30 C 110/2017- 360

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr. Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], zastoupeného [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupené [titul] [jméno], advokátem se sídlem [adresa], o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalobce přikazují tyto nemovitosti: a) nebytová jednotka [číslo] garáž, nacházející se v budově [adresa] na pozemcích parc. [číslo] s níž je spojen spoluvlastnický podíl na budově [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] o velikosti [číslo], v k. ú. [část obce], v obci [obec], zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, na LV. [číslo] (nebytová jednotka [číslo]), [anonymizováno] (budova [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo]) a [anonymizováno] (pozemek parc. [číslo]), v ceně 221.000 Kč

II. Z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalobce přikazují tyto movité věci: a) sedací souprava zn. IKEA v bytě [ulice] v ceně 1.000 Kč b) jídelní stůl a 4 ks židlí v bytě [ulice] v ceně 900 Kč.

III. Z majetku náležejícího do společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: a) družstevní podíl ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu garáže v objektu nacházejícím se na adrese [adresa], v ceně 461.000 Kč, b) pohledávka z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni 15.9.2016 ve výši minus 3.836,87 Kč, c) pohledávka z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni 15.9.2016 ve výši 21.000,09 Kč, d) pohledávka z pojistné smlouvy [číslo] na [anonymizováno] - životní pojištění u [právnická osoba] vedené na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem (odkupným) ke dni 15.9.2016 ve výši 66.401,86 Kč.

IV. Z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů, se do vlastnictví žalované přikazují tyto movité věci: a. sedací souprava zn. Sconto v ceně 5.000 Kč b. kuchyňská linka se spotřebiči (trouba, digestoř, myčka) v ceně 10.000 Kč c. kuchyňské židle 4x zn. IKEA v ceně 1.000 Kč d. obývací sestava zn. IKEA v ceně 1.000 Kč e. šatní skříň PAX 2x zn. IKEA v ceně 5.000 Kč f. nástěnná skříňka BESTA 2x zn. IKEA v ceně 500 Kč g. nástěnná skříňka KNOXHULT 3x zn. IKEA v ceně 500 Kč h. vysoká skříňka se zrcadlem 2x zn. IKEA v ceně 2.000 Kč i. dětská komoda MALM zn. IKEA v ceně 500 Kč j. jídelní stůl v ceně 500 Kč k. ložní a stolní prádlo v ceně 150 Kč l. nádobí a příbory celkem v ceně 130 Kč m. lednice s mrazákem zn. Whirlpool v ceně 1.000 Kč.

V. Z majetku náležejícího do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované: a) družstevní podíl v Bytovém družstvu [ulice a číslo] - [číslo], [IČO], se sídlem [adresa], s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] m ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], v ceně 3.495.983,51 Kč b) pohledávka z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni 15.9.2016 ve výši 475.830 Kč zohledněným částkou 120.830 Kč c) pohledávka z účtu u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] se zůstatkem ke dni 15.9.2016 ve výši 0 Kč.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku 438.314,30 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 8.470 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 8.470 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21.199 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce [titul] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 13.4.2017 domáhá vypořádání společného jmění manželů žalobce a žalované. V návrhu uvádí, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Do společného jmění manželů žalobce zahrnul: 1) nebytovou jednotku [číslo] (garáž), nacházející se v budově [adresa], na stavebních parcelách [číslo] s níž je spojen spoluvlastnický podíl na budově [adresa] a parcelách [číslo] a [číslo] o velikosti [číslo], vše v obci [obec], v k.ú. [část obce] (dále jen„ garáž“) s tím, že ji užívá žalobce; 2) družstevní podíl v bytovém družstvu„ Bytové družstvo [ulice a číslo] – [číslo]“, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ BD [ulice]“) s tím, že podíl nabyli manželé na základě Dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 15.11.2011. S družstevním podílem je spojeno právo nájmu družstevního bytu [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [adresa]. Byt užívá žalovaná; 3) družstevní podíl v družstvu„ [ulice] bytové družstvo [anonymizováno]“, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ SBD [anonymizováno]“), s tím, že jej manželé nabyli na základě Smlouvy o vzájemném vypořádání stran v souvislosti s dohodou o převodu členství v družstvu ze dne 8.12.2011. S družstevním podílem je spojeno právo nájmu garáže v objektu na adrese [adresa]. Garáž užívá žalobce; 4) vybavení družstevního bytu v BD [ulice], a to: sedací souprava zn. Sconto, postel zn. Malm, kuchyňská linka se spotřebiči (trouba, digestoř, myčka), kuchyňské židle 4x zn. IKEA, obývací sestava zn. IKEA, šatní skříň PAX 2x zn. IKEA, nástěnná skříňka BESTA 2x zn. IKEA, nástěnná skříňka KNOXHULT 3x zn. IKEA, vysoká skříňka se zrcadlem 2x zn. IKEA, dětská komoda MALM zn. IKEA, jídelní stůl, pračka zn. Whirpool, lednice s mrazákem zn. Whirlpool ložní a stolní prádlo, záclony, nádobí a příbory (dále jen„ vybavení bytu [ulice]“). 5) peněžní prostředky na blíže nespecifikovaných účtech žalované, jež mají být vedeny u [právnická osoba] Žalobce navrhl, aby byl podíl v BD [ulice] spolu s vybavením bytu [ulice] přikázán žalované, do svého vlastnictví navrhl přikázat garáž a podíl v SBD [anonymizováno] (tedy druhou garáž). Cenu podílu v BD [ulice] odhadl na částku 3.500.000 Kč, cenu obou garáží na 400.000 Kč a cenu vybavení bytu na částku 100.000 Kč, a žalobce tak považuje za adekvátní, aby mu byl uhrazen vypořádací podíl 1.450.000 Kč.

2. Žalovaná se na jednání dne 4.4.2018 a následným písemným podáním ze dne 17.5.2018 (č.l. 66) vyjádřila tak, že s vymezením nemovitých a movitých věcí souhlasí, nesouhlasí však se zůstatkovými hodnotami věcí uváděnými žalobcem a navrhuje k této otázce zpracování znaleckého posudku. Do společného jmění manželů nad rámec toho zahrnula dále: 6) účet žalobce u [právnická osoba], 7) stavební spoření žalobce u [právnická osoba], 8) životní pojištění žalobce u [právnická osoba], 9) vybavení bytu v [příjmení] ulici (dětská postel, psací stůl, sedací souprava, jídelní stůl a 4 židle) který obývá žalobce, 10) čtyřkolku [anonymizována dvě slova], kterou ze společných prostředků pořídil žalobce dne 21.5.2014 za částku 7.500 Kč, 11) 3 veterány, které žalobce nabyl dědictvím (vůz [příjmení] [příjmení] [jméno] a přívěs [anonymizováno], motocykl [anonymizováno] a motocykl [jméno]), resp. jejich zhodnocení, k němuž mělo dojít za trvání manželství ze společných prostředků manželů.

3. K jednotlivým položkám dále uvedla následující. K bytu v [příjmení] ulici dospěli účastníci tak, že před uzavřením manželství koupili nemovitost v obci [obec] za částku 600.000 Kč, kterou poskytla žalovaná ze svých výlučných prostředků (z účtu č. [bankovní účet]), a z úvěru od [právnická osoba] ve výši 1.155.000 Kč sjednaného smlouvou ze dne 19.7.2004, z nějž byla na zaplacení kupní ceny nemovitosti v [obec] použita částka 1.050.000 Kč. Účastníci nebyli schopni úvěr splácet a na splacení úvěru proto poskytl otec žalované dne 22.12.2006 částku 2.000.000 Kč, kterou převedl ze svého účtu na její účet. Nemovitost v [obec] účastníci v září 2011 prodali za 3,3 milionu, za 2,3 milionu koupili družstevní podíl v BD [ulice] (dle smlouvy ze dne 15.11.2011). Zbývající 1.000.000 Kč byl použit na koupi družstevního podílu SBD [anonymizováno], na úhradu daně z převodu nemovitostí, provizí, advokátní úschovy, odhadu ceny nemovitostí, stěhování a na provoz domácnosti, částečně pak na vybavení bytu [ulice]. Pokud jde o vybavení domácnosti BD [ulice], žalovaná uvedla, že součástí SJM není kuchyňská linka, která byla součástí bytu, když byl kupován, postel MALM, skříň PAX, skříňka se zrcadlem, dětská komoda, pračka a lednice s mrazákem, neboť všechny tyto věci byly součástí bytu v [obec], ložní a stolní prádlo, nádobí a příbory, které byly ve vlastnictví žalované, a záclony, které v bytě z důvodu alergie syna vůbec nebyly. Ohledně svého účtu u [právnická osoba] uvedla, že na tento účet je od února 2015 hrazeno žalobcem výživné pro nezletilého syna účastníků. Žalovaná navrhla, aby společné jmění bylo vypořádáno tak, aby každému zůstalo to, co užívá, a nebylo zde vypořádacího podílu.

4. Žalobce v reakci na vyjádření žalované na jednání dne 4.4.2018 uvedl, že pokud jde o čtyřkolku, jednalo se o společný dar rodičů synovi k 8. narozeninám, jedná se o čtyřkolku pro děti. Z veteránů jediný renovovaný byl [jméno], na ostatní nebylo„ sáhnuto“. Družstevní podíl byl koupen na 2,1 milionu a půjčka 2.000.000 Kč byla otci žalované vrácena. Pokud jde o vybavení bytu v [příjmení] ulici, sedací souprava, jídelní stůl a čtyři židle byly pořízeny za trvání manželství, u dětské postele a psacího stolu si není jistý. V bytě se tyto věci nachází.

5. Žalovaná uvedla, že čtyřkolka nebyla společným darem synovi, ale pouze darem otce, s nímž žalovaná nesouhlasila. Syn ji skoro nevyužívá a žalovaná ji uvedla proto, že žalobce chce vypořádat i synovi dětskou komodu, do níž syn dává prádlo.

6. Na jednání konaném dne 6.6.2018 účastníci shodně uvedli, že do vypořádání společného jmění nezařazují záclony, jež jsou součástí vybavení bytu [ulice].

7. Na jednání konaném dne 16.10.2019 žalovaná uvedla, že pokud jde o hodnotu družstevního podílu v BD [ulice], je třeba započítat i nesplacenou anuitu, která činí 405.607 Kč. Pokud jde o vybavení bytu, kuchyňská linka s digestoří a troubou byla součástí bytu [ulice] v době jeho koupě, na čemž se účastníci shodli při prohlídce bytu. Ohledně dalších movitých věcí žalovaná uvedla, že některé byly sice pořízeny před manželstvím, avšak oběma účastníky, a s ohledem na jejich nízkou cenu žalovaná souhlasí, aby byly zahrnuty do vypořádání. Veterány nabyl žalobce v rámci dědictví a žalovaná požaduje zahrnout do vypořádání jejich zhodnocení, k němuž došlo za trvání manželství; ke zhodnocení muselo dojít minimálně u motocyklu [jméno], se kterým žalobce havaroval.

8. Žalobce potvrdil, že na účet žalované u [právnická osoba] hradí od roku 2015 výživné. Ohledně motocyklů sporoval, že by za trvání manželství došlo k jejich zhodnocení.

9. Žalobce na jednání dne 8.1.2020 a v podání ze dne 7.1.2020 (č.l. 263) dále uvedl, že není podstatné, kdo jakým dílem přispěl na zakoupení nemovitosti v [obec] před uzavřením manželství, neboť jednoznačný projev vůle obou účastníků řízení byl nabýt nerozdělené nemovitosti na ideální poloviny, když do nabývací kupní smlouvy jednoznačně vložili svou vůli o tom, že každý z nich nabyde ideální jednu polovinu. Realizovaný výnos z prodeje nemovitosti představoval příjem každého ze spoluvlastníků (manželů) do jeho výlučného majetku bez ohledu na to, jak se který z nich podílel na zaplacení věci. Nemovitost v [obec] se prodala, tím došlo k její transformaci, neboť utržené peněžní prostředky byly použity na nákup bytové jednotky spadající do společného jmění manželů. O daru 2.000.000 Kč nemá žalobce žádné podrobnější informace, je však běžné, že rodiče manželů dávají při vzniku manželství či v jeho průběhu peníze tzv. dětem („ mladým“) s tím, že až při rozvodu tvrdí, že se jednalo pouze o dar výlučně jeho dítěti. Na pořízení nemovitosti v [obec] žalobce použil cca 146.000 Kč z prodeje podílových listů u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] převodem na účet žalované, v roce 2004 zaplatil 32.000 Kč vkladem na hypoteční úvěr, v letech 2005 2007 uhradil 223.300 Kč a v letech 2007 2011 zaslal celkem 425.000 Kč ze svého účtu u [právnická osoba] na účet žalované u [příjmení] [příjmení].

10. Podáními ze dne 7.1.2020 (č.l. 256) a ze dne 27.8.2020 (č.l. 293) se žalovaná dále vyjádřila tak, že ke dni 1.9.2016 činí výše nesplacené anuity k bytu [číslo] vztahujícímu se k družstevnímu podílu v BD [ulice] částku 409.016,49 Kč. Pokud jde o její bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], za období 17.3.2016 až 1.10.2016 byly na tento účet připsány platby v celkové výši 537.000 Kč, které nemohou být součástí SJM, neboť se jednak jednalo o výlučné prostředky [jméno] [příjmení], které byla žalovaná ustanovena jako opatrovnice, finanční prostředky poskytované přítelem žalované [jméno] [příjmení] na společnou domácnost a výživné hrazené žalobcem na nezletilého syna účastníků [jméno] [příjmení]. Konkrétně se jedná o tyto platby: -) 17.3.2016, plátce [jméno] [příjmení] (příspěvek na společnou domácnost se žalovanou) 3.000 Kč -) 4.4.2016 plátce [jméno] [příjmení] (výživné [jméno] [příjmení]) 3.000 Kč -) 13.4.2016 vklad hotovosti (babička [jméno] [příjmení]) 145.000 Kč -) 18.4.2016 plátce [jméno] [příjmení] (příspěvek na společnou domácnost se žalovanou) 3.000 Kč -) 27.4.2016 převod z účtu [bankovní účet] (babička [jméno] [příjmení]) 355.000 Kč -) 4.5.2016 plátce [jméno] [příjmení] (výživné [jméno] [příjmení]) 3.000 Kč -) 17.5.2016 plátce [jméno] [příjmení] (příspěvek na společnou domácnost se žalovanou) 3.000 Kč -) 4.6.2016 plátce [jméno] [příjmení] (výživné [jméno] [příjmení]) 3.000 Kč -) 17.6.2016 plátce [jméno] [příjmení] (příspěvek na společnou domácnost se žalovanou) 3.000 Kč -) 4.7.2016 plátce [jméno] [příjmení] (výživné [jméno] [příjmení]) 3.000 Kč -) 18.7.2016 plátce [jméno] [příjmení] (příspěvek na společnou domácnost se žalovanou) 3.000 Kč -) 4.8.2016 plátce [jméno] [příjmení] (výživné [jméno] [příjmení]) 3.000 Kč -) 5.8.2016 plátce [jméno] [příjmení] (veterina [anonymizováno]) 1.000 Kč -) 17.8.2016 plátce [jméno] [příjmení] (příspěvek na společnou domácnost se žalovanou) 3.000 Kč -) 4.9.2016 plátce [jméno] [příjmení] (výživné [jméno] [příjmení]) 3.000 Kč K družstevnímu podílu v BD [ulice] žalovaná uvedla, že není ve společném jmění manželů, neboť na jeho pořízení byly použity výhradně prostředky z prodeje domu v [obec], na jehož koupi byly použity prostředky žalované ve výši 600.000 Kč, zbytek byl uhrazen úvěrem od [právnická osoba] Mezi účastníky bylo původně dohodnuto, že se účastníci budou na pořízení domu v [obec] podílet každý jednou polovinou, žalobce to však nebyl schopen plnit a tak většinu hradila žalovaná. Splátky úvěru u [právnická osoba] byly uhrazeny z daru od otce žalované. Výnos z prodeje domu ve výši 3.000.000 Kč a jeho následné použití na koupi družstevního podílu v BD [ulice] tak není součástí SJM, neboť takto bylo účastníky dohodnuto a žalobce s tím souhlasil. Tomu odpovídá skutečnost, že žalobce není účastníkem Dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v BD [ulice] a není evidován ani jako člen bytového družstva. V případě, že soud dospěje k závěru, že družstevní podíl je součástí SJM, uplatnila žalovaná své vnosy ve výši 600.000 Kč a 2.000.000 Kč (dar od otce). Částku 146.000 Kč užil žalobce jako investici do svých veteránů, částka 425.000 Kč zaslaná žalobcem v průběhu let 2007 2011 byla příspěvkem na domácnost ve výši cca 10.000 Kč měsíčně. Žalobce dále inkasoval 141.066 Kč získaných z havarijního pojištění od České pojišťovny v rámci likvidace pojistné události – nehody s motocyklem Ariel. Tuto částku použil na nákup čtyřkolky a opravu havarovaného motocyklu.

11. Na jednání konaném dne 25.6.2021 žalobce ohledně veteránů uvedl, že se jedná o vozidla, která nabyl v dědictví po svém otci [jméno] [příjmení], nejsou tedy předmětem vypořádání. K žádnému zhodnocení těchto vozidel za trvání manželství nedošlo, nebyla prováděna žádná výměna, oprava či rekonstrukce, byla prováděna toliko běžná údržba (natření laku, olejování jednotlivých dílů apod.). Kontrolní karty z roku 1998 a 1999 zachycují stav těchto vozidel, přičemž z fotografií je zřejmé, že vozidla byla už tehdy pojízdná a jsou doposud, takže nedošlo k žádnému zhodnocení. U historických vozidel je dbáno na zachování původních prvků, takže majitelé těchto vozidel se snaží vyhnout jakýmkoliv velkým opravám či výměnám a změnám na vozidle. Tzv. zhodnocení by zničilo hodnotu původního vozidla. V registračních průkazech k vozidlům je jako držitel vozidla označen žalobce, přičemž se jedná o registrační průkazy z roku 1998 a 1999, tedy dlouho před uzavřením manželství účastníků, které bylo uzavřeno v roce 2004.

12. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech Ing. [jméno] [příjmení] jako zástupkyně znaleckého ústavu [právnická osoba], výslech svědka [jméno] [příjmení], kupní smlouva mezi [titul] [příjmení] a žalobcem ze dne 9.9.2011, smlouva o vzájemném vypořádání stran v souvislosti s dohodou o převodu členství v družstvu mezi Ing. [anonymizováno] jako převodcem a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako nabyvateli z 8.12.2011, dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu mezi [jméno] [příjmení] jako převodcem a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem z 15.11.2011, seznam nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], fotodokumentace, výpis z evidence obyvatel a lustrace v centrální evidenci vězňů, výstup z insolvenčního rejstříku, ohledně žalobce a ohledně žalované, smlouva o úvěru mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z 19.7.2004, výpis z účtu u [anonymizováno] banky, dohoda o složení blokovacího depozita mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dohoda o finančním vypořádání mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z 15.11.2011, příkaz z úhradě, dohoda o advokátní úschově vypořádací ceny mezi [titul] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 11.11.2011, detail transakce u [anonymizováno], kopie kupní smlouvy, kopie osvědčení o registraci vozidla, protokol o jednání dne 26.února 2015 ve věci [spisová značka] nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], přehled na č.l. 97-98, smlouva o poskytování realitních služeb, inzerát, sdělení [právnická osoba] z 15.4.2019, mimořádný výpis z účtu, sdělení [právnická osoba] z 9.4.2019, znalecký posudek od [právnická osoba] [číslo] ze dne 30.srpna 2019, znalecký posudek číslo 2479/2019 z 21.9.2019, sdělení Okresního soudu v Lounech, sdělení Okresního soudu v Lounech ze dne 22.října 2019, návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí adresovaný Katastrálnímu úřadu [okres] od [jméno] [příjmení] jako kupujícího a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající spolu s kupní smlouvou z 26.9.2011, kupní smlouva se smlouvou o zřízení věcného práva předkupního mezi manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími, sdělení [právnická osoba] ze dne 11.11.2012 spolu s mimořádným výpisem z účtu [číslo] potvrzení [titul] [anonymizováno] z 18.12.2019, historie pohybů na účtu [právnická osoba], sdělení [právnická osoba] z 27.1.2020, sdělení [právnická osoba] z 27.1.2020, sdělení [právnická osoba] ze dne 15.1.2020, sdělení [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] a.s. ze dne 15.5.2020, sdělení [právnická osoba] z 18.5.2020, sdělení [právnická osoba] z 19.5.2020, sdělení [právnická osoba] z 3.6.2020, sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] z 22.7.2020, sdělení [právnická osoba] ze dne 3.9.2020, sdělení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Místního oddělení [část obce] z 2.září 2020 a sdělení Policie České republiky, Odboru služby dopravní policie ze 7.září 2020, sdělení Generální inspekce bezpečnostních sborů z 10.listopadu 2020, sdělení Policie České republiky, Odboru služby dopravní policie z 12.listopadu 2020, fotodokumentace k dopravní nehodě, sdělení Městského státního zastupitelství v [obec] z 8.prosince 2020, registrační průkazy historického vozidla a fotografie, připojený spis Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka] ve věci dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], připojený spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ve věci rozvodu manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], připojený spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ve věci nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a připojený spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ve věci nesvéprávné [jméno] [příjmení], narozené [datum].

13. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Mezi účastníky je nesporné a ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že manželství žalobce a žalované uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19.7.2004 plyne, že žalobce a žalovaná (pod jménem [jméno] [příjmení]) jako dlužníci sjednali u [právnická osoba] poskytnutí úvěru ve výši 1.155.000 Kč účelově vázaného na koupi nemovitosti. Z kupní smlouvy ze dne 19.7.2004 plyne, že účastníci jako kupující nabyli od manželů [příjmení] jako prodávajících rodinný dům na adrese [adresa], vše v k.ú. [obec] za kupní cenu 1.785.000 Kč, a to tak, že každý z účastníků nabyl do svého vlastnictví jednu polovinu. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] plyne, že dne 22.12.2006 byla z tohoto účtu ve prospěch účtu č. [bankovní účet] provedena platba ve výši 2.000.000 Kč. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je otcem žalované. Své dceři dal dar ve výši 2.000.000 Kč, které pocházely z dědického řízení po jeho matce [jméno] [příjmení], která zemřela v roce 2003 a která si přála, aby peníze dal právě dceři. Jednalo se tedy o dar babičky vnučce. Svědek je žalované poslal až po vyřízení závěti a zpeněžení majetku po matce, v lednu 2007. Dcery se neptal, na co peníze použila, jednalo se o jediný takový vyšší dar, který dceři věnoval. Z kupní smlouvy ze dne 26.9.2011 plyne, že účastníci jako prodávající prodali [jméno] [příjmení] jako kupujícímu rodinný dům na adrese [adresa], vše v k.ú. [obec], za částku 3.300.000 Kč. Z Dohody o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne 15.11.2011 soud zjistil, že žalovaná jako nabyvatelka nabyla členství v bytovém družstvu BD [ulice] a s tím spojená členská práva a povinnosti od převodce [jméno] [příjmení]. Ze související Dohody o finančním vypořádání ze dne 15.11.2011 plyne, že žalovaná se jako nabyvatel družstevního podílu zavázala uhradit převodci částku 2.300.000 Kč, a to tak, že 100.000 Kč bude uhrazeno na bankovní účet zprostředkovatele, společnosti [právnická osoba], a zbývajících 2.200.000 Kč bude uhrazeno na účet advokátní úschovy č. [bankovní účet] (číslo účtu advokátní úschovy soud zjistil z Dohody o advokátní úschově vypořádací ceny ze dne 11.11.2011) Z příkazu k úhradě ze dne 14.11.2011 plyne, že z účtu [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 2.200.000 Kč. Z potvrzení JUDr. [jméno] [příjmení], [IČO], zabývající se správou nemovitostí, ze dne 18.12.2019, soud zjistil, že výše anuity k uvedenému bytu (myšleno patrně k bytu BD [ulice]) k datu 1.9.2016 byla ve výši 409.016,49 Kč a k datu 30.9.2016 ve výši 405.607,20 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 15.4.2019 soud zjistil, že žalobce je majitelem účtů [číslo] (běžné účty), žalovaná je majitelkou účtů [číslo] (běžné účty). Na účtu žalované [číslo] byl ke dni 15.9.2016 disponibilní zůstatek 473.322,38 Kč, na účtu žalované [číslo] byl ke dni 15.9.2016 zůstatek 0 Kč, na účtu žalobce [číslo] byl ke dni 15.9.2016 disponibilní zůstatek 21.000,09 Kč a na účtu žalobce [číslo] byl zůstatek minus 3.836,87 Kč. Z mimořádného výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] na jméno„ [jméno] [příjmení]“, vyhotoveného za období 1.1.2015 až 15.9.2016, soud zjistil, že na tento účet byly připsány mj. tyto platby: -) 17.3.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] -) 4.4.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“) -) 13.4.2016 vklad hotovosti ve výši 145.000 Kč (z protiúčtu č. [bankovní účet], s textem„ babička“) -) 18.4.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] -) 27.4.2016 částka 355.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zasláno z účtu č. [bankovní účet]) -) 4.5.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“) -) 17.5.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] -) 4.6.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“) -) 17.6.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] -) 4.7.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“) -) 18.7.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] -) 4.8.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“) -) 5.8.2016 částka 1.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ Veterina [anonymizováno]“) -) 17.8.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] -) 4.9.2016 částka 3.000 Kč od plátce [jméno] [příjmení] (zpráva pro příjemce„ [příjmení] [jméno]“). [právnická osoba] dále uvedla, že účet [bankovní účet] je vnitřní účet peněžního ústavu. [právnická osoba] ze dne 27.1.2020 soud zjistil, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] byla [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] ohledně [jméno] [příjmení], [rodné číslo], soud zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byla omezena svéprávnost [jméno] [příjmení] tak, že není způsobilá k žádnému právnímu jednání s výjimkou záležitostí každodenního života. Takto bylo rozhodnuto s odůvodněním, že se posuzovaná od roku 2013 ambulantně léčí pro Alzheimerovu chorobu. Návrh na úpravu svéprávnosti byl podán dne [datum]. [právnická osoba] ze dne 9.4.2019 plyne, že žalobce má uzavřeno životní pojištění„ Dynamik II“ (pojistná smlouva č. 6590903217), ke dni 15.9.2016 bylo evidováno odkupné ve výši 66.401,86 Kč. Ze sdělení [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalovaná měl u této instituce zřízeny dva účty, [číslo] [číslo] zůstatek na obou účtech je 0 Kč. Účet [číslo] byl ukončen ke dni 25.5.2011, účet [číslo] byl ukončen ke dni 1.8.2016. Z nedatované kupní smlouvy plyne, že žalobce zakoupil od prodávajícího [jméno] [příjmení] za částku 7.500 Kč použitou dětskou čtyřkolku [anonymizována dvě slova]. Ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] dne 21.9.2019 pod č. 2479/2019 soud zjistil, že tržní cena garáže (nebytové jednotky [číslo]) činí ke dni 26.8.2019 podle faktického stavu ke dni 15.9.2016 částku 221.000 Kč. Tržní cena družstevního podílu v BD [ulice] činí podle stavu ke dni 15.9.2016 (s tím, že stav je nyní stejný jako k datu 15.9.2016) částku 3.905.000 Kč s tím, že znalecký ústav neměl k dispozici informaci o výši nesplacené anuity. Tržní cena družstevního podílu v SBD [anonymizováno] podle faktického stavu ke dni 15.9.2016 (který je dle vyjádření účastníků stejný jako nyní) částku 461.000 Kč. Ze znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] dne 30.8.2019 pod č. 2478/2019 soud zjistil, že tržní hodnota souboru movitých věcí, jež tvoří výbavu bytu [ulice], činí 27.280 Kč. Do ocenění nejsou zahrnuty postel MALM a pračka Whirpool, neboť byly zlikvidovány v roce 2015. Hodnota věcí tvořících výbavu bytu [ulice] činí 1.900 Kč. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] ve věci pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce jakožto jeho syn zdědil na základě usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] historický motocykl [anonymizována tři slova], reg.zn. [anonymizováno] [číslo] a historický [značka automobilu], reg.zn. [anonymizováno] [číslo]. Z registračních průkazů historických vozidel – motocyklu [jméno] a přívěsu [anonymizováno] a připojených hodnocení dle testačních tabulek plyne, že vlastníkem vozidel je žalobce, a to od roku 1998, resp. 1999. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv.

14. Po právní stránce soud režim vypořádání společného jmění manželů posoudil podle zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) účinného od 1.1.2014. Rozsah SJM, tj. rozsah aktiv a pasiv, které tvoří součást SJM a mohou být předmětem vypořádání, soud v případě majetku nabytého do 31.12.2013 posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 („ ObčZ“), a to v souladu s § 3028 odst. 2 o.z.

15. Podle § 143 odst. 1 ObčZ společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 737 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Podle odst. 2 vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Podle § 742 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum], rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum]. Pokud jde o rozsah společného jmění manželů, platí zásada, že soud je vázaný okruhem věcí, které účastníci do vypořádání zařadí. Jako součást společného jmění manželů účastníci shodně označili garáž (nebytovou jednotku [číslo]), družstevní podíl v SBD [anonymizováno], s nímž je spojeno právo nájmu garáže v objektu na adrese [adresa], a vybavení bytu [ulice]. Ohledně věcí, které k tomuto vybavení náleží, se účastníci rovněž shodli, s tím, že v průběhu řízení dále shodně uvedli, že do vypořádání nezahrnují záclony, které v bytě nikdy nebyly, a postel MALM a pračku, neboť tyto věci již neexistují. Účastníci taktéž shodně uvedli, že stav těchto věcí je stejný jako ke dni rozvodu. Dále nebylo sporováno, že do společného jmění manželů náleží vybavení bytu v [příjmení] ulici sestávající ze sedací soupravy, jídelního stolu a 4 židlí (žalovaná původně zahrnovala i dětskou postel a psací stůl, v průběhu řízení a v závěrečném návrhu ze dne 14.7.2021 však mezi vybavení bytu [ulice] zahrnula již pouze sedací soupravu a stůl se židlemi), a dále pohledávky z účtů žalobce u [právnická osoba] [bankovní účet] a č. [bankovní účet], pohledávka žalobce z pojistné smlouvy č. 6590903217 týkající se životního pojištění„ Dynamik II“ u [právnická osoba] a pohledávky žalované z účtů vedených u [právnická osoba] [bankovní účet] a [bankovní účet]. Žalobce taktéž nesporoval tvrzení žalované, že na účet žalované č. [bankovní účet] byly připsány platby v souhrnné výši 537.000 Kč, které nejsou součástí SJM, neboť se jednalo o platby žalobce na výživném pro společného syna účastníků, platby partnera žalované na jejich společnou domácnost a finanční prostředky náležející babičce žalované. Pokud jde o čtyřkolku, soud vzal ze shodného vyjádření účastníků za prokázané, že se jednalo o dar synovi, kdy spornou otázku, zda šlo o dar společný či o dar pouze ze strany žalobce nepovažuje soud za podstatnou.

17. Spornými otázkami naopak zůstalo, zda do společného jmění manželů náleží družstevní podíl v BD [ulice], otázka tvrzených vnosů žalované ve výši 600.000 Kč a 2.000.000 Kč a otázka případného zhodnocení historických vozů žalobce (investic), k němuž mělo dle tvrzení žalované dojít ze společných prostředků účastníků.

18. Při vypořádání společného jmění manželů účastníků se řídil soud následujícími úvahami. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky je soud vázaný okruhem věcí, které účastníci do vypořádání zařadí. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je sporné řízení, v němž je povinností účastníka, aby tvrdil, a to s náležitou konkrétností, všechny potřebné skutečnosti. Současně je účastník povinen označit důkazy k prokázání tvrzených skutečností s tím, že pokud tyto povinnosti nesplní, je z hlediska podané žaloby důsledkem nepříznivé rozhodnutí ve věci.

19. Pokud jde o historická vozidla, tedy vůz [příjmení] [příjmení] [jméno] a přívěs [anonymizováno], motocykl [anonymizováno] a motocykl [jméno], v řízení nebylo sporu o tom, že do společného jmění manželů nenáleží, neboť je žalobce nabyl před uzavřením manželství dědictvím po svém otci. Žalovaná se však domáhala toho, aby do vypořádání bylo zahrnuto zhodnocení vozidel, k němuž mělo dojít minimálně v případě motocyklu Ariel, s nímž žalobce havaroval a následně jej opravil. Žalovaná byla na jednáních dne 4.4.2018, 13.5.2020 i dne 25.6.2021 vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení tak, že konkrétně uvede, jaké částky, kdy, jakým způsobem byly vynaloženy žalobcem z prostředků společného jmění manželů do jeho výlučného majetku, tj. do motocyklu [jméno], motocyklu [příjmení] [příjmení], přívěsu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Žalovaná byla poučena, že nesplnění výzvy může mít za následek nemožnost přihlédnutí k této okolnosti jako tvrzenému vynaložení společných peněžních prostředků manželů na výlučný majetek žalobce (srov. protokol z jednání dne 13.5.2020). Žalovaná této výzvě nevyhověla, když neuvedla, v čem konkrétně mělo zhodnocení vozidel spočívat, kdy bylo provedeno a zejména jaké částky žalobce ze společného jmění na zhodnocení vozů (tedy svého výlučného majetku) vynaložil. Obecně platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Není tedy úkolem soudu zjišťovat, co je součástí společného jmění manželů, zda není důvod pro vypořádání vnosu či investice a pokud ano, jaká má být hodnota takového vnosu či investice; aktivita je v tomto směru plně na účastnících řízení. V některých případech strana zatížená důkazním břemenem objektivně nemá a nemůže mít k dispozici všechny potřebné informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana tyto informace k dispozici má. Jestliže však strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň„ opěrné body“ skutkového stavu, a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 21.4.2015, sp. zn. 22 Cdo 1433/2015). Žalovaná však neuvedla ani rámcově či přibližně, v čem mělo zhodnocení vozidel spočívat a jaké částky a kdy na něj byly vynaloženy, když i přes opakované výzvy soudu zůstala po celou dobu řízení pouze u velmi obecných tvrzení. Zhodnocení vozidel proto nebylo prokázáno a nebylo možno ho tak do společného jmění manželů zahrnout.

20. Pokud jde o družstevní podíl v BD [ulice] a vnosy žalované, soud vzal za prokázané tyto skutečnosti: Účastníci před uzavřením manželství v roce 2004 zakoupili nemovitost v [obec] (rodinný dům a přilehlé pozemky). Žalobce nesporoval tvrzení žalované, že na koupi domu byly použity peněžní prostředky patřící žalované ve výši 600.000 Kč, zbývající částka byla uhrazena z úvěru od [právnická osoba], čemuž nasvědčuje i předložená smlouva o úvěru uzavřená účastníky s touto bankou, dle níž je úvěr účelově vázán na koupi nemovitosti a jejíž datum uzavření dne 19.7.2004 odpovídá datu uzavření kupní smlouvy týkající se nemovitostí [obec]. Vzhledem k tomu, že částku 600.000 Kč vynaložila žalovaná před vznikem manželství do majetku, který nebyl součástí společného jmění účastníků, nelze o této částce uvažovat jako o vnosu žalované, když za vnos lze považovat jen to, co bylo poskytnuto jedním z účastníků na společný majetek za trvání manželství. Jak plyne z kupní smlouvy ohledně domu v [obec], účastníci jej nabyli do podílového spoluvlastnictví každý jednou polovinou a skutečnost, že žalovaná na úhradu kupní ceny poskytla své výlučné prostředky, tedy nebyla účastníky nijak zohledňována. Pokud jde o dar otce žalované, z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno„ [jméno] [příjmení]“ má soud za prokázané, že otec žalované [jméno] [příjmení] zaslal žalované 22.12.2006 částku 2.000.000 Kč, což svědek [jméno] [příjmení] potvrdil i ve své výpovědi, o níž nemá soud důvod pochybovat. Navíc se jeví jako logické, aby dar od rodiče byl určen dítěti, nikoli jeho partnerovi. Svědek [příjmení] uvedl, že peníze pocházely z dědického řízení po jeho matce [jméno] [příjmení], která zemřela v roce 2003 a která si přála, aby peníze dal právě dceři. Jednalo se tedy fakticky o dar babičky vnučce. Zemřela-li babička žalované v roce 2003, tedy před uzavřením manželství účastníků, a ještě předtím projevila vůli, aby peníze připadly žalované, lze dovozovat, že se mělo jednat skutečně o dar pouze žalované (vnučce) a nikoli oběma účastníkům. Jak soud navíc uvedl shora, majetek nabytý do 31.12.2013 se posuzuje podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 („ ObčZ“); ust. § 143 odst. 1 ObčZ stanoví, že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, a to bez dalšího – oproti stávající právní úpravě tedy do 31.12.2013 nebylo možné, aby dárce či zůstavitel projevil vůli v tom směru, že dar (dědictví) mají být součástí společného jmění obdarovaného a jeho manžela (srov. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, 2009, s. 957 - 970: J. Dvořák, O. Jehlička, dle něhož„ Vlastníkem zděděného či darovaného majetku se stává výlučně manžel, který majetek zdědil či který byl obdarován. Zákon v rozporu se společenskými požadavky neumožňuje učinit v tomto směru žádnou výjimku, a to dokonce ani v případě, že oba manželé jsou dědici či oba jsou obdarováni a vůle zůstavitele či dárce k zařazení majetku do jejich společného jmění směřuje. Platná právní úprava umožňuje k tomuto majetku vznik jen podílového spoluvlastnictví.“) Soud proto uzavřel, že částka 2.000.000 Kč byla jako dar poskytnuta pouze žalované a jedná se tak o její vnos do společného jmění účastníků. Tvrzení v tom směru, že dar byl posléze otci žalované vrácen, žalobce ničím neprokázal. Smlouvou ze dne 26.9.2011, tedy již za trvání manželství, pak účastníci dům a pozemky v [obec] prodali za částku 3.300.000 Kč. I bez ohledu na to, že nemovitosti v [obec] byly nabyty převážně za prostředky žalované, jednalo se o majetek v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy každý z nich byl vlastníkem ideální jedné poloviny, a částka 3.300.000 Kč získaná jeho prodejem v roce 2011 tedy připadla každému z jedné poloviny, když účastníci při prodeji nemovitostí v [obec] finanční prostředky vložené na jejich koupi žalovanou opět nijak nezohlednili. Získaná částka byla použita na koupi členského podílu v bytovém družstvu BD [ulice] v listopadu 2011, tedy za trvání manželství, o čemž nebylo mezi účastníky sporu, a družstevní podíl je proto rovněž součástí společného jmění manželů (§ 143 odst. 2 ObčZ).

21. Žalobce dále tvrdil, že na pořízení nemovitosti v [obec] použil cca 146.000 Kč z prodeje podílových listů u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], v roce 2004 zaplatil 32.000 Kč vkladem na hypoteční úvěr, v letech 2005 2007 uhradil 223.300 Kč a v letech 2007 2011 zaslal celkem 425.000 Kč ze svého účtu u [právnická osoba] na účet žalované u [anonymizována dvě slova] Tyto finanční transakce však zůstaly neprokázány a soud je proto jakožto případné vnosy žalobce do společného jmění nezohledňoval.

22. Pokud jde o otázku, jaké položky mají být komu z účastníků přikázány, panovala mezi účastníky od počátku shoda. Žalobce navrhoval, aby byl podíl v BD [ulice] spolu s vybavením bytu [ulice] přikázán žalované, do svého vlastnictví navrhl přikázat garáž a podíl v SBD [anonymizováno] (tedy druhou garáž). Žalovaná v prvotním vyjádření navrhla, aby společné jmění bylo vypořádáno tak, aby každému zůstalo to, co užívá. Soud proto žalobci přikázal do výlučného vlastnictví obě garáže, neboť je má dle svého tvrzení v užívání, což žalovaná nesporovala. Dále byly žalobci přikázány movité věci v bytě [ulice], v němž žalobce bydlí, zůstatky na bankovních účtech vedených na jeho jméno a pohledávka z jeho pojistné smlouvy u [právnická osoba] Žalované byl do výlučného vlastnictví přikázán družstevní podíl v BD [ulice] a vybavení tohoto bytu, neboť mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že byt užívá žalovaná a má být proto spolu s veškerým vybavením přikázán jí. Do výlučného vlastnictví žalované byly dále, obdobně jako žalobci, přikázány pohledávky z bankovních účtů vedených na její jméno (výroky I. – V.).

23. Při výpočtu vypořádacího podílu soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, když například v rozhodnutí z 29.června 2016 sp. zn. 22 Cdo 5441/2015 (nebo 22 Cdo 3382/2012, 22 Cdo 4509/2011 či 22 Cdo 367/2013) určil Nejvyšší soud České republiky následující postup:

1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen„ výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnos.

2. Způsob určení výše podílu každého z manželů: a) Od výchozí částky celkové masy SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy obou účastníků. b) Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podíl je to polovina uvedené částky (zbytek představuje„ dluh“ SJM vůči oběma účastníkům). Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku. c) K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil po zániku SJM na společný dluh – s tou je třeba nakládat jako s vnosem). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). d) Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci podílejí stejný dílem – je druhý účastník povinna nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.

3. Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu: konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá (bod 2 b)), zvýšený o hodnotu jeho vnosu (bod 2 c)) a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně (bod 2 d)), porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

24. Celkovou hodnotu majetku soud určil jako součet těchto položek: 221.000 Kč (hodnota nebytové jednotky [číslo] – garáže, stanovená znaleckým posudkem [právnická osoba]), 461.000 Kč (hodnota družstevního podílu v družstvu SBD [anonymizováno] určená znaleckým posudkem [právnická osoba]), 1.900 Kč (vybavení bytu [ulice] oceněné znaleckým posudkem [anonymizováno], a.s), minus 3.836,87 Kč (zůstatek na účtu žalobce č. [bankovní účet] ke dni 15.9.2016), 21.000,09 Kč (zůstatek na účtu žalobce č. [bankovní účet] ke dni 15.9.2016), 66.401,86 Kč (odkupné náležející k pojistné smlouvě žalobce u [právnická osoba] ke dni 15.9.2016), 27.280 Kč (vybavení bytu [ulice] oceněné znaleckým posudkem [anonymizováno], a.s), 3.495.983,51 Kč (hodnota družstevního podílu BD [ulice] určená znaleckým posudkem [právnická osoba] na částku 3.905.000 Kč ponížená o anuitu ve výši k datu 1.9.2016, tedy o částku 409.016,49 Kč), 120.830 Kč (zůstatek na účtu žalované č. [bankovní účet] k datu 15.9.2016 ve výši 475.830 Kč po odečtu částky 355.000 Kč). Celková hodnota věcí náležejících do společného jmění manželů tedy činí 4.441.558,59 Kč. Od této částky je nejprve nutno odečíst prokázané vnosy, tedy vnos žalované ve výši 2.000.000 Kč. Po odečtení tohoto vnosu činí„ čistá“ hodnota majetku částku 2.411.558,59 Kč, polovina z této částky, která by měla náležet každému z účastníků, činí 1.205.779,30 Kč, když žádný z účastníků nenavrhoval tzv. disparitu podílů, tedy postup, kdy by jednomu z účastníků byl přiznán větší vypořádací podíl, a soud pro tento postup neshledal žádné důvody.

25. Hodnota majetku, který soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, činí celkem 767.465 Kč (221.000 Kč + 1.900 Kč + 461.000 Kč + 21.000,09 Kč + 66.401,86 Kč minus 3.836,87 Kč), hodnota majetku přikázaného do výlučného vlastnictví žalované činí 3.644.093,51 Kč (27.280 Kč + 3.495.983,51 Kč + 120.830 Kč). Má-li žalobce nabýt majetek (hodnoty) v celkové výši 1.205.779,30 Kč, je zřejmé, že žalovaná mu na vypořádacím podílu musí doplatit částku 438.314,30 Kč (výrok VI.).

26. O nákladech řízení státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že řízení o vypořádání společného jmění manželů je tzv. iudicium duplex, kdy soud není vázán návrhem, přičemž v této věci lze obtížně hovořit o větším úspěchu či neúspěchu některého z účastníků, neboť úspěch žalobce i žalované byl přibližně stejný, rozdělil soud povinnost k náhradě nákladů řízení státu mezi oba účastníky řízení rovným dílem. Náklady státu jsou v daném případě tvořeny částkou 16.940 Kč představující znalečné přiznané znaleckému ústavu [právnická osoba] usnesením ze dne 24.10.2019 č.j. 30 C 110/2017-207, které nabylo právní moci dne 14.11.2019. Každý z účastníků je povinen k jejich náhradě co do poloviny, tedy co do částky 8.470 Kč (výroky VII. a VIII.).

27. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 147 odst. 1 o.s.ř., dle nějž účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila (tzv. separace nákladů). Podáním ze dne 13.7.2020 (č.l. 307) navrhl žalobce tzv. separaci nákladů s odůvodněním, že ve věci proběhlo ústní jednání dne 13.5.2020, při němž byla žalovaná vyzvána, aby ve lhůtě 15 dní doplnila skutková tvrzení ohledně zhodnocení historických vozidel žalobce. Jednání bylo odročeno na 13.7.2020, na němž však nemohl být proveden žádný důkaz, neboť žalovaná výzvu nesplnila a na jednání se ona ani její právní zástupce bez omluvy nedostavili, ačkoli při jednání dne 13.5.2020 vzali odročení na den 13.7.2020 na vědomí s tím, že se dostaví bez dalšího obeslání. Na jednání dne 13.7.2020 se žalobce se svou právní zástupkyní dostavil, čímž mu vznikly náklady, které by jinak vzniknout nemusely. Z protokolu o jednání ze dne 13.5.2020 plyne, že žalovaná byla vyzvána podle § 118a odst. 1 o.s.ř., aby ve lhůtě 15 dnů od doručení protokolu blíže skutkově popsala, jaké zhodnocení mělo nastat na motocyklu Ariel. Jednání bylo odročeno na 13.7.2020, což vzali přítomní účastníci na vědomí s tím, že se dostaví bez dalšího obeslání. Protokol byl žalované doručen dne 18.5.2020, žalovaná výzvě nevyhověla. Na jednání dne 13.7.2020 se ona ani její právní zástupce bez omluvy nedostavili, žalobce i jeho právní zástupkyně se dostavili. Na tomto jednání byly pouze provedeny čtyři listinné důkazy s tím, že jednání bylo odročeno za účelem opětovného předvolání žalované s opakováním výzvy k předložení skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Soud má tak za to, že návrh žalobce za přiznání nákladů za jeho účast na tomto jednání je důvodný, neboť s ohledem na nesplnění výzvy soudu ze strany žalované a její neomluvenou nepřítomnost u jednání nebylo konání tohoto jednání účelné, když uvedené čtyři listinné důkazy mohly být provedeny souhrnně s dalším dokazováním na následujícím jednání. Žalobci tak náleží náhrada za účast na tomto jednání spočívající v odměně za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 17.220 Kč podle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za použití § 8 odst. 6 a.t. (výši tarifní hodnoty soud určil jako polovinu hodnoty všech věcí, které jsou předmětem vypořádání, tedy na částku 2.220.779,30 Kč). Žalobci dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Celková náhrada nákladů včetně navýšení o 21% DPH činí 21.199 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok IX). Ve zbývajícím rozsahu rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je tzv. iudicium duplex. Jedná se o řízení, v němž má každý z účastníků řízení postavení žalobce i žalovaného zároveň, soud není vázán podaným návrhem, návrh může podat kdokoliv ze spoluvlastníků společné věci. Obtížně tedy lze v tomto případě hovořit o úspěchu v řízení, zejména za situace, kdy soud rozhodl o přikázání věcí účastníkům tak, jak shodně navrhovali.

28. O lhůtách k plnění v délce 30 dnů rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., který umožňuje určit delší lhůtu k plnění, než jsou obvyklé tři dny. Soud takto postupoval primárně u vypořádacího podílu ve výši 438.314,30 Kč, tak, aby žalované poskytl větší časový prostor pro jeho zaplacení žalobci. Prodlouženou lhůtu k plnění soud pro zjednodušení aplikoval u všech výroků, v nichž je uložena povinnost k peněžitému plnění.