30 Ad 3/2017 - 98

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Karlovarský symfonický orchestr, příspěvková organizace, IČO 63554585 se sídlem Husovo náměstí 2, 360 01 Karlovy Vary proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2017 č. j. 44000/001775/17/44091010/Nek takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2017 č. j. 44000/001775/17/44091010/Nek, a rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary ze dne 24. 2. 2017 č. j. 44003/007744/17/110/NAH, se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se z účtu Krajského soudu v Plzni vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč.

Odůvodnění

Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2017 č. j. 44000/001775/17/44091010/Nek, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary ze dne 24. 2. 2017 č. j. 44003/007744/17/110/NAH, kterým bylo ve věci přeplatku na dávce nemocenského pojištění vyplacené panu Š. K., nar……………, rozhodnuto v souladu s ust. § 124 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále též „zákon o nemocenském pojištění“), tak, že zaměstnavatel Karlovarský symfonický orchestr, příspěvková organizace, je povinen uhradit přeplatek na dávce nemocenského pojištění za období od 16. 8. 2015 do 16. 1. 2016 v celkové výši 135.032 Kč. Žaloba 2. Žalobce v žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a následně uvedl jednotlivé žalobní námitky. První žalobní námitkou žalobce napadal nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Správní orgány dle názoru žalobce nesprávně a neúplně zjistily skutkový stav věci a v důsledku toho vyvodily nesprávné právní posouzení. Žalobce se domnívá, že účastníkem řízení ve věci by měl být dle ust. § 124 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění příjemce dávky, tj. Š. K., a nikoli žalobce. Příjemce dávky by měl rovněž dle žalobce vrátit přeplatek. Odpovědnost žalobce (tj. právnické osoby) nastupuje až následně, nikoliv primárně, jak nesprávně dovodil správní orgán I. stupně. Pan K. svým prohlášením uvedl správní orgán v omyl, když se podepsal u prohlášení na žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. V tomto prohlášení mimo jiné stvrdil, že si je vědom, že je povinen vrátit částky, které by neprávem přijal. Žalovaná má tedy primárně požadovat po jejich příjemci. Š. K. muselo být známo, a to z důvodů zkušeností na pracovní pozici ředitele Karlovarského symfonického orchestru, že neuzavírá žádný nový pracovněprávní vztah, ale že se jedná o změnu druhu vykonávané práce, když souhlasil se zařazením na pozici dramaturg. K. působil od 24. 11. 2010 jako ředitel Karlovarského symfonického orchestru. Dne 24. 4. 2015 na místo ředitele ke dni 31. 8. 2015 rezignoval.

3. Žalobce má dále za to, že výzvu k vyjádření zaslala Š. K. dne 30. 9. 2016 podjatá oprávněná úřední osoba H. F., neboť tato byla následně dne 7. 10. 2016 vyloučena ze správního řízení. Tato výzva navíc není založena ve správním spisu. Žalobce namítal podjatost úřední osoby dne 16. 9. 2016. Do rozhodnutí o podjatosti úřední osoby (tj. 7. 10. 2016), může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu (§ 14 odst. 3 správního řádu). Žalovaná se ve svém rozhodnutí námitkou uplatněnou v odvolání, která se týkala absencí listin ve spisu a okruhem účastníků řízení, nezabývala.

4. Žalovaná dále postupovala nesprávně, když ve správním řízení vycházela ze zjištěného stavu věci uvedeného v dodatku č. 1 kontrolního protokolu, ačkoliv měla vycházet ze zjištěného stavu uvedeného v kontrolním protokole, neboť dodatek č. 1 ke kontrolnímu protokolu byl jako nezákonný zrušen.

