30 A 83/2022 – 51

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: M. N. zastoupený zákonnou zástupkyní Mgr. N. N. V. proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem třída Žerotínovo nám. 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2022, č. j. JMK 102896/2022, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2022, č. j. JMK 102896/2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Předmětem sporu v projednávané věci je otázka, zda žalobce splnil podmínky pro přijetí ke vzdělávání do I. ročníku osmiletého gymnázia na Gymnáziu Brno–Bystrc (dále jen „GYBY“).

2. Ředitel GYBY rozhodnutím ze dne 2. 5. 2022, č. j. GYBY800–221/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl o nepřijetí žalobce do I. ročníku osmiletého oboru vzdělávání na GYBY pro školní rok 2022/23.

3. Žalobcem podané odvolání žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

4. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 12. 9. 2022 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Průběh řízení o přijetí ke vzdělávání 5. Žalobce podal dne 28. 2. 2022 přihlášku ke vzdělávání na osmiletém gymnáziu GYBY ve školním roce 2022/23. K přihlášce doložil doklady o mimoškolní zájmové činnosti, a to sportovní činnosti ve sportovních oddílech kopané a vodního póla, účasti v matematické soutěži Pangea, o umístění na prvním místě ve výtvarné, fotografické a literární soutěži Máme rádi přírodu organizované hnutím Brontosaurus, za což také dostal pochvalu třídního učitele, a o absolvování testů Cambridge Assessment anglického jazyka YLE Flyers a YLE Movers.

6. Přijímací zkoušky formou testu se konaly dne 20. 4. 2022. Žalobce v přijímacím řízení dosáhl celkem 65,5 bodu z maximálního možného počtu 111 bodů (5 bodů za prospěch, 33 bodů z testu českého jazyka, 27 bodů z testu matematiky a 0,5 bodů za hodnocení schopností, vědomostí a zájmů). Umístil se tak na 81. místě mezi všemi uchazeči. Vzhledem k tomu, že v kritériích přijímacího řízení byl stanoven počet 30 žáků ve třídě, nebyl žalobce ke vzdělávání přijat, neboť přednost dostali uchazeči a uchazečky s vyšším počtem bodů. Poslední přijatou byla uchazečka, která se umístila s 69,5 body na 69. místě bodového hodnocení.

7. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, v němž uplatnil obdobné námitky jako v podané žalobě Žalovaný však napadeným rozhodnutím odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí ředitele GYBY potvrdil. Důvodům, jež žalovaný uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí, se bude soud věnovat dále v rámci vypořádání jednotlivých žalobních bodů. Žaloba 8. Žalobce namítá, že ředitel školy postupoval nesprávně při udělení bodů za účast na soutěžích a za zájmovou mimoškolní činnost. Žalobce doložil zájmovou činnost, činnost ve sportovních oddílech i účast v soutěžích (viz bod 5 tohoto rozsudku). Žalobce namítá, že mu byl za totožná osvědčení v přijímacím řízení na jiné státní gymnázium na rozdíl o GYBY přidělen plný počet 5 bodů. Žalobce doložil účast na matematických soutěžích Pangea a Matematický klokan, která má být hodnocena stejně jako účast na jiných srovnatelných soutěžích zmiňovaných v kritériích přijímacího řízení (Matematická olympiáda, Logická olympiáda, MATESO). Za zájmovou činnost lze považovat i absolvování jazykových kurzů anglického jazyka a účast v ekologické soutěži. Pokud žalobce obdržel půl bodu za sportovní činnost v oddílu kopané, měl mu být další půlbod udělen za sportovní činnost v oddílu vodního póla jako za zájmovou činnost. Žalovaný se s argumentací žalobce ohledně hodnocení účasti na soutěžích a zájmové mimoškolní činnosti vypořádal neúplně, a jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné.

9. Dále žalobce namítá, že formulář odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělání, který GYBY dala k použití nepřijatým uchazečům, obsahuje formální nedostatky a neobsahuje kolonky pro některé obsahové náležitosti odvolání (zejm. odvolací důvody, ale i datum narození odvolatele). Pokud tento formulář rodiče některých nepřijatých uchazečů či uchazeček použili, nemělo by se k těmto podáním přihlížet, neboť nesplňují zákonné náležitosti. Žalobce v této souvislosti navrhl, aby byla jako důkaz provedena odvolání všech neúspěšných uchazečů, neboť v případě, že bylo vyhověno odvolání nesplňujícímu zákonné náležitosti, mohlo dojít k nepřijetí žalobce neprávem. Nelze presumovat, že by vady odvolání byly na základě výzvy odstraněny. Formulář odvolání je navíc nesprávně adresován řediteli GYBY, který je pouze jeho statutárním orgánem. Rozhodnutí o nepřijetí totiž vydává škola, které má být odvolání také adresováno. Odůvodnění žalovaného, podle něhož jsou odvolání součástí samostatných spisů, do nichž žalobce nemůže nahlížet, má žalobce za nesprávné a nepřezkoumatelné. Jestliže žalovaný neprovedl důkaz odvoláními jiných uchazečů, nemůže tvrdit, že jde o drobné formální nedostatky nebránící projednání odvolání. Žalobce má rovněž za to, že měl právní zájem na tom, aby mu bylo umožněno nahlížení do správních spisů ostatních uchazečů a uchazeček o přijetí ke studiu, kteří podali odvolání. Přesto mu nebylo umožněno do těchto spisů nahlédnout.

