neuplatnil, a proto bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.

Poučení