30 C 104/2018 - 604

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce]., IČO: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným:1. [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] 3. [Jméno žalované C], narozený dne [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o užívání komunikace a povolení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaní jsou povinni se společně a nerozdílně zdržet rušení práva žalobce na užívání komunikace, nacházející se na pozemcích p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], vymezené na geometrickém plánu ze dne [datum], vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO], IČO: [IČO], č. plánu [Anonymizováno], který je přílohou tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá povolení nezbytné cestu po pozemcích p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], v rozsahu vymezeném na geometrickém plánu ze dne [datum], vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO], IČO: [IČO], č. plánu [Anonymizováno], který je přílohou tohoto rozsudku, ve prospěch budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], ve prospěch budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a ve prospěch budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], se zamítá.

III. Žalobce je povinen uhradit žalovaným 1), 2) a 3) oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 254 463 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných 1), 2) a 3), do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen uhradit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech částku 40 692 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ve znění jejích změn a doplnění domáhal prvotně uložení povinnosti žalovaným, aby se společně a nerozdílně zdrželi rušení práva žalobce na užívání komunikace, nacházející se na pozemcích p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], vymezené na geometrickém plánu ze dne [datum], vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO], IČO: [IČO], č. plánu [Anonymizováno] (dále také „komunikace“ či „cesta“), a to s odůvodněním, že žalobce je na základě kupní smlouvy z 2. 7. 2009 (uváděno z 30. 6. 2009, což je datum vyhotovení, nikoli však datum podpisu) mimo jiné vlastníkem této komunikace, když sice od části této kupní smlouvy (od koupě některých pozemků) odstoupil, jelikož se objevily informace, že k části pozemků byly uplatněny restituční nároky, avšak toto odstoupení se netýkalo součástí a příslušenství, tedy ani předmětné komunikace.

2. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce není vlastníkem této komunikace, uplatnil žalobce nárok na povolení nezbytné cestu po pozemcích p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], v rozsahu vymezeném na geometrickém plánu ze dne [datum], vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO], IČO: [IČO], č. plánu [Anonymizováno], který je přílohou tohoto rozsudku, ve prospěch budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], dále ve prospěch budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a ve prospěch budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (dále také „nezbytná cesta“) zde pak s odůvodněním, že žalobce nemá ke svým stavbám (a nyní i pozemku p. č. [Anonymizováno]) jiný přístup, než přes tyto pozemky žalovaných, když historicky přes tyto pozemky byl přístup zajištěn, tento fungoval až do roku 2018, kdy žalovaní svévolně zabránili žalobci v průjezdu přes jejich pozemky. Přístup, který měl zajištěný jako náhradní právě od roku 2018 je pouze provizorní.

3. Žalovaní se ve věci vyjádřili tak, že žalobce rozhodně není vlastníkem komunikace, nakonec rozporovali, že by jakákoliv komunikace přes jejich pozemky vedla. Pokud jim (respektive jejich předchůdci – tedy otci žalovaných) byly pozemky vráceny v restituci, tak tyto byly vydány jako pozemky nezastavěné. Současně namítali, že žalobce má jiný přístup na své nemovitosti, když od roku 2018 jezdí jinou cestou, kterou si zajistil, navíc historicky svědčilo žalobci právo přístupu z [adresa], který měli zajištěn na základě smlouvy o věcném břemeni.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Soud z nahlížení do katastru nemovitostí ze dne 21. 5. 2018 na č. l. 11 spisu zjistil, že pozemky p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], jsou obklopeny pozemkem p. č. [Anonymizováno] (tento je nyní již také ve vlastnictví žalobce – viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. [Anonymizováno], prokazující stav k 28. 3. 2023 ) v katastrálním území [adresa] je dělí pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

6. Z výpisů z katastru nemovitostí na č. l. 12–19 spisu soud zjistil, že pozemky p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], vlastnil ke dni 21. 5. 2018 žalobce, pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], vlastnila ke dni 21. 5. 2018 akciová společnost [právnická osoba]., a pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], vlastnil ke dni 21. 5. 2018 [Jméno žalované B] (předchůdce žalovaných).

7. Z informacích o pozemcích na č. l. 20–23 spisu soud zjistil, že ke dni 18. 6. 2018 byla vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] Česká republika, pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] byl vlastníkem [jméno FO], pozemku p. č. [Anonymizováno] byli podílní vlastníci [jméno FO], [právnická osoba]., [jméno FO] a [jméno FO], vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] byla společnost [právnická osoba].

8. Z obrázků z portálu mapy.cz na č. l. 24–25 spisu soud zjistil, že pozemky p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] se nachází mezi dvěma komunikacemi, a to ulicí [adresa] a ulicí [adresa], blíže k [adresa].

9. Z dopisu na č. l. 26–28 spisu a podacího lístku na č. l. 29 spisu soud zjistil, že zástupce žalobce adresoval panu [jméno FO] (předchůdci žalovaných) dopis ze dne 2. 5. 2018 odeslaný téhož dne, ve kterém varuje adresáta před zaplocením pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

10. Z výzvy na č. l. 30–31 spisu soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]., jako insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba]., vyzvala [jméno FO] k tomu, aby nepokračoval v zaplocení pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

11. Z vyjádření Úřadu městské části města [adresa] pro Městský soud Brno-město na č. l. 34 spisu soud zjistil, že tento úřad popsal komunikaci vedoucí přes pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] jako účelovou komunikaci v uzavřeném prostoru, jež není veřejně přístupná. Tato komunikace sloužila pro přístup a příjezd do areálu žalobce.

12. Z osvědčení charakteru pozemní komunikace na č. l. 35–36 spisu soud zjistil, že Úřad městské části města [adresa] deklaroval dne 6. 11. 2017, že komunikace vedoucí přes pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] má charakter účelové komunikace v uzavřeném prostoru, jež není veřejně přístupná.

13. Z kupní smlouvy na č. l. 43–45 spisu soud zjistil, že žalobce smlouvou vyhotovenou dne 30. 6. 2009, avšak podepsanou oběma stranami dne 2. 7. 2009, koupil od společnosti [právnická osoba]., pozemky p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a budovy na pozemcích p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa] za celkovou cenu [částka], kupní cena je tvořena tak, že kupní cena pozemků je [částka], kupní cena budov je [částka] a kupní cena součástí a příslušenství, uvedených v příloze této smlouvy je [částka]. Přílohou je inventurní soupis DM- řádná fyzická inventura z [datum], zde je uveden dlouhodobý majetek v podobě mimo jiné oplocení areálu (přední část, boční část 1 a 2, zadní část), zpevněná plocha-zámková dlažba, zpevněná plocha ze siln. panelů a další (přípojky – kanalizační, vodovodní, plynová, rampa skladu 2, jímka, spodní brána, venkovní schody u admin. budovy).

14. Z dodatku kupní smlouvy ze dne 30. 8. 2009 na č. l. 469 spisu soud zjistil, že žalobce a společnost [právnická osoba]. si sjednali dodatek ke kupní smlouvě ze dne 30. 6. 2009, ve které specifikovali kupní cenu jednotlivých položek tak, že stanovili, že kupní cena nezastavených pozemků p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa] činila [částka], kupní cena pozemků, zastavěných budovami p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa] činila [částka], kupní cena budov bez č. p./č. e. stojící na pozemcích p. č . [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa] činila [částka] a kupní cena součástí a příslušenství uvedených v příloze kupní smlouvy činila [částka].

15. Z odstoupení od kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2009 na č. l. 303 spisu soud zjistil, že žalobce odstoupil od části kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2009 (správně 2. 7. 2009) z důvodu uplatněných a dosud nevyřešených restitučních nároků. Žalobce odstoupil od kupní smlouvy v části tykající se pozemků p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] všechny v katastrálním území [adresa], současně výslovně uvedli, že toto odstoupení se netýká vlastnického práva k převedeným budovám (tyto zde byly specifikovány jako budova bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno], budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] a budovy bez č. p./č. e., stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] ) a dále se netýká ani zbývajících pozemků, na nichž jsou umístěny stavby, které proto nemohou být vydány restituentům, specifikované jako pozemky p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

16. Z rámcové smlouvy na č. l. 305–307 spisu soud zjistil, že [právnická osoba]. a žalobce uzavřeli dne 1. 9. 2009 smlouvu, ve které smluvní strany konstatovaly existenci kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2009 (správně 2. 7. 2009) a odstoupení ze dne 31. 8. 2009. Dále, že žalobce zůstává nadále vlastníkem budov, součástí a příslušenství uvedených v kupní smlouvě ze dne 30. 6. 2009 (správně 2. 7. 2009) v celkové hodnotě [částka] a dále pozemků, které jsou těmito budovami zastavěny. Konkrétně zůstává žalobce vlastníkem budov bez č. p./č. e. stojící na pozemcích p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa] a pozemků p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa]. Současně zde bylo oběma stranami deklarováno, že stranami není zpochybňováno odstoupení žalobce od části kupní smlouvy z 30. 6. 2009 (správně 2. 7. 2009), které se týká pozemků p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

17. Ze sdělení na č. l. 46 spisu soud zjistil, že žalobce sdělil [jméno FO] (předchůdce žalovaných) informaci o zakoupení oplocení areálu v jeho přední i boční části.

18. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene na č. l. 47–48 spisu soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. smlouvou ze dne [datum] zřídila věcné břemeno spočívající v právu průchodu a průjezdu k pozemkům p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (z tohoto pozemku byl oddělen i současný pozemek žalovaných [Anonymizováno] jek patrno z rozhodnutí Ministerstva zemědělství Pozemkový úřad [adresa] na č. l. 53–58.) a [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa] ve prospěch pozemků p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], jež náleží žalobci.

19. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene na č. l. 49–52 spisu soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. smlouvou ze dne [datum] zřídila věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy k pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] ve prospěch pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], jež náležel v té době společnosti [právnická osoba]. K této smlouvě byl předem stavebním úřadem Úřadu městské části města [Anonymizováno] potvrzením ze dne [datum] vysloven souhlas s tímto věcným břemenem.

20. Z potvrzení na č. l. 332 spisu soud zjistil, že stavební úřad města [Anonymizováno] souhlasil dne [datum] s věcným břemenem pozemku p. č. [Anonymizováno].

21. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství Pozemkový úřad [adresa] na č. l. 53–58 spisu soud zjistil, že [Jméno žalované B] (předchůdce žalovaných) nabyl na základě uplatnění nároku na vydání mj. pozemku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vlastnictví k id. tohoto pozemku, který je po reambulaci evidován jako pozemek p. č. [Anonymizováno] (oddělen z části pozemku p. č. [Anonymizováno]). Tento pozemek byl vydán jako nezastavěný, když v archivu ÚMČ [adresa] nebyl nalezena žádná stavebně právní dokumentace k příjezdové a pěší komunikaci zpevněné zámkovou dlažbou a dále ploše zpevněné betonovými panely a štěrkem. Tato existovala již v roce 1994, ale pouze jako zpevněná zaválcovaným a zaježděným kamenivem. Úpravy v podobě zámkové dlažby byly provedeny později, cca kolem roku 1998, avšak povolení k uvedeným úpravám nebylo stavebním úřadem dohledáno. Bylo proto vycházeno u definice v nálezu Ústavního soudu ČR II. ÚS 325/2000, dle něhož se jedné o stavbu bez stavebného povolení, tedy stavbu černou, sankcionovanou stavebními předpisy.

22. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] na č. l. 59–63 spisu soud zjistil, že soud určil vlastníkem id. pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [jméno FO] (předchůdce žalovaných).

23. Z fotodokumentace na č. l. 108–111 spisu soud zjistil, že komunikace vedoucí přes pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] byla opatřena plotem na hranici mezi pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

24. Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 172 spisu soud zjistil, že vlastníkem pozemků p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] byli ke dni 4. 6. 2019 žalovaní.

25. Ze soupisu majetkové podstaty na č. l. 173–176 spisu soud zjistil, že ke dni 4. 6. 2019 insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba]., do majetkové podstaty dlužníka zahrnula i pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

26. Z nahlížení do katastru nemovitostí na č. l. 245 spisu soud zjistil, že komunikace, jež je předmětem sporu vede přes pozemek p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

27. Z historického ortofota z roku 1976 na č. l. 297 (shodně pak č. l. 504) a z let 1990 a 1996 na č. l. 505 – 506 je patrno, že cesta, jež je předmětem sporu se na daném místě vyskytovala již v roce 1976, avšak z těchto není patrné o jaký charakter se jednalo. Změna je patrná na snímku z roku 1996, avšak charakter komunikace z dané fotografie dovodit nelze.

28. Z výpisů z katastru nemovitostí na č. l. 308–314 spisu soud zjistil, že ke dni 28. 1. 2022 byla společnost [právnická osoba]., vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Dále soud zjistil, že žalobce byl ke dni 28. 1. 2022 vlastníkem pozemků p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa]. Dále soud zjistil, že společnost [právnická osoba]., byla ke dni 28. 1. 2022 vlastníkem pozemků p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa].

29. Z prohlášení na č. l. 316–317 spisu, vyplynulo, že pan [jméno FO] a pan [tituly před jménem] [jméno FO] prohlašují, že součástí kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2009 (správně z 2. 7. 2009) byla i stavba komunikace k [adresa].

30. Z map Google Earth z 9/2009, 6/2012 a 1/2022, soud zjistil, že mezi leteckým snímkem ze září 2009 a leteckým snímkem z ledna 2022 je rozdíl v tom, že na snímku z ledna 2022 je zřetelná cesta přes pozemek p. č. [Anonymizováno], jež propojuje [adresa] a pozemek p. č. [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa]. Dále Mapa Google Earth června 2012 dokládá existenci stavby tzv. „bílé budovy“ v daném roce (nakonec její existenci v roce 2009 dokládá mapa Google Earth z 9/2009)

31. E-mail ze 7. 4. 2017 spolu s fotodokumentaci 10 fotografií, dokládají, že existenci plotu směrem k [adresa], avšak z uvedeného nelze učinit závěr o tom, kdy byl plot vystaven, pouze, že v dané době existoval.

32. Z dopisů ze dne 7. 11. 2016 na č. l. 359 spisu, ze dne 15. 11. 2016 na č. l. 360 spisu, ze dne 25. 11. 2016 na č. l. 361 spisu, ze dne 7. 12. 2016 na č. l. 362 spisu, ze dne 8. 12. 2016 na č. l. 364 spisu a ze dne 26. 12. 2016 na č. l. 365 spisu soud zjistil, že žalobce a právní předchůdce žalovaných spolu vedli komunikaci, ve které se přesvědčovali o pravdivosti svých názorů. Žalobce trval na oprávněnosti užívání komunikace vedoucí přes pozemek žalovaných a právní předchůdce žalovaných tuto oprávněnost negoval.

33. Z vyjádření ze dne 19. 9. 2016 na č. l. 373 spisu soud zjistil, že statutární město [adresa] sdělilo, že nemá námitek k budoucímu oplocení pozemků p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], neboť přístup na pozemku p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] je zjištěn po místní komunikaci z [adresa] a následně přes pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

34. Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 379–380 spisu, soud zjistil, že ke dni 2. 2. 2023 byl žalobce evidován jako vlastník pozemků [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejichž součástí jsou i budovy bez čísla popisného, vše v k. ú. [adresa], mezi účastníky nebylo sporu o tom, že došlo dražbě k pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a vydražitelem se stal žalobce, tento je nyní vlastníkem i tohoto pozemku.

35. Z dražební vyhlášky na č. l. 393–396 spisu, soud zjistil, že dražebník uvedl u pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], že přístup k pozemku je zajištěn přes pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

36. Oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby z [datum] č. l. 405 spolu s nákresem č. l. 406 a 407 dokládá, že žalovaní na svém pozemku zbudovali nekryté parkoviště pro odstavných 118 stání, tímto oznámením bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby.

37. Rozsudky Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] na č. l. 369–372 dokládají, že v tomto řízení bylo rozhodováno o vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] za dobu od 18. 12. 2011 do 18. 12. 2013 žalobcem (v uvedeném řízení byl žalovaný), žalobce byl k úhradě zavázán.

38. Dohoda o narovnání ze dne [datum] dokládá, že účastníci se dohodli pouze ohledně oplocení, pokud se jedná o předmět tohoto sporu, toho se uvedená dohoda o narovnání netýká.

39. Pokud se jedná o listinu uplatnění práva věcného břemene ze dne [datum] tato dokládá sdělení předchůdce žalovaných vůči insolvenční správkyni ve vztahu ke smlouvě o věcném břemeni ze dne [datum].

40. Dopisy ze dne 3. 3. 2017 s přílohami, ze dne 23. 5. 2017 a urgence ze dne 12. 1. 2018 dokládají, že původní žalovaný [Jméno žalované B] řešil důvod zaplocení mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

41. Geometrický plán ze dne [datum], vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], IČO: [IČO], č. plánu [Anonymizováno], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, zakresluje stávající komunikaci (což je patrno i ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO]) a vymezuje tak, v jakém rozsahu se žalobce domáhá ať již uložení žalovaným povinnosti zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobce či v případě neúspěchu pak v tomto rozsahu má být povolena nezbytné cestu po pozemcích p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

42. V rámci místního šetření soud zjistil, že od [adresa] se až po plot mezi dvěma pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] žalovaných se v rámci vozovky nachází betonové panely, z části se pak jedná o asfalt a štěrk. Za branou se pak nachází zámková dlažba, v místě začátku této zámkové dlažby ihned za branou je zřejmé, že pod zámkovou dlažbou se nachází štěrk a toto je taktéž zdokumentováno fotografií.

43. Pravá část pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] momentálně slouží jako parkoviště, po pravé straně se nachází unimobuňka, která dle sdělení 1. žalovaného slouží k odbavování automobilů, neboť se jedná o odstavné parkoviště pro letiště. Shodný V rámci letové sezóny pak k tomuto účelu slouží levá plocha, nicméně nyní není sezóna. V rámci místního šetření byla žalobcem ukázána i tzv. provizorní cesta, kterou v dané době užíval žalobce k přístupu na svůj pozemek (po zaplocení konce cesty žalovanými). V zadní části pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], směrem k [adresa] zde žalovaní poukázali na to, že zde se nachází místo, kde si žalobce sám zabránil příjezdu na pozemek. V této zadní části se stále nachází původní cesta z betonových panelů a zakončená původní bránou, avšak za touto bránou (opatřenou zámkem) je výškový rozdíl v rozmezí mezi 80 až 100 výškových cm, který dle stanoviska žalobce znemožňuje přístup z tohoto směru. Uvedená brána byla nafocena i z druhé strany, rozměr této brány činí 480 centimetrů. Na sousedním pozemku směrem k [adresa] se pak nachází zámková dlažba, která je ohraničena patníky, jde o pozemky nyní společnosti [právnická osoba], na tento pozemek je i vstupní branka, běžně uzamčená, pro místní šetření byl zajištěn přístup. Fotodokumentace ze strany sopečnosti [právnická osoba] dokládá, že vedle této branky (u dvou černých kontejnerů a následně od nich vpravo) se nachází v oblouku patník, který dle tvrzení žalovaného [jméno FO] měl tvořit příjezdovou cestu, kterou bylo zřízeno věcné břemeno. Od [adresa] až k tomuto plotu na hranici s pozemkem žalobce se jedná o cestu z betonové dlažby. Fotografie z místního šetření v počtu 84 ks pak dokládají situaci na místě samém, jak byla popsána v tomto odstavci. 44. 2 výpisy z obchodního rejstříku obou společností [právnická osoba]., oba s datem pořízení 25. 5. 2023 na č. l. 482-487 dokládají, že existovaly dvě společnosti [právnická osoba]. (rozdílná IČA), avšak [právnická osoba]., byla vymazána k datu [datum], došlo k zániku převodem jmění na hlavního akcionáře, spol. [právnická osoba]., IČO:[IČO], kdy však dle IČA této společnost je patrné, že se jednalo o společnost [právnická osoba]. Pro toto řízení je jako o společnosti [právnická osoba]. hovořeno o společnosti na č. l. 482-483, tedy s IČO:[IČO], tato vznikla dne [datum], od [datum] je v insolvenci, insolvenční správkyní je [jméno FO].

45. Z kupní smlouvy na nemovité věci ze dne [datum], mezi [právnická osoba]. jako prodávajícím a [právnická osoba]., IČO [IČO], jako kupujícím vyplynulo, že prodávající se na základě velké privatizace, zakladatelská listina FNM ČR ze dne 9. 12. 1993 stal výlučným vlastníkem celého areálu při [adresa] (šlo o pozemky p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a 3 budovy bez č. p./č. e., stojících na pozemku p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa]). Kupní cena včetně DPH byla sjednána ve výši [částka].

46. V rámci místního šetření soud zjistil, že od [adresa] se až po plot mezi dvěma pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] žalovaných se v rámci vozovky nachází betonové panely, z části se pak jedná o asfalt a štěrk. Za branou se pak nachází zámková dlažba, v místě začátku této zámkové dlažby ihned za branou je zřejmé, že pod zámkovou dlažbou se nachází štěrk a toto je taktéž zdokumentováno fotografií.

47. Pravá část pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] momentálně slouží jako parkoviště, po pravé straně se nachází unimobuňka, která dle sdělení 1. žalovaného slouží k odbavování automobilů, neboť se jedná o odstavné parkoviště pro letiště. Shodný V rámci letové sezóny pak k tomuto účelu slouží i levá plocha, nicméně nyní není sezóna. V rámci místního šetření byla žalobcem ukázána i tzv. provizorní cesta, kterou v dané době užíval žalobce k přístupu na svůj pozemek (po zaplocení konce cesty žalovanými).

48. V zadní části pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], směrem k [adresa] žalovaní poukázali na to, že zde se nachází místo, kde si žalobce sám zabránil příjezdu na pozemek. V této zadní části se stále nachází původní cesta z betonových panelů a zakončená původní bránou, avšak za touto bránou (opatřenou zámkem) je výškový rozdíl v rozmezí mezi 80 až 100 výškových cm, který dle stanoviska žalobce znemožňuje přístup z tohoto směru. Uvedená brána byla nafocena i z druhé strany, rozměr této brány činí 480 centimetrů. Na sousedním pozemku směrem k [adresa] se pak nachází zámková dlažba, která je ohraničena patníky, jde o pozemky nyní společnosti [právnická osoba], na tento pozemek je i vstupní branka, běžně uzamčená, pro místní šetření byl zajištěn přístup. Fotodokumentace ze strany společnosti [právnická osoba] dokládá, že vedle této branky (u dvou černých kontejnerů a následně od nich vpravo) se nachází v oblouku patník, který dle tvrzení žalovaného [jméno FO] měl tvořit příjezdovou cestu, kterou bylo zřízeno věcné břemeno. Od [adresa] až k tomuto plotu na hranici s pozemkem žalobce se jedná o cestu z betonové dlažby. Fotografie z místního šetření v počtu 84 ks pak dokládají situaci na místě samém, jak byla popsána v tomto odstavci.

49. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že tento byl ředitelem [právnická osoba]. (dále jen „[právnická osoba]“), a to od roku 2003 do současnosti, nyní se jedná o firmu [právnická osoba]., jejímž je ředitelem. Pokud se jedná o kupní smlouva ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba]., tak firmu [právnická osoba] založil [Anonymizováno] v době privatizace. V době podpisu předmětné kupní smlouvy za společnost [právnická osoba] neměl povědomí o uplatněných restitučních nárocích. Žádná investiční výstavba za doby jeho působení v areálu neprobíhala, areál byl zkolaudován, takže napojení na veřejné komunikace neřešil. Sídlo ředitelství bylo v části, která je blíže k [adresa], odtud jezdili zaměstnanci, kupující jezdili z [adresa]. Svědek měl za úkol zajistit za [právnická osoba] zájemce o koupi uvedeného areálu. Byly to tři samostatné kupní smlouvy, tam, kde byl odbytový sklad dřeva, to koupila společnost [právnická osoba], spodní část koupily dvě společnosti, [právnická osoba] a [jméno FO]. Tyto prodeje probíhaly asi v roce 2004. S ohledem na čas si to již přesně svědek nepamatoval. Jeho výpověď potvrdila údaje v čestném prohlášení na č. l.

468. Ještě za doby jeho působení zjistili, že v LV jejich společnosti chybí mnoho metrů pozemku., poté zjistili, že se jednalo se o část pozemku, kterou získal pan [jméno FO] v restituci. Zda to bylo před prodejem nebo po prodeji, to nevím. Mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] se dalo volně procházet, žádný plot tam nebyl. Pokud nechtěli, aby se do některých částí jezdilo, řešil to tak, že použili betonové zátarasy. Při sepisování smlouvy se společností [právnická osoba] nepochybně prováděli nějaký inventurní zápis, kde bylo uvedeno zboží, vybavení (stoly, skříně), příslušenství pozemku měli nepochybně v účetnictví, zda to bylo zmíněno v rámci předmětné kupní smlouvy již svědek nevěděl, nicméně on smlouvu nepřipravoval, toto měl v [právnická osoba] na starosti jiný pracovník. Úmysl byl prodat areál jako celek, včetně příslušenství, neměli v úmyslu si ponechávat žádné zpevněné plochy či ploty, brány a podobně, ekonomicky vycházelo výhodněji prodat to více zájemcům. Když se poskládali zájemci tak, že pokryli celý areál, přistoupili k prodeji pozemků. Řešilo se i nějaké rozdělení inženýrských sítí, tak, aby to byly tři samostatně fungující subjekty, tři areály. Odbytový sklad byl zásoben z [adresa].

50. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vyplynulo, že písemné prohlášení podával na základě žádosti [tituly před jménem] [jméno FO], jeho tehdejšího nadřízeného. Prohlášení se mělo týkat období, kdy se stěhovali na [adresa], a to konkrétně toho, zda se tam v té době již nacházela komunikace se zámkovou dlažbou a výstavka chatek. O celé situaci se bavili asi 45 minut, neboť se jednalo o vzdálenou minulost, a i pro svědka bylo obtížné si na celou situaci vzpomenout. Svědkovi stvrdil pravost údajů v prohlášení na č. l.

465. Byl zaměstnancem [právnická osoba] od dubna 1994. V říjnu 1994 tam byla komunikace v následující podobě. Od [adresa] byl panelový vjezd, který končil v bráně, tam začínala zámková dlažba, která končila zhruba na spodní hraně horní budovy a k této zámkové dlažbě byly přizvednuty panely, neboť zde byl výškový rozdíl. Po dobu jeho působení, tj. po dobu 10 let, se tento stav v dané části pozemku neměnil, pouze docházelo k dosypání kameniva při nájezdu z [adresa], neboť zde najížděly kamiony a tyto ne vždy respektovaly nájezdový oblouk.

51. Přesné datum vybudování zámkové dlažby si svědek nevybavil, v době jeho nástupu tam již byla. Někdy mezi lety 1991 – 1993 v areálu byl, tento byl celopanelově vydlážděn.

52. Důvod uzavření brány z [adresa] svědkovi oficiálně není znám, tehdejší zaměstnanci mu sdělili, že tento spodní přístup používají pouze, když tzv. vagónují, tedy překládají zboží z vagonů do skladů. V období, kdy v areálu pracoval, tj. 1994 – 2004, nebyl areál rozdělen plotem, byly tam rozmístěny na dělící betonové patky, které zamezovaly fyzickému průjezdu vozidel. V případě potřeby je bylo možno odstranit, což se však nikdy nečinilo.

53. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo že sepsal prohlášení na č. l. 467 a stvrdil pravost údajů v tomto uvedených. Pokud se jedná o zadání, požádal jej o to zástupce žalobce, a to aby popsal situaci mezi společnosti [právnická osoba] a žalobcem. Je stále předsedou představenstva společnosti [právnická osoba]. Svědek je statutárním orgánem obou firem, které vlastní části areálu v zadní části ([právnická osoba] a dříve [právnická osoba], nyní [právnická osoba]). Situace v areálu je mu známa od roku 2005. Od této doby žalobce nikdy nevyužíval přístup zezadu, tj. z [adresa], mimo krátké období cca 1 měsíce v době, kdy byl spor s vlastníkem pozemku v přední části (tam, kde se nyní nachází parkoviště). Tehdy výjimečně povolili vstup přes branku pro pěší.

54. Kdy byl postaven plot mezi částmi areálu [právnická osoba] a žalobce svědek neví, pouze uvedl, že plot obnovili a dávali nový v době, kdy rekonstruovali budovu společnosti [právnická osoba], to bylo cca někdy kolem roku 2010. Tehdy tam nějaký plot byl, pouze jej obnovili. Pokud se jedná o provizorní pseudobránu, která tam je, tato zůstala zachována, ačkoliv je tam výškový rozdíl a její existence tak v podstatě nedává smysl.

55. Pokud byla svědkovi předložena smlouva o věcném břemeni na č. l. 49 – 52, tato smlouva byla podmínkou koupi pozemků společností [právnická osoba]. Je této smlouvy vědom, ale jedná se o smlouvu s omezením s ohledem na konstrukci vozovky, kdy je možné, aby vjížděla pouze auta s hmotností do 3,5 tuny, ve smlouvě to asi není. Tyto smlouvy byly zřízeny z toho důvodu, že každá ze tří společností ovládá jedno z médií (voda, plyn, elektřina) a společnosti si toto navzájem vyúčtovávají, aby se nemusely dělat přeložky sítí. Smlouva o věcném břemeni na č. l. 49 – 52 byla akceptována právě pro výhodnost toho, že [právnická osoba] a nyní [právnická osoba] nemusely budovat svou přípojku elektřiny, takže učinily tento ústupek zase vůči tehdy [právnická osoba], nyní žalobci.

56. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že je zaměstnanec žalobce, odkázal na prohlášení a stvrdil pravost údajů v něm uvedených. Plot byl na pozemku mezi pozemky nyní [právnická osoba] a žalobce vystavěn v době po roce 2005, před tím tam žádný plot nebyl. V posledních 5 či 6 letech se tento plot žádným způsobem nerenovoval. V roce 1994 svědek nastoupil do společnosti [právnická osoba], tenkrát to tam vypadalo stejně jako dnes, u brány u [adresa] byla vrátnice (mobilní buňka). V říjnu nebo listopadu 1994, kdy nastoupil, byla zámková dlažba po celé délce komunikace až k první budově po pravé straně. Stav je v podstatě stejný se stavem dnes. Jediná změna je, že vedle této komunikace vedl od prodejny (to je ta první budova po pravé straně) k bráně chodník, mezi komunikací a chodníkem byly cca dva metry pásu se stromy, tak toto tam již není, stav komunikace se v podstatě nezměnil.

57. Jelikož byly soudu předloženy dvě listiny vyjadřující se ke skladbě předmětné komunikace, a to zpráva firmy [právnická osoba] na č. l. 527, a popis konstrukce vozovky na č. l. 500 a 501, které měly dokládat skladbu předmětné komunikace, a tyto listiny byly ve vzájemném rozporu, soud proto přistoupil ke zpracování znaleckého posudku.

58. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Č. [Anonymizováno] ze dne [datum] na č. l. 539-571 pak vyplynulo, že vozovky na pozemcích p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou tvořeny rozdílnými typy konstrukcí komunikace. Na pozemku p. č. [Anonymizováno] se nachází vozovka komunikace s dočasným přestárlým krytem o šířce 4,4 m tvořeným silničními dílci CD 180 mm. Vozovka je vymezena v terénu okrajem silničních dílců. Vozovka na pozemku p. č. [Anonymizováno] o délce 70,35 m je rozdělena do dvou konstrukcí. Od vjezdové brány na délku 1,75 m se nachází vozovka komunikace o šířce 4,9 m s dočasným přestárlým krytem. Vozovka je vymezena v terénu okrajem silničních dílců a nezpevněnou krajnicí. Na zbývající čísti v délce 67,35 m se nachází vozovka s trvalou konstrukcí krytu DL 80 mm. Vozovka o šířce 4,8 m je vymezena v terénu vodícími proužky. Na zbývající části o délce 1,25 m je dlažba odstraněna a kryt je tvořen pouze ložní vrstvou drceného kameniva. Vozovka je vymezena v terénu nezřetelně, neboť kryt i okolní terén je zarostlý travním porostem.

59. Ze sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] na č. l. 524 soud zjistil, že svědek soud sdělil, že jeho působení ve společnosti žalobce skončilo v roce 2011, za tak dlouhou dobu si již ničeho nepamatuje, navíc měl na starosti výrobní závod [adresa] a po připojení provozovny v [adresa] byla jeho pozice v této části firmy pouze formální. Veškeré majetkoprávní kroky a jednání činili [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Za dané situace tak soud již uvedeného svědka pro nadbytečnost nevyslýchal.

60. Soud pro nadbytečnost neprováděl následující důkazy: žádost insolvenčního správce č. l. 384, souhlas č. l. 385 a 385 druhá strana, dohoda o společném postupu ze dne 15. 6. 2022 č. l. 387-389, e-mail č. l. 390 druhá strana, souhlas č. l. 391 až 392 a souhlas č. l. 396 druhá strana, když žalovaní na jejich provedení netrvali, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dražbě k pozemku p. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] došlo a vydražitelem se stal žalobce, tento je nyní vlastníkem tohoto pozemku, jak patrno i z výpisu z katastru nemovitostí. Soud dále pro nadbytečnost neprováděl ani výslech svědkyně [jméno FO], když tato se jako insolvenční správkyně mohla vyjádřit pouze k okolnostem po době, kdy byla jmenována insolvenční správkyní, tedy od roku 2012, což však nijak nemůže ozřejmit stav k datu převodu, tedy k roku 2009, kdy k těmto skutečnostem mohla mít informace pouze zprostředkovaně.

61. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

62. Podle § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

63. Podle § 1032 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor užívaný za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

64. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Pokud se jedná o první uplatněný nárok, tedy uložení povinnosti žalovaným zdržet se rušení vlastnického práva žalobce, a to práva na užívání komunikace, zde je na místě uvést, že z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce není vlastníkem této komunikace, a proto mu nesvědčí právo domáhat se podle § 1042 o. z. ochrany ve vztahu k žalovaným na neoprávněný zásah, neboť takové právo náleží pouze vlastníku.

65. Žalobce dovozoval své vlastnické právo od kupní smlouvy z 2. 7. 2009. Jak patrno z provedeného dokazování, žalobce od části této kupní smlouvy odstoupil, když důvodem pro odstoupení bylo zjištění, že na uvedené pozemky byl uplatněn restituční nárok. Toto odstoupení specifikuje pozemky, od jejichž koupě žalobce z uvedeného důvodu odstoupil. Projednávané věci se týká pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Žalobce dovozuje, že ačkoli odstoupil, toto odstoupení se netýkalo součástí a příslušenství na tomto pozemku se nacházející. Tento postup je dle soudu pojmově vyloučen. Nelze odstoupit od koupě pozemku a současně tvrdit, že toto odstoupení se netýkalo součástí a příslušenství na tomto pozemku se nacházejícím, když navíc toto příslušenství a součásti ani nebyly řádně ve smlouvě vymezeny, když příloha je v tomto vymezení kusá, není uvedeno, co se nachází na kterém pozemku apod.

66. Zde je na místě poukázat na tehdejší judikaturu vztahující se k účelovým pozemním komunikacím. Tehdy byl jednoznačný závěr, že účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích jsou druhem pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu a nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 22 Cdo 52/2002, Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 2750). Současně byl jednoznačný závěr, že není-li účelová komunikace stavbou (věcí) ve smyslu občanského práva, ale jen součástí pozemku, nelze uvažovat o tom, že by mohly být občanskoprávní vztahy ke komunikaci a k pozemku, na kterém se nachází, rozdílné; proto ani není možné, aby např. někdo vlastnictví k takové komunikaci vydržel (aniž by současně vydržel vlastnictví k pozemku, na kterém se komunikace nachází). Tento závěr byl dále potvrzován viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. října 2012, sp. zn. 22 Cdo 766/2011. Ze shodného závěru bylo nakonec v této věci i vycházeno v rámci restituce, když právnímu předchůdci žalovaných (a jeho sestře) byl pozemek p. č. [Anonymizováno] vydán jako nezastavěný. Pokud tedy žalobce dovozuje, že ve shodné době vycházel z toho, že odstoupil od kupní smlouvy mimo jiné ohledně pozemku p. č. [Anonymizováno], z něhož byl následně oddělen pozemek p. č. [Anonymizováno], nyní ve vlastnictví žalovaných, avšak nabyl vlastnictví neveřejné účelové komunikace na tomto pozemku se nacházejícím, tak i pokud by žalobce vycházel z tehdejší judikatury, která nepovažovala neveřejné účelové komunikace za samostatnou věc, ale za součást pozemku, nemohl dospět k závěru, že lze bez nabytí vlastnického práva k pozemku nabýt vlastnické právo ke komunikaci. Pozdější změna judikatury, kdy nyní je zastáván závěr opačný (za splnění podmínek, že tato účelová komunikace splňuje určité náležitosti, což v tomto řízení bylo prokázáno, když dle znaleckého posudku předmětná komunikace svým zpracováním splňuje podmínky pro to, aby na ni mohlo být pohlíženo jako na samostatnou věc) nemohla na uvedeném závěru v tehdejší době ničeho změnit, když tuto aktuální judikaturu nelze aplikovat zpětně. Daný výklad je v souladu se zásadou legitimního očekávání.

67. Nad rámec soud uvádí, že i pokud by výše uvedené závěry byly jakkoli zpochybněny, tak žalobce vymezil své právo i v části komunikace vedoucí po pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], kdy tento nikdy nebyl předmětem kupní smlouvy z 2. 7. 2009, přesto jej žalobce zahrnul do svého nároku a v tomto rozsahu pak jednoznačně nemohl být jeho nárok důvodný.

68. Pokud se jedná o nárok na nezbytnou cestu, zde soud dospěl k závěru, že žalobce jako vlastník pozemků nyní již sousedních (po nabytí vlastnického práva k pozemku [Anonymizováno]) prokázal, že tyto aktuálně nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou, což mu z povahy věci jako podnikateli komplikuje řádné užívání, a proto mu přísluší právo domáhat se, aby mu soused (v tomto případě žalovaní) za náhradu povolili nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

69. Dříve než soud zkoumal, zda jsou naplněny předpoklady pro povolení nezbytné cesty po pozemku žalovaných, zkoumal, zda v souladu s § 1032 o. z. není naplněna některá z podmínek pro její nepovolení. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že již první podmínka je v dané věci naplněna.

70. Zde je nutno poukázat, že hovoříme o pozemku, který získal v restituce zpět otec nynějších žalovaných. Pokud tedy má soud dospět k závěru, že za dané situace má být potomkům restituenta vedena cesta téměř středem jejich pozemku, která navrácený pozemek rozděluje na dvě poloviny, je zde naplněna s ohledem na tyto okolnosti již první podmínka ustanovení § 1032 o. z. tedy zřejmé převýšení škody na nemovité věci souseda výhodu nezbytné cesty, když takového rozdělení pozemku středem nepochybně komplikuje řádné podnikání žalovaných, kteří užívají dané pozemky jako oplocené záchytné parkoviště pro [Anonymizováno] letiště. Nutno na uvedené nazírat optikou toho, že se jedná o pozemek, který byl navrácen v restituci. Říci pak, že v části této cesty tak nabyli restituenti pouze holé vlastnictví by bylo v rozporu s konstantní judikaturou Ústavního soudu ČR právě o přístupu k restituentům, tedy v rozporu se zásadou in favorem restitutionis. K posuzování restitučního nároku oprávněných osob je nutno přistupovat jako k celku, bez ohledu na skutečnost, že vinou nedokonalé legislativy byly zákonodárcem nejprve upraveny převody státu na jiné subjekty v procesu tzv. velké privatizace dle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 1991 a teprve poté byl vydán restituční zákon o půdě, jež nabyl účinnosti dnem 24. 6. 1991. Uvedený závěr navíc opakovaně vyslovil i Nejvyšší soud ČR. Smyslem a účelem restituce bylo napravit křivdy způsobené v období nesvobody. Odepření ochrany vlastnického práva žalovaných jako potomků restituenta by bylo další křivdou způsobenou rodině žalovaných a znamenalo by i popření všech principů obecné spravedlnosti, kterých se v závěrech svých rozhodnutí dovolávají jak Nejvyšší soud ČR, tak i Ústavní soud ČR. Ke znakům právního státu patří zásada právní jistoty. Její nezbytnou součástí je předvídatelnost práva, jež vylučuje prostor pro případnou svévoli státních orgánů a naplňuje fungování právního státu (např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. II. ÚS 2070/07). Z uvedeného vyplývá i požadavek na shodnou interpretaci právních předpisů ve srovnatelných případech tak, aby byl vedle principu právní jistoty naplněn i princip rovnosti účastníků.

71. I pokud by tento důvod nebyl shledán jako opodstatněný, tak po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce si způsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti. Již v době koupě pozemků věděl, že přístupová cesta, která je využívána, vede přes pozemky, které jsou zatíženy vzneseným restitučním nárokem. Současně byla uzavřena smlouva o věcném břemeni, která umožňovala přístup z [adresa] po pozemku p. č. [Anonymizováno], k němuž žádný restituční nárok vznesen nebyl. Pokud se žalobce v řízení brání tím, že toto právo nikdy nevykonával a došlo tak k jeho promlčení, nelze uvedené posoudit jinak než hrubě nedbalé jednání. Žalobce nijak dlouhodobě neřešil svou situaci, kdy již v době koupě věděl (či vědět mohl a měl), že kupuje pozemky, které jsou obklopeny pozemky sousedními, tedy že nabývá pozemky bez spojení s veřejnou cestou a neřešil zajištění přístupové cesty z [adresa], který jeho předchůdci společnosti [právnická osoba]. na základě obligačního vztahu z titulu smlouvy o věcném břemeni ze dne [datum] se společností [právnická osoba]. ve prospěch pozemku p. č. [Anonymizováno] náleželo. Skutečnost, že tato přístupová cesta není dle tvrzení svědka [tituly před jménem] [jméno FO] uzpůsobena vozidlům nad 3,5 tuny ze této smlouvy nijak nevyplývá, ve smlouvě toto omezení není uvedeno, což nakonec potvrdil i slyšený svědek. Svědek uvedl, že důvodem pro uzavření této smlouvy bylo to, že každá ze tří společností (tehdy [právnická osoba]., ovládá jedno z médií (voda, plyn, elektřina) a společnosti si toto navzájem vyúčtovávají, aby se nemusely dělat přeložky sítí. Smlouva o věcném břemeni na č. l. 49 – 52 byla akceptována právě pro výhodnost toho, že [právnická osoba]. a [právnická osoba], nyní [právnická osoba] a [právnická osoba]) nemusely budovat svou přípojku elektřiny, takže učinily tento ústupek zase vůči tehdy [právnická osoba], nyní žalobci. Za dané situace tak bylo na žalobci, aby řešil svůj přístup právě ze strany [adresa], kdy nutno poukázat, že dle map je i vzdálenost od této ulice výrazně kratší než od [adresa]. Pokud byl namítán výškový rozdíl mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tak tento rozdíl je pouze v části, kde se nachází brána, avšak při pohledu z pozemku [Anonymizováno] vpravo od této nepoužívané brány (tedy vlevo vedle pochozí branky) je na pozemku [Anonymizováno] zámková dlažba končící v oblouku patníkem. Z [adresa] až k tomuto plotu na hranici s pozemkem žalobce [Anonymizováno] se jedná o cestu ze zámkové dlažby, v daném místě výškově navazuje na pozemek žalobce [Anonymizováno].

72. Při posouzení všeho výše uvedeného nelze postup žalobce v době nabytí nemovitostí posoudit jinak než hrubou nedbalost. Za dané situace se soud již nezabýval důvody pro povolení nezbytné cesty, a proto i druhý touto žalobou uplatněný nárok zamítl (výrok II.).

73. Námitky žalovaných z důvodu litisendence, res iudicata a návrh na zastavení řízení z důvodu nedostatku věcné legitimace žalobce jsou nedůvodné. Žádné jiné řízení s týmž předmětem a mezi totožnými účastníky nebylo vedeno (tolik k námitce litispendence, když řízení u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo řízením o vydání bezdůvodného obohacení), pokud byla vznesena námitka res iudicata ve vztahu k uvedenému řízení, ani tato námitka nemá opodstatnění, když pokud nebylo řízení s týmž předmětem a mezi totožnými účastníky ani vedeno, tím méně pak mohlo být dříve věcně rozhodnuto. Pokud žalovaní namítali, že má dojít k zastavení řízení pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, žalobce je aktivně věcně legitimován k podání obou zde uplatněných nároků, a jelikož soud neshledal návrh žalovaných na zastavení řízení důvodný, o tomto návrhu nerozhodoval, když otázku legitimace si posuzuje jako otázku předběžnou a dospěje-li k závěru, že je tato věcná aktivní legitimace žalobce je dána, nevydává o uvedeném žádné rozhodnutí. Nakonec v rámci předvídatelnosti soud uvedené sdělil účastníkům v rámci ústního jednání již dne 25. 1. 2022.

74. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Úspěšným žalovaným oprávněným společně a nerozdílně přísluší náhrada nákladů řízení v částce 254 463 Kč. Tato spočívá v mimosmluvní odměně za právní zastoupení dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „vyhl.“) ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. v částce 1 500 Kč za úkon, a to a prvý uplatněný nárok, u nároku druhého se pak jedná dle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. o částku 2 500 Kč, přičemž podle § 12 odst. 3 vyhl. se při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí, tedy celkem jde o částku 4 000 Kč za úkon. Uvedené platí od přípravy a převzetí věci zástupcem žalovaných do úmrtí původního žalovaného [jméno FO], tj. do 12. 12. 2018, následně pak již zastupoval zástupce žalovaných 3 žalované, proto se užije § 12 odst. 4 vyhl., dle něhož jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %.

75. Úkon, kde zastupoval zástupce pouze jednoho žalovaného jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě na č. l. 65 a vyjádření na č. l.

79. U těchto 3 úkonů se jednalo o zastoupení jediného klienta a odměna tak činí částku 3 x 4 000 Kč.

76. Následně již zástupce žalovaných zastupoval 3 žalované, zde se jedná o následující úkony: odměna ve výši za odvolání do procesního rozhodnutí (podání na č.l. 136 a nsl. ze dne ze dne 23. 5. 2019, totožné podání je pak založeno na č. l. 153-155 spisu), soud dále přiznal odměnu ve výši za podání na č. l. 164-165 z 23. 12. 2019, když v tomto není uvedena žádná věcná argumentace, jsou zde pouze procesní návrhy (námitka litispendence, res iudicata, kdy bylo navrženo, aby soud pro tyto neodstranitelné překážky v řízení toto řízení zastavil), dále náleží žalovaným odměna za vyjádření z 14. 2. 2022 na č. l. 324-325, poté za vyjádření z 22. 1. 2023 na č. l. 357-355, dále náleží odměna za vyjádření z 16. 4. 2023 na č. l. 412-414 spisu. Dále byla přiznána odměn za nahlížení do spisu dne 18. 1. 2024.

77. Dále přísluší odměna za účast na jednání před soudem, a to za následující jednání a jedno místní šetření: dne 18. 6. 2020, dne 25. 1. 2022 jednání přesáhlo 2 hodiny, jedná se tak o dva úkony právní služby, dne 30. 3. 2023, dne 25. 4. 2023 - jednání přesáhlo 4 hodiny – 3 úkony, dne 4. 5. 2023 - účast u místního šetření, dne 25. 5. 2023 - účast u jednání soudu v délce přesahující 2 hodiny, dne 13. 6. 2023 - účast u jednání soudu v délce přesahující 2 hodiny – 2 úkony, dne 3. 8. 2023 a dne 19. 1. 2024, celkem se jedná o 14 úkonů právní služby (jednání pak včetně místního šetření bylo celkem 9).

78. Dále přísluší náhrada za ztrátu času za devět cest k jednání, a to z [adresa] po deseti půlhodinách, za každou z devíti cest a dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 vyhl., a to 23 x 300 Kč, to vše spolu s 21 % DPH v částce 44 163 Kč.

79. Pro neúčelnost nebyla přiznána odměna za podání z 18. 6. 2020 (zde bylo vyjádření předloženo pro potřeby soudního jednání konaného téhož dne, avšak uvedené bylo možno sdělit do protokolu a podání tak nemůže být podáním účelným) a z 20. 6. 2020 na č. l. 177 a nsl., když v tomto je opětovně opakována argumentace jako v podání z 23. 12. 2019.

80. Pokud se jedná o tři účtované úkony – porada s klientem, zde zástupce žalovaných vůbec nesdělil, tím méně pak doložil, kdy k těmto poradám došlo (což je s ohledem na změnu v počtu zastupovaných účastníků v průběhu řízení pro výpočet odměny zásadní), jak dlouho tyto porady trvaly, aby bylo možno posoudit, zda za takovéto porady odměna náleží. Soud u jednání dne 19. 1. 2024 poučil zástupce, že k vyčísleným nákladům řízení je nutno současně předložit i podklady. Toto v případě porad s klientem učiněno nebylo, a soud proto odměnu za tyto úkony nepřiznal.

81. Soud nepřiznal pro neúčelnost odměnu ani za podání na č. l. 382-383 z 2. 2. 2023. Byť se jednalo o reakci na vyjádření žalobce, tak se v něm pouze opakovala argumentace předchozích vyjádření. Ze shodných důvodů nebyla přiznána odměna za podání na č. l. 476-477, když uvedené podání bylo de facto předloženo u jednání, byť bylo zasláno soudu i zástupci žalobce mailem těsně před jednáním, tak zástupce žalovaných sám uvedl, že neměl dostatek času pro jeho přípravu a velmi podrobně doplňoval toto podání ústně do protokolu – viz protokol o jednání z 25. 5. 2023 a tedy by fakticky obdržel odměnu dvakrát za totéž podání.

82. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] přiznal znalci odměnu v celkové výši 46 692 Kč, vyplatil znaleckému ústavu odměnu z rozpočtových prostředků státu 40 692 Kč, když zbývající část odměny ve výši 6 000 Kč byla pokryta zálohou, kterou uhradil žalobce dne 28. 8. 2023. Jelikož stát platil z rozpočtových prostředků náklady řízení v částce 40 692 Kč, má dle výsledku řízení právo na náhradu nákladů vůči neúspěšnému žalobci.