10. Dále žalobce namítá nesprávné hodnocení jedné úlohy testu z matematiky, v níž měli uchazeči stanovit pořadí běžců v cíli. Podstata sporu spočívá v tom, že výrok zadání „Leoš se umístil těsně před Adamem“ lze podle žalobce vykládat nejen tak, že se běžec Leoš umístil v pořadí přímo před Adamem, ale i tak, že Adam doběhl s malým odstupem za Leošem. V žádném případě nelze slovo těsně vykládat tak, že by běžců, kteří se umístili těsně před Adamem, nemohlo být více. Žalobce má za to, že i jím uvedené řešení je správné a měl za ně získat 2 body. Tvrzení žalovaného, že i v případě získání těchto 2 bodů, by žalobce nebyl úspěšný, neboť by se posunul na 71 místo je nepřezkoumatelné, neboť žalovaný neuvedl, kolik bodů získala poslední přijatá uchazečka. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. Ohledně hodnocení účasti v soutěžích a mimoškolní zájmové činnosti uvedl, že pouze ředitel školy, který vydává školní vzdělávací program, je oprávněn stanovit kritéria přijímacího řízení. Žalovaný není oprávněn takto kritéria měnit či hodnotit jejich vhodnost, může přezkoumávat pouze jejich zákonnost. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne ze dne 9. 4. 2015, čj. 8 As 154/2014–49. Dále odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž dle svého názoru tuto námitku dostatečně vypořádal. V předpisech chránících proti diskriminaci nelze najít pravidlo, z nějž by bylo možné dovodit, že ředitel školy není oprávněn hodnotit jen některé skutečnosti osvědčující vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy, které v rámci přijímacího řízení přicházejí v úvahu. Žalovaný nemůže katalog stanovený ředitelem školy rozšiřovat či modifikovat.

12. K námitkám týkajícím se náležitostí odvolání a nahlížení do správních spisů jiných uchazečů žalovaný uvedl, že stručnost jeho vyjádření v odvolání nečiní jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným. Poukázal na právní úpravu obsaženou v § 60d odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 261/2021 Sb., která je dle jeho názoru speciální vůči právní úpravě náležitostí a projednání odvolání obsažené v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „správní řád“). Bylo by zjevným formalismem trvat na uvedení odvolacích důvodů v odvolání za situace, kdy školský zákon upravuje povinnost vyhovět odvolání i v případě, že rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání bylo správné a zákonné. Neprojednání takových „neúplných“ odvolání by bylo samo nezákonným postupem.

13. Ohledně řešení testové úlohy z matematiky se žalovaný vyjádřil obdobně jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Replika žalobce 14. Žalobce uvedl, že považuje za neprokázaný rozdíl v bodovém hodnocení žalobce a poslední přijaté uchazečky. Důkazy o pořadí žalobce a ostatních uchazečů a uchazeček obsahují pouze správní spisy vedené zvlášť pro každého z nich. Nelze vycházet jen z přehledu obsaženého ve správním spise žalobce. Skutečnost, že žalovaný neumožnil žalobci nahlížet do správních spisů ostatních uchazečů a uchazeček znemožňuje přezkum správného přidělení bodů všem. Navrhl proto, aby si soud vyžádal správní spisy všech uchazečů a uchazeček, kteří byli přijati ke vzdělávání, a umožnil žalobci do nich nahlédnout a případně doplnit žalobu. Jako důkazy navrhl zejména odvolání, rozhodnutí o přijetí, zápisové lístky a doklady o nástupu ke vzdělání, a dále též emailové zprávy, v nichž žalobce žádal o nahlížení do správních spisů ostatních uchazečů a uchazeček. Dále žalobce uvedl, že žalovaný se až ve vyjádření k žalobě pokouší odstranit nedostatky odůvodnění týkající se hodnocení účasti v soutěžích a mimoškolní zájmové činnosti žalobce. Nesouhlasí ani s názorem žalovaného ohledně speciality právní úpravy odvolání obsažené ve školském zákoně ve vztahu k právní úpravě správního řádu. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde o žalobu věcně projednatelnou.

16. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).

17. O věci samé soud rozhodl bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a soud má tudíž za to, že i on s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dokazování soud neprováděl. Účast v soutěžích a mimoškolní činnosti 18. Ředitel GYBY stanovil způsob hodnocení v kritériích přijímacího řízení do 1. ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v roce 2022 ze dne 4. 1. 2022 (dále jen „kritéria přijímacího řízení“). Přijato ke vzdělávání má být maximálně 30 uchazečů s nejvyšším počtem bodů. Za soutěže a zájmy bylo možné získat maximálně 6 bodů. Uvádí se zde: „V úvahu budou brány výsledky vybraných soutěží a olympiád, členství ve sportovních oddílech a kulturní či zájmová činnost, kterých se uchazeč účastnil ve 4. nebo 5. ročníku ZŠ. a) Vědomostní soutěže: matematická olympiáda, logická olympiáda, soutěž MATESO: [Tabulka obsahující počet bodů za umístění na 1. až 10. místě v městském/okresním a krajském kole soutěže a za účast v celostátním kole soutěže.] Výsledky musí uchazeč doložit originály diplomů nebo ověřenými kopiemi, které odevzdá spolu s přihláškou, nejpozději v den konání zkoušky. Body za umístění ve stejné soutěži se nesčítají, hodnotí se nejvyšší dosažené umístění. b) Uchazeč, který je členem sportovního oddílu aspoň 1 rok, obdrží max. 0,5 bodu. Potvrzení o této skutečnosti odevzdá spolu s přihláškou, nejpozději pak v den konání zkoušky. c) Uchazeč, který se pravidelně věnuje kulturní či zájmové činnosti (např. ZUŠ, skautu) aspoň 1 rok, obdrží max. 0,5 bodu. Tuto skutečnost doloží originály nebo ověřenými kopiemi vysvědčení nebo potvrzením (např. ZUŠ, skautu), které odevzdá spolu s přihláškou, nejpozději pak v den konání zkoušky.” 19. Pokud jde o účast ve vědomostních soutěžích, žalobce k přihlášce doložil certifikát o účasti v soutěži Pangea v roce 2021, tj. ve 4. ročníku. Umístil se na 95. místě z 4 795 účastníků celostátně, na 33. místě z 717 v rámci kraje a na 1. místě z 12 v rámci školy. Otázku, zda žalobci náleželo bodové hodnocení za účast v této soutěži a zda se s ní žalovaný řádně vypořádal, považuje soud za klíčovou. Nejdříve se však bude zabývat ostatními dílčími námitkami uplatněnými v rámci tohoto žalobního bodu.

20. Namítá–li žalobce, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nezabýval otázkou neudělení bodového hodnocení za mimoškolní činnost (sportovní, jazykovou a ekologickou), je třeba uvést, že v rámci této odvolací námitky se žalobce vymezil pouze proti tomu, že mu ředitel školy nepřidělil bodové hodnocení za účast ve vědomostních soutěžích. Ohledně účasti v ekologické soutěži, absolvování jazykových kurzů a složení jazykových zkoušek nebo sportovní činnosti se omezil na konstatování, že předložil potvrzení a certifikáty o těchto skutečnostech. Nekonkretizoval však již, proč má za to, že mu mělo být za tyto činnosti přiděleno bodové hodnocení. Tyto úvahy vyjevil žalobce poprvé až v žalobě. Za této situace tak nelze žalovanému vytýkat, že se těmito otázkami v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně nezabýval a pouze se ztotožnil s hodnocením obsaženým v prvostupňovém rozhodnutí, které aproboval. S konkrétně uplatněnými výtkami se žalovaný, byť stručně vypořádal. Námitka nepřezkoumatelnosti tedy není důvodná.

21. Žalobce také uváděl, a to již v odvolání, že se pravidelně účastní soutěže Matematický klokan. Tuto skutečnost ani umístění v soutěži však nikterak nedoložil (diplomem, certifikátem apod.), ačkoliv mu to kritéria přijímacího řízení ukládají. K uvedenému tvrzení tedy ředitel školy nemohl přihlédnout, neboť zjevně nelze přidělit bodové hodnocení za nedoloženou účast v soutěžích.

22. Pokud jde o účast v ekologické soutěži organizované hnutím Brontosaurus, nezpochybňuje soud, že jde o mimoškolní zájmovou činnost. Doložené umístění žalobce na 1. místě v kategorii ekofór je jistě chvályhodné a svědčí o tom, že se žalobce tématu ekologie věnoval. Nicméně diplom vydaný za jednorázovou účast žalobce v ekologické soutěži ještě sám o sobě neprokazuje naplnění kritéria pro přidělení bodového hodnocení. Toho se může dostat jen uchazeči, který prokáže, že se pravidelně věnuje kulturní či zájmové činnosti (např. ZUŠ, skautu) aspoň 1 rok. Předložený diplom pravidelnou dlouhodobější činnost neprokazuje. Ředitel školy postupoval v souladu s kritérii přijímacího řízení a nepochybil, pokud žalobci za tuto činnost bodové hodnocení nepřidělil.

23. Ohledně přidělení bodů za sportovní činnost, obdržel žalobce v souladu s kritérii přijímacího řízení maximální počet 0,5 bodu. Výklad, podle něhož mu měl být za účast v oddíle kopané přidělen půlbod za sportovní činnost a další půlbod měl získat za účast v oddíle vodního póla jako za kulturní a zájmovou činnost, je absurdní a zjevně obchází smysl a účel omezení maximálního počtu 0,5 bodu za účast v oddílech v rámci sportovní činnosti. Z kritérií přijímacího řízení je zřejmé, že jakoukoliv sportovní činnost i souběh více sportovních činností lze hodnotit maximálním počtem 0,5 bodu. I v tomto případě ředitel školy postupoval v souladu s kritérii přijímacího řízení a nepochybil, pokud žalobci za sportovní činnost nepřidělil dodatečně další půlbod.

24. Ani v případě absolvování jazykových zkoušek anglického jazyka nelze rozporovat, že jde o mimoškolní činnost. Žalobci by hypoteticky mohlo být přiděleno 0,5 bodu za kulturní či zájmovou činnost, pokud by doložil, že pravidelně aspoň 1 rok navštěvoval kurzy anglického jazyka. Bylo by ostatně rozporné s principem rovnosti a zákazy svévole a diskriminace, pokud by se ředitel rozhodl bezdůvodně rozlišovat mezi jednotlivými uchazeči pouze na základě toho, jakým způsobem se (v součinnosti se zákonnými zástupci) rozhodli rozvíjet své znalosti a talent. Z hlediska významu mimoškolní činnosti pro rozvoje osobnosti a vzdělání soud nespatřuje žádný rozdíl mezi členstvím ve skautu, výukou hudebního nástroje (zmiňovanými v kritériích přijímacího řízení), navštěvováním výtvarného kroužku anebo studiem cizího jazyka. Nelze tedy argumentovat, že účast ve skautu nebo výuka hudebního nástroje představují relevantní mimoškolní činnost, zatímco absolvování jazykový kurzů nikoliv. Soud však nemohl přehlédnout, že žalobce nedoložil v průběhu přijímacího řízení ani později doklady o tom, že se pravidelně věnoval zájmové činnosti (zde výuce anglického jazyka) aspoň 1 rok. K žádosti přiložil jen doklad o absolvování dvou testů anglického jazyka YLE Flyers a YLE Movers. Tyto certifikáty dokládají, že žalobce testy složil, ale neplyne z nich, že se dlouhodobě účastnil výuky. Znalosti mohl získat např. při výuce na základní škole. Ředitel školy postupoval v souladu s kritérii přijímacího řízení a nepochybil, pokud žalobci za doložené absolvování testů nepřidělil bodové hodnocení.

25. Jak již soud uvedl, považuje za klíčovou otázku přidělení bodového hodnocení za žalobcem doloženou účast v matematické soutěži Pangea v roce 2021, v níž se žalobce umístil celostátně na 95. místě z 4 795 účastníků.

26. Ředitel školy v kritériích přijímacího řízení připustil, že uchazeči mohou získat až 6 bodů za účast ve vědomostních soutěžích. Výslovně uvedl pouze 3 obecně známé matematické soutěže, a to Matematickou olympiádu vyhlašovanou každoročně Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Logickou olympiádu pořádanou spolkem Mensa Česko a soutěž MATESO organizovanou Tyršovou základní školou, Brno, Kuldova 38. Ze seznamu je zřejmý důraz na matematické znalosti a účast v matematických soutěžích. V uvedeném výčtu však chybí jiné obecně známé vědomostní matematické soutěže pro žáky nižších stupňů základních škol jako jsou např. Matematický klokan, jehož pořadatelem je spolek Jednota českých matematiků a fyziků, nebo žalobcem uvedená Pangea organizovaná spolkem Meridian matematický spolek.

27. Podle § 60 odst. 2 školského zákona ředitel školy stanoví pro jednotlivá kola přijímacího řízení a) jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich splnění, b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do oboru vzdělání a formy vzdělávání.

28. Podle § 60d odst. 1 školského zákona ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání, b) výsledků jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení, c) výsledků školní přijímací zkoušky, je–li stanovena, d) případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

29. Soud dává žalovanému zčásti za pravdu v tom, že je plně v kompetenci ředitele školy rozhodnout, jak stanoví kritéria přijímacího řízení. Při tom může přihlížet zejména k tomu, jaké vědomostní či osobnostní charakteristiky uchazečů jsou vhodné a preferované z hlediska zaměření vzdělávání a naplňování školního vzdělávacího programu. V rámci stanovení dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče dle § 60d odst. 1 školského zákona tak ředitel školy má poměrně širokou míru diskrece při vymezení konkrétních skutečností, které lze v rámci bodového hodnocení uchazeče zohlednit. Jde o diskreční oprávnění (správní uvážení) přiznané zákonem řediteli školy, přičemž nadřízenému orgánu (žalovaný) ani soudu nepřísluší do diskrece ředitele školy zasahovat např. stanovit odlišná kritéria, stanovená kritéria reinterpretovat apod., nevybočuje–li postup ředitele školy ze zákonem stanovených mezí.

30. Avšak ani správní uvážení přiznané správnímu orgánu zákonem nemůže být v podmínkách moderního právního státu absolutní a neomezené. Rozšířený senát NSS k tomu v usnesení ze dne 23. 3. 2005, čj. 6 A 25/2002–42, č. 906/2006 Sb. NSS, uvedl, že „[s]právní uvážení je v prvé řadě vždy limitováno principy vyplývajícími z ústavního pořádku České republiky; z nich lze vyvodit, že i tam, kde vydání rozhodnutí závisí toliko na uvážení správního orgánu, je tento orgán omezen zákazem libovůle, příkazem rozhodovat v obdobných věcech obdobně a ve stejných věcech stejně (různost rozhodování ve stejných či obdobných věcech může být právě projevem ústavně reprobované libovůle), tj. principem rovnosti, zákazem diskriminace, příkazem zachovávat lidskou důstojnost, jakož i povinností výslovně uvést, jaká kritéria v rámci své úvahy použil, jaké důkazní prostředky si opatřil, jaké důkazy provedl a jak je hodnotil, a k jakým skutkovým a právním závěrům dospěl.“ Obdobně NSS již v rozsudku ze dne 18. 12. 2003, čj. 5 A 139/2002–46, č. 416/2004 Sb. NSS, konstatoval, že „[ú]kolem soudu není nahradit správní orgán v jeho odborné dozorové kompetenci ani nahradit správní uvážení uvážením soudním. Úkolem soudu je posoudit, zda se správní orgán v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěným skutkovým stavem, resp. zda řádně a úplně zjistil skutkový stav a zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem.“ 31. Při stanovení kritérií přijímacího řízení je tak sice ředitel školy oprávněn stanovit okruh skutečností, osvědčujících vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče, při jejichž doložení bude uděleno bodové hodnocení. Nicméně i tak je vázán shora uvedenými mantinely. Stanovená kritéria nesmí porušovat princip rovnosti a zákaz diskriminace, nesmí být stanovená svévolně, neměla by neoprávněně porušovat ústavou a zákonem daná práva jednotlivce, měla by být stanovena v souladu s principem proporcionality. V neposlední řadě by i stanovení kritérií mělo být odůvodněné a ředitel školy by měl poskytnout uchazečům, kteří se toho domáhají, odpověď na otázku, proč daná kritéria stanovil a proč např. neumožnil, aby bylo přihlédnuto k jiným skutečnostem, než které uvedl v kritériích přijímacího řízení. Takové odpovědi se však žalobci v žádné z fází přijímacího řízení nedostalo a není zjevná ani z obsahu listin, které jsou součástí správního spisu.

32. Žalobce se domáhal přiznání bodového hodnocení za účast v matematické soutěži Pangea již v podaném odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Ředitel školy neozřejmil důvody, proč k této skutečnosti nepřihlédl nejen v prvostupňovém rozhodnutí, ale ani ve vyjádření k podanému odvolání. Logicky pak tyto důvody nejsou uvedeny ani v kritériích přijímacího řízení, jež ředitel vydal před podáním přihlášek k přijímacímu řízení. Rovněž žalovaný se v napadeném rozhodnutí omezil, v kostce řečeno, pouze na konstatování, že není oprávněn zasahovat do kompetencí ředitele, a nemůže tedy přezkoumávat jednou stanovená kritéria přijímacího řízení. Žalobci a ani soudu tak není zřejmé, z jakého důvodu se ředitel školy rozhodl hodnotit umístění a účast uchazečů pouze v určitých matematických soutěžích, a naopak se rozhodl přehlížet soutěž Pangea nebo jiné soutěže, které však prima facie mohou být srovnatelné.

33. Soud shora uvedeným nechce říci, že by žalobci měl být za účast v soutěži Pangea rovnou přičten jakýkoliv, či dokonce maximální počet 6 bodů. Ředitel školy GYBY by však měl zvážit a logicky vysvětlit, proč nelze účast a umístění v určité vědomostní soutěži vůbec hodnotit. Stejně tak může ředitel školy odůvodnit, proč za srovnatelný úspěch v některých soutěžích přičte relativně nižší počet bodů oproti jiným, náročnějším soutěžím. Objektivní důvody nižšího či nulového hodnocení mohou být různé počínaje nedostačujícím umístěním uchazeče, přes nevyhovující zaměření a formu soutěže, dále nízký počet soutěžících (malá reprezentativnost soutěže), nízkou obtížnost soutěže, nevěrohodný či neobjektivní způsob hodnocení soutěže atd. V žádném případě by však důvody neměly být ve vztahu k uchazečům diskriminační a svévolné, tj. neměly by být přehlížené soutěže určené jen pro určité skupiny uchazečů (např. podle pohlaví, národnosti, místa bydliště atp.), neměly by být preferovány jen soutěže, jichž se účastní uchazeči pocházející z preferovaných základních škol, důvodem vyloučení určitých vědomostních soutěží by neměla být pouhá osobní preference ředitele školy apod. Zkrátka řečeno uchazeči by měli mít rovnou příležitost dosáhnout na bodové hodnocení přidělované na základě kritérií přijímacího řízení bez ohledu na to, na jakých vědomostních soutěžích uchazeči a školy, které dříve navštěvovali, participují.

34. Ředitel školy odpověď na otázku, proč nebylo možné přidělit žalobci bodové hodnocení za účast v soutěži, neposkytl. Prvostupňové rozhodnutí je v důsledku toho nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Bylo proto na žalovaném, aby tento nedostatek prvostupňového rozhodnutí napravil a odstranil v odvolacím řízení. Za tímto účelem si mohl v prvé řadě vyžádat vyjádření samotného ředitele školy GYBY, které by mělo jeho postup objektivně a věrohodně vysvětlit. Na základě takového podkladu pak mohl po seznámení žalobce s jeho obsahem o věci rozhodnout. Jelikož však žalovaný žádným způsobem důvody nepřiznání bodového hodnocení žalobci nevyjasnil, zatížil tím i napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů.

35. Soud proto shledal tuto námitku důvodnou. Jelikož však zjištěná vada napadeného rozhodnutí nemá vliv na přezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v mezích dalších uplatněných žalobních bodů, zabýval se soud dále posouzením jejich důvodnosti. Odvolání ostatních uchazečů a nahlížení do jejich správních spisů 36. V další části žaloby namítá žalobce v podstatě to, že ostatní uchazeči, kteří neuspěli po vyhodnocení výsledků přijímacích zkoušek a nebyli přijati ke studiu, pravděpodobně mohli použít k podání odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání formulář, který neobsahoval všechny zákonem stanovené náležitosti. Žalobce již v odvolání a poté i v podané žalobě uváděl, že GYBY prostřednictvím svých pracovníků i internetových stránek dala uchazečům možnost využít k podání odvolání předpřipravený vzor odvolání. Formulář však má nedostatky, které brání projednání odvolání. Soud s touto námitkou nesouhlasí.

37. Předně je třeba uvést, že zmíněný formulář není součástí správního spisu. Soud však neshledal potřebu provést dokazování jeho obsahem, neboť žalobce popsal jeho nedostatky v podané žalobě i v písemnostech, jež jsou součástí správního spisu, dostatečně přesně, aby se s nimi mohl soud vypořádat. Žalovaný tvrzené skutečnosti nezpochybňuje, tudíž je má soud za nesporné.

38. Pokud jde o chybějící datum narození, je pravdou, že § 37 odst. 2 správního řádu skutečně stanoví, že jednou z náležitostí odvolání je datum narození fyzické osoby podávající odvolání. Účelem uvedení údaje je především nesporná identifikace odvolatele, nicméně toho lze dosáhnout i uvedením jména a příjmení, místa bydliště, případně i v kombinaci s údaji, které jsou součástí prvostupňového rozhodnutí nebo správního spisu. Případná absence údaje o dni narození je tak ryze formálním nedostatkem, který sám o sobě nebrání tomu, aby odvolací orgán věc projednal a o odvolání rozhodl.

39. Žalobce dále namítá, že na formuláři je nesprávně označen jako správní orgán, který vydal prvostupňové (odvoláním napadené) rozhodnutí ředitel školy, ačkoliv podání má být adresováno přímo škole samotné, resp. školské právnické osobě dle § 124 a násl. školského zákona, tj. GYBY. To však není pravda, neboť jediným orgánem školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel (viz § 130 odst. 1 školského zákona), který také sám vykonává působnost a pravomoc v souvislosti s přijímáním uchazečů o vzdělávání [srov. § 60e odst. 1, § 165 odst. 2 písm. f) a § 183 odst. 3 školského zákona]. Tvrzení žalobce, že správním orgánem, který rozhoduje o přijetí ke vzdělávání, je školská právnická osoba, tak nemá oporu ve znění školského zákona.

40. Konečně žalobce namítá, že formulář odvolání neobsahuje uvedení odvolacích důvodů. Podle názoru soudu však i stručné sdělení o tom, že odvolatel žádá o přijetí ke vzdělávání v případě, že nebude dosažen stanovený počet 30 žáků ve třídě, důvod pro podání odvolání představuje. Žalovaný v této souvislosti zcela správně poukázal na § 182 odst. 3 školského zákona, který stanoví specifický důvod podání odvolání. Ředitel školy podle tohoto ustanovení vyhoví odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání u uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení, ale jejich žádost byla zamítnuta z důvodu nedostatku kapacity, pokud dodatečně vzniknou volná místa. Zjevně nejde o důvod vyhovění odvolání, který by představoval nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí či jemu předcházejícího řízení ve smyslu § 82 odst. 2 správního řádu. Bezpochyby však jde o zákonem předpokládaný důvod změny rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání, který sám o sobě obstojí jako důvod podání odvolání. Ostatně bylo by absurdní požadovat po neúspěšných uchazečích, aby pouze za účelem dosažení projednání odvolání při jeho podání identifikovali jiný důvod nezákonnosti či věcné nesprávnosti rozhodnutí o nepřijetí ke vzdělávání, pokud sami hodnocení a výsledky přijímacího řízení nezpochybňují a mají zájem pouze o to, aby byli přijati ke vzdělávání z důvodu uvolnění místa, resp. nenaplnění stanoveného počtu žáků ve třídě. To by vedlo pouze k tomu, že by takoví uchazeči museli uměle vytvářet důvody sporu, aby vůbec mohli prostřednictvím odvolání o dodatečné přijetí ke studiu usilovat. Námitka není důvodná.

41. Poslední dílčí námitkou, kterou žalobce v rámci tohoto žalobního bodu uplatnil, je tvrzení, že mu (resp. jeho zákonné zástupkyni) bylo neoprávněně znemožněno nahlížení do správních spisů jiných uchazečů. Z obsahu žaloby, ale i z obsahu podání založených ve správním spise plyne, že žalobce o nahlížení žádal právě z toho důvodu, aby mohl ověřit, zda ostatní uchazeči podali odvolání na výše uvedeném formuláři. Právě v tom spatřoval oprávněný zájem na nahlížení ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu (viz body 4 a 5 odvolání). Soud neshledává potřebu detailně se zabývat otázkou, zda žalobce měl oprávněný zájem nahlížet do správních spisů ostatních uchazečů, aby se potvrdilo či vyvrátilo jeho podezření, že ostatní neúspěšní uchazeči podali odvolání na formuláři vytvořeném GYBY. Jak již bylo totiž shora uvedeno, namítané nedostatky formuláře nemohou bránit projednání odvolání podaného touto formou. I kdyby tedy došlo znemožněním nahlížení k porušení procesních práv žalobce, nemohlo by to mít v daném případě vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Námitka není důvodná.

42. Zbývá doplnit, že v replice k vyjádření žalovaného podané dne 22. 12. 2022 žalobce uplatnil nový žalobní bod. Konkrétně namítá, že rozdíl v bodovém hodnocení žalobce a poslední přijaté uchazečky nemá dostatečnou oporu v listinách, které jsou součástí správního spisu. Hodnocení výsledků přijímacího řízení podle něj dokládají pouze správní spisy jednotlivých uchazečů, přičemž za důkaz o umístění žalobce a dalších uchazečů nelze považovat pouze výsledkovou listinu s ručně psanými poznámkami, jež je součástí žalobcova správního spisu. K tomu je třeba uvést, že umístění a bodové hodnocení ostatních uchazečů žalobce v průběhu správního řízení a v podané žalobě ani náznakem dříve nezpochybnil. O nahlížení do spisu žádal výlučně v souvislosti s prokázáním splnění obsahových náležitostí odvolání podaných ostatními uchazeči o studium (viz výše). Jde tak o nový žalobní bod, který byl uplatněn po lhůtě pro podání žaloby (§ 71 odst. 2 věta druhá s. ř. s.), a proto se jím soud nemohl zabývat. Bodové hodnocení matematické úlohy 43. Žalobce namítá nesprávné hodnocení správnosti jeho odpovědi na úlohu v testu z matematiky.

44. Soud si v prvé řadě položil otázku, do jaké míry je oprávněn přezkoumávat správnost odpovědi na testovou otázku a jejího vyhodnocení. NSS se již v minulosti přezkumem písemných didaktických testů zabýval v procesním rámci přezkumu výsledků maturitní zkoušky. Posuzoval přitom i rozsah věcného posouzení správnosti jednotlivých odpovědí na položené otázky a jejich hodnocení (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 8. 2014, čj. 6 As 68/2012–47, č. 3104/2014 Sb. NSS, rozsudky NSS ze dne 19. 6. 2023, čj. 5 As 196/2022–26, nebo ze dne 2. 3. 2023, čj. 6 As 4/2022–29). V usnesení čj. 6 As 68/2012–47 rozšířený senát konstatoval, že „neexistuje žádný zákonný důvod, který by bránil vyhovění žalobě např. v případě, kdy by žalobce důvodně namítal, že v didaktickém testu správně zodpověděl otázku, která mu však nebyla uznána a stěžovatel se ztotožnil s (věcně nesprávným) názorem CERMATu, že odpověď žalobce správná nebyla. […] Rozšířený senát uznává, že jde o specifickou oblast vzdělávání a hodnocení znalostí a dovedností, kde je nutné ponechat určitou míru autonomie participujících subjektů (členové zkušebních komisí, zpracovatelé testů, hodnotitelé) při volbě zkušebních otázek a úloh a při jejich hodnocení. Míra této volnosti přitom souvisí s formou a povahou jednotlivých zkoušek. Soud musí respektovat rozsáhlejší míru volnosti hodnocení tam, kde toho hodnocení závisí do značné míry na neexaktních či kvalitativních hlediscích (např. hodnocení slohových prací), naopak právě u didaktických testů bude míra volnosti při hodnocení výsledků menší. Jakkoliv však je nutné respektovat tento prostor k úvaze, nelze rezignovat na požadavek řádného odůvodnění rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky.“ 45. Soud má za to, že úvahy rozšířeného senátu a citované závěry lze obdobně vztáhnout i na vyhodnocení odpovědí v rámci didaktického testu, jenž je součástí přijímacích zkoušek. Úspěšné složení přijímací zkoušky je podmínkou pro přijetí uchazeče ke vzdělávání (zde na osmiletém gymnáziu). Právo na vzdělávání vyplývá z čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jeho realizací je právě úprava obsažená ve školském zákoně. A ani v případě nepřijetí uchazeče ke vzdělávání na střední škole nelze ze školského zákona ani jiných zákonů dovodit, že by soud mohl ustoupit z požadavku plného soudního přezkumu hodnocení odpovědí na testové otázky v rámci didaktického testu.

46. V projednávané věci je předmětem sporu hodnocení jedné logické úlohy v rámci matematického testu, jejíž úspěšné řešení bylo hodnoceno dvěma body. Zadání bylo následující: Od startovní čáry vyběhli současně 4 běžci. Každý doběhl do cíle v jiném čase. Eda nebyl první ani poslední. Leoš se umístil těsně před Adamem a Adam doběhl později než Honza. Zapište běžce ve stejném pořadí, v jakém doběhli do cíle. Každého běžce označte počátečním písmenem jeho jména.

47. Dle oficiálního klíče správných řešení zněla správná odpověď H, E, L, A, resp. A, L, E, H. Žalobce však namítá, že správné řešení představuje i jím uvedená odpověď L, E, H, A. Tuto odpověď však ředitel školy ani žalovaný za správnou neuznali. Podstata sporu spočívá v rozdílném výkladu části zadání, v němž se uvádí Leoš se umístil těsně před Adamem. Dle názoru žalobce nemusí slovo těsně znamenat jen to, že Leoš doběhl přímo před Adamem, resp. Adam hned po Leošovi, a nebyl mezi nimi tedy žádný jiný závodník. Těsně značí malý vzájemný odstup (časový, místní), ale neznamená, že běžců, kteří se umístili těsně před Adamem nemohlo být více.

48. Žalovaný se k uvedené námitce vyjádřil obšírně v odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž soud s jeho závěry souhlasí a pouze je doplňuje. Slovo těsně/těsný má více významů, rozhodným je tu však význam jeho použití ve smyslu bezprostřednosti, úzkého vztahu, malého rozdílu či rozestupu mezi dvěma fenomény, např. těsná většina hlasů, těsné skóre, těsná porážka, těsně uniknout, těsně souviset apod. (viz hesla těsně, těsný in Mejstřík, V. a kol.: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 4. vyd. Praha: Academia, 2005.; Havránek, B.: Slovník spisovného jazyka českého. 2. vyd. Praha: Academia, 1989.; Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, https://prirucka.ujc.cas.cz).

49. Podle soudu o význam slova těsný ani tak nejde a v podstatě o něm ani není sporu, neboť žádná ze stran netvrdí, že by mu měl být přiznán jiný než shora uvedený význam. Podstatný je však kontext této části zadání. Otázkou je, zda věta umístil se těsně před Adamem popisuje průběh závodu, resp. časový rozdíl v cíli anebo pouze výsledné umístění závodníků. K tomu je třeba uvést, že v zadání jsou dva údaje (věty), které používají sloveso doběhnout (Každý doběhl do cíle v jiném čase. Adam doběhl později než Honza.). Tyto údaje se zjevně váží k průběhu závodu. Další dva údaje (věty) zadání se však vztahují k výslednému umístění běžců (Eda nebyl první ani poslední. Leoš se umístil těsně před Adamem). Z údaje o umístění nevyplývá časový rozdíl mezi běžci. Ve významu těchto údajů je tak podstatný rozdíl.

50. Ze spojení doběhl těsně před by bylo možno dovodit krátký časový rozdíl mezi jedním běžcem a dalším běžce (či běžci) za ním. Věta umístil se těsně před však označuje pouze pořadí běžců a časovou dimenzi neimplikuje. Pokud by ve sporné větě bylo uvedeno, že Leoš doběhl těsně před Adamem, pak by při použití principů logiky bylo možné dovodit, že za Leošem doběhl Adam s malým časovým odstupem. Tato věta by zároveň nevylučovala, že těsně za Leošem doběhl i Honza nebo Eda. Je totiž možné, že časový rozdíl mezi doběhnutím do cíle vítěze a čtvrtého v pořadí je tak krátký, že vítěz doběhne těsně před druhým, třetím i čtvrtým závodníkem zároveň. V tom má žalobce pravdu, byť takový údaj v zadání by pro řešení úlohy neměl prakticky žádný význam, neboť by implikoval pouze to, že Leoš nedoběhl poslední. Úloha by pak skutečně měla větší počet řešení.

51. Nicméně význam slovesa umístit se není stejný jako slovesa doběhnout. Sporná věta zní tak, že Leoš se umístil těsně před Adamem. Z toho, že je ve větě použito slovo umístil (nikoliv doběhl jako v druhé větě a druhé části čtvrté věty zadání), plyne, že jde o údaj, který označuje, na jakém místě „výsledkové listiny“ Leoš skončil ze čtyř zúčastněných závodníků. Jinými slovy, jde o to, v jakém pořadí Leoš dosáhl cíle, nikoliv o časový odstup od ostatních závodníků. V tomto kontextu může slovo těsně znamenat jen to, že Adam skončil v pořadí čtyř běžců v cíli hned za Leošem. Jiná situace by byla, pokud by se závodu zúčastnilo např. 100 běžců. Pak by bylo možné, pokud by Leoš doběhl 50. a Adam 52. nebo 53., s určitou mírou nadsázky připustit, že pravdivé je i tvrzení, že se Leoš umístil těsně za Adamem. V závodě mezi čtyřmi závodníky je však těsný rozdíl v umístění pouze mezi 1. a 2., 2. a 3. a 3. a 4. závodníkem.

52. Ke shodnému závěru ostatně dospělo i Centrum pro zjišťování výsledku vzdělávání (CERMAT), jež zajišťuje přípravu didaktických testů a metodiku hodnocení jejich výsledků a z jehož vyjádření žalovaný vycházel. CERMAT totiž obdobně jako žalovaný uvedl, že v předmětné úloze „žáci hodnotili umístění chlapců v závodě, nikoli časové rozestupy mezi chlapci, na které odkazuje zákonný zástupce žadatele. Umístění ‚ob jedno místo‘ již není umístění ‚těsně před‘.“ 53. Soud připouští, že použití dvou typů údajů v zadání, a to na straně jedné o umístění, jež podává informaci pouze o pořadí, a na straně druhé o doběhnutí, jež má ve spojení se slovem těsně i časový rozměr, mohlo být pro testované uchazeče do určité míry matoucí. Původce testu však může takovým zadáním sledovat nejen logické uvažování uchazečů, ale i schopnost pozorného čtení zadání. Nejde přitom o „chyták“, jehož zjevným účelem by bylo svévolně či diskriminačně poškodit či vyřadit některou část uchazečů. Soud proto dospěl k závěru, že postup ředitele školy a žalovaného, kteří jako jedinou správnou odpověď na zadanou úlohy připustili pouze řešení H, E, L, A, resp. A, L, E, H (v opačném pořadí), není nezákonný.

54. Žalobní bod není důvodný. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 55. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení se žalovaný řádně vypořádá s námitkou, kterou se žalobce domáhá přiznání bodového hodnocení za účast a umístění v matematické soutěži Pangea v roce 2021. Za tímto účelem je oprávněn si vyžádat stanovisko, resp. vysvětlení ředitele školy. Ředitel může náhled na věc změnit a udělit žalobci dodatečně přiměřené bodové hodnocení, anebo může na svém stanovisku setrvat a neudělit žalobci žádné bodové hodnocení. V každém případě však musí své stanovisko řádně odůvodnit. Žalobce má právo poté se s vyjádřením ředitele školy seznámit a sám se k němu vyjádřit. Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je žalovaný vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

56. Soud si je plně vědom toho, že řízení o žalobcově (ne)přijetí ke vzdělávání se tímto vrací pouze do fáze odvolacího řízení, aniž by vyslovil konečný závěr ohledně otázky, zda žalobce v přijímacím řízení uspěl či nikoliv. Nemůže ale v tuto chvíli zajistit žalobci nic víc, než aby se dozvěděl důvody, proč ředitel GYBY nepovažuje soutěž Pangea za rovnocennou s těmi, jež se rozhodl výslovně ocenit přidělením bodů v kritériích přijímacího řízení. Bez znalosti těchto důvodů je ani žalobce, ani soud nemohou hodnotit. Proto se soud nemohl k této otázce (na rozdíl od ostatních žalobcových námitek) prozatím věcně vyslovit.

57. Soud neprovedl důkazy navržené žalobcem, neboť veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení věci plynou z obsahu předloženého správního spisu, jehož obsahem se dokazování neprovádí, případně jde o skutečnosti mezi účastníky nesporné.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobcem důvodně vynaložené náklady řízení tvoří soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Žádné jiné náklady z obsahu soudního spisu neplynou. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).

Poučení

Vymezení věci Průběh řízení o přijetí ke vzdělávání Žaloba Vyjádření žalovaného Replika žalobce Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Účast v soutěžích a mimoškolní činnosti Odvolání ostatních uchazečů a nahlížení do jejich správních spisů Bodové hodnocení matematické úlohy Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení