30 A 82/2021 – 106

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: M. S. zastoupen advokátem Mgr. Janem Vondrou sídlem Palackého třída 2203/186, Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2021, č. j. MMB/0292289/2021 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru sociální péče, ze dne 10. 6. 2021, č. j. MMB/0292289/2021 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na účet jeho právního zástupce Mgr. Jana Vondry, advokáta, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 32 684 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou ze dne 30. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud vyslovil, že založení písemností od P. S., narozeného X, bytem X, ze dne 17. 9. 2020 a ze dne 19. 10. 2020 do podkladové části spisové dokumentace nezletilého M. S., narozeného X, vedeného žalovaným pod sp. zn. Om 68/2018 bylo nezákonné. Žalobce se dále domáhal, aby soud uložil žalovanému obnovit stav před zásahem (vyjmout uvedené písemnosti z podkladové části spisové dokumentace sp. zn. Om 68/2018).

2. Žalobce uvedl, že na základě opakovaného nahlížení do spisové dokumentace jeho syna, nezletilého M. S., vedené žalovaným pod sp. zn. Om 68/2019 ode dne 29. 10. 2019 (jmenování Statutárního města Brna opatrovníkem dle § 469 z. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních ze dne 11. 10. 2019) požádal dne 25. 1. 2021 žalovaného o poskytnutí vyjádření P. S., bývalého partnera Ing. P., jenž bylo doručeno správnímu orgánu dne 17. 9. 2020. Správním orgánem bylo žalobci odmítnuto nahlédnout do citovaného vyjádření s tím, že žádosti nelze vyhovět, neboť bylo vyhodnoceno, že požadovaný dopis by měl být založen v tzv. podkladové složce spisové dokumentace (s odkazem na směrnici MPSV č. j. 2013/26780–21 ze dne 19. 9. 2013). Žalobce následně dne 12. 3. 2021 podal správnímu orgánu stížnost na postup Orgánu sociálně–právní ochrany dětí Brno – Žabovřesky ve věci nesprávného založení dopisu od pana P. S. do spisové dokumentace sp. zn. Om 68/2019. Stížnost byla vyřízena sdělením tajemnice ÚMČ Brno – Žabovřesky ze dne 27. 4 2021, č. j. MCBZAB 06469/21/OSOC/IZDJ, v němž bylo uvedeno, že v případě vyjádření pana S. se nejedná o oznámení dle čl. 8 odst. 2 písm. a) shora citované směrnice o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně–právní ochrany dětí. Dne 28. 4. 2021 žalobce podal Magistrátu města, odboru sociální péče podnět pro prošetření postupu Odboru sociálně–právní ochrany dětí Brno – Žabovřesky ve věci vyřízení předmětné stížnosti. Dne 10. 6. 2021 obdržel žalobce sdělení vedoucí oddělení sociálně–právní ochrany dětí Magistrátu města Brna, jenž se ztotožňuje se způsobem vyřízení stížnosti žalovaným. Žalobce při osobní kontrole vyřízení jeho stížnosti dne 28. 6. 2021 zjistil, že existuje i další podání P. S., jenž správní orgán neoprávněně a nezákonně založil do podkladové složky spisové dokumentace Om 68/2019 (jedná se o dopis jmenovaného ze dne 19. 10. 2020). Založením dopisu P. S. ze dne 17. 9. a 19. 10. 2020 do podkladové složky spisové dokumentace sp. zn. Om 68/2019 jednal žalovaný nezákonně a proti nejlepšímu zájmu syna žalobce. Utajením předmětných dopisů žalovaným bylo porušeno právo žalobce vyplývající z jeho rodičovské odpovědnosti.

