30 C 116/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 252 065,65 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 247 065,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 247 065,65 Kč od 24. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena další povinnost na zaplacení 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 24. 2. 2018 do zaplacení

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 147 437,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně žalobou, jež byla doručena zdejšímu soudu dne 3.9.2019, požaduje po žalované pojistné plnění, neboť se u žalované žalobkyně pojistila pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou jinému v souvislosti se stavebními pracemi prováděných na budovaných dílech na území ČR, když odpovídá třetímu subjektu, poškozenému městu [obec], za škodu v podobě zatečení do [anonymizována dvě slova], které se událo při rekonstrukci střechy dne 11.8.2017.

2. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že škoda vznikla v souvislosti se stavebně montážními pracemi, neboť dne 11.8.2017 prováděla žalobkyně pro [územní celek] rekonstrukci střechy [anonymizována dvě slova], přičemž [anonymizována dvě slova] nebyl v dané době zastřešen. Žalobkyně prováděla pro [územní celek] rekonstrukci [anonymizována dvě slova] [adresa] ve městě [obec] na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 26.6.2017 11.8.2017 došlo v důsledku abnormálně vydatné srážkové aktivity ve městě [obec] k pojistné události spočívající v poškození prvního a druhého nadzemního podlaží [anonymizována dvě slova] následkem zatečení srážkové vody, přičemž dle záznamu ve stavebním deníku z tohoto dne (viz příloha [číslo] žaloby) byly vyjmenovány škody na vnitřním vybavení [anonymizována dvě slova] tímto výčtem: omítka na stropech, podlahy, PVC, koberec, stůl, židle, masážní lůžko, 4x svítidla. Stalo se tak v průběhu rekonstrukce střechy [anonymizována dvě slova]. Všechny výše popsané škody žalobkyně nafotila. Fotodokumentace škod po zatečení v digitální podobě jsou součástí přílohy [číslo] žaloby.

3. Žalobkyně rekonstruovanou střechu [anonymizována dvě slova] před vznikem škodné události preventivně zakryla nepromokavou plachtou z PVC tkaniny, aby tím předešla možnému zatečení do nezastřešeného [anonymizována dvě slova].

4. Toto opatření se však ukázalo být vzhledem k výše popsané neočekávaně vysoké intenzitě srážek nedostatečným. V každém případě není pochyb o tom, že žalobkyně učinila vše potřebné k tomu, aby zabránila škodě, která by mohla vzniknout v důsledku dešťových srážek běžné intenzity, jež s ohledem na své předchozí zkušenosti za daných okolností rozumně očekávala. Žalobkyně tedy eliminovala běžné riziko zatečení do [anonymizována dvě slova], a tím bezpochyby splnila svou prevenční povinnost předcházet vzniku újmy na vlastnictví jiného dle § 415 starého občanského zákoníku.

5. Dle čl. 2 DPPSM 2 bylo ujednáno:„ pojištění se sjednává pro případ poškození či zničení pojištěné věci jakoukoliv nahodilou událostí, která nastane nečekaně a náhle a není (v RPS 2006, v DPPSM 2 a ve VPPMP 2005) vyloučena.“ Podle žalobkyně v daném případě došlo k nečekané a náhlé škodné události, která zapříčinila poškození a zničení pojištěných věcí (interiérových stavebních prvků a mobiliáře [anonymizována dvě slova]). Touto škodní událostí ve smyslu čl. 2 DPPSM 2 byly výše popsané mimořádně vydatné dešťové srážky spadlé dne 11.8.2017.

6. Po vzniku škodné události žalobkyně bezodkladně zařídila odstranění škod způsobených zatečením do [anonymizována dvě slova], čímž majetkovou újmu způsobenou městu [obec] nahradila. [územní celek] nahrazení škody žalobkyní výslovně potvrdilo prohlášením ze dne 20.12.2017 nadepsaným jako„ Potvrzení o náhradě škody – zatečení do objektu [adresa] [obec]“ a prohlášením ze dne 11.4.2019 nadepsaným jako„ Potvrzení o rozsahu provedené náhrady škody“ a uvedla tehdy rekonstruovaný [anonymizována dvě slova] do původního stavu ve smyslu ustanovení § 442 odst. 2 starého občanského zákoníku, přičemž je patrné, že stavební práce, kterými byl [anonymizována dvě slova] uveden do původního stavu, odpovídají peněžité částce v celkové výši 252.065,65 Kč včetně DPH.

7. Následně žalobkyně bez zbytečného odkladu, dne 5.10.2017, oznámila žalované, že nastala škodní událost, čímž splnila svoji smluvní povinnost zakotvenou v čl. 17 odst. 1 písm. f) DPPSM 2. Učinila tak prostřednictvím vyplnění šablony registrace škod.Žalovaná dešťové srážky nastalé dne 11.8.2017 žalovaná bez bližšího vysvětlení vyhodnotila jako živelnou událost, pročež vyjádřila názor, že žalobkyně za vzniklou škodu městu [obec] neodpovídá. Doslova žalovaná své zamítavé stanovisko k vyplacení pojistného plnění odůvodnila následovně:„ příčinou vzniku škody byla živelná událost (extrémní úhrn srážek) a nikoli protiprávní jednání pojištěného. Šetření škodní události proti uzavíráme tak, že pojištěný za tuto škodu neodpovídá.“.

8. Dne 28.6.2019 žalobkyně marně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou k úhradě pojistného plnění ve výši 252.065,65 Kč odpovídajícím výši náhrady škody uhrazené městu [obec].

9. Žalovaná nečiní sporným, že žalobkyně jako pojistník a pojištěný uzavřela s ní jako pojistitelem dne 28.6.2006 rámcovou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění stavebně montážním, jejímž předmětem bylo pojištění všech budovaných stavebních děl, která byla v době platnosti rámcové pojistné smlouvy realizována žalobkyní, a pro která byla sjednána smlouva o provedení stavebního díla se zadavatelem provedení díla, pokud jejich hodnota nepřesáhne částku 5.000.000 Kč (viz čl. 2 [číslo] rámcové pojistné smlouvy). K uvedené rámcové pojistné smlouvě byl dne 29.6.2016 uzavřen dodatek [číslo] jehož předmětem byla změna ujednání o výši a splatnosti pojistného. Smlouva ve znění dodatku [číslo] ze dne 29.6.2016 se řídí dle článku 1.1 RPS 2006 též Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 (dále jen„ VPPMP 2005“), doplňkovými pojistnými podmínkami stavebně montážního pojištění (dále jen„ DPPSM 2“).

10. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby, neboť se nejedná o škodu způsobenou provozní činností, nýbrž škodu nastalou v důsledku nepředvídatelného působení přírodních sil, když dne 11.8.2017 spadlo množství srážek odpovídající v objemu 40 % z celkového množství srážek za měsíc srpen a dovodila, že v daném případě nebyl naplněn článek 13 odst. 1 DPPSM 2, který stanoví, že:„ Plnění se stanoví jako náhrada škody, za kterou pojištěný odpovídá podle obecně závazných právních předpisů. Plnění se poskytne v rozsahu a za podmínek stanovených těmito doplňkovými pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou.“ 11. Soud zjistil z Rámcové pojistná smlouva [číslo] ze dne 28.6.2012 včetně Dodatku k Rámcové pojistné smlouvě ze dne 20.6.2016, z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 a Doplňkových pojistných podmínek stavebně montážního pojištění, že žalobkyně jako pojistník, se žalovanou, pojistitelem, uzavřeli dne 28.6.2006 rámcovou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění stavebně montážním, jejímž předmětem bylo a) Pojištění věci (část I.), tj. pojištění všech budovaných stavebních děl, která byla v době platnosti Rámcové pojistné smlouvy realizována Žalobkyní, a pro která byla sjednána smlouva o provedení stavebního díla se zadavatelem provedení díla, pokud jejich hodnota nepřesáhne částku 5.000.000 Kč (viz čl. 2 [číslo] Rámcové pojistné smlouvy) a dále Pojištění odpovědnosti za škodu (část II.). K uvedené Rámcové pojistné smlouvě byl dne 29.6.2016 uzavřen dodatek [číslo] jehož předmětem byla změna ujednání o výši a splatnosti pojistného. Rámcová pojistná smlouva ve znění dodatku [číslo] ze dne 29.6.2016 se řídí dle článku 1.1 smlouvy též Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005, doplňkovými pojistnými podmínkami stavebně montážního pojištění.

12. Dále soud zjistil ze Smlouvy o dílo, kterou žalobkyně uzavřela s [územní celek] 26.6.2017 a ze Záznamu ve stavebním deníku o škodní události z 11.8.2017, že se žalobkyně zavázala provést pro [územní celek] zhotovení stavebního díla - rekonstrukci [anonymizována dvě slova] [adresa] ve městě [obec] a že dne 11.8.2017 došlo v důsledku abnormálně vydatné srážkové aktivity k poškození prvního a druhého nadzemního podlaží [anonymizována dvě slova] následkem zatečení srážkové vody, a vznikly škody na vnitřním vybavení [anonymizována dvě slova]: omítka] na stropech, podlahy, PVC, koberec, stůl, židle, masážní lůžko, 4x svítidla, z fotodokumentace znázorňující zakrytí střechy plachtou a z Fotodokumentace, která zachycuje ten stav po zatečení na stavbě [anonymizována dvě slova] soud dále zjistil, že vlivem zatečení též byla poškozena na stavbě také elektroinstalace a že rekonstruovaná střecha stavby byla zakryta nepromokavou PVC plachtou.

13. Dále soud zjistil ze zprávy ČHÚ ze dne 1.2.2019, že dne 11.8.2017 byla v [obec] od ranních do odpoledních hodin zaznamenána bouřková činnost doprovázená deštěm a přeháňkami, v odpoledních hodinách dosáhla silné intenzity. Celkem spadlo množství srážek cca v objemu 40 % měsíčního normálu za srpen. Tento úhrn srážek se ve středních [obec] vyskytuje 1x až 2 x za rok a nelze vyloučit lokální nárazy větru.

14. Dále soud zjistil z fotografií, že na odhalené střešní konstrukci je potrhaná krytina plachtovitého charakteru zčásti potrhaná a posunutá a jeví známky silného namočení vodou a ostrůvky vody a uvnitř budovy je zatečená voda, kaluže na podlaze a na nábytku, mokré stěny a stropy, přičemž škodná událost je zachycena ve stavebním deníku žalobkyně, konkrétně na č.l. [číslo] stavebního deníku žalované, tak, že je zde uvedeno: dne 11.8.2017 došlo k zatečení a vytopení dvou podlaží a tímto k poškození omítek, PVC, koberce, židlí, masážního lůžka, svítidel, elektroinstalace.

15. Dále soud zjistil z Hlášení škodní události žalobkyní žalované dne 5.10.2017, že žalobkyně tuto událost žalované nahlásila.

16. Výši škody žalobkyně prokazovala listinami stavební rozpočet oprav v rámci náhrady škody, Prohlášení o škodné události dne 27.10.2017, Potvrzením ze dne 20.12.2017 vydaném [územní celek] a Potvrzení [územní celek] z 11.4.2019 o rozsahu provedené náhrady škody včetně přiloženého stavebního rozpočtu na Krycím listu. Z těchto listin soud zjistil, že stavební práce, které provedla žalobkyně svépomocně jí zakoupeným stavebním materiálem vč. znovu pořízených zničených věcí (světla, křeslo) a kterými byla poškozená stavba uvedena do původního stavu (před škodní událostí), se rovnají peněžité částce v celkové výši 252.065,65 Kč (včetně DPH).

17. Dále soud zjistil z Informace ke škodní události ze dne 8.2.2018, že žalovaná ukončila nutná šetření s odmítnutím výplaty pojistného plnění, neboť příčinou škody byla živelní událost nikoli protiprávní jednání žalobkyně.

18. Z předžalobní výzvy a dodejky soud zjistil, že dne 28.6.2019 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě pojistného plnění ve výši 252.065,65 Kč odpovídajícím výši náhrady škody uhrazené městu [obec], a to předžalobní výzvou zaslanou žalované doporučeně poštou na adresu jejího sídla, jež byla žalované dne 2.7.2019, z dopisu žalované ze dne 22.7.2019, že žalovaná odmítla poskytnou žalované plnění.

19. Ostatní důkazní návrhy žalobkyně ohledně jí tvrzené výše škody soud zamítl, provedení místního šetření stavby (jež beztak není ve stavu k datu události) a zadání znaleckého posudku na cenu stavebních prací a materiálu) by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

20. Po dokazování provedené v rozsahu shora uvedeném soud zjistil tento skutkový stav: žalobkyně byla u žalované v den nastanutí škodné události (11.8.2017) rámcovou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění stavebně montážním, jejímž předmětem bylo, též její pojištění odpovědnosti za škodu (část II.) a že dne 11.8.2017 byla v [obec] od ranních do odpoledních hodin zaznamenána bouřková činnost doprovázená deštěm a přeháňkami, v odpoledních hodinách dosáhla silné intenzity. Celkem spadlo množství srážek cca v objemu 40 % měsíčního normálu za srpen. Tento úhrn srážek se ve středních Čechách vyskytuje 1x až 2 x za rok a nelze vyloučit lokální nárazy větru.Tohoto dne došlo v důsledku abnormálně vydatné srážkové aktivity k poškození prvního a druhého nadzemního podlaží [anonymizována dvě slova] následkem zatečení srážkové vody, když střešní konstrukce domu byla odkryta a preventivně zabezpečena nepromokavou PVC plachtou, neboť žalobkyně podle Smlouvy o dílo, kterou uzavřela s [územní celek] prováděla na této budově dílo - rekonstrukci domu. Dne 5.10.2017 žalobkyně tuto událost nahlásila žalované. Žalovaná dne 8.2.2018 ukončila nutná šetření a písemně odmítla výplatu pojistného plnění s tím, že příčinou škody byla živelní událost nikoli protiprávní jednání žalobkyně. Dne 28.6.2019 žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého předžalobní výzvou svého právního zástupce k úhradě pojistného plnění ve výši 252.065,65 Kč odpovídajícím výši náhrady škody, spočívající v uvedení stavby do stavu před jejím poškozením. Stavební práce, které provedla žalobkyně svépomocně na vlastní náklady a kterými byla poškozená stavba uvedena do původního stavu (před škodní událostí) a nákupní velkoobchodní cena poškozených věcí (světla, lehátko, koberec), se rovnají peněžité částce v celkové výši 252.065,65 Kč. Dne 8.2.2018 žalovaná ukončila nutná šetření s odmítnutím výplaty, což sdělila téhož dne žalobkyni písemně, s tím, že odmítá žalobkyni vyplatit pojistné plnění, neboť příčinou škody byla živelní událost nikoli protiprávní jednání žalobkyně.

21. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 3081 zákona č. 89/2012 Sb. je tento zákon účinný od 1. ledna 2014. Dle § 3028 odst. 3 zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.Vztah účastníků lze tak posoudit podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ZPS) a dále, jde li vztah žalobkyně k poškozené obci podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť smlouvu o dílo žalobkyně uzavřela s poškozenou v roce 2017 22. Podle ustanovení § 2 ZPS je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

23. Podle ustanovení § 3 písm. b) ZPS je pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

24. Podle ustanovení § 44 odst. 1 ZPS z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním přepisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

25. Podle čl. 1, bodu 1.3. smlouvy pojištěným z této smlouvy je v pojištění odpovědnosti pojistník.

26. Žalobkyni v dané věci svědčí aktivní věcná legitimace.

27. Podle čl. 3 smlouvy pojištění odpovědnosti se sjednává pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou jinému v souvislosti se stavebními pracemi prováděnými na všech budovaných stavebních dílech na území České republiky, která jsou v době platnosti realizována pojištěným dodavatelem a pro která byla sjednána smlouva o provedení stavebního díla dle bodu [číslo] smlouvy.

28. Podle [číslo listu] [číslo] se sjednává pojištění všech budovaných stavebních děl která jsou v době platnosti realizována pojištěným dodavatelem a pro která byla sjednána smlouva o provedení stavebního díla, pokud jejich hodnota nepřesáhne částku 5, 000.000 Kč pro jednotlivé dílo.

29. Podle části [anonymizováno], bodu [anonymizováno] smlouvy pojištění odpovědnosti za škodu se ujednala výše limitu pojistného plnění pro jedno a každé stavební dílo do hodnoty díla, maximálně však 500 000 Kč.

30. V dané věci se žalobkyně, jakožto zhotovitel zavázala pro objednatele a poškozenou obci provést dílo spočívající v rekonstrukci budovy [anonymizováno], budově [adresa], jehož hodnota nepřesáhla limity ujednané v bodech [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] smlouvy.

31. Podle části II., bodu 3.4. smlouvy se pojištění sjednává se spoluúčastí ve výši 5 000 Kč.

32. Podle [číslo listu] odst. [anonymizováno] DPPSM [anonymizováno] bylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a to„ ... pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za škodu vzniklou jiné osobě (...) poškozením (...) věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví. Předpokladem práva na plnění z pojištění je, že k poškození věci došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, v souvislosti se stavebně-montážními pracemi prováděnými na staveništi uvedeném ve smlouvě jako místo pojištění.“ 33. Podle [číslo listu] odst. [anonymizováno] DPPSM [anonymizováno] se plnění stanoví jako náhrada škody, za kterou pojištěný odpovídá podle obecně závazných právních předpisů. Plnění se poskytne v rozsahu a za podmínek stanovených těmito doplňkovými pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou.

34. Podle [číslo listu] odst. [anonymizováno] bod [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) DPPSM [anonymizováno] z pojištění věcí (dále) nevzniká právo na plnění za c) poškození nebo zničení pojištěných věcí normálními atmosférickými podmínkami, s nimiž je třeba podle ročního období a místních poměrů počítat, s dovětkem, že výluka (mmj.) uvedena pod písm. c) se vztahuje pouze na takové poškození nebo zničení pojištěných věcí, které nenastalo v důsledku živelních pojistných nebezpečí.

35. Právě o takový případ (výluka se vztahuje pouze na takové poškození nebo zničení pojištěných věcí, které nenastalo v důsledku živelních pojistných nebezpečí) se v dané věci nejedná, ač touto výlukou žalovaná argumentuje.Tato výluka se navíc vztahuje na pojištění věcí nikoli na jejich poškození z titulu pojištěné odpovědnosti za škodu v části [anonymizováno] smlouvy.

36. Výluky z pojištění žalobkyně na odpovědnost za škodu upravuje [číslo] DPPSM [anonymizováno]. Zde však podobná výluka upravena jako v čl. [číslo listu] odst. [anonymizováno] bod [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) DPPSM [anonymizováno] z pojištění věcí není.

37. Podle ustanovení § 2924 (nového) obč. zák., kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Náhrada škody způsobené provozní činností s možností zproštění provozovatele, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

38. Výrazem "rozumně požadovat" je vyjádřeno, že se nemají na mysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené právními předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální. Je tím, oproti stávající úpravě (ve starém občanském zákoníku), vyjádřeno, že požadavky na provozovatele nemohou být kladeny jako přepjaté - byť jsou formulovány jako objektivní - neboť musí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání podle dosažené úrovně jednání i obecné zkušenosti. Takovým rozumným opatrným jednáním je zabezpečení obnažené či odstrojené střešní konstrukce na stavbě provizorní plachtou způsobilou za obvyklého množství srážek očekávatelných v daném období a poloze nemovitosti stavbu proti zatečení ochránit, což žalobkyně učinila.

39. Jedná se o objektivní odpovědnost bez ohledu na zavinění a jejím předpokladem není škoda vzniklá následkem protiprávního úkonu (porušení povinnosti), nýbrž určitá škodní událost vyvolaná provozní činností.

40. Provozní činnost sice zpravidla souvisí s vymezeným předmětem činnosti, kterou podnikatel provozně vyvíjí, avšak ne veškeré újmy, jež podnikatel při své činností způsobí, jsou odškodnitelné. Není přitom rozhodující, zda provozní činnost probíhala bezvadně, nýbrž podstatné je, zda právě svou povahou zapříčinila vznik škody. Škoda vyvolaná provozní činností je totiž důsledkem samotného charakteru určitého provozu.

41. Na žalobkyni bylo, aby prokázala, že mezi vznikem této škody a její provozní činností, stavebními pracemi, existuje příčinná souvislost, a dále, že její odpovědnost vůči poškozenému objednateli je skutečně dána resp. že nenastal liberační důvod.

42. Dle judikatury„ o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, popř. následkem škodné události, tedy, je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu či škodné události, ke škodě by nedošlo“.

43. V obecné rovině se k živelným událostem vyjádřil Nejvyšší soud ČR například ve svém rozsudku ze dne 22.12.2010, sp. zn. 25 Cdo 3268/2008 takto:„ Neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu je okolnost, která objektivně nemá svůj původ„ uvnitř“ provozu a která nesouvisí s organizací, řízením a realizací provozu. Může jít o události způsobené zejména vnějšími přírodními silami, např. o živelní událost, které nemohlo být provozovatelem zabráněno, ani nemohla být objektivně odvrácena, a to ani při vynaložení takového úsilí, jež by bylo možné vynaložit. V takových případech jde o zásah„ zvenčí“, nikoliv o okolnost mající původ ve vlastním provozu. Jde v podstatě o tzv. kvalifikovanou (nikoliv prostou) náhodu, neboli vyšší moc (vis maior).“ 44. Žalobkyně odkrytou střešní konstrukce rekonstruované stavby zajistila provizorní plachtou řádně tak, aby odolala dešťovým srážkám v předvídatelném objemu v daném časovém období na území ČR, zajištění však nebylo dostatečně odolné proti extrémně silným srážkám majícím charakter živelní pohromy a provázené silnými poryvy větru.

