30 A 60/2021– 94

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce a): R. H. a žalobkyně b): Mgr. M. H. oba zastoupeni advokátem Prof. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc. sídlem v Praze 1, Revoluční 24 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. května 2021, č. j. KUKHK–6287/UP/2021 (SH), takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobci se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 2. 8. 2021 domáhali zrušení výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 7. 12. 2020, sp. zn. SZ MMHK/163958/2020 ST1/Adl, č. j. MMHK/198971/2020 ST1/Adl (dále také jen „Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně“ nebo „Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací“).

2. Rozhodnutím o bezodkladném zastavení prací Magistrát města Hradec Králové, jako stavební úřad prvého stupně, nařídil dle § 134 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), bezodkladně zastavit práce na části stavby vedené pod názvem: na pozemcích parc. č. XA a XB v katastrálním území (dále také jen „Stavba“ či „Předmětná stavba“), kterou provádějí žalobci jako stavebníci.

3. Konkrétně bylo posledně uváděným rozhodnutím nařízeno bezodkladně zastavit práce na stavbě pro bydlení – rodinném domě na výše uvedených pozemcích. Zastavení prací se netýkalo doplňkových staveb k rodinnému domu, kterými jsou oplocení, zpevněné plochy, vodovodní přípojka, kanalizační přípojka, venkovní rozvod elektro, dešťová kanalizace, akumulační jímka.

II. Obsah žaloby

4. Prvním žalobním bodem žalobci napadali rozhodnutí žalovaného stran toho, že vůbec neposoudil jejich námitky, že v předmětné věci nebyl dán důvod pro zahájení řízení o nařízení bezodkladného zastavení prací, neboť ani předchozí výzva stavebního úřadu k zastavení prací nebyla důvodná.

5. Žalobci zdůraznili, že napadené rozhodnutí nesprávně uvádí, že výzvu nelze přezkoumat (viz zejm. str. 9 rozhodnutí), přitom však podle § 134 odst. 4 stavebního zákona lze zahájit řízení o nařízení zastavení prací na stavbě, není–li vyhověno výzvě k zastavení prací. Proti výzvě k zastavení prací se nelze bránit opravným prostředkem, jistě tedy musí stavební úřad při úvaze o zahájení řízení a vydání rozhodnutí o zastavení prací posoudit, zda vůbec byla výzva důvodná. To se v daném případě nestalo.

6. V této souvislosti žalobci odkázali na rozhodnutí žalovaného (týkající se rovněž žalobců a jejich Stavby), konkrétně na rozhodnutí ze dne 11. 11. 2020, zn. č. j. KUKHK–26437/UP/2020 (SH), které navrhli provést k důkazu. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí totiž plyne, že kontrolní prohlídka konaná na Stavbě dne 23. 4. 2020 neměla vést k závěru o zahájení řízení o odstranění Stavby, stavební úřad prvého stupně neměl pro zahájení řízení o odstranění Stavby dostatečné důkazy. Ve stejný den jako bylo zahájeno řízení o odstranění Předmětné stavby byla vydána i výzva ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního zákona, která předcházela (a jejíž porušení je předpokladem) vydání Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně. Nebylo–li by podle samotného žalovaného, resp. jím vydaného pravomocného rozhodnutí, zjištění stavebního úřadu z kontrolní prohlídky konané dne 23. 4. 2020 důvodem pro zahájení řízení o odstranění stavby, je nesprávné, že stavební úřad právě na základě zjištění z této kontrolní prohlídky bez jasně vymezených dalších podkladů učinil výzvu k zastavení prací a zahájil opatřením z 16. 6. 2020 řízení o odstranění stavby.

7. Dle tvrzení žalobců se v rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020, které je navrhováno k důkazu, vytýká, že stavební úřad mohl zjistit, zda jsou skutečně důvody pro zahájení řízení o odstranění stavby, při řádné kontrolní prohlídce (viz str. 15 rozhodnutí); k takové kontrolní prohlídce však nedošlo, neboť prohlídka ze dne 23. 4. 2020 důvod pro zahájení řízení o odstranění stavby neshledala. Nebyl–li však důvod k zahájení řízení o odstranění stavby, nebyl důvod k výzvě k bezodkladnému zastavení prací a ani vydání rozhodnutí o zastavení prací, potvrzenému následně žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného.

8. Druhým žalobním bodem žalobci sporovali, že by se vůbec Předmětná stavba odchylovala od titulu, kterým byla povolena (v obecném slova smyslu) a i pokud by k takové odchylce došlo, tato by byla ryze bagatelní a není zde tedy veřejný zájem na zahájení řízení o odstranění Stavby a ani na vydání výzvy a na ni navazujícího Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací.

9. Stavební úřad odůvodnil výzvu ze dne 16. 6. 2020 k bezodkladnému zastavení prací na Stavbě tím, že je stavba výškově osazena o 21 cm výše, než vyplývá ze společného souhlasu ze dne 28. 6. 2018, zn. SZ MMHK/114606/2018 ST1/ZB, a k němu ověřené dokumentace. Jak vyplývá z rozhodnutí stavebního úřadu, je tím myšleno výška osazení základové desky, rozdíl maximální výšky již provedené stavby je + 21 cm od ověřené dokumentace, tedy i podle toho je reálný význam výškového osazení základové desky bagatelní. Jak bylo uvedeno již výše, podle rozhodnutí žalovaného v jiném řízení (rozhodnutí ze dne 11. 11. 2020, č.j. KUKHK–26437/UP/2020 (SH)), nebyla ani výše osazení stavby žalobců stavebním úřadem prokazatelně zjištěna.

10. Dle názoru žalobců není rozpor skutečného provedení Stavby s vydaným opatřením (společným souhlasem stavebního úřadu) a ověřenou dokumentací, pokud by vůbec takový rozpor byl zjištěn, není takové intenzity, že by existoval veřejný zájem na odstranění Stavby. Bez takového veřejného zájmu ale nebylo důvodné ani zahájení řízení o nařízení zastavení prací a vydané rozhodnutí o nařízení zastavení prací. Ve věci subsidiarity možných zásahů veřejné správy vůči stavebníkům realizujícím prováděním stavby své vlastnické právo, s tím, že ne každá odchylka od rozhodnutí nebo opatření umožňujícího provést stavbu vyvolává veřejný zájem na odstranění stavby a tedy i na nařízení zastavení stavebních prací, odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2014, č. j. 8 As 61/2013 – 50. Z tohoto potom plyne, že stavební zákon rozlišuje různou typovou „závažnost“ staveb z hlediska možného dotčení veřejného zájmu a pro stavby, u nichž lze očekávat menší stupeň takového možného dotčení, vytváří zjednodušené režimy, např. právě ohlášení. Nepodstatné odchylky, provedené byť v rozporu s dokumentací, popř. změny stavby, pokud se podstatně neodchylují od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení, umožňuje „zhojit“ v rámci kolaudačního řízení – např. § 120 a 121 nového stavebního zákona; §78 odst. 2, § 81 odst. 4 stavebního zákona. V konkrétním případě však neexistuje, jak uváděli žalobci již v rámci správního řízení, rozpor jejich Stavby se společným souhlasem stavebního úřadu ke Stavbě ani s ověřenou projektovou dokumentací.

11. Ověřená projektová dokumentace obsahuje část nazvanou Stavebně konstrukční část, část D.1.2.a) Technická zpráva, odstavec 1.

2. Základy, s textem „Konečné definitivní výškové osazení objektu je nutné konzultovat s investorem a dodavatelem stavební části stavby podle skutečného profilu terénu. Případná úprava výškového osazení je možná …“ Z výše uvedeného je zřejmé, že záměr a projekt byl stavebnímu úřadu předložen s tím, že v grafické části uvedená nadmořská výška bodu +–0 je rovna 277,25 m.n.m. a je aplikovatelná současně s textovou výše citovanou částí ověřené projektové dokumentace. V tomto znění stavební úřad dokumentaci ověřil a učinil součástí vydaného společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 28. 6. 2018, zn. SZ MMHK/114606/2018 ST1/ZB. Pokud měl stavební úřad za to, že stavebník musí přesně dodržet grafickou část dokumentace bez ohledu na její textovou část, pak takový text v dokumentaci neměl ponechat bez povšimnutí a měl vyzvat stavebníka k jeho odstranění. Stavebník by pak zcela jistě postupoval pouze v souladu s parametry dané grafickou částí ověřené projektové dokumentace. Nic takového stavební úřad neučinil, a naopak pojal tento text projektové dokumentace jako celek součástí souhlasu se záměrem stavby. V řízení o zastavení prací však stavební úřad ani žalovaný nepřihlédli k tomu, že prováděná stavba je v plném souladu s uvedenou částí ověřené projektové dokumentace.

12. Třetím žalobním bodem žalobci namítali, že v projednávané věci nebyl naplněn zákonný předpoklad pro vydání rozhodnutí o nařízení zákazu prací na stavbě dle § 134 odst. 4 stavebního zákona spočívající v tom, že by žalobci – stavebníci – nevyhověli výzvě k bezodkladnému zastavení prací. V tomto směru rozporovali náležité zjištění skutkového stavu věci a důkazy, které byly stavebními úřady obou stupňů v této souvislosti získány a provedeny. Žalobci uvedli řadu tvrzení, jak jsou specifikována níže, kterými výše uvedené podpořili.

13. Žalobci uvedli, že správní orgány poukázaly pouze na fotodokumentaci dodanou vlastníkem sousedního pozemku, avšak z této fotodokumentace nikterak nevyplývá její původ ani pravost, tzn. místo a čas pořízení nelze nikterak ověřit a tvrzení poskytnuté vlastníkem sousedního pozemku lze vzhledem k jeho zájmu na věci považovat za značně tendenční.

14. Považoval–li žalovaný za logický důkaz žádost stavebníků – žalobců o souhlas s provedením nutných zabezpečovacích prací, je nutno poukázat na to, že daný souhlas nebyl stavebním úřadem v zákonné lhůtě vyřízen, tedy nebylo odmítnuto vydání souhlasu. Stavebníci tedy legitimně očekávali, že stavební úřad nemá proti provedení nutných zabezpečovacích prací před zimním obdobím výhrady.

15. Je pak v rozporu se zásadou materiální pravdy, pokud stavební úřad vychází pouze z neověřených informací a nikoli ze svých vlastních zjištění na místě samém, když žádné stavební práce sám nikdy nezdokumentoval.

16. Neoprávněné provádění prací na stavbě nevyplývá ani z protokolu stavebního úřadu z kontrolní prohlídky ze dne 27. 10. 2020, zn. SZ MMHK/163958/2020 ST1/Adl, č. j. MMHK/179581/2020 ST1/Adl. Žalobci ve svém odvolání zpochybnili věrohodnost protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 27. 10. 2020. Z výzvy k účasti na kontrolní prohlídce ze dne 5. 10. 2020 nikterak nevyplynulo, že by měl být na místě prohlídky prováděn důkaz, o provádění jakéhokoli důkazu nebyli stavebníci předem vyrozuměni. Z protokolu, který obdrželi až při osobní návštěvě stavebního úřadu dne 23. 12. 2020 a o jehož existenci se dozvěděli až z rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení zákazu stavebních prací, vyplynulo, že byl prováděn důkaz, že na místě stavby probíhaly stavební práce. Stavebníci se z kontrolní prohlídky řádně a včas omluvili, k provedenému dokazování se tedy nemohli nikterak vyjádřit.

17. Žalovaný se s věcnými námitkami žalobců proti obsahu protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 27. 10. 2020 v napadeném rozhodnutí vůbec nevypořádal, neboť vyšel bez dalšího z toho, že žalobci nepodali proti obsahu protokolu stížnost podle § 175 správního řádu. Žalovaný chybně nevzal do úvahy, že protokol z kontrolní prohlídky ze dne 27. 10. 2020 nebyl sepsán v rámci správního řízení (rozhodnutí stavebního úřadu zahajující správní řízení o nařízení zastavení stavby je až ze 7. 12. 2020), a nevztahují se proto na něj plně pravidla o sepisování protokolu dle § 18 správního řádu. Ostatně protokol ze dne 27. 10. 2020 ani o možnosti podávat nějakou stížnost nic neuvádí.

18. Čtvrtým žalobním bodem žalobci napadají nedůvodnost nařízení zastavení veškerých prací na Stavbě jako celku, neboť údajně zjištěný nesoulad (odchylka společného souhlasu jako titulu k realizaci Stavby a k němu ověřené projektové dokumentace) se netýká celé Stavby rodinného domu.

19. Rozsah zákazu stavebních prací se dle napadeného rozhodnutí týká stavby rodinného domu jako celku, ačkoli stavebním úřadem tvrzený rozpor se společným souhlasem se týká pouze hodnoty nadmořské výšky v bodě +– 0. Veškeré výškové hodnoty vztahující se ke stavbě od této hodnoty jsou zcela v souladu s povolením i s ověřenou projektovou dokumentací a nejsou ani v žádném řízení stavebním úřadem rozporovány.

20. K otázce, zda předmětem řízení o odstranění stavby, výzvy k bezodkladnému zastavení stavebních prací a napadeného rozhodnutí o nařízení zastavení stavebních prací je pouze část Stavby, nikoli celá Stavba, žalobci uvádějí, že pokud se v ověřené projektové dokumentaci objevuje hodnota výšky nad mořem, pak pouze v souvislosti s bodem +– 0. V žádném jiném místě Stavby ani místě geometrické ani textové části se hodnota metrů nad mořem nevyskytuje. Pokud by tedy byl posuzován případný rozpor s projektovou dokumentací, pak se tento rozpor týká pouze hodnoty v místě stavby, kde se nachází bod +–0. Není proto možné z toho usuzovat na rozpor celé Stavby, neboť tyto další hodnoty lze poměřovat pouze s číselným vyjádřením rozsahu výšky Stavby. Tedy, pokud se například strop 1. patra nachází dle ověřené projektové dokumentace 2,5 metrů od hodnoty +– 0, není možné jej dopočítat na hodnotu výšky nad mořem a tvrdit, že je také v rozporu s ověřenou projektovou dokumentací, neboť tato hodnotu výšky nad mořem v bodě stropu 1. patra neuvádí. Takový dopočet je pouhou účelovou spekulací a skutkovému ani projektovanému stavu věci neodpovídá.

21. Samotná ověřená projektová dokumentace hovoří v části „B Souhrnná technická zpráva“ na straně č. 3: „Stavba bude v nadmořské výšce okolo 277,25 mnm Bpv.“, tedy připouští rozptyl ve skutečném provedení Stavby, což žalovaný nesprávně nevzal do úvahy.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

22. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil ve svém podání doručeném krajskému soudu dne 2. 9. 2021, ve kterém navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. Odkázal na obsah žalobou napadeného rozhodnutí a některé závěry z něj plynoucí – v návaznosti na žalobní námitky žalobců – znovu zopakoval.

23. Své procesní vyjádření ve věci žalovaný doplnil podáním doručeným krajskému soudu dne 8. 12. 2021, ve kterém uvedl, že v souvislosti se svou úřední činností zjistil, že v řízení o dodatečném povolení Stavby žalobci předložili dne 21. 6. 2021 projektovou dokumentaci nazvanou. Z obsahu této projektové dokumentace vyplývá, že jako předmět řízení o dodatečném povolení stavby vymezili žalobci celou stavbu. Tato skutečnost je patrná z textové části dokumentace nazvané „… DODATEČNÉ POVOLENÍ ZMĚNY STAVBY Č. 2 PŘED DOKONČENÍM“ zpracované Ing. Luďkem Skalickým, datované srpen 2020, část D.1.2.a) Technická zpráva stavebně konstrukční část, a) popis navrženého konstrukčního systému, navržené výrobky, materiály a hlavní konstrukční prvky, kde se výslovně uvádí, že se mění nadmořská výška osazení RD. Dle žalovaného tak není pochyb o tom, že žalobci nerozporují, že Stavba jako celek je výškově osazena jinak oproti původnímu povolení. V rozporu s tímto však žalobci uvádí v žalobě, že není možné usuzovat na rozpor celé Stavby. Výše uvedenou projektovou dokumentaci žalovaný navrhl k provedení k důkazu při jednání soudu.

IV. Jednání soudu

24. Dne 22. 3. 2022 proběhlo ve věci jednání krajského soudu, ke kterému se osobně dostavily žalobkyně a) a pověřená pracovnice žalovaného. Účastníci řízení setrvali na svých dosavadních procesních podáních a částečně zopakovali vybraná tvrzení a skutečnosti obsažené v jejich vyjádřeních či v žalobou napadených rozhodnutích.

25. Krajský soud provedl dokazování listinnými důkazy, konkrétně spisem Magistrátu města Hradec Králové sp. zn. 114606/2018 ST1/ZB, z něj zejména společným souhlasem ze dne 28. 6. 2018, zn. SZ MMHK/114606/2018 ST1/ZB, a k němu ověřenou projektovou dokumentaci – zejména část D.1.2.a) Technická zpráva stavebně konstrukční část, rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 11. 11. 2020, č. j. KUKHK–26437/UP/2020 (SH), protokolem o kontrolní prohlídce ze dne 27. 10. 2020 (který byl jako jediný z listin obsažen rovněž ve správním spise), projektovou dokumentací „… DODATEČNÉ POVOLENÍ ZMĚNY STAVBY Č. 2 PŘED DOKONČENÍM, zpracovanou Ing. Luďkem Skalickým, srpen 2020 – zejména část D.1.2 a) Technická zpráva stavebně konstrukční části, Stanoviskem autora projektové dokumentace ze dne 7. 7. 2020 a Výzvou k bezodkladnému zastavení prací ze dne 16. 6. 2020. Hodnocení takto provedených důkazů je uvedeno níže v textu dalšího odůvodnění tohoto rozsudku.

V. Skutkové a právní závěry krajského soudu

26. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu věci ke dni vydání napadeného rozhodnutí dle § 75 odst. 1 s. ř. s.

27. Jak již bylo uvedeno výše, Magistrát města Hradec Králové, jako stavební úřad prvého stupně, vydal dne 7. 12. 2020 Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací. Uvedené rozhodnutí bylo vydáno dle § 134 odst. 4 stavebního zákona, dle kterého: „Pokud je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129. Není–li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.“ Předmětné rozhodnutí je tak prvním úkonem ve věci a předchází mu neuposlechnutí výzvy k bezodkladnému zastavení prací.

28. Uvedenému rozhodnutí předcházelo opatření stavebního úřadu prvého stupně ze dne 16. 6. 2020, č. j. MMHK/098934/2020 ST1/ZB, kterým bylo zahájeno řízení o odstranění Předmětné stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Toto řízení bylo v době rozhodování žalovaného přerušeno, neboť probíhalo řízení k žádosti stavebníků (žalobců) ze dne 27. 7. 2020 o dodatečném povolení Stavby.

29. Zároveň s vydáním opatření o zahájení řízení o odstranění Stavby vydal stavební úřad prvého stupně dne 16. 6. 2020 výzvu k bezodkladnému zastavení prací pod sp. zn. SZ MMHK/098815/2020 ST1/ZB (dále jen „Výzva k bezodkladnému zastavení prací“ či „Výzva“). Touto Výzvou stavební úřad vyzval žalobce k bezodkladnému zastavení prací na stavbě, která měla být prováděna v rozporu se společným souhlasem ze dne 28. 6. 2018, zn. SZ MMHK/114606/2018 ST1/ZB, a společným povolením změny stavby před dokončením ze dne 16. 9. 2019 s tím, že Stavba je výškově osazena o 21 cm výše, než vyplývá ze společného souhlasu ze dne 28. 6. 2018 a k němu ověřené dokumentace. Výše uvedenému postupu, tj. zahájení řízení o odstranění Stavby a vydání Výzvy k bezodkladnému zastavení prací předcházela kontrolní prohlídka dne 23. 4. 2020, o které byl pořízen protokol. Uvedené dokumenty, tj. protokol o prohlídce ze dne 23. 4. 2020, opatření o zahájení řízení o odstranění Stavby, Výzva k bezodkladnému zastavení prací, nejsou obsahem správního spisu. Uvedené však nemá na nyní posuzovanou věc žádný vliv, neboť Výzva byla po předložení u jednání soudu provedena k důkazu (její obsah byl nadto mezi stranami nesporný) a zbylé dvě listiny nejsou pro posouzení věci v tuto chvíli relevantní, jak bude uvedeno níže.

30. Z obsahu správního spisu dále plyne, že soused žalobců, pan B., opakovaně zasílal na stavební úřad prvého stupně podněty, potažmo se na stavební úřad osobně dostavoval – v době po vydání Výzvy k bezodkladnému zastavení prací – a upozorňoval na skutečnost, že žalobci dále v realizaci i přes onu Výzvu pokračují. Uvedené dokládal fotografiemi (jde o podněty ze dne 29. 9. 2020, 30. 9. 2020, 1. 10. 2020 či 5. 11. 2020). Na fotografiích je vidět hrubá stavba rodinného domu, bez toho aniž by byla osazena okna a dveře, dále jsou zachyceny automobily stavební společnosti a dělníci. Na některých fotografiích je zachycen nákladní vůz, na kterém jsou okenní výplně. Automobil parkuje před Předmětnou stavbou a okenní výplně jsou dělníky sundávány z vozu dolů. Dále je ve spise založena fotografie pořízená dne 6. 10. 2020 stavebním úřadem, na které je vidět Předmětná stavba s již osazenými okny.

31. Dne 27. 10. 2020 proběhla na místě samém kontrolní prohlídka, o které byli žalobci informováni obesláním do vlastních rukou. Tito se z kontrolní prohlídky omluvili s odkazem na epidemiologickou situaci spojenou s virovým onemocněním SARS–COV–2. O prohlídce byl pořízen protokol, který je založen ve správním spise a ze kterého plyne, že na místě samém byla obhlídnuta Předmětná stavba z a z pozemku souseda, pana B., byla změřena její výška laserovým měřidlem – postup, místa a výsledky měření jsou zakresleny a popsány v protokole.

32. Stavební úřad následně vyhodnotil, že žalobci byla porušena Výzva k bezodkladnému zastavení prací a Stavba se odchyluje výškovým osazením od projektové dokumentace přiložené k jejímu schválení a vydal Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací.

33. Pokud jde o první žalobní bod, tím žalobci namítají, že se žalovaný nevypořádal s jejich námitkami stran toho, že zde nebyl dán důvod pro zahájení řízení o nařízení bezodkladného zastavení prací, neboť ani předchozí výzva stavebního úřadu k zastavení prací nebyla důvodná. V této souvislosti odkázali na rozhodnutí žalovaného 11. 11. 2020, zn. č. j. KUKHK–26437/UP/2020 (SH), které bylo provedeno k důkazu u jednání soudu.

34. Z uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020 plyne, že jím bylo zrušeno usnesení Magistrátu města Hradec Králové ze dne 11. 8. 2020 a věc mu vrácena k dalšímu řízení. Uvedeným usnesením stavební úřad prvého stupně výrokem I. stanovil lhůtu podle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ke splnění výzvy ze dne 11. 8. 2020 do dne 30. 11. 2020, a výrokem II. přerušil podle § 111 odst. 3 stavebního zákona řízení zahájené podáním žádosti dne 27. 7. 2020 o dodatečné povolení Stavby.

35. Z obsahu tohoto rozhodnutí plyne, že se žalovaný vyjadřoval i k řízení o odstranění Stavby, které bylo zahájeno dne 16. 6. 2020, zejména na stranách 11 – 15 rozhodnutí. Tam žalovaný uvedl, že v odůvodnění opatření, kterým stavební úřad zahájil řízení o odstranění Stavby, stavební úřad uvedl, že provedl kontrolní prohlídku dne 23. 4. 2020, o ní byl sepsán protokol, který je součástí spisu o vedení řízení o odstranění Předmětné stavby. Dále je z uvedeného protokolu citováno se závěrem, že na jeho základě bylo zahájeno řízení o odstranění Stavby. Žalovaný se k onomu protokolu z prohlídky ze dne 23. 4. 2020 dále vyjádřil tak, že z tohoto není vůbec zřejmé, jakým způsobem prověřil stavební úřad výšku Stavby. Žalovaný dále konstatoval, že stavební úřad v rámci vykonané prohlídky nedostatečně ověřil, zda a jak se změnil výškový rozsah Stavby, přičemž z protokolu není ani zřejmé, jak ke svým závěrům a jakým měřením a jakými prostředky dospěl. Dále žalovaný uvádí, že zjištění stavebního úřadu z kontrolní prohlídky konané dne 23. 4. 2020 nemohou být relevantním podkladem pro zahájení řízení o odstranění Stavby. Žalovaný měl tedy za to, že stavební úřad již v řízení o nařízení odstranění Stavby nepostupoval zákonně a pro zahájení řízení o nařízení odstranění Stavby neměl dostatečné důkazy (srov. zejména strana 14 tohoto rozhodnutí, které bylo provedeno k důkazu při jednání soudu).

36. Krajský soud však již na tomto místě uvádí, že žalovaný se ve výše uváděném rozhodnutí konkrétně nevyjadřuje, zda mělo či nemělo dojít k zahájení řízení o odstranění Stavby – zda tu jsou či nejsou důvody relevantní pro tento závěr. Vyjadřuje se k „problematičnosti“ protokolu ze dne 23. 4. 2020, co do jeho obsahové stránky a údajů v něm zachycených.

37. Žalobní argumentace žalobců tak dále směřovala právě – s ohledem na výše uvedené závěry žalovaného vyslovené v jiném řízení – do nedůvodnosti zahájení řízení o odstranění Stavby a tudíž i vydání Výzvy k bezodkladnému zastavení prací.

38. Žalovaný se k uvedené problematice vyjádřil v tom smyslu, že kontrolní prohlídka konaná dne 23. 4. 2020 není relevantní pro přezkum Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací, neboť v tomto typu řízení se nyní již jen zkoumá, zda a jak byla Výzva porušena.

39. Výše uvedený názor žalovaného krajský soud zcela nesdílí. Jak již bylo uvedeno výše, ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního zákona je rozhodujícím pro vydání rozhodnutí nařizujícího bezodkladné zastavení prací na stavbě porušení již dříve vydané výzvy, která měla na stavebníka „výchovně“ působit a s upozorněním na další možný postup (spáchání přestupku nebo vydání rozhodnutí nařizujícího bezodkladné zastavení prací) jej odvrátit od dalších stavebních prací. Proti výzvě stavebního úřadu k bezodkladnému zastavení prací podle § 134 odst. 4 věty první stavebního zákona se nelze úspěšně bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s. ř. s. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 1. 2021, č. j. 10 As 248/2019 – 43). Ona výzva tak slouží jako „apelativní a informativní“ nástroj, a až jeho porušení má za následek vydání rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací nebo zahájení správního řízení o deliktu podle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona. Výzva sama o sobě soudně přezkoumatelná není. Z výše uváděného rozsudku Nejvyššího správního soudu dále plyne, že to, zda sama výzva byla vydána v souladu se zákonem, se následně posuzuje v řízení o žalobě proti rozhodnutí o deliktu spáchaném jejím neuposlechnutím.

40. Je pravdou, že v nyní přezkoumávaném řízení se žalovaný měl primárně zabývat otázkou, zda ona Výzva byla porušena, nejde ale dle názoru krajského soudu o jedinou otázku, která má být následně při přezkumu onoho rozhodnutí řešena.

41. Krajský soud je toho názoru, že k námitce žalobce se musel žalovaný zabývat i otázkou, zda byla ona Výzva vydána důvodně. Uvedené je však nutné odlišovat od důvodnosti výzvy (ve smyslu jejího obsahu) jako takové. Otázka důvodnosti výzvy – po její obsahové stránce – bude materiálně vzato řešena v řízení o odstranění stavby. Důvody, které totiž vedly stavební úřad k zahájení řízení o odstranění stavby, jej s ohledem na právní úpravu opravňují (vedou) i k vydání výzvy ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního zákona. Přezkoumávat ale důvodnost výzvy co do jejího obsahu v nynějším typu řízení nemá místa, neboť by tím došlo k vyčerpání předmětu řízení a předjímání výsledku řízení o odstranění stavby. Až v samotném řízení o odstranění stavby bude stavební úřad posuzovat (pokud stavbu dodatečně nepovolí podle § 129 odst. 3 stavebního zákona), zda je tato skutečně prováděna v rozporu se společným souhlasem a k němu doloženou projektovou dokumentací, a že nebyla dodatečně povolena.

42. V nynějším řízení byl však dle názoru krajského soudu žalovaný povinen k námitce účastníka hodnotit, zda došlo důvodně k vydání Výzvy, tj. zda byla výzva vydána na základě zjištění, která v onu chvíli vedla s vyšší mírou pravděpodobnosti k logickému závěru, že je zde porušována stavební kázeň stavebníků (žalobců). Respektive takové závěry musí plynout z obsahu správního spisu a na něj navazujících rozhodnutí stavebních úřadů. V opačném případě by ad absurdum bylo možné vydat výzvu jakéhokoli obsahu, která by mohla být projevem svévole stavebního úřadu. Čistě formální existence výzvy ve smyslu § 134 odst. 4 stavebního zákona proto nestačí, je nutné zabývat se tím, proč byla vydána, neboť její porušení už bez dalšího vede k vydání rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací, což je již de facto sankcí pro stavebníka. K této úvaze stavební úřad původně dospěl s ohledem na (následně hodnoceno jako de facto nepřezkoumatelná) skutková zjištění provedená při kontrolní prohlídce dne 23. 4. 2020. Tato však byla následně žalovaným v souvislosti s jiným, než nyní přezkoumávaným řízením, hodnocena jako nedostatečná. Námitka žalobců směřující k závěru, že Výzva důvodně vydána nebyla (odhlížejíc nyní od jejího obsahu), se tedy na první pohled a s ohledem na výše uvedené jeví jako důvodná.

43. Otázkou důvodnosti vydání Výzvy se však stavební úřady obou stupňů implicitně zabývaly. Stavební úřad prvého stupně totiž vyšel z protokolu o další kontrolní prohlídce konané dne 27. 10. 2020, u které již měření výšky Stavby proběhlo řádně – vnímáno optikou výtek směřujících do postupu a závěru v protokolu ze dne 23. 4. 2020 (jak plynou z rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020 provedeného k důkazu při jednání soudu). V protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 27. 10. 2020 je řádně uvedeno z jakých míst a jakým způsobem (pomocí jakých zařízení) došlo k zaměření výšky Stavby, toto je následně zachyceno v obsahu protokolu s přiložením projektové dokumentace a závěrů z ní plynoucích. Z těchto zjištění následně vycházely stavební úřady obou stupňů – stavební úřad prvého stupně s uvedenými závěry pracuje velmi podrobně, žalovaný námitku žalobců směřující do důvodnosti vydání Výzvy vypořádává de facto rovněž odkazem na protokol ze dne 27. 10. 2020 a tam zjištěné závěry.

44. Na tomto místě by se krajský soud ještě ve stručnosti a v obecnější rovině rád vyjádřil k problematice protokolu o provedené kontrolní prohlídce. Kontrolní prohlídku upravuje dikce § 133 stavebního zákona s tím, že tato nemusí probíhat v rámci správního řízení a v daném ustanovení není upravena problematika závěrů z takové prohlídky – to, zda o ní má být sepsán protokol a jaké mají být jeho obsahové či formální náležitosti.

45. Protokol a jeho náležitosti upravuje dikce § 18 správního řádu, kdy hned v odstavci prvním jsou vymezeny situace, kdy se protokol sepisuje (jde o úkony probíhající v rámci správního řízení). Kontrolní prohlídka ve smyslu § 133 stavebního zákona je však tzv. jiným úkonem podle části IV. správního řádu a ustanovení § 18 (ohledně protokolu) se aplikují ve smyslu § 154 správního řádu přiměřeně. Na protokol, který je (nikoliv však nutným) výsledkem kontrolní prohlídky ve smyslu § 133 stavebního zákona jsou tak kladeny nižší nároky obsahové i formální. Je ale i tak nutné, aby – pokud byla následně vydána Výzva k bezodkladnému zastavení prací – bylo zřejmé, kdy a jak onen jiný úkon stavebního úřadu proběhl.

46. Nedostatkem protokolu z dubna 2020 bylo protokolární zachycení způsobu a výsledků měření (jak plyne z výtek k němu směřujících v rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020), je však nesporné, že dne 23. 4. 2020 na místě samém kontrolní prohlídka proběhla a že v jejím rámci došlo k měření výškového osazení Stavby (tuto skutečnost žalobci nesporují). Nedostatek obsahu záznamu (protokolu z dubna 2020) je však kompenzován již formálně a obsahově dostatečně sepsaným protokolem z října 2020. To, že v mezidobí (mezi kontrolní prohlídkou v dubnu 2020 a v říjnu 2020) nedošlo k další realizaci Stavby stran jejího výškového osazení, ostatně plyne i z tvrzení žalobců v žalobě. Záznam (protokol) o kontrolní prohlídce z října 2020 tak verifikoval důvody – byť ne zcela jasně a konkrétně zachycené v protokolu z dubna 2020 – vedoucí stavební úřad k závěru, že je s vyšší mírou pravděpodobnosti porušována stavební kázeň stavebníků, což byl důvod pro vydání Výzvy.

47. Žalovaný se zabýval Výzvou výslovně stran toho, zda splňuje všechny náležitosti, jak požaduje zákon. Odkázal v tomto ohledu na dikci § 134 odst. 7 stavebního zákona a na něj navazující § 18p vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dospěl přitom k závěru, že Výzva byla ve smyslu výše uvedeného vydána řádně (k tomu srov. str. 8–9 žalobou napadeného rozhodnutí).

48. Pokud jde o důvodnost vydání Výzvy, tuto žalovaný de facto rovněž hodnotil, a to v souvislosti s vypořádáním námitek žalobců směřujících do protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 27. 10. 2020 (k tomu srov. str. 13–14 a zejména str. 19 žalobou napadeného rozhodnutí). Námitky žalobců směřující do obsahu Výzvy nevypořádával (k tomu srov. str. 15–17 žalobou napadeného rozhodnutí), neboť, jak je již uvedeno shora, tyto patří do řízení o odstranění Stavby.

49. Stavební úřad prvého stupně tedy s výsledky kontroly ze dne 27. 10. 2020 pracoval a tyto velmi detailně popsal. Touto optikou je tak zřejmé, že stavební úřad se ve svém rozhodnutí zabýval problematikou důvodnosti vydání Výzvy k bezodkladnému zastavení prací. Žalovaný sice pro své závěry (zabývajíc se zejména otázkou, zda a jak byla Výzva porušena) s protokolem ze dne 27. 10. 2020 obsahově konkrétně nepracuje, jak již ale bylo uvedeno výše, námitky do tohoto protokolu, který je nadto součástí správního spisu vypořádává. Dochází přitom k závěru, že obsah protokolu, způsob jeho pořízení a kontrola na místě samém byly provedeny řádně (závěry takto zjištěné jsou tedy směrodatné). Sám žalovaný zároveň výslovně uvádí, že závěry z protokolu ze dne 27. 10. 2020 nejsou pro předmětné řízení relevantní – žalovaný uvedené vyslovuje v korespondenci se svým názorem, že předmětem nyní přezkoumávaného řízení je vypořádání pouze toho, zda a jak byla porušena Výzva podle § 134 odst. 4 stavebního zákona – tento závěr žalovaného ale krajský soud, jak je již uvedeno výše, nesdílí. Povinností správních orgánů dle názoru krajského soudu je se zabývat důvodností vydání výzvy a krajský soud dospívá k závěru, že žalovaný tak učinil, byť tato argumentace je seznatelná spíše z obsahu rozhodnutí jako celku. Důvodnost vydání Výzvy totiž plyne z obsahu protokolu ze dne 27. 10. 2020, se kterým žalovaný v rozhodnutí pracoval, vypořádal námitky do něj směřující, tento je rovněž obsažen ve správním spise. Z obsahu rozhodnutí žalovaného jako celku tak plyne, že zde byly zjištěny okolnosti, které ve vyšší míře pravděpodobnosti odůvodňovaly vydání Výzvy (tyto jsou zachyceny ve správním spise, konkrétně v protokolu ze dne 27. 10. 2020), byť na ně žalovaný v této souvislosti výslovně nepoukazuje. To však na zákonnost Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací nemůže mít vliv.

50. Nad rámec výše uvedeného je nutné dodat, že žalobci sami nijak relevantně výsledky měření výšky Stavby nezpochybnili, například tím, že by předložili výsledky a popis vlastního měření, potažmo měření provedené odbornou osobou, kterou si za tím účelem objednali. Stanovisko k výkladu autora projektové dokumentace předložené u jednání soudu není v tomto ohledu dostačujícím důkazem s objektivně zachycenými a naměřenými (a vysvětlenými) údaji. Žalobci odmítají, že by Stavba byla výškově osazena v rozporu se společným souhlasem z roku 2018 a k němu ověřenou projektovou dokumentací a tento svůj závěr opírají o v tomto směru ne příliš určité znění projektové dokumentace. Na druhou stranu uvádějí, že i pokud by tedy výškové osazení skutečně bylo v rozporu s projektovou dokumentací o oněch 21 cm, jde o bagatelní rozdíl a na ingerenci stavebního úřadu není veřejný zájem.

51. Je pravdou, že protokol ze dne 27. 10. 2020 a v něm zachycené závěry byly pořízeny až po vydání Výzvy, dle názoru krajského soudu ale zhojily „nedůvodnost jejího vydání“ s ohledem na „nepoužitelnost“ protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 23. 4. 2020. V opačném případě by krajský soud sklouzával k přílišnému formalismu, neboť by z uvedených důvodů rušil žalobou napadené rozhodnutí žalovaného a Rozhodnutí správního orgánu prvého stupně pro nedůvodnost vydání Výzvy s odkazem na protokol ze dne 23. 4. 2020 při znalosti protokolu odvodňujícího existenci Výzvy k bezodkladnému zastavení prací, který však byl pořízen později. De facto by tak čistě formálně nutil stavební úřad k vydání nové výzvy, byť stav opravňující její existenci je již nyní dán. Protokol ze dne 27. 10. 2020 totiž sám o sobě s vyšší mírou pravděpodobnosti odůvodňuje existenci Výzvy k bezodkladnému zastavení prací, zákonnost nyní nastalého stavu je tedy prokazatelně dána.

52. S ohledem na vše výše uvedené tak krajský soud dospívá k závěru o nedůvodnosti prvního žalobního bodu.

53. Druhým žalobním bodem žalobci sporovali, že by se vůbec Předmětná stavba odchylovala od společného souhlasu a pokud k takové odchylce došlo, tato je ryze bagatelní. Dle žalobců absentuje veřejný zájem na postupu stavebních úřadů.

54. Jak již bylo uvedeno výše, stavební úřad odůvodnil Výzvu ze dne 16. 6. 2020 k bezodkladnému zastavení prací na Stavbě tím, že je Stavba výškově osazena o 21 cm výše, než vyplývá ze společného souhlasu ze dne 28. 6. 2018, zn. SZ MMHK/114606/2018 ST1/ZB, a k němu ověřené dokumentace. Žalobci poukázali na požadavek subsidiarity možných zásahů veřejné správy vůči stavebníkům realizujícím prováděním stavby své vlastnické právo, s tím, že ne každá odchylka od rozhodnutí nebo opatření umožňujícího provést stavbu vyvolává veřejný zájem na odstranění stavby, a tedy i na nařízení zastavení stavebních prací. Nepodstatné odchylky je možné „zhojit“ v rámci kolaudačního řízení. Dále žalobci citovali z projektové dokumentace přiložené ke společnému souhlasu ze dne 28. 6. 2018 s tím, že tato umožňovala určitý rozptyl ve výšce Stavby, neboť dle této měl být pro výškové osazení ještě zohledněn skutečný profil terénu.

55. Krajský soud nejprve uvádí, že stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s vydaným povolením, což současně znamená, že pokud by svůj záměr změnil a hodlal provést stavbu odlišně, je povinen tuto změnu stavby před dokončením projednat se stavebním úřadem zákonem předepsaným postupem a samozřejmě před samotným provedením této změny. K základním otázkám hodnoceným při zkoumání žádosti o povolení změny stavby před dokončením patří soulad s vydaným územním rozhodnutím nebo jiným úkonem vydaným podle stavebního zákona namísto územního rozhodnutí. Stavební zákon stanoví nejen náležitosti žádosti o povolení změny stavby před dokončením a jejích příloh, ale též proces jejího projednání, a to variantně s ohledem na charakter požadované změny.

56. Pro Stavbu sice bylo vydáno společné povolení změny stavby před jejím dokončením ze dne 16. 9. 2019, zn. SZ MMHK/080360/2019 ST1/ZB, toto povolení však nijak neměnilo výškové osazení Stavby do terénu, ani maximální výšku Stavby (uvedené je opět mezi účastníky řízení nesporné).

57. V této souvislosti je také třeba zmínit, že úpravu tzv. nepodstatných odchylek od ověřené projektové dokumentace nebo ověřené dokumentace upravuje § 118 odst. 7 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení platí, že: „Pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, kdy se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí. Nebude–li záměr stanovené podmínky splňovat, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a postupuje podle odstavce 3.“ 58. U tzv. nepodstatných odchylek není třeba vést řízení o změně stavby před jejím dokončením a tyto jsou projednány při vydání kolaudačního souhlasu nebo rozhodnutí. V nyní projednávané věci ale nejde o tzv. nepodstatnou odchylku, neboť z výše citovaného ustanovení plyne, že změna výškového rozsahu stavby není za nepodstatnou odchylku považována.

59. Subsidiarita zásahů do práv stavebníků při odchýlení se od projektové dokumentace stavby, jak na ni poukazují žalobci, vyjádřená například výše citovaným ustanovením zákona není v nyní projednávané věci dána.

60. Okolnost, zda v nyní posuzovaném případě skutečně došlo k porušení stavební kázně stavebníky (žalobci), tj. zda je výškové osazení Stavby vyšší o oněch 21 cm, není v nyní přezkoumávaném řízení rozhodná. Jak již bylo uvedeno výše při vypořádání žalobního bodu č. 1 (ve vztahu k otázce důvodnosti obsahu Výzvy), uvedené otázky budou vypořádány v řízení o odstranění Stavby, neboť se týkají tam řešeného předmětu řízení.

61. Krajský soud sice k návrhům žalobců i žalovaného provedl v řízení před soudem důkaz listinami, konkrétně spisem Magistrátu města Hradec Králové sp. zn. 114606/2018 ST1/ZB, z něj zejména společným souhlasem ze dne 28. 6. 2018, zn. SZ MMHK/114606/2018 ST1/ZB, a k němu ověřenou projektovou dokumentaci – zejména část D.1.2.a) Technická zpráva stavebně konstrukční část, projektovou dokumentací „… DODATEČNÉ POVOLENÍ ZMĚNY STAVBY Č. 2 PŘED DOKONČENÍM, zpracovanou Ing. Luďkem Skalickým, srpen 2020 – zejména část D.1.2 a) Technická zpráva stavebně konstrukční části, Stanoviskem autora projektové dokumentace ze dne 7. 7. 2020, z těchto však v kontextu výše uvedeného nezjistil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

62. Výklad projektové dokumentace (textové a grafické části) a stanovisko jejího autora k tomuto výkladu nejsou v tuto chvíli pro rozhodnutí v dané věci relevantní. Jak již bylo uvedeno výše, rozsah reálné odchylky realizace Stavby od projektové dokumentace a na to navazující její výklad budou rozhodující v rámci řízení o odstranění Stavby (potažmo v řízení o jejím dodatečném povolení).

63. S listinnými důkazy, konkrétně rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 11. 11. 2020, č. j. KUKHK–26437/UP/2020 (SH), protokolem o kontrolní prohlídce ze dne 27. 10. 2020 a Výzvou k bezodkladnému zastavení prací ze dne 16. 6. 2020 krajský soud pracoval, pokud jde o skutečnosti v nich obsažené, a to v návaznosti zejména na tvrzení žalobců a obsah žalobou napadených rozhodnutí – jak je ostatně uvedeno rovněž výše v rámci vypořádání žalobních bodů.

64. Třetím žalobním bodem žalobci napadli průběh dokazování a skutková zjištění stavebních úřadů v tom smyslu, zda byl naplněn zákonný předpoklad pro vydání rozhodnutí o nařízení zákazu prací na stavbě dle § 134 odst. 4 stavebního zákona. Žalobci – stavebníci – napadali skutková zjištění stavebních úřadů a důkazní prostředky k nim vedoucí, ze kterých mělo plynout, že nevyhověli výzvě k bezodkladnému zastavení prací.

65. K výše uvedenému je nejprve třeba obecně uvést, že obsahem Výzvy bylo nařízení k ukončení veškerých stavebních prací na Stavbě žalobců jako celku. V Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací se pokyn učiněný ve vztahu ke stavebníkům (žalobcům) racionalizuje, neboť je již výslovně uvedeno, že jde o veškeré stavební práce na rodinném domě (a nikoli již na stavbách souvisejících či podmiňujících).

66. Nicméně ani poměrně obšírná dikce Výzvy nemá vliv na zákonnost celého procesu a obsah nyní přezkoumávaných rozhodnutí, neboť k porušení Výzvy došlo dle hodnocení stavebních úřadů pracemi realizovanými na samotném rodinném domě.

67. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním vedoucím k závěru o tom, že žalobci porušili Výzvu k bezodkladnému zastavení prací, stavební úřady obou stupňů hodnotily v řízení získané důkazní prostředky. Těmito byly fotografie a podněty získané sousedem, panem B., fotografie pořízené dne 6. 10. 2020 samotným stavebním úřadem a k celkovému dokreslení časové souslednosti jednotlivých zjištění (neboť časové pořízení fotografií panem B. je žalobci sporováno) odkázaly stavební úřady obou stupňů i na žádost žalobců ze dne 21. 9. 2020 o možnost osazení dveří a oken do hrubé stavby.

68. Pokud jde o náležité zjištění skutečnosti, zda byla porušena Výzva vydaná stavebním úřadem dne 16. 6. 2020, jejíž porušení je nutným předpokladem pro vydání Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací, daly správní orgány obou stupňů dokazování v tomto směru za dost.

69. Ze stran 5 – 6 Rozhodnutí o bezodkladném zastavení prací a ze stran 10 – 12 rozhodnutí žalovaného plyne, z jakých důkazních prostředků stavební úřady vycházely, jak byly tyto pořízeny a rovněž jak je jednotlivě, ale zejména v jejich vzájemných souvislostech, hodnotily. Obecně je požadavek na náležité zjištění skutkového stavu stanoven v § 3 správního řádu, ze kterého plyne, že skutkový stav má být zjištěn tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti (kvalitativní rozsah) a v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (kvantitativní rozsah). Správní řád následně vymezuje, že k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy (§ 51 odst. 1 správního řádu). Sám správní orgán přitom vyhodnocuje, jaké důkazní prostředky provede, neboť odpovědnost za náležité zjištění skutkového stavu leží na něm (srov. § 52 a § 3 správního řádu).

70. V nyní posuzované věci bylo stran zjištění, že došlo k porušení Výzvy k bezodkladnému zastavení prací, využito důkazních prostředků v podobě listin (zejména fotografií) a zjištění učiněných stavebním úřadem na místě samém dne 27. 10. 2020.

71. Porušení Výzvy k bezodkladnému zastavení prací stavební úřady obou stupňů shledávaly v tom, že žalobci poté, co byla Výzva vydána, pokračovali ve stavebních pracích a do Stavby osadili okna a dveře. Tato zjištění stavební úřady učinily z podnětů souseda opatřených fotografiemi (jde o podněty ze dne 29. 9. 2020, 30. 9. 2020, 1. 10. 2020 či 5. 11. 2020). Na fotografiích je vidět hrubá stavba rodinného domu bez toho, aniž by byla osazena okna a dveře, dále jsou zachyceny automobily stavební společnosti a dělníci. Na některých fotografiích je zachycen nákladní vůz, na kterém jsou okenní výplně. Automobil parkuje před Předmětnou stavbou a okenní výplně jsou dělníky sundávány z vozu dolů. Dále je ve spise založena fotografie pořízená dne 6. 10. 2020 stavebním úřadem, na které je vidět Předmětná stavba s již osazenými okny. Rovněž z protokolu ze dne 27. 10. 2020 (a fotografií) plyne, že Stavba je osazena výplněmi oken a dveří.

72. Z výše uvedeného stavební úřady dovodily, že výplně oken a dveří byly do Stavby zabudovány až po vydání Výzvy. Tedy někdy v měsících 9–10/2020. Žalobci sporovali, že z fotografií pořízených sousedem (které jsou dle názoru krajského soudu bez dalšího v řízení použitelné s ohledem na dikci § 51 odst. 1 správního řádu) neplyne časový údaj, kdy byly pořízeny (na těchto je vidět hrubá stavba ještě bez osazení okny a dveřmi). Stavební úřady však logicky důkazně své závěry podložily rovněž odkazem na žádost žalobců ze dne 17. 9. 2021, doručenou stavebnímu úřadu prvého stupně dne 21. 9. 2020 (po vydání Výzvy), ve které tito požadují povolit instalaci výplní okenních a dveřních otvorů, provedení omítek a izolací, provedení dokončovacích prací na střeše objektu a povolení instalace topení a elektroinstalací (žádost je založena ve správním spise). Z uvedené žádosti stavební úřady dospěly k závěru o skutkovém stavu věci v tom smyslu, že tyto výplně byly osazeny až po vydání Výzvy a fotografie souseda žalobců časově korespondují s daty jeho podnětů.

73. Dle názoru krajského soudu dospěly stavební úřady obou stupňů k jednoznačnému závěru o skutkovém stavu, tj. že došlo k porušení Výzvy k bezodkladnému zastavení prací v době po jejím vydání, a to osazením oken a dveří do objektu. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani námitka žalobců, že na jejich žádost ze dne 17. 9. 2020 nebylo stavebním úřadem reagováno, a tudíž stavební úřad tyto práce neodmítl (povolil). Uvedený závěr je zcela mylný, neboť „fikce povolení“ není v této souvislosti zakotvena v zákoně. Tím, že stavební úřad na žádost žalobců nereagoval, nenastala fikce jeho souhlasu, v důsledku které bylo možné osazení výplní oken a dveří provést. Žalobci se proti případné nečinnosti stavebního úřadu mohli bránit například opatřeními proti nečinnosti, jak jsou specifikována v § 80 správního řádu.

74. Pokud jde o námitky do protokolu ze dne 27. 10. 2020, k těmto krajský soud odkazuje na již výše vyřčené. Žalobci byli řádně ke kontrolní prohlídce konané dne 27. 10. 2020 předvoláni, této se neúčastnili s ohledem na epidemiologickou situaci. Neomluvili se však s tím, že jsou například v karanténě a je zde tedy objektivní nemožnost jejich účasti. V takovém případě by bylo na místě kontrolní prohlídku (k jejich žádosti, kterou však neučinili) přesunout. Žalobci pouze uvedli, že s ohledem na covidovou situaci se kontrolní prohlídky nezúčastní. Řádně se tedy omluvili a prohlídka se konala bez nich pouze ve venkovních prostorech, jak detailně plyne z protokolu ze dne 27. 10. 2020. Neúčast žalobců tak byla jejich dobrovolným rozhodnutím. V účasti na kontrolní prohlídce jim nebránila žádná objektivní příčina. Tvrzení žalobců, že nebyli poučeni o tom, že při kontrolní prohlídce bude probíhat dokazování, je rovněž nerelevantní. Z podstaty věci je zřejmé, že při kontrolní prohlídce bude docházet ke kontrole stavu určitého místa, objektu, to vše za je jejich současného zdokumentování. Pokud jde o způsob a výsledky měření obsažené v protokole ze dne 27. 10. 2020, ty nejsou ve vztahu k otázce porušení Výzvy relevantní. Nicméně tyto jsou již hodnoceny shora a dlužno opět dodat, že žalobci pouze uvádějí, že měření (a tudíž i jeho výsledky) bylo chybné, aniž by se ho účastnili, a aniž by nabídli vlastní důkazní návrh jejich tvrzení podporující.

75. Čtvrtým žalobním bodem žalobci napadali nedůvodnost nařízení zastavení veškerých prací na Stavbě jako celku, neboť údajně zjištěný nesoulad (odchylka společného souhlasu jako titulu k realizaci Stavby a k němu ověřené projektové dokumentace) se netýká celé Stavby rodinného domu.

76. K výše uvedenému krajský soud uvádí, že tato žalobní námitka je rovněž nedůvodná. Smyslem a účelem právní úpravy dané v § 134 odst. 4 stavebního zákona je, že při zjištění porušení (důvodném podezření ohledně porušení) stavební kázně má být stavebník vyzván k tomu, aby v pracích nepokračoval, aby nedocházelo například k dalšímu prohlubování investic do stavby, ke které je zahajováno řízení o jejím odstranění ve smyslu § 129 stavebního zákona.

77. V daném případě jde nadto o porušení stavební kázně stran výškového osazení Stavby, nejde tedy, jak již bylo uvedeno shora, o nepodstatnou odchylku od projektové dokumentace ve smyslu § 118 odst. 7 stavebního zákona a takové odchýlení se týká Stavby jako celku.

78. Smysl by tak nedával postup, který by stavebníkovi (žalobcům) zakazoval pokračovat pouze v další výškové realizaci Stavby a umožňoval by jim jakékoli další práce na Stavbě (rodinném domě), které se výškového osazení netýkají. V takovém případě by jen docházelo k dalšímu budování Stavby, která je v danou chvíli hodnocena jako rozporná s titulem, kterým byla obecně vzato povolena (a s ním související projektovou dokumentací) a jde tedy o stavbu nelegální ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Jakékoli další práce na takové stavbě nemají místa do doby, než bude o stavbě dále rozhodnuto postupy aprobovanými v takové situaci stavebním zákonem.

79. Žalobcům (stavebníkům obecně) nelze v popisovaném případě upírat možnost realizace udržovacích prací, jejichž účelem je uchovat hodnotu rozestavěného objektu a ochránit jej před poškozením vnějšími vlivy. K takovým pouze udržovacím či zabezpečovacím pracím ale v nyní posuzované věci nedošlo. Provizorně (za účelem její ochrany) lze Stavbu zabezpečit fóliemi, dřevěnými latěmi či jiným provizorním bedněním. Žalobci ale Stavbu osadily okenními a dveřními výplněmi, tudíž v realizaci Stavby pokračovali dál podle projektové dokumentace, ačkoli další práce v tomto směru byly na Stavbě zakázány Výzvou ze dne 16. 6. 2020.

V. Závěr a náklady řízení

80. Soud tak neshledal žalobu důvodnou a nad její rámec nezjistil žádnou vadu, jež by měla za následek nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

81. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobci neměli ve věci úspěch, nemají proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad běžnou úřední činnost vznikly.

Poučení

I. Předmět řízení II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného k žalobě IV. Jednání soudu V. Skutkové a právní závěry krajského soudu V. Závěr a náklady řízení