3. Usnesením ze dne 26. 11. 20221, č. j. 30 A 82/2021 – 43 Krajský soud v Brně žalobu odmítl s poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2020, č. j. 1 As 144/2019–48 s tím, že orgán sociálněprávní ochrany dětí při výkonu funkce kolizního opatrovníka není správní orgán ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a jeho činnost není přezkoumatelná ve správním soudnictví. Krajský soud dovodil, že je v dané věci klíčové, že orgán sociálněprávní ochrany dětí se pohyboval mimo správní řízení, v němž by bylo rozhodováno o právech a povinnostech účastníků, neboť vystupoval v roli kolizního opatrovníka v souvislosti s řízením ve věcech péče o nezletilé. Ke kaseční stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud zrušil uvedené usnesení zdejšího soudu, a to rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10 As 23/2022–38. V citovaném rozsudku se Nejvyšší správní soud ztotožnil s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2022, č. j. 4 As 110/2022 – 28, č. 4422/2023 Sb. NSS s tím, že rozhodnutí o odmítnutí nahlížet do spisové dokumentace podléhá přezkumné pravomoci správních soudů, a to i za stavu, kdy se jedná o dokumentaci týkající se výkonu funkce opatrovníka dítěte v občanském soudním řízení. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10 As 23/2022 – 38 dále dospěl k závěrům, že úřad městské části vystupoval v reakci na žalobcovu žádost v oblasti veřejné správy a rozhodoval o žalobcovu veřejném subjektivním právu; správně měl úřad o této žádosti vydat formální rozhodnutí, což neudělal (materiálně je však jeho sdělení rozhodnutím). Žalobce se proti němu bránil u nadřízeného správního orgánu – Magistrátu města Brna, čímž vyčerpal opravný prostředek, o němž jej úřad poučil. Rovněž sdělení Magistrátu města Brna (ze dne 10. 6. 2021, č. j. MMB/0292289/2021 – pozn. Krajského soudu v Brně) je třeba považovat za rozhodnutí, přičemž proti tomuto sdělení (rozhodnutí) mohl žalobce podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ust. § 65 s.ř.s. Za uvedeného stavu je třeba, aby krajský soud umožnil žalobci nesprávně podanou žalobu změnit. Krajský soud v Brně proto usnesením ze dne 20. 9. 2023 poskytl žalobci lhůtu k navržení změny žaloby ve smyslu posledně citovaného; žalobce podáním ze dne 23. 10. 2023 takovouto změnu navrhl a zdejší soud usnesením ze dne 29. 11. 2023, č. j. 30 A 82/2021–67 připustil změnu předmětné žaloby ze dne 30. 6. 2023 tak, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – Magistrátu města Brna (jako žalovanému) ze dne 10. 6. 2021, č. j. MMB/0292289/2021.

II. Vyjádření žalovaného a replika žalobce k němu

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že doposud při obdobných žádostech, jako byla žalobcova, vycházel z komentovaného znění zákona o sociálněprávní ochraně dětí (Marcela, M., Hovorka, D., Křístek, A., Trubačová, K., Zárasová, Z. Zákon o sociáiálně–právní ochraně dětí. komentář. 2. vydání. Praha: Walters cluver ČR 2019, str. 734–736). V tomto komentáři je uvedeno, že nahlížení do písemností tvořících podklad pro zpracování spisové dokumentace je vyloučena přímo ze zákona a není třeba vydávat rozhodnutí o odmítnutí případné žádosti o nahlédnutí do těchto písemností. Vzhledem k tomu, že žalobcem požadovaný dokument se nevydává žádnému orgánu, fyzické nebo právnické osobě a lze jej předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání, nemůže žalovaný obsah tohoto dokumentu více specifikovat. Předním hlediskem při poskytování sociálněprávní ochrany je zájem a blaho dítěte (Úmluva o právech dítěte zakotvuje v článku 3 odst. 1, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí). Žalovaný se v rámci šetření způsobu vyřízení stížnosti ztotožnil s posouzením tajemnicí Úřadu městské části Brna, Brno–Žabovřesky při jejím vyřizování, právě i pokud jde o uvedení možných dopadů zpřístupnění obsahu dokumentu rodičům nacházejícím se v zacykleném rodičovském konfliktu na nezletilého.

5. V replice ze dne 6. 3. 2024 žalobce uvedl, že na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2023, č. j 10 As 23/2022 – 38 požádal dne 6. 9. 2023 tajemnici Úřadu městské části Brno –Žabovřesky o vyjmutí dopisu ze dne 19. 10. 2020 (druhého dopisu) nezákonně založeného do podkladové složky Om spisové dokumentace zaslaného P. S. z podkladové složky P/Om a jeho řádné založení do spisové dokumentace. V odpovědi na uvedenou žádost sdělila tajemnice ÚMČ Brno – Žabovřesky písemností ze dne 22. 9. 2023 sp. zn. MCBZAB 13676/23, že „… po zvážení všech aspektů a po proběhlé konzultaci s poslední koordinátorkou případu jsme dospěli k závěru, že předmětný dopis, resp. jeho založení do podkladové složky, nebylo tehdejší koordinátorkou případu zcela správně vyhodnoceno. Nicméně vzhledem k faktu, že uvedená spisová dokumentace je již uzavřena a není tedy možné s ní manipulovat, byla pořízena fotokopie, jež je založena v běžné části spisové dokumentace“. Sám žalovanému nadřízený orgán konstatoval, že v případě založení do podkladové složky spisové dokumentace jednoho z dopisů z roku 2020 bylo postupováno nezákonně. Žalobce dále uvedl, že se žalovaný ve svém vyjádření k žalobě zabývá otázkami, které nejsou pro projednávaný spor podstatné. V dané věci žalobce napadá nesprávné rozhodnutí žalovaného o nezákonném postupu podřízeného správního orgánu, který do podkladové složky spisové dokumentace založil písemnost, jenž tam být založena neměla. Žalobce respektuje a nerozporuje obecnou snahu a potřebu jednat v nejlepším zájmu dítěte, ale ani takovýto zájem neumožňuje porušovat zákon, případně zdůvodňovat takové porušení zákona zájmem dítěte, jak to učinil žalovaný. Vedení spisu a zakládání do dokumentů v rozporu se zákonem a na základě volné úvahy správního orgánu by ad absurdum vedlo k tomu, že by jeho pracovníci dle své volné úvahy rozhodovali o tom, co bude či nebude součástí podkladové části spisu, případně spisu samotného. Právní úprava vedení spisové dokumentace by zcela postrádala smysl.

III. Posouzení věci krajským soudem

6. Žaloba byla podána včas osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s.ř.s.). Při přezkoumání žalobou napadané rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Jak vyplývá ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2023, č. j. 10 As 23/2022–38, je v předmětné věci třeba nahlížet na sdělení Úřadu městské části města Brna Brno – Žabovřesky ze dne 9. 2. 2021, č. j. MCBZAB 02225/21/OSOC/IZDJ materiálně jako na rozhodnutí (v dané věci se tedy jedná o prvostupňové správní rozhodnutí, kterým prvostupňový správní orgán zamítl žádost žalobce o vydání kopie dopisu p. S. ze dne 17. 9. 2020). Na sdělení žalovaného ze dne 10. 6. 2021, č. j. MMB/0292289/2021, jenž bylo vydáno na základě stížnosti žalobce ze dne 28. 4. 2021 (opravného prostředku) je nutno rovněž nahlížet v materiálním slova smyslu na rozhodnutí, přičemž vůči němu se lze bránit postupem podle ust. § 65 s.ř.s. (žaloba proti rozhodnutí správního orgánu). Informace (přípis) o tom, že určitá písemnost byla zařazena do podkladové složky a je tedy vyloučena z nahlížení, je v materiálním smyslu rozhodnutím správního orgánu o odmítnutí nahlížet do spisu v určitém rozsahu.

8. Pokud jde o právní úpravu spisové dokumentace podle zákona o právní ochraně dětí, pak je mimo jiné ust. § 55 odst. 4 citovaného zákona stanoveno, že kromě spisové dokumentace vede obecní úřad obce s rozšířenou působností i další písemností tvořící podklad pro zpracování spisové dokumentace; tyto písemnosti se nevydávají žádnému orgánu, fyzické nebo právnické osobě; lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.

9. Podle ust. článku 8 odst. 1 směrnice číslo 2013/26780–21 Ministerstva práce a sociálních věcí o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně – právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče (dále jen „směrnice“) platí, že písemnosti tvořící podklad pro zpracování spisové dokumentace podle § 55 odst. 4 se vedou odděleně v samostatné složce, která je označena sp. zn. P/Om a není součástí spisu Om.

10. Podle ust. článku 8 odst. 2 této směrnice platí, že podklad provedení spisové dokumentace tvoří a) upozornění fyzické osoby podle § 7 odst. 2, která upozorní orgán sociální – právní ochrany dětí na skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte podle § 6 zákona, b) údaje o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem, a jiné údaje, které by mohly vést ke zjištění místa pobytu tohoto rodiče, c) údaje o osobách, kterým bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož i údaje o místu pobytu tohoto dítěte a d) podrobný záznam nebo protokol o jednání orgánu sociálně – právní ochrany s dítětem, které bylo vedeno bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte podle § 8 odst. 2 zákona.

11. Podle ust. článku 8 odst. 4 směrnice platí, že v případě, že je v podkladu pro zpracování spisové dokumentace obsaženo upozornění fyzické osoby podle § 7 odst. 2 zákona, je ve spise Om založena kopie upozornění nebo záznam, ve kterém je uveden podstatný obsah upozornění. Kopie upozornění nebo záznamu o upozornění nesmí obsahovat údaje o totožnosti fyzické osoby, která učinila upozornění orgánu sociálně – právní ochrany, ani jiné údaje umožňující zjištění totožnosti oznamovatele.

12. Pokud jde o v materiálním slova smyslu prvostupňové správní rozhodnutí (ze dne 9. 2. 2021), pak v něm správní orgán k žádosti žalobce o poskytnutí kopie dopisu s vyjádřením ve věci nezletilého M. S., zaslaného prvostupňovému správnímu orgánu P. S. v roce 2020 uvedl pouze tolik, že žádosti nelze vyhovět, neboť bývalá koordinátorka případu vyhodnotila, že předmětný dopis by měl být založen v tzv. podkladové složce spisové dokumentace; její vedení se řídí směrnicí, přičemž písemnosti založené v podkladové složce se nevydávají žádném orgánu, fyzické nebo právnické osobě s výjimkou soudu či státního zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.

13. V opravném prostředku ze dne 12. 3. 2021 proti uvedenému rozhodnutí žalobce namítal, že matce nezletilého mělo být požadované vyjádření p. S. zpřístupněno; žalobce dále poukázal na úpravu obsaženou v článku 8 odst. 2 a 3 směrnice, přičemž uvedl, že s ohledem na okolnosti případu by mohl být jediným důvodem pro založení do podkladové složky spisové dokumentace důvod ve smyslu § 2 písm. a); navíc je identita autora vyjádření oběma rodičům nezletilého známa, proto účelem zařazení vyjádření do podkladové složky nemůže být ani z důvodu zajištění anonymity oznamovatele. Žalobce namítal, že požadované vyjádření nebylo do podkladové složky spisové dokumentace založeno důvodně, ale v rozporu s právem. Na uvedené podání žalobce bylo reagováno tajemnicí Úřadu městské části města Brna, Brno–Žabovřesky, a to listinou ze dne 27. 4. 2021, č. j. MCBZAB 06469/21/OSOC/IZDJ. V ní je mimo jiné uvedeno, že tajemnice rozumí přesvědčení žalobce, že založení vyjádření p. S. do podkladové složky nebylo v souladu s platnou legislativou; v případě tohoto vyjádření se nejedná o oznámení dle článku 8 odst. 2 písm. a) směrnice v pravém slova smyslu, OSPOD respektoval především konkrétní žádost vyjádřenou v předmětném podání o případném způsobu využití podaných informací; současně vedl v patrnosti i možné důsledky zařazení vyjádření do běžné složky. Žalobce se má nacházet v dosti obtížné situaci, v níž hraje stěžejní roli rodičovský konflikt, kdy zpřístupnění požadované listiny by mohlo vyústit ve vyhrocení dalších mezilidských vztahů, což by nebylo v zájmu nezletilého M. Ve věci nebyla splněna podmínka podle článku 8 odst. 4 směrnice, kdy nebyl učiněn záznam o předmětném podání ve spisové dokumentaci s podstatnými informacemi, které z vyjádření plynou, ani odůvodnění založení v podkladové složce; nebyl současně pořízen záznam o existenci písemnosti. Požadavku žalobce ovšem dle názoru tajemnice nelze vyhovět, neboť by se mělo jednat o manipulaci se spisovou dokumentací a koordinátorka případu provedla nápravu v souladu s článkem 8 odst. 2 písm. a) směrnice.

14. S uvedeným vyjádřením žalobce nesouhlasil a bránil se proti němu podnětem k prošetření postupu ze dne 28. 4. 2021 a požadoval, aby bylo postupováno podle článku 8 odst. 4 směrnice. V rozhodnutí ze dne 10. 6. 2021, č. j. MMB/0292289/2021 žalovaný mimo jiné uvedl, že tajemnice prvostupňového správního orgánu vyhodnotila stížnost žalobce jako částečně důvodnou s tím, že ve spisové dokumentaci Om byla provedena náprava v souladu s článkem 8 odst. 2 písm. a) směrnice a do spisové dokumentace byly doplněny podstatné informace k zaslaným e–mailům od p. S. Dále žalovaný uvedl, že z článku 8 odst. 4 směrnice nevyplývá povinnost vložit kopii upozornění do spisové dokumentace, neboť pouze postačí založení jejího záznamu. Žalovaný dále obecně uvedl, že všechny koordinátorky v případu nezletilého vždy postupovaly odpovídajícím způsobem a v zájmu nezletilého.

15. Jak ze shora citovaných obsahů rozhodnutí vydaných k žádosti žalobce ze dne 25. 1. 2021 o poskytnutí kopie předmětného dopisu vyplývá, v žádném z nich se příslušný správní orgán nezabýval podstatou argumentace žalobce vyplývající především z jeho shora citovaného podání ze dne 12. 3. 2021, kterým brojil proti neposkytnutí kopie předmětného vyjádření, respektive proti jeho zařazení do podkladové složky spisové dokumentace. Žalobce přitom konkrétně a správně poukazoval na článek 8 odst. 2 a 3 směrnice s tím, že podle skutkových okolností případu by mohl být jediným důvodem pro založení do podkladové složky spisové dokumentace důvod ve smyslu odstavce 2 písm. a) směrnice, tedy že by p. S. upozornil na možné ohrožení nezletilého M., ovšem opatrovník neučinil žádné kroky směřující k omezení či zamezení styku s kterýmkoliv z rodičů ani jiné kroky, které by měly případné hrozbě zabránit. Žalobce rovněž poukazoval na to, že s ohledem na známost oznamovatele oběma rodičům nezletilého nepřichází ani do úvahy ochrana jeho anonymity zvoleným postupem.

16. Důvod, proč žalobci nebyla požadovaná listina vydána, spočívá v argumentaci správních orgánů, že tato listina byla založena do podkladové složky spisové dokumentace (§ 55 odst. 4 zákona o právní ochraně dětí), a proto ji nelze vydat žádnému orgánu fyzické nebo právnické osobě s výjimkou soudu a státního zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání. Jak bylo zrovna již uvedeno podle článku 8 odst. 2 písm. a) směrnice platí, že podklad pro vedení spisové dokumentace tvoří upozornění fyzické osoby podle § 7 odst. 2 zákona, která upozornila orgán sociálněprávní ochrany dětí na skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte podle § 6 zákona.

17. Z obsahu vyjádření (rozhodnutí) správních orgánů v dané věci nevyplývá žádná odpověď na zásadní námitku žalobce ohledně rozporu založení předmětného vyjádření s článkem 8 směrnice a ani v obsahu správní dokumentace nelze nalézt například odpověď na to, zda šlo o upozornění na skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte podle § 6 zákona. Naopak, z písemnosti vyhotovené tajemnící Úřadu městské části města Brna, Brno–Žabovřesky dne 27. 4. 2021, č.j. MCBZAB 06469/21/OSOC/IZDJ vyplývá, že má porozumění pro žalobce, že založení předmětného vyjádření nebylo v souladu s platnou legislativou, neboť se nejedná o oznámení dle článku 8 odst. 2 písm. a) směrnice „v pravém slova smyslu“.

18. Otázku, zda předmětná žádost žalobce z 25. 1. 2021 byla správními orgány vyřízena v souladu s právními předpisy, nelze jednoznačně z uvedených rozhodnutí a vyjádření dovodit, a to ani při využití žalovaným zpřístupněné části spisové dokumentace. Soud proto konstatuje, že se v dané věci jedná o nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů, jenž je vadou natolik závažnou, ke které krajský soud přihlíží z úřední povinnosti a pro kterou musí být napadené rozhodnutí zrušeno. O nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů lze hovořit v situaci, kdy se správní orgán v rozhodnutí řádně nevypořádá se všemi námitkami účastníků řízení, resp. rozhodnutí neodůvodní vůbec nebo nedostatečně vzhledem k požadavkům zákona (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2006, sp. zn. 2 As 37/2006).

19. Z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníky za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Z odůvodnění musí plynout vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Pokud by tomu tak nebylo, rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Drobné dílčí nedostatky odůvodnění bez dalšího nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů neznamenají. Rozhodnutí o opravném prostředku, v němž se tedy správní orgán nevypořádá se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, je rozhodnutím nepřezkoumatelným (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008 sp. zn. 3 As 51/2007, ze dne 7. 9. 2011, sp. zn. 6 Ads 99/2011). Případná argumentace, že správní soud ve vztahu ke správnímu orgánu při své činnosti nahrazuje činnost správního orgánu, je lichá (viz shora citované usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006 – 74).

20. V dané věci soud na základě uvedených skutečností a úvah zrušil napadené rozhodnutí žalovaného pro vady řízení bez jednání rozsudkem postupem podle ust. § 76 odst. 1 s.ř.s., a to pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku skutkových důvodů rozhodnutí. V dalším řízení žalovaný vytčené vady napraví nebo zajistí jejich napravení. Nad rámec již uvedených důvodů soud poukazuje i na (ze shora citovaných úvah vyplývající) skutečnosti, z nichž vyplývá, že by se mohlo jednat i o rozhodnutí nezákonné, a to zejména s ohledem na část argumentace tajemnice Úřadu městské části města Brna, Brno – Žabovřesky, sdělenou v listině ze dne 27. 4. 2021, č. j. MCBZAB 06469/21/OSOC/IZDJ, uvádějící porozumění žalobcovu přesvědčení, že založení předmětného vyjádření nebylo v souladu s platnou legislativou; nejedná se o oznámení dle článku 8 odst. 2 písm. a) směrnice „v pravém slova smyslu“. Uvedenému by mohla nasvědčovat i argumentace žalobce v replice ze dne 6. 3. 2024, na niž žalovaný nereagoval, a sice, že v případě druhého dopisu/vyjádření p. S., ze dne 19. 10. 2020, mělo být tajemníci ÚMČ Brno – Žabovřesky žalobci písemností ze dne 29. 9. 2023 sděleno, že po zvážení všech aspektů a po proběhlé konzultaci s poslední koordinátorkou případu, dospěli k závěru, že předmětný dopis, resp. jeho založení do podkladové složky, nebylo tehdejší koordinátorkou případu zcela správně vyhodnoceno; nicméně vzhledem k faktu, že uvedená spisová dokumentace je již uzavřena a není tedy možné s ní manipulovat, byla pořízena fotokopie, jež je založena v běžné části spisové dokumentace.

IV. Náklady řízení

21. Výrok o náhradě nákladů řízení před Krajským soudem v Brně i před Nejvyšším správním soudem v řízení o kasační stížnosti vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl úspěšný, proto mu náleží náhrada nákladů řízení. Jedná se o 4 úkony právní pomoci v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšší správním soudem ve výši 4x 3 100 Kč a o náhradu hotových výdajů ve výši 4x 300 Kč, podle ust. § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), c) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů; převzetí a příprava zastoupení, podání kasační stížnosti, doložená další porada s klientem přesahující jednu hodinu a replika žalobce. Pokud jde o zastupování před Krajským soudem v Brně, pak se jedná o 2 úkony právní služby a 2 režijní paušály (doložená další porada s klientem přesahující jednu hodinu a písemná replika ve věci samé). K uvedeným částkám je připočtena daň z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je jejím plátcem. Další náklady vzniklé žalobci spočívají v zaplaceném soudním poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč a za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve výši 3 000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení žalobce činí částku 32 684 Kč.

Poučení

I. Vymezení věci II. Vyjádření žalovaného a replika žalobce k němu III. Posouzení věci krajským soudem IV. Náklady řízení