45. Lze tak žalobkyni přisvědčit, že učinila potřebné, očekávané a standartní opatření k eliminaci zatečení srážek do objektu a splnila svoji prevenční povinnost k předejití újmy na majetku, přesto však nelze extrémní deštivé srážky (byť v daném objemu neobvyklé) považovat za živelní událost (jako např. tornádo) a příčinou vzniku nastalé škody není viz maior (jak tvrdí žalovaná) nýbrž okolnost mající původ ve vlastním (vnitřním provozu žalobkyně.

46. Žalobkyně tak ve vztahu k poškozené obci odpovídá za jí způsobenou škodu při provádění stavebních prací z titulu smlouvy o dílo mezi nimi uzavřenými v roce 2017 ve smyslu § 2924 obč.zák. a vznikla jí povinnost způsobenou škodu obci nahradit.

47. Výši škody, včetně její úhrady formou restituce poškozené, žalobkyně prokázala výše citovanými listinnými důkazy, zejména krycím listem rozpočtu za materiál a práce vynaložené k uvedení stavu nemovitosti před jejím poškozením a nákupem obdobných věcí za věci zničené. Žalobkyně na své náklady nakoupila materiál, obdobné zničené a neopravitelné věci a vynaložila náklady za mzdu zaměstnanců, kteří se na opravě poškození v budově obce podíleli.Soud tak ve smyslu § 136 o.s.ř. má za to, že, že nákladné znalecké dokazování hrubě neodpovídající výši uplatněného nároku (srov. str. 486 komentáře občanského soudního řádu (C.H.Beck, 5.vydání 2001) je nepoměrnou obtíží při zjišťování výše posuzované škody a že výše uplatněné škody touto žalobou je odpovídající rozsahu reparace poškození.

48. V daném případě byl naplněn článek 13 odst. 1 DPPSM 2, který stanoví, že:„ Plnění se stanoví jako náhrada škody, za kterou pojištěný odpovídá podle obecně závazných právních předpisů. Plnění se poskytne v rozsahu a za podmínek stanovených těmito doplňkovými pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou.“ 49. Žalobkyně tak má podle ustanovení § 44 odst. 1 ZPS z titulu sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu právo, aby za ni žalovaná uhradila v rozsahu a ve výši určené právním přepisem škodu, za kterou odpovídá poškozené obci [obec] podle § § 2924 obč. zák, když výše škody nepřekročila sjednaný limit pojistného plnění, ovšem po odpočtu spoluúčastí ve výši 5 000 Kč sjednané v e části II., bodu 3.4. smlouvy.

50. Plnění tak odpovídá částce ve výši 247 065,65 Kč (viz výrok I.), proto soud výrokem II. žalobu částečně zamítl co do této částky vč. požadovaného příslušenství.

51. Kromě nároku na vyplacení pojistného plnění ve výši jistiny uvedené v bodě 52 rozsudku má žalobkyně též nárok na zákonné úroky z prodlení z tohoto dosud nevyplaceného pojistného plnění. Okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pojistného plnění plyne z ustanovení § 16 odst. 2 ZPS, dle kterého:„ Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.“ To stejné vyplývá též z článku 8 odst. 2 věty první VPPMP 2005:„ Pojistné plnění poskytne pojišťovna v tuzemské měně do 15 dnů, jakmile skončila šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit.“, když dopisem ze dne 8.2.2018 nadepsaném jako„ Informace ke škodní událostí“, sdělila žalovaná žalobkyni, že ukončila ukončila veškerá šetření nutná k vyřízení výše uvedené škodní události“. Od tohoto dne počala běžet patnáctidenní lhůta k úhradě pojistného plnění. Splatnost pojistného plnění tudíž nastala dne 23.2.2018. Dne následujícího, tedy dne 24.2.2018, se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pojistného plnění. Žalobkyně správně požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50 % p. a., jež jí přísluší z částky z částky 247 065,65 Kč ode dne 24.2.2018 do zaplacení.

52. Nákladový výrok odůvodňuje § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěšné žalované (z 98,02%) náleží poměrná náhrada za 11 úkonů (předžalobní výzva, žaloba, účast na 5 ú.j., vyjádření na č.l. 26, odvolání, vyjádření na č.l. 65, písemné podání na č.l. 78) á 9 340 Kč v č. 1 režijních paušálů po 300 Kč dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za soudní poplatky ve výši 25 208 Kč a 21% DPH ve výši 22 268,40 Kč.

Poučení