5. Žalovaná se nesprávně vypořádala s tvrzením žalobce a důkazem, který jí byl předložen. Žalobce v příloze k žádosti o dávku uvedl jako druh činnosti 1, což znamená první pracovní poměr, ale žalovaná si v době započetí výplaty dávek peněžité pomoci v mateřství nezjistila skutkový stav věci. Pokud by tak učinila, musela by zjistit rozpor ve skutkovém zjištění, protože v příloze k žádosti o dávku byl uveden pouze jeden pracovní poměr, a vedle toho požádal žalobce až dne 7. 6. 2016 o storno přihlášky. Žalované tedy bylo ze dvou dokumentů rozhodných pro přiznání dávky známo, že tyto jsou rozdílné. Žalobce se domnívá, že dávka neměla být K. vyplacena, neboť v době podání žádosti nesplňoval zákonný předpoklad k jejímu vyplácení. Pokud by totiž K. měl druhý pracovní poměr (předpoklad pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství) musel by toto žalobce (zaměstnavatel) označit správným kódem v příloze k žádosti o dávku. Toto se ale nestalo, protože první pracovní poměr znamená, že se jedná o jediný pracovní poměr u jednoho a téže zaměstnavatele. Z uvedeného plyne, že prvně pochybila Okresní správa sociálního zabezpečení Karlovy Vary a nikoliv žalobce. Závěru, že se jednalo o první pracovní poměr, svědčí i skutečnost, že až dne 6. 10. 2015 obdržela Okresní správa sociálního zabezpečení Karlovy Vary (dále též „OSSZ“) od mzdové účetní žalobce informaci o nástupu K. na druhý pracovní poměr s nástupem práce od 1. 9. 2015. Tedy od 6. 10. 2015 byla OSSZ srozuměna s tím, že byl jedním a týmž zaměstnavatelem nahlášen druhý pracovní poměr. OSSZ si měla klást otázku, proč je druhý pracovní poměr nahlášen až v době, kdy již byla dávka vyplácena. Odpovědné úřední osoby OSSZ si v evidenci nezkontrolovaly při započetí vyplácení dávek, zda K. má uzavřeny dva pracovní poměry. Na tento nesoulad OSSZ upozornil až zřizovatel žalobce, Statutární město Karlovy Vary. V daném případě došlo k pochybení, pokud byla vyplácena předmětná dávka v období od 20. 7. 2015 do 6. 10. 2015.

6. Žalobce dále namítal, že žalovaná nerozhodla o podjatosti úřední osoby – ředitelky OSSZ Karlovy Vary, kterou žalobce namítal v odvolání. Žalovaná rovněž nerozhodla o delegaci spisu, kterou rovněž žalobce navrhl v odvolání, která by přicházel v úvahu v případě, pokud by žalovaná vyhověla námitce podjatosti úřední osoby.

7. Žalobce závěrem navrhl, aby soud napadené rozhodnutí, včetně rozhodnutí prvostupňového, zrušil a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení. Vyjádření žalované a replika žalobce 8. Ve svém vyjádření žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a uvedla, že v rámci rozhodování o povinnosti uhradit přeplatek na vyplácené dávce vycházel z ust. § 16 písm. a), § 97 odst. 1 věty první a § 124 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Povinnost vrátit přeplatek má žalobce. Nárok K. na výplatu dávky na výplatu peněžité pomoci v mateřství je specifickou otázkou pracovněprávního charakteru a její posouzení náleží primárně zaměstnavateli. Zavinění K. ve smyslu ust. § 124 odst. 1 věty první citovaného zákona nelze dle žalovaného jednoznačně prokázat. Žalobce sám v průběhu správního řízení připustil, že porušil ust. § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění. Porušení uvedeného ustanovení je předpokladem pro vznik odpovědnosti za zavinění přeplatku ve smyslu ust. § 124 odst. 1 věty druhé citovaného zákona.

9. Žalovaná nesouhlasí, že ve správním řízení činila úkony podjatá úřední osoba. Součástí správního spisu je sice vyjádření K., a to bez výzvy k tomuto vyjádření, nicméně z čísla jednacího výzvy (zkratka jména „POR“, nikoli „FAP“ v závěru č. j.) vyplývá, že výzva nebyla zaslána pracovnicí vyloučenou z úkonů v řízení. Vyjádření K. bylo sice ve správním spisu založeno, ale nebylo k němu při rozhodování přihlíženo. Žalovaná rovněž uvedla, že vycházela z protokolu o kontrole č. 595/16/442, nikoliv z dodatku č. 1, který byl v námitkovém řízení zrušen.

10. Žalovaná dále nesouhlasí s námitkou žalobce, že předpokladem pro vyplácení předmětné dávky je existence druhého pracovního poměru. Předpokladem pro výplatu je buď skutečnost, že pojištěnec po dobu čerpání dávky nevykonává práci v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, popř. je nutný výkon jiné pojištěné činnosti. O výkon jiné pojištěné činnosti se v daném případě nejednalo, a proto nebyl na výplatu nárok.

11. Žalovaná dále uvedla, že v jejím rozhodnutí je uvedeno, z jakého důvodu neprováděla žalobcem navržený výslech osob.

12. Ve své replice se žalobce vyjádřil k podjatosti úřední osoby. Žalobce uvedl, že není rozhodné, která zkratka jména je uvedena v čísle jednacím předmětné výzvy. Žalovaná měla rovněž vysvětlit, z jakého důvodu má usnesení o vyloučení oprávněné úřední osoby vyšší číslo jednací než výzva, která byla odeslána K. Žalobce považuje uvedená tvrzení ohledně podjatosti úřední osoby za účelová, o čemž svědčí i to, že kopie výzvy ani její doručenka není ve správním spisu založena. Žalobce dále uvedl, že není pravdou, že nebylo prokázáno doručení přílohy k žádosti o dávku ze dne 9. 7. 2015. V prvostupňovém rozhodnutí ve druhém odstavci na straně druhé jsou přílohy k žádosti výslovně jmenovány. Z rozhodnutí tedy jasně vyplývá, že příloha k žádosti o dávku byla žalované doručena. Žalobce rovněž nesouhlasí s tvrzením, že nebylo k vyjádření K. při rozhodování přihlíženo. Z posledního odstavci na str. 3 prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že k němu přihlíženo bylo. Pokud žalovaná tvrdí, že některé důkazy provedeny nebyly nebo k nim nebylo přihlíženo, měla by v odůvodnění uvést, proč k těmto důkazům nepřihlédla. Posouzení věci krajským soudem 13. Krajský soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, kterými bylo rozhodnutí správního orgánu řádně a včas napadeno (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

14. Při posouzení věci vycházel soud především z následujících zákonných ustanovení:

15. Podle ust. § 97 odst. 1 věta první zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, platí: „Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení; okresní správě sociálního zabezpečení je povinen neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek.“ 16. Podle ust. § 124 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění platí, že: „Pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit plátci dávky přeplatek na dávce.“ 17. Dle ust. § 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění platí: „Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost.” 18. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

19. Soud shledal žalobu důvodnou.

20. Součástí správního spisu, který žalovaná předložila soudu, je žádost o peněžitou pomoc v mateřství s nástupem od 16. 8. 2015, přičemž v její příloze je uvedeno, že se jedná o 1. pracovní poměr. Spolu s těmito dokumenty žalobce zaslal správnímu orgánu potvrzení o posledním dni výkonu práce Š. K., ze kterého vyplývá, že K. naposledy pracoval ke dni 14. 8. 2015. Ve správním spisu je založena pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem jakožto zaměstnavatelem a K. jakožto zaměstnancem. Z pracovní smlouvy, že pracovní poměr byl uzavřen od 1. 2. 2006. Z dodatku k pracovní smlouvě č. 3 ze dne 1. 6. 2015 vyplývá, že od 1. 9. 2015 byl K. zaměstnán na pozici dramaturg. Na základě těchto dokumentů správní orgán začal K. vyplácet peněžitou pomoc v mateřství, a to v období od 16. 8. 2015 do 16. 1. 2016. Součástí správní spisu je oznámení ze dne 6. 10. 2015 o nástupu do zaměstnání pana K. k datu 1. 9. 2015 na druh činnosti 2. Spolu s oznámením žalobce zaslal správnímu orgánu dodatek č. 3 k pracovní smlouvě. Ve správním spisu je dále založen mzdový list K. za rok 2015 a žádost ze dne 8. 6. 2016 o storno přihlášky z nemocenského pojištění z dalšího pracovního poměru za období od 1. 9. 2015 a storno evidenčního důchodového pojištění. Dne 9. 6. 2016 byl správním orgánem I. stupně vypracován protokol o kontrole č. 595/16/442, který byl pořízen o kontrole učiněné ve věci pobírání dávky představující peněžitou pomoc v mateřství pro K.. Ve správním spisu je dále založeno usnesení o vyloučení paní H. F. z Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary v projednávaném případě a pověření paní K. P. k provádění úkonů ve správním řízení. Dne 17. 10. 2016 bylo správnímu orgánu doručeno stanovisko pana K. k věci, ve kterém K. mimo jiné uvedl, že toto stanovisko zasílá k výzvě správního orgánu ze dne 30. 9. 2016. Ve správním spisu je rovněž založeno „Vyřízení námitek“ ze dne 30. 1. 2017, kterým byly vyřízeny námitky žalobce proti kontrolnímu zjištění uvedenému v dodatku protokolu o kontrole č. 1/595/16/442 a zrušen „dodatek č. 1 protokolu o kontrole č. 595/16/442“.

21. Po shromáždění uvedených podkladů vydal správní orgán I. stupně dne 24. 2. 2017 rozhodnutí, kterým rozhodl tak, že žalobce je povinen uhradit přeplatek na dávce nemocenského pojištění za období od 16. 8. 2015 do 16. 1. 2016 v celkové výši 135.032 Kč. Dle správního orgánu I. stupně žalobce jakožto zaměstnavatel porušením ust. § 97 odst. 1 zákon č. 187/2006 Sb., zavinil vyplacení dávky peněžité pomoci v mateřství MgA. K. v rozporu s ust. § 16 písm. a) téhož zákona.

22. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo žalovanou rozhodnutím ze dne 5. 6. 2017 pod č. j. 44000/001775/17/44091010/Nek zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.

23. Krajský soud při posuzování důvodnosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu vychází z právně významných skutečností vyplývajících ze správního spisu, který měl správní orgán při vydání rozhodnutí k dispozici. V daném případě soud zjistil, že správní spis je nekompletní, a skutkový stav, který vzaly správní orgány za základ napadeného rozhodnutí, nemá ve spisu oporu. Tato vada brání soudnímu přezkumu většiny uplatněných žalobních námitek. Jak správně žalobce namítá, ve správním spisu není založena údajná výzva k zaslání vyjádření, která měla být zaměstnanci žalobce K. zaslána dne 30. 9. 2016, a kterou měla údajně činit vyloučená úřední osoba, paní H. F. Z obsahu správního spisu (např. z vyjádření K.), ze žaloby a z vyjádření žalované k žalobě ze dne 15. 9. 2017 je zřejmé, že mezi stranami je nesporné, že správní orgán zaslal K. výzvu, aby se k projednávané věci vyjádřil. Sporné je však to, která úřední osoba (zda byla podjatá či nikoli) výzvu zaslala. Vzhledem k tomu, že tato blíže neoznačená výzva není součástí správního spisu, krajský soud nemůže posoudit důvodnost žalobcovy námitky, že ve věci činila úkony vyloučená úřední osoba. Krajský soud v daném případě nemůže ani posoudit, zda by případné zaslání výzvy k vyjádření vyloučenou úřední osobou bylo v daném případě vadou, která by mohla způsobit nezákonnost napadeného rozhodnutí, z důvodu které by bylo nutné napadené rozhodnutí zrušit, neboť se nemůže seznámit s obsahem této výzvy.

24. Krajský soud dále shledal, že ve správním spisu nejsou založeny evidenční listy důchodového pojištění (na první a druhý pracovní poměr) a opravný evidenční list důchodového pojištění za rok 2015 s kódem 1++, na které odkazuje správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí na str. 4 a 5. Správní orgán I. stupně uvedené listiny vzal jako podklad pro své rozhodnutí, když uvedl: „ Za rok 2015 byly předloženy OSSZ Karlovy Vary dva evidenční listy důchodového pojištění na první pracovní poměr a na druhý pracovní poměr, které odpovídají údajům uvedeným na mzdových listech. OSSZ Karlovy Vary byla dne 8. 6. 2016 předložena zaměstnavatelem žádost o storno přihlášky z nemocenského pojištění Š. K. z dalšího pracovního poměru za období od 1. 9. 2015. Dále v návaznosti na kontrolní zjištění, že nevznikl druhý pojistný poměr Š. K., požádal dne 8. 6. 2015 zaměstnavatel o storno evidenčního důchodového pojištění za rok 2015 s uvedeným kódem 2++. Opravný evidenční list důchodového pojištění za rok 2015 s kódem 1++, kde byla zaměstnavatelem uvedená správná výše vyměřovacího základu Š. K., byl na OSSZ Karlovy Vary předán 31. 5. 2016.“ Správní orgány sice na výše uvedené podklady odkazují a částečně o ně opírají své rozhodovací důvody, ale pokud nejsou součástí spisového materiálu, zdejší soud nemůže přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí. V takovém případě je nutné opět konstatovat, že skutkový stav, který vzaly správní orgány za základ rozhodnutí, nemá oporu ve spisu.

25. Nedostatek podkladů ve správním spisu se dále prolíná i do další žalobcovy žalobní námitky, která směřovala do postupu správního orgánu, který dle žalobce vycházel ze zjištěného skutkového stavu uvedeného ve zrušeném dodatku č. 1 kontrolního protokolu, přestože měl správně vycházet ze stavu uvedeného v kontrolním protokolu, nikoli z dodatku. Důvodnost této námitky nemůže soud pro nedostatek podkladů ve správním spisu kvalifikovaně posoudit. Z listiny nazvané jako „Vyřízení námitek“ ze dne 30. 1. 2017 pod č. j. 44003/048304/16, založené ve správním spisu, je zřejmé, že žalobce podával písemné námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v dodatku o protokolu o kontrole č. 1/595/16/442 ze dne 12. 12. 2016, že tyto námitky byly shledány důvodné a že na základě nich byl dodatek č. 1 ke kontrolnímu protokolu zrušen. Ve správním spisu však není ani dodatek č. 1/595/16/442 ze dne 12. 12. 2016 ani žalobcovy námitky proti uvedenému dodatku ke kontrolnímu protokolu založeny. V daném případě se soud nemůže seznámit s obsahem těchto dvou listin, a posoudit, zda správní orgán při svém rozhodování vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu.

26. Krajský soud rovněž pokládá za nutné vytknout správním orgánům kromě shora zmiňované opakované absence listin ve správních spisech i to, že správní spis žalované a správního orgánu I. stupně není veden v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a zákonem č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. Těmito zákony je žalovaná při své činnosti vázána. Konkrétní nedostatky vedení správního spisu krajský soud shledává například v tom, že ve správních spisech není číslován každý list samostatně, ale jsou číslovány pouze jednotlivé segmenty či skupina listin, což umožňuje volně vkládat či vyjímat další listiny, aniž by se to na číslování spisu projevilo. V takovém případě pak nelze postavit najisto, zda správní spis obsahuje všechny listiny, které byly v průběhu správního řízení do správního spisu vloženy, či zda některé listiny chybí.

27. Krajský soud pouze na okraj sděluje, že se v průběhu soudního řízení snažil nedostatky správního spisu spočívající v absenci shora zmiňovaných listin odstranit. Tímto postupem chtěl krajský soud předejít případnému čistě formálnímu zrušení napadeného rozhodnutí, pokud by správní orgány pouze opomněly některé listiny soudu předložit, přestože by je k dispozici měly. Žalovaná však na výzvu soudu ze dne 5. 2. 2019 přípisem ze dne 12. 2. 2019 sdělila, že: „soudu byly postoupeny spolu s vyjádřením kompletní spisy.“ Jak již bylo uvedeno výše, správní orgány při svém rozhodování vycházely ze skutkového stavu, který nemá oporu ve správních spisech, soud nemůže přezkoumat zákonnost rozhodnutí, a proto nezbývá, než napadená rozhodnutí zrušit.

28. Nad rámec výše uvedeného krajský soud považuje za nutné zmínit, že podle shora citovaného ustanovení § 124 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, které upravuje odpovědnost za přeplatek, je odpovědným za vrácení přeplatku na dávce 1) buď za zákonem předpokládaných okolností pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, nebo 2) jiná fyzická nebo právnická osoba, jestliže tato zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce. Z uvedeného ustanovení (a rovněž i z ostatních odstavců téhož paragrafu) je zřejmé, že správní orgán je před tím, než jakékoliv osobě uloží povinnost k úhradě přeplatku na dávce, povinen zjistit, která osoba (pojištěnec, jiný příjemce dávky či jiná fyzická či právnická osoba) vyplacení přeplatku na dávce zavinila a je za něj odpovědná. Z dosavadního obsahu správních spisů a z žalobou napadených rozhodnutí vyplývá, že správní orgány mají za to, že odpovědnost za přeplatek v daném případě nese žalobce jakožto zaměstnavatel příjemce dávky, aniž by z dosavadních zjištění a podkladů bylo patrné, z čeho tak usuzují. Za současné situace a stavu správních spisů krajskému soudu není zřejmé, z jakých skutečností správní orgán dovozuje odpovědnost za přeplatek žalobce, aniž by jasným, srozumitelným a přezkoumatelným způsobem vyloučil odpovědnost Š. K. jakožto příjemce dávky. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že zavinění K. nelze jednoznačně prokázat. Nic dalšího k této otázce neuvedl a ani nesdělil, z čeho tak usuzuje. Krajský soud je toho názoru, že se správní orgány zaviněním resp. odpovědností za přeplatek na dávce dostatečným způsobem nezabývaly.

29. Ze shora uvedených důvodů krajský soud pro vady řízení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. zrušil bez jednání rozsudkem rozhodnutí žalované, neboť skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu v předložených spisech. Jelikož bylo rozhodnutí zrušeno dle ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s., nezabýval se soud ostatními námitkami žalobce, neboť to by bylo v daném případě nadbytečné. Vzhledem k tomu, že se vytýkaná vada řízení týká i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, zrušil soud ve smyslu ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. i prvostupňové rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem, který ve zrušujícím rozsudku soud vyslovil (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

30. Správní orgány v dalším řízení doplní správní spisy o chybějící listiny tak, aby skutkový stav, ze kterého při svém rozhodování vychází, měl v těchto spisech oporu, a následně opětovně při vědomí shora vyjádřených názoru krajského soudu ve věci rozhodnou. Náklady řízení 31. Žalobce při podání žaloby zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč [položka 18 odst. 2 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích jsou věci týkající se důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče, osvobozeny od soudních poplatků. Jelikož se žalobcova žaloba týká dávky vyplývající z nemocenského pojištění, je řízení o žalobě osvobozeno od soudních poplatků, a proto rozhodl krajský soud tak, že se žalobci vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč.

32. Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. proti žalovanému správnímu orgánu, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení o žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval pouze náhradu nákladů řízení ve výši rovnající se zaplacenému soudnímu poplatku, který bude žalobci krajským soudem vrácen, rozhodl krajský soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení