30 A 62/2024 – 56

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: M. N. zastoupený zákonnou zástupkyní Mgr. Natálií Novotnou Vondráčkovou bytem Přehradní 182/10, Kníničky, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 7. 2024, č. j. JMK 100813/2024, a ze dne 12. 2. 2025, č. j. JMK 21155/2025 takto:

Výrok

I. Žaloby vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 A 62/2024 a sp. zn. 30 A 25/2025 se spojují ke společnému projednání. Věc bude nadále vedena pod sp. zn. 30 A 62/2024.

II. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2024, č. j. JMK 100813/2024, se zamítá.

III. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2025, č. j. JMK 21155/2025, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Soud se v této věci zabývá otázkou, zda žalobce splnil podmínky pro přijetí ke vzdělávání do I. ročníku osmiletého gymnázia na Gymnáziu Brno–Bystrc (dále jen „GYBY“). Dále je předmětem sporu, zda má žalobce jako neúspěšný uchazeč o studium právo nahlížet do správních spisů uchazečů přijatých ke studiu v I. ročníku osmiletého gymnázia GYBY.

2. Žalobce se jako uchazeč přihlásil do přijímacího řízení ke studiu na osmiletém gymnáziu GYBY pro školní rok 2022/23.

3. Ředitel GYBY rozhodnutím ze dne 2. 5. 2022, č. j. GYBY800–221/2022, rozhodl o nepřijetí žalobce do I. ročníku osmiletého oboru vzdělávání na GYBY z důvodu nedosažení potřebného počtu bodů. Žalobcem podané odvolání žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 7. 2022, č. j. JMK 102896/2022, zamítl a rozhodnutí ředitele GYBY potvrdil.

4. Žalobce se žalobou podanou dne 12. 9. 2022 domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 1. 7. 2022. Této žalobě soud vyhověl rozsudkem ze dne 15. 11. 2023, č. j. 30 A 83/2022–51, kterým rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2022, č. j. JMK 102896/2022, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (dále jen „zrušující rozsudek“).

5. V dalším řízení žalovaný rozhodnutí ředitele školy ze dne 2. 5. 2022, č. j. GYBY800–221/2022, o nepřijetí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení rozhodnutím ze dne 14. 2. 2024, č. j. MJK 7487/2024. Ředitel GYBY rozhodnutím ze dne 22. 4. 2024, č. j. GYBY 231/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), opět nepřijal žalobce ke vzdělání do I. ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia oboru vzdělání 79–41–K/81. Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítnul odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

6. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 20. 9. 2024 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i prvoinstančního rozhodnutí.

7. Žalobce napadl samostatně podanou (dne 14. 4. 2025) žalobou vedenou pod sp. zn. 30 A 25/2025 rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2025, č. j. JMK 21155/2025 (dále jen „rozhodnutí ze dne 12. 2. 2025), kterým žalovaný odmítnul odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele GYBY ze dne 5. 12. 2024, č. j. GYBY 796/2024. Tímto rozhodnutím ředitel GYBY nevyhověl žádosti žalobce o nahlížení do správních spisů všech ostatních uchazečů, kteří byli přijati ke studiu v přijímacím řízení konaném v roce 2022. Průběh řízení o přijetí ke vzdělávání 8. Žalobce podal dne 28. 2. 2022 přihlášku ke vzdělávání na osmiletém gymnáziu GYBY ve školním roce 2022/23. K přihlášce doložil doklady o mimoškolní zájmové činnosti, a to sportovní činnosti ve sportovních oddílech kopané a vodního póla, účasti v matematické soutěži Pangea, o umístění na prvním místě ve výtvarné, fotografické a literární soutěži Máme rádi přírodu organizované hnutím Brontosaurus, za což také dostal pochvalu třídního učitele, a o absolvování testů Cambridge Assessment z anglického jazyka YLE Flyers a YLE Movers.

9. Přijímací zkoušky formou testu se konaly dne 20. 4. 2022. Žalobce v přijímacím řízení dosáhl celkem 65,5 bodů z maximálního možného počtu 111 bodů (5 bodů za prospěch, 33 bodů z testu českého jazyka, 27 bodů z testu matematiky a 0,5 bodů za hodnocení schopností, vědomostí a zájmů). Umístil se tak na 81. místě mezi všemi uchazeči. Vzhledem k tomu, že v kritériích přijímacího řízení byl stanoven počet 30 žáků ve třídě, nebyl žalobce ke vzdělávání přijat, neboť přednost dostali uchazeči a uchazečky s vyšším počtem bodů. Poslední přijatou byla uchazečka, která se umístila s 69,5 body na 69. místě bodového hodnocení. Žaloba (sp. zn. 30 A 62/2024)

10. Žalobce namítá, že žalovaný nepostupoval v souladu se závazným názorem soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku, jelikož původní rozhodnutí ředitele GYBY zrušil a věc mu vrátil k novému projednání místo toho, aby si vyžádal jeho stanovisko a rozhodl sám.

11. Napadené rozhodnutí je dle žalobce zcela nedostatečně odůvodněno, žalovaný se nevypořádal se všemi odvolacími důvody. Žalovaný neprovedl standardní dokazování, místo kterého využil neexistující procesní institut ověření skutkového stavu. Nelze zjišťovat skutkový stav za zády účastníků řízení a sdělit skutkové závěry až v samotném rozhodnutí o odvolání.

12. Dále je žalovanému vytýkáno neprovedení faktického hodnocení soutěží. Žalovaný v podstatě jen akceptuje názor ředitele školy o nepřidělení bodu za účast v soutěži Pangea. Přezkum kritérií je zcela nedostatečný. Žalobce polemizuje s otázkou, zda lze zpětně zjistit s odstupem dvou let důvody ředitele pro omezení matematických soutěží jen na 3 soutěže, jelikož ze spisu jednoznačně vyplývá, že ředitel GYBY až v březnu 2024 shromažďoval materiály/podklady pro odůvodnění rozhodnutí z roku 2022. Ke dni 4. 1. 2022 ředitel GYBY neměl relevantní podklady, na jejichž základě mohl učinit kvalifikovaný závěr o omezení bodovaných soutěží, tj. které bude oceňovat body a které ne. Dodatečné opatřování podkladů nemůže zpětně zhojit fakt, že rozhodoval bez podkladů. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že stanovení kritérií nebylo samostatným rozhodnutím svého druhu a nemusí tak obsahovat odůvodnění.

13. Žalobce také nesouhlasí se závěrem, že rozhodnutí ředitele GYBY, odvolacího orgánu a soudu tvoří jeden celek, a proto se nehodlá zabývat otázkami, se kterými se již vypořádal soud. Žalobce je v novém odvolacím řízení znovu nastolil, významným způsobem doplnil a uvedl nové argumenty (úloha z matematiky).

14. Žalovaný nesprávně udělil body za účast na soutěžích a za zájmovou mimoškolní činnost. Žalovaný postupoval v rozporu se zásadou, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Kritéria přijímacího řízení do 1. ročníku osmiletého gymnázia jsou nastaveny daleko úžeji než kritéria pro přijetí do 1. ročníku šestiletého a čtyřletého gymnázia. Matematická soutěž Pangea by kritéria pro bodové hodnocení šestiletého a čtyřletého gymnázia splnila.

15. Žalobce dále podrobně specifikuje jednotlivé vybrané matematické soutěže – Matematickou olympiádu, Logickou olympiádu a soutěž MATESO a srovnává jejich parametry (regionální dosah, počet účastníků, počet kol apod.) se soutěží Pangea. Z těchto srovnání vyvozuje nelogické upřednostnění zejména soutěže MATESO před soutěží Pangea a vyvrací odůvodnění tohoto výběru, resp. vyloučení soutěže Pangea. Žalobce také poukazuje na skutečnost, že účast a úspěch studentů GYBY v soutěži Pangea je i přesto řazena mezi úspěchy školy. V dřívějších kritériích přijímacích řízení byla účast v soutěži Pangea bodově hodnocena.

16. Za diskriminační považuje žalobce nastavení bodového hodnocení uchazečů za znalost cizího jazyka. V kritériích přijímacího řízení pro šestileté a čtyřleté gymnázium v roce 2022 se udělovaly 2 body za složení mezinárodní certifikované zkoušky na úrovni A2, resp. 50 bodů za úroveň B1 a vyšší. V kritériích přijímacího řízení pro osmileté gymnázium žádné body za složení mezinárodní certifikované zkoušky z cizího jazyka nejsou uvedeny, což lze hodnotit jako nedůvodný rozdíl. Žalobce doložil v rámci přijímacího řízení certifikát z roku 2021 o složení mezinárodní certifikované zkoušky Cambridge Flyers z anglického jazyka na úrovni A1, na který se připravoval po celý školní rok 2020/2021 pravidelnou návštěvou placeného jazykového kurzu/zájmového kroužku. O rok dříve absolvoval roční kurz/kroužek, který završil složením mezinárodní certifikované zkoušky Cambridge Movers v prosinci 2020. Žalobce se tedy nejméně dva roky věnoval zájmové činnosti–studium jazyka se složením dvou mezinárodně uznávaných jazykových zkoušek. Certifikát o jejich složení lze jistě považovat za vysvědčení. Žalobci tedy mělo být uděleno 0,5 bodu za pravidelnou přípravu doloženou formou požadovanou ředitelem (certifikát = vysvědčení) a 2 body za certifikované zkoušky jako u šestiletého a čtyřletého gymnázia. Ředitel GYBY neprovázal kritéria přijímacího řízení s rámcovým vzdělávacím programem ani se školním vzdělávacím programem školy zaměřené na studium jazyků.

17. Žalobce doložil zájmovou činnost, činnost ve sportovních oddílech i účast v soutěžích a namítá, že mu byl za totožná osvědčení v přijímacím řízení na jiné státní gymnázium na rozdíl od GYBY přidělen plný počet 5 bodů. Pokud žalobce obdržel půl bodu za sportovní činnost v oddílu kopané, měl mu být další půlbod udělen za sportovní činnost v oddílu vodního póla jako za zájmovou činnost. Z kritérií přijímacího řízení nevyplývá, že by nemohl obdržet body za každou zájmovou činnost, tj. např. za každý sport a ekologické aktivity. Žalovaný se s argumentací žalobce ohledně hodnocení účasti na soutěžích a zájmové mimoškolní činnosti vypořádal neúplně, a jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné.

18. Žalobce dále zpochybňuje bodové hodnocení všech uchazečů přijatých ke studiu, byl jim udělen vyšší počet bodů, než který jim udělen být dle kritérií přijímacího řízení měl být. Proto navrhuje zjištění skutečného počtu bodů těchto uchazečů provedením důkazu jejich spisy.

19. Žalobce opětovně namítá nesprávné hodnocení jedné úlohy testu z matematiky, v níž měli uchazeči stanovit pořadí běžců v cíli.

20. Dále žalobce poukazuje na nedůstojnou situaci ve městě Brně panující při přijímacích řízeních na víceletá gymnázia. Děti v Brně čelí větší konkurenci než jejich vrstevníci ve zbývajících částech kraje. Tento přístup považuje žalobce za diskriminační, způsobující nerovný přístup k základnímu vzdělání a rozevírající nůžky mezi kvalitou vzdělání v rámci kraje. Neobstojí názor, že se tyto děti mohou hlásit i na mimobrněnská gymnázia, jelikož nelze předpokládat že takto malé děti budou každodenně dojíždět z Brna do Hodonína, Břeclavi nebo Blanska.

21. Také poukazuje na délku přezkumu průběhu přijímacího řízení, kdy za dva roky není věc stále pravomocně ukončená. Na danou věc lze analogicky použít úpravu platnou pro vysoké školy, dle které při přezkumu rozhodnutí ve věci přijetí ke studiu není přípustné zrušení rozhodnutí rektorem a vrácení věci k novému projednání, právě s cílem zahájení studia co nejdříve. V posuzované věci nemělo dojít ke zrušení rozhodnutí ředitele GYBY, ale jen vyžádání jeho stanoviska a rozhodnutí odvolacího orgánu.

22. V obou rozhodnutích ředitele GYBY byla porušena zásada legality, proporcionality, zákazu zneužití správního uvážení, zásada dobré víry a oprávněných zájmů, zásada souladu s veřejným zájmem, zásada legitimního očekávání, zásada materiální pravdy, procesní rovnosti a nestrannosti postupů, veřejné správy jako služby a zásady rychlosti a hospodárnosti. Vyjádření žalovaného 23. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. K hodnocení účasti v soutěžích a mimoškolní zájmové činnosti a řešení matematické slovní úlohy týkající se běžců se již nevyjadřoval, jelikož tyto otázky byly věcně vyřešeny v předchozím soudním řízení.

