30 A 81/2020 – 122

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. ve věci žalobci: a) J. K.sídlem X b) Development Trade s.r.o., IČ 04854799sídlem Melantrichova 970/17, 110 00 Praha 1 oba zastoupeni advokátem Mgr. Michalem Varmužousídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk proti žalovanému: Celní úřad pro Jihomoravský krajsídlem Koliště 17, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 27. 3. 2020, č. j. 101504–11/2020–530000–61 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. V projednávané věci jde o posouzení zákonnosti zadržení věcí podle § 121 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.

2. Na základě kontroly provedené dne 25. 2. 2020 v provozovně žalobce a) „H. u K.“ na adrese Z. 615, P., pojal žalovaný důvodné podezření, že žalobce a) provozuje hazardní hru bez povolení, proto přistoupil k zadržení jednoho kusu technického herního zařízení s názvem „Pegasus“ (dále též „THZ“) podle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách.

3. Proti uloženému opatření o zadržení věci specifikované v úředním záznamu o zadržení věci ze dne 25. 2. 2020, č. j. 101504–4/2020–530000–61, podali oba žalobci prostřednictvím společného zástupce námitky, které ředitel žalovaného napadeným rozhodnutím zamítl. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že s ohledem na to, že k předmětnému THZ nebylo předloženo žádné povolení k provozování hazardní hry, byl pro naplnění pojmu provozování hazardní hry rozhodující faktický stav, tj. kdo vykonává činnosti spočívající v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku (viz § 5 zákona o hazardních hrách). Měl za to, že v době realizace opatření o zadržení věci bylo dáno důvodné podezření, že je to právě žalobce a), kdo vykonává činnosti spočívající v uskutečňování hazardní hry, tedy že tuto hazardní hru nelegálně provozuje. Ředitel celního úřadu odmítl tvrzení stěžovatelů o porušení § 9 písm. e) kontrolního řádu ve vztahu k žalobci b), neboť ke kontaktování žalobce b) nebyl právní důvod, neboť kontrolovanou osobou byl žalobce a) a kontrolovanou provozovnou jím provozovaný H. u K.., kde se zadržené herní zařízení nacházelo. Argumentaci, že zařízení Pegasus nepracuje na principu náhody, ředitel žalovaného odmítl. Pracovníci celního úřadu v průběhu kontroly dospěli k odůvodněnému závěru, že u THZ jsou naplněny všechny podmínky legální definice hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Hra se nespustí bez vložení sázky, není zaručená návratnost vložené sázky a o výhře nebo prohře rozhoduje náhoda či neznámá okolnost. Prvek náhody je podle žalovaného obsažen v tom, že výše „výhry“ prezentovaná hodnotou Tetrix odměny je zcela závislá na náhodně vygenerovaném procesu. Hráč neví, kdy bude tato odměna vygenerována, jak často a v jaké výši. Neznámou okolností, jež má vliv na výsledek hry, je tak výše hodnot a četnost Tetrix odměn stanovených na základě náhody.

II. Obsah žaloby

4. Žalobci ve včas podané žalobě uvedli, že žalobce a) byl žalovaným v úředním záznamu o zadržení a odnětí věci označen jako kontrolovaná osoba, u níž má žalovaný podezření, že údajně provozuje hazardní hru bez povolení. Žalobce b) si od žalobce a) pronajal část jeho provozovny za účelem provozu technických zařízení se soutěží Pegasus. Obsluhu zařízení si žalobce b) zajišťuje osobami v pracovněprávním poměru na základě dohod o provedení práce.

5. Mají za to, že rozhodnutí ředitele žalovaného o zamítnutí námitek žalobců je vnitřně rozporné, nepřezkoumatelné a absentují zde důvody pro rozhodnutí, jak bylo vydáno. Skutkový stav, který je popsán i v rozhodnutí o námitkách – náhled na průběh soutěže, je v zásadním rozporu s právním hodnocením věci ze strany žalovaného o údajné náhodě v soutěži Pegasus ve smyslu zákona o hazardních hrách.

6. Soutěž Pegasus je koncepčně zcela novou soutěží, zásadně odlišnou od jakékoliv jiné soutěže, kterou celní úřady zařazují pod tzv. kvízomaty. Z hlediska základních principů soutěže Pegasus popsaných v protokolu o kontrole se evidentně jedná o soutěž, kterou nelze podřadit pod zákon o hazardních hrách. Dle žalobců v předmětné soutěži zcela absentuje náhoda nebo neznámá skutečnost, která by rozhodovala zcela nebo z části o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách a chybí tak důvodné podezření pro zadržení věcí ve smyslu § 121 zákona.

7. Vadou způsobující nezákonnost napadeného rozhodnutí je skutečnost, že v úředním záznamu o zadržení a odnětí věci není uvedeno, v čem má spočívat onen náhodný princip v soutěži a z čeho vyplývá. Žalovaný nezjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, neboť závěr, že soutěž je založena na kombinaci náhodného, vědomostního a dovednostního principu, je nesprávný. Nebyly řádně a v dostatečném rozsahu ověřeny principy hry atd. Žalovaný tedy nemohl mít dne 25. 2. 2020 důvodné podezření ve smyslu § 121 zákona o hazardních hrách, aby mohl zařízení se soutěží Pegasus zadržet. Pro posouzení soutěže Pegasus jsou podstatná pravidla soutěže, jejichž obsah pracovníci žalovaného zřejmě nečetli, a rovnou odsouhlasili, že jsou s nimi seznámeni.

8. Soutěž Pegasus je strategická hra, kde jsou soutěžícímu známy dopředu všechny okolnosti, které hráč potřebuje k tomu, aby si stanovil pro sebe optimální podíl odměn Kredit/Banka, o které chce hrát. Existuje možnost náhledu na celý průběh hry v dovednostní části hry Tetrix, jak uvádí samotní pracovníci Celního úřadu pro Zlínský kraj v protokolu o kontrole č.j. 15951–11/2019–640000–61 na straně 4. Je šest jediných možných celkových odměn soutěže přesně v součtu daných a garantovaných v poměru Kredit plus Banka. O výši celkové odměny si soutěžící rozhoduje sám. Není to software v zařízení nebo náhoda zabudovaná v soutěži, kdo určuje, kolik v soutěži soutěžící získá, ale je to soutěžící, kdo si volí nákupy jednotlivých kol tak, aby získal nejlepší možnou výhru. Výše výhry je na soutěžícím a jeho vědomostech a dovednostech. Nejedná se tedy o žádnou “válcovou hazardní hru“ jak se snaží tvrdit žalovaný, tedy že odměnu Tetrix získá soutěžící při výherní kombinaci symbolů na válcích apod.

9. Soutěžící si sám nakombinováním náhledu na průběh celé hry a jednotlivé vizualizace a kombinací 96 možných sekvencí předem definovaných odměn stanoví výši výhry v soutěži, o jakou bude hrát. V soutěži nefunguje žádný generátor náhody. Všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící má k dispozici v každé vizualizaci v dovednostní části hry Tetrix aktuální náhled na celý průběh soutěže, na počet kol předem, který se rovná poměru aktuální částky v kreditu/aktuální výše ceny za nákup, kterou si zvolí. Při stavu kreditu např. 100 Kč a zvolené ceně nákupu 5 Kč za jedno kolo má tedy soutěžící v každý okamžik náhled na 20 kol ve všech Vizualizacích při hodnotě nákupu za 5 Kč, při nákupu za 10 Kč má náhled na 10 kol a tak podobně. Je tedy na soutěžícím, kterou vizualizaci si po získání náhledu na jednotlivé Vizualizace v Tetrix vybere a odehraje. Náhled je zcela zdarma a po odehrání Tetrix hry se soutěžící rozhodne, kterou vizualizaci si zvolí, zda vůbec nějakou a případně může soutěž opustit bez ztráty jakékoli finanční částky. V rámci Tetrix hry v soutěži Pegasus si soutěžící v dovednostní části soutěže vytvoří náhled na celý možný průběh soutěže, včetně toho, jak bude mít postavené symboly na válcích v jednotlivých kolech. Toto žalovaný sice zjistil, nicméně náhled na průběh hry jako skutečnost vylučující náhodu v soutěži účelově odmítl.

10. Žalobci dále namítali, že soutěžící ví přesně např. 20 kol předem v jednotlivých vizualizacích, ve kterých kolech získá body do vědomostní části Pegasus soutěže a jaké bude postavení symbolů na válcích. Pro soutěžícího tedy není získání bodů do vědomostní části Pegasus žádnou neznámou skutečností nebo náhodou, která by rozhodovala o výhře nebo prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách. Přesně předem ví, ve kterých kolech tuto odměnu v podobě bodů do Pegasus soutěže získá a jak se mu zobrazí symboly na válcích. Dále soutěžící předem ví současně, ve kterých kolech získá přímou Tetrix odměnu a v jaké výši, včetně toho, jaké se mu zobrazí symboly na válcích – linie symbolů nic negeneruje, je pouze grafickým pozadím zobrazujícím soutěžícímu hodnotu, která je mu předem známá. Pro soutěžícího tedy není získání přímé Tetrix odměny připsané do kreditu žádnou neznámou skutečností nebo náhodou, která by rozhodovala o výhře nebo prohře, protože soutěžící ví předem, ve kterých kolech tuto přímou Tetrix odměnu získá, v jaké výši a jak mu ji zobrazí symboly. Z uvedeného je zřejmé, že závěry celního úřadu o náhodě z hlediska nevědomosti soutěžícího o tom, kdy a jakou získá Tetrix odměnu, jsou zcela liché. Soutěžícímu je rovněž předem známo, jaké bude postavení symbolů na válcích v každém kole a soutěžící tedy ví dopředu např. 20 kol v každé vizualizaci, jaké bude postavení symbolů, a toto pro něj není neznámou skutečností nebo náhodou, která by rozhodovala o výhře nebo prohře. Soutěžící ví předem, jakou částku přesně získá v přímých Tetrix odměnách a jaký bude přesně stav jeho Kreditu po těchto např. 20 kolech, a jakou bude mít částku v Pegasus bance – vědomostní části soutěže, a kolik tedy může celkem ve hře získat do Kreditu podle toho, jak bude úspěšný ve vědomostní soutěži. Soutěžící tedy zná předem celý průběh hry a všechny možné výsledky, kolik může ve hře vyhrát (podle úspěchu v Pegasus bance na úrovni 1 – 5); jediné, co nezná, jsou logicky otázky v Pegasus bance, které bude muset zodpovědět.

11. Podle žalobců tak v průběhu soutěže nepřistupuje ke vkladu do soutěžního kola z pohledu soutěžícího náhoda nebo předem neznámá okolnost. Nejsou tak splněny podmínky pro to, aby bylo možno soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách, protože soutěžící má předem informace o tom, co v daném kole nastane, jakou získá odměnu, zda Tetrix nebo Pegasus a v jaké výši, včetně grafického pozadí, jak proběhne atd. Mají tedy za to, že rozhodující je, že soutěž Pegasus umožňuje díky náhledu Tetrix soutěžícímu hrát soutěž zcela bezpečně bez předem neznámé skutečnosti, bez náhody, s informacemi o průběhu celé hry, jakož i o tom co může v jednotlivých kolech získat.

12. Každá vizualizace nabízí jiný poměr přímých Tetrix odměn a Pegasus odměn a v rámci Tetrix hry soutěžící zjistí, která vizualizace mu nabídne pro něj nejvýhodnější poměr Tetrix a Pegasus odměn. Poté, co si soutěžící vytvoří náhled např. na 5 nebo 10 kol v jedné nebo více vizualizacích, se rozhodne, zda a kterou vizualizaci odehraje či nikoliv (případně kolik kol z ní) a přemění tak peníze na Tetrix odměny a Pegasus odměny, jak se dozvěděl předem. Stejně tak se soutěžící může po náhledu rozhodnout hru ukončit, neodehrát žádné kolo a nechat si vrátit všechny vložené peníze. Soutěžící má možnost v každém okamžiku hry přejít do Tetrix hry pro vytvoření náhledu na hru v jednotlivých vizualizacích, záleží jen na jeho rozhodnutí.

13. Na rozdíl od „kvízomatů“, jimiž se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 1 As 136/2018, nemá u soutěže Pegasus soutěžící náhled pouze na jedno kolo předem, ale má náhled na celý průběh soutěže, včetně postavení symbolů na válcích jako grafickém pozadí v jednotlivých kolech, a je pouze na jeho rozhodnutí, zda jednotlivá kola zobrazená v náhledu odehraje nebo nikoliv. V soutěži navíc platí, že hodnota odměny v každém kole je rovna vždy minimálně dvojnásobku vkladu do kola. Soutěžící tedy vždy ví předem, s jakou částkou může skončit, pokud uspěje i ve vědomostní části hry.

14. Mají za to, že výhra nebo prohra v soutěži je pouze otázkou znalostí a dovedností. Soutěžící má předem náhled na celý možný průběh soutěže a ví přesně, kolik může v soutěži získat. O úspěchu a jeho výši tedy nerozhoduje žádná neznámá skutečnost ani náhoda, a to ani částečně. Závěry žalovaného o přítomnosti náhody v soutěži jsou tedy jednoznačně nesprávné a celní správa evidentně nemá u soutěže Pegasus zjištěny a podloženy žádné skutečnosti, které by v potřebném rozsahu odůvodňovaly ono důvodné podezření o náhodě ve smyslu zákona o hazardních hrách.

15. Je tedy nepodstatné, že na získání Tetrix odměny nemusí soutěžící vynaložit žádnou vědomost, neboť ví předem, ve kterých kolech v té které vizualizaci tuto přímou odměnu získá, v jaké výši a jak budou postavené symboly na válcích a tedy nic z toho není pro soutěžícího z jeho pohledu předem neznámou nebo náhodou. Stejně tak je podle názoru žalobců nesmyslný závěr žalovaného, že soutěžící si nemusí náhled v Tetrix soutěži vytvořit, a proto bude získání přímých Tetrix odměn pro něj neznámou skutečností nebo náhodou. Toto již není o náhodě, kterou by soutěžící nemohl ovlivnit, ale o rozhodnutí samotného soutěžícího, že informaci o průběhu celé soutěže nechce.

16. Žalobci odkazují na pravidla hry přiložená k žalobě, dále na principy soutěže Pegasus a znalecký posudek, který si nechal žalobce b) zpracovat ve zkušebním znaleckém ústavu – Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině. Dle jeho závěrů je u soutěže náhoda nebo neznámá skutečnost vyloučena.

17. Žalobci proto shodně navrhli, aby soud napadené rozhodnutí ředitele žalovaného celního úřadu č.j. 101504–11/2020–530000–61 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

18. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout.

19. K námitce, že hru Pegasus nelze podřadit pod režim zákona o hazardních hrách, žalovaný uvedl, že smyslem postupu žalovaného nebylo postavit najisto, že technické zařízení Pegasus není hazardní hrou provozovanou prostřednictvím technického zařízení. O této otázce bude celním úřadem rozhodováno až v rámci navazujícího správního řízení. Není praktické, účelné ani reálné přesouvat složité dokazování a právní argumentaci na toto dokazování navazující již do fáze kontrolního řízení. Takový požadavek je nutno odmítnout jako absurdní, neboť by tím bylo provádění kontrol (včetně postupu podle § 121 zákona o hazardních hrách) fakticky znemožněno. Aby bylo možné dosáhnout efektivní a účelné kontroly, zákonodárce stanovil, že k zadržení věci postačuje „pouhé“ důvodné podezření, které v tomto případě bylo založeno. Jak úřední záznam o zadržení věci, tak následně napadené rozhodnutí, kterým byly námitky proti opatření o zadržení věci vyřízeny, obsahují dostatečné odůvodnění, z jakých skutečností vyplynulo dozorujícímu orgánu podezření, že se jedná o hru, která naplňuje definici hazardní hry ve smyslu § 3 zákona o hazardních hrách, k jejímuž provozování nebylo uděleno povolení. Pokud žalobci tvrdí, že soutěž Pegasus znaky hazardní hry dle zákona o hazardních hrách nenaplňuje, jedná se pouze o rozdílný názor žalobců, nikoliv o chybný postup žalovaného a absenci důvodnosti jeho podezření.

20. K opakované námitce žalobců, že existence dovedností části Tetrix v soutěži Pegasus eliminuje prvek náhody, kdy soutěžící má možnost náhledu na celou hru a je mu tedy známa četnost a výše případných výher (Tetrix odměn), v důsledku čehož se nemůže jednat o hazardní hru ve smyslu § 3 zákona o hazardních hrách, žalovaný uvádí, že ono důvodné podezření vyplynulo dozorujícímu orgánu z provedení kontrolního nákupu. Při něm bylo zjištěno, že náhled na všechna budoucí kola není bezpodmínečně garantován každému sázejícímu, avšak pouze tomu, kdo dosáhne dostatečného počtu bodů ve hře Tetrix. Pokud ovšem hra Tetrix není sázejícím odehrána z důvodu, že nebyl schopen nebo ochoten tuto hru odehrát, náhled na celou hru mu k dispozici není a zařízení Pegasus se následně chová jako zařízení, v němž o případných výhrách rozhoduje pevně definované schéma výherních kombinací. Toto schéma se ve vztahu k sázejícímu jeví jako neznámá okolnost.

21. Žalovaný dále uvádí, že případný rozdílný výklad žalobců a žalovaného na stejnou věc není otázkou pro řízení o námitkách, ale bude otázkou až v případném následném správním řízení, v němž bude posouzena právě i existence prvku náhody, a to včetně dokazování. Posouzení a prokázání, že se skutečně jedná o hazardní hru, je tedy až následně předmětem přestupkového řízení. Žalobní námitky žalobců týkající se těchto otázek tak nemohou být řešeny v tomto soudním řízení.

V. Posouzení věci soudem

22. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, včetně postupu žalovaného předcházejícího jeho vydání, v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.

23. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 zákona č. 150/ 2002 Sb., soudního řádu správního, dále též „s. ř. s.“). Z velké části vycházel ze závěrů vyslovených v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, č.j. 29 A 150/2019–87, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2020, č.j. 30 A 125/2019–138, resp. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2021, č.j. 2 As 266/2020–52 (k přípustnosti žaloby proti typově stejným rozhodnutím viz např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2018, č.j. 30 Af 19/2017–60).

24. Podle § 121 odst. 1 věty první zákona o hazardních hrách je osoba pověřená dozorujícím orgánem povinna zadržet věc, je–li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona.

25. Je třeba souhlasit se žalovaným, že pro zadržení věci je dostačující, existuje–li v době provádění kontroly důvodný předpoklad, že hra provozovaná na herním zařízení je podřaditelná pod definici hazardní hry ve smyslu zákona o hazardních hrách, a současně nebylo předloženo povolení k provozování hazardní hry. Otázka, zda se podezření z porušení právních předpisů potvrdí, či vyvrátí, je věcí až navazujícího správního řízení, ve kterém bude rozhodnuto meritorním rozhodnutím o případné odpovědnosti za přestupek.

26. Jak vyplývá z důvodové zprávy k citovanému ustanovení, institut zadržení věci, je–li důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování zákona o hazardních hrách, představuje neopomenutelný a efektivní nástroj využitelný k zabránění porušování zákonem stanovených povinností. Z důvodu zamezení nadměrnému administrativnímu zatížení dozorujících orgánů a potencionálnímu snížení jejich operativní schopnosti při boji s nelegálním provozováním hazardních her byla zvolena úprava, podle níž není třeba vydat rozhodnutí o zadržení věci, nýbrž se pouze zákonem stanoveným postupem provede opatření zadržení věci, které se následně oznámí osobě, která měla věc v době zadržení u sebe. K tomuto postupu není třeba, aby bylo vydáno formalizované správní rozhodnutí.

27. Po celních orgánech nelze požadovat, aby již ve fázi kontroly na místě (kdy dochází k zadržení věci) prováděly složité dokazování s cílem postavit najisto, že soutěž provozovaná na předmětném zařízení je hazardní hrou provozovanou prostřednictvím technického herního zařízení. Takový požadavek je třeba odmítnout jako absurdní, neboť přijetím takového výkladu by byla efektivní a účelná kontrola fakticky znemožněna. Podmínkou k zadržení věci je tedy pouhé důvodné podezření na nelegální provozování hazardní hry.

28. Co se týče tvrzení žalobce a), že kontrolovanou osobou a provozovatelem technického zařízení měl být žalobce b), který má s žalobcem a) uzavřenou smlouvu o nájmu, lze odkázat na str. 5 napadeného rozhodnutí, kde se žalovaný touto otázkou podrobně zabýval. Zmínil, že pro naplnění pojmu provozování hazardní hry byl v daném případě rozhodující faktický stav, tj. kdo vykonává činnosti spočívající v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména přijímání sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry (§ 5 zákona o hazardních hrách). Žalovaný považoval za podstatné, že předmětné zařízení bylo umístěno v provozovně žalobce a), obsluha žalobce a) (v předmětné věci byl obsluhující osobou baru přímo osoba kontrolovaná – tedy žalobce a)) na něj dohlíží v rámci své pracovní činnosti, žalobce a) řeší prostřednictvím svých zaměstnanců vyplácení výher a má na starost také zabezpečení jejich provozuschopnosti. Mimo to žalobce a) v rámci kontrolního řízení nepředložil kontrolujícím osobám žádnou smlouvu o pronájmu či jakoukoliv dohodu o provedení práce. Soud přisvědčil žalovanému, že s ohledem na kontrolní zjištění bylo dáno důvodné podezření, že žalobce a) je dozorovanou osobou, tj. vykonává činnost spočívající v uskutečňování hazardní hry ve smyslu § 5 zákona o hazardních hrách.

29. V této souvislosti soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2020, č.j. 5 As 300/2019–33. Podle nich je dozorovanou osobou oprávněnou podat námitky podle § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách osoba provozující hazardní hru ve smyslu § 5 zákona o hazardních hrách. Podle tohoto ustanovení se provozováním hazardní hry rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry. Za provozovatele hazardní hry tak lze označit každého (lhostejno zda půjde o vlastníka technických zařízení nebo o osobu, která bude mít zařízení v nájmu, či jakoukoli třetí osobu), kdo svým jednáním naplní znaky provozování či organizování loterie dle 4 odst. 3 zákona o loteriích, aniž by šlo o povolené loterie (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, č.j. 1 As 207/2018–32). Podle § 4 odst. 3 zákona o loteriích se přitom provozováním loterií a jiných podobných her rozumí činnost směřující k uvedení loterií a jiných podobných her do provozu, včetně zprostředkovatelských, organizačních, finančních, technických a dalších služeb souvisejících se zajištěním provozu těchto her a jejich řádné ukončení a vyúčtování. Provozováním loterií se také rozumí vykonávání všech dalších činností, které provozovateli ukládají jiné právní předpisy.

30. Pokud žalobci namítali, že celní úřad neučinil žádné kroky k ověření principu hry provozované prostřednictvím zadrženého zařízení Pegasus, ani této argumentaci soud nepřisvědčil. Jak vyplývá ze spisového materiálu, základní principy hry byly popsány v protokolu o kontrole, ze kterého mimo jiné vyplývá, že v průběhu hry dochází k vygenerování hodnoty „Pegasus banka“, která je vždy 200 % sázky, nebo hodnoty „Tetrix odměna“, jejíž výše je proměnná. Kdykoli v průběhu hry může hráč ze hry odejít a přesunout se do Pegasus banky, což je znalostní část hry. Před zahájením hry a kdykoliv v jejím průběhu má hráč možnost náhledu na průběh hry prostřednictvím hry Tetrix – jedná se o klasickou hru „Tetris“, jejíž podstatou je složení obrazců tak, aby vznikla vodorovná linie, která zmizí; při dosažení konečného skóre se hráči zobrazí výsledek kola, a to typ hodnoty, která ve hře nastane (Tetrix odměna nebo Pegasus banka) a její výše. Princip hry popsaný v protokolu o kontrole se v zásadě nijak neodlišuje od principu hry popsaného v žalobě. Žalovaný tedy netvrdí, že by hra Pegasus probíhala jiným než žalobci tvrzeným způsobem.

31. Spornou je však otázka, zda na základě zjištěných skutečností bylo založeno důvodné podezření na nelegální provozování hazardní hry. Žalobci v námitkách proti opatření o zadržení věci i v žalobě namítali, že soutěž Pegasus je strategickou hrou, ve které zcela absentuje náhoda nebo neznámá skutečnost, která by rozhodovala zcela nebo zčásti o výhře nebo prohře. Trvají na tom, že soutěžící má náhled na celý průběh soutěže, ví předem, o jakou částku hraje, a pouze on si určuje, kolik v soutěži získá. Závěry žalovaného o náhodě z hlediska nevědomosti soutěžícího o tom, kdy a jako získá Tetrix odměnu, považují žalobci za zcela liché.

32. Žalovaný se otázkou založení důvodného podezření na nelegální provozování hazardních her zabýval na str. 6 – 8 napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že pro posouzení, že došlo k porušení zákona o hazardních hrách, je rozhodující skutkový stav v době zadržení zařízení, tj. v době kontroly, která proběhla v provozovně žalobce a) dne 25. 2. 2020. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že pracovníci celního úřadu vycházeli při zadržení THZ z § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, podle něhož hra je hazardní hrou při naplnění tří kumulativních podmínek: 1. musí jít o hru, do níž sázející vloží sázku, 2. návratnost sázky se nezaručuje, 3. o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. V průběhu kontroly pracovníci žalovaného provedli kontrolní nákup, na základě kterého dospěli k odůvodněnému závěru, že u THZ jsou naplněny všechny podmínky legální definice hazardní hry dle § 3 zákona o hazardních hrách.

33. K podmínce, že o výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo neznámá skutečnost, žalovaný uvedl, že prvek náhody je obsažen v tom, že výše výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč neví, kdy bude tato odměna vygenerována, jak často a v jaké výši. Podmínkou hry sice není účast na hře Tetrix, na základě které má hráč možnost dopředu nahlédnout na následující průběh hry, případně si vybrat pro něj nejpříznivější průběh hry, hráč tak může hrát zcela nezávisle na hře Tetrix bez informace o četnosti a výši budoucích Tetrix odměn. Neznámou okolností, jež má vliv na výsledek hry, je tak výše hodnot a četnost Tetrix odměn (výher) stanovených na základě náhody (hráči neznámému algoritmu výpočtu). Nelze předvídat, kdy Tetrix odměny přijdou, ani jaká bude jejich výše spočívající v násobku dané sázky (výjimkou je náhled po hře Tetrix, který ale zobrazuje náhled pouze při daném výběru parametrů jako je sázka, vklad a typ hry a až po úspěšném zvládnutí všech kol).

34. Soud má ve shodě se žalovaným za to, že prvek náhody je obsažen již v tom, že výše potenciální výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč má sice možnost po odehrání hry Tetrix nahlédnout na následující průběh hry, dle čehož se může rozhodnout ohledně své další účasti v soutěži, avšak o typu odměn a jejich výši ve své podstatě rozhoduje náhoda. Ztotožnit se lze i se závěrem, že v případech, kdy je hra hrána nezávisle na hře Tetrix, tj. bez informací o četnosti a výši hodnot budoucích odměn, což hra umožňuje, je výše Tetrix odměn a jejich četnost stanovena z pohledu soutěžícího zcela náhodně. Bez účasti na hře Tetrix hra vypadá a probíhá shodně jako na klasickém výherním hracím přístroji (válcová hra, grafické symboly), což samo o sobě zakládá důvodné podezření, že o výhře nebo prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.

35. Lze tak konstatovat, že v případě, že se soutěžící rozhodne, že bude hrát bez využití možností vyplývajících z hry Tetrix, je „nenáhodný“ prvek soutěže přinejmenším z pohledu soutěžícího natolik oslaben, že je akceptovatelný závěr o „důvodném podezření“ ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách. O tom, že taková možnost (přejít bez dalšího tzv. „na válce“) tu pro soutěžícího je, se soud přesvědčil např. z videozáznamu o kontrolním nákupu, který je součástí správního spisu (k primárnosti posouzení přítomnosti prvku náhody v průběhu hry z pohledu hráče a „projevování“ se technických zařízení „navenek“, nikoli z hlediska fungování hardwarového či softwarového vybavení herních zařízení viz odstavce 22–25 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018–32). Žalobci mají pravdu v tom, že rozhodnutí, zda možnosti náhledu soutěžící využije či nikoliv, je pouze na jeho vůli. Při hodnocení „důvodného podezření“ ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách však nelze přehlížet, že hra Pegasus poměrně snadno umožňuje soutěžícímu přejít na hru odpovídající klasické „válcové hře“ a vyhnout se hře Tetrix, v níž se soutěžícímu zobrazují vizualizace příštích kol.

36. V souvislosti s posouzením naplnění podmínek definice hazardní hry lze odkázat na rozšířené stanovisko Ministerstva financí – Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, k tzv. kvízomatům (dostupné na https://www.mfcr.cz/cs/soukromy–sektor/hazardni–hry/archiv–zakon–c–202–1990–sb/stanoviska/sdeleni–ministerstva–financi–k–tzv–kvizo–16525), které se vztahovalo k předchozí právní úpravě (zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách). S tímto rozšířeným stanoviskem se lze ztotožnit zejména v tom, že „jediným objektivním přístupem, jak posuzovat náhodu, je nalézat ji všude tam, kde nehraje nezanedbatelnou roli. Náhoda se neshledává u soutěží, které jsou založeny zcela na vědomosti či na výkonu hráče a při kterých hráč má výsledek hry zcela ve svých rukou. Hraniční případy vyžadují individuální posouzení.“ 37. V daném případě s ohledem na kontrolní zjištění, podklady nacházející se ve správním spisu i samotné rozhodnutí žalovaného včetně vědomosti celní správy o existenci jiných typů „kvízomatů“, které jsou považovány za hazardní hry a které z pohledu soutěžícího fungují na podobném principu, lze považovat podezření, že by se mohlo jednat o nelegální provozování hazardní hry, jednoznačně za důvodné. Podmínky pro zadržení věci dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách tak byly v daném případě splněny.

38. Otázka, zda podezření celní správy bude následně potvrzeno nebo vyvráceno, bude řešena v případném správním řízení o přestupku. „Skutečné“ a detailní právní posouzení existence prvku náhody včetně dokazování tedy bude až předmětem tohoto následného řízení, v němž budou mít žalobci možnost uplatnit všechny námitky uvedené v žalobě, včetně návrhů na dokazování, na což v rámci kontrolního řízení (ani v rámci tohoto soudního přezkumu) nebyl s ohledem na charakter řízení významnější prostor. Lze však doplnit, že posouzením hry Pegasus, jako hry hazardní, se v rámci řízení o přestupku podle zákona o hazardních hrách zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 11. 2021, č.j. 4 As 120/2021–75. V něm uzavřel, že na celou hru Pegasus je třeba hledět jako na hru hazardní. Podle Nejvyššího správního soudu „[a]ni přítomnost vědomostního prvku ve fázi Pegasus banka nemůže převážit nad celkovým hazardním charakterem hry Pegasus. O skutečnosti, že vědomostní prvek hraje ve hře Pegasus spíše doplňkovou roli, přitom svědčí zejména její výše popsaná náročnost. Pokud by totiž hra Pegasus byla tvořena pouze touto vědomostní částí, fakticky by to znamenalo, že i pro hráče, který by znal odpovědi na 75 % položených otázek, by hra byla ztrátová. Hra by se pro hráče stala ziskovou teprve tehdy, pokud by hráč znal správné odpovědi alespoň na 83,3 % (tedy na pět otázek ze šesti). Pouze taková úspěšnost by hráči zajistila, že ve více než polovině případů by zvládl správně odpovědět na pět otázek v řadě. Vzhledem ke složitosti otázek je přitom velmi nepravděpodobné, že by za těchto podmínek běžní hráči hru Pegasus hráli.“ 39. V nynějším řízení proto soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování listinami přiloženými k žalobě, které nejsou součástí správního spisu (konkrétně znaleckým posudkem č. 06/2019 Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině a protokolem o kontrole Celního úřadu pro Karlovarský kraj č.j. 27509–12/2019–540000–61), neboť nyní věc posuzoval z hlediska onoho „důvodného podezření“ dle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách.

VI. Závěr a náklady řízení

40. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobu žalobců zamítl jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobci ve věci úspěch neměli (žaloba byly jako nedůvodná zamítnuta), a nemají proto právo na náhradu nákladů řízení.

42. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly (žalovaný ani náhradu nákladů řízení nepožadoval, viz vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 6. 8. 2020). Soud proto rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

I. Vymezení věci II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného V. Posouzení věci soudem VI. Závěr a náklady řízení