30 A 9/2017 - 50

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: Z. V. zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem se sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2016, č. j. KUKHK-35313/DS/2016/Er, sp. zn. 112861/2016/KHK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl pro opožděnost odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Trutnov ze dne 16. 8. 2016, č. j. 88402/2016, sp. zn. 2015/13187/SPR-SROV (dále také jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze správního deliktu dle ust. § 125f odst. 1, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, za což mu byla podle § 125f odst. 3 citovaného zákona uložena pokuta ve výši 1.500,-Kč a povinnost uhradit náklady řízení v paušální výši 1.000,-Kč. Za správnost vyhotovení: R. V.

2. V odůvodnění rozhodnutí s odkazem na obsah správního spisu žalovaný uvedl, že prvoinstanční rozhodnutí bylo zmocněnci žalobce doručeno datovou schránkou dne 16. 8. 2016. Od následujícího dne začala plynout 15ti denní lhůta k odvolání, která končila dnem 31. 8. 2016. Dne 1. 9. 2016 rozhodnutí o správním deliktu nabylo právní moci. Odvolání bylo zmocněncem žalobce doručeno správnímu orgánu elektronickou cestou (prostřednictvím e- mailu) dne 5. 9. 2016 v 19:40:09 hod. Odvolání bylo tedy podáno opožděně a žalovaný je proto na základě ust. § 92 odst. 1 věty prvé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád) zamítl, aniž je přezkoumával postupem stanoveným v § 89 odst. 2, resp. i dalších souvisejících ustanoveních správního řádu týkajících se meritorního přezkoumávání prvostupňového rozhodnutí. Dále uvedl, že z moci úřední zkoumal, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Tyto však neshledal. Uzavřel, že v postupu správního orgánu prvého stupně neshledal žádné pochybení, které by mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

II. Obsah žaloby

3. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

4. Žalobce souhlasí s tvrzením žalovaného, že rozhodnutí prvého stupně mu bylo doručeno dne 16. 8. 2016 do datové schránky jeho zmocněnce, společnosti FLEET Control, s.r.o.

5. Nesouhlasí však s tím, že odvolání podal až dne 5. 9. 2016. Podání z uvedeného dne, ač obsahově shodné se samostatným odvoláním, bylo „pouze“ potvrzením prvotního odvolání, které bylo podáno již dne 31. 8. 2016, tedy v poslední den odvolací lhůty, datovou zprávou z adresy ... na adresu [email protected]. Uvedl, že se jedná o konstantně užívanou strategii jeho zmocněnce, která musí být žalovanému známa z jeho úřední činnosti, neboť zmocněnec žalobce v každém z desítek řízení, kde vystupuje jako zástupce účastníka řízení, nejprve podává odvolání e-mailem bez digitálního podpisu v poslední den odvolací lhůty a následně ve lhůtě dle § 37 odst. 4 správního řádu toto odvolání potvrdí e-mailem již podepsaným.

6. Žalobce připustil, že nedisponuje potvrzením o přijetí odvolání elektronickou podatelnou správního orgánu prvého stupně, neboť tato podatelna asi od ledna 2016, kdy přišlo zmocněnci žalobce poslední potvrzení z této podatelny, zřejmě nepotvrzuje žádné zprávy, neboť i po tomto datu byly na podatelnu zprávy opakovaně a prokazatelně zasílány, ale nikdy nepřišlo potvrzení. Žalobce podotkl, že potvrzení o přijetí zprávy nepřišlo ani v případě jeho podání ze dne 5. 9. 2016, které bylo potvrzením jeho odvolání ze dne 31. 8. 2016.

7. Žalobce navrhl provést k důkazu znalecký posudek, jehož předmětem bude to, zda se podání ze dne 31. 8. 2016 dostalo do dispozice elektronické podatelny správního orgánu prvého stupně, když současně navrhl, aby znalcem byl ustanoven R. B. MSc., soudní znalec IT (ICT), R. 716/24, P. 1, Czech Republic, neboť o jiné osobě srovnatelných znalostí žalobci není známo. Dále navrhl, aby byl jako důkaz proveden též seznam doručených e-mailů elektronické podatelny správního orgánu prvého stupně ze serveru příchozí pošty z rozhodného dne a ohledání jeho serveru příchozí pošty.

8. Žalobce má za to, že i kdyby nebylo možné prokázat, že se odvolání dostalo do dispozice podatelny, je zřejmé, že odvolání podáno bylo, neboť to odpovídá stálé praxi zmocněnce žalobce, a potíže s prokázáním jeho podání jsou způsobeny protiprávním postupem správního orgánu prvého stupně. Poukázal na ustanovení § 4 odst. 8 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, podle kterého platí: „pokud je veřejnoprávní původce schopen z dokumentu v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, doručeného na elektronickou adresu podatelny podle § 2 odst. 3 písm. c) zjistit adresu elektronické pošty odesílatele, potvrdí na základě výsledků zjištění podle odstavců 1, 4 a 5 odesílateli na tuto adresu, že dokument byl doručen a splňuje podmínky Za správnost vyhotovení: R. V. stanovené touto vyhláškou a veřejnoprávním původcem pro přijímání dokumentů. Součástí zprávy o potvrzení doručení je alespoň a) datum a čas doručení dokumentu s uvedením hodiny a minuty, popřípadě sekundy a b) charakteristika datové zprávy, v níž byl dokument obsažen, umožňující její identifikaci.“ Žalobce je schopen prokázat, že správní orgán toto ustanovení od ledna 2016 neustále porušuje.

9. Dle žalobce nemůže být protiprávní jednání správního orgánu nikdy účastníkovi řízení k tíži, zvlášť ne tehdy, pokud se jedná o obviněného. Pokud tedy zůstane pochybnost o tom, zda bylo odvolání podáno, bude to způsobeno pouze tím, že správní orgán prvého stupně prokazatelně jednal protiprávně, neboť nepotvrzoval podání. V takovém případě by měla být použita zásada „in dubio pro reo“ s předpokladem, že odvolání bylo podáno včas, což se ostatně musí jevit jako pravděpodobné s ohledem na zavedenou praxi zmocněnce žalobce.

10. Žalobce vyslovil domněnku, že správní orgán prvého stupně svým protiprávním jednáním vyvolané důkazní nouze využil tak, že odvolání ze dne 31. 8. 2016 „zašantročil“, neboť věděl, že žalobce bude jen složitě prokazovat, že k podání odvolání došlo.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

11. Žalovaný v celém rozsahu odkázal na napadené rozhodnutí, v němž se věcí podrobně zabýval. Učiněné závěry stručně zopakoval a uzavřel, že opožděné odvolání na základě § 92 odst. 1 věty prvé správního řádu zamítl.

12. Dále uvedl, že požádal oprávněnou úřední osobu Městského úřadu Trutnov, aby znovu ověřila, zda tomuto úřadu nebyla doručena předmětná písemnost dne 31. 8. 2016. Z přípisu ze dne 11. 1. 2017 je pak zřejmé, že ani ověřením na podatelně městského úřadu ani u informatiků nebyla taková skutečnost zjištěna. Jediné odvolání, které je správním orgánem evidováno, je podání ze dne 5. 9. 2016, zaslané z adresy ...

13. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Jednání soudu

14. K jednání soudu dne 26. června 2018 se účastníci nedostavili, strana žalující bez omluvy, žalovaný svoji neúčast omluvil. Předvolání k jednání bylo oběma stranám řádně a včas doručeno, žádná zákonná překážka nebránila projednání věci v nepřítomnosti účastníků - § 49 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“).

15. Po zahájení jednání byl přečten obsah žaloby, napadeného rozhodnutí žalovaného a vyjádření žalovaného k žalobě.

16. Následně provedl krajský soud níže uvedené důkazy, když přečetl obsah: - přílohy žalobce (č. l. 28 soudního spisu), která spočívá v e-mailovém podání žalobce nazvaném „odvolání“ ze dne 31. 8. 2016, o němž tvrdí, že bylo zasláno na adresu elektronické podatelny Městského úřadu Trutnov - [email protected], - sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 13. 1. 2017, č. j. KUKHK- 35313/DS/2016/Er, včetně vyjádření Městského úřadu Trutnov ze dne 11. 1. 2017, č. j. 4816/2017, k opožděnému odvolání sp. zn. 2015/13187/SPR-SR, - tiskové sestavy z internetových stránek prvoinstančního orgánu – elektronická podatelna (http://m.trutnov.cz/mestsky-urad/elektronicka-podatelna), navštíveno dne 25. 6. 2018.

17. Dále provedl krajský soud důkaz přečtením obsahu „průvodky doručeného digitálního dokumentu - e-mailového podání“ ze dne 5. 9. 2016 (č. l. 58 správního spisu). Poté krajský soud přistoupil k rozhodnutí ve věci. Za správnost vyhotovení: R. V.

V. Skutkové a právní závěry krajského soudu

18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

19. Z obsahu správního spisu prvostupňového orgánu vyplývá, že dne 16. 8. 2016 vydal Městský úřad Trutnov prvoinstanční rozhodnutí, které bylo žalobci doručeno téhož dne do datové schránky jeho zmocněnce. Tato skutečnost není mezi účastníky sporná. Dále je ve správním spisu na č. l. 57 založeno odvolání žalobce ke spisové značce 2015/13187/SPR-SROV, označené dnem 31. 8. 2016. Na č. l. 58 je „ověřovací doložka konverze z moci úřední do dokumentu v listinné podobě“, vystavená městem Trutnov dne 6. 9. 2016, na druhé straně této listiny je „průvodka doručeného digitálního dokumentu - e-mailového podání“, doručeného správnímu orgánu prvého stupně dne 5. 9. 2016 v 19:40:09 hodin. V předmětu el. podání je uvedeno: Odvolání Z. V., které bylo odesláno z e-mailové adresy: ... Ani tato skutečnost není mezi účastníky sporná.

20. Ze sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 13. 1. 2017, č. j. KUKHK- 35313/DS/2016/Er, ve spojení s vyjádřením Městského úřadu Trutnov ze dne 11. 1. 2017, č. j. 4816/2017, k opožděnému odvolání sp. zn. 2015/13187/SPR-SR, vyplývá, že správní orgán prvého stupně prověřil, zda nebylo žalobcem doručeno sporné odvolání již dne 31. 8. 2016 se závěrem, že jediné odvolání, které Městský úřad Trutnov eviduje, je odvolání ze dne 5. 9. 2016, zaslané zmocněncem žalobce prostřednictvím e-mailové korespondence z adresy ... na adresu [email protected].

21. Tisková sestava z internetové stránky http://m.trutnov.cz/mestsky-urad/elektronicka- podatelna, kterou obstaral soud, obsahuje adresu a pravidla provozu elektronické podatelny Městského úřadu Trutnov, kde se mj. uvádí, že elektronická podatelna je určena pro příjem veškerých datových zpráv se zaručeným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou adresovaných městu Trutnov a jeho orgánům. Doručení datové zprávy se odesílateli potvrzuje, pokud je možné z datové zprávy zjistit elektronickou adresu odesílatele. Úřad zasílá datovou zprávu o doručení nejpozději v první pracovní den, který bezprostředně následuje po dni doručení na elektronickou adresu, z níž byla odeslána. Pokud se zpráva potvrzující doručení vrátí jako nedoručitelná, úřad učiní ještě jeden pokus o doručení.

22. Sporným mezi účastníky je tvrzení žalobce, že jeho podání ze dne 5. 9. 2016, odeslané z e- mailové adresy jeho zmocněnce, ač obsahově shodné se samotným odvoláním, bylo „pouze“ potvrzením prvotního odvolání, které bylo správnímu orgánu prvého stupně ze stejné e- mailové adresy zasláno již dne 31. 8. 2016, tj. v poslední den odvolací lhůty.

23. Krajský soud při posouzení předmětné věci především vycházel z platné právní úpravy podání vůči správnímu orgánu a jeho náležitostí, jakož i z právní úpravy elektronické komunikace se správními orgány.

24. Práva a povinnosti účastníků správního řízení v oblasti doručování upravuje správní řád. Z ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu, ve znění platném a účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí vyplývá, že „z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst.

3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, Za správnost vyhotovení: R. V. popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.“ Podle odst. 4 téhož ustanovení pak platí, že „podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.“ 25. K výkladu posledně citovaného ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu krajský soud uvádí, že ustálená judikatura správních soudů vychází z názoru, že podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě - internetu - bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004, je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 9 As 90/2008-70, Sb. NSS 2041/2011).

26. Elektronická komunikace je upravena v zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (upravuje zejména nakládání s archiváliemi, soustavou archivů a spisovou službou veřejnoprávních původců), zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v zákoně č. 227/2002 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve vyhlášce č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů, která upravuje elektronickou podatelnu a stanoví podrobnosti výkonu spisové služby veřejnoprávními původci a ve vyhlášce č. 212/2012 Sb., o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu. Uvedené předpisy stanovují povinnosti veřejnoprávním původcům, tedy adresátům takových zpráv, jímž je i správní orgán.

27. Žalobce tvrdí, že odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal na elektronickou podatelnu správního orgánu prvého stupně v poslední den odvolací lhůty, tj. dne 31. 8. 2016, z e-mailové adresy svého zmocněnce, jak je to údajně jeho konstantně užívanou strategií, která by měla být správnímu orgánu z jeho úřední činnosti známa. Ke své žalobě k prokázání této skutečnosti přiložil kopii stránky e-mailového podání z internetového prohlížeče elektronické pošty Mozilla Thunderbird, na němž je uvedena odesílající adresa: ...; předmět: Z. V., odvolání; adresát: [email protected]; datum: 31. 8. 2016, 15:00 a dále vypsána adresa Městského úřadu Trutnov, jméno a adresa žalobce včetně zástupce (společnost FLEET Control, s. r. o.), dne 31. 8. 2016, sp. zn. 2015/13187/SPR-SR, věc: odvolání. Uvedenou listinou soud provedl důkaz při jednání.

28. Z uvedeného e-mailového podání nelze zjistit, zda skutečně bylo z e-mailové adresy ... dne 31. 8. 2016 odesláno. Uvedené podání totiž nebylo doloženo např. ani výpisem odeslané pošty z e- mailové adresy odesílatele, což by bylo možné ze strany žalobce, minimálně jako podpůrný důkaz, očekávat. Současně však soud uvádí, že i pokud by byl žalobcem výpis odeslané pošty ze serveru jeho zmocněnce předložen, prokázal by tím pouze to, že podání bylo z předmětné adresy odesláno, nikoli to, zda a kdy došlo do sféry správního orgánu, jak bude níže vysvětleno.

29. Podle § 37 odst. 6 věty druhé správního řádu, je podání učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.

30. Z citovaného ustanovení je tedy zcela zřejmé, že i v případě e-mailového podání účastníka vůči správnímu orgánu není rozhodný okamžik odeslání podání, ale okamžik dojití podání správnímu orgánu. Za správnost vyhotovení: R. V.

31. Povahou e-mailové komunikace se zabýval Nejvyšší správní soud v několika svých rozhodnutích, v nichž, byť v souvislosti s řízením před správními soudy, uvedl: „Je odpovědností účastníka řízení, jaký zvolí procesní postup, včetně volby komunikačních prostředků se soudem a akceptace rozdílů, které z povahy jednotlivých komunikačních prostředků plynou“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2012, čj. 9 As 100/2012 – 29, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, čj. 8 Afs 55/2008 – 70). Platí přitom, že „doručování na elektronickou adresu (e- mailem) není průkazné a ze strany veřejné moci garantované (oproti systému datových schránek), proto také procesní předpisy účinnost doručení svazují s aktivním jednáním na straně adresáta v podobě potvrzení doručení ve stanovené lhůtě, opatřené nadto uznávaným elektronickým podpisem adresáta (srov. § 19 odst. 8 správního řádu)“ [rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015, čj. 9 As 261/2014 – 44]. Ač uvedený závěr byl vysloven v souvislosti s doručováním ze strany správního orgánu na elektronickou adresu adresáta, který o to požádal (§ 19 odst. 8 správního řádu), lze v obecné poloze vycházet z toho, že znakem e-mailové komunikace je její neprůkaznost. V procesních předpisech o doručování pak obecně není kladen nárok na místo odeslání podání, ale naopak na místo, kde a kdy se dostává do sféry adresáta.

32. Je proto třeba rozlišovat mezi doručováním písemností správním orgánem prostřednictvím e- mailu podle § 19 odst. 8 věty druhé a třetí správního řádu, ve znění účinném do 18. 9. 2016, a e-mailovým podáním účastníka řízení vůči správnímu orgánu, popř. soudu. V případě podání účastníka řízení je rozhodný okamžik dojití podání správnímu orgánu či soudu; proto pro zachování lhůty nestačí, je-li podání odesláno e-mailem poslední den lhůty (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2006, čj. 8 Afs 82/2006 – 68, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2014, čj. 7 Afs 113/2014 - 33). Pokud by účastník doložil odeslání písemnosti printscreenem e-mailového klienta či obdobnou formou záznamu o odeslání e-mailu, prokázal by pouze odeslání podání, nikoliv zda (a kdy) podání došlo soudu či správnímu orgánu, a to i pokud by v daném případě nebyl důvod pochybovat o pravosti důkazu odeslání e-mailu. Činí-li účastník úkon vůči správnímu orgánu prostřednictvím e-mailu, tedy nezaručeným prostředkem komunikace, je na něm, aby zjistil, zda podání skutečně došlo (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, čj. 8 As 6/2015-37).

33. K prokázání odeslání písemnosti prostřednictvím e-mailu Nejvyšší správní soud v již výše citovaném usnesení čj. 8 Afs 82/2006 – 68, dále uvedl, že „výtisk emailové hlášenky“ není nenapodobitelný, a „v případě vzniku pochybností o odeslání zprávy proto zpravidla nebude postačovat k prokázání tohoto odeslání“ (obdobně rozsudek čj. 8 Afs 55/2008 – 70). Stejný závěr je dle Nejvyššího správního soudu platný ve vztahu k printscreenu obrazovky elektronické podatelny (či jiného emailového klienta), protože i zde je v případě vzniku pochybností možné uvažovat o falsifikaci snímku obrazovky.

34. Ač žalobce poukázal na ustanovení § 4 odst. 8 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby s tím, že správní orgán prvého stupně tuto povinnost od ledna 2016 porušuje, lze připustit, že i v pravidlech elektronické podatelny města Trutnov je uvedeno, že úřad doručení datové zprávy odesílateli potvrzuje. Z uvedeného porušení ze strany správního orgánu prvého stupně v případě nepotvrzení doručení podání ze dne 5. 9. 2016 nelze automaticky dovozovat, že na uvedenou podatelnu bylo podání žalobce doručeno již dne 31. 8. 2016, které nebylo rovněž ze strany úřadu potvrzeno.

35. Doručení podání ze dne 5. 9. 2016 na elektronickou adresu podatelna @trutnov.cz vyplývá z „průvodky doručeného digitálního dokumentu - e-mailového podání“ ze dne 5. 9. 2016 (č. l. 58 správního spisu). Žalobci lze dát za pravdu v tom, že z uvedené listiny nelze dovodit a jiná zde založena není, zda správní orgán zmocněnci žalobce doručení této zprávy na jeho odesílající elektronickou adresu potvrdil či nikoliv. Žalovaný k této žalobní námitce ve svém vyjádření k žalobě mlčel. Uvedená skutečnost ale dle názoru soudu nemá vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť žalobce žádným způsobem a žádným důkazem neprokázal ani to, že dne 31. 8. 2016 byl uvedený e-mail alespoň odeslán. Za správnost vyhotovení: R. V.

36. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015, čj. 9 As 261/2014-44, znakem e-mailové komunikace je její zásadní neprůkaznost a žalobce neprokázal, že uvedený e- mail správnímu orgánu prvého stupně zaslal. Důkazní břemeno jednoznačně leží na žalobci. I na tomto místě lze opětovně poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, čj. 8 As 6/2015-37, v němž je uvedeno, že činí-li účastník úkon vůči správnímu orgánu prostřednictvím e-mailu, tedy nezaručeným prostředkem komunikace, je na něm, aby zjistil, zda podání skutečně došlo.

37. Vzhledem k citovaným judikatorním závěrům krajský soud uzavírá, že žalobcem předložená listina (e-mailové podání nazvané „odvolání“ ze dne 31. 8. 2016, o němž tvrdí, že bylo zasláno na adresu elektronické podatelny Městského úřadu Trutnov - [email protected]), není způsobilým důkazem k prokázání skutečnosti, že v poslední den lhůty pro odvolání, tj. dne 31. 8. 2016, bylo odvolání žalobce správnímu orgánu prvého stupně na adresu jeho elektronické podatelny skutečně doručeno. Krajský soud proto rozhodl tak, že důkazy navržené žalobcem tj. zadání výše citovaného znaleckého posudku, vyžádání seznamu doručených e-mailů elektronické podatelny správního orgánu prvního stupně a ohledání jeho serveru příchozí pošty, z důvodu nadbytečnosti nebudou provedeny (§ 52 odst. 1 s. ř. s.).

38. Nelze pak poukazovat na „konstantně užívanou strategii“ zmocněnce žalobce, která by měla být správnímu orgánu z jeho úřední činnosti známa, tedy to, že zmocněnec žalobce podává odvolání vždy v poslední den odvolací lhůty a následně je do 5 dnů potvrzuje. Uvedená strategie je rizikem žalobce se všemi výše uvedenými důsledky z toho plynoucími. Rozhodně pak nelze vinu svalovat na samotný správní orgán, že snad podání žalobce ze dne 31. 8. 2016 „zašantročil“. Uvedenou námitku soud shledal nepřípadnou.

39. Krajský soud uzavírá, že postup žalovaného, který jako opožděné zamítl odvolání žalobce, doručené správnímu orgánu prvého stupně e-mailem dne 5. 9. 2016, je v souladu se zákonem.

40. S ohledem ke shora uvedenému nezbylo krajskému soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout ve smyslu ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s.

VI. Náklady řízení

41. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad rámec běžné úřední činnosti vznikly.

Poučení