24. Žalobce se domáhá udělení dalších bodů, které v rámci kritérií ředitel GYBY vůbec nehodnotil, a to za jazykové certifikáty. Žalovaný nesouhlasí s charakterem stanovení kritérií přijímacího řízení formou rozhodnutí a na to navazující splnění podmínek stanovených správním řádem pro postup pro vydání rozhodnutí i rozhodnutí samotné. Stanovení kritérií není rozhodnutím, kterým by správní orgán zakládal, rušil nebo měnil práva nebo povinnosti konkrétní osoby.

25. Při hodnocení jazykových certifikátů měl žalovaný dle žalobce vycházet ze školního vzdělávacího programu, což ovšem dle žalovaného z dikce školního zákona nevyplývá. Ředitel další skutečnosti v přijímacím řízení hodnotit může, ale také nemusí.

26. Pokud je stanovení kritérií přijímacího řízení autonomním oprávněním ředitele školy, pak podléhá přezkumu to, zda kritéria nejsou nezákonná, diskriminační, zakládající nerovný přístup ke vzdělání, svévolná apod. Není v kompetenci odvolacího orgánu hodnotit to, proč některé skutečnosti hodnoceny byly a jiné nikoliv, případně jejich hodnocení do kritérií dodatečně zařazovat. Žalobce z bodu 31 odůvodnění rozsudku soudu vyvozuje, že ředitel je povinen zdůvodnit, proč kritéria nastavil tak, jak je nastavil. Žalovaný tento bod rozsudku vnímá v celém kontextu dané pasáže odůvodnění, která spěje k závěru, že ředitel měl povinnost zdůvodnit, proč nepřidělil žalobci body za účast v soutěži Pangea a že měl zveřejnit úvahy při hodnocení konkrétních skutečností – důvodů pro přidělení/nepřidělení bodů. Nikoliv aby zdůvodňoval nezařazení určitých skutečností do kritérií.

27. K otázce hodnocení účasti v soutěži Pangea žalovaný uvedl, že žalobce vlastně nepolemizuje se závěry žalovaného, ale s rozhodnutím ředitele GYBY. Proto odkázal na napadené rozhodnutí s tím, že nebylo jeho úlohou provádět vlastní hodnocení soutěží, ale přezkoumat postup ředitele GYBY.

28. Pokud ředitel doložil do spisu propozice soutěží v roce 2024, jedná se o podklady dokládající skutečnosti, které tvrdil ohledně kvalit soutěží v odůvodnění rozhodnutí, nikoliv o podklady pro stanovení kritérií, za které je označuje žalobce. Žalobce staví věc tak, že ředitel GYBY měl do spisu doložit podklady zdůvodňující nezařazení soutěže Pangea do kritérií přijímacího řízení. Soud již ve svém prvním rozsudku uvedl, že nelze hodnocení soutěží nastavit tak, že se uvede taxativní výčet soutěží a s odkazem na tento výčet jiné soutěže hodnoceny nebudou. Dle žalovaného je předmětem řešení, zda mají taxativně vyjmenované soutěže z hledisek hodnocených ředitelem GYBY shodný charakter, úroveň apod. a zda je tedy soutěž Pangea s nimi z těchto hledisek rovnocenná a ředitel GYBY za ni má udělit body. K námitce ohledně neseznámení se se stanoviskem ředitele GYBY před vydáním rozhodnutí žalovaný uvedl, že správní orgán je povinen umožnit účastníkovi seznámit se a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, nikoliv s konceptem rozhodnutí, resp. odůvodnění a se svými úvahami, které prezentuje právě až v samotném rozhodnutí.

29. Zpochybnění pořadí ostatních uchazečů o studium považuje žalovaný za účelové. Je běžnou a ustálenou praxí, že podkladem pro stanovení výsledného pořadí uchazeče je listina obsahující souhrnné výsledky všech uchazečů. Žalobcova tvrzení o nepravdivosti údajů v ní uvedených nejsou ničím doložena ani blíže konkretizována. Žalovaný ověřil, že výsledková listina obsahuje shodné údaje uvedené v jednotlivých spisech uchazečů. Nejednalo se však o provádění důkazů. Dostačujícím podkladem byla právě výsledková listina, která je věrohodná. Žalobce, resp. jeho zákonný zástupce požádal o nahlížení do spisu všech dalších uchazečů e–mailem bez zaručeného elektronického podpisu, aniž tuto žádost doplnil postupem dle § 37 odst. 4 správního řádu. O potřebě požádat o nahlížení do spisu, jehož není účastníkem, předpokládaným způsobem žalovaný zákonného zástupce informoval dopisem ze dne 7. 11. 2022. Žalobce žádost řádně nepodal. Replika žalobce 30. V návaznosti na vyjádření žalovaného žalobce dne 3. 12. 2024 opětovně požádal o nahlížení do správní spisů všech ostatních uchazečů v souladu s § 38 odst. 2 správního řádu. Ředitel GYBY této žádosti nevyhověl, proto proti jeho usnesení podal žalobce odvolání. Žalovaný rozhodnutí ředitele v rozporu s tvrzením uvedeným ve svém vyjádření k žalobě potvrdil. Žalobce se již 2,5 roku domáhá nahlédnutí do správních spisů ostatních uchazečů, namítá neprůkaznost výsledkové listiny, ať už s ohledem na její formu (ručně dopisovaný seznam s tečkami, které nekorespondují s agendou), tak i s ohledem na nepřezkoumatelnost přidělení bodů. Ověřování přidělení a součtu bodů prováděl žalovaný v sídle gymnázia, žalobce toto považuje za provádění důkazů, kterého měl být účasten. Žaloba (sp. zn. 30 A 25/2025)

31. Žalobce má za to, že ředitel GYBY neoprávněně zamítnul jeho žádost o nahlédnutí do spisů úspěšných uchazečů o studium. Bez jejich znalosti nemůže prokázat chybné bodování a chybné pořadí jednotlivých uchazečů. Nahlédnutí do spisu může být jedinou možností, jak získat důkazy nezbytné pro odůvodnění žaloby, čímž je prokázán právní zájem a jiný vážný důvod k nahlédnutí jiné osoby do správního spisu. Bodové hodnocení všech uchazečů o studium, kteří se umístili před žalobcem je možné relevantně posoudit jen z jejich správních spisů. Žalobce zpochybňuje umístění a bodové hodnocení uchazečů o studium, kteří se umístili na 1.– 80. místě. Nepřijatý uchazeč bez nahlédnutí do ostatních spisů nemá možnost prokázat nezákonné přijetí úspěšných uchazečů. Žalobce poukazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 6. 2013, C–536/11, Bundeswettbewerbsbehörde v. Donau Chemie AG, dle něhož může být v některých případech nahlédnutí do spisu jedinou možností třetích osob získat důkazy nezbytné pro odůvodnění jejich žaloby. Dále žalobce poukazuje na judikaturu NSS týkající se prokazování právního zájmu pro nahlédnutí do spisu. Na tomto stanovisku setrvala žalobce i v následné replice ze dne 1. 6. 2025. Vyjádření žalovaného 32. Dle žalovaného nelze právní zájem na nahlédnutí do spisu vyvozovat bez dalšího od podání žaloby a tvrzení o nutnosti získat ze spisů jiných osob informace pro obranu v soudním řízení. Musí zde existovat relevantní spojitost, spis musí obsahovat podstatné informace důležité pro soudní řízení. Žalobce má povinnost k prokázání právního zájmu tvrdit, které informace předpokládá, že se nachází ve spise. Žalobce nenamítá žádné konkrétní pochybení při udělování bodů ostatním uchazečům, nezpochybňuje žádné konkrétní listiny či informace ve spisech, nezpochybňuje umístění žádného konkrétního uchazeče. K tvrzení žalobce, že všichni úspěšní uchazeči o studium získali neoprávněně vyšší počet bodů, žalovaný dále odkázal na napadené rozhodnutí, ve kterém přidělování bodů podrobně vysvětlil. Bodové hodnocení ostatních přijatých uchazečů ve výsledkové listině žalovaný prověřil a považuje za správné. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 33. Soud ověřil, že žaloby byly podány včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňují všechny formální náležitosti na ně kladené. Jde o žaloby věcně projednatelné.

34. Soud vycházel při přezkumu žalobami napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadená rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).

35. O věci samé soud rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, a soud má tudíž za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

36. Podle § 39 odst. 1 s. ř. s. může předseda senátu usnesením spojit ke společnému projednání samostatné žaloby směřující proti témuž rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí.

37. Rozhodnutí o spojení věcí je rozhodnutím upravujícím vedení řízení, proto postačí, je–li vydáno ve formě usnesení (§ 53 odst. 2 s. ř. s.). Může být ale také součástí meritorního rozhodnutí, zejména v případě rozhodování o spojení žalob proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí (Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: Soudní řád správní, 3. vydání, Praha: C. H. Beck, 2016).

38. Vzhledem k tomu, že obě žaloby, o nichž byla doposud vedena řízení pod sp. zn. 30 A 62/2024 a sp. zn. 30 A 25/2025, napadají rozhodnutí žalovaného týkající se řízení o nepřijetí žalobce ke studiu na osmiletém gymnáziu, a skutkově spolu úzce souvisejí, považuje soud za vhodné spojit řízení o těchto žalobách do jednoho řízení, a to do řízení, které bylo zahájeno dříve. Soud proto rozhodl podle § 39 odst. 1 s. ř. s. o spojení obou žalob ke společnému projednání. Věc bude nadále vedena pod sp. zn. 30 A 62/2024. Posouzení věci soudem 39. Na úvod považuje soud za nutné předestřít, že zruší–li soud rozhodnutí správního orgánu, je vysloveným právním názorem vázán nejenom správní orgán, ale i soud, jestliže rozhoduje za jinak nezměněných poměrů v téže věci. Tím je zaručen požadavek legitimního očekávání a předvídatelnosti soudního rozhodování [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 20. 5. 2024, čj. 9 As 66/2023–72].

40. Pokud soud ve zrušujícím rozsudku některou žalobní námitku neshledal důvodnou, znamená to pro správní orgán, že posouzení této otázky není povinen měnit, vyjma případů, kdy dojde ke změně skutkového či právního stavu, která změnu právního hodnocení odůvodňuje. Neznamená to však, že by žalobce nemohl takové posouzení znovu napadnout v žalobě proti novému správnímu rozhodnutí, popř. i v kasační stížnosti proti novému rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 5 Afs 91/2012–41, bod 47).

41. Soud považuje za důležité uvést, že žalobní námitky jsou stejnými námitkami uplatněnými žalobcem v odvolání a v podstatě se neliší od námitek uplatněných v předcházejícím správním i soudním řízení (sp. zn. 30 A 83/2022). Převážnou část námitek tvoří argumentace vyvracející jednotlivé závěry ředitele GYBY o neudělení bodů žalobci při přijímacím řízení. Jak NSS setrvale judikuje, v žalobě je třeba odlišovat uplatněné žalobní námitky a jednotlivé dílčí argumenty na jejich podporu. Odkáže–li soud v případě shody mezi svým názorem a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí na toto odůvodnění, jde o běžnou a možnou praxi, neboť není smyslem soudního přezkumu opakovat již dříve vyřčené (srov. např. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, čj. 8 Afs 75/2005–130, č. 1350/2007 Sb. NSS). Ze stejného důvodu není praktické a ani časově úsporné zdlouhavě a týmiž nebo jinými slovy říkat totéž, co již soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku. V souladu se zásadou hospodárnosti a ekonomie řízení není smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně opakovat již jednou vyřčené a vysvětlovat stejné důvody, které k předmětnému závěru vedly. Soud tudíž shledává vhodným využití odkazu na již učiněné závěry ve zrušujícím rozsudku ohledně námitek, které považuje za vyřešené v předcházejícím soudním řízení. Nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost 42. Soud se nejprve zabýval otázkou přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť důvodnost takové námitky by bránila jeho meritornímu přezkumu. Žalobce v petitu žaloby navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, k čemuž zdejší soud poznamenává, že nepřezkoumatelnost je jednou z nejzávažnějších vad, kterou může být správní rozhodnutí zatíženo. Aby bylo rozhodnutí přezkoumatelné, z odůvodnění musí být zřejmé, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech a jak se vypořádal s uplatněnými námitkami. Nepřezkoumatelnost je tedy objektivní překážkou, která znemožňuje věcný přezkum napadeného rozhodnutí, tj. zjistit jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Nepřezkoumatelnost pro nedostatečné odůvodnění, může být dána především tehdy, opřel–li správní orgán rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem (viz obdobně k rozhodovací činnosti správních soudů např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003–75, č. 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomenul vypořádat některou z námitek uplatněných v odvolání (viz např. rozsudek ze dne 27. 6. 2007, čj. 3 As 4/2007–58, rozsudek ze dne 18. 10. 2005, čj. 1 Afs 135/2004–73, č. 787/2006 Sb. NSS, či rozsudek ze dne 8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004–74).

43. Soud rovněž zdůrazňuje, že s tímto odvolacím důvodem je nutno zacházet obezřetně, neboť zrušením rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost se oddaluje okamžik, kdy základ sporu bude správními soudy uchopen a s konečnou platností vyřešen, což není v zájmu ani účastníků řízení, ani ve veřejném zájmu na hospodárnost řízení před správními soudy. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro skutečnou nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. např. usnesení NSS ze dne 19. 2. 2008, čj. 7 Afs 212/2006–76), není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztahovat jej i na situace, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty uplatněné námitky, popř. se dopustí dílčího nedostatku odůvodnění. Povinnost orgánů veřejné moci svá rozhodnutí řádně odůvodnit nelze interpretovat jako požadavek na detailní odpověď na každé tvrzení. Proto zpravidla postačuje, jsou–li vypořádány alespoň základní námitky účastníka řízení (srov. např. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2009, čj. 9 Afs 70/2008–13), případně, za podmínek tomu přiměřeného kontextu, i s akceptací odpovědi implicitní, což připouští i Ústavní soud (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09). Soud také připomíná, že nepřezkoumatelnost není projevem nenaplněné subjektivní představy žalobce o tom, jak podrobně by mělo být rozhodnutí odůvodněno, ale objektivní překážkou, která brání přezkoumání napadeného rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2017, čj. 3 Azs 69/2016–24).

44. Zdejší soud neshledal, že by rozhodnutí žalovaného a jemu předcházející rozhodnutí ředitele GYBY trpěla naříkanými vadami. Žalovaný se zabýval odvolacími námitkami, zdůvodnil své úvahy a předložil konkrétní ucelenou argumentaci oponující argumentaci žalobce. Z napadeného rozhodnutí je patrná reakce na námitky žalobce i konkrétní úvahy žalovaného. Ostatně sám žalobce proti těmto úvahám v žalobě brojí konkrétní argumentací, a soudu proto nic nebrání v tom, aby správnost těchto úvah věcně posoudil, jak bude uvedeno níže vypořádáním jednotlivých námitek žalobce.

45. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí vůbec meritorně přezkoumat. Napadené rozhodnutí tudíž z pohledu přezkoumatelnosti obstojí, a to jak v otázce srozumitelnosti a důvodů, tak v otázce podkladu. Navíc ze samotného obsahu žaloby a vymezení žalobních bodů plyne, že napadené i jemu předcházející rozhodnutí bylo pro žalobce velmi dobře srozumitelné a nosné důvody napadeného a jemu předcházejícího rozhodnutí ředitele byly pro žalobce dostatečně zřetelné.

46. Pro úplnost soud dodává, že v dané věci neshledal vadu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí spočívající ve stručnosti či odkazu na vypořádání námitky soudem v předcházejícím soudním řízení. Správní orgán byl tímto vypořádáním (závazným právním názorem soudu) vázán, nebyl povinen je znovu posuzovat, jinými slovy opisovat a odůvodňovat, pokud nedošlo ke změně skutkového či právního stavu. V návaznosti na shora popsaný průběh předcházejícího řízení nelze vytýkat žalovanému, že s ohledem na skutečnost, že totožná právní otázka již byla dříve předmětem posouzení ze strany správního soudu, se s námitkami žalobce vypořádal stručnějším způsobem právě za pomoci odkazu na shora citovaný zrušující rozsudek soudu, který se ke sporné právní otázce v dřívějším řízení vyslovil.

47. Námitka není důvodná. Hodnocení matematické úlohy, sportovní a ekologické mimoškolní činnosti 48. K opětovnému řešení matematické úlohy soud podává, že pro posouzení dané věci je rozhodné, že soud již dříve v případě žalobce rozhodoval, a ačkoliv předcházející rozhodnutí žalovaného bylo z jiných důvodů zrušeno, soud se ve svém zrušujícím rozsudku podrobně zabýval a vyjádřil také k namítanému chybnému hodnocení konkrétní matematické úlohy týkající se pořadí běžců. Soud tedy ve své dřívější rozhodovací činnosti případ přímo osoby žalobce meritorně posuzoval a dospěl k závěru, že postup ředitele GYBY a žalovaného, kteří jako jedinou správnou odpověď na zadanou úlohu připustili pouze řešení H, E, L, A, resp. A, L, E, H (v opačném pořadí), není nezákonný (viz část Bodové hodnocení matematické úlohy, bod 63 až 74 zrušujícího rozsudku). Žalobce v žalobě neuvedl žádné nové okolnosti, pouze podrobněji rozvádí svůj nesouhlas a podává jiná možná pojetí a příklady daného problému. Soud na svém závěru sděleném ve zrušujícím rozsudku setrvává a plně na něj odkazuje.

49. Soud již také vysvětlil svůj pohled na ekologickou zájmovou činnost žalobce (bod 45 zrušujícího rozsudku) i účast v několika sportovních klubech (bod 46 zrušujícího rozsudku). Soud opět setrval na svých závěrech o zákonném postupu ředitele GYBY a žalovaného při neudělení bodů za tyto činnosti vyjádřených ve zrušujícím rozsudku a plně na ně odkazuje.

50. Uvedené námitky nejsou důvodné. Hodnocení studia a zkoušek z cizího jazyka 51. Stejně tak zůstává soud na svých závěrech týkajících se neudělení bodů za získání certifikované mezinárodní jazykové zkoušky.

52. Na zákonné úrovni rozvíjí a zajišťuje právo na vzdělání zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „školský zákon“). Podle ustanovení § 1 tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen „vzdělávání“) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.

53. Dle § 60 odst. 2 písm. a) školského zákona (ve znění do 31. 12. 2023) ředitel školy stanoví pro jednotlivá kola přijímacího řízení jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich splnění. Školský zákon přitom nestanoví konkrétní podmínky řízení o přijetí dítěte, v tomto ohledu ponechává rozsáhlé kompetence řediteli školy. Rozhodovací proces ředitele školy se však musí vyvarovat libovůle, tedy musí zahrnovat rovný a informovaný přístup k účastníkům, který je dán pouze řádným odůvodněním rozhodnutí, které vychází z předem stanovených kritérií. K tomu např. NSS v rozsudku ze dne 2. 5. 2012, čj. 1 As 35/2012–40 č. 2736/2013 Sb. NSS, který se sice týká předškolního vzdělávání, ale jehož závěry ohledně rozhodování o přijetí uchazeče na základě předem stanovených kritérií lze vztáhnout i na posuzovaný případ, uvádí: „Disponuje–li mateřská škola pravomocí rozhodovat o přijetí dítěte do systému (předškolního) vzdělávání – mateřské školy podle § 34 školského zákona, přičemž zákonné podmínky pro taková rozhodování zákon nikterak neupravuje, pak je nutno zajistit, aby byla při rozhodování vážena předem stanovená kritéria pro přijímání dětí do tohoto systému vzdělávání. […] Mezi demokratické principy (principy rovnosti a zákazu diskriminace a neodůvodněně nerovného zacházení jako esenciální zásady materiálního právního státu), jistě patří i fundamentální zásady správního řízení, jako nutnost zohlednit při rozhodování konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, přičemž tyto zásady nacházejí svůj výraz právě v odůvodnění rozhodnutí (rozhodnutí o přijetí/nepřijetí – pozn. soudu). Podmínky přijímání do předškolních vzdělávacích zařízení musí být proto určeny předem a musí vycházet z principu rovnosti příležitostí. Přístup do zmíněného systému vzdělávání by měl být především v souladu s principem transparentnosti, který v širším smyslu vyjadřuje, že postupy při rozhodování jsou srozumitelné a otevřené, dle předem stanovených kritérií. Kromě zákonem určeného kritéria přednostního přijetí dětí předškolního věku, si lze jako další kritérium představit např. přednostní přijetí starších dětí, zaměření na vzdělávání dětí v určité oblasti, teritoriální hledisko dle bydliště dítěte, sociální hledisko apod.; takto stanovená a zvolená kritéria jsou zcela na vůli a rozhodnutí jednotlivých předškolních vzdělávacích zařízení (viz obdobně ve vztahu k rozhodnutí o nepřijetí studenta na vysokou školu rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2006, č. j. 2 As 37/2006 – 63)“ (zvýraznění doplněno soudem).

54. Při vytváření konkrétní podoby přijímacího řízení má ředitel školy stěžejní úlohu; je vázán pouze rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání, jinak je mu dána značná volnost při přípravě přijímacího řízení. Musí však dbát na stanovení stejných podmínek pro všechny uchazeče do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání pro daný školní rok. To samozřejmě nevylučuje, že kritéria přijímacího řízení se mohou lišit mezi jednotlivými koly přijímacího řízení či mezi jednotlivými obory vzdělávání a formami vzdělávání v rámci jednoho kola přijímacího řízení. Diferenciaci lze v tomto ohledu ostatně předpokládat, neboť se jich účastní uchazeči hlásící se za rozdílných podmínek (Rigel, F., Bahýľová, L., Kudrová, V., Moravec, O., Puškinová, M.: Školský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha C. H. Beck, 2014, s. 279 – 310).

55. Z obsahu námitky vyplývá, že žalobce spatřuje diskriminační nastavení kritérií ředitelem GYBY v přijímacím řízení pro osmileté gymnázium, jelikož v tomto nebyly udělovány body za složení mezinárodní certifikované jazykové zkoušky oproti kritériím pro šestileté a čtyřleté gymnázium, ve kterých za tyto zkoušky body udělovány byly.

56. K existenci nepřímé diskriminace je třeba formálně neutrální normy, na jejímž základě je diskriminována určitá skupina adresátů, neboť tito jsou neutrální normou s ohledem na reálné okolnosti znevýhodněni (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2013, č. j. 9 Afs 55/2012–25).

57. Jak už bylo výše uvedeno, stanovení kritérií je autonomním oprávněním ředitele školy [§ 164 odst. 1 písm. a) školského zákona], není výsledkem správního řízení, resp. rozhodováním o právech a povinnostech v oblasti státní správy (§ 165 odst. 2 školského zákona). Není tedy rozhodnutím ve smyslu § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Opačný názor žalobce a závěry z toho vyvozené jsou mylné. Stanovení kritérií, resp. nestanovení určité skutečnosti jako kritéria a její nehodnocení, nelze považovat za negativní rozhodnutí, kterému by předcházel proces ve formě správního řízení, které by bylo nutno odůvodňovat a doslova aplikovat veškeré zásady správního řízení (nelze tedy aplikovat rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2021 č. j. 8 Ads 231/2019–28, na který odkazuje žalobce). Správním řízením, v němž se rozhoduje o konkrétních právech a povinnostech uchazečů o studium je až přijímací řízení zahájené podáním přihlášky a ukončené (zpravidla) rozhodnutím o přijetí či nepřijetí žáka ke studiu.

58. Rozdílná kritéria stanovená pro přijímací řízení pro čtyřletá, šestiletá a osmiletá gymnázia nelze chápat jako nedůvodné rozdíly při skutkově shodných či podobných případech ve smyslu rozhodování správního orgánu, jak se domnívá žalobce. Správní orgán je sice povinen dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, při stanovení kritérií však nejde o rozhodnutí o právech a povinnostech účastníků řízení. Kritérii se stanovují určité podmínky, předpoklady pro úspěch v příjímacím řízení, která mohou být (a je to vzhledem k věku i rozsahu znalostí logické) rozdílná pro různé stupně víceletých gymnázií.

59. Stejně tak není ohrožena dobrá víra účastníka příjímacího řízení. V daném případě nelze stanovení kritérií chápat jako rozhodovací činnost správního orgánu svědčící o zastávání určitého právního názoru správním orgánem. Pro jednotlivá přijímací řízení může ředitel školy stanovit (v souladu se zákonem) rozdílná kritéria v návaznosti na aktuální požadavky školy, vývoje znalostí a aktivit žáků, změny relevantních soutěží apod. Nic také nebrání řediteli školy stanovit těmto kritériím různou váhu, např. pomocí rozdílného počtu bodů. Zde bude záležet na preferencích konkrétní střední školy, která z těchto kritérií bude považovat za zásadní a která za spíše doplňková, popř. která vůbec hodnotit nebude.

60. Úkolem ředitele školy je stanovit kritéria pro přidělování bodového hodnocení tak, aby byla stanovena v souladu se zákonem a aby byla interpretována nediskriminačním způsobem. Tato kritéria musí respektovat princip rovnosti. To znamená, že v kritériích přijímacího řízení nelze bez dalšího zohlednit skutečnosti, k jejichž splnění nemají všichni uchazeči rovné šance. Nelze tak například zohledňovat (bodově zvýhodňovat) výsledky zkoušek realizovaných jako úplatné soukromé aktivity, jichž se zúčastňují uchazeči na dobrovolném principu, nelze bodově zvýhodňovat uchazeče hlásící se z nižšího stupně osmiletých či šestiletých gymnázií či základních škol s rozšířenou výukou některých předmětů nebo naopak bodově znevýhodňovat uchazeče ze základních škol samostatně zřizovaných pro žáky se zdravotním postižením apod. Toto je také předmět přezkumu nadřízeného orgánu. Není ale na odvolacím orgánu ani soudu, aby kritéria, která ze zákonných mantinelů nevybočila, přetvářel podle svých vlastních představ a individuálních preferencí.

61. Ředitel školy stanovil způsob hodnocení v kritériích přijímacího řízení do 1. ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v roce 2022 ze dne 4. 1. 2022 tak, že uchazeč mohl získat body za a) Vědomostní soutěže: matematická olympiáda, logická olympiáda, soutěž MATESO. b) Uchazeč, který je členem sportovního oddílu aspoň 1 rok. c) Uchazeč, který se pravidelně věnuje kulturní či zájmové činnosti (např. ZUŠ, skautu) aspoň 1 rok.

62. Požadavky pro získání bodů byly dopředu, zcela transparentně uvedeny. Tyto požadavky byly kladeny, resp. jejich splnění bylo umožněno všem účastníkům přijímacího řízení do 1. ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v roce 2022, tzn. celé skupině adresátů, kterým byla kritéria určena. Tito nebyli stanovením kritérií diskriminováni mezi sebou navzájem, ani nelze stanovení jiných kritérií (konkrétně neudělení bodů za certifikované mezinárodní jazykové zkoušky) chápat jako diskriminační oproti rozdílným kritériím vztahujícím se k jinému studijnímu oboru, určeným jiné skupině adresátů. Dle § 60d odst. 1 písm. d) školského zákona ředitel školy tzv. další skutečnosti v příjímacím řízení hodnotit může, ale nemusí. Při tom může přihlížet k tomu, jaké vědomostní či osobnostní charakteristiky uchazečů jsou vhodné a preferované z hlediska zaměření vzdělávání a naplňování školního vzdělávacího programu. Povinnost hodnocení jazykové, popř. jiné zkoušky dle zaměření školy ze školského zákona ovšem nevyplývá. Neudělení bodů za certifikovanou mezinárodní jazykovou zkoušku není nikterak v rozporu se zaměřením školy ani se školním vzdělávacím programem.

63. Vzhledem k výše uvedenému nezahrnutí složení certifikovaných mezinárodních jazykových zkoušek do kritérií pro bodové hodnocení nepovažuje soud za diskriminační nastavení těchto kritérií. Složení certifikační mezinárodní jazykové zkoušky nebylo jako kritérium vůbec stanoveno a hodnoceno a ředitel školy postupoval v souladu s kritérii přijímacího řízení a nepochybil, pokud žalobci za tuto činnost bodové hodnocení nepřidělil. Naopak pokud by ředitel školy žalobci body přidělil, byly by ostatní účastníci přijímacího řízení, kteří v souladu se zadáním kritérií tyto certifikáty nedoložili, znevýhodněni.

64. Zájmovou činností spočívající ve studiu cizího jazyka se soud meritorně zabýval ve zrušujícím rozsudku, na který v podrobnostech odkazuje (viz bod 47 zrušujícího rozsudku). Soud v žádném případě nezlehčuje přípravu na absolvování testu z anglického jazyka, jehož výsledkem je prokázání znalostí určité úrovně (v daném případě Cambridge Flyers z anglického jazyka na úrovni A1 v květnu 2021 a Cambridge Movers v prosinci 2020). Žalobce nicméně v průběhu přijímacího řízení nedoložil doklady o tom, že se pravidelně věnoval zájmové činnosti (zde výuce anglického jazyka) aspoň 1 rok, ačkoliv mu to kritéria přijímacího řízení ukládala (§ 60 odst. 3 školského zákona), [Kritéria přijímacího řízení – Uchazeč, který se pravidelně věnuje kulturní či zájmové činnosti (např. ZUŠ, skautu) aspoň 1 rok, obdrží max. 0,5 bodu. Tuto skutečnost doloží originály nebo ověřenými kopiemi vysvědčení nebo potvrzením (např. ZUŠ, skautu), které odevzdá spolu s přihláškou, nejpozději pak v den konání zkoušky (pozn. zvýrazněno soudem)]. Včas doložené certifikáty dokazují dosažení určitých znalostí, nicméně nikterak nedokládají dobu ani způsob přípravy potřebné pro jejich dosažení. Z pouhé presumpce náročnosti těchto zkoušek nelze vyvodit splnění pravidelné jednoroční přípravy – věnování se zájmové činnosti.

65. Žalobce doložil dne 14. 5. 2024 spolu s doplněním odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí mimo jiné kopie nabídky Cambridge kurzů z angličtiny, seznamů zájmových kroužků, emailové komunikace mezi zaměstnanci školy Školní komplex, Mendlovo náměstí 3/4, Brno (určené rodičům o seznamech kroužků, přihlašování do kroužků, platbách), emailové komunikace ze strany základní školy neidentifikovanému okruhu příjemců týkající se průběhu Cambridge Movers kroužku, Cambridge Flyers kroužku a jazykových zkoušek. Dále doložil emailovou gratulaci k úspěšnému absolvování zkoušky ze dne 4. 12. 2020 a 28. 5. 2021 adresované zákonné zástupkyni žalobce od [email protected] (jazyková škola Cambridge P.A.R.K. Exam Centre pořádající přípravné kurzy a jazykové zkoušky – pozn. soudu).

66. Dle § 82 odst. 4 správního řádu, k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde–li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá–li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. Jedním z hlavních důvodů pro zavedení koncentrační zásady bylo zamezit účastníkům v neustálém předkládání nových skutečností a návrhů na provedení důkazů, které za určitých okolností mohou paralyzovat činnost správního orgánu či znemožnit věc pravomocně ukončit v zákonem stanovených lhůtách. Ustálená judikatura potvrzuje, že ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu nedopadá typicky na řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost. Uplatní se však plně u řízení zahajovaných na návrh, tedy řízení o žádosti. V nich je koncentrace řízení zcela namístě. Je totiž v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné doklady (rozsudek NSS ze dne 7. 4. 2011, čj. 5 As 7/2011–48, č. 2412/2011 Sb. NSS).

67. Přijímací řízení je specifickým řízením o žádosti o přijetí ke studium, ve kterém se uplatní zásada koncentrace, která je zhmotněna a zdůrazněna i konkrétními časovými a skutkovými požadavky stanovenými v kritériích přijímacího řízení. Obecně u přijímacích zkoušek je možné získat plusové body (např. za výsledky z odborných soutěží, olympiád, potvrzení o navštěvování kroužku atd.). Informace o těchto aktivitách jsou uváděny v přihlášce a zároveň doloženy potvrzeními o jejich absolvování, jestliže má tento požadavek škola v kritériích k přijímacímu řízení. Pokud má tedy účastník řízení zájem o získání plusových bodů, musí ve svém vlastním zájmu jejich odůvodnitelné přidělení tvrdit a zároveň doložit v přihlášce ke studiu. Nedoložené dokumenty logicky nemohou být ředitelem školy hodnoceny.

68. V kritériích přijímacího řízení byly zřetelně stanoveny podmínky pro získání plusových bodů za zájmovou činnost, přičemž účast bylo nutno doložit doklady, které měly být odevzdány spolu s přihláškou, nejpozději pak v den konání zkoušky K žalobcem doloženým dokumentům až v rámci druhého odvolacího řízení tedy ředitel GYBY nemohl přihlédnout, neboť byly předloženy opožděně a nelze přidělit bodové hodnocení za nedoloženou zájmovou činnost. K těmto dokumentům nemohl s ohledem na zásadu koncentrace přihlédnout ani žalovaný. V posuzovaném případě tedy nedošlo k pochybení, pokud žalobci za nedoložené absolvování přípravných jazykových kurzů – zájmové činnosti nebylo přiděleno bodové hodnocení.

69. Žalobní bod není důvodný.

70. Obiter dictum soud uvádí, že ani doložené dokumenty bez dalšího účast v jazykovém kurzu žalobce neprokazují. Doklady obsahují informace o průběhu jazykového kurzu bez identifikace žalobce (zákonné zástupkyně žalobce) jakožto adresáta a účastníka kurzu. Nikterak nedokládají výkon zájmové činnosti žalobce po dobu jednoho roku, konkrétně účast žalobce na daném jazykovém kurzu. Jak již uvedl žalovaný (str. 5 napadeného rozhodnutí), účast v kurzu bylo možné jednoduše doložit např. potvrzením o absolvování kurzu žalobcem, jak žalobce učinil ohledně sportovních kroužků. Soud ve zrušujícím rozsudku již také vysvětlil, že certifikát o složení mezinárodní jazykové zkoušky neprokazuje výkon zájmové činnosti minimálně jeden rok, jak požadovala kritéria (viz bod 47 zrušujícího rozsudku). Dodatečné opatřování dokladů ředitelem školy 71. Výše uvedeným závěrům týkajícím se postupu při stanovení kritérií, který není rozhodnutím dle § 67 správního řádu (ani ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.), odpovídá postup ředitele GYBY, potažmo žalované při „opatřování podkladů“ pro jejich stanovení. Stanovení kritérií je určitým krokem, faktickým úkonem, kterému nepředchází správní řízení jako takové. Rozhodnutí dle § 67 správního řádu je třeba vydat až v situaci, kdy je třeba autoritativně určit, zda tu právo je či není. Ředitel školy nemusí během procesu tvorby kritérií (= učinění závěru na základě uvážení) svůj závěr podpírat písemnými dokumenty a zakládat „správní spis“, který bude archivovat. Takovýto postup by ad absurdum v důsledku doslovného dodržování vedl k paralýze a zahlcení veřejné správy, která by při jakékoliv činnosti, volbě kritérií i jen přípravě na další postupy shromažďovala veškeré možné písemné podklady, které zvážila při svém posouzení. Informace potřebné pro svoje rozhodnutí může ředitel školy čerpat ze svých vlastních profesních zkušeností, z veřejně dostupných informací (letáky, brožury, internet) apod.

72. To samozřejmě nemění nic na tom, že rozhodnutí ředitele školy opírající se o správní uvážení, nesmí vybočit z mezí a hledisek stanovených zákonem. Stanovená kritéria nesmí porušovat princip rovnosti a zákaz diskriminace, nesmí být stanovená svévolně, neměla by neoprávněně porušovat ústavou a zákonem daná práva jednotlivce, měla by být stanovena v souladu s principem proporcionality. Právě tato hlediska jsou předmětem přezkumu limitů správního uvážení a na něho navazujícího stanovení kritérií. Předmětem přezkumu nejsou veškeré možné alternativy a hlediska, která mohla mít na správní uvážení vliv a která by eventuálně mohla být ředitelem GYBY zvažována. Předmětem přezkumu je posouzení, zda hlediska, která zvažoval, jsou taková, že na jejich základě dospěl k určitému závěru – správnímu uvážení, které je v souladu se zákonem.

73. K poskytnutí odůvodněného postupu či výběru určitých skutečností jakožto kritérií mohl ředitel GYBY dojít např. formou stanoviska, popř. sdělení, ve kterém veškeré své úvahy vysvětlí a odůvodní, uvede zdroje, ze kterých vycházel, skutečnosti, které zvažoval. To ovšem neznamená, že musí mít tyto zdroje/informace písemně seřazeny ve „složce“ již při stanovení kritérií, které samo o sobě není rozhodnutím ve smyslu § 67 správního řádu. Ředitel GYBY dle soudu nepochybil, pokud v roce 2022 nevedl něco jako správní spis s veškerými podklady pro správní uvážení o stanovení kritérií, a pokud své závěry a jejich odůvodnění podpořil aktuálními informacemi z roku 2024. Tyto pak byly jakožto podklady pro prvoinstanční rozhodnutí (první prvoinstanční rozhodnutí ze dne 2. 5. 2022 bylo zrušeno) vedeny ve správním spise žalobce v řízení o rozhodnutí o přijetí ke studiu.

74. Námitka žalobce o nemožnosti podpořit odůvodnění stanovení kritérií materiály z roku 2024 proto není důvodná. Relevantní by mohla být snad jedině v případě, pokud by byl důvod se domnívat, že se skutková situace v roce 2024, pokud jde o podmínky jednotlivých soutěží, nějak podstatně lišila od skutkové situace v roce 2022. To ale žalobce netvrdí. Matematické soutěže 75. Pokud jde o udělení bodů žalobci za účast ve vědomostní soutěži Pangea, soud uvádí, že žalobce v žalobě velmi podrobně specifikuje různé aspekty a charakter jednotlivých soutěží, které hodnotí a dovozuje závěr o jejich přinejmenším rovném postavení s bodovanými soutěžemi. Soud zdůrazňuje, že žalobní námitky jsou stejné jako námitky uplatněné v odvolacím řízení, se kterými se žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal a soud na ně v dalším odkazuje. Soud také sděluje, že nebude reagovat na každé dílčí tvrzení žalobce, neboť takový postup by zjevně vedl k úplnému zamlžování podstaty věci a zaplevelení řízení informacemi, které nejsou pro danou věc stěžejní. Žalobcova argumentace zahrnuje skutečnosti, které nejsou předmětem soudního přezkumu, brojí proti skutečnostem, které nejsou nosnými důvody rozhodnutí, resp. správního uvážení. Soud rozhodně nemá v úmyslu prohlubovat tento stav, který vede k neustálé recyklaci týchž námitek a postupnému nabalování méně a méně podstatných informací. Zaměří se proto na skutečnosti, které jsou pro danou věc skutečně podstatné, a posoudí primárně, zda byly naplněny důvody pro vyslovení porušení právních předpisů a zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem. Ke skutečnostem zcela marginálním se soud vyjádří pouze ve stručnosti.

76. Není úlohou soudu ani žalovaného učinit závěr o nejvhodnějším způsobu posouzení schopností uchazeče o studium, tedy potvrdit, zda lze tyto schopnosti ověřovat např. typem uzavřených či otevřených matematických úloh, odůvodňovat, v čem jsou výhody té které metody, co a jak určitý typ otázek ověřuje, s čím pracuje apod. Podstatou věci je, zda správní uvážení ředitele GYBY, na jehož základě rozhodl, že kritérii, které je možno ohodnotit plusovými body v přijímacím řízení, bude účast jen v soutěži Matematická olympiáda, Logická olympiáda a soutěž MATESO (a na to navazující otázka odepření bodového hodnocení za žalobcem doloženou účast v matematické soutěži Pangea v roce 2021) nepřekročilo limity vyplývající z ústavního pořádku České republiky (viz bod 25 až 33 zrušujícího rozsudku).

77. Ředitel GYBY odůvodnil správní uvážení, na jehož základě rozhodl hodnotit umístění a účast uchazečů pouze v určitých matematických soutěžích, a naopak se rozhodl nepřihlížet k soutěži Pangea nebo jiné obdobné soutěži, tak, že označil za hlavní kritérium výběru otevřenost úloh obsažených v jednotlivých typech soutěží. Účastník soutěže tak musí jednoznačně demonstrovat porozumění zadání, své řešení podepřít zvoleným postupem. Nezbytnou součástí jsou úlohy vyžadující grafická řešení. Záměrně nebyly vybrány soutěže, kde je výsledek uzavřený, účastníci vybírají z předem stanovených odpovědí (A, B, C, D apod.). Mezi takové patří soutěž Pangea, která podle ředitele nedosahuje náročnosti ostatních zvolených soutěží. Soutěž je časově nenáročná – školní kolo trvá 45 minut, úlohy jsou uzavřené, není ověřován postup a požadováno zdůvodnění. Ředitel GYBY také přihlédl k dlouhodobé úspěšnosti a věhlasu soutěží.

78. Soud zjistil se správního spisu a zčásti ověřil i z veřejně dostupných informací na internetu (www.matematickaolympiada.cz, www.logickaolympiada.cz, www.zskuldova.cz/verejnost/nase–souteze/mateso, www.pangeasoutez.cz), že: a) Matematickou olympiádu (dále jen „MO“) vyhlašuje každoročně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jde o předmětovou soutěž z matematiky a informatiky pro žáky základních a středních škol. MO je jednotná pro celé území České republiky a pořádá se každoročně, člení se podle kategorií a soutěžních kol. V kategorii Z5 – určené pro žáky 5. ročníků základních škol; probíhá ve školním a okresním soutěžním kole. Školní, okresní, krajské a ústřední kolo se konají zpravidla prezenčně. Úkolem soutěžících je samostatně vyřešit úlohy daného soutěžního kola. Domácí kolo MO řeší žáci doma ve svém volném čase. Domácí kolo MO má studijní charakter, má soutěžící připravit na další kola soutěže. V okresním kole řeší soutěžící kategorie Z5 tři úlohy po dobu 90 minut. Typy úloh jsou otevřené. Řešení úloh musí soutěžící zapsat tak, aby bylo možné sledovat jejich myšlenkový postup. Soutěž byla založena 1951. b) Logická olympiáda je pořádána každoročně spolkem Mensa Česko. Je to soutěž založená na logických úlohách, jejichž řešení vyžaduje samostatný a kreativní přístup. Nerozhodují zde naučené znalosti, ale schopnost samostatného uvažování a pohotového rozhodování. Nejedná se o znalostní soutěž, ale o soutěž rozvíjející především schopnost samostatného logického uvažování. Logická olympiáda probíhá ve třech kolech (včetně kategorie A – žáci 3. až 5. třída): základní kolo (online – soutěžící se mohou připojit kdekoliv) trvá 30 minut (kategorie A), krajské kolo i finální kolo je prezenční. Typy úloh pro kategorii A: základní kolo – výběr z možností, krajské a finální kolo – otevřené. Úloha musí mít právě jedno řešení. Úloha musí obsahovat postup a řešení. Soutěž založena v roce 2008, účast např. 101 295 registrovaných z 3 986 škol v roce 2023, 108 399 registrovaných z 3 729 škol v roce 2025. c) Soutěž MATESO je „brněnská“ matematická soutěž organizovaná Tyršovou základní školou. Má dvě kola, školní a městské, a v každém z nich řeší žáci 15 úloh. Úspěšným řešitelem školního kola je žák, který dosáhl alespoň 8 bodů. V městském kole je úspěšným řešitelem každý žák, který získal 10 a více bodů. Školní kolo probíhá na kmenových školách a do městského kola automaticky postupuje pouze vítěz (vítězové) školního kola, tedy žák (žáci), který dosáhl nejvyššího počtu bodů ve školním kole a zároveň je úspěšným řešitelem. Ostatní žáci postoupí do městského kola na základě dosaženého počtu bodů ve školním kole do naplnění kapacity soutěže. Typy úloh – otevřené i výběr z možností. Soutěž založena 2006. Např. v roce 2024 se jí účastnilo 138 žáků ze 41 základních škol. d) Soutěž Pangea organizovaná spolkem Meridian, matematický spolek. Pangea nabízí matematické úlohy, zobrazující běžný život. Pro každý rok jsou vybírána jiná témata, tudíž soutěže se může každý žák účastnit opakovaně, aniž by řešil stejné či podobné úlohy. V posledních letech se objevila témata – architektura, medicína, sport, doprava, stravování. Soutěž probíhá ve dvou kolech – školní a finálové kolo. Zájemci mohou soutěžit offline a zapisovat odpovědi do tištěných odpovědních lístků, nebo mohou zvolit online verzi školního kola. Školní kolo trvá 45 minut, finálové kolo 60 minut. Každá úloha nabízí 5 odpovědí (A, B, C, D, E), správná je vždy jen jedna odpověď. Soutěž byla založena v roce 2013. Účast v roce 2023/2024 činila 80 470 žáků z 1 003 škol ve školním kole.

79. Lze přisvědčit žalobci, že všechny shora uvedené soutěže jsou v České republice již dlouhodobě etablované. MO probíhá již přes 70 let, LO 17 let, MATESO 19 let a Pangea 12 let. Ani v jednom případě se nejedná o zcela novou neznámou matematickou soutěž. Soutěž Pangea je sice nejmladší, nicméně z hlediska dlouhodobosti jsou zejména LO, MATESO a Pangea srovnatelné. Věhlas, tedy všeobecnou známost nebo dobrou pověst, poměřuje žalobce počtem účastníků soutěže, což ovšem dle soudu nemusí být jediným kritériem. Jak již bylo výše uvedeno, ředitel GYBY může při svém rozhodování vycházet i z pracovních zkušeností a znalostí ve svém oboru. V pedagogických kruzích může mít soutěž MATESO velmi dobrou pověst, a proto nelze její význam snižovat pouze pro menší počet účastníků a regionální charakter. Ohledně časových limitů stanovených pro zpracování úloh v jednotlivých kolech soutěží soud uvádí, že ze spisového materiálu ani odůvodnění ředitele GYBY (potažmo žalovaného) nevyplývá větší časový rozdíl v poskytnutém časovém limitu pro jednotlivá kola soutěží tak, aby svědčil o menší časové náročnosti soutěže Pangea oproti ostatním vybraným soutěžím.

80. Za stěžejní však ředitel GYBY pro stanovení kritérií, na jejichž základě mohli uchazeči o studium získat plusové body, považuje určení tří matematických soutěží v návaznosti na jejich formulaci úloh a nutnost odůvodnění řešení. Byly vybrány pouze takové matematické soutěže, které obsahují tzv. otevřené úlohy a vyloučeny takové, které tyto otevřené úlohy vůbec neobsahují (Pangea).

81. V otázkách přezkumu správního rozhodnutí, které je ovládáno zásadami správního uvážení, zákon vytváří kritéria, podle nichž a v jejichž rámci se může uskutečnit volba, včetně výběru a zjišťování těch skutečností konkrétního případu, které nejsou správní normou předpokládány, ale uvážením správního orgánu jsou uznány za potřebné pro volbu jeho rozhodnutí. Samotné správní rozhodnutí podléhá přezkumu soudu pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem. Za splnění těchto předpokladů není soud oprávněn z týchž skutečností dovozovat jiné nebo přímo opačné závěry (usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 10. 1995, sp. zn. III. ÚS 101/95).Vzhledem k tomu, že oblast správního uvážení leží zásadně mimo rozsah přezkumné pravomoci správních soudů (s výjimkou, kdy došlo k překročení jeho mezí, nezohlednění některého ze zákonem předepsaných kritérií, či dokonce atrahoval–li si správní orgán diskreci tam, kde to zákon nepředpokládá), je v těchto případech ze strany soudu na místě spíše zdrženlivý přístup (srov. například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, č. j. 6 A 25/2002–42, či ze dne 31. 7. 2007, č. j. 8 Afs 127/2005–71).

82. V rámci správního uvážení zákon dává možnost volby mezi různými činnostmi v daném případu. Jednak může řediteli poskytnout prostor k tomu, aby sám orgán uvážil, zda vůbec předpokládané kroky učiní (může a nemusí stanovit další kritéria pro udělení plusových bodů), zda činnost omezit (pouze na určité matematické soutěže) nebo do ní vůbec zasahovat nebude (žádné další plusové body přidělovány nebudou). Uvnitř diskreční pravomoci je ředitel svým způsobem sám sobě pánem, volí postup, který zákon umožňuje a který považuje pro konkrétní vztah za účelný. Vykonavatelé správy jsou vázáni principem rovnosti osob, o jejichž záležitostech se jedná a zákazem jakékoliv diskriminace. Vyjadřuje se tím postavení osob před správou – nacházejí–li se ve stejných podmínkách, rozhodných v určité věci, je třeba o nich rozhodovat se shodným výsledkem, podle stejných pravidel. Totožnost podmínek je kritériem, které zabraňuje právně neodůvodněným preferencím nebo více či méně skryté diskriminaci. Nebrání ovšem rozdílnosti a různosti rozhodnutí v případech, kdy naopak odlišná situace osob je zřejmá (Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část, 8. vydání, 2012, s. 79 – 85).

83. Z rozhodnutí ředitele GYBY i žalovaného je zřejmé a srozumitelné, že důvodem pro výběr tří konkrétních matematických soutěží pro udělení plusových bodů byl způsob koncipování jednotlivých úloh a nutnost vypracování odůvodněné odpovědi. Tyto považuje ředitel GYBY za lépe vypovídající o znalostech uchazečů o studium než výběr z možností u uzavřených otázek. Soud shledává správní uvážení ředitele GYBY o výběru MO, LO a MATESO na tomto základu v zákonných limitech. Jak uvedl žalovaný v napadeném rozhodnutí (str. 8) a ředitel GYBY v prvostupňovém rozhodnutí (str. 6), vybrané soutěže pracují s otevřenými úlohami a odpověďmi, naproti tomu soutěž Pangea pouze s uzavřenými. Z tohoto pohledu je kritérium zvolené ředitelem GYBY učiněné v rámci správního uvážení obhajitelné a jeví se i jako opodstatněné. V návaznosti na tento závěr je i nepřidělení bodů za účast v soutěži Pangea, která nevyhověla stanoveným kritériím a kterou ředitel GYBY nepovažoval z uvedeného důvodu za soutěž stejné úrovně jako MO, LO a MATESO, legitimní.

84. V dané věci soud nezjistil, že by tyto závěry nebyly podloženy dostatečnými skutkovými zjištěními nebo s nimi byly v rozporu či že by se ředitel GYBY, potažmo žalovaný nevypořádali dostatečně se všemi námitkami žalobkyně. Je zřejmé, že cílem všech uvedených soutěží (včetně soutěže Pangea) je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst. Úkolem soudu ovšem není nahradit správní orgán v jeho odborné kompetenci ani nahradit správní uvážení uvážením soudním, ale naopak posoudit, zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem. Je zcela v intencích ředitele GYBY, jaká forma utváření otázek a odpovědí v soutěži je pro něho lépe vypovídající o znalostech a vhodnosti uchazečů o studium. Pokud tento svůj závěr zdůvodní tak, že je v souladu se zákonem a nepředstavuje vybočení ze zákonných mezí správního uvážení, nelze jeho výklad nahradit výkladem soudním. Tyto požadavky byly podle soudu splněny. Kritéria, resp. zvolené soutěže nebyly vybrány tak, aby na nich byla umožněna účast pouze určité skupině osob, které by byly následně uděleny plusové body. Zároveň jejich výběr s ohledem na způsob formulování otázek a odpovědí nepovažuje soud za diskriminační a vybočující ze zákonných limitů správního uvážení. Skutečnost, že s názorem ředitele GYBY na otevřené a uzavřené otázky a odpovědi žalobce nesouhlasí, neznamená, že došlo k překročení limitů správního uvážení.

85. Ředitel GYBY zveřejnil kritéria pro přijímací řízení dne 4. 1. 2022 (stejně i v následujících letech 2023–2025 byla kritéria zveřejněna vždy v lednu daného roku). Jednotlivé soutěže, za které bylo možno přidělit plusové body, probíhají v druhé půlce roku, tzn. při vyhlášení kritérií na ně již nelze adekvátně reagovat a přihlásit se (a absolvovat) v kritériích stanovené soutěže. Lze přitom souhlasit se žalobcem, že kritéria pro přijímací řízení v roce 2018 obsahovala možnost přidělení plusových bodů za postupové soutěže a olympiády (např. Pythagoriáda, Pangea, Matematická olympiáda, Logická olympiáda). Nicméně v roce 2021 (stejně jako v roce 2022, 2023, 2024) již bylo možné získat plusové body výhradně za vědomostní soutěže Matematická olympiáda, Logická olympiáda, MATESO. Zjevně tudíž došlo k dlouhodobé změně hodnocení účasti v soutěžích, ke které nemuselo dojít jen v souvislosti s případnou změnou studijního programu, jak se domnívá žalobce. K této změně mohlo dojít na základě řady skutečností, např. z důvodu poklesu úrovně soutěže nebo změny požadavků na charakter soutěží, které mají být hodnoceny při přijímacím řízení, zkušenostmi se znalostmi žáků absolvujících různé druhy soutěží apod. Nelze trvat na konstantním a neměnném stanovení kritérií jen proto, aby byly pro uchazeče o studium předvídatelné a očekávatelné. Ředitel školy je oprávněn dospět k jinému správnímu uvážení než např. jeho předchůdce, ale i on sám, na základě změny situace či jiného pojetí dané problematiky. V posuzovaném případě navíc k této změně došlo dříve než v roce přijímacího řízení žalobce, který tak měl dostatek času na seznámení se s aktuálním hodnocením soutěží a mohl na ně přiměřeně reagovat, stejně jako ostatní zájemci o studium. Podmínky (kritéria) byly stanoveny pro všechny zájemce o studium na osmiletém gymnáziu stejně, všichni měli možnost se s nimi ve stejnou dobu seznámit.

86. Je pravdou, že matematická soutěž MATESO je soutěží spíše lokálního charakteru, nicméně její podmínky nevylučují účast jiných než brněnských škol a žáků z jiných měst. Pokud měl jakýkoliv žák (myšleno i mimobrněnský žák) zájem o studium na tomto konkrétním brněnském gymnáziu a seznámil se s podmínkami přijímacího řízení (což je první předpoklad úspěchu v přijímacím řízení), mohl na ně reagovat. Žádná z uvedených soutěží nebyla nastavena tak, že by např. z důvodu místa současného studia určitou skupinu uchazečů o studium vylučovala. Soud neshledal důvody pro stanovení kritérií pro získání plusových bodů ve vztahu k uchazečům diskriminačními a svévolnými.

87. Na výše uvedené nemá žádný vliv prezentace GYBY a úspěchů jejich žáků v různých typech soutěží (včetně soutěže Pangea). Pro úplnost soud dodává, že častější zmínka o úspěchu – postupu do celostátního kola v soutěži Pangea, než o MO, LO nebo MATESO – nevypovídá o větším zaměření GYBY právě na soutěž Pangea, jak tvrdí žalobce. Žáci se ve stejném počtu mohou účastnit i jiných soutěží, ale mohou v nich být méně úspěšní. Nebo může být tato soutěž u žáků více oblíbená s ohledem na zajímavě volené zadání z běžného života. Ostatní soutěže mohou také shledávat žáci obtížnějšími, s větší konkurencí, a tudíž se jich účastní méně apod. V žádném případě však není ředitel GYBY vzhledem k případným dalším úspěchům a účastí žáků v soutěži Pangea povinen tuto soutěž zařadit do hodnotících kritérií a přidělit za účast v ní plusové body, jak dovozuje žalobce.

88. Soud tedy uzavřel, že ředitel GYBY postupoval v souladu s kritérii přijímacího řízení a nepochybil, pokud žalobci za doložené absolvování soutěže Pangea nepřidělil bodové hodnocení. Tuto soutěž nepovažoval za soutěž stejné úrovně jako jím vybrané MO, LO a MATESO z odůvodnitelného důvodu v rámci správního uvážení nevybočujícího ze zákonných limitů.

89. Konečně musí soud zdůraznit, že žalobce by s žalobou nemohl uspět ani v případě, že by soud hypoteticky dospěl k závěru, že bylo na místě mu připočítat bodové hodnocení za účast v soutěži Pangea. Žalobce dosáhl ve výsledném hodnocení přijímacího řízení celkem 65,5 bodu. Poslední úspěšný uchazeč dosáhl 69,5 bodu. Žalobce by tedy musel získat, alespoň 4 body za účast v matematické soutěži, aby se poslednímu přijatému uchazeči alespoň vyrovnal. Podle předem stanovených kritérií přijímacího řízení se ale takový počet bodů uděloval pouze za umístění na 1. místě (5 bodů), na 2.–3. místě (4 body) v krajském kole matematické soutěže anebo za účast v celostátním výběrovém kole matematické soutěže. Žalobce nic z toho nesplnil. Dle jím předloženého certifikátu se sice umístil jako 1. ze 12 žáků ve školním kole soutěže, v rámci kraje však skončil na 33. místě ze 717. Účast ve finálovém kole (dvoukolové) soutěže Pangea přitom nelze srovnávat s účastí v celostátním kole matematické soutěže, za niž by mohlo náležet až 5 bodů. Finálního kola soutěže Pangea se totiž účastní všichni úspěšní žáci ze školního kola, aniž by se před tím konalo okresní anebo krajské kolo soutěže. Vyhodnocení finálového kola pak probíhá po krajích, tedy na úrovni krajského kola. Ani při analogické aplikaci kritérií přijímacího řízení by tedy účast v matematické soutěži Pangea nemohla žalobci přinést sama o sobě dostatečný počet bodů potřebný k přijetí ke studiu.

90. Žalobní bod není důvodný. Zákaz diskriminace a rovný přístup 91. Žalobce poukazuje na diskriminaci uchazečů o studium na víceleté gymnázium v městě Brně, kteří musí podávat vyšší výkony než jejich vrstevníci ve zbývajících částech kraje. Šance na přijetí v Brně je daleko menší než v jiných městech. Prohlubují se tím i rozdíly mezi kvalitou vzdělání v kraji. Nesouhlasí rovněž s případnou možností podat přihlášku na jiné mimobrněnské víceleté gymnázium, jelikož jde o malé děti, u nichž nelze předpokládat, že budou dojíždět z Brna do Hodonína, Břeclavi nebo Blanska. Dále žalobce poukazuje na nepřijatelnou délku přezkumu rozhodnutí ředitele GYBY, jelikož žalobci již uplynuly 2/8 z doby celkového studia a věc stále není uzavřena.

92. Soud pokládá za důležité na tomto místě připomenout ústavní a zákonnou úpravu práva na vzdělání. Listina základních práv a svobod v článku 33 odst. 1 první věta stanoví, že každý má právo na vzdělání. Toto právo jednotlivce vyžaduje pozitivní konání státu, které ovšem není neomezené. Ústavní soud v nálezu ze dne 3. 4. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 32/95, publikovaném pod č. 112/1996 Sb., uvedl, že „[…] pojmový znak "právo na vzdělání" (článek 33 odst. 1 Listiny) je sám o sobě vágní, neboť s tímto jen všeobecně formulovaným právem je spojen nespočet sociálních aspektů a účelů, a to mnohdy rozdílné sociální kvality a sociálního dopadu. Tendence posunout jakýkoliv z těchto aspektů a účelů do roviny způsobilé k porušení tohoto práva by, podle názoru Ústavního soudu, byla způsobilá, stejně jako v celé řadě obdobných případů, vyvolat celou řadu sociálně disfunkčních a nežádoucích účinků.“ Jakkoliv lze tedy právo na vzdělání vnímat relativně široce, domáhat se jej lze v souladu s článkem 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod pouze v mezích zákonů, které jej provádějí.

93. Soud neshledal, že by situace panující při přijímacích zkouškách ve městě Brně byla obecně diskriminující a zvýšeným zájmem o studium na víceletých gymnáziích, a tudíž i většímu počtu zájemců docházelo k porušení práva na vzdělání zaručeného čl. 33 Listiny a čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přijímacím řízením na víceletá gymnázia se již několikrát zabýval Ústavní soud, např. v usnesení ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. I.ÚS 4/22, s jehož závěry se soud ztotožňuje a aplikuje je na daný případ. V první řadě je třeba uvést, že právo na vzdělání má obsahově několik rovin, a to nejen z hlediska jeho jednotlivých aspektů upravených v čl. 33 Listiny, ale také z hlediska projevů sémantického obsahu práva na vzdělání jako celku a v tomto smyslu je jednotou jeho institucionálního a materiálního aspektu [k pojmu práva na vzdělání a jeho obsahu detailněji viz nález sp. zn. Pl. ÚS 34/17 ze dne 9. 7. 2019 (N 130/95 Sb.NU 84; 224/2019 Sb.)]. Přístup k právu na vzdělání obecně spočívá na principu, že toto právo představuje otevřený a rovný přístup do státem již zřízených a existujících vzdělávacích zařízení. Právo na vzdělání, kterého je možné se domáhat pouze v mezích zákonů, které jej provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny), především není bezbřehé a nezakládá právo každého plnit povinnou školní docházku v jakémkoli školním zařízení podle vlastního neomezeného výběru. Žalobce není žádným způsobem omezován v tom, aby v souladu s jeho potřebami a případnými požadavky vzdělávání absolvoval povinnou školní docházku na druhém stupni základní školy a realizoval své ústavně zaručené právo na vzdělání, resp. jeho příslušnou složku (jak také činí). Školským zákonem vymezené způsoby plnění povinné školní docházky samy o sobě nepředstavují neodůvodněnou překážku práva na vzdělání. Nebylo porušeno ani právo žalobce na rovný (nediskriminační) přístup ke vzdělání ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 14 odst. 1 Úmluvy. Volba způsobu vzdělání, jakožto výraz „práva na alternativu“, není absolutní. Uvedenému právu je v kontextu předmětného přijímacího řízení třeba rozumět tak, že zaručuje každému rovnou příležitost k realizaci práva na vzdělání s přihlédnutím ke kapacitám jednotlivých škol.

94. Kapacita víceletých gymnázii je omezená a současně je vysoká poptávka o studium na nich. Již z podstaty věci nemohou být všichni uchazeči o studium přijati, a proto jsou přijati pouze ti, kteří mají vzhledem ke svým schopnostem a vědomostem větší předpoklady ke studiu (nikoli však – z pohledu rovnocennosti absolvovaného studia – ve smyslu diskriminačním). Nelze proto považovat za protiústavní rovné přijímací řízení, jež je nezbytné k vyřešení převisu poptávky po studiu na víceletých gymnáziích. Nelze ani přijmout námitky žalobce, že situace v městě Brně je nedůstojná a diskriminační. Obecně existují gymnázia, či jiné školy, o které je větší či menší zájem. Není tudíž na místě devalvace jiných škol v kraji z důvodu přetlaku ve městě Brně.

95. Pokud žalobce poukazuje na těžší dostupnost nebrněnských škol pro malé děti a tím i vylučuje svobodnou volbu místa studia, musí soud tuto námitku opět odmítnout. Je sice pravdou, že město Brno (stejně jako např. Praha, Ostrava, Olomouc či jiná krajská města) je ve specifické situaci, protože je přirozenou spádovou oblastí. Obecně žáci do většího města chtějí např. na prestižní gymnázium nebo jim přijde nabídka lákavější než škola v jejich městě. Nelze ani pominout právě lehčí dostupnost pro místní zájemce. Tyto aspekty jistě rodiče i žáci při svém rozhodování o dalším způsobu vzdělávání zvažují, nicméně nejsou to aspekty, které by jim bránily ve svobodné volbě a zapříčinily diskriminační a nerovný přístup ke vzdělání.

96. Ze zkušeností z běžného života je známo, že žáci (a to i od první třídy základní školy) z menších obcí běžně dojíždějí do „své spádové“ obce do základní školy a v případě zájmu a úspěchu i do víceletých gymnázií v jiném městě [např. z obce Lipovec v Jihomoravském kraji do města Blanska (kde se nachází osmileté gymnázium) trvá průměrná cesta autobusem 45 min., z obce Sloup do města Blanska 30 min., z obce Ruprechtov do města Blanska 50 min., z městysu Lysice do města Boskovice (kde se nachází osmileté gymnázium) 36 min., z obce Bořitov do města Boskovice 50 min., z obce Rudice do města Vyškov (kde se nachází osmileté gymnázium) 54 min.]. Z města Brna např. do žalobcem zmiňovaného města Blanska cesta vlakem trvá cca 25 min., do města Vyškov trvá cesta vlakem cca 35 min., autobusem cca 45 min. Město Brno tedy nepředstavuje skupinu zájemců o studium, která by byla diskriminována oproti zájemcům z jiných obcí a měst. Ačkoliv se dojíždění z města Brna do jiného města jeví žalobci jako nepřirození a stěží představitelné, ostatní zájemci o studium na víceletých gymnáziích nacházejících se mimo Brno tuto praxi (ať už z jiného města či vesnice do Brna nebo do jiného města, ve kterém se nachází víceleté gymnázium) běžně podstupují a tato skutečnost jim nebrání v rovné a nediskriminační volbě alternativy způsobu vzdělávání.

97. K námitce týkající se délky řízení soud uvádí, že dle § 56 odst. 1 s. ř. s. soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou–li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci.

98. Dle § 71 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.

99. Podle § 71 odst. 3 správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení.

100. Studium je zpravidla koncipováno po jednotlivých ročnících a jelikož uchazeč má jistě zájem, aby mohl zahájit studium co možná nejdříve poté, co podal ke studiu přihlášku, je vhodné proceduru přijímacího řízení a rozhodování o přijetí či nepřijetí ke studiu koncipovat tak, aby bylo, pokud možno, rozhodnuto ještě předtím, než bude zahájena výuka ve studijním ročníku, v němž má uchazeč zájem studovat. Soud si je vědom obtížnosti žalobcovi situace, a i v návaznosti na soudní judikaturu, která klade důraz na rychlé rozhodování v obdobných případech přijetí ke studiu, stanovil ve zrušujícím rozsudku postup směřující k přímému rozhodnutí žalovaného.

101. Žalovaný v souladu s pokynem soudu nepostupoval, nicméně soud v návaznosti na níže uvedené nepovažuje jeho postup za vadu řízení, která by způsobila nezákonnost rozhodnutí. Judikatura NSS vychází z předpokladu, že ne každé procesní pochybení je důvodem pro zrušení správního rozhodnutí. Neměla by být rušena taková správní rozhodnutí, při jejichž vydávání sice došlo k porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, ovšem takovéto porušení nemohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (srov. např. rozsudky NSS ze dne 12. 12. 2024, č. j. 8 As 169/2021–39, ze dne 8. 3. 2007, č. j. 8 Afs 102/2005–65, ze dne 22. 3. 2017, č. j. 2 As 322/2016–39).

102. Na posuzovanou věc nelze bez dalšího aplikovat závěry uvedené v rozsudku NSS ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. 7 As 79/2011, jak požaduje žalobkyně. Jak bylo v tomto rozhodnutí uvedeno, zákon o vysokých školách ve znění do 31. 12. 2016 v § 50 odst. 7 obsahuje speciální úpravu pro postup při přezkoumání rozhodnutí o přijetí ke studiu na vysoké škole, na které se tudíž nepoužije § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Rozdílnost těchto ustanovení spočívá v tom, že dikce § 50 odst. 7 nezná alternativu, která je v ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, tedy zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

103. Školní zákon speciální ustanovení pro přezkum rozhodnutí o přijetí ke studiu neobsahuje a výslovně vylučuje užití obecných předpisů o správním řízení pouze na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9, § 172 odst. 9 a § 176 (§ 183 odst. 1). Ustanovení správního řádu se tedy v přijímacím řízení na střední školy užije všude tam, kde daná otázka není školským zákonem výslovně řešena, tzn. i na postup odvolacího orgánu, který je oprávněn postupovat dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a prvostupňové rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení.

104. Pokyn soudu vyjádřený ve zrušujícím rozsudku sice směřoval k rychlému rozhodnutí ve věci, nicméně jeho hlavním cílem bylo zjistit důvody, proč ředitel GYBY nepovažoval soutěž Pangea za rovnocennou s těmi, jež se rozhodl výslovně ocenit přidělením bodů v kritériích přijímacího řízení. Bez znalosti těchto důvodů je ani žalobce, ani žalovaný, ani soud nemohli hodnotit a posoudit správní uvážení v zákonných mezích. Žalovaný nicméně důvody rozhodnutí ředitele GYBY zjistil jiným postupem, neboť jeho stanovisko je obsaženo přímo v odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí.

105. V prvním kole správního řízení o přijímacím řízení žalovaný rozhodl v měsíci červenci, tj. ještě před začátkem školního roku 2022/2023 tak, že by v případě změny rozhodnutí ředitele, mohl žalobce nastoupit v tomto roce ke studiu (rozhodnutí o nepřijetí ke studiu ze dne 2. 5. 2022, rozhodnutí o odvolání ze dne 1. 7. 2022). Následná žaloba byla podána dne 12. 9. 2022. Po zrušení původního rozhodnutí žalovaného soudem, rozhodl ředitel školy a žalovaný opět tak, aby v případě změny rozhodnutí, mohl žalobce teoreticky nastoupit se začátkem školního roku 2024/2025 ke studiu. Následně byla žaloba podána dne 20. 9. 2024.

106. Soud chápe situaci žalobce a jeho snahu o co nejrychlejší vyřešení předmětné otázky, nicméně přezkum, ať už na správní či soudní úrovni, požaduje určitou zákonem povolenou časovou dotaci. Správní orgány i soud musí při řízení a následném rozhodnutí zohlednit i úkony účastníků, které se do stanovených lhůt promítají (vyjádření, nahlížení do spisu apod.). Ze spisového materiálu vyplývá, že správní orgány se věcí po jejím obdržení řádně zabývaly a činily postupně v přiměřené době procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohly rozhodnout. Z postupu správních orgánů neplyne, že by správní řízení neoprávněně prodlužovaly. I kdyby žalovaný teoreticky rozhodl „ihned a kladně“ po právní moci zrušujícího rozsudku, mohl by žalobce nastoupit ke studiu ke konci školního roku 2023/2024, pravděpodobněji vzhledem k organizaci školního roku do jednotlivých ročníků až začátkem školního roku 2024/2025. Vrácení věci řediteli GYBY k novému rozhodnutí v tomto ohledu nepředstavovalo významnou časovou prodlevu, kterou by žalovaný svým postupem způsobil.

107. S uvedeným postupem žalovaného souvisí i námitka žalobce o nemožnosti seznámit se se stanoviskem ředitele GYBY před jeho rozhodnutím. Správní orgán má povinnost zajistit účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním, jak stanoví § 36 správního řádu. Pokud tato povinnost není splněna, jde o procesní pochybení, protože účastník řízení nebyl seznámen s podklady, které správní orgán hodlá použít při rozhodování, a neměl možnost se k těmto podkladům vyjádřit.

108. Z obsahu správního spisu soud ověřil, že dne 9. 4. 2024 na základě písemné pozvánky ředitele GYBY byla zákonná zástupkyně žalobce nahlížet do spisu vedeného ve věci rozhodnutí o přijetí žalobce ke studiu. Spis neobsahoval stanovisko ředitele k posuzované věci, jelikož žádné takovéto stanovisko ředitel nevyhotovoval. Vyjádření, odůvodnění svého postupu při výběru matematických soutěží, s odkazem na podklady vtělil přímo do odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí.

109. Ze správního řádu neplyne povinnost správního orgánu předem sdělit přesné a detailní odůvodnění svého závěru. Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 62 Ca 1/2007 (č. 2077/2010 Sb. NSS) „součástí podkladů rozhodnutí, k nimž musí být účastníku správního řízení podle § 36 odst. 3 SpŘ dána možnost vyjádřit se, není koncept správního rozhodnutí, jež má být správním orgánem teprve vydáváno; správní orgán nemá povinnost seznamovat účastníka správního řízení se závěry, k nimž na základě hodnocení podkladů, s nimiž účastníka řízení seznamuje, ve svém rozhodnutí teprve dospěje.“ V posuzované věci je rozhodné, že žalobce dostal prostor vyjádřit se k podkladům rozhodnutí obsažených v jeho spise. Ředitel GYBY sám rozhodoval ve věci a nemusel tudíž vytvářet zvláštní listinu obsahující jeho závěry (která by byla podstatná pro přímé rozhodování žalovaného), pokud tyto promítnul do odůvodnění svého rozhodnutí. Žalobce tedy nebyl nikterak omezen ve svém právu vyjádřit se ke všem podkladům pro rozhodnutí, které měl správní orgán k dispozici a byly obsaženy ve správním spise. Proti důvodům obsaženým v odvolání mohl žalobce brojit v rámci podaného odvolání. Soud proto shledal tuto námitku nedůvodnou. Nahlížení do správních spisů ostatních uchazečů o studium 110. Žalobce namítá, že mu (resp. jeho zákonné zástupkyni) bylo neoprávněně znemožněno nahlížení do správních spisů jiných uchazečů. Uvádí, že rozdíl v bodovém hodnocení žalobce a poslední přijaté uchazečky nemá dostatečnou oporu v listinách, které jsou součástí správního spisu. Žalobce zpochybňuje udělení bodů všem přijatým uchazečům z testů Cermat, z dosaženého prospěchu, za účast v soutěžích a na zájmových činnostech. Pouze ze spisů těchto úspěšných uchazečů lze zjistit, že bodové hodnocení nemá oporu v listinách a bylo uděleno chybně. Žalobce mimo jiné navrhuje, aby soud připojil k řízení všechny spisy úspěšných uchazečů, aby se s nimi mohl seznámit a doplnit žalobní argumentaci. Dále žalobce uvádí, že za důkaz o umístění žalobce a dalších uchazečů nelze považovat pouze výsledkovou listinu s ručně psanými poznámkami, jež je součástí žalobcova správního spisu.

111. K výsledkové listině soud podává, že dle § 60d odst. 3 školského zákona ve znění platném do 31. 12. 2023, podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí. Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení. Dle § 60j odst. 1 školského zákona ve znění od 1. 1. 2024 ředitel školy zadá do informačního systému pořadí uchazečů. Ředitel školy vyjde z předaných výsledků jednotné zkoušky a zároveň vyhodnotí svá vlastní kritéria. Takto získané pořadí zadá do informačního systému o přijímacím řízení (důvodová zpráva k zákonu č. 421/2023 Sb.). Školský zákon neobsahoval a neobsahuje příkaz, jakou formou má ředitel školy stanovit pořadí jednotlivých uchazečů. Vzhledem k tomu, že právní úprava zásadně posílila proces zavádění a využívání digitálních technologií jak ve státní správě, tak i v nejrůznějších dalších oblastech života společnosti, zvykla si společnost na oficiální výstupy převážně zpracované digitální formou. To ovšem neznamená, že výstupy učiněné „postaru“ psacím písmem ručně jsou automaticky nedostatečným podkladem či neprůkazným důkazem.

112. Výsledková listina přijímacích zkoušek – osmileté klasické studium GYBY ze dne 18. 5. 2022 (dále jen „výsledková listina“) byla zpracována počítačovou formou s ručně psanými poznámkami a barevným zvýrazněním, které odpovídají legendě. Žalobce obecně napadá tuto formu výsledkové listiny, aniž by blíže rozvedl, v čem spatřuje její nezákonnost, nepravost či nesprávnost. Ke zbavení listiny důkazní síly nepostačí, popře–li žalobce pouze formálně její ručně psanou formu. Objektivně tedy nebyl důvod z výsledkové listiny nevycházet a nepoužít ji jako podklad pro rozhodnutí o nepřijetí ke studiu. Soud k uvedenému také doplňuje, že v roce 2022 fungovalo přijímací řízení za použití zápisových lístků, kterými úspěšní uchazeči potvrzovali zájem o studium na určité škole. Neexistovala priorizace škol již při podání přihlášky, která byla zavedena až novelou školského zákona č. 421/2023 Sb. a dle které dochází k automatickému určení pořadí na základě výsledků přijímacího řízení podle toho, v jakém preferenčním pořadí označili uchazeči školu na přihlášce. Bylo tudíž běžnou praxí, že úspěšný uchazeč nakonec zvolil jinou školu a došlo k posunu v pořadí. Tyto posuny pak byly zaznamenány do prvotní výsledkové listiny. Opravy a záznamy učiněné ručním písmem nikterak nesnižují jejich věrohodnost. Obecná námitka žalobce, že z takto ručně doplňované listiny nelze vycházet, je nedůvodná.

113. Ohledně námitky provádění důkazu prověřením spisů úspěšných uchazečů o studium bez přítomnosti žalobce, soud uvádí následující. Žalovaný, vzhledem k opakovaným námitkám žalobce o chybném udělení bodů ostatním uchazečům o studium, sám ověřil ve spisech jednotlivých úspěšných uchazečů, zda údaje uvedené ve výsledkové listině odpovídají podkladům v těchto spisech. Prověřil 30 spisů a zkontroloval, zda přidělené body dle nastavených kritérií byly přiděleny správně a zda výsledky hodnocení přijímacího řízení odpovídají počtu bodů uvedenému ve výsledkové listině (viz str. 6 a 7 rozhodnutí ze dne 12. 2. 2025, str. 9 až 11 napadeného rozhodnutí).

114. Z obecně známých pravidel je zřejmé, že správní orgán musí získat v řízení určité poznatky či znalosti z oblasti skutkové a oblasti právní. Skutkové poznatky získává správní orgán jako podklady pro vydání rozhodnutí. Mohou to být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.

115. Ověření skutečnosti ze spisu není automaticky považováno za provádění důkazu ve smyslu procesního práva. V českém právním řádu je důležité rozlišovat mezi podkladem rozhodnutí (například listiny obsažené ve spise, které správní orgán nebo soud může použít jako základ pro své rozhodnutí) a důkazem (formálně provedeným úkonem, jehož cílem je prokázat určitou skutečnost v řízení, a který podléhá procesním pravidlům – např. výslech svědka, znalecký posudek, ohledání, čtení listiny apod.). Obecně však platí, že jako podklad pro vydání rozhodnutí může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci. Podle § 51 správního řádu lze k provedení důkazů použít všechny důkazní prostředky, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a nejsou získány v rozporu s právními předpisy. Podklad je širším pojmem než důkaz. Ne každý podklad se stává důkazem. V tomto směru platí, že důkazem je vždy toliko informace mající vztah k projednávané věci, která vzešla z důkazního prostředku, resp. z procesu dokazování.

116. Listiny obsažené ve spise mohou být použity jako důkazní prostředky pouze tehdy, pokud jsou formálně provedeny jako důkaz – např. přečtením nebo sdělením jejich obsahu za přítomnosti účastníků řízení. Podklady od jiných orgánů veřejné moci (např. od Policie ČR či jiného správního orgánu) nebo vlastní šetření správní řád obecně jako podklad pro rozhodnutí připouští. Hlavním kritériem pro zjišťování skutkového stavu zůstává zásada materiální pravdy. Pro poznatky správnímu orgánu známé z úřední činnosti platí, že správní orgán musí uvést, ze které jeho konkrétní činnosti či postupu jsou mu tyto skutečnosti známé (FIALA, Z., FRUMAROVÁ, K., VETEŠNÍK, P., ŠKUREK, M., HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V., SOVOVÁ, O., SCHEU, L. Správní řád: Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025–5–30]. ASPI_ID KO500_p12004CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336–517X).

117. V projednávané věci žalovaný vzhledem k námitkám žalobce provedl s cílem ověření správného přidělení bodů dle výsledkové listiny kontrolu spisů úspěšných uchazečů o studium. Nejednalo se však o provádění důkazu těmito spisy, ale o kontrolu souladu přidělených bodů dle kritérií s výsledkovou listinou, potažmo stanoveným pořadím uchazečů pro potřeby vypořádání námitky žalobce. Překontrolování skutečností ve spise není formální důkazní prostředek. Žalovaný na základě tohoto podkladu nevystavěl rozhodnutí ve věci samé, ale ověřoval zjištěný skutkový stav. Zároveň vysvětloval a podložil nedůvodnost námitky žalobce o chybném pořadí a přidělení bodů úspěšným uchazečům o studium. Proto shledal soud námitku nedůvodnou.

118. Podle § 38 odst. 2 správního řádu jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží–li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude–li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

119. Na prvním místě je třeba zdůraznit, že žalobce není kontrolním orgánem povolaným ke kontrole přijímacího řízení potažmo přepočítávání jednotlivých bodů ostatních uchazečů, a tudíž nemůže mít bez dalšího přístup k jednotlivým spisům ostatních uchazečů. Vážným důvodem k nahlížení do cizích spisů či přepočítání bodů ostatních uchazečů proto nemůže být pouhá snaha žalobce o kontrolu správnosti vyhlášených výsledků přijímacího řízení.

120. Žalobce není ani účastníkem přijímacího řízení ostatních uchazečů o studium. Nahlížet do jejich spisů může tedy pouze za splnění podmínek § 38 odst. 2 správního řádu. Musí prokázat právní zájem nebo jiný vážný důvod pro nahlížení. Je to právě osoba žádající o nahlédnutí do spisu, která musí tvrdit a prokázat svůj právní zájem nebo jiný závažný důvod (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2010, čj. 9 As 17/2010–73 nebo rozsudek ze dne 30. 11. 2011, čj. 6 Ads 132/2011–93). Správní orgán přitom dále zkoumá, zda nebude nahlédnutím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

121. Nejvyšší správní soud dovodil, že „povinnost tvrzení a povinnost důkazní není ve vztahu k nahlížení do spisu dle § 38 odst. 2 správního řádu samoúčelnou. Jsou to totiž právě skutečnosti uváděné žadatelem o nahlížení do spisu a týkající se tvrzeného právního zájmu či jiného vážného důvodu, které správnímu orgánu umožňují posoudit, zda je v konkrétním případě na místě umožnit žadateli do spisu (příp. do jeho části) nahlédnout, nebo zda je případné poskytnout ochranu právům některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejnému zájmu, a nahlédnutí do spisu žadateli s odkazem na překážku předvídanou § 38 odst. 2 správního řádu in fine neumožnit“ (rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2011, č. j. 8 As 80/2010–68).

122. K naplnění požadavku prokázání právního zájmu se podrobně vyjádřil žalovaný v rozhodnutí ze dne 12. 2. 2025, na které soud ve zbytku odkazuje. Soud doplňuje, že není sporu o tom, že nahlédnutí do správního spisu za účelem získání podkladů pro uplatnění nároků v soudním řízení může v některých případech založit právní zájem žadatele [viz např. rozsudky uváděné žalobcem – rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 6. 2013, Donau Chemie AG, C–536/11, (ten ale na danou věc nemůže dopadat pro neexistenci unijního prvku], rozsudek NSS ze dne 21.3. 2014, č. j. 1 Afs 87/2013–73). Existence soudního řízení sama o sobě ale nezakládá právní zájem žalobce. Takovéto řízení může založit právní zájem či jiný vážný důvod v případě, že existuje spojitost mezi soudním a správním řízením ve smyslu určení, k čemu budou informace ze spisu sloužit, zda jsou potřebné pro uplatnění práv žadatele apod. Shora uvedená rozhodnutí ovšem nelze doslova na daný případ použít.

123. Otázka v projednávané věci je postavena jinak. Žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí o svém nepřijetí ke studiu a odůvodňuje ji skutečnostmi, které měly být v jeho případě hodnoceny jinak, a tudíž mu měl být přidělen větší počet bodů. Nahlédnutím do spisů se domáhá zjištění informací o jiných bodových hodnoceních jiných uchazečů. Nicméně předmětem soudního přezkumu žaloby není přezkoumání udělení bodů dalším studentům, ani jejich pořadí, ani neplatnost přijímacího řízení, popř. změny rozhodnutí o přijetí uchazečů na jejich nepřijetí vzhledem k chybně přiděleným bodům. Pořadí ostatních uchazečů v přijímacím řízení sice hraje roli v umístění žalobce, avšak pro úspěch ve věci není nutné vyvrátit či změnit pořadí ostatních uchazečů. Při získání dalších požadovaných plusových bodů by žalobce získal stejný nebo vyšší počet než poslední přijatý uchazeč, a tudíž by byl také ke studiu přijat. Tento poslední přijatý uchazeč by ze studia nebyl vyřazen. Pokud se žalobce domnívá, že by přepočítáním všech bodů došlo k tak výraznému posunu v pořadí přijatých uchazečů, že by se např. posunul na přední příčky nebo do poloviny přijatých uchazečů, mlčky předpokládá, že došlo k naprostému selhání všech aspektů přijímacího řízení (chybné bodování Cermatem, svévolné přidělování plusových bodů, neoprávněné vyhovění odvolání apod.). Tomu ale zjištěný průběh přijímacího řízení a jeho výsledky nikterak nenasvědčují.

124. Soud si je sice vědom, že v dané situaci nelze právě s ohledem na neznalost spisů ostatních účastníků dodržet striktní požadavek na předložení přesně konkretizovaných relevantních důkazů o nesprávném hodnocení výsledků přijatých uchazečů. Avšak žalobce pouze obecně zpochybňuje udělení bodů ostatním uchazečům z testů Cermat, z dosaženého prospěchu, za účast v soutěžích a na zájmových činnostech. Neuvádí však jakékoliv plausibilní tvrzení či podloženou pochybnost, které by alespoň nasvědčovaly tomu, že došlo k selhání při hodnocení přijatých uchazečů. Neuvádí žádnou indicii, která by k tomuto závěru mohla vést a která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti výsledků přijímacího řízení, udělení bodů jednotlivým uchazečům a o jejich správném pořadí.

125. Proto soud uzavřel, že žalobce neprokázal právní zájem pro nahlédnutí do spisů ostatních úspěšných uchazečů o studium a ředitel GYBY, potažmo žalovaný nepochybil, pokud jeho žádost zamítl.

126. Nadto soud opakuje, že předpokladem aplikace § 38 odst. 2 správního řádu je to, že nahlédnutím do spisu nebude porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. V tomto ohledu je také nutné přihlédnout k ochraně osobních údajů jednotlivých uchazečů a velmi časově i obsahově náročnému případnému zabezpečení této ochrany při zveřejňování velkého počtu spisů uchazečů o studium a jednotlivých listin v nich obsažených.

127. Postupem, který užil žalobce, by bylo možné bez jakéhokoliv relevantního podkladu zpochybnit každé příjímací řízení. Neustálým, resp. v delším časovém horizontu několikanásobným přepočítáváním všech bodů a výsledků by nejen došlo ke zhroucení celého systému přijímacího řízení, ale i k narušení ochrany dobré víry, očekávání a právní jistoty nejen uchazečů o studium (resp. již přijatých studentů), ale i jednotlivých škol (resp. ředitelů).

128. Vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení nemá soud pochybnost o zákonnosti, platnosti a správnosti přijímacího řízení a přidělování bodů dle kritérií stanovených ředitelem GYBY. Zpochybnění výsledků přijímacího řízení je možné, existují–li důkazy (významné indicie) o nekorektnosti přijímacího procesu. V opačném případě je nutné předpokládat jeho správnost a zákonnost postupu správních či samosprávných orgánů, čemuž odpovídá posuzovaný případ.

129. Za těchto okolností a ze shora uvedených důvodů, soud neshledal důvod k tomu, aby si vyžádal spisy ve věci přijetí ke studiu úspěšných uchazečů a prováděl jimi v řízení před soudem dokazování. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 130. Žalobce měl před konáním přijímací zkoušky k dispozici jednotná kritéria přijímání ke studiu a způsob hodnocení jejich splnění, které nevybočily ze zákonných limitů správního uvážení ředitele GYBY. Tato kritéria žalobce prokazatelně nesplnil. Žalobce rovněž neprokázal právní zájem či jiný vážný důvod pro nahlížení do spisů všech přijatých uchazečů o studium.

131. Soud na základě výše uvedených zjištění a úvah dospěl k závěru, že žaloby nejsou důvodné, a proto je zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

132. Soud neprovedl důkazy navržené žalobcem, neboť veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení věci plynou z obsahu předloženého správního spisu, jehož obsahem se dokazování neprovádí, případně je považoval pro věc nerozhodné (spisy přijatých uchazečů ke studiu). Soud poznamenává, že při hodnocení základních pravidel a způsobu hodnocení matematických soutěží (bod 77 rozsudku) vycházel primárně z obsahu správního spisu a z tvrzení účastníků, která nebyla sporná. Zjištěné skutečnosti pouze ověřil z veřejně dostupných informací získaných z internetu ke dni vyhlášení rozhodnutí (www.matematickaolympiada.cz, www.logickaolympiada.cz, www.zskuldova.cz/verejnost/nase–souteze/mateso, www.pangeasoutez.cz).

133. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (obě žaloby byly jako nedůvodné zamítnuty), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Poučení

Vymezení věci Průběh řízení o přijetí ke vzdělávání Žaloba (sp. zn. 30 A 62/2024) Vyjádření žalovaného Replika žalobce Žaloba (sp. zn. 30 A 25/2025) Vyjádření žalovaného Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Posouzení věci soudem Nepřezkoumatelnost a nesrozumitelnost Hodnocení matematické úlohy, sportovní a ekologické mimoškolní činnosti Hodnocení studia a zkoušek z cizího jazyka Dodatečné opatřování dokladů ředitelem školy Matematické soutěže Zákaz diskriminace a rovný přístup Nahlížení do správních spisů ostatních uchazečů o